číslo jednací: 24290/2026/500
spisová značka: S0781/2025/VZ

Instance I.
Věc Muzejní služby související s místním vojenským opevněním
Účastníci
  1. město Králíky
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
§ 268 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.
Rok 2025
Datum nabytí právní moci 12. 10. 2026
Související rozhodnutí 24290/2026/500
35422/2026/163
Dokumenty file icon 2025_S0781.pdf 1 MB

PID

UOHSX00N3EKA

 

 

 

 

Č. j.

ÚOHS-24290/2026/500

Sp. zn.

ÚOHS-S0781/2025/VZ

Datum, místo

8. 7. 2026, Brno

 

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0781/2025/VZ, zahájeném dne 17. 10. 2025 z moci úřední, a jehož předmět byl přípisem č. j. ÚOHS-11957/2026/535 ze dne 30. 3. 2026 rozšířen o nové skutečnosti, a ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0228/2026/VZ, zahájeném dne 1. 4. 2026 z moci úřední, která byla dne 2. 4. 2026 spojena do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0781/2025/VZ, jehož účastníkem je

  • obviněný – město Králíky, IČO 00279072, se sídlem Velké Náměstí 5, 561 69 Králíky,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti s uzavřením,

  • dodatku č. 5 ze dne 14. 11. 2017 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dodatku č. 7 ze dne 29. 11. 2018 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dodatku č. 9 ze dne 9. 12. 2019 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dodatku č. 10 ze dne 30. 12. 2020 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dodatku č. 12 ze dne 1. 11. 2021 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dodatku č. 13 ze dne 31. 10. 2022 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dodatku č. 15 ze dne 27. 12. 2023 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dodatku č. 16 ze dne 29. 1. 2025 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dodatku č. 4 ze dne 30. 11. 2016 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dodatku č. 5 ze dne 14. 11. 2017 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dodatku č. 7 ze dne 29. 11. 2018 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dodatku č. 9 ze dne 9. 12. 2019 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dodatku č. 10 ze dne 30. 12. 2020 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dodatku č. 12 ze dne 1. 11. 2021 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dodatku č. 13 ze dne 14. 10. 2022 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dodatku č. 14 ze dne 27. 12. 2023 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dodatku č. 15 ze dne 23. 1. 2025 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dodatku č. 5 ze dne 24. 11. 2017 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dodatku č. 7 ze dne 29. 11. 2018 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dodatku č. 9 ze dne 9. 12. 2019 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dodatku č. 10 ze dne 30. 12. 2020 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dodatku č. 11 ze dne 1. 11. 2021 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dodatku č. 12 ze dne 15. 10. 2022 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dodatku č. 14 ze dne 27. 12. 2023 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dodatku č. 15 ze dne 17. 1. 2025 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • příkazní smlouvy ze dne 10. 12. 2025 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • příkazní smlouvy ze dne 27. 1. 2026 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany a
  • příkazní smlouvy ze dne 10. 12. 2025 s provozovatelem – Vojensko-historický klub ERIKA Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – město Králíky, IČO 00279072, se sídlem Velké Náměstí 5, 561 69 Králíky – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 cit. zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona či jiného cit. zákonem aprobovaného postupu uzavřel

  • dne 30. 11. 2016 dodatek č. 4 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dne 14. 11. 2017 dodatek č. 5 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dne 14. 11. 2017 dodatek č. 5 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dne 24. 11. 2017 dodatek č. 5 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dne 29. 11. 2018 dodatek č. 7 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dne 29. 11. 2018 dodatek č. 7 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dne 29. 11. 2018 dodatek č. 7 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dne 9. 12. 2019 dodatek č. 9 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dne 9. 12. 2019 dodatek č. 9 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dne 9. 12. 2019 dodatek č. 9 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dne 30. 12. 2020 dodatek č. 10 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dne 30. 12. 2020 dodatek č. 10 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dne 30. 12. 2020 dodatek č. 10 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dne 1. 11. 2021 dodatek č. 12 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dne 1. 11. 2021 dodatek č. 12 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dne 1. 11. 2021 dodatek č. 11 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dne 14. 10. 2022 dodatek č. 13 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dne 15. 10. 2022 dodatek č. 12 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dne 31. 10. 2022 dodatek č. 13 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dne 27. 12. 2023 dodatek č. 15 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dne 27. 12. 2023 dodatek č. 14 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dne 27. 12. 2023 dodatek č. 14 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dne 17. 1. 2025 dodatek č. 15 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,
  • dne 23. 1. 2025 dodatek č. 15 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany,
  • dne 29. 1. 2025 dodatek č. 16 k příkazní smlouvě uzavřené dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,

jejichž prostřednictvím navýšil finanční měsíční odměnu jmenovaných provozovatelů za plnění plynoucí ze jmenovaných příkazních smluv, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazků z předmětných příkazních smluv, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazků ze smluv ve prospěch vybraných dodavatelů, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 cit. zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Obviněný – město Králíky, IČO 00279072, se sídlem Velké Náměstí 5, 561 69 Králíky – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 cit. zákona, když

  • dne 10. 12. 2025 uzavřel příkazní smlouvu s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky,
  • dne 27. 1. 2026 uzavřel příkazní smlouvu s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany a
  • dne 10. 12. 2025 uzavřel příkazní smlouvu s provozovatelem – Vojensko-historický klub ERIKA Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno,

jejichž předmětem je plnění související s provozováním muzejních institucí, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

III.

Za spáchání pokračování v přestupcích uvedených ve výroku I. a ve výroku II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Králíky, IČO 00279072, se sídlem Velké Náměstí 5, 561 69 Králíky – podle § 268 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 300 000 Kč (tři sta tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – město Králíky, IČO 00279072, se sídlem Velké Náměstí 5, 561 69 Králíky – ukládá povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.          POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI POŘIZOVÁNÍ PŘEDMĚTNÉHO PLNĚNÍ

1.       Obviněný – město Králíky, IČO 00279072, se sídlem Velké Náměstí 5, 561 69 Králíky (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 18. 7. 2014 s provozovatelem – Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., IČO 26963337, se sídlem 17. listopadu 1938, 561 69 Králíky (dále jen „provozovatel Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s.“ či „SPČO“) – příkazní smlouvu na zabezpečení a odborné řízení provozu Muzea opevnění – dělostřelecké tvrze Hůrka (dále jen „příkazní smlouva č. 1“).

2.       Obviněný dne 14. 11. 2017 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. dodatek č. 5 příkazní smlouvy č. 1, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2018 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 1 na částku 96 400 Kč (dále jen „dodatek č. 5 příkazní smlouvy č. 1“).

3.      Obviněný dne 29. 11. 2018 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. dodatek č. 7 příkazní smlouvy č. 1, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2019 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 1 na částku 112 400 Kč (dále jen „dodatek č. 7 příkazní smlouvy č. 1“).

4.      Obviněný dne 9. 12. 2019 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. dodatek č. 9 příkazní smlouvy č. 1, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2020 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 1 na částku 122 400 Kč (dále jen „dodatek č. 9 příkazní smlouvy č. 1“).

5.      Obviněný dne 30. 12. 2020 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. dodatek č. 10 příkazní smlouvy č. 1, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2021 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 1 na částku 131 350 Kč (dále jen „dodatek č. 10 příkazní smlouvy č. 1“).

6.       Obviněný dne 1. 11. 2021 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. dodatek č. 12 příkazní smlouvy č. 1, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2022 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 1 na částku 152 000 Kč (dále jen „dodatek č. 12 příkazní smlouvy č. 1“).

7.       Obviněný dne 31. 10. 2022 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. dodatek č. 13 příkazní smlouvy č. 1, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2023 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 1 na částku 167 200 Kč (dále jen „dodatek č. 13 příkazní smlouvy č. 1“).

8.      Obviněný dne 27. 12. 2023 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. dodatek č. 15 příkazní smlouvy č. 1, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2024 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 1 na částku 175 560 Kč (dále jen „dodatek č. 15 příkazní smlouvy č. 1“).

9.       Obviněný dne 29. 1. 2025 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. dodatek č. 16 příkazní smlouvy č. 1, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2025 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 1 na částku 185 592 Kč (dále jen „dodatek č. 16 příkazní smlouvy č. 1“).

10.    Obviněný dále dne 18. 7. 2014 uzavřel s provozovatelem – ARMY FORT s.r.o., IČO 25593889, se sídlem Luční 199, 666 03 Hradčany (dále jen „provozovatel ARMY FORT s.r.o.“ či „ARMY FORT“) – příkazní smlouvu na zabezpečení a odborné řízení provozu Vojenského muzea Králíky (dále jen „příkazní smlouva č. 2“).

11.     Obviněný dne 30. 11. 2016 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 4 příkazní smlouvy č. 2, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2017 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 2 na 130 000 Kč (dále jen „dodatek č. 4 příkazní smlouvy č. 2“).

12.     Obviněný dne 14. 11. 2017 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 5 příkazní smlouvy č. 2, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2018 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 2 na 138 000 Kč (dále jen „dodatek č. 5 příkazní smlouvy č. 2“).

13.    Obviněný dne 29. 11. 2018 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 7 příkazní smlouvy č. 2, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2019 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 2 na 146 000 Kč (dále jen „dodatek č. 7 příkazní smlouvy č. 2“).

14.    Obviněný dne 9. 12. 2019 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 9 příkazní smlouvy č. 2, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2020 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 2 na 155 650 Kč (dále jen „dodatek č. 9 příkazní smlouvy č. 2“).

15.    Obviněný dne 30. 12. 2020 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 10 příkazní smlouvy č. 2, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2021 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 2 na 163 515,50 Kč (dále jen „dodatek č. 10 příkazní smlouvy č. 2“).

16.     Obviněný dne 1. 11. 2021 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 12 příkazní smlouvy č. 2, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2022 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 2 na 185 000 Kč (dále jen „dodatek č. 12 příkazní smlouvy č. 2“).

17.     Obviněný dne 14. 10. 2022 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 13 příkazní smlouvy č. 2, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2023 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 2 na 203 500 Kč (dále jen „dodatek č. 13 příkazní smlouvy č. 2“).

18.    Obviněný dne 27. 12. 2023 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 14 příkazní smlouvy č. 2, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2024 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 2 na 213 675 Kč (dále jen „dodatek č. 14 příkazní smlouvy č. 2“).

19.     Obviněný dne 23. 1. 2025 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 15 příkazní smlouvy č. 2, kterým došlo s účinností od 1. 1. 2025 k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 2 na 235 043 Kč (dále jen „dodatek č. 15 příkazní smlouvy č. 2“).

20.   Obviněný dále dne 18. 7. 2014 uzavřel s provozovatelem – Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., IČO 64329607, se sídlem Viniční 2845/136, 615 00 Brno (dále jen „provozovatel VHK Erika Brno“ či „VHK Erika“) – příkazní smlouvu na zabezpečení a odborné řízení provozu Muzea čs. opevnění z let 1935-38 Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ (dále jen „příkazní smlouva č. 3“).

21.     Obviněný dne 24. 11. 2017 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 5 příkazní smlouvy č. 3, kterým s účinností od 1. 1. 2018 došlo k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 3 na 20 000 Kč (dále jen „dodatek č. 5 příkazní smlouvy č. 3“).

22.    Obviněný dne 29. 11. 2018 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 7 příkazní smlouvy č. 3, kterým s účinností od 1. 1. 2019 došlo k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 3 na 23 000 Kč (dále jen „dodatek č. 7 příkazní smlouvy č. 3“).

23.    Obviněný dne 9. 12. 2019 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 9 příkazní smlouvy č. 3, kterým s účinností od 1. 1. 2020 došlo k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 3 na 25 500 Kč (dále jen „dodatek č. 9 příkazní smlouvy č. 3“).

24.   Obviněný dne 30. 12. 2020 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 10 příkazní smlouvy č. 3, kterým s účinností od 1. 1. 2021 došlo k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 3 na 29 000 Kč (dále jen „dodatek č. 10 příkazní smlouvy č. 3“).

25.    Obviněný dne 1. 11. 2021 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 11 příkazní smlouvy č. 3, kterým s účinností od 1. 1. 2022 došlo k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 3 na 32 000 Kč (dále jen „dodatek č. 11 příkazní smlouvy č. 3“).

26.    Obviněný dne 15. 10. 2022 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 12 příkazní smlouvy č. 3, kterým s účinností od 1. 1. 2023 došlo k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 3 na 35 200 Kč (dále jen „dodatek č. 12 příkazní smlouvy č. 3“).

27.    Obviněný dne 27. 12. 2023 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 14 příkazní smlouvy č. 3, kterým s účinností od 1. 1. 2024 došlo k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 3 na 39 200 Kč (dále jen „dodatek č. 14 příkazní smlouvy č. 3“).

28.    Obviněný dne 17. 1. 2025 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 15 příkazní smlouvy č. 3, kterým s účinností od 1. 1. 2025 došlo k navýšení měsíční paušální odměny za služby sjednané v předmětné příkazní smlouvě č. 3 na 43 200 Kč (dále jen „dodatek č. 15 příkazní smlouvy č. 3“) (všechny výše zmíněné dodatky, jimiž byla navýšena paušální odměna, bude Úřad dále souhrnně označovat jako „šetřené dodatky“ či též „šetřené veřejné zakázky“).

29.    Předmětem výše uvedených příkazních smluv je shodně dle jejich čl. III zabezpečení provozu, odborného řízení a správy muzea, kdy příkazník bude postupovat s odbornou péčí a v souladu se zájmy příkazce a bude zajišťovat činnosti uvedené v příkazních smlouvách.

30.   Podle čl. IV uvedených příkazních smluv byla odměna jednotlivých výše uvedených příkazníků stanovena jako měsíční paušální částka, a dále i jako podíl ve výši 10 % z vykázaného přebytku provozních příjmů nad celkovými výdaji.

31.    Podle čl. X uvedených příkazních smluv byly tyto smluvní vztahy uzavřeny na dobu neurčitou.

32.    Pro úplnost Úřad uvádí, že v průběhu let 2015 až 2023 obviněný na základě postupů mimo zadávací řízení dle zákona (resp. podle dříve platných právních předpisů) uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. celkem 15 dodatků k příkazní smlouvě č. 1, dále s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. celkem 14 dodatků k příkazní smlouvě č. 2, s provozovatelem VHK Erika Brno rovněž celkem 14 dodatků k příkazní smlouvě č. 3, přičemž předmětem některých z nich bylo navyšování paušální odměny za služby sjednané v předmětných smlouvách.

33.    Obviněný dále dne 10. 12. 2025 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. příkazní smlouvu na zabezpečení a odborné řízení provozu Muzea opevnění – dělostřelecké tvrze Hůrka (dále jen „nová příkazní smlouva č. 1“). Obviněný dále dne 27. 1. 2026 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. příkazní smlouvu na zabezpečení a odborné řízení provozu Vojenského muzea Králíky (dále jen „nová příkazní smlouva č. 2“). Obviněný dále dne 10. 12. 2025 na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona uzavřel s provozovatelem VHK Erika Brno příkazní smlouvu na zabezpečení a odborné řízení provozu Muzea čs. opevnění z let 1935-38 Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ (dále jen „nová příkazní smlouva č. 3“, dále společně jako „nově uzavřené příkazní smlouvy“ či též „nové příkazní smlouvy“).

34.   Předmětem nově uzavřených příkazních smluv je dle jejich čl. III „provoz a technicko-organizační zajištění veřejně přístupného areálu muzea, zajištění doprovodných služeb: průvodcovská činnost, pokladna, technický servis, úklid, drobná údržba apod., spolupráce při odborné správě sbírek podle pokynů organizační složky města, které nese odpovědnost dle zákona č. 122/2000 Sb.“ V čl. VI odst. 2 nových příkazních smluv jsou pak uvedeny okruhy předmětů činnosti, které bude na základě předmětných smluv příkazce zajišťovat.

35.    Podle čl. IV nové příkazní smlouvy č. 1 byla odměna za poskytnuté služby sjednána jako roční odměna ve výši 2 400 000 Kč, která je splatná v měsíčních splátkách odpovídajících částce 200 000 Kč, a dále i jako podíl ve výši 80 % z vykázaného přebytku provozních příjmů nad celkovými provozními výdaji.

36.    Podle čl. IV nové příkazní smlouvy č. 2 byla odměna za poskytnuté služby sjednána jako roční odměna ve výši 2 961 540 Kč, která je splatná v měsíčních splátkách odpovídajících částce 246 795 Kč, a dále i jako podíl ve výši 80 % z vykázaného přebytku provozních příjmů nad celkovými provozními výdaji.

37.    Podle čl. IV nové příkazní smlouvy č. 3 byla odměna za poskytnuté služby sjednána jako roční odměna ve výši 598 800 Kč, která je splatná v měsíčních splátkách odpovídajících částce 49 900 Kč, a dále i jako podíl ve výši 80 % z vykázaného přebytku provozních příjmů nad celkovými provozními výdaji.

38.   Podle čl. IX nově uzavřených příkazních smluv byly tyto smluvní vztahy uzavřeny na dobu neurčitou.

II.       POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

39.    Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 a podle § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů[1] (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadávání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 2. 1. 2024 podnět z téhož dne (dále jen „podnět“), dne 9. 1. 2024 doplnění podnětu z téhož dne (dále jen „doplnění podnětu č. 1“) a dne 16. 1. 2024 doplnění podnětu z téhož dne (dále jen „doplnění podnětu č. 2“) s žádostí o prošetření postupu obviněného v souvislosti s uzavíráním dodatku č. 15 k příkazní smlouvě č. 1, dodatku č. 14 k příkazní smlouvě č. 2 a dodatku č. 14 k příkazní smlouvě č. 3, přičemž šetření tohoto podnětu bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0010/2024/VZ, ÚOHS-P0011/2024/VZ a ÚOHS-P0012/2024/VZ. Stěžovatel v podnětu a jeho doplněních vyjádřil mimo jiné domněnku, že zadavatel výše uvedené dodatky uzavřel v rozporu se zákonem mimo zadávací řízení.

40.   V návaznosti na obdržený podnět a jeho doplnění č. 1 a doplnění č. 2 si Úřad přípisem ze dne 25. 1. 2024 vyžádal od obviněného vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu a jeho doplnění a doložení podkladů, které souvisí s uzavíráním přezkoumávaných příkazních smluv včetně jejich dodatků.

Vyjádření zadavatele ze dne 27. 2. 2024

41.    Dne 27. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 27. 2. 2024“), ve kterém obviněný uvedl, že příkazní smlouva č. 1, příkazní smlouva č. 2 a příkazní smlouva č. 3 nahradily předchozí mandátní smlouvy, a to z důvodu změn provedených novým občanským zákoníkem. Zároveň obviněný uvedl, že o výběru subjektů (provozovatelů), zabezpečujících pro zadavatele správu dotčených muzeí, bylo rozhodnuto v rámci výběrových řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to kromě výběru provozovatele VHK Erika Brno, kde neprobíhalo výběrové řízení s odkazem na úpravu veřejných zakázek malého rozsahu v zákoně.

42.   S ohledem na skutečnost, že dokumenty zaslané obviněným v příloze vyjádření ze dne 27. 2. 2024 nebyly kompletní, neboť Úřadu nebyly doručeny dodatky, které obviněný uzavřel k příkazní smlouvě č. 1, příkazní smlouvě č. 2 a k příkazní smlouvě č. 3, požádal Úřad obviněného přípisem ze dne 30. 4. 2024 o zaslání dodatků k uzavřeným příkazním smlouvám, a rovněž o prokázání, že provedením změn v jednotlivých dodatcích k příkazním smlouvám nedošlo ze strany obviněného k naplnění podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 odst. 3 zákona, resp. že došlo k naplnění některé z výjimek dle § 222 zákona, a o doložení podkladů prokazujících tato tvrzení.

Vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2024

43.   Dne 7. 5. 2024 obdržel Úřad od obviněného vyjádření z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 7. 5. 2024“), kde obviněný uvedl, že důvodem pro uzavírání předmětných dodatků k příkazním smlouvám byl nárůst nákladů provozovatelů spojených s provozem dotčených muzeí, zejména nákladů na energie, na vedení administrativy apod., jakož i vysoká míra inflace v průběhu let. Dále obviněný uvedl, že „ani v jediném případě ve vztahu k případnému provozování těchto subjektů neexistovali žádní další zájemci a naopak byli ve výběrových řízeních logicky vybráni ti zájemci, kteří se již po několik let předtím aktivně zapojili do zprovoznění objektů a v konečném důsledku tak mimo jiné přispěli k oživení cestovního ruchu v dané oblasti“. Obviněný dále na výzvu Úřadu objasnil, že inventář čítající mimo jiné sbírkové předměty a další vybavení muzeí se v naprosté většině nachází ve vlastnictví jednotlivých provozovatelů. Úřad rovněž od obviněného obdržel veškeré dodatky uzavřené k uzavřeným příkazním smlouvám.

44.   Vzhledem k tomu, že Úřadu po prostudování předložených podkladů nebylo zřejmé, co přesně bylo obsahem plnění jednotlivých příkazních smluv, požádal obviněného přípisem ze dne 1. 11. 2024 o objasnění pojmu „cílový projekt“ užívaného obviněným v předmětných příkazních smlouvách[2], tedy o bližší osvětlení rozsahu, v jakém byl předmět příkazních smluv specifikován.

Vyjádření zadavatele ze dne 11. 11. 2024

45.   Dne 11. 11. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 11. 11. 2024“), kde obviněný na žádost Úřadu upřesnil, že cílovým projektem bylo využití unikátního pevnostního systému a vybudování prestižních muzejních subjektů za účelem vytvoření nových turisty vyhledávaných cílů. Obviněný dále zopakoval, že vybudování těchto objektů bylo realizováno převážně za pomoci samotných provozovatelů, kteří této realizaci věnovali svůj čas a finanční prostředky, kdy ale vlastníkem jednotlivých objektů je obviněný, a provozovatelé jsou vlastníky expozic a jednotlivých exponátů, které jsou v objektech muzeí vystavovány, a které tak byly obviněnému ze strany jednotlivých provozovatelů zapůjčeny. Dále obviněný uvedl, že příkazní smlouvy byly uzavírány s cílem zachování nastavené strategie muzeí, a to uzavření smluvních vztahů se subjekty vlastnícími sbírkové předměty a majícími odborné znalosti pro správu a provoz předmětných muzeí, z čehož dle obviněného vyplývá, že „jakýkoli jiný zájemce by reálně nebyl schopen poskytnout ani zabezpečit rozsah a celkovou úroveň konkrétních provozovateli poskytnutých archiválií a muzejních exponátů a k tomu dát k dispozici své odborné znalosti, výzkumnou činnost a další prostředky podle smlouvy […].“ Obviněný své vyjádření uzavřel tím, že nebylo v jeho zájmu poptávat činnosti spočívající v pouhém provozování muzeí za situace, že až na pár výjimek sám žádné sbírkové předměty a exponáty nevlastní, a provozování zmíněných muzeí by tak spočívalo pouze ve vystavování prázdných objektů.

46.    Po prostudování obdržených podkladů pojal Úřad mj. podezření, zda by se v šetřeném případě v rámci každé jedné příkazní smlouvy nemohlo jednat o vícero veřejných zakázek, resp. o dodatky uzavřené k více veřejným zakázkám zadaným v rámci jednoho smluvního vztahu (příkazní smlouvy, resp. jejího dodatku). Dále Úřad pojal podezření, zda by se v případě činnosti spadající do skupiny služeb odborného řízení a správy muzea (činnosti uvedené v čl. VII příkazních smluv) mohlo jednat o služby pravidelně pořizované nebo trvající, u nichž se předpokládaná hodnota stanoví pro každou veřejnou zakázku podle § 19 odst. 1 zákona. Na základě těchto zjištění Úřad obviněného přípisem ze dne 25. 2. 2025 požádal o sdělení, zda částka odměny dle čl. IV příkazních smluv ve znění dodatků, představuje výhradně úplatu za poskytování služeb uvedených v čl. VII příkazních smluv nebo představuje rovněž úplatu za poskytnutí plnění dle čl. II příkazních smluv (za poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií, muzejních exponátů a jiných prostředků), či zda je toto plnění poskytováno bezúplatně, kdy v případě, že částka odměny zahrnuje obě uvedená plnění, jaká část dané odměny připadá na jaká plnění. Úřad dále obviněného prostřednictvím uvedeného přípisu vyzval k zaslání tabulek k veškerým obviněným pořizovaným službám stejného druhu, jako jsou služby uváděné v čl. VII uzavřených příkazních smluv, u kterých datum skutečné úhrady spadá do období 12 měsíců před uzavřením předmětných dodatků k příkazním smlouvám, obsahujících údaje jako identifikace právního titulu smlouvy, včetně data jejího uzavření, stručný popis předmětu plnění, datum dodání, resp. poskytnutí služby, název dodavatele, číslo a datum vystavení faktury, celková uhrazená cena v rámci jednotlivých faktur bez DPH i včetně DPH, a datum skutečné úhrady vystavené faktury, a rovněž zaslání příslušných relevantních podkladů dokládajících uvedené skutečnosti. Dále Úřad obviněného v souvislosti s určením výše předpokládané hodnoty veřejných zakázek požádal o sdělení, jak bylo postupováno při stanovení předpokládané hodnoty daných zakázek, resp. jak byly případně rozděleny paušální částky uhrazených odměn dle činností uvedených v čl. VII uzavřených příkazních smluv, včetně doložení těchto tvrzení příslušnými podklady.

Vyjádření zadavatele ze dne 11. 3. 2025

47.    Dne 11. 3. 2025 obdržel Úřad od obviněného vyjádření z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 11. 3. 2025“), kde obviněný na žádost Úřadu objasnil, že částka odměny za služby odborného řízení a správu muzea, uvedená v čl. IV příkazních smluv, ve znění jejich dodatků, zahrnuje odměnu za poskytování služeb uvedených v čl. VII příkazních smluv, která činí 75 % z celkové měsíční odměny, z čehož na každou kategorii (oblast cestovního ruchu, oblast provozní a oblast ekonomickou) připadá 25 % z předmětné částky, a dále také odměnu za poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií, muzejních exponátů a jiných prostředků dle čl. II příkazních smluv, která činí 25 % z celkové měsíční odměny. Dále obviněný uvedl, že poskytovanou odměnu nelze přesně rozdělit podle jednotlivých kategorií dle čl. VII příkazních smluv, jelikož částka byla sjednána jako paušální, z čehož vyplývá, že veškerá plnění vyplývají přímo z příkazních smluv a nebyly na ně uzavírány žádné další smlouvy či objednávky s fakturovaným plněním. Současně obviněný Úřadu doložil faktury týkající se úhrad provedených na základě uzavřených dodatků příkazních smluv za požadované období, tj. od 27. 12. 2022 do 26. 12. 2023.

III.   PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

48.   Vzhledem k tomu, že ve vztahu k postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu ze dne 17. 10. 2025 (dále jen „příkaz“). Příkaz byl obviněnému doručen téhož dne.

49.    Ve výroku I. příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu uzavřel

  • dne 27. 12. 2023 dodatek č. 15 k příkazní smlouvě č. 1,
  • dne 27. 12. 2023 dodatek č. 14 k příkazní smlouvě č. 2 a
  • dne 27. 12. 2023 dodatek č. 14 k příkazní smlouvě č. 3,

jejichž prostřednictvím navýšil finanční měsíční odměnu jmenovaných provozovatelů za plnění plynoucí ze jmenovaných příkazních smluv, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazků z předmětných příkazních smluv, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazků ze smluv ve prospěch vybraných dodavatelů, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 cit. zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Výrokem II. příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu uložil pokutu ve výši 200 000 Kč.

50.   Příkaz byl vydán dne 17. 10. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

51.    Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.

52.    Dne 24. 10. 2025 obdržel Úřad proti příkazu odpor obviněného ze dne 23. 10. 2025 (dále jen „odpor“). Úřad zde uvádí, že obviněný podal výše uvedený odpor bez jakéhokoliv odůvodnění, a jednalo se tak o odpor blanketní.

53.    Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

54.   Usnesením ze dne 27. 10. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko.

55.    Dne 6. 11. 2025 obdržel Úřad vyjádření účastníka řízení z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 6. 11. 2025“).

Vyjádření obviněného ze dne 6. 11. 2025

56.    Obviněný ve vyjádření ze dne 6. 11. 2025 opakuje, že předmětné smluvní vztahy byly s jednotlivými dodavateli uzavírány za specifických okolností, s ohledem na jejich historickou a místní jedinečnost, kdy činnost dodavatelů představuje veřejně prospěšnou aktivitu v oblasti péče o kulturní dědictví. Dále obviněný uvádí, že přijal opatření, která do budoucna obdobný postup vylučují, jako např. důslednější metodické vedení a revizi všech obdobných smluvních vztahů. Obviněný dále žádá Úřad, aby tento v případě, že rozhodne o spáchání přestupku obviněným, vzal výše uvedené důvody v potaz při stanovení výše sankce a zohlednil je jako polehčující okolnosti.

Další průběh řízení

57.    Usnesením ze dne 11. 11. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 12. 2025

58.    Dne 11. 12. 2025 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-48537/2025/500 z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I. rozhodl, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu uzavřel

  • dne 27. 12. 2023 dodatek č. 15 k příkazní smlouvě č. 1,
  • dne 27. 12. 2023 dodatek č. 14 k příkazní smlouvě č. 2 a
  • dne 27. 12. 2023 dodatek č. 14 k příkazní smlouvě č. 3,

jejichž prostřednictvím navýšil finanční měsíční odměnu jmenovaných provozovatelů za plnění plynoucí ze jmenovaných příkazních smluv, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazků z předmětných příkazních smluv, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazků ze smluv ve prospěch vybraných dodavatelů, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 cit. zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad obviněnému za spáchání pokračování v přestupku ve výroku I. uložil pokutu ve výši 200 000 Kč. Ve výroku III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč.

59.    V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad nejprve objasnil institut podstatné změny závazku na veřejnou zakázku, kdy dále se zabýval otázkou, zda obviněný při uzavírání šetřených dodatků nenaplnil některou ze zákonem stanovených výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona. K výjimce dle § 222 odst.  2 zákona, dle které se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1 zákona, Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že, co se týče ustanovení týkající se valorizace odměny hrazené příkazci za poskytování služeb, nelze potvrdit, že se jedná o vyhrazenou změnu dle § 100 odst. 1 zákona, jelikož z předmětného ustanovení příkazních smluv vyplývá, že uplatnění dané změny, resp. valorizování odměny ze strany zadavatele, je podmíněno souhlasem druhé smluvní strany, tudíž obsah takto koncipované inflační doložky nebyl jednoznačně vymezen, kdy ani nebylo předem zřejmé, zda bude druhá smluvní strana s navýšením odměny souhlasit, a tudíž obviněnému nesvědčí výjimka dle § 222 odst. 2 zákona. Co se týče výjimky dle § 222 odst. 4 zákona, uvedl Úřad v napadeném rozhodnutí postup výpočtu hodnoty změny, kterým dospěl k absolutní hodnotě změny povedené jednotlivými uzavřenými dodatky, z čehož následně propočítal procentuální výši provedených změn tak, aby zjistil, zda je tato v souladu s podmínkami výjimky dle § 222 odst. 4 zákona, přičemž vzhledem ke skutkovým okolnostem řešené věci, zejm. době, která uplynula od uzavření příkazních smluv, k čemuž došlo v roce 2014, rozsahu informací uvedených v dokumentaci související s šetřeným postupem zaslané obviněným a možnosti z nich zjistit relevantní informace nezbytné pro výpočet hodnoty změny závazku ze smlouvy, přistoupil Úřad k prošetření postupu obviněného ve smyslu posouzení učiněných změn ve výši paušální odměny ve znění vždy nejblíže přecházejících dodatků. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že, co se týče dodatků uzavíraných v příkazní smlouvě č. 1, resp. ve vztahu k podnětem označeného dodatku č. 15 k příkazní smlouvě č. 1, obviněný překročil hranici 10 % původní hodnoty závazku, co by jednu z podmínek aplikace výjimky dle § 222 odst. 4 zákona, a to již dodatkem č. 5 k příkazní smlouvě č. 1 (v případě postupu při výpočtu změn provedených uzavíranými dodatky, tak jak šly chronologicky za sebou od počátku uzavření příkazní smlouvy č. 1). Stejným způsobem Úřad v napadeném rozhodnutím postupoval při výpočtu změny závazku provedené dodatkem č. 14 k příkazní smlouvě č. 2, kdy dospěl k závěru, že obviněný překročil hranici 10 % původní hodnoty závazku již dodatkem č. 4 k příkazní smlouvě č. 2 (v případě postupu při výpočtu změn provedených uzavíranými dodatky, tak jak šly chronologicky za sebou od počátku uzavření příkazní smlouvy č. 2). V případě dodatku č. 14 k příkazní smlouvě č. 3 dospěl Úřad v napadeném rozhodnutí prostřednictvím výše uvedeného postupu k závěru, že hranice 10 % původní hodnoty závazku byla překročena dodatkem č. 4 k příkazní smlouvě č. 3 (v případě postupu při výpočtu změn provedených uzavíranými dodatky, tak jak šly chronologicky za sebou od počátku uzavření příkazní smlouvy č. 3). Úřad tak v napadeném rozhodnutí uzavřel, že zákonný limit 10 % původní hodnoty závazku v případě ani jednoho z šetřených dodatků k příkazním smlouvám dodržen není, a to ani s ohledem na další odstavce § 222 zákona. K aplikaci výjimek dle § 222 odst. 5, 6 a 7 zákona Úřad v napadeném rozhodnutí shrnul, že obviněný neprokázal jejich naplnění, resp. nesplnil podmínky pro uplatnění ani jedné uvedených výjimek.

60.    V další části napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval postupem obviněného dle § 31 zákona, resp. tím, zda uzavření předmětných dodatků nepředstavuje zadání veřejných zakázek malého rozsahu, při jejich uzavírání by byl zadavatel oprávněn postupovat v souladu s výjimkou dle ustanovení § 31 zákona, tj. zadávat taková plnění mimo zadávací řízení. Úřad konstatoval, že se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy. Úřad dovodil, že obviněný pořizuje plnění na základě smluv na dobu neurčitou, přičemž z jeho vyjádření (25 % odměny za odborné služby dle čl. II a 75 % za provozní a ekonomické činnosti dle čl. III a VII) a z přehledu faktur za posledních 12 měsíců (dokládajících pravidelné měsíční plnění a úhrady) vyplývá, že jde o opakovaně a soustavně pořizované služby ve smyslu § 19 zákona, a proto Úřad z doložených faktur stanovil předpokládanou hodnotu alespoň té části plnění, u níž mohl posoudit vliv na výběr dodavatele pro naplnění skutkové podstaty přestupku. Úřad dospěl k závěru, že předpokládaná hodnota dané části plnění poskytovaného na základě příkazních smluv ve znění šetřených dodatků vypočtená podle § 19 odst. 2 zákona ve spojení s § 21 odst. 1 zákona činí 15 432 660 Kč bez DPH, z čehož Úřad dále usoudil, že se nejednalo o veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 písm. a) zákona, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 2 000 000 Kč bez DPH, když předpokládané hodnoty v tomto případě tuto hodnotu přesahují,  a obviněný tak byl s ohledem na znění § 2 odst. 3 zákona povinen veřejné zakázky zadat v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona.

61.     Úřad tak v napadeném rozhodnutí dále konstatoval, že došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť postup obviněného dle Úřadu mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o toto plnění, mohl obviněný obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout za realizaci daného plnění nižší cenu než dotyční poskytovatelé, resp. než jaká byla dohodnuta v rámci předmětných dodatků příkazních smluv. Dále Úřad uvedl, že v takovém případě je tak potencialita vlivu na výběr dodavatele ve vztahu k zadávacímu řízení, které mělo být uskutečněno pro realizaci změny závazku ze smlouvy, avšak uskutečněno nebylo, jasně dána již v důsledku samotné skutečnosti, že ač byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 1 zákona povinen pro změnu závazku ze smlouvy realizovat nové zadávací řízení, toto řízení nerealizoval, přičemž uzavřel předmětné dodatky k příkazním smlouvám, čímž došlo k naplnění i posledního znaku skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst.1 písm. a) zákona.

62.    V další části napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval postupem obviněného jako pokračování v přestupku, k čemuž uvedl, že postupem obviněného došlo k naplnění dílčích znaků pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích, jelikož dílčí útoky naplňující skutkovou podstatu stejného přestupku (přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona), dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (obviněný se uvedeného přestupku dopustil opakovaně v rámci příkazní smlouvy č. 1, příkazní smlouvy č. 2 a příkazní smlouvy č. 3, kdy jednotným záměrem bylo navyšování paušálních odměn provozovatelů dotčených muzeí), jednotlivé dílčí útoky byly spojeny stejným způsobem provedení (obviněný všechny dílčí útoky realizoval stejně, tzn. že bez provedení zadávacího řízení uzavíral předmětné dodatky k příkazním smlouvám, aniž by postupoval v rozmezí některého ze zákonem v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení), a obviněný tyto dílčí útoky spáchal v blízké časové souvislosti, neboť šetřené dodatky k příkazním smlouvám byly uzavřeny ve stejný den, a to 27. 12. 2023.

63.    Při uložení pokuty Úřad v napadeném rozhodnutí zohlednil žádost obviněného o snížení výše původně uložené pokuty, k čemuž dále uvedl, že si je vědom jedinečnosti uzavřených smluvních vztahů, i veřejné prospěšnosti plynoucí z jejich uzavření, avšak tato okolnost nemůže vést k rozhodnutí o upuštění od uložení pokuty za spáchaný přestupek, případně k výraznějšímu snížení ukládané pokuty, jelikož i přes jedinečnost uzavíraných smluvních vztahů došlo jednáním obviněného k porušení povinností mu plynoucích ze zákona, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele a narušení hospodářské soutěže, což je přiměřeně zohledněno ve výši uložené pokuty. Úřad dále nepřehlédl ani tvrzení obviněného, že tento přijal opatření, která do budoucna vyloučí postup obdobný nyní šetřenému postupu obviněného, tj. opatření, která do budoucna zabrání opakovanému porušování zákona, např. důslednější metodické vedení či revizi všech obdobných smluvních vztahů, k čemuž v napadeném rozhodnutí uvedl, že, ač tato skutečnost nikterak nemůže napravit nezákonný postup obviněného v rámci dotčených veřejných zakázek, lze ji zohlednit jako pozitivní snahu obviněného o vyvarování se obdobných pochybení v budoucnu. V poslední řadě Úřad přihlédl rovněž k povaze činnosti obviněného, ke které v napadeném rozhodnutí uvedl, že, i když lze pod činnosti uvedené v příkazních smlouvách podřadit mj. činnosti, představující veřejnou prospěšnou aktivitu v oblasti péče o kulturní dědictví, jak tvrdí obviněný, lze z obsahu jednotlivých příkazních smluv dovodit rovněž činnosti jako ostraha objektu, úklid objektu, marketingová činnost či činnosti spadající do ekonomické sféry, které lze podřadit pod činnosti týkající se zajištění obecné správy budovy muzea či samotného objektu, na základě čehož je Úřad přesvědčen, že právě povaha činnosti obviněného, který hospodaří s nemalými veřejnými prostředky, nemůže vést k podstatnému snížení pokuty, zvláště v předmětném případě, kdy se obviněný dopustil typově jednoho z nejzávažnějších porušení zákona. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad v napadeném rozhodnutí obviněnému za přestupek definovaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí uložil pokutu ve výši 200 000 Kč.

IV.      ŘÍZENÍ O ROZKLADU

64.    Dne 17. 12. 2025 obdržel Úřad rozklad obviněného z téhož dne (dále jen „rozklad obviněného“) proti napadenému rozhodnutí.

Námitky rozkladu obviněného

65.    Obviněný v rozkladu opětovně poukazuje na specifické okolnost předmětných smluvních vztahů uzavřených na základě příkazních smluv s jednotlivými provozovateli, konkrétně na jejich historickou a místní jedinečnost a skutečnost, že činnost daných provozovatelů představuje veřejně prospěšnou aktivitu v oblasti péče o kulturní dědictví, kdy obviněný v rámci uzavírání předmětných příkazních smluv včetně jejich dodatků postupoval vždy s úmyslem uvedené prospěšné aktivity zachovat, přičemž je s ohledem na povahu těchto aktivit prakticky vyloučené, aby je vykonávaly jiné subjekty. Dle obviněného Úřad k povaze smluvních vztahů nikterak nepřihlédl a věc posuzoval ryze formalisticky, přičemž dospěl k závěru, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí.

66.    Co se napadeným rozhodnutím uložené pokuty týče, namítá obviněný v rozkladu, že tato je nepřiměřená a neodpovídá okolnostem projednávané věci, a to zejména při zohlednění kritérií pro ukládání sankcí dle zákona o odpovědnosti za přestupky a ustálené rozhodovací praxe Úřadu. Obviněný dále uvádí, že Úřad by se při stanovení výše pokuty měl zabývat otázkou povahy a závažnosti jednání obviněného, které dle obviněného nesměřovalo k obcházení hospodářské soutěže, resp. nemělo na hospodářskou soutěž negativní dopad, nevedlo k obohacení města ani ke znevýhodnění veřejných prostředků, a tedy nezpůsobilo škodu na veřejném rozpočtu, a bylo motivováno zajištěním kontinuity provozu jedinečných muzejních objektů, jejichž existence je přímo závislá na konkrétních provozovatelích, což vede k situaci, kdy jednání obviněného nevedlo k ovlivnění výběru dodavatele. Obviněný je tak toho názoru, že společenská škodlivost předmětného jednání je výrazně nižší, než je tomu u typických případů porušení zákona. Dále obviněný v rozkladu uvádí, že by Úřad měl vzít v potaz jako polehčující okolnost fakt, že obviněný po celou dobu řízení s Úřadem plně spolupracoval, poskytoval mu veškeré požadované podklady a poskytl veškerou součinnost za účelem zjištění skutkového stavu, přičemž následně přijal nápravná opatření, zejména revizi smluvních vztahů a vnitřních postupů, odstranil systémové nastavení, které vedlo k projednávanému pochybení a vyloučil tak opakování obdobného postupu do budoucna. Zároveň obviněný uvedl, že pokuta uložená napadeným rozhodnutím představuje citelný zásah do rozpočtu obce, která hospodaří s veřejnými prostředky a zajišťuje základní samosprávné funkce, kdy uložená pokuta neplní pouze funkci preventivní, ale má již charakter trestu, kdy však její výše neodpovídá míře zavinění obviněného ani skutečné škodlivosti jednání obviněného.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 11. 2. 2026

67.    Rozhodnutím č. j. ÚOHS-05583/2026/163 ze dne 11. 2. 2026 vydaným v rámci řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0176/2025/VZ (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“) předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu shledal, že Úřad dostatečně nepřihlédl ke všem skutkovým zjištěním, která si ve věci obstaral, a dále nezohlednil zadavatelem vyhrazenou změnu závazku dle § 100 odst. 1 zákona.

68.    Rozhodnutí o rozkladu nabylo právní moci dne 11. 2. 2026.

69.    Předseda Úřadu nejprve shrnul postup obviněného a průběh řízení o přestupku před Úřadem, resp. to, jak Úřad ve věci rozhodoval. Dále předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu shrnul obsah námitek obviněného předložených v rámci rozkladu, k nimž dále uvedl, že ačkoliv jsou tyto obecně formulované, resp. nejsou natolik přesvědčivé, aby byly důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, dospěl předseda Úřadu při jejich přezkumu k závěru, že napadené rozhodnutí je třeba zrušit.

70.    V další části rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu shrnul právní rámec změn závazků vyplývajících ze smluv, tj. co lze považovat za podstatnou změnu, která je dle zákona nepřípustná, a kdy naopak lze aplikovat zákonné výjimky z uvedeného pravidla. Nejprve se předseda Úřadu vyjádřil k výjimce dle § 222 odst. 2 zákona, u které Úřad shledal, že k jejímu naplnění v případě šetřených příkazních smluv nedošlo. Předseda Úřadu však uvedl, že je opačného názoru než Úřad, jelikož jak vyplývá z komentářové literatury a rozhodovací praxe, je nutno připustit i obecnější znění vyhrazených změn ve smlouvě, které však nebude zadavateli dávat čistě subjektivní možnost využití této změny. Dále předseda Úřadu doplnil, že k vyhrazené změně by mělo dojít za předpokladu, že je tato změna uvedena v zadávacích podmínkách (zadávací dokumentaci či smlouvě), jedná se o jednoznačné vymezení podmínky, na základě níž dojde ke změně, je jednoznačně vymezen obsah dané změny, a tato změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky, jelikož předmět plnění zůstává nezměněn, stejně jako všechny ostatní podstatné náležitosti smlouvy a předchozího zadávacího řízení. Výklad Úřadu v napadeném rozhodnutí tak z uvedených důvodů považuje předseda Úřadu za restriktivní, jelikož při posuzování vyhrazené změny není rozhodnou skutečností, zda je tato změna podmíněna souhlasným stanoviskem obou stran, ale právě naplnění podmínek uvedených výše, z čehož vyplývá, že se o vyhrazenou změnu dle § 100 odst. 1 zákona bude jednat jak v případě, kdy bude uveden určitý mechanismus změny bez dalšího, tak rovněž v případě, kdy bude změna formulována tak, že k jejímu uskutečnění bude zapotřebí souhlasu dotčených stran, tj. např. uzavření dodatku ke smlouvě. Předseda Úřadu tak uzavřel, že se dle jeho názoru v dotčeném případě jedná o vyhrazenou změnu dle § 100 odst. 1 zákona, na kterou se uplatní výjimka dle § 222 odst. 2 zákona, a úkolem Úřadu v rámci nového projednání věci tak bude posoudit, resp. přepočítat, navýšení cen šetřených dodatků s ohledem na tuto výhradu, tedy na míru inflace v inkriminovaném období.

71.     Dále se předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu vyjádřil k postupu Úřadu při výpočtu změn provedených šetřenými dodatky, kdy uvedl, že Úřad v souladu se zásadou legality, oficiality a zásadou vyšetřovací zjistil, že obviněný postupoval stejným způsobem při uzavírání všech dotčených dodatků k příkazním smlouvám, avšak ačkoliv uvedenou skutečnost v napadeném rozhodnutí náležitě popsal, nijak ji nezohlednil při vymezení předmětu řízení a ani při svém posuzování ji nezahrnul do úvah o spáchaném přestupku.

72.    V poslední části rozhodnutí o rozkladu se předseda Úřadu vyjadřuje k otázce pokračování v přestupku, kdy uvádí, že pokračování v přestupku je nutno odlišit od opakování, kdy v případě opakování se jedná o dva nebo více přestupků, které jsou sice stejné skutkové podstaty, ale nejsou vedeny stejným záměrem, na rozdíl od pokračování v přestupku, kdy se jedná o jeden přestupek. Předseda Úřadu dále konstatuje, že Úřad by měl v prvé řadě vyhodnotit, zda ze strany obviněného vůbec mohlo dojít k vícečetnému porušení zákona, a pokud ano, tak zda se jedná o pokračující přestupek či opakování přestupku, kdy toto rozlišení má význam mj. pro určení běhu promlčecí doby, a tedy pro rozhodnutí o vině a trestu. V souvislosti s posuzováním uvedeného by měl Úřad v souladu se stanoviskem předsedy Úřadu přihlédnout k judikatuře Nejvyššího správního soudu[3], dle které znak blízké časové souvislosti jednotlivých útoků, který musí být naplněn pro to, aby určité jednání mohlo být posouzeno jako pokračování v deliktu, musí být posouzen vždy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu.

73.    V rámci závazného právního názoru, jímž je Úřad při novém projednání věci vázán, pak předseda Úřadu s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti konstatoval, že „Úřad dostatečně nepřihlédl ke všem skutkovým zjištěním, která si k věci obstaral, a k tomu, že nezohlednil zadavatelem vyhrazenou změnu závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ“, pročež předseda Úřadu rozhodl o zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání.

V.         NOVÉ PROJEDNÁNÍ VĚCI PŘED SPRÁVNÍM ORGÁNEM PRVNÍHO STUPNĚ

74.    Přípisem ze dne 17. 2. 2026 Úřad vyrozuměl obviněného jakožto jediného účastníka správního řízení o pokračování správního řízení.

75.    Usnesením ze dne 17. 2. 2026 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl tento podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit své stanovisko.

76.    Usnesením ze dne 6. 3. 2026 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – zaslání informací v podobě tabulek obsahujících identifikaci právního titulu (konkrétní smlouvy, příp. objednávky apod.) vč. data jeho uzavření, na základě něhož byly následně služby plněny, stručný popis předmětu smlouvy/objednávky, datum dodání, resp. poskytnutí služby, název dodavatele, číslo a datum vystavení faktury, celkovou uhrazenou cenu v rámci jednotlivé faktury bez DPH i vč. DPH a datum skutečné úhrady vystavené faktury, a to k veškerým obviněným pořizovaným službám stejného druhu jako jsou služby spočívající v zajištění provozu a technickoorganizačního zajištění areálu muzejních objektů včetně zajištění doprovodných služeb jako je např. pokladna, technický servis, úklid a údržba, resp. jako jsou činnosti pořizované v rámci šetřeného postupu (dle čl. VII příkazní smlouvy č. 1, příkazní smlouvy č. 2 a příkazní smlouvy č. 3), a to i pokud bylo toto plnění pořízeno v rámci jiných zakázek obviněného, tj. i v rámci dalších muzeí či jiných objektů, a u kterých datum skutečné úhrady jejich ceny spadá do období 12 měsíců před uzavřením – dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, tj. do období od 14. 11. 2016 do 13. 11. 2017, dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2, tj. do období od 30. 11. 2015 do 29. 11. 2016 a dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, tj. do období od 24. 11. 2016 do 23. 11. 2017; ačkoliv k jejich objednání či poskytnutí mohlo dojít i mimo uvedené období (tj. rozhodující je datum skutečné úhrady daného plnění, jež spadá do uvedeného období), a rovněž k zaslání příslušných relevantních podkladů dokládajících uvedené skutečnosti, zejména veškerých příslušných smluv a objednávek, popř. i jiných právních titulů, na základě nichž byly předmětné služby poskytovány, a veškerých příslušných faktur vystavených na základě těchto smluv a objednávek (či jiných právních titulů).

Vyjádření obviněného ze dne 16. 3. 2026

77.    Dne 16. 3. 2026 obdržel Úřad odpověď obviněného z téhož dne na usnesení k provedení úkonu ze dne 6. 3. 2026, jehož přílohou byla vyplněná tabulka obsahující mj. identifikaci právního titulu, stručný popis plnění a údaje o vystavených fakturách, a dále účetní sestavy a přehledy z účetního systému vztahující se k požadovanému plnění (dále jen „tabulka úhrad dodatky“). Obviněný v odpovědi uvedl, že část požadovaných účetních dokladů vztahujících se k dotčenému období je uložena v archivu, přičemž v případě nutnosti jejího doložení Úřadu žádá obviněný o přiměřené prodloužení předmětné lhůty.

Další průběh správního řízení

78.    Přípisem ze dne 30. 3. 2026 Úřad obviněnému oznámil, že s ohledem na skutečnosti uvedené předsedou Úřadu v rozhodnutí o rozkladu rozšiřuje předmět správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0781/2025/VZ o nové skutečnosti, kdy předmětné správní řízení bude nově vedeno v souvislosti s uzavřením dalších dodatků k příkazním smlouvám, konkrétně jde o dodatek č. 5, dodatek č. 7, dodatek č. 9, dodatek č. 10, dodatek č. 12, dodatek č. 13, dodatek č. 15 a dodatek č. 16 k příkazní smlouvě č. 1, dále o dodatek č. 4, dodatek č. 5, dodatek č. 7, dodatek č. 9, dodatek č. 10, dodatek č. 12, dodatek č. 13, dodatek č. 14 a dodatek č. 15 k příkazní smlouvě č. 2, a rovněž o dodatek č. 5, dodatek č. 7, dodatek č. 9, dodatek č. 10, dodatek č. 11, dodatek č. 12, dodatek č. 14 a dodatek č. 15 k příkazní smlouvě č. 3, jelikož Úřad získal pochybnost, zda se obviněný v souvislosti s uvedenými dodatky nedopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu uzavřel výše uvedené dodatky k příkazním smlouvám, jejichž prostřednictvím navýšil finanční měsíční odměnu provozovatele Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., provozovatele ARMY FORT s. r. o. a provozovatele Vojensko-historický klub Erika Brno, z. s., za plnění plynoucí ze jmenovaných příkazních smluv, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazků z předmětných příkazních smluv, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazků ze smluv ve prospěch vybraných dodavatelů, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

Další průběh správního řízení – správní řízení vedené u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-S0228/2026/VZ

Postup Úřadu před oznámením o zahájení správního řízení

79.    Úřad obdržel dne 29. 1. 2026 podnět na přezkoumání postupu zadavatele, resp. obviněného při uzavírání nových příkazních smluv, kde pisatel brojil konkrétně proti formě a způsobu zadání uvedeného plnění.

80.   V návaznosti na obdržený podnět si Úřad vyžádal od obviněného vyjádření k obsahu předmětného podnětu a zároveň jej vyzval k zaslání příslušných dokumentů k jednotlivým veřejným zakázkám. Obviněný se k tvrzením uvedeným v předmětném podnětu vyjádřil ve vyjádření ze dne 9. 2. 2026, které Úřad obdržel téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 9. 2. 2026“).

Vyjádření obviněného ze dne 9. 2. 2026

81.    Obviněný ve vyjádření ze dne 9. 2. 2026 uvedl, že šetřené veřejné zakázky pořizoval na základě výběrových řízení realizovaných mimo režim zákona, neboť jejich předpokládaná hodnota nepřesáhla finanční limity stanovené v § 27 zákona. Obviněný dále ve vyjádření ze dne 9. 2. 2026 uvedl, že nová příkazní smlouva č. 1 byla uzavřena s celkovou odměnou ve výši 2 400 000 Kč bez DPH, splatnou v měsíčních splátkách ve výši 200 000 Kč, a tudíž nepřesáhla limit 3 000 000 Kč stanovený v § 27 písm. a) zákona, dále nová příkazní smlouva č. 2 byla uzavřená s celkovou roční odměnou ve výši 2 961 540 Kč bez DPH, splatnou v měsíčních splátkách ve výši 246 795 Kč, a jako taková rovněž nepřesáhla limit stanovený v cit. ustanovení zákona, a rovněž nová příkazní smlouva č. 3 byla uzavřena s celkovou roční odměnou ve výši 598 800 Kč bez DPH, splatnou v měsíčních splátkách ve výši 49 900 Kč, přičemž tato předpokládaná hodnota nedosáhla částky 600 000 Kč, a jednalo se tak o veřejnou zakázku malého rozsahu I. kategorie ve smyslu interních Pravidel pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu města Králíky (obviněného), kdy tento nebyl povinen postupovat dle zákona a postupoval v souladu se svými interními pravidly. Obviněný dále uvedl, že skutečnost, že je odměna stanovená v nově uzavřených příkazních smlouvách hrazena v měsíčních splátkách, nepředstavuje účelové dělení veřejné zakázky, ale pouze platební podmínku odpovídající dlouhodobému charakteru poskytovaných služeb, kdy předpokládaná hodnota veřejných zakázek byla stanovena jako součet plnění za celé sjednané období, a tudíž v souladu s § 16 zákona.

Další postup Úřadu

82.    Úřad přezkoumal vyjádření obviněného ze dne 9. 2. 2026 a dospěl k závěru, že jeho součástí nebyly podepsané nově uzavřené příkazní smlouvy jakožto součást dokumentace vztahující se k šetřenému postupu obviněného, pročež Úřad obviněného prostřednictvím výzvy ze dne 24. 2. 2026 vyzval k jejich zaslání, a rovněž k zaslání informací (v podobě tabulky) obsahujících údaje jako identifikace právního titulu (konkrétní smlouvy, příp. objednávky apod.) vč. data jeho uzavření, na základě něhož byly následně služby plněny, stručný popis předmětu smlouvy/objednávky, datum dodání, resp. poskytnutí služby, název dodavatele, číslo a datum vystavení faktury, celková uhrazená cena v rámci jednotlivé faktury bez DPH i vč. DPH a datum skutečné úhrady vystavené faktury, k veškerým obviněným pořizovaným službám, jejichž předmětem bylo zajištění služeb stejného druhu jako je předmět plnění šetřených veřejných zakázek (tedy k veškerým službám spočívajícím v zajištění provozu a technickoorganizačního zajištění areálu muzejních objektů včetně zajištění doprovodných služeb jako je např. pokladna, technický servis, úklid a údržba), tj. k plnění stejného druhu pořízeného jak v rámci šetřeného postupu zadavatele, tak i pokud bylo toto plnění pořízeno v rámci jiných zakázek zadavatele, tj. i v rámci dalších muzeí či jiných objektů), u kterých datum skutečné úhrady jejich ceny spadá do období 12 měsíců před uzavřením dané příkazní smlouvy, tj. do období od 10. 12. 2024 do 9. 12. 2025 u nové příkazní smlouvy č. 1 a č. 3 a do období od 27. 1. 2025 do 26. 1. 2026 u nové příkazní smlouvy č. 2, ačkoliv k jejich objednání či poskytnutí došlo mimo uvedené období (tj. rozhodující je datum skutečné úhrady daného plnění, jež spadá do uvedeného období), a dále k zaslání příslušných relevantních podkladů dokládajících uvedené skutečnosti, zejména veškerých příslušných smluv a objednávek, popř. i jiných právních titulů, na základě nichž byly předmětné služby poskytovány, a veškerých příslušných faktur vystavených na základě těchto smluv a objednávek (či jiných právních titulů).

83.    Dne 27. 2. 2026 obdržel Úřad od obviněného odpověď k výzvě k zaslání podkladů z téhož dne, jejíž přílohou byly podepsané nově uzavřené příkazní smlouvy a přehledová tabulka plnění dle požadavků Úřadu za rozhodná období (dále jen „tabulka úhrad nové příkazní smlouvy“).

Další postup Úřadu

84.   Přípisem ze dne 1. 4. 2026 oznámil Úřad obviněnému zahájení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0228/2026/VZ ve věci podezření ze spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona[4] obviněným ve věci uzavírání nové příkazní smlouvy č. 1, nové příkazní smlouvy č. 2 a nové příkazní smlouvy č. 3, z důvodu pochybnosti, zda se obviněný nedopustil pokračování v přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když dne 10. 12. 2025 uzavřel novou příkazní smlouvu č. 1, dne 27. 1. 2026 novou příkazní smlouvu č. 2 a dne 10. 12. 2025 novou příkazní smlouvu č. 3, jejichž předmětem je plnění spočívající v provozování muzejních institucí, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. 

Ke společnému správnímu řízení vedenému pod sp. zn. ÚOHS-S0781/2025/VZ

85.    Dne 2. 4. 2026 Úřad usnesením z téhož dne (dále jen „usnesení o spojení řízení“) v zájmu dodržení zásady procesní ekonomie uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu spojil dle § 140 odst. 1 správního řádu z moci úřední správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0781/2025 a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0228/2026/VZ do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0781/2025/VZ (dále jen „společné správní řízení“).

86.    Usnesením ze dne 2. 4. 2026 určil Úřad obviněnému, jakožto jedinému účastníku společného správního řízení, lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko, přičemž přílohou tohoto usnesení bylo rovněž usnesení o spojení řízení.

Vyjádření obviněného ze dne 13. 4. 2026

87.    Dne 13. 4. 2026 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 13. 4. 2026“), kde obviněný uvedl, že „postupoval v dobré víře, že jednotlivá plnění týkající se provozu muzejních zařízení nepředstavují jednu veřejnou zakázku, ale samostatná plnění odlišná jak z hlediska odborného, tak provozního“, přičemž má za to, že se jedná o obsahově i odborně odlišná plnění, která nelze považovat za jednu ucelenou službu, a to z důvodu, že „jednotlivá muzejní zařízení jsou zaměřena na odlišná historická období a témata, pracují s odlišnými sbírkami a exponáty, provoz jednotlivých muzeí je spojen s potřebou specifického odborného know-how (znalosti konkrétní historické problematiky a vazby na konkrétní lokalitu a její historický kontext), tvoří samostatné organizační složky zadavatele, jsou řízena odlišným vedoucím pracovníkem, fungují v odlišném provozním režimu.“ Obviněný dále ve vyjádření ze dne 13. 4. 2026 zdůraznil, že jednotlivá plnění byla realizována na základě soutěže a dosažené ceny odpovídaly tržním podmínkám, přičemž nedošlo k neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků. Součástí vyjádření ze dne 13. 4. 2026 byly rovněž doklady požadované Úřadem usnesením ze dne 2. 4. 2026, tj. faktury dokládající skutečnosti uvedené v tabulce úhrad dodatky.

Další postup Úřadu

88.   Usnesením ze dne 20. 4. 2026 určil Úřad obviněnému, jakožto jedinému účastníku společného správního řízení, lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

Vyjádření obviněného ze dne 27. 4. 2026

89.    Dne 27. 4. 2026 obdržel Úřad vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření k podkladům rozhodnutí“), jehož přílohami byla stanoviska provozovatelů Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., ARMY FORT s.r.o., a VHK Erika, a dále rovněž přípis s názvem „Zaměření muzeí – rozdíly“.

90.    Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí obviněný nejprve shrnuje postup při uzavírání nových příkazních smluv s výše uvedenými provozovateli, kde poukazuje zejména na skutečnost, že nová příkazní smlouva č. 2 byla s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. uzavřena 27. 1. 2026 tedy o více než 6 týdnů později než byly uzavřeny nové příkazní smlouvy č. 1 a 3. Dále obviněný shrnuje postup Úřadu uvedený v oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0228/2026/VZ, konkrétně to, jak Úřad přistoupil ke stanovení předpokládané hodnoty nově uzavřených příkazních smluv, o němž obviněný uvádí, že  nemá oporu v zákoně ani ve skutkovém stavu věci. Obviněný dále svá tvrzení rozvíjí a vyjadřuje se k údajné neexistenci jedné veřejné zakázky, resp. neunesení důkazního břemene Úřadem, kde uvádí, že Úřad nedostatečně prokázal naplnění věcného kritéria § 18 odst. 2 zákona, tj. existenci jednoho funkčního celku, o který se dle obviněného jedná v případě, kdy „jednotlivá dílčí plnění jsou vzájemně závislá, substituovatelná nebo slouží k dosažení jednoho společného hospodářského účelu natolik, že bez spojení nebylo možno jejich předmět smysluplně realizovat.“ Dle obviněného samotná tematická blízkost, resp. skutečnost, že se všechna tři muzea dotýkají vojenské nebo pevnostní tématiky nepostačuje k učinění závěru o existenci funkčního celku. Úřad dle obviněného neprovedl dostatečné zjištění skutečností rozhodných pro posouzení šetřené věci, když se omezil pouze na formální srovnání předmětů příkazních smluv a opomenul věcnou, historickou a personální odlišnost jednotlivých provozovatelů.

91.     K věcné odlišnosti plnění obviněný ve vyjádření k podkladům rozhodnutí dále uvádí, že Vojenské muzeum Králíky je „živé muzeum zaměřené na historii Československé armády od legionářů po současnost s primárním důrazem na restaurování těžké vojenské techniky – tanků, děl, obrněných vozidel a další materiální techniky“, kdy provozovatel ARMY FORT s.r.o. je „specializovanou komerční entitou s technickým zázemím nutným pro konzervaci a restaurování bojové techniky“, přičemž obviněný dále dodává, že tato specializace provozovatele ARMY FORT s.r.o. je na trhu velmi vzácná.

92.    Obviněný dále k muzeu Dělostřelecká tvrz Hůrka uvádí, že toto představuje odlišný typ objektu, a to „komplex tří podzemních kasematových dělostřeleckých věží propojených přibližně 2 km podzemních chodeb, doplněný šesti povrchovými objekty.“, přičemž předmětem činnosti provozovatele Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. „není ani tak provoz muzejní expozice ve smyslu zpřístupnění sbírkových předmětů veřejnosti, ale především ochrana, údržba a postupná rekonstrukce samotného historického pevnostního díla - tedy péče o nemovitou kulturní památku v nejvyšší míře“, kdy „[t]ento úkol vyžaduje znalosti ze specifického oboru stavební péče o vojensko-historické fortifikační objekty, pro nějž neexistuje srovnatelná alternativa na trhu.“

93.    K muzeu Pěchotní srub K-S 14 u Cihelny obviněný ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že tento objekt plní „vedle prezentace pevnostního srubu rovněž funkci informačního centra mikroregionu a jako tematicky nejmenší objekt pokrývá specifická témata, mimo jiné válečnou chirurgii, záchranářství a životní podmínky vojáků za mobilizace.“, přičemž rozsahu a charakter tohoto muzea je nesrovnatelně menší než u dvou předchozích muzeí, což se odráží i ve výši roční odměny provozovatele VHK Erika, která činí dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 3 částku ve výši 598 800 Kč za rok, což je přibližně 20 % roční odměny provozovatele ARMY FORT s.r.o.

94.    Obviněný tak zaměření jednotlivých muzeí shrnuje následovně: „Z výše uvedeného je zřejmé, že v případě tvrze Hůrka jde o provoz nemovité kulturní památky, v případě VMK o provoz muzea s těžištěm v restaurování techniky a v případě srubu K-S 14 o provoz menšího objektu s infocentrem. Tato tři plnění nejsou vzájemně zaměnitelná, nemohou být předmětem jediného zadávacího řízení, neboť žádný dodavatel na trhu by nebyl schopen poskytnout všechna tři plnění současně v požadované kvalitě.“

95.    V další části vyjádření k podkladům rozhodnutí obviněný uvádí, že předpoklad, že zadavatelé mají svůj záměr, tj. veřejnou zakázku na poptávané plnění, od počátku zadávat jako soubor vícero plnění, který je účelově rozdělen do dílčích smluv, je v případě nyní přezkoumávaných muzejních objektů a činností jejich provozovatelů nepoužitelný, jelikož je tento vyvrácen historickým vývojem každé jedné lokality předmětného muzea. Obviněný toto tvrzení dále rozvádí, když dodává, že Vojenské muzeum Králíky vzniklo jako samostatný projekt iniciovaný historickou ukázkou „Bouda 98“ v říjnu 1998 a jeho vznik byl podmíněn roky přípravné práce, z čehož lze usoudit, že toto muzeum vznikalo roky nezávisle na ostatních dvou muzeích, přičemž nová příkazní smlouva č. 2 byla s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. uzavřena dne 27. 1. 2026, tj. téměř půl století po vzniku prvotního záměru a více než 6 týdnů po uzavření smluv na provoz ostatních dvou muzeí. Tento časový odstup tak dle obviněného vylučuje jakýkoliv závěr o jediném předem plánovaném zadávacím záměru. Ostatní dvě muzea pak mají dle tvrzení obviněného rovněž svou vlastní genezi nezávislou na ostatních muzeích, kdy každý z těchto objektů byl samostatným rozhodnutím obviněného a jeho spolupráce s příslušnými subjekty se vyvinula postupně na základě odborností a důvěryhodností jednotlivých provozovatelů, a tedy nikoliv jako součást jednotného záměru.

96.    Dále obviněný ve vyjádření k podkladům více rozvádí výše uvedenou nezaměnitelnost jednotlivých provozovatelů muzeí, kdy uvádí, že Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. je z podstatné části postavena na dobrovolnické práci „specializovaných nadšenců“, kdy tito zajišťují zejména rozsáhlé práce na údržbě a rekonstrukcí samotné tvrze. Daná skutečnost je dle obviněného z pohledu zákona relevantní, jelikož „odměna vyplacená z veřejných prostředků pokrývá pouze část nákladů na provoz, přičemž zbývající část je financována ze zdrojů samotné organizace a dobrovolnické práce“, pročež nelze ztotožnit smluvní odměnu s celkovou hodnotou plnění poskytovaného veřejnosti. Dále obviněný dodává, že je to právě „existence rozsáhlé dobrovolnické infrastruktury a specifického know-how o péči o fortifikační objekt“, které vylučují schopnost jiného dodavatele takto specifické plnění poskytnout. K provozovateli VHK Erika obviněný uvádí, že tento je spolkem s úzce specializovanou historicko-dokumentační orientací, jehož odbornost je vázána na konkrétní lokalitu a tématiku spojenou se sruby Králického výběžku. Co se provozovatele ARMY FORT s.r.o. týče, uvedl obviněný ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že tento disponuje unikátní technologickou kapacitou pro restaurování těžké vojenské techniky, jež na regionálním i celostátním trhu muzejních provozovatelů nemá přímou alternativu.

97.    V další části vyjádření k podkladům rozhodnutí obviněný definuje přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž dále dovozuje, že odpovědnost za přestupek vyžaduje zavinění, kdy postačí i zavinění nedbalostní, což je dále vykládáno v § 16 zákona o přestupcích, který stanoví že ten, kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by vylučovaly jeho protiprávnost, nejedná úmyslně. Obviněný dále uvádí, že příkazní smlouvy uzavíral s přesvědčením, že jde o věcně odlišná na sobě nezávislá plnění, u nichž není dána povinnost provést zadávací řízení, přičemž toto přesvědčení bylo dle obviněného založeno na objektivně zjistitelné věcné odlišnosti jednotlivých muzeí a jejich historicky nezávislým vývojem. Dále obviněný konstatuje, že zákon ani související judikatura neposkytovali obviněnému jednoznačnou odpověď na otázku, kde leží hranice povinnosti zadat veřejnou zakázku na provoz kulturních institucí s odlišným profilem, ale shodnou zřizovatelskou samosprávou dle zákona, kdy výklad § 18 odst. 2 zákona není ustálen ani v odborné literatuře, a kdy obviněný vycházel z legitimního přesvědčení o věcné odlišnosti poskytovaného plnění a nelze mu tak přičítat ani nedbalostní zavinění v intenzitě, jež by odůvodňovala uložení sankce. Obviněný tak shrnuje, že při uzavírání příkazních smluv jednal v dobré víře, která sice jako taková není jednou z polehčujících okolností podle § 39 zákona o přestupcích, avšak tento výčet je pouze demonstrativní, a tudíž i dobrá víra obviněného, podložená věcnými důvody a absencí jakéhokoliv záměru obejít zákon, musí být zohledněna při posouzení zavinění či případné výměře sankce. Co se materiální stránky uvedeného přestupku týče, obviněný ve vyjádření k podkladům rozhodnutí dodává, že cílem § 18 odst. 2 zákona je zabránit vyloučení veřejné soutěže umělým rozdělováním veřejných zakázek, k čemuž v posuzované věci nedošlo, neboť pro každé plnění z uzavřených příkazních smluv existoval pouze jeden způsobilý poskytovatel na trhu, čímž nemohlo dojít k vyloučení veřejné soutěže, a rovněž nedošlo ani k nadhodnocení udělených odměn, jelikož jejich výše odpovídá skutečným nákladům na provoz předmětných muzejních objektů.

98.    Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí obviněný reaguje na dílčí tvrzení Úřadu uvedená v oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0228/2026/VZ, ke kterým uvádí, že samotná časová souslednost uzavírání nových příkazních smluv není dle zákona podmínkou pro jejich zadání v jednom z druhů zadávacích řízení dle zákona, jelikož je nutno naplnit i podmínku funkčního celku, která v daném případě naplněna není, jelikož výklad Úřadu podřazující poskytování služeb v třech muzeích do „provozu muzea“ je formalistický a nezohledňuje věcný  obsah plnění. Obviněný dále uvádí, že zákon pro účely posouzení funkčního celku vyžaduje, aby plnění sledovala jeden hospodářský účel, nikoli aby je bylo možné podřadit pod shodnou formální kategorii, což v daném případě není splněno, jelikož péči o fortifikační nemovitou kulturní památku, restaurování těžké vojenské techniky a provoz infocentra mikroregionu zastávají tři zcela odlišné hospodářské účely. K Úřadem provedenému výpočtu předpokládané hodnoty obviněný ve vyjádření k podkladům rozhodnutí konstatuje, že tento byl chybný, jelikož aplikace 48-měsíčního přepočtu je možná pouze v případě, že jde o jednu veřejnou zakázku, což však není tento případ, a smlouvy tak mají být posuzovány samostatně, kdy žádná z nich nepřesahuje limit 3 000 000 Kč ve smyslu § 27 zákona. V případě nové příkazní smlouvy č. 3 tato nepřesáhne uvedený limit ani po provedení čtyřletého přepočtu, a co se týče nové příkazní smlouvy č. 1 a 2, tak zde dle obviněného nelze aplikovat pravidlo 48 měsíců, jelikož předpokládaná hodnota ke dni uzavření těchto smluv „vycházela z reálné situace a záměru obě smluvní strany, který nevylučoval ukončení smluvního vztahu výpovědí.“

99.    Obviněný v závěru vyjádření k podkladům rozhodnutí dále navrhuje, aby Úřad s ohledem na výše uvedené skutečnosti správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0228/2026/VZ v celém rozsahu zastavil, či alternativně, pokud by Úřad shledal, že podmínky pro zastavení výše uvedeného správního řízení nebyly naplněny, aby při stanovení sankce zohlednil jako polehčující okolnost dobrou víru zadavatele, absenci újmy třetích stran a skutečnost, že zadavatel v průběhu správního řízení poskytl Úřadu veškerou požadovanou součinnost.

100. Jak Úřad uvedl výše, přílohou k vyjádření k podkladům rozhodnutí byla stanoviska jednotlivých poskytovatelů služeb. Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., jakožto poskytovatel služeb dle příkazní smlouvy č. 1, resp. nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1, ve svém stanovisku uvedla, že její hlavní činností je ochrana, zachování, dokumentace a prezentace objektů československého opevnění, zejména v období před 2. světovou válkou, což zahrnuje odbornou péči o historické objekty a rovněž aktivity směřující k popularizaci vojenské historie, vzdělávání veřejnosti a podpoře kulturního dědictví České republiky. Dále se ve stanovisku uvádí, že Společnost přátel Československého opevnění nyní spravuje mj. právě Dělostřeleckou tvrz Hůrka, která je významným objektem československého opevnění a představuje unikátní historickou památku zpřístupněnou veřejnosti prostřednictvím komentovaných prohlídek, tematických expozic a doprovodných programů, přičemž společnost zde zajišťuje jak běžný provoz muzea, tak odbornou správu vystavených exponátů, jejich evidenci, restaurování a systematické rozšiřování sbírkového fondu. Dále je ve stanovisku uvedeno, že se společnost dále zabývá rovněž o údržbu okolních objektů, staveb a rozsáhlých pozemků, dále organizací kulturních a společenských akcí pro širokou veřejnost, přičemž všechny tyto činnosti vedou k dlouhodobému zvyšování hodnoty Dělostřelecké tvrze Hůrka jakožto kulturní památky. Společnost dále ve svém stanovisku uvedla, že z právního a ekonomického hlediska je neziskovou organizací, což ji na trhu nestaví do pozice soutěžitele vůči komerčním subjektům, jelikož její činnost má převážně dobročinný charakter. Společnost ARMY FORT s.r.o., jakožto poskytovatel služeb dle příkazní smlouvy č. 2, resp. nově uzavřené příkazní smlouvy č. 2, který zajišťuje chod Vojenského muzea Králíky (dále jen „VMK“), ve svém stanovisku nastínila, jak VMK vzniklo, resp. co vedlo k jeho aktuální podobě a jak teď tedy vypadá a co je jeho součástí, jak byla založena společnost ARMY FORT s.r.o., a co byl její prvotní účel. Závěrem ARMY FORT s.r.o. uvedl, že za čtvrt století existence muzea je vidět, že „spojení města a nadšenců, zastřešených soukromou společností, funguje a to velmi dobře“, a že návštěvník v rámci expozice může vidět počátky 1. světové války, vznik čs. legionářů jakožto základního kamene armády, období 1. republiky včetně budování armády a obranné opevnění, období 2. světové války skrze expozici věnovanou hlavním aktérům konfliktu, a v poslední části také vývoj armády od 50. let až po současnost. Společnost VHK Erika, jakožto poskytovatel služeb dle příkazní smlouvy č. 3, resp. nově uzavřené příkazní smlouvy č. 3, ve svém stanovisku mj. uvádí, že její právní formou je spolek, který je obecně definován jako samosprávný a dobrovolný svazek členů, založen k naplňování a dosahování společného zájmu těchto členů, a jako takový není právnickou osobou vzniklou za účelem zisku svých majitelů, resp. je nonprofitní organizací. Dále je ve stanovisku uvedeno, že VHK Erika od roku 2001 zajišťuje provoz Muzea čs. opevnění z let 1935-38 Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“, které je současně organizační složkou města Králíky, jejíž členové v rámci provozu Muzea vykonávají činnosti v oboru muzeologie a archeologie, restaurátorství a konzervátorství, pedagogika, archivnictví, historie, stavební a s strojní inženýrství, právo, marketing a ekonomie, jejich náplní je zejména správa sbírek dle zákona č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů s pevnostní tématikou, a dalšími tématy jako je problematika dějin persekuce duchovních, problematika celnictví a finanční stráže, vězeňství i regionálních dějin. Dále jsou ve stanovisku uvedeny další podrobné informace o činnosti VHK Erika, včetně sbírkové činnosti a expozic, kde je blíže popsáno, co je obsahem sbírky Muzea čs. opevnění z let 1935-38 Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ (specifická čs. armádní technika, technika civilní obrany ČSR atd.).

Další postup Úřadu

101.  Vzhledem k tomu, že tabulka úhrad dodatky, kterou Úřad obdržel dne 16. 3. 2026 neobsahovala kompletní soupis veškerých úhrad ke všem třem šetřeným veřejným zakázkám za relevantní období, které Úřad po obviněném požadoval doložit, Úřad usnesením ze dne 25. 5. 2026 opětovně obviněnému určil lhůtu k provedení úkonu – opakovanému zaslání informací v podobě tabulek obsahujících identifikaci právního titulu (konkrétní smlouvy, příp. objednávky apod.) vč. data jeho uzavření, na základě něhož byly následně služby plněny, stručný popis předmětu smlouvy/objednávky, datum dodání, resp. poskytnutí služby, název dodavatele, číslo a datum vystavení faktury, celkovou uhrazenou cenu v rámci jednotlivé faktury bez DPH i vč. DPH a datum skutečné úhrady vystavené faktury, a to k veškerým obviněným pořizovaným službám stejného druhu jako jsou služby spočívající v zajištění provozu a technickoorganizačního zajištění areálu muzejních objektů včetně zajištění doprovodných služeb jako je např. pokladna, technický servis, úklid a údržba, resp. jako jsou činnosti pořizované v rámci šetřeného postupu (dle čl. VII příkazních smluv), a to i pokud bylo toto plnění pořízeno v rámci jiných zakázek obviněného, tj. i v rámci dalších muzeí či jiných objektů, a u kterých datum skutečné úhrady jejich ceny spadá do období 12 měsíců před uzavřením

  • dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, tj. do období od 14. 11. 2016 do 13. 11. 2017,
  • dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2, tj. do období od 30. 11. 2015 do 29. 11. 2016 a
  • dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, tj. do období od 24. 11. 2016 do 23. 11. 2017;

ačkoliv k jejich objednání či poskytnutí mohlo dojít i mimo uvedené období (tj. rozhodující je datum skutečné úhrady daného plnění, jež spadá do uvedeného období), a rovněž k zaslání příslušných relevantních podkladů dokládajících uvedené skutečnosti, zejména veškerých příslušných smluv a objednávek, popř. i jiných právních titulů, na základě nichž byly předmětné služby poskytovány, a veškerých příslušných faktur vystavených na základě těchto smluv a objednávek (či jiných právních titulů).

102.  Dne 11. 6. 2026 obdržel Úřad od obviněného odpověď k výzvě k zaslání podkladů z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 11. 6. 2026“), jejíž přílohou byla přehledová tabulka plnění z příkazních smluv za rozhodná období (dále jen „tabulka úhrad dodatky II“), včetně příslušných faktur vztahujících se k uvedeným plněním, včetně dokladů o jejich úhradě (výpisy z účtu).

Další postup Úřadu

103. Usnesením ze dne 22. 6. 2026 určil Úřad obviněnému, jakožto jedinému účastníku společného správního řízení, lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

104. Obviněný se ve stanovené lhůtě k doplněným podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

VI.      ZÁVĚRY ÚŘADU

105. Úřad přezkoumal na základě § 248 a § 270 odst. 5 a souvisejících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacích řízeních, vyjádření obviněného, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Rozhodná právní úprava

106.  Úřad je povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda je tato úprava pro obviněného příznivější. Uvedené pravidlo vyplývá z článku 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech), které je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu uvedeného tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

107.  Úřad konstatuje, že posoudil otázku příznivosti pozdější právní úpravy a pozdější právní úprava zákona byla shledána v rámci posuzovaného pokračujícího přestupku jako příznivější, k čemuž uvádí následující. Za účinnosti pozdější právní úpravy by sice i nadále bylo možné konstatovat spáchání téhož přestupku obviněným při nedodržení stejné povinnosti a stejná by byla při posuzování kontextu trestu i možná sazba výše pokuty, kdy shodná by byla též úprava promlčecí doby, resp. zániku odpovědnosti obviněného za přestupek. Úřad nicméně konstatuje, že novelou zákona s účinností od 3. 4. 2025 došlo k navýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 zákona, konkrétně u veřejných zakázek na služby z 2 000 000 Kč na 3 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že Úřad prováděl výpočty předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek (viz dále v tomto rozhodnutí), které poměřoval s daným limitem za účelem posouzení, zda byla naplněna skutková podstata daného přestupku, shledal právní úpravu obsahující „vyšší“ limit 3 000 000 Kč, tj. pozdější právní úpravu zákona v kontextu výše uvedeného, jako příznivější.

108. S ohledem na výše uvedené považuje Úřad za vhodné se dále vyjádřit i k ustanovení § 222 odst. 1 zákona, jehož formulace po novelizaci zákonem č. 166/2023 Sb. dostála změny v podobě výslovného zakotvení podmínky, že při využití výjimky dle § 222 odst. 1 nesmí „celková hodnota závazku po změně“ překročit příslušný limit. Tato změna nabyla účinnosti ke dni 16. 7. 2023. S ohledem na uvedené se tak může zdát, že formulace ustanovení § 222 odst. 1 zákona před novelizací mohla být pro obviněného příznivější, jelikož ustanovení § 222 odst. 1 uvedený dovětek neobsahovalo. K této „pro obviněného příznivější“ právní úpravě se vyjádřil předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-10645/2026/162 ze dne 26. 3. 2026, kde mj. uvedl, že „[…] to, v čem se text novelizovaného ustanovení § 222 odst. 1 zákona oproti jeho původnímu znění liší, je pouze výjimka ze zákazu podstatné změny závazku („to neplatí v případě změn, u nichž…“). Věta druhá novelizovaného ustanovení pak jen upřesnila, kdy se tato výjimka ze zákazu podstatné změny závazku nepoužije, tedy stanovila její meze (limity stanovené § 25, § 27 a § 178 zákona). Pokud bylo tedy obdobné pravidlo výkladem dovozeno i ve vztahu k původnímu znění § 222 odst. 1 zákona, za jehož účinnosti byl uzavřen dodatek č. 7, není tak činěno k tíži obviněného, nýbrž k jeho prospěchu, neboť se takto dovozuje výjimka ze zákonné povinnosti. Jinými slovy, pokud by měl obviněný pravdu a z původního znění zákona by nevyplývalo totéž, co vyplývá ze znění nového (tj. vydané stanovisko by v podstatě vykládalo zákon v rozporu nad rámec jeho textu), pak by platilo, že i změnu, jejíž hodnota by limit VZMR nepřekročila, musel Úřad posuzovat optikou § 222 odst. 3 zákona, a v případě, že by byla shledána změnou podstatnou, musel by ji jako přestupek postihnout.“ Úřad tak v nyní šetřeném případě uvádí, že vzal v potaz fakt, kdy některé z dílčích útoků pokračujícího přestupku obviněného byly spáchány za účinnosti dřívější právní úpravy, jejíž znění § 222 odst. 1 se může zdát pro obviněného příznivějším, avšak s ohledem na výše cit. rozhodnutí předsedy Úřadu přistoupil k posouzení pokračujícího přestupku obviněného dle pozdějšího znění zákona jak je uvedeno výše, jelikož žádná z předchozích právních úprav nepředstavuje pro obviněného příznivější právní úpravu zákona.

109.  Z výše uvedených důvodů tak Úřad shledal pozdější právní úpravu pro obviněného příznivější, a proto spáchání přestupku, definovaného ve výroku I tohoto rozhodnutí, posuzoval podle aktuálně platného a účinného znění zákona.

Relevantní ustanovení zákona

110.  Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

111.   Podle § 3 zákona se zadávacím řízení pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)       užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)       jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)       řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

112.   Podle § 14 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

113.   Podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

114.  Podle § 19 odst. 2 zákona má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 19 odst. 1 zákona podle § 20 nebo 21 zákona.

115.   Podle § 21 odst. 1 zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty

a)      za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

b)      za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

116.   Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

117.   Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

118.  Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby částce 3 000 000 Kč.

119.   Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3 zákona.

120.  Podle § 222 odst. 1 zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle

a)      § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b)      § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo

c)       § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu.

121.   Podle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1 zákona.

122.  Podle § 222 odst. 3 zákona podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

a)      umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b)      měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c)       vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

123.  Podle § 222 odst. 4 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a)      nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b)      nižší než

1.      10 % původní hodnoty závazku, nebo

2.      15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

124.  Podle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a)      není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení a

b)      způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

125.  Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

126.  Podle § 222 odst. 7 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že

a)      nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

b)      cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

c)       materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

d)      zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

127.  Podle § 222 odst. 9 zákona se pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle § 222 odst. 5 nebo 6 zákona při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle § 222 odst. 5 a 6 zákona.

128.  Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

129.  Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % z ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li takovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

130. Podle § 268 odst. 5 zákona, je-li naplněna skutková podstata přestupku podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

131.   Podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády o finančních limitech“), činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona ve znění nařízení vlády o finančních limitech účinném od 1. 1. 2026 částku 5 386 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

K uzavřeným příkazním smlouvám

132.  Z podkladů zaslaných obviněným Úřadu vyplývá, že obviněný dne 18. 7. 2014 uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. příkazní smlouvu č. 1, dále s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. příkazní smlouvu č. 2, a s provozovatelem VHK Erika Brno příkazní smlouvu č. 3 (dále jen společně jako „uzavřené příkazní smlouvy“), ze kterých Úřad zjistil následující skutečnosti.

133.  Dle čl. II „Preambule – cíl smlouvy“ uzavřených příkazních smluv: „Smluvní strany konstatují, že je spojuje společný zájem na kulturním a společenském rozvoji Králického regionu a na využití a prezentaci v minulosti postavených pevnostních staveb a souvisejících archiválií, muzejních a jiných exponátů dokumentujících přípravy druhé světové války a její průběh. Příkazník, jako subjekt, který se dlouhodobě zabývá sbírkovou, dokumentační a publikační činností s válečnou problematikou vázanou na králickou oblast a dané historické období dá k dispozici k realizaci cílového projektu sví odborné znalosti, soustředěné archiválie, muzejní exponáty a jiné prostředky a podle této smlouvy bude zabezpečovat odborné řízení a provoz Muzea opevnění – dělostřelecké tvrze Hůrka (dále jen muzeum[5]). Za tímto účelem se uzavírá tato smlouva.“

134. V čl. III „Předmět smlouvy“ uzavřených příkazních smluv je stanoveno následující: „Příkazník je osobou odborně způsobilou k zabezpečení provozu a řízení muzea v souladu s uvedeným cílovým záměrem. Za podmínek dohodnutých touto smlouvou bude příkazník jménem a na účet příkazce a podle jeho pokynů a v jeho prospěch za úplatu zabezpečovat odborné řízení a správu muzea[6]. Při tom bude postupovat s odbornou péčí a v souladu se zájmy příkazce a bude zajišťovat další činnosti uvedené v této smlouvě. Od ustanovení této smlouvy se příkazník může odchýlit pouze v případě, že to bude v zájmu příkazce nezbytně nutné a že nebude schopen včas zajistit jeho souhlas.“

135.  Dle čl. IV „Odměna a platební podmínky“ odst. 1 příkazní smlouvy č. 1 se příkazce „zavazuje za poskytnuté služby a činnosti uvedené v této smlouvě zaplatit příkazníkovi měsíční odměnu, která činí 68.300 Kč (slovy: šedesát osm tisíc tři sta korun českých). Paušální odměna pokrývá náklady příkazníka vynaložené v souvislosti s plněním této smlouvy, jmenovitě mzdové náklady, kancelářské potřeby a poštovní výdaje, telefonní poplatky, vedení ekonomické a mzdové evidence a podkladů pro účetnictví, vedení pokladny, náklady na kancelářský mobiliář, a výpočetní a spojovou techniku a drobnou režii údržby expozic.“

136.  Dle čl. IV „Odměna a platební podmínky“ odst. 1 příkazní smlouvy č. 2 se příkazce „zavazuje za poskytnuté služby a činnosti uvedené v této smlouvě zaplatit příkazníkovi měsíční odměnu, která činí 89.040 Kč (slovy: osmdesát devět tisíc čtyřicet korun českých). Paušální odměna pokrývá náklady příkazníka vynaložené v souvislosti s plněním této smlouvy, jmenovitě mzdové náklady, kancelářské potřeby a poštovní výdaje, telefonní poplatky, vedení ekonomické a mzdové evidence a podkladů pro účetnictví, vedení pokladny, náklady na kancelářský mobiliář, a výpočetní a spojovou techniku a drobnou režii údržby expozic.“

137.  Dle čl. IV „Odměna a platební podmínky“ odst. 1 příkazní smlouvy č. 3 se příkazce „zavazuje za poskytnuté služby a činnosti uvedené v této smlouvě zaplatit příkazníkovi měsíční odměnu, která činí 13.500 Kč (slovy: třináct tisíc pět set korun českých). Paušální odměna pokrývá náklady příkazníka vynaložené v souvislosti s plněním této smlouvy, jmenovitě mzdové náklady, kancelářské potřeby a poštovní výdaje, telefonní poplatky, vedení ekonomické a mzdové evidence a podkladů pro účetnictví, vedení pokladny, náklady na kancelářský mobiliář, a výpočetní a spojovou techniku a drobnou režii údržby expozic.“

138.  Dle čl. IV „Odměna a platební podmínky“ odst. 5 uzavřených příkazních smluv „Příkazník má dále nárok na podíl ve výši 10 % z vykázaného přebytku provozních příjmů nad celkovými provozními výdaji. Přebytek se vykáže jako rozdíl příjmů ze vstupného, reklam, dočasných pronájmů a jiných příjmů z provozu oproti provozním výdajům muzea zahrnutým do rozpočtu a jim skutečně uhrazeným, včetně odměny příkazníka podle této smlouvy. Přebytek se zjišťuje podle výsledků hospodaření za rozpočtový rok a odměna je splatná do 14 dnů po jejím odsouhlasení příslušným orgánem obce, nejpozději tři měsíce po skončení roku.“

139.  V čl. VII „Povinnosti příkazníka“ uzavřených příkazních smluv je stanoveno následující:

Příkazník se na základě této smlouvy a udělené plné moci pro správní řízení ve věcech stavebního zákona a právní úkony dle občanského zákoníku zavazuje provést pro příkazce uvedené činnosti:

  • v oblasti podpory cestovního ruchu
    • zajišťovat činnost muzea v souladu se záměry příkazce v oblasti cestovního ruchu
    • spolupracovat při organizaci činnosti muzea s pevnostními objekty a kluby vojenské historie sdruženými ve společnosti Králická pevnostní oblast, o. p. s.,
    • aktivně se účastnit organizace společné vzpomínkové akce města Králíky, Armády ČR a vojenských historických jednotek „CIHELNA“
    • pomoci realizovat kroky směřující k vyhlášení pevnostního objektu Hůrka za kulturní památku ČR.[7]
  • v oblasti provozní
    • plnit funkci odborného správce muzea
    • plnit funkci pronajímatele bytové jednotky o velikosti 2+1 jako služebního bytu pro svého zaměstnance[8]
    • soustřeďovat, inventarizovat, historicky zpracovávat a trvale udržovat veškeré archiválie, dobové prostředky bojové techniky a další muzejní exponáty v muzeu v souladu s příslušnými právními normami, zejména se zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů
    • zajišťovat odborné konzervační a rekonstrukční práce na svěřených nemovitostech
    • zabezpečovat provoz muzejní expozice pro veřejnost, zajišťovat ostrahu expozic a vystavených exponátů, podle potřeby zajišťovat odbornou průvodcovskou službu
    • připravovat a realizovat v muzeu účelové akce pro veřejnost k historicky významným a pamětním dnům včetně předvádění dobových prostředků vojenské techniky a jiných soustředěných archiválií a muzejních exponátů
    • zabezpečit propagaci muzea a jeho aktivit sdělovacími prostředky a jinými aktivitami včetně spolupráce s ostatními subjekty cestovního ruchu[9]
    • vytvořit minimálně jedno pracovní místo a toto pracovní místo zachovat po celou dobu trvání smlouvy[10]
  • v oblasti ekonomické
    • zpracovávat návrhy rozpočtu muzea a jeho finančního krytí a zúčastňovat se jeho projednávání v orgánech příkazce
    • zabezpečit ověření správnosti veškerých dokladů předkládaných k úhradě v souvislosti s provozem muzea
    • zabezpečit předávání podkladů pro měsíční fakturaci elektřiny prováděnou příkazcem včetně předepsaných příloh ve smlouvě č. 4333728/0071/OZE/12 uzavřené dne 20. 9. 2012 mezi městem Králíky a společností ČEZ Distribuce, a.s.[11]
    • vést pokladnu muzea, zabezpečit řádné vybírání vstupného do muzea, vést průkaznou evidenci vstupenek a vybraného vstupného a jiných plateb od třetích osob v souvislosti s návštěvou, zůstatek peněžní hotovosti nad rámec rezervy stanovené příkazcem převádět pololetně (vždy nejpozději do 30. 6. a 31. 12. příslušného roku), spolu s vyúčtováním, na účet příkazce uvedený v záhlaví této smlouvy
    •    zajistit průkaznou evidenci příjmů a výdajů muzea, v termínech stanovených příkazcem předkládat účtárně příkazce podklady pro jejich zaúčtování
    • zajistit hospodárné používání rozpočtových prostředků muzea, kontrolovat plnění rozpočtu muzea, předkládat orgánům příkazce návrhy na odůvodněná rozpočtová opatření.“

140. Dle čl. X „Doba trvání smlouvy“ uzavřených příkazních smluv se tyto smlouvy uzavírají „s účinností od 1. 8. 2014 na dobu neurčitou.“

K uzavřeným dodatkům k příkazním smlouvám

141.  Obviněný k příkazní smlouvě č. 1 uzavřel dne 9. 4. 2015 dodatek č. 1, dne 17. 3. 2016 dodatek č. 2 a dne 14. 6. 2016 dodatek č. 3, kterými byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. Obviněný dále dne 22. 9. 2016 uzavřel dodatek č. 4 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byla s účinností od 1. 11. 2016 navýšena měsíční paušální odměna provozovatele Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. na 90 000 Kč. Dne 14. 11. 2017 uzavřel obviněný dodatek č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byla s účinností od 1. 1. 2018 navýšena měsíční paušální odměna na 96 400 Kč. Dne 9. 4. 2018 uzavřel obviněný dodatek č. 6 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. Dne 29. 11. 2018 uzavřel obviněný dodatek č. 7 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byla s účinností od 1. 1. 2019 navýšena měsíční paušální odměna na 112 400 Kč. Dne 20. 3. 2019 uzavřel obviněný dodatek č. 8 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. Dne 9. 12. 2019 uzavřel obviněný dodatek č. 9 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byla s účinností od 1. 1. 2020 navýšena měsíční paušální odměna na 122 400 Kč. Dne 30. 12. 2020 uzavřel obviněný dodatek č. 10 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byla s účinností od 1. 1. 2021 navýšena měsíční paušální odměna na 131 350 Kč. Dne 24. 2. 2021 uzavřel obviněný dodatek č. 11 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. Dne 1. 11. 2021 uzavřel obviněný dodatek č. 12, kterým byla s účinností ode dne 1. 1. 2022 navýšena měsíční paušální odměna na 152 000 Kč. Dne 31. 10. 2022 uzavřel obviněný dodatek č. 13, kterým byla s účinností ode dne 1. 1. 2023 navýšena měsíční paušální odměna na 167 200 Kč. Dne 31. 5. 2023 uzavřel obviněný dodatek č. 14 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. Dne 27. 12. 2023 uzavřel obviněný dodatek č. 15 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byla s účinností od 1. 1. 2024 navýšena měsíční paušální odměna na 175 560 Kč. Dne 29. 1. 2025 uzavřel obviněný dodatek č. 16 k příkazní smlouvě č. 1, kterým byla s účinností od 1. 1. 2025 navýšena měsíční paušální odměna na 185 592 Kč.

142.  Obviněný k příkazní smlouvě č. 2 uzavřel dne 9. 4. 2015 dodatek č. 1, dne 17. 3. 2016 dodatek č. 2, a dne 21. 6. 2016 dodatek č. 3, kterými byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli ARMY FORT s.r.o. Dne 30. 11. 2016 uzavřel obviněný dodatek č. 4 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byla s účinností od 1. 1. 2017 navýšena měsíční paušální odměna na 130 000 Kč. Dne 14. 11. 2017 uzavřel obviněný dodatek č. 5 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byla s účinností od 1. 1. 2018 navýšena měsíční paušální odměna na 138 000 Kč. Dne 9. 4. 2018 uzavřel obviněný dodatek č. 6 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli ARMY FORT s.r.o. Dne 29. 11. 2018 uzavřel obviněný dodatek č. 7 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byla s účinností od 1. 1. 2019 navýšena měsíční paušální odměna na 146 000 Kč. Dne 18. 3. 2019 uzavřel obviněný dodatek č. 8 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli ARMY FORT s.r.o. Dne 9. 12. 2019 uzavřel obviněný dodatek č. 9 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byla s účinností od 1. 1. 2020 navýšena měsíční paušální odměna na 155 650 Kč. Dne 30. 12. 2020 uzavřel obviněný dodatek č. 10 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byla s účinností od 1. 1. 2021 navýšena měsíční paušální odměna na 163 515,50 Kč. Dne 24. 2. 2021 uzavřel obviněný dodatek č. 11 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli ARMY FORT s.r.o. Dne 1. 11. 2021 uzavřel obviněný dodatek č. 12 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byla s účinností od 1. 1. 2022 navýšena měsíční paušální odměna na 185 000 Kč. Dne 14. 10. 2022 uzavřel obviněný dodatek č. 13 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byla s účinností od 1. 1. 2023 navýšena měsíční paušální odměna na 203 500 Kč. Dne 27. 12. 2023 uzavřel obviněný dodatek č. 14 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byla s účinností od 1. 1. 2024 navýšena měsíční paušální odměna na 213 675 Kč. Dne 23. 1. 2025 uzavřel obviněný dodatek č. 15 k příkazní smlouvě č. 2, kterým byla s účinností od 1. 1. 2025 navýšena měsíční paušální odměna na 235 043 Kč.

143. Obviněný k příkazní smlouvě č. 3 uzavřel dne 9. 4. 2015 dodatek č. 1, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli VHK Erika Brno. Dne 18. 2. 2016 uzavřel obviněný dodatek č. 2 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2016 navýšena měsíční paušální odměna na 16 500 Kč, a kterým byl zároveň zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli VHK Erika Brno. Dne 21. 6. 2016 obviněný uzavřel dodatek č. 3 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli VHK Erika Brno. Dne 15. 11. 2016 uzavřel obviněný dodatek č. 4 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2017 navýšena měsíční paušální odměna na 18 000 Kč. Dne 24. 11. 2017 uzavřel obviněný dodatek č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2018 navýšena měsíční paušální odměna na 20 000 Kč. Dne 9. 4. 2018 uzavřel obviněný dodatek č. 6 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli VHK Erika Brno. Dne 29. 11. 2018 uzavřel obviněný dodatek č. 7 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2019 navýšena měsíční paušální odměna na 23 000 Kč. Dne 18. 3. 2019 uzavřel obviněný dodatek č. 8 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli VHK Erika Brno. Dne 9. 12. 2019 uzavřel obviněný dodatek č. 9 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2020 navýšena měsíční paušální odměna na 25 500 Kč. Dne 30. 12. 2020 uzavřel obviněný dodatek č. 10 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2021 navýšena měsíční paušální odměna na 29 000 Kč. Dne 1. 11. 2021 uzavřel obviněný dodatek č. 11 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2022 navýšena měsíční paušální odměna na 32 000 Kč. Dne 15. 10. 2022 uzavřel obviněný dodatek č. 12 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2023 navýšena měsíční paušální odměna na 35 200 Kč. Dne 5. 4. 2023 uzavřel obviněný dodatek č. 13 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byl zaznamenán majetek, jenž byl předán do správy provozovateli VHK Erika Brno. Dne 27. 12. 2023 uzavřel obviněný dodatek č. 14 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2024 navýšena měsíční paušální odměna na 39 200 Kč. Dne 17. 1. 2025 uzavřel obviněný dodatek č. 15 k příkazní smlouvě č. 3, kterým byla s účinností od 1. 1. 2025 navýšena měsíční paušální odměna na 43 200 Kč.

144. Z tabulky úhrad dodatky II[12] vyplývají následující úhrady, které obviněný uvedl na základě výzvy Úřadu ke sdělení veškerých obviněným pořizovaným službám stejného druhu jako jsou činnosti pořizované v rámci šetřeného postupu (dle čl. VII příkazních smluv), a to i pokud bylo toto plnění pořízeno v rámci jiných zakázek obviněného, tj. i v rámci dalších muzeí či jiných objektů, a u kterých datum skutečné úhrady jejich ceny spadá do období 12 měsíců před uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, tj. do období od 14. 11. 2016 do 13. 11. 2017, dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2, tj. do období od 30. 11. 2015 do 29. 11. 2016 a dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, tj. do období od 24. 11. 2016 do 23. 11. 2017, ačkoliv k jejich objednání či poskytnutí mohlo dojít i mimo uvedené období:

Identifikace dodavatele

Datum úhrady

Cena s DPH

Cena bez DPH

VHK Erika

2. 12. 2015

13 500 Kč

13 500 Kč

VHK Erika

14. 1. 2016

13 500 Kč

13 500 Kč

VHK Erika

2. 2. 2016

13 500 Kč

13 500 Kč

VHK Erika

4. 3. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

1. 4. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

6. 5. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

13. 6. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

27. 6. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

5. 8. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

5. 9. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

5. 10. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

14. 11. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

1. 12. 2016

16 500 Kč

16 500 Kč

VHK Erika

17. 1. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

10. 2. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

3. 3. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

3. 4. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

3. 5. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

2. 6. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

30. 6. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

27. 7. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

4. 9. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

3. 10. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

VHK Erika

2. 11. 2017

18 000 Kč

18 000 Kč

SPČO

30. 12. 2015

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

3. 2. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

4. 3. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

31. 3. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

6. 5. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

26. 5. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

27. 6. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

27. 7. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

25. 8. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

26. 9. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

8. 11. 2016

68 300 Kč

68 300 Kč

SPČO

30. 12. 2016

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

8. 2. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

3. 3. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

3. 4. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

2. 5. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

31. 5. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

28. 6. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

27. 7. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

31. 8. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

3. 10. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

1. 10. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

SPČO

29. 11. 2017

90 000 Kč

90 000 Kč

ARMY FORT

11. 12. 2015

107 738 Kč

89 040 Kč

ARMY FORT

27. 1. 2016

107 738 Kč

89 040 Kč

ARMY FORT

4. 3. 2016

107 738 Kč

89 040 Kč

ARMY FORT

31. 3. 2016

107 738 Kč

89 040 Kč

ARMY FORT

12. 5. 2016

107 738 Kč

89 040 Kč

ARMY FORT

26. 5. 2016

107 738 Kč

89 040 Kč

ARMY FORT

30. 6. 2016

107 738 Kč

89 040 Kč

ARMY FORT

12. 9. 2016

108 948 Kč

90 040 Kč

ARMY FORT

18. 10. 2016

108 948 Kč

90 040 Kč

ARMY FORT

11. 11. 2016

108 948 Kč

90 040 Kč

ARMY FORT

30. 12. 2016

108 948 Kč

90 040 Kč

ARMY FORT

30. 12. 2016

108 948 Kč

90 040 Kč

ARMY FORT

8. 2. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

3. 3. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

3. 4. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

2. 5. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

31. 5. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

28. 6. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

27. 7. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

31. 8. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

3. 10. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

1. 11. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

ARMY FORT

29. 11. 2017

157 300 Kč

130 000 Kč

 

Právní posouzení

K problematice podstatné změny závazku na veřejnou zakázku

145. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zákon konstruuje zadávací řízení jako formalizovaný proces, který proces kontraktace (jinak upravený obecnými soukromoprávními předpisy) modifikuje a stanovuje další požadavky, které musí zadavatel v jeho průběhu, ale i po jeho konci dodržet. To vše s cílem zajistit rovnou hospodářskou soutěž, s co nejširší účastí dodavatelů v soutěži o veřejnou zakázku a tím i transparentní použití veřejných prostředků, jež jsou při zadávání veřejných zakázek vynakládány. Zadávání veřejných zakázek tedy představuje specifický postup, v němž uzavření smlouvy i její případná následná modifikace podléhá striktně danému postupu s minimem prostoru pro smluvní volnost.

146.  Problematika změny závazku ze smlouvy byla opakovaně řešena v rozhodovací praxi Úřadu i správních soudů. V této souvislosti lze odkázat na obecné závěry Krajského soudu v Brně, který v rozsudku sp. zn. 62 Af 130/2016-553 ze dne 18. 4. 2019 (jenž byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 153/2019-73 ze dne 8. 8. 2019) vycházel z přesvědčení, že „zákaz podstatné změny smlouvy uzavřené v zadávacím řízení je klíčovým a – v zadavatelském prostředí - samozřejmým pravidlem; právem regulovaný proces zadávání veřejných zakázek by zcela pozbyl smyslu, jestliže by zadavatel byl limitován zákonem (ZVZ) pouze do okamžiku uzavření smlouvy s vybraným uchazečem a nikoli po celou dobu účinnosti smlouvy na poskytované plnění, tedy aby měl sice povinnost uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, ale následně by do ní mohl zasahovat, tedy podmínky plnění odpovídající těm podmínkám, za nichž bylo zadávací řízení vedeno a ve vztahu k nimž byly podávány nabídky, měnit. Z toho plynoucím východiskem pak je, že veškeré zásahy do již uzavřených smluv (ve formě nejrůznějších dodatků) by měly vycházet ze zásady jejich minimalizace, přitom umožněny by měly být změny pouze nepodstatné, bagatelní.“[13]

147.  Pravidla, za kterých může docházet ke změnám závazku z uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky, jsou stanovena v § 222 zákona. V § 222 odst. 1 zákona je zakotvené obecné pravidlo pro provádění změn ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, dle něhož zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona[14].

148. V § 222 je dále taxativně vymezeno, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. Z dikce § 222 odst. 3 zákona vyplývá, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku lze považovat takovou změnu smluvních podmínek, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním zadávacím řízení, účast jiných dodavatelů než těch, kteří byli původně přijati do řízení, nebo které by umožnily vybrat jiného dodavatele než toho, který byl původně vybrán. Nepřípustná je rovněž taková změna, jež mění způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána.[15] Za nepřípustnou je nezbytné dále považovat změnu, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje obecně o jakékoli plnění dodavatele, které původně nebylo předpokládáno.

149.  Zákon zároveň definuje i situace, za kterých se změna závazku ex lege nepovažuje za podstatnou; jde o § 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona. Jsou to zejména situace, které smlouvu nemění v jejích podstatných náležitostech a jejich dopad na rovnou soutěž mezi dodavateli, resp. zásady soutěže a zadávání veřejných zakázek je minimální. Ve všech těchto případech změn závazků, které se nepovažují za podstatné, se jedná o výjimky ze zákona (resp. z obecného pravidla zapovídajícího změnu závazku ze smlouvy), pročež je třeba podmínky pro jejich aplikaci vykládat restriktivně. Zadavatel je tak povinen prokázat, že pro uplatnění některého ze změnových ustanovení splňuje všechny zákonné předpoklady, přičemž pokud toho zadavatel není schopen, nemůže zamýšleným způsobem postupovat.

150. Zamýšlí-li zadavatel provést změnu závazku, musí tedy nejprve postavit najisto, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu. Nepodstatné změny, tj. ty, které nenaplňují žádný ze znaků podstatné změny ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo které je (tu již bez ohledu na ustanovení § 222 odst. 3 zákona) možné podřadit pod alespoň jedno ustanovení z § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, může zadavatel provést bez realizace nového zadávacího řízení. Podstatné změny, tj. změny, které jsou podstatné ve smyslu § 222 odst. 3 a zároveň nenaplňují žádnou z definic nepodstatných změn ex lege, zadavatel naopak nemůže provést bez realizace nového zadávacího řízení.

151.   Úřad přitom poukazuje na to, že ustanovení § 222 zákona je systematicky řazeno do společných ustanovení a vztahuje se tak na všechny veřejné zakázky, tedy i na veřejné zakázky malého rozsahu. Jestliže po provedení změn závazku cena nepřekročí zákonný finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu, může zadavatel nadále postupovat v souladu s výjimkou dle ustanovení § 31 zákona. V případě, že po provedení změny již smlouva překročí zákonný limit pro veřejné zakázky malého rozsahu, je nutné přípustnost změny posuzovat dle ustanovení § 222 zákona.

K šetřeným dodatkům

152.  V posuzovaném případě uzavřel obviněný s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění., o. p. s. dodatek č. 5, dodatek č. 7, dodatek č. 9, dodatek č. 10, dodatek č. 12, dodatek č. 13, dodatek č. 15 a dodatek č. 16 k příkazní smlouvě č. 1. Dále obviněný s provozovatelem ARMY FORT s. r. o. uzavřel dodatek č. 4, dodatek č. 5, dodatek č. 7, dodatek č. 9, dodatek č. 10, dodatek č. 12. dodatek č. 13, dodatek č. 14 a dodatek č. 15 k příkazní smlouvě č. 2. V poslední řadě uzavřel obviněný s provozovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 5, dodatek č. 7. dodatek č. 9, dodatek č. 10. dodatek č. 11, dodatek č. 12, dodatek č. 14 a dodatek č. 15 k příkazní smlouvě č. 3. Předmětem výše uvedených dodatků bylo kontinuální navyšování měsíční paušální odměny za služby zmíněných provozovatelů sjednané v šetřených příkazních smlouvách. Z dokumentace poskytnuté obviněným Úřad zjistil, že výše paušální odměny byla v průběhu let 2014 (kdy došlo k podpisu šetřených příkazních smluv) až 2025 průběžně postupně navyšována. Z dokumentace související s šetřeným postupem obviněného lze navíc dojít k závěru, že ani jeden z výše uvedených dodatků k příkazním smlouvám nebyl zadán jako veřejná zakázka v zadávacím řízení podle zákona, resp. podle předchozích právních předpisů. V návaznosti na podaný podnět a vlastní zjištění pojal Úřad v rámci provedeného šetření podezření, zda obviněný změnou uzavřených příkazních smluv na provoz dotčených muzeí, tj. uzavřením výše uvedených dodatků k šetřeným příkazním smlouvám, neumožnil v rozporu s ustanovením § 222 zákona podstatnou změnu závazků ze smluv na veřejné zakázky po dobu jejich trvání bez provedení nového zadávacího řízení. Z tohoto důvodu Úřad přikročil ke zkoumání předmětných změn závazků z uzavřených příkazních smluv v intencích ustanovení § 222 zákona.

153.  Úřad primárně přistoupil k posouzení, zda ve smyslu § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona nemohlo dojít k aplikaci některé ze zákonem upravených výjimek, tj. zda se nemohlo jednat o nepodstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ex lege. Nutno v této souvislosti opětovně zdůraznit, že ve všech případech změn závazků, které při splnění zákonných předpokladů nelze považovat za podstatné, se jedná o výjimky z obecného pravidla zapovídajícího změnu závazku ze smlouvy, které je jako takové třeba vykládat restriktivně. Zadavatel je tak povinen prokázat, že pro uplatnění některého ze změnových ustanovení splňuje všechny zákonné předpoklady, přičemž pokud toho zadavatel není schopen, nemůže zamýšleným způsobem postupovat.

154. Úřad již výše konstatoval, že obviněný v posuzovaném případě nezahájil zadávací řízení, když sjednával šetřené dodatky k příkazním smlouvám. Obě smluvní strany bez dalšího akceptovali změny provedené šetřenými dodatky k příkazním smlouvám (navýšení paušální měsíční odměny provozovatelů předmětných muzeí), přičemž z textu přezkoumávaných dodatků příkazních smluv nikterak nevyplývá, zda se obviněný při jejich uzavírání zabýval posouzením otázky, zda se jedná o změny podstatné ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, příp. zda nemohlo dojít k uplatnění některé z výjimek ve smyslu § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona. S ohledem na tuto skutečnost Úřad obviněného přípisem ze dne 30. 4. 2024 vyzval mj. ke sdělení, zda přistoupil k uzavření dodatků k příkazním smlouvám na základě výjimky dle citovaného ustanovení zákona.

155.  Ve vyjádření ze dne 7. 5. 2024 obviněný mj. uvedl, že změny uzavřených příkazních smluv nastaly obecně z ryze ekonomického důvodu, kdy za dobu trvání smluvních vztahů založených uzavřenými příkazními smlouvami, došlo a stále dochází k nárůstu nákladů jednotlivých provozovatelů spojených s výkonem činností dle příkazních smluv, jako jsou náklady na energie, na vedení administrativy atd., kdy v potaz je třeba vzít i zvyšující se míru inflace v posledních letech.

156.  Úřad tedy v kontextu obviněným uvedeného posoudil možnost naplnění některé ze zákonem výslovně vymezených výjimek (§ 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona), při jejichž naplnění lze změnu charakterizovat jako nepodstatnou.

K ustanovení § 222 odst. 2 zákona

157.  V rámci svého posouzení se Úřad nejprve zabýval tím, zda lze změny příkazních smluv provedené prostřednictvím uzavřených dodatků podřadit pod výjimku v § 222 odst. 2 zákona. V této souvislosti Úřad konstatuje, že podle dotčeného ustanovení zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1 zákona. Podle § 100 odst. 1 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu závazku a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.

158.  Úřad k tomu primárně uvádí, že v uzavřených příkazních smlouvách se shodně nachází ustanovení týkající se úpravy odměny v závislosti na míru inflace, kdy konkrétně je v čl. IV bodě 3 uzavřených příkazních smluv uvedeno následující: „Odměna může být valorizována se souhlasem příkazce maximálně 1x za rok o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za bezprostředně předešly kalendářní rok zjištěnou a publikovanou Českým statistickým úřadem, nejméně však o 800 Kč.“ K otázce posouzení vyhrazené změny se v šetřeném případě vyjádřil rovněž předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu, kde uvedl mj. následující: „Při posuzování vyhrazené změny závazku ve vztahu k výjimce podle § 222 odst. 2 ZZVZ není rozhodnou skutečností, zda je tato změna podmíněna souhlasným stanoviskem obou stran. V souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ bude jak formulace, z níž vyplyne určitý mechanismus změny bez dalšího, tak i formulace, podle které bude změna uskutečněna na základě souhlasu dotčených stran, která vyústí např. k uzavření dodatku ke smlouvě.“ Z uvedeného tak vyplývá, že skutečnost, že v daném případě valorizace odměny provozovatelů vyžaduje souhlas obviněného, sama o sobě nenarušuje jednoznačnost uplatněného mechanismu navyšování paušální odměny, resp. vyhrazená změna může být vázána na rozhodnutí zadavatele, pokud jsou jasně dané mantinely provedení takovéto změny a provozovatelé tak mohou kvalifikovaně odhadnout kdy a za jakých podmínek k takovéto změně skutečně dojde. V šetřeném případě se tak nejedná o libovůli obviněného, ale objektivní parametry inflace v rámci daného období.

159.  Ustanovení čl. IV bodu 3 šetřených příkazních smluv tak obsahuje všechny podstatné prvky valorizačního mechanismu, a to, že navýšení může nastat nanejvýš jednou ročně, spouštěcím kritériem pro navýšení paušální odměny provozovatelů je míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, což je oficiální údaj zjištěný a publikovaný Českým statistickým úřadem, hodnocen je vždy bezprostředně předcházející rok, jako minimální přírůstek ceny je stanovena částka ve výši 800 Kč, a v poslední řadě je stanoven i mechanismus provedení valorizace, a to se souhlasem obviněného jakožto příkazce, prostřednictvím uzavřeného dodatku k předmětné příkazní smlouvě. S ohledem na výše uvedené a rovněž v souladu s právním názorem předsedy Úřadu obsaženým v rozhodnutí o rozkladu, lze ustanovení čl. IV bodu 3 šetřených příkazních smluv považovat za vyhrazenou změnu dle § 100 odst. 1 zákona, která představuje výjimku dle § 222 odst. 2 zákona.

160.  S ohledem na výše uvedené Úřad při výpočtu změn závazků, resp. při posouzení, zda postup obviněného lze podřadit pod výjimku podle § 222 odst. 4 zákona, postupoval tak, že zohlednil čl. IV bod 3 příkazních smluv jakožto vyhrazenou změnu, kterou lze podřadit pod výjimku dle § 222 odst. 2 zákona, a tudíž platby za plnění vyplývající z příkazních smluv ve znění šetřených dodatků, pro účely výpočtu % změny dle § 222 odst. 4 zákona ponížil o předmětnou vyhrazenou změnu závazku, tj. míru inflace v inkriminovaném období, resp. minimálně o 800 Kč v případě, že by valorizace paušální odměny byla nižší než tato částka.

K ustanovení § 222 odst. 4 zákona

161.   Aby Úřad posoudil zákonnost postupu obviněného ve vztahu k šetřeným dodatkům k příkazním smlouvám bez provedení zadávacího řízení či jiného zákonem předvídaného zadávacího postupu, resp. posoudil možnost naplnění některé ze zákonem výslovně vymezených výjimek při jejichž splnění lze změnu charakterizovat jako nepodstatnou, prozkoumal dodatky k uzavřeným příkazním smlouvám a následně přistoupil k matematickému vyčíslení hodnoty změny závazku každé z uzavřených příkazních smluv, ke které došlo prostřednictvím uzavřených dodatků. Úřad přitom vycházel z toho, že se jednalo o změny pouze ve výši paušální odměny, která byla dle uzavřených příkazních smluv hrazena pravidelně na měsíční bázi, přičemž nedocházelo k jiným změnám ovlivňujícím způsob výpočtu celkové hodnoty změny (např. množství odebraných služeb, skladba služeb apod.).

162.  Úřad použil následující mechanismus výpočtu hodnoty změny, a to v souladu se zněním ustanovení § 222 odst. 4 zákona. Úřad porovnal celkovou původní hodnotu závazku (tj. souhrnnou cenu uhrazenou obviněným za určenou dobu plnění předmětné smlouvy až do okamžiku, ke kterému je hodnota změny určována, tj. složenou z jednotlivých měsíčních paušálních plateb v původní výši[16]) s celkovou novou hodnotou závazku (tj. souhrnnou cenou, jakou byl obviněný povinen uhradit za plnění z předmětné smlouvy za tu samou dobu, přičemž po provedení každé jedné změny je počítáno s novou výší paušální odměny, která je sjednaná v dotčeném dodatku). Hodnotu změny pak Úřad propočítal vždy ve vztahu ke každé jednotlivé provedené změně.[17] Úřad tak sečetl měsíční paušální odměny v původní výši a propočítal rozdíl oproti součtu paušálních odměn uhrazených za totožné časové období po navýšení příslušným dodatkem, což znamená, že zjistil absolutní hodnotu změny provedené jednotlivými uzavřenými dodatky, z čehož následně propočítal procentuální výši provedených změn. Výsledná hodnota dle právě popsaného výpočtu představuje hodnotu změny závazku.

163.  Úřad dále uvádí, že si je vědom toho, že pro účely určení podstatnosti změny závazku ze smlouvy a zejm. výpočtu hodnoty změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 zákona je rozhodující původní hodnota změny závazku, resp. cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená o součet hodnot všech změn, které zadavatel následně prováděl po dobu účinnosti předmětné smlouvy, tj. v posuzovaném případě cena uvedená v příkazních smlouvách upravená o hodnoty všech změn, ke kterým obviněný přistoupil při uzavírání příslušných dodatků dotčených příkazních smluv. S ohledem na výše uvedené a rovněž v souladu s rozhodnutím o rozkladu, kde předseda Úřadu uvedl mj. následující: „V průběhu řízení, které je ovládáno zásadou legality, oficiality a zásadou vyšetřovací, zjistil, že obviněný postupoval stejným způsobem při uzavírání všech předchozích dodatků k příkazním smlouvám, jak je shrnuto v bodech 52 až 54 napadeného rozhodnutí. Ačkoli Úřad uvedenou skutečnost v napadeném rozhodnutí náležitě popsal, nijak ji nezohlednil při vymezení předmětu řízení a ani při svém posuzování ji nezahrnul do svých úvah o spáchaném přestupku. Přitom je zřejmé, že obviněný záměrně, opakovaně a dlouhodobě postupoval při uzavírání dodatků, které předcházely šetřeným dodatkům způsobem, který zavdává pochybnost o jeho zákonnosti“, Úřad přistoupil k prošetření postupu obviněného ve smyslu posouzení učiněných změn ohledně výše paušální odměny v kontextu všech šetřených dodatků uzavřených k příkazním smlouvám. V posuzovaném případě tak Úřad v souladu se zásadou legality, oficiality a zásadou vyšetřovací, stejně jako v souladu s právním názorem předsedy Úřadu učiněným v rozhodnutí o rozkladu, jako výchozí bod pro výpočet změn provedených šetřenými dodatky k příkazním smlouvám použil původní paušální hodnoty odměn uvedených v příkazních smlouvách a vypočetl hodnotu změny ve vztahu ke všem šetřeným dodatkům uzavřeným k příkazním smlouvám (tj. těm, kterými došlo k navýšení paušální odměny).

K šetřeným dodatkům k příkazní smlouvě č. 1

164.  Úřad v souladu s výše uvedeným postupem jako první přistoupil k výpočtu změny závazku z příkazní smlouvy č. 1 ve znění šetřených dodatků, k čemuž níže přikládá tabulky č. 1a a č. 1b. Úřad zde dodává, že slovní postup výpočtu změny závazku z příkazní smlouvy č. 1 Úřad doplnil pod předmětné tabulky.

Tabulka č. 1a:

výpočet hodnoty změny ve vztahu k šetřeným dodatkům k příkazní smlouvě č. 1

 

paušální měsíční odměna v Kč

 

dle původní smlouvy s účinností od 18.7.2014

 

dle dodatku č. 4

s účinností od 1.11.2016

 

dle dodatku č. 5

s účinností od 1. 1. 2018

dle dodatku č. 7

s účinností od 1. 1. 2019

inflace

 

0,003

0,007

0,025

0,021

0,028

měsíc/rok

2014

2015

2016

2017

2018

2019

1

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

2

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

3

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

4

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

5

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

6

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

7

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

8

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

9

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

10

68300

67500

67500

87750

94375,6

109252,8

11

68300

67500

89200

87750

94375,6

109252,8

12

68300

67500

89200

87750

94375,6

109252,8

celková původní hodnota závazku ke konci roku

819600

1639200

2458800

3778400

4098000

4917600

celková nová hodnota závazku ke konci roku

819600

 

2483000

 

4668507

5979541

absolutní hodnota změny

0

 

24200

 

570507

1061941

% změny

0,00

 

0,98

 

13,92

21,59

10 % z původní hodnoty závazku

 

 

245880

 

409800

491760

 

 

Tabulka č. 1b:

výpočet hodnoty změny ve vztahu k šetřeným dodatkům k příkazní smlouvě č. 1

 

paušální měsíční odměna v Kč

 

dle dodatku č. 9

s účinností od 1.1.2020

dle dodatku č. 10

s účinností od 1.1. 2021

dle dodatku č. 12

s účinností od 1.1.2022

dle dodatku č. 13

s účinností od 1.1.2023

dle dodatku č. 15

s účinností od 1.1.2024

dle dodatku č. 16

s účinností od 1.1.2025

inflace

0,032

0,038

0,151

0,107

0,024

0,025

měsíc/rok

2020

2021

2022

2023

2024

2025

1

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

2

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

3

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

4

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

5

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

6

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

7

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

8

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

9

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

10

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

11

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

12

118483,2

126358,7

129048

149309,6

171346,6

180952,2

celková původní hodnota závazku ke konci roku

5737200

6556800

7376400

8196000

9015600

9835200

celková nová hodnota závazku ke konci roku

7401339

8917644

10466220

12257935

14314094

16485520

absolutní hodnota změny

1664139

2360844

3089820

4061935

5298494

6650320

% změny

29,01

36,01

41,89

49,56

58,77

67,62

10 % z původní hodnoty závazku

573720

655680

737640

819600

901560

983520

 

165.  Úřad dále přistoupil k popisu jednotlivých hodnot uvedených v tabulce č. 1a a 1b. Úřad v kontextu výše uvedeného doplnil do tabulky 1a a 1b výši měsíčních paušálních odměn počínaje původní příkazní smlouvou č. 1 a dále dle uzavřených dodatků (kterými došlo k navýšení paušální odměny) až do roku 2025 kdy nabyl účinnosti dodatek č. 16 k příkazní smlouvě č. 1, tj. poslední dodatek uzavřený k této smlouvě, tak jak tyto nabyly účinnosti po jednotlivých kalendářních měsících (tj. např. příkazní smlouva č. 1 nabyla účinnosti dne 18. 7. 2014, dále pak dodatek č. 4 k příkazní smlouvě č. 1 byl v účinnosti od 1. 11. 2016 do 31. 12. 2017 a poté nastoupila účinnost dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1 atd. až do posledního uzavřeného dodatku č. 16 k příkazní smlouvě č. 1, jehož účinnost nastala 1. 1. 2025 a pokračovala do konce roku 2025). V řádku s názvem celková původní hodnota závazku ke konci roku je uveden součet všech měsíčních paušálních odměn uhrazených obviněným od nabytí účinnosti příkazní smlouvy č. 1 vždy ke konci daného roku[18] (jedná se tedy o měsíční paušál ve výši dle příkazní smlouvy č. 1 vynásobený počtem měsíců, resp. let, které tomuto součtu přecházely). Pro úplnost Úřad uvádí, že v souladu s posouzením čl. IV bodu 3 uzavřených příkazních smluv jakožto vyhrazené změny dle § 100 odst. 1, a tudíž i výjimky z podstatné změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 2 zákona, započetl vyhrazenou změnu závazku do celkové nové hodnoty závazku a za tímto účelem upravil hodnoty vyjadřující paušální měsíční odměnu za poskytované plnění v souladu s danou vyhrazenou změnou. Úřad pracoval s údaji Českého statistického úřadu týkajících se průměrné roční míry inflace v období od roku 2000 do roku 2025. Úřad tak v souladu s uvedenými údaji provedl přepočet výše odměny uvedené v příkazních smlouvách a navyšované šetřenými dodatky, a to tak že v rámci nové hodnoty závazku (po navýšení paušální odměny dodatky), kterou poměřoval s původní hodnotou závazku, zohlednil, resp. odečetl míru inflace za rok předcházející roku uzavření každého jednotlivého dodatku.[19]

166.  Dále v řádku s názvem celková nová hodnota závazku ke konci roku je uveden součet paušálních odměn již navýšených dle konkrétního dodatku (tj. např. k 31. 12. 2018 jde o součet hodnot měsíčních paušálních odměn za účinnosti původní příkazní smlouvy č. 1, dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 1 a hodnot měsíčních paušálních odměn za účinnosti dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1). V následujícím řádku je vypočtena absolutní hodnota změny, tj. rozdíl celkové nové hodnoty závazku a celkové původní hodnoty závazku. Dále v řádku s názvem % změny je konečně procentuálně vyčíslena absolutní hodnota změny vůči celkové původní hodnotě závazku. V posledním řádku je doplněna hodnota rovnající se 10 % z původní hodnoty závazku.

167.  Z uvedené tabulky lze shrnout, že v souladu s výše uvedeným postupem, tj. v souladu s výpočtem změn příkazní smlouvy č. 1 provedených uzavíranými dodatky, tak jak šly chronologicky za sebou od počátku uzavření příkazní smlouvy č. 1, došlo k překročení hranice 10 % původní hodnoty závazku (konkrétně 13,92 %) uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, přičemž s ohledem na následné každoroční navyšování výše paušální odměny, jak lze vidět v tabulce č. 1a a 1b, lze uzavřít, že hodnota změny se v následujících letech dále navyšovala.

K šetřeným dodatkům k příkazní smlouvě č. 2

168.  Úřad dále přistoupil k výpočtu změny závazku z příkazní smlouvy č. 2 ve znění šetřených dodatků uzavřených k této smlouvě[20], k čemuž níže přikládá tabulky č. 2a a č. 2b. Úřad zde dodává, že co se slovního postupu výpočtu změny závazku z příkazní smlouvy č. 2 týče, odkazuje na slovní popis jednotlivých částí tabulky č. 2 uvedený v bodě pod předmětnými tabulkami, k čemuž dále dodává, že u tabulky č. 2 postupoval stejnými výpočty jako u tabulky č. 1, pouze doplnil hodnoty z dodatků k příkazní smlouvě č. 2, počínaje samotnou příkazní smlouvou č. 2 a dodatkem č. 4, až do posledního uzavřeného dodatku k této smlouvě, dodatku č. 15.

Tabulka č. 2a:

výpočet hodnoty změny ve vztahu k šetřeným dodatkům k příkazní smlouvě č. 2

 

paušální měsíční odměna v Kč

 

dle původní smlouvy s účinností od 18. 7. 2014

 

 

dle dodatku č. 4 s účinností od

1. 1. 2017

dle dodatku č. 5 s účinností od

1. 1. 2018

dle dodatku č. 7 s účinností od 1.1.2019

inflace

 

0,003

0,007

0,025

0,021

0,028

měsíc/rok

2014

2015

2016

2017

2018

2019

1

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

2

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

3

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

4

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

5

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

6

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

7

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

8

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

9

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

10

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

11

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

12

89040

88240

88240

126750

135161,6

141912

celková původní hodnota závazku ke konci roku

1068480

2136960

3205440

4273920

5342400

6410880

celková nová hodnota závazku ke konci roku

1068480

 

 

4707240

6329179

8032123

absolutní hodnota změny

0

 

 

433320

986779

1621243

% změny

0,00

 

 

10,14

18,47

25,29

10 % z původní hodnoty závazku

 

 

 

427392

534240

641088

 

 

Tabulka č. 2b:

výpočet hodnoty změny ve vztahu k šetřeným dodatkům k příkazní smlouvě č. 2

 

paušální měsíční odměna v Kč

 

dle dodatku č. 9 s účinností od 1.1.2020

dle dodatku č. 10 s účinností od 1.1.2021

dle dodatku č. 12 s účinností od 1.1.2022

dle dodatku č. 13 s účinností od 1.1.2023

dle dodatku č. 15 s účinností od 1.1.2024

dle dodatku č. 16 s účinností od 1.1.2025

inflace

0,032

0,038

0,151

0,107

0,024

0,025

měsíc/rok

2020

2021

2022

2023

2024

2025

1

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

2

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

3

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

4

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

5

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

6

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

7

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

8

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

9

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

10

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

11

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

12

150669,2

157301,9

157065

181725,5

208546,8

229166,9

celková původní hodnota závazku ke konci roku

7479360

8547840

9616320

10684800

11753280

12821760

celková nová hodnota závazku ke konci roku

9840154

11727776

13612556

15793263

18295824

21045827

absolutní hodnota změny

2360794

3179937

3996237

5108462

6542544

8224067

% změny

31,56

37,20

41,56

47,81

55,67

64,14

10 % z původní hodnoty závazku

747936

854784

961632

1068480

1175328

1282176

 

169.  I v daném případě Úřad přikládá výpočet změny závazku z příkazní smlouvy č. 2 s tím, že vzal v potaz vývoj odměny tak, jak byla postupně navyšována jednotlivými dodatky od počátku platnosti příkazní smlouvy č. 2, a to v pořadí, jak byly zadavatelem postupně uzavírány, kdy k prvnímu navýšení došlo až dodatkem č. 4 ze dne 30. 11. 2016 k příkazní smlouvě č. 2 a dále jak je uvedeno v tabulce č. 2a a č. 2b výše (a výše v tomto rozhodnutí v rámci zjištěných skutečností k uzavřeným dodatkům k příkazním smlouvám ).

170.  Z uvedených tabulek tak lze shrnout, že v případě výpočtu změn povedených uzavíranými dodatky, tak jak šly chronologicky za sebou od počátku uzavření příkazní smlouvy č. 2, došlo k překročení hranice 10 % původní hodnoty závazku (konkrétně 10,14 %) uzavřením dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2, přičemž s ohledem na následné každoroční navyšování výše paušální odměny, jak lze vidět v tabulce č. 2a a č. 2b, lze uzavřít, že hodnota změny se v následujících letech dále navyšovala.

K šetřeným dodatkům k příkazní smlouvě č. 3

171.   Úřad dále přistoupil k výpočtu změny závazku z příkazní smlouvy č. 3 ve znění šetřených dodatků uzavřených k této smlouvě[21], k čemuž níže přikládá tabulky č. 3a a č. 3b. Co se slovního popisu hodnot uvedených v tabulce č. 3 týče, tak se Úřad odkazuje na slovní popis jednotlivých částí tabulky č. 1, uvedený přímo v bodě pod tabulkou č. 1, a dodává, že u tabulky č. 3 postupoval stejnými výpočty, pouze doplnil hodnoty z šetřených dodatků k příkazní smlouvě č. 3, počínaje původní příkazní smlouvou č. 2, dále dodatkem č. 2, kterým byla poprvé od účinnosti příkazní smlouvy navýšena paušální odměna za poskytované služby, až do dodatku č. 15, kterým byl uzavřen jako poslední s účinností od 1. 1. 2025.

Tabulka č. 3a:

výpočet hodnoty změny ve vztahu k šetřeným dodatkům k příkazní smlouvě č. 3

 

paušální měsíční odměna v Kč

 

dle původní smlouvy s účinností od 18. 7. 2014

 

dle dodatku č. 2 s účinností od 1.1.2016,

dle dodatku č. 4 s účinností od 1. 1. 2017

dle dodatku č. 5 s účinností od 1. 1. 2018

dle dodatku č. 7 s účinností od 1.1.2019

inflace

 

0,003

0,007

0,025

0,021

0,028

měsíc/rok

2014

2015

2016

2017

2018

2019

1

13500

12700

15700

17200

19200

22200

2

13500

12700

15700

17200

19200

22200

3

13500

12700

15700

17200

19200

22200

4

13500

12700

15700

17200

19200

22200

5

13500

12700

15700

17200

19200

22200

6

13500

12700

15700

17200

19200

22200

7

13500

12700

15700

17200

19200

22200

8

13500

12700

15700

17200

19200

22200

9

13500

12700

15700

17200

19200

22200

10

13500

12700

15700

17200

19200

22200

11

13500

12700

15700

17200

19200

22200

12

13500

12700

15700

17200

19200

22200

celková původní hodnota závazku ke konci roku

162000

324000

486000

648000

810000

972000

celková nová hodnota závazku ke konci roku

162000

 

502800

709200

939600

1206000

absolutní hodnota změny

0

 

16800

61200

129600

234000

% změny

0,00

 

3,46

9,44

16,00

24,07

10 % z původní hodnoty závazku

 

 

48600

64800

81000

97200

 

 

Tabulka č. 3b:

výpočet hodnoty změny ve vztahu k šetřeným dodatkům k příkazní smlouvě č. 3

 

paušální měsíční odměna v Kč

 

dle dodatku č. 9 s účinností od 1.1.2020

dle dodatku č. 10 s účinností od 1.1.2021

dle dodatku č. 11 s účinností od 1. 1. 2022

dle dodatku č. 12 s účinností od 1. 1. 2023

dle dodatku č. 14 s účinností od 1. 1. 2024

dle dodatku č. 15 s účinností od 1. 1. 2025

inflace

0,032

0,038

0,151

0,107

0,024

0,025

měsíc/rok

2020

2021

2022

2023

2024

2025

1

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

2

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

3

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

4

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

5

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

6

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

7

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

8

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

9

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

10

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

11

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

12

24700

27898

27168

31433,6

38259,2

42120

celková původní hodnota závazku ke konci roku

1134000

1296000

1458000

1620000

1782000

1944000

celková nová hodnota závazku ke konci roku

1502400

1837176

2163192

2540395

2999506

3504946

absolutní hodnota změny

368400

541176

705192

920395

1217506

1560946

% změny

32,49

41,76

48,37

56,81

68,32

80,30

10 % z původní hodnoty závazku

113400

129600

145800

162000

178200

194400

 

172.  V poslední řadě i zde Úřad přikládá výpočet změny závazku z příkazní smlouvy č. 3 s tím, že vzal v potaz vývoj odměny tak, jak byla postupně navyšována jednotlivými dodatky od počátku platnosti příkazní smlouvy č. 3, a to v pořadí, jak byly zadavatelem postupně uzavírány, kdy k prvnímu navýšení došlo až dodatkem č. 2 ze dne 18. 2. 2016 k příkazní smlouvě č. 3 a dále jak je uvedeno v následující tabulce (a výše v tomto rozhodnutí v rámci zjištěných skutečností k uzavřeným dodatkům k příkazním smlouvám).

173.  Z uvedených tabulek tak lze shrnout, že v případě postupu při výpočtu změn provedených uzavíranými dodatky, tak jak šly chronologicky za sebou od počátku uzavření příkazní smlouvy č. 3, došlo k překročení hranice 10 % z původní hodnoty závazku (konkrétně 16 %) uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, přičemž i  v tomto případě s ohledem na následné každoroční navyšování výše paušální odměny, jak lze vidět v tabulkách č. 3a a č. 3b, lze uzavřít, že hodnota změny se v následujících letech dále navyšovala.

Závěrem k ustanovení § 222 odst. 4 zákona

174.  S ohledem na výše uvedené tak lze primárně učinit závěr ohledně toho, zda se v případě změn učiněných v rámci uzavřených dodatků k příkazním smlouvám mohlo jednat o výjimky dle § 222 odst. 4 zákona. Podle § 222 odst. 4 písm. b) zákona platí, že za podstatnou změnu závazku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby nižší než 10 % původní hodnoty závazku nebo pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

175.  K příkazní smlouvě č. 1 Úřad ve světle výše uvedeného shrnuje, že z tabulky č. 1a a 1b, konkrétně z posledního řádku této tabulky, je možné vyčíst, jaká hodnota se rovná 10 % z celkové původní hodnoty závazku. Jelikož ustanovení § 222 odst. 4 písm. b) zákona uvádí, že za podstatnou změnu závazku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby nižší než 10 % původní hodnoty závazku, porovnal Úřad hodnoty v řádku s názvem absolutní hodnota změny (tj. hodnota změny provedená výše uvedenými dodatky k příkazní smlouvě č. 1) s hodnotami ve sloupci s názvem 10 % z původní hodnoty závazku, kdy dospěl k závěru, že v roce 2018, tj. za účinnosti dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, byla absolutní hodnota změny provedené tímto dodatkem vyšší než 10 % z celkové původní hodnoty závazku, a tudíž nelze na změny závazku z příkazní smlouvy č. 1 provedenou dodatkem č. 5 k příkazní smlouvě č. 1 aplikovat výjimku podle § 222 odst. 4 písm. b) zákona. Jak vyplývá z tabulky 1a a 1b, paušální částka, kterou obviněný hradil za plnění z příslušné příkazní smlouvy se uzavřením každého dalšího dodatku k této smlouvě navyšuje, čímž dochází k navýšení celkové původní hodnoty závazku, stejně jako k navýšení absolutní hodnoty změny, a tudíž i jejího procentuálního vyčíslení. Z uvedeného tak vyplývá, že pokud je absolutní hodnota změny provedená dodatkem č. 5 k příkazní smlouvě č. 1 vyšší než 10 % z celkové původní hodnoty závazku, a tudíž na tuto změnu nelze aplikovat výjimka dle § 222 odst. 4 zákona, a paušální částka za poskytované plnění se účinností každého dalšího dodatku navyšovala, nelze ani na změny provedené dalšími v tabulce uvedenými dodatky aplikovat tuto výjimku.

176.  V případě změn provedených dodatky k příkazní smlouvě č. 2 dospěl Úřad, stejným způsobem jako u tabulky č. 1a a 1b, k závěru, že v roce 2017, tj. za účinnosti dodatku č. 4 byla absolutní hodnota změny provedené tímto dodatkem vyšší než 10 % z celkové původní hodnoty závazku, a tudíž ani v tomto případě nelze na změny závazku z příkazní smlouvy č. 2 provedenou dodatkem č. 4 k příkazní smlouvě č. 2 aplikovat výjimku podle § 222 odst. 4 písm. b) zákona a obdobně, jako v případě příkazní smlouvy č. 1, nelze tuto výjimku aplikovat ani na změny provedené dalšími v této tabulce uvedenými dodatky.

177.  Co se týče změn, provedených šetřenými dodatky k příkazní smlouvě č. 3, dospěl Úřad, z důvodů výše uvedených a porovnáním hodnot v tabulce č. 3a a 3b stejným způsobem jako u tabulky č. 1a a 1b, k závěru, že v roce 2018, tj. za účinnosti dodatku č. 5 byla absolutní hodnota změny provedené tímto dodatkem vyšší než 10 % z celkové původní hodnoty závazku, a tudíž ani v tomto případě nelze na změny závazku z příkazní smlouvy č. 3 provedenou dodatkem č. 5 k příkazní smlouvě č. 3 aplikovat výjimku podle § 222 odst. 4 písm. b) zákona a obdobně, jako v případě příkazní smlouvy č. 1 a č. 2, nelze tuto výjimku aplikovat ani na změny provedené dalšími v této tabulce uvedenými dodatky.

178.  V návaznosti na shora uvedené Úřad zdůrazňuje, že si je vědom skutečnosti, že do limitu výjimky de minimis se „nezapočítávají“ změny provedené dle jiných odstavců § 222 zákona vymezujících nepodstatné změny závazku, tedy změny, na které lze aplikovat jiné zákonem výslovně vymezené výjimky. V posuzovaném případě však v konečném důsledku zákonný limit 10 % původní hodnoty závazku v případě ani jedné šetřené příkazní smlouvy dodržen není, neboť změny těchto příkazních smluv provedené obviněným nelze podřadit pod jinou výjimku, jak bude v podrobnostech uvedeno níže (přičemž vyhrazenou změnu závazku v podobě inflační doložky sjednané v příkazních smlouvách, kterou lze podřadit pod výjimku dle § 222 odst. 2 zákona Úřad již zohlednil, resp. započetl do výpočtu absolutní hodnoty změny provedené příslušnými dodatky k příkazním smlouvám).

K ustanovení § 222 odst. 5 zákona

179.  Pokud jde o ustanovení § 222 odst. 5 zákona, zadavatel může na základě předmětné výjimky změnit závazek ze smlouvy dodatečným plněním (které v původním závazku nebylo zahrnuto), které je nezbytné pro dokončení původní veřejné zakázky a zároveň není z ekonomických důvodů či technických důvodů možná změna dodavatele a tato změna by způsobila zadavateli značné obtíže či výrazné navýšení nákladů. Hodnota takového navýšení plnění přitom nesmí přesáhnout 50 % původní hodnoty závazku, zákon zároveň stanoví, že v případě, že bude provedeno více změn, je pro výpočet hodnoty rozhodný součet cenových nárůstů všech takových změn.

180. Úřad zde uvádí, že na šetřený případ nelze aplikovat výjimku podle § 222 odst. 5 zákona, k čemuž primárně akcentuje, že tuto výjimku by bylo možné aplikovat pouze na určité dodatečné plnění, nikoliv na jiné změny, zejm. změny v podobě prostého navýšení paušálních měsíčních cen, hrazených zadavatelem za poskytnutá plnění. Nadto je třeba uvést, že obviněný Úřadu nepředložil žádné konkrétní věcné odůvodnění, kterým by možnost aplikace citované výjimky prokázal. K tomuto Úřad dodává, že v rámci přípisu ze dne 30. 4. 2024 obviněného vyzval k prokázání oprávněnosti použití některé z výjimek dle § 222 zákona, resp. o prokázání, že provedením změn v dodatcích k příkazním smlouvám nedošlo ze strany zadavatele k naplnění podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 3 zákona a zároveň k doložení podkladů prokazujících takováto tvrzení. Obviněný na tuto výzvu Úřadu reagoval v rámci vyjádření ze dne 7. 5. 2024, kde uvedl, že důvod pro uzavírání jednotlivých dodatků byl ryze ekonomický, kdy s ohledem na mnohaleté trvání smluvních vztahů s předmětnými provozovateli jednotlivých muzeí došlo k nárůstu nákladů na provoz těchto muzeí, zejména nákladů na energie, na vedení administrativy, či vysokou míru inflace v posledních letech. Úřad konstatuje, že tyto obviněným uvedené důvody lze považovat za pouhé obecně tvrzené skutečnosti, které nelze považovat za relevantní okolnost způsobující nezbytnost určitého dodatečného plnění pro plnění původního závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 5 zákona, jež by navíc způsobila změny provedené uzavřenými dodatky k příkazním smlouvám, zejm. v kontextu navyšování paušálních měsíčních cen za poskytovaná plnění. Úřad tak nad rámec uvedeného připomíná, že aby mohl obviněný účinně prokázat oprávněnost postupu dle uvedeného zákonného ustanovení, muselo by jím předložené zdůvodnění takového postupu obsahovat konkrétní popis přijatých změn ve vztahu k původním závazkům plynoucím z uzavřených příkazních smluv, spolu s přesným vyčíslením jejich hodnot a odůvodněním, proč bylo k těmto změnám přistoupeno, a to vždy ve vztahu ke každé konkrétní změně. Jak již Úřad uvedl výše, obviněný žádné takovéto odůvodnění nepředložil, přičemž ani samotné změny učiněné dodatky k příkazní smlouvě č. 1, dodatky k příkazní smlouvě č. 2 a dodatky k příkazní smlouvě č. 3 neumožnily Úřadu učinit závěr o možnosti naplnění výjimky dle § 222 odst. 5 zákona.

181.  Lze tak shrnout, že obviněný neprokázal, že by se v daném případě jednalo o dodatečné služby, které nebyly zahrnuty v uzavřených příkazních smlouvách dříve, a současně neprokázal ani to, že by byly nezbytné pro plnění původních závazků z uzavřených příkazních smluv. S ohledem na právě uvedené tak nelze změny uzavřených příkazních smluv provedené prostřednictvím příslušných dodatků podřadit pod výjimku ve smyslu § 222 odst. 5 zákona.

K ustanovení § 222 odst. 6 zákona

182.  Co se týče výjimky dle § 222 odst. 6 zákona, tak tato uvádí, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Úřad ani zde neopomíjí vyjádření obviněného ze dne 7. 5. 2024, kde obviněný uzavření dodatků k příkazním smlouvám zdůvodnil ekonomickou situací, a to hlavně nárůstem inflace a nákladů spojených s provozem jednotlivých muzeí. Úřad již výše zdůrazňoval, že obviněný má povinnost důvodnost aplikace každé výjimky jednoznačně prokázat. Ve vztahu k podmínkám ve smyslu § 222 odst. 6 zákona tak obviněný musí doložit, jaký dopad má daná situace na realizaci předmětné veřejné zakázky a jak se konkrétně projevuje, např. o kolik vzrostly jednotlivé náklady na provoz muzeí. Nelze tak ve vztahu ke zvýšení paušální měsíční odměny za provoz jednotlivých muzeí akceptovat pouze obecné zdůvodnění předmětného cenového vzrůstu s odkazem na vzniklou situaci, aniž by tato situace byla jakkoliv podrobně popsána, tak aby bylo patrné, zda k potřebě navýšit paušální měsíční odměny za provoz jednotlivých muzeí došlo za objektivně nepředvídatelných okolností, bez toho, aby obviněný jasně doložil, jakým způsobem daná situace zasáhla do dotčené veřejné zakázky. Úřad tak v této souvislosti konstatuje, že obviněný Úřadu nepředložil žádné konkrétní argumenty týkající se toho, jak mělo zvyšování se nákladů na provoz jednotlivých muzeí či nárůst inflace ovlivnit navýšení paušální měsíční odměny tak, jak byla navýšena prostřednictvím uzavřených dodatků. Ve světle právě uvedeného se tak v případě tvrzení obviněného stran toho, že přistoupil ke změnám uzavřených příkazních smluv z důvodu nárustu nákladů spojených s provozováním jednotlivých muzeí a nárůstu inflace, nemohlo jednat o okolnosti nepředvídatelné ve smyslu § 222 odst. 6 zákona.

183.  Úřad má tedy za to, že obviněný v šetřeném případě nesplnil již první z podmínek pro uplatnění výjimky ve smyslu § 222 odst. 6 zákona a sice, že neprokázal, ani nedoložil, že změny v podobě navyšování paušální měsíční odměny za provoz jednotlivých muzeí, ke kterým přistoupil prostřednictvím dodatků k příkazním smlouvám, byly v daném případě skutečně vyvolané okolnostmi, které ani při jednání s náležitou péčí nemohl předvídat, přičemž ani jím obecně zmiňované důvody nemohou obstát z pohledu možného podřazení pod § 222 odst. 6 zákona. Z pohledu Úřadu tak nelze v daném případě ustanovení § 222 odst. 6 zákona aplikovat.

K ustanovení § 222 odst. 7 zákona

184. Vzhledem k obsahu ustanovení § 222 odst. 7 zákona Úřad konstatuje, že se již z logiky věci v daném případě nemohlo jednat o situaci, kdy by bylo možné výjimky v tomto ustanovení využít, jelikož § 222 odst. 7 zákona lze aplikovat pouze na veřejné zakázky, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, nikoliv služeb, které jsou předmětem uzavřených příkazních smluv a jejich dodatků.

Závěrem k § 222 zákona

185.  Úřad tedy závěrem konstatuje, že se v případě změn provedených šetřenými dodatky k příkazní smlouvě č. 1, 2 a 3 nejednalo o změny, které by byly nepodstatnými ex lege, pročež Úřad dále přistoupil k posouzení, zda se jednalo o podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 odst. 3 zákona.

186.  S ohledem na shora uvedené závěry, zejména co do vyčíslení hodnoty změn závazků učiněné šetřenými dodatky k příkazní smlouvě č. 1, 2 a 3, lze dle Úřadu konstatovat, že popsané navýšení paušální měsíční odměny za provoz jednotlivých muzeí rozhodně není bagatelní, a tudíž mělo vliv na vychýlení ekonomické rovnováhy závazků z uzavřených příkazních smluv ve prospěch poskytovatelů Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., ARMY FORT s.r.o. a VHK Erika Brno. Jinými slovy tím, že skrze šetřené dodatky k příkazním smlouvám došlo k navýšení paušální měsíční odměny za provoz jednotlivých muzeí, získali výše jmenovaní poskytovatelé za to samé plnění (tj. za správu a provoz muzeí dle předmětným příkazních smluv sjednaných původně za nižší cenu) vyšší odměnu, resp. víc peněz, čímž se nepochybně ekonomická rovnováha původního závazku vychýlila na stranu těchto poskytovatelů. Provedené změny tak lze podřadit pod ustanovení § 222 odst. 3 písm. b) zákona, tj. dané změny jsou podstatnými ve smyslu citovaného ustanovení zákona.

187.  Úřad dodává, že na výše uvedených závěrech nic nemění ani tvrzení zadavatele, že provedeným navyšováním paušální odměny de facto „dorovnával“ zvyšování cen energií a provozních nákladů provozovatelů, a to již s ohledem na to, že obsahem původního závazku nebylo žádné takové ujednání, které by provozovatelům v budoucnu zajistilo zvýšení odměny v případě zvyšování jejich provozních nákladů, ať již v důsledku zvyšování cen energií apod. Pokud tedy zadavatel k takovému navýšení přistoupil, změnil de facto ekonomickou rovnováhu závazků ze smlouvy ve prospěch provozovatelů, kteří dle znění příkazních smluv žádné takové zvyšování odměny zajištěno neměli.

K § 222 odst. 1 zákona a postupu obviněného dle § 31 zákona (veřejné zakázky malého rozsahu)

188.  Úřad předně konstatuje, že dospěl k závěru, že dodatkem č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, dodatkem č. 4 k příkazní smlouvě č. 2 a dodatkem č. 5 k příkazní smlouvě č. 3 (resp. následujícími dodatky k příkazním smlouvám) došlo k podstatné změně závazků ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, neboť došlo ke změně ekonomické rovnováhy závazku ve prospěch dodavatele, aniž by byly splněny podmínky některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4–7 zákona. Taková změna závazku je v obecné rovině nepřípustná bez provedení nového zadávacího řízení (§ 222 odst. 1 zákona), neboť by jinak docházelo k obcházení pravidel hospodářské soutěže při nakládání s veřejnými prostředky. Smyslem této úpravy je zabránit tomu, aby zadavatel prostřednictvím dodatků fakticky měnil původní veřejnou zakázku takovým způsobem, který by mohl ovlivnit výběr dodavatele nebo narušit soutěžní prostředí.

189.  Úřad se v šetřeném případě dále s ohledem na ustanovení § 222 odst. 1 zákona zabýval tím, zda hodnota plnění, které je předmětem dodatků, nepřekračuje limit pro veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 zákona, neboť právě tento limit je rozhodný pro možnost aplikace výjimky dle § 31 zákona, tj. zadavatel by byl oprávněn postupovat v souladu s výjimkou a zadávat taková plnění mimo zadávací řízení.

190.  V případě, kdy zadavatel poptává služby dlouhodobého charakteru, o nichž mu musí být zřejmé, že je bude potřebovat i v budoucnosti, je třeba, aby tuto dlouhodobost a předvídatelnost zohlednil již v rámci stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, od níž se bude odvíjet režim jejího zadávání a druh zadávacího řízení. V situaci, kdy bude potřeba k již uzavřené smlouvě uzavřít dodatek, je zadavatel povinen zvážit, jestli po změně provedené takovým dodatkem, bude smlouva ve znění dodatku stále odpovídat režimu, ve kterém byla zadána. Pokud ne, je zadavatel povinen zahájit nové zadávací řízení. Zadavatel proto musí při posouzení změny závazku pohledem § 222 odst. 1 zákona určit předpokládanou hodnotu plnění po provedení změny. Změny v obchodních podmínkách jako je tato (změna paušální odměny) totiž představují faktické nové zadání téhož plnění za změněných podmínek. Předpokládaná hodnota plnění po změně se stanovuje v případě veřejné zakázky pravidelné povahy § 19 zákona, neboť jde o hodnotu, kterou je zadavatel povinen určit stejným způsobem, jako by se jednalo o nově zadávanou veřejnou zakázku.[22]

191.   Ve vztahu k veřejným zakázkám na služby pak dle § 27 písm. a) zákona platí, že je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 3 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu. Jak již Úřad uvedl výše, takovouto zakázku pak zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 zákona.

192.  Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný pořizoval služby spočívající ve správě a provozu jednotlivých muzeí trvale a dlouhodobě (a to na základě smluvního vztahu, v jehož rámci byly tyto služby poskytovány průběžně po celou dobu trvání smlouvy, přičemž úplata za ně byla sjednána formou pravidelných měsíčních paušálních plateb), zabýval se Úřad otázkou, zda se v daném případě jednalo o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.

193.  K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy lze např. poukázat na recentní rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 24/2023-54 ze dne 23. 10. 2024, v němž tento k danému pojmu mj. uvedl, že dle jeho názoru „lze o pravidelné povaze zakázky hovořit tam, kde zadavatel poptává plnění stejného druhu jako plnění poptávané kdykoliv v průběhu předchozích 12 měsíců, může-li objektivně především na základě této historické zkušenosti předpokládat, že bude poptávat plnění stejného druhu v obdobném rozsahu i do budoucna. […] Jedním z aspektů pro rozlišování pravidelnosti či nepravidelnosti zakázek tak bude to, nakolik je budoucí vývoj zadávání veřejných zakázek stejného druhu očekávatelný nebo naopak nahodilý (dle aktuálních potřeb). Je-li praxe zadavatele ve vztahu k zakázkám stejného druhu bohatší, lze již na základě ní dovozovat, že zadavatel může objektivně předpokládat srovnatelný budoucí vývoj.“ Současně doplnil, že „je pro účely aplikace § 19 zákona o zadávání veřejných zakázek rozhodující právě […] očekávání jisté míry kontinuity, nikoliv jistota toho, že zakázky budou v následujících 12 měsících shodného rozsahu jako v předchozích 12 měsících“. Obdobně se vyjádřil předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0046/2023/VZ ze dne 22. 5. 2023, kde mj. konstatoval, že „smyslem ustanovení § 19 zákona je předejít takovému obcházení zákona, kterým si zadavatelé budou pořizovat služby či dodávky stejného druhu jako zakázky malého rozsahu několikrát do roka bez zadávací řízení, lze-li s ohledem na jejich dosavadní zkušenost rozumně očekávat, že tento druh služeb či dodávek pořizují pravidelně“.

194.  Určující pro vymezení, zda se o veřejnou zakázku pravidelné povahy jedná, je v návaznosti na uvedené to, zda předmětem je plnění, které zadavatel zajišťuje nikoli jednorázově či nahodile, ale dlouhodobě a opakovaně v průběhu určitého období, zpravidla v pravidelných časových intervalech, a které slouží k zajištění jeho běžné činnosti, současně taky zda se jedná o plnění svou povahou či charakterem stejné. Ve vztahu k posouzení povahy poptávaného plnění Úřad v prvé řadě uvádí, že obviněný spravuje minimálně 3 objekty, resp. má je ve svém vlastnictví, což obviněný potvrdil ve vyjádření ze dne 27. 2. 2024, kde uvedl, že uzavření předmětných smluv přecházelo bezúplatné nabytí uvedených nemovitých věcí městem Králíky, prostřednictvím darovací smlouvy uzavřené s Ministerstvem obrany ČR jakožto dárcem, ve kterých obviněný prostřednictvím příkazních smluv uzavřených se třetími subjekty zajišťuje chod muzejních institucí a s tím spojené činnosti. Z podkladů zaslaných obviněným, tj. z příkazních smluv a všech dodatků, které k nim obviněný uzavřel, je přitom zřejmé, že obviněný služby a činnosti uvedené v rámci uzavřených příkazních smluv pořizoval v předchozích letech (tj. v letech 2014 až 2025) průběžně, přičemž jejich poskytování bylo kontinuální a navázané na trvání smluvního vztahu, a úplata za tyto trvající služby byla hrazena v pravidelných intervalech. Úřad doplňuje, že u smluv na dobu neurčitou s kontinuálním plněním není v souladu s názorem předsedy Úřadu nutné lpět na formální představě „opakovaných nákupů“, ale rozhodující je materiální znak dlouhodobé, předvídatelné potřeby.[23] V daném případě tak nejde o nahodilou potřebu uvedených služeb, ale o služby, o kterých obviněný ví, že je potřebuje či bude potřebovat během následujících 12 měsíců, tj. plnění, které obviněný dlouhodobě zajišťoval pro potřeby své činnosti.

195.  K otázce charakteru či povaze plnění Úřad uvádí, že ze všech tří uzavřených příkazních smluv vyplývá, že předmět plnění v zásadě sestával ze 4 okruhů, kdy se jednalo o poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií a muzejních exponátů (dle ujednání uvedeného v čl. II uzavřených příkazních smluv), dále činnosti spočívající v zajišťování činností v oblasti cestovního ruchu, činnosti provozní a činnosti ekonomické (podrobně rozepsané v čl. VII příkazních smluv a souhrnně v čl. III příkazních smluv označované jako zabezpečení provozu a řízení muzea). Úřad zjistil, že formální vymezení plnění, tj. jeho specifikace uvedená v čl. II a čl. VII uzavřených příkazních smluv, je totožná ve všech uzavřených příkazních smlouvách. Z totožného vymezení předmětu plnění by obecně bylo možné dovodit, že se jedná o plnění stejného druhu. V daném případě jsou všechny služby poskytovány v rámci rozdílných objektů obviněného a i když lze všechny tyto objekty považovat za muzejní instituce, které jsou ve vlastnictví obviněného, resp. objekty sloužící obdobnému účelu, Úřad bere v potaz argumentaci obviněného, že nemusí jít nutně ve všech objektech o zcela totožné služby, a to (přesto, že se jedná o vojenskou tematiku), právě s ohledem na různé zaměření daných muzeí, odlišnosti při vzniku jednotlivých muzeí, rozhodné pro zaměření jednotlivých muzeí včetně kategorizace zde dostupných sbírek, exponátů a archiválií, personální a subjektovou specifikaci jednotlivých dodavatelů, kdy každý se zaměřuje na jinou problematiku i časové rozmezí dějin, a i subjekty jako takové jsou založeny na odlišných právních základech s odlišnými charakteristickými vlastnostmi. Úřad přezkoumal obviněným uváděné odlišnosti, a to v návaznosti na vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí, ale i stanoviska příslušných dodavatelů, která obviněný ke svému vyjádření přiložil, a dospěl k závěru, že lze souhlasit s obviněným, že daná muzea vykazují odlišnosti, na základě kterých lze uznat, že ne všechny služby, poptávané obviněným v rámci provozování těchto muzeí musejí být totožné. Nutno připomenout, že předmětem posouzení v daném případě však není, zda se jedná o služby, resp. činnosti totožné, ale zda je lze považovat za plnění svým charakterem či povahou obdobné.

196.  Ve vztahu k 1. části předmětu plnění spočívající v poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií a muzejních exponátů, Úřad po přezkoumání všech dostupných podkladů, zejména samotných uzavřených příkazních smluv včetně všech jejich dodatků a obdržených vyjádření obviněného (mj. vyjádření ze dne 11. 11. 2024), shledal, že se jedná o plnění natolik specifické, že jej může poskytnout pouze jediný dodavatel, tj. ten, který má k zapůjčení specifické archiválie a exponáty, vztahující se k tématice, kterou se každé jedno z muzeí zabývá. Úřad vzhledem k vyjádření obviněného ze dne 27. 4. 2026, ze kterého vyplývá, že nejen poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií a muzejních exponátů, tj. uvedená 1. část předmětu plnění, ale i činnosti spojené s těmito archiváliemi a muzejními exponáty, jejich zachování, údržba, a s tím spojené nároky na odborné znalosti jednotlivých provozovatelů předmětných muzejních objektů, pojal pochybnost, zda se i v případě dalšího okruhu činností dle čl. VII příkazních smluv nejedná o činnosti natolik specifické, že je může poskytnout pouze daný jeden dodavatel, který dal k zapůjčení předmětné exponáty. Úřad tak v návaznosti na dotčené vyjádření obviněného uzavírá, že nelze s dostatečnou mírou jistoty vyloučit, že i činnosti spadající pod čl. VII odst. 3 bodu b) „v oblasti provozní“, tj. činnosti jako soustřeďování, inventarizace, historické zpracování a trvalá údržba archiválií, dále zajišťování odborných konzervačních a rekonstrukčních prací na svěřených nemovitostech atd., nejsou v případě předmětných muzejních objektů a jejich sbírek natolik specifické, že je může poskytnout pouze jeden jediný poskytovatel, resp. ten, který je dle čl. III dal k zapůjčení či o nich má potřebné odborné znalosti.

197.  Ve výše uvedeném případě platí, že přímé poptání dotčeného plnění (poskytnutí konkrétních muzejních exponátů a zajišťování činností vedoucích k jejich zachování, zabezpečení, soustřeďování, konzervaci, zabezpečení atd.) od daných poskytovatelů, kteří byli jeho jediným možným dodavatelem, nemohlo mít vliv na výběr dodavatele, když zde nebyla možná hospodářská soutěž. V takovém případě i za situace, kdy by byl postup obviněného v souvislosti s 1. částí plnění (poskytnutí muzejních archiválií) a v souvislosti s plněním spočívajícím v činnostech „v oblasti provozní“, tj. 2. části plnění z uzavřených příkazních smluv, shledán rozporný se zákonem, tj. i pokud by byly naplněny podmínky pro závěr o nedodržení pravidla stanoveného zákonem pro zadání veřejné zakázky (kupř. s ohledem na výši předpokládané hodnoty poptávaného plnění a povinnost zadat jej v zadávacím řízení dle zákona) zadavatelem, nebylo by možné v uvedeném případě konstatovat spáchání přestupku zadavatelem, a to právě pro nenaplnění podmínky skutkové podstaty případného přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, že postup obviněného ovlivnil či mohl ovlivnit výběr dodavatele. Jinými slovy, jelikož jde o plnění unikátní, nemající v době jeho poptání substitut, Úřad neshledal naplnění podmínek pro možné konstatování spáchání přestupku zadavatelem v souvislosti s plněním spočívajícím v poskytnutí konkrétních muzejních exponátů a zajišťování činností vedoucích k jejich zachování, zabezpečení, soustřeďování, konzervaci, zabezpečení atd., tj. činnostem „v oblasti provozní“, pročež obě tyto části ani nezohlednil při výpočtu předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek.

198.  Ve zbylém rozsahu pořizovaných služeb dle VII odst. 3 bodu a) a c) příkazních smluv tj. činnosti v oblasti podpory cestovního ruchu, zahrnující mj. zajištění činnosti muzea v souladu se záměry příkazce v oblasti cestovního ruchu, spolupráci při organizaci činnosti muzea s pevnostními objekty a kluby vojenské historie sdruženými ve společnosti Králická pevnostní oblast, o. p. s., či aktivní účast na organizaci společenské vzpomínkové akce Králíky, Armády ČR a vojenských jednotek „CIHELNA“, a činnosti v oblasti ekonomické, zahrnující mj. zpracovávání návrhů rozpočtu muzea a jeho finanční kryti včetně účasti na jeho projednávání v rámci orgánů příkazce, vedení pokladny muzea, zabezpečení řádného vybírání vstupného do muzea, vedení průkazné evidence vstupenek a vybraného vstupného, či zajištění hospodárného používání rozpočtových prostředků muzea, kontrolu plnění rozpočtu muzea a předkládání návrhů na rozpočtová opatření orgánům příkazce, se jedná o plnění stejného druhu, kdy ani obviněný neuvádí žádné skutečnosti, které by uvedené vyvracelo, když ve svých vyjádřením, převážně ve vyjádření k podkladům rozhodnutí hovoří o činnostech úzce spojených se sbírkami exponátů, archiváliemi a dalšími muzejními předměty, o odlišnostech při jejich restaurování, archivaci a dalších relevantních činnostech a konečně také o odlišnostech v rámci muzejních objektů jako takových, včetně značných rozdílu mezi jednotlivými poskytovateli (viz výše). Činnosti uvedené v čl. VII odst. 3 bodu a) a c) příkazních smluv, resp. jejich výčet v jednotlivých příkazních smlouvách, se až na nepatrné odchylky nikterak neliší, tj. je lze označit za plnění stejného druhu ve smyslu veřejných zakázek pravidelné povahy, jak Úřad uvedl výše, a jelikož obviněný se k odlišnostem v těchto činnostech v průběhu řízení ani před jeho zahájením nikterak nevyjádřil, uzavřel Úřad, že se jedná o veřejné zakázky na služby pravidelné povahy.

199.  Úřad uzavírá, že se v případě šetřených dodatků, resp. smluvních vztahů vzniklých na základě uzavřených příkazních smluv 1 až 3, a to v rozsahu činností uvedených v čl. VII odst. 3 bodu a) a c) příkazních smluv, jednalo o služby pravidelné povahy, resp. veřejné zakázky na služby pravidelné povahy. K tomu Úřad dodává, že námitky obviněného ohledně neexistence funkčního celku (resp. funkční, věcné, místní a časové nesouvislosti plnění podle § 18 zákona) uplatněné ve vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí je třeba označit za bezpředmětné, neboť v případě veřejných zakázek pravidelné povahy je (ne)existence funkčního celku irelevantní. 

200.Co se týče vyčíslení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy, podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, (za předpokladu že je známá), upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců [podle písm. a) citovaného ustanovení]; nebo jako součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a) citovaného ustanovení [dle písm. b) citovaného ustanovení]. Pokud bude smlouva na takovou veřejnou zakázku uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se dle § 19 odst. 2 zákona předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona a v případě služeb podle § 21 zákona. Z ustanovení § 21 odst. 1 zákona pak vyplývá, že pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy; je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší, či za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

201.  Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak ve smyslu shora uvedených obecných východisek měla být prvně vyčíslená hodnota plateb, které obviněný na služby stejného druhu jako na předmět šetřené veřejné zakázky uhradil v předcházejících 12 měsících.

202. Jak již Úřad dovodil výše, v případě šetřených veřejných zakázek se jedná o plnění, které obviněný pořizuje na základě smluvního vztahu uzavřeného na dobu neurčitou. Obviněný poskytl ve svém vyjádření ze dne 11. 3. 2025 odpověď na otázku Úřadu, zda nějaká část odměny uvedené v uzavřených příkazních smlouvách (která byla navyšovaná šetřenými dodatky), a případně jaká, připadá na část předmětu plnění uvedeného v čl. II příkazních smluv, tj. předmětu plnění odpovídajícímu poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií a muzejních exponátů. Podle obviněného 25 % z celkové odměny připadá na služby uvedené v čl. II uzavřených příkazních smluv a 75 % odměny na služby dle čl. III a VII uzavřených příkazních smluv (zajišťování provozu a správě muzejních institucí, resp. činností v oblasti cestovního ruchu, činností provozních a ekonomických), tj. 25 % na činnosti v oblasti provozní, 25 % na činnosti v oblasti podpory cestovního ruchu a 25 % na činnosti v oblasti ekonomické. S ohledem na výše uvedený závěr Úřadu ohledem částí předmětu plnění, resp. činností, které nemohou býti vykonávány jiným provozovatelem než tím, který samotné exponáty a odborné znalosti obviněnému poskytuje, a s ohledem na rozčlenění paušální odměny, které poskytl sám obviněným ve vyjádření ze dne 11. 3. 2025, přistoupil Úřad k výpočtu předpokládané hodnoty plnění stejného druhu pouze z 50 % částky, kterou obviněný za plnění dle příkazních smluv ve znění šetřených dodatků poskytl (jedná se o 25 % paušální odměny pokrývající činnosti v oblasti podpory cestovního ruchu a 25 % paušální odměny pokrývající činnosti v oblasti ekonomické). Pro úplnost Úřad opakuje, že i vzhledem k totožné textaci jednotlivých příkazních smluv mj. i pokud jde o činnosti v oblasti podpory cestovního ruchu a v oblasti ekonomické, konstatuje, že uvedené okruhy činností posoudil napříč všemi třemi příkazními smlouvami jako plnění stejného druhu, a to z důvodů které Úřad vysvětlil výše.

203. Obviněný jako přílohu jeho vyjádření ze dne 16. 3. 2026 Úřadu doložil přehled jednotlivých plateb, které za plnění dle uzavřených příkazních smluv uhradil za období od 14. 11. 2016 do 13. 11. 2017, tj. za předchozích 12 měsíců před uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, dále za období od 30. 11. 2015 do 29. 11. 2016, tj. za předchozích 12 měsíců před uzavřením dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2, a za období od 24. 11. 2016 do 23. 11. 2017, tj. za předchozích 12 měsíců před uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, tzn. tabulku úhrad dodatky. Dále obviněný jako přílohu svého vyjádření ze dne 13. 4. 2026 Úřadu předložil veškeré faktury dokládající skutečnosti uvedené v tabulce úhrad dodatky.

204.Obviněný dále jako přílohu jeho vyjádření ze dne 11. 6. 2026 Úřadu doložil přehled plateb, které za plnění dle uzavřených příkazních smluv uhradil v období od 30. 11. 2015 do 30. 11. 2017, a to ve formě tabulky úhrad dodatky II. Dále obviněný jako přílohu svého vyjádření ze dne 11. 6. 2026 Úřadu předložil veškeré faktury a doklady o zaplacení dokládající skutečnosti uvedené v tabulce úhrad dodatky II.

205. Z předmětných podkladů vyplývá, že obviněný v rámci uvedeného období každý měsíc pravidelně vystavoval a hradil faktury za plnění plynoucí z každé šetřené příkazní smlouvy ve znění jejich dodatků. Z právě uvedeného je tak Úřadu zřejmé, že se jedná o plnění, resp. služby pořizované obviněným opakovaně a pravidelně ve smyslu § 19 zákona. Na základě shora uvedených skutečností tak Úřad z obviněným doložených faktur vypočítal předpokládanou hodnotu veřejných zakázek, resp. pouze té části, u které byl schopen dovodit vliv na výběr dodavatele, co by jednu z podmínek pro naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

206. Z vyjádření obviněného ze dne 11. 6. 2026, resp. z tabulky úhrad dodatky II, která byla přílohou tohoto vyjádření, ve spojení s fakturami, které obviněný Úřadu zaslal jako přílohu svého vyjádření ze dne 11. 6. 2026, vyplývá, že obviněný v období od 14. 11. 2016 do 13. 11. 2017 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1) uhradil dodavateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. za poskytnutí služeb dle příkazní smlouvy č. 1, částku ve výši 990 000 Kč bez DPH, z čehož 50 %, tj. částka poskytnutá obviněným za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 1, činí 495 000 Kč bez DPH. V tomtéž období uhradil obviněný dodavateli ARMY FORT s.r.o. za poskytnutí služeb dle příkazní smlouvy č. 2, částku ve výši 1 480 080 Kč bez DPH, z čehož 50 %, tj. částka poskytnutá obviněným za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 2, činí 740 040 Kč bez DPH. V tomtéž období uhradil obviněný dodavateli VHK Erika Brno za poskytnutí služeb dle příkazní smlouvy č. 3 částku ve výši 231 000 Kč bez DPH, z čehož 50 %, tj. částka poskytnutá obviněným za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 3, činí 115 500 Kč bez DPH.

207. Dohromady tak obviněný v období od 14. 11. 2016 do 13. 11. 2017 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1) za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 1, příkazní smlouvy č. 2 a příkazní smlouvy č. 3 uhradil částku ve výši 1 350 540 Kč bez DPH.

208. Z tabulky úhrad dodatky II dále vyplývá, že obviněný v období od 30. 11. 2015 do 29. 11. 2016 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2) uhradil dodavateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. za poskytnutí služeb dle příkazní smlouvy č. 1, částku ve výši 751 300 Kč bez DPH, z čehož 50 %, tj. částka poskytnutá obviněným za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 1, činí 375 650 Kč bez DPH, v tomtéž období uhradil obviněný dodavateli ARMY FORT s.r.o. za poskytnutí služeb dle příkazní smlouvy č. 2 částku ve výši 893 400 Kč bez DPH, z čehož 50 %, tj. částka poskytnutá obviněným za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 2, činí 446 700 Kč bez DPH, a v tomtéž období uhradil obviněný dodavateli VHK Erika Brno za poskytnutí služeb dle příkazní smlouvy č. 3, částku ve výši 189 000 Kč, z čehož 50 %, tj. částka poskytnutá obviněným za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 3, činí 94 500 Kč bez DPH.

209. Dohromady tak obviněný v období od 30. 11. 2015 do 29. 11. 2016 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2) za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 1, příkazní smlouvy č. 2 a příkazní smlouvy č. 3 uhradil částku ve výši 916 850 Kč bez DPH.

210.  Z tabulky úhrad dodatky II dále vyplývá, že obviněný v období od 24. 11. 2016 do 23. 11. 2017 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3) uhradil dodavateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. za poskytnutí služeb dle příkazní smlouvy č. 1, částku ve výši 990 000 Kč bez DPH, z čehož 50 %, tj. částka poskytnutá obviněným za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 1, činí 495 000 Kč bez DPH, v tomtéž období uhradil obviněný dodavateli ARMY FORT s.r.o. za poskytnutí služeb dle příkazní smlouvy č. 2 částku ve výši 1 480 080 Kč bez DPH, z čehož 50 %, tj. částka poskytnutá obviněným za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 2, činí 740 040 Kč bez DPH, a v tomtéž období uhradil obviněný dodavateli VHK Erika Brno za poskytnutí služeb dle příkazní smlouvy č. 3 částku ve výši 214 500 Kč bez DPH, z čehož 50 %, tj. částka poskytnutá obviněným za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 3, činí 107 250 Kč bez DPH.

211.   Dohromady tak obviněný v období od 24. 11. 2016 do 23. 11. 2017 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3) za plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazní smlouvy č. 1, příkazní smlouvy č. 2 a příkazní smlouvy č. 3 uhradil částku ve výši 1 342 290 Kč bez DPH.

212.  Úřad konstatuje, že z uzavřených příkazních smluv je zřejmé, že plnění vyplývající z těchto smluv představuje veřejné zakázky na služby. Současně je z uzavřených příkazních smluv zřejmé, že se jedná o služby pořizované, resp. poskytované vybranými dodavateli nikoliv jednorázově, nýbrž opakovaně v rámci předem definovaného období ode dne nabytí účinnosti příkazních smluv, tj. ode dne 18. 7. 2014 na dobu neurčitou. Pro řádné stanovení předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky, jež jsou veřejnými zakázkami pravidelné povahy, jak bylo dovozeno výše, je současně korektivem skutečnost, zda je smlouva na veřejnou zakázku uzavíraná na dobu delší než 12 měsíců, či nikoliv. V šetřeném případě (jak je uvedeno výše), byly uzavřené příkazní smlouvy sjednány na dobu neurčitou. Úřad proto v této souvislosti konstatuje, že je na místě aplikace pravidla vymezeného v § 19 odst. 2 zákona.

213.  Podle § 19 odst. 2 zákona, je-li smlouva na plnění veřejné zakázky na pravidelně pořizované nebo trvající služby uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 19 odst. 1 zákona postupem podle § 21 zákona. To tedy znamená, že v případě, že se jedná o smlouvu na dobu neurčitou nebo je doba trvání smlouvy delší než 48 měsíců, bude předpokládaná hodnota odpovídat podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona skutečné ceně uhrazené obviněným za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, a dále se připočte obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy v rozsahu 48 měsíců.

214.  Předpokládaná hodnota šetřených veřejných zakázek měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství a cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců a dále měla být připočtena obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy v rozsahu 48 měsíců. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak měla být prvně vyčíslená hodnota plateb, které obviněný uhradil v předcházejících 12 měsících, upravená o změny v množství a cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

215.  Jak již Úřad konstatoval výše, obviněný v přecházejících 12 měsících před uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, tj. v období od 14. 11. 2016 do 13. 11. 2017, uhradil za služby dle čl. VII. odst. 3 bodu a) a c) příkazních smluv (tedy plnění stejného druhu, resp. služby svou povahou v zásadě obsahově totožné jako je předmět plnění šetřených veřejných zakázek specifikované v uzavřených příkazních smlouvách) částku ve výši 1 350 540 Kč bez DPH, v přecházejících 12 měsících před uzavřením dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2, tj. v období od 30. 11. 2015 do 29. 11. 2016 částku ve výši 916 850 Kč bez DPH, a v přecházejících 12 měsících před uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, tj. v období od 24. 11. 2016 do 23. 11. 2017 částku ve výši 1 342 290 Kč bez DPH.

216.  Úřad následně přistoupil k úpravě uvedených částek o změny v množství nebo cenách, které lze v době zadání šetřených veřejných zakázek očekávat během následujících 12 měsíců, jelikož obviněný paušální měsíční odměny u všech uzavřených příkazních smluv navýšil oproti částkám uhrazeným v předchozích 12 měsících před uzavřením šetřených dodatků, a to:

  • pro účely výpočtu předpokládané hodnoty u dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1 mohl zadavatel v době uzavření daného dodatku tj. k 14. 11. 2017 očekávat:
    • u úhrad dodavateli VHK Erika částku 18 000 Kč do 1. 1. 2018 a pak částku 20 000 Kč bez DPH měsíčně do 14. 11. 2018, a to v důsledku uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3
    • u úhrad dodavateli SPČO částku 90 000 Kč do 1. 1. 2018 a pak 96 400 Kč bez DPH měsíčně do 14. 11. 2018, a to v důsledku uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1,
    • u úhrad dodavateli ARMY FORT částku 130 000 Kč do 1. 1. 2018 a pak na částku 138 000 Kč bez DPH měsíčně do 14. 11. 2018 v důsledku uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 2,
  • pro účely výpočtu předpokládané hodnoty u dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2 mohl zadavatel v době uzavření daného dodatku tj. k 30. 11. 2016 očekávat:
    • u úhrad dodavateli VHK Erika částku 16 500 Kč do 1. 1. 2017 a pak částku 18 000 Kč bez DPH měsíčně do 30. 11. 2017, a to v důsledku uzavření dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 3
    • u úhrad dodavateli SPČO částku 68 300 Kč do 1. 1. 2017 a pak částku 90 000 Kč bez DPH měsíčně do 30. 11. 2017, a to v důsledku uzavření dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 1,
    • u úhrad dodavateli ARMY FORT částku 90 040 Kč do 1. 1. 2017 a pak 130 000 Kč bez DPH měsíčně do 30. 11. 2017, a to v důsledku uzavření dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2,
  • pro účely výpočtu předpokládané hodnoty u dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3 mohl zadavatel v době uzavření daného dodatku tj. k 24. 11. 2017 očekávat:
    • u úhrad dodavateli VHK Erika částku 18 000 Kč do 1. 1. 2018 a pak částku 20 000 Kč bez DPH měsíčně do 24. 11. 2018, a to v důsledku uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3
    • u úhrad dodavateli SPČO částku 90 000 Kč do 1. 1. 2018 a pak částku 96 400 Kč bez DPH měsíčně do 24. 11. 2018, a to v důsledku uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1,
    • u úhrad dodavateli ARMY FORT částku 130 000 Kč do 1. 1. 2018 a pak částku 138 000 Kč bez DPH měsíčně do 24. 11. 2018 v důsledku uzavření dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 2.

S ohledem na to, že obviněný provedl výše uvedené změny v cenách za poskytované služby, a resp. tyto ceny mohl obviněný očekávat, že bude za dané služby hradit během následujících 12 měsíců po zadání šetřených veřejných zakázek, upravil Úřad prozatímní výši předpokládané hodnoty (tj. částky 1 350 540 Kč bez DPH, 916 850 Kč bez DPH a 1 342 290 Kč bez DPH) právě o tyto nové ceny, jejichž hrazení lze očekávat do budoucna, a to tak, že tyto nové ceny dosadil do faktur, které obviněný uhradil v období od 14. 11. 2016 do 13. 11. 2017 v případě dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, v období od 30. 11. 2015 do 29. 11. 2016 v případě dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2, a v období od 24. 11. 2016 do 23. 11. 2017 v případě dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, a tak spočítal předpokládanou hodnotu každé z šetřených veřejných zakázek, jejichž výsledná hodnota po součtu činí

  • částku ve výši 1 475 000 Kč bez DPH (jakožto 50 % z 2 950 000 Kč),
  • částku ve výši 1 221 420 bez DPH (jakožto 50 % z 2 442 840 Kč) a
  • částku ve výši 1 466 000 Kč bez DPH (jakožto 50 % z 2 932 000 Kč).

217.  V dalším kroku Úřad tyto částky vynásobil 4 roky, tj. dopočítal předpokládanou hodnotu do období 48 měsíců, a to s ohledem na skutečnost, že uzavřené příkazní smlouvy byly sjednány na dobu neurčitou, resp. s ohledem na ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona, který stanoví, že pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců. Úřad tak výše uvedené částky vynásobil 4 (48 měsíců = 4 roky), tj. 1 475 000 * 4 = 5 900 000 Kč bez DPH, 1 221 420 * 4 = 4 885 680 Kč bez DPH, a 1 466 000 * 4 = 5 864 000 Kč bez DPH, čímž získal předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek.

218.  Jelikož předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek činily 5 900 000 Kč bez DPH, 4 885 680 Kč bez DPH a 5 864 000 Kč bez DPH, nejednalo se tak o veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 písm. a) zákona, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 3 000 000 Kč bez DPH, když předpokládané hodnoty v tomto případě tuto hodnotu přesahují. Šetřené veřejné zakázky (resp. plnění na základě šetřených dodatků k příkazním smlouvám) tedy měly být zadány v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

219.  Úřad v poslední řadě uvádí, že se zabýval rovněž námitkou obviněného ve vyjádření k podkladům, kde tento mj. uvedl, že odpovědnost za spáchaný přestupek vyžaduje zavinění, přičemž § 16 zákona o přestupcích stanoví, že ten, kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by vylučovaly jeho protiprávnost, nejedná úmyslně. Úřad k námitce obviněného uvádí, že odpovědnost právnické osoby za přestupek podle zákona o zadávání veřejných zakázek je koncipována jako odpovědnost objektivní, tedy bez ohledu na zavinění; k naplnění skutkové podstaty přestupku postačí samotné porušení zákonné povinnosti a úmysl či nedbalost nejsou rozhodné. Obviněný současně neprokázal existenci liberačního důvodu spočívajícího ve vynaložení veškerého úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Obviněným tvrzené okolnosti, spočívající v dobré víře, údajné nejasnosti právní úpravy či vlastním právním výkladu, nelze za takový důvod považovat.

220. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad shrnuje, že obviněný uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2 a dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3 překročil zákonný limit pro veřejné zakázky malého rozsahu. Obviněný tedy byl s ohledem na znění § 2 odst. 3 zákona povinen veřejné zakázky zadat v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona. Z postupu obviněného, kdy tento prostřednictvím uzavíraných dodatků k příkazním smlouvám navyšoval paušální částku, kterou pravidelně hradil dodavatelům za poskytované plnění dle těchto příkazních smluv, viz tabulky 1a, 1b, 2a, 2b, 3a a 3b, lze dovodit, že částky představující předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek se ke dni účinnosti každého dalšího dodatku, který následoval po dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1, dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2 a dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, navyšovaly. S ohledem na uvedené tak Úřad konstatuje, že i dalšími dílčími útoky obviněný překročil zákonný limit pro veřejné zakázky malého rozsahu a byl tak povinen šetřené veřejné zakázky ve znění následujících dodatků zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

Naplnění skutkové podstaty přestupku

221.  Úřad proto dospěl k závěru, že tím, že obviněný přistoupil k uzavření šetřených dodatků k příkazním smlouvám, aniž by provedl zadávací řízení (či jiný zákonem aprobovaný postup pro zadání daného plnění), připustil v rozporu s § 222 odst. 1 zákona podstatné změny příkazních smluv, které ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona měnily ekonomickou rovnováhu závazku z příkazních smluv ve prospěch jednotlivých provozovatelů. V posuzovaném případě je tedy (v rámci všech uzavřených dodatků k příkazním smlouvám) naplněn první znak přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v nedodržení pravidel zákona obviněným.

222. K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je dále třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele, přičemž postačuje pouhá možnost (tj. potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. Aby tedy došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty dotčeného přestupku, musí nezákonným postupem zadavatele dojít k alespoň potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele. Není tak rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, nýbrž postačí i eventuální možnost ovlivnění výběru dodavatele. Současně Úřad není povinen prokazovat, že zde existuje konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele může či mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele.

223. Úřad konstatuje, že shora popsaný postup obviněného dle Úřadu mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění (tj. plnění dle bodu a) a c) čl. VII příkazních smluv) v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o toto plnění, mohl obviněný obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout za realizaci daného plnění nižší cenu než dotyční poskytovatelé, resp. než jaká byla dohodnuta v rámci předmětných dodatků příkazních smluv. V takovém případě je tak potencialita vlivu na výběr dodavatele ve vztahu k zadávacímu řízení, které mělo být uskutečněno pro realizaci změny závazku ze smlouvy, avšak uskutečněno nebylo, jasně dána již v důsledku samotné skutečnosti, že ač byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 1 zákona povinen pro změnu závazku ze smlouvy realizovat nové zadávací řízení, toto řízení nerealizoval[24].

224. Úřad zde neopomíná argumentaci obviněného ve vyjádření ze dne 11. 11. 2024, kde obviněný uvedl, že „[…] jakýkoliv jiný zájemce by reálně nebyl schopen poskytnout ani zabezpečit rozsah a celkovou úroveň konkrétních provozovateli poskytnutých archiválií a muzejních exponátů a k tomu dát k dispozici své odborné znalosti, výzkumnou činnost a další prostředky podle smlouvy, přičemž tak realizace cílového projektu by objektivně vůbec nebyla možná.“ Argumentaci v obdobném duchu (tj. místní a historickou jedinečnost smluvních vztahů s jednotlivými příkazci) pak obviněný uvedl i v rámci vyjádření ze dne 6. 11. 2025. Úřad k dané argumentaci obviněného uvádí, že nikterak nerozporuje fakt, že poskytnuté archiválie a muzejní exponáty jsou opravdu jedinečné, a jsou tak ve vlastnictví konkrétních subjektů, pročež také dospěl k závěru, že v důsledku neexistence vlivu na výběr dodavatele, nelze u této části předmětu plnění dospět k závěru, že byl spáchán přestupek, jelikož nebyla naplněna skutková podstata dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Stejně tak Úřad dospěl k závěru, že i činnosti spadající pod čl. VII odst. 3 bodu b) příkazních smluv, tj. činnosti „v oblasti provozní“ jako soustřeďování, inventarizace, historické zpracování a trvalá údržba archiválií, dále zajišťování odborných konzervačních a rekonstrukčních prací na svěřených nemovitostech atd., jsou v případě předmětných muzejních objektů a jejich sbírek natolik specifické, že je zřejmě může poskytnout pouze jeden jediný poskytovatel, resp. ten, který je dle čl. III dal k zapůjčení či o nich má potřebné odborné znalosti. S ohledem na výše uvedené, tak v těchto případech platí, že přímé poptání dotčeného plnění od daných poskytovatelů, kteří byli zřejmě jeho jediným možným dodavatelem, nemohlo mít vliv na výběr dodavatele, když zde nebyla možná hospodářská soutěž. Avšak činnosti spadající pod odborné řízení a správu muzea uvedené v čl. VII odst. 3 bod a) a c) příkazních smluv, jako je např. zajišťování činnosti muzea v oblasti cestovního ruchu,  zpracovávání návrhů rozpočtu muzea a jeho finanční krytí, vedení pokladny muzea, zabezpečení řádného vybírání vstupného, vedení evidence vstupenek a příjmů, a další činnosti z oblasti ekonomické, jsou dle Úřadu činnosti, které může vykonávat jakákoliv subjekt, případně subjekt mající zkušenosti s provozem jakékoli muzejní instituce v oblasti válečné historie či historie jako takové. Dle Úřadu se tak nejedná o toliko jedinečné činnosti, které by mohl vykonávat pouze jeden jediný subjekt na trhu, přičemž již situace samotná, kdy obviněný vlastní tři muzejní instituce, které provozují tři různí provozovatelé, ukazuje na to, že jsou vždy minimálně další dva subjekty, které tyto znalosti a zkušenosti mají. Na základě uvedeného tak Úřad shrnuje, že v části předmětu plnění, spočívajícího v činnostech dle čl. VII odst. 3 bodu a) a c) příkazních smluv, dovodil vliv na výběr dodavatele, a tudíž došlo k naplnění druhého znaku skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Vzhledem k tomu, že tato plnění jsou součástí uzavíraných předmětných dodatků, nelze než konstatovat spáchání přestupku při uzavření těchto dodatků. Nicméně skutečnost, že se o nezákonně zadané plnění jedná jen v části uzavíraných dodatků, je přiměřeně zohledněna v rámci polehčujících okolností při ukládání pokuty.

225. V šetřeném případě je pak naplněn i třetí, poslední znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona v podobě zadání veřejné zakázky, neboť obviněný uzavřel s poskytovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. dodatek č. 5, 7, 9, 10, 12, 13, 15 a 16 k příkazní smlouvě č. 1, s poskytovatelem ARMY FORT s.r.o. dodatek č. 4, 5, 7, 9, 10, 12, 13, 14, a 15 k příkazní smlouvě č. 2 a s poskytovatelem VHK Erika Brno dodatek č. 5, 7, 9, 10, 11, 12, 14 a 15 k příkazní smlouvě č. 3.

K postupu obviněného jako pokračování v přestupku

226. Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že obviněný uzavřením šetřených dodatků k příkazní smlouvě č. 1, příkazní smlouvě č. 2 a příkazní smlouvě č. 3 nedodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu uzavřel výše uvedené dodatky v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když prostřednictvím uvedených dodatků navýšil finanční odměnu jmenovaných provozovatelů za plnění plynoucí ze jmenovaných příkazních smluv, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazků z předmětných smluv, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazků ze smluv ve prospěch vybraných dodavatelů, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, bylo na místě posoudit rovněž to, zda v šetřeném případě nebyly naplněny znaky pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona ve smyslu § 7 zákona o přestupcích.

227. Z § 7 zákona o přestupcích vyplývá, že pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Aby se jednalo o pokračování v přestupku, musí být všechny podmínky uvedené v § 7 zákona o přestupcích splněny kumulativně, neboť každá z těchto podmínek tvoří nedílnou součást závěru o pokračování protiprávního jednání více útoky.[25]

228. První podmínkou je skutečnost, že musí jít o dílčí útoky naplňující skutkovou podstatu stejného přestupku. K tomuto Úřad konstatuje, jak již bylo řečeno výše, že šetřené plnění vyplývající z příkazní smlouvy č. 1, příkazní smlouvy č. 2 a příkazní smlouvy č. 3 ve znění šetřených dodatků jsou plněními, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje limit stanovený pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby podle § 27 písm. a) zákona, z čehož plyne, že každé z těchto plnění měl obviněný zadat postupem podle § 2 odst. 3 zákona, což však neučinil, a uzavření těchto dodatků lze tedy považovat za jednotlivé dílčí útoky, které naplnily skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

229. Druhou podmínkou je, že tyto dílčí útoky musí být vedeny jednotným záměrem. Úřad k pojmu jednotného záměru odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 49/2012-33 ze dne 15. 8. 2012, ve kterém je uvedeno, že „dle trestněprávní doktríny je rozhodujícím znakem pokračování v trestném činu, jenž jej odlišuje od opakování trestného činu, že jednotlivé útoky, z nichž každý naplňuje znaky téhož trestného činu, jsou po subjektivní stránce spojeny jedním a týmž záměrem v tom smyslu, že pachatel již od počátku zamýšlí aspoň v nejhrubších rysech i další útoky a že po objektivní stránce se tyto jednotlivé útoky jeví jako postupné realizování tohoto jediného záměru.“ V praxi se na jednotný záměr usuzuje z naplnění ostatních objektivních znaků pokračování v přestupku (totožnost skutkové podstaty, podobný způsob provedení, časová a věcná souvislost). Typickým příkladem je, když zadavatel během jednoho období opakovaně pořizuje obdobná plnění (například služby nebo zboží) se stejným účelem, aniž by provedl zadávací řízení, protože už od počátku předpokládá nebo zamýšlí, že bude takto postupovat opakovaně, tj. existuje vnitřní vůle (úmysl) pachatele postupovat opakovaně v podobném nebo stejném jednání s cílem dosáhnout stejného výsledku, např. v daném případě pořizovat služby k zajištění nepřerušeného chodu muzejní instituce. Dle Úřadu je zřejmé, že se v šetřeném případě obviněný dopustil dílčích útoků přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona jedenkrát dne 30. 11. 2016 uzavřením dodatku č. 4 k příkazní smlouvě č. 2, dvakrát dne 14. 11. 2017 uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 1 a dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 2, jedenkrát dne 24. 11. 2017 uzavřením dodatku č. 5 k příkazní smlouvě č. 3, třikrát dne 29. 11. 2018 uzavřením dodatku č. 7 k příkazní smlouvě č. 1, dodatku č. 7 k příkazní smlouvě č. 2 a dodatku č. 7 k příkazní smlouvě č. 3, třikrát dne 9. 12. 2019 uzavřením dodatku č. 9 k příkazní smlouvě č. 1, dodatku č. 9 k příkazní smlouvě č. 2 a dodatku č. 9 k příkazní smlouvě č. 3, třikrát dne 30. 12. 2020 uzavřením dodatku č. 10 k příkazní smlouvě č. 1, dodatku č. 10 k příkazní smlouvě č. 2 a dodatku č. 10 k příkazní smlouvě č. 3, třikrát dne 1. 11. 2021 uzavřením dodatku č. 12 k příkazní smlouvě č. 1, dodatku č. 12 k příkazní smlouvě č. 2 a dodatku č. 11 k příkazní smlouvě č. 3, jedenkrát dne 14. 10. 2022 uzavřením dodatku č. 13 k příkazní smlouvě č. 2, jedenkrát dne 15. 10. 2022 uzavřením dodatku č. 12 k příkazní smlouvě č. 3, jedenkrát 31. 10. 2022 uzavřením dodatku č. 13 k příkazní smlouvě č. 1, třikrát dne 27. 12. 2023 uzavřením dodatku č. 15 k příkazní smlouvě č. 1, dodatku č. 14 k příkazní smlouvě č. 2 a dodatku č. 14 k příkazní smlouvě č. 3, jedenkrát dne 17. 1. 2025 uzavřením dodatku č. 15 k příkazní smlouvě č. 3, jedenkrát dne 23. 1. 2025 uzavřením dodatku č. 15 k příkazní smlouvě č. 2 a jedenkrát dne 29. 1. 2025 uzavřením dodatku č. 16 k příkazní smlouvě č. 1. Jednotným záměrem obviněného při uzavírání předmětných dodatků bylo navyšování měsíčních paušálních odměn pro provozovatele dotčených muzejních institucí, a to v pravidelných přibližně ročních intervalech.

230. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byla naplněna i třetí podmínka, tj. že jednotlivé dílčí útoky byly spojeny stejným způsobem provedení, neboť obviněný všechny dílčí útoky realizoval stejným způsobem, tzn., že bez provedení zadávacího řízení uzavíral předmětné dodatky k příkazním smlouvám, aniž by postupoval v rozmezí některého ze zákonem v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazků z předmětných smluv, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazků ze smluv ve prospěch vybraných provozovatelů, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

231.  K otázce naplnění čtvrté podmínky, tj. blízké časové souvislosti jednotlivých dílčích útoků, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě spočívá deliktní jednání obviněného v opakovaném uzavírání dodatků ke třem příkazním smlouvám, jimiž docházelo k navyšování paušální odměny. Jednotlivé dílčí útoky byly realizovány v období od 30. 11. 2016 do 29. 1. 2025, přičemž v jednotlivých letech docházelo zpravidla k uzavření více dodatků ve stejný den či v bezprostřední časové návaznosti, a mezi těmito „vlnami“ uzavírání dodatků existují časové rozestupy zpravidla v řádu několika měsíců až přibližně jednoho roku. Uvedené časové rozložení však podle Úřadu nevede k závěru o absenci blízké časové souvislosti. Naopak je třeba zohlednit, že posuzované jednání má zjevně charakter dlouhodobé a systematické činnosti, která je svou povahou etapovitá a projevuje se opakovanými zásahy do týchž smluvních vztahů. Jednotlivé dodatky nepředstavují nahodilé či izolované akty, nýbrž opakující se způsob úpravy ekonomických podmínek plnění (pravidelné navyšování paušální odměny), a to prostřednictvím totožného právního nástroje. Úřad si je vědom i toho, že přetržka mezi jednotlivými dílčími útoky v délce přibližně 12 měsíců představuje delší časové období, nicméně znak blízké časové souvislosti jednotlivých útoků, který musí být naplněn pro to, aby určité jednání mohlo být posouzeno jako pokračování v přestupku, musí být posouzen vždy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu (povahu deliktní činnosti obviněného, způsob provedení, existence jednotného záměru), a ne pouze v izolovaném kontextu délky přetržek. Úřad i vzhledem k existující judikatuře soudů ve věcech trestních[26] uvádí, že neexistuje nějaká obecně daná doba při jejímž překročení by bylo možné jasně určit, že se již nejedná o pokračování v deliktu, tj. ani delší časové odstupy samy o sobě nevylučují pokračování v deliktu, pokud je zachována věcná a funkční kontinuita jednání a jednotný záměr pachatele. Naopak je vždy nutno vyjít z okolností konkrétního případu a posoudit, zda přestávka mezi jednotlivými útoky již blízkou časovou souvislost vylučuje.[27] Úřad v této vychází mj. i z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-05753/2026/161 ze dne 12. 2. 2026, z něhož lze dovodit, že blízká časová souvislost je dána i tehdy, pokud jsou jednotlivé útoky rozloženy v čase, avšak jsou činěny v rámci realizace jednoho kontinuálního procesu (plnění smlouvy) a navazují na sebe funkčně, resp. za situace, kdy dodatky jsou uzavírány se stejným dodavatelem, ohledně stejné smlouvy a jsou ohraničeny dobou realizace stejné veřejné zakázky. V šetřeném případě je podstatné rovněž to, že všechny dílčí útoky směřují vůči témuž předmětu, existujícím příkazním smlouvám a představují postupnou modifikaci jejich ekonomické rovnováhy, kdy každý další dodatek přitom navazuje na předchozí úpravy. Významným aspektem je i skutečnost, že jednání obviněného vykazuje znaky pravidelnosti a opakování, kdy dodatky jsou uzavírány v určitých časových intervalech, které odpovídají logice správy a aktualizace smluvních vztahů, nikoli nahodilosti, přičemž taková periodičnost svědčí o systematickém postupu, nikoli o vzájemně nesouvisejících jednáních. Úřad tak shrnuje, že jelikož nelze přehlédnout existenci jednotného záměru obviněného spočívajícího v postupné úpravě výše odměny sjednané v příkazních smlouvách, tento jednotný záměr propojuje jednotlivé dílčí útoky v jeden celek a současně posiluje závěr o existenci časové souvislosti, neboť podle judikatury soudů může právě silná vnitřní propojenost a jednota cíle překlenout i delší časové odstupy mezi jednotlivými jednáními. Jednotlivé dílčí útoky na sebe navazují obsahově, funkčně i účelově a tvoří souvislý řetězec jednání realizovaný v rámci dlouhodobě trvajících smluvních vztahů. Úřad dále zohlednil, že část dílčích útoků byla realizována tak, že obviněný uzavíral více dodatků ve stejný den, a to ve vztahu ke třem samostatným příkazním smlouvám. V těchto případech jednotlivé dodatky na sebe bezprostředně nenavazují v tom smyslu, že by jeden byl věcným předpokladem druhého, nýbrž existují vedle sebe. Jedná se o situaci, kdy je tentýž typ zásahu (navýšení paušální odměny) realizován paralelně ve více právních vztazích, které mají shodný účel, srovnatelný obsah i ekonomickou funkci. Podle Úřadu takový postup představuje typický projev jednotného záměru a jednotného způsobu provedení, kdy jednotlivé dílčí útoky netvoří izolovaná jednání, ale současně realizované části jednoho širšího deliktního jednání. Časová souvislost je zde dána nejen blízkostí v čase (identický den uzavření), ale i jejich vzájemnou věcnou a funkční provázaností. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že podmínka blízké časové souvislosti je proto v posuzovaném případě splněna.

232. Pátou podmínkou je skutečnost, že jednotlivé dílčí útoky musí být spojeny souvislostí v předmětu útoku (týkají se změn smluv, resp. navýšení paušální odměny za služby spojené s provozem tří muzejních objektů ve vlastnictví obviněného). Úřad k tomuto uvádí, že v šetřeném případě všechny dílčí útoky spáchané obviněným v období od 30. 11. 2016 do 29. 1. 2025 směřovaly proti stejnému zákonem chráněnému zájmu, kterým je zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele v souladu se zákonem.

233. S ohledem na výše uvedené dospěl Úřad k závěru, že postup obviněného spočívající v uzavírání šetřených dodatků k příkazním smlouvám je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (uzavírání předmětných dodatků za účelem zvýšení měsíční paušální odměny pro provozovatele dotčených muzeí), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (uzavírání uvedených dodatků k příkazním smlouvám bez provedení řádného zadávacího řízení dle zákona), blízkou časovou souvislostí (uvedené dodatky k příkazním smlouvám obviněný uzavřel v období od 30. 11. 2016 do 29. 1. 2025) a souvislostí v předmětu útoku (zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele v souladu se zákonem), pročež postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.

234. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 cit. zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona či jiného cit. zákonem aprobovaného postupu uzavřel šetřené dodatky k příkazním smlouvám, jejichž prostřednictvím navýšil finanční odměnu jmenovaných provozovatelů za plnění plynoucí ze jmenovaných příkazních smluv, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazků z předmětných smluv, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazků ze smluv ve prospěch vybraných provozovatelů, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

235. Na základě všech výše uvedených skutečností tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

236. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

237. Podle § 3 zákona se zadávacím řízení pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)       užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)       jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)       řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

238. Podle § 14 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

239. Podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

240.Podle § 19 odst. 2 zákona má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 19 odst. 1 zákona podle § 20 nebo 21 zákona.

241.  Podle § 21 odst. 1 zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty

a)      za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

b)      za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

242. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

243. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

244.Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby částce 3 000 000 Kč.

245. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3 zákona.

246. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % z ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li takovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

247. Podle § 268 odst. 5 zákona, je-li naplněna skutková podstata přestupku podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

248. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 2. nařízení vlády o finančních limitech ve znění účinném od 1. 1. 2026 činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona částku 5 386 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

K nově uzavřeným příkazním smlouvám

249. Z podkladů zaslaných obviněným Úřadu vyplývá, že obviněný dne 10. 12. 2025 uzavřel s provozovatelem Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. novou příkazní smlouvu č. 1, dále dne 27. 1. 2026 s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. novou příkazní smlouvu č. 2, a dne 10. 12. 2025 s provozovatelem VHK Erika Brno novou příkazní smlouvu č. 3 (dále jen společně jako „nově uzavřené příkazní smlouvy“), ze kterých Úřad zjistil následující skutečnosti.

250. Dle čl. II „Preambule – cíl smlouvy“ nově uzavřených příkazních smluv: „Smluvní strany konstatují, že je spojuje společný zájem na kulturním a společenském rozvoji Králického regionu a na využití a prezentaci v minulosti postavených pevnostních staveb a souvisejících archiválií, muzejních a jiných exponátů dokumentujících přípravy druhé světové války a její průběh. Příkazník, jako subjekt, který se dlouhodobě zabývá sbírkovou, dokumentační a publikační činností s válečnou problematikou vázanou na králickou oblast a dané historické období dá k dispozici k realizaci cílového projektu své odborné znalosti, soustředěné archiválie, muzejní exponáty a jiné prostředky a podle této smlouvy bude zajišťovat odborné, technické, provozní a podpůrné činnosti související s hlavní činností organizační města Králíky - Muzea opevnění - dělostřelecké tvrze Hůrka (dále jen muzeum[28]).“

251.  V čl. III „Předmět smlouvy“ nově uzavřených příkazních smluv je stanoveno následující: „Příkazce pověřuje příkazníka a příkazník se zavazuje zajistit za podmínek stanovených touto smlouvou:

a)      provoz a technicko – organizační zajištění veřejně přístupného areálu muzea,

b)      zajištění doprovodných služeb: průvodcovská činnost, pokladna, technický servis, úklid, drobná údržba apod.,

c)       spolupráci při odborné správě sbírek podle pokynů organizační složky města, která nese odpovědnost dle zákona č. 122/2000 Sb.“

252. Dle čl. IV „Odměna a platební podmínky“ odst. 1 nové příkazní smlouvy č. 1 se příkazce „zavazuje za poskytnuté služby a činnosti uvedené v této smlouvě zaplatit příkazníkovi odměnu, která činí 2.400.000 Kč (slovy: dva miliony čtyři sta tisíc korun českých) ročně. V odst. 2 citovaného článku je uvedeno: „Odměna je splatná v měsíčních splátkách odpovídajících částce 200.000 Kč (dvě stě tisíc korun českých) na účet příkazníka zpravidla do 5. dne běžného měsíce na základě příkazníkem vystaveného daňového dokladu zpravidla do 20. dne předcházejícího měsíce.“

253. Dle čl. IV „Odměna a platební podmínky“ odst. 1 nové příkazní smlouvy č. 2 se příkazce „zavazuje za poskytnuté služby a činnosti uvedené v této smlouvě zaplatit příkazníkovi roční odměnu, která činí 2.961.540 Kč (slovy: dva miliony devět set šedesát jedna tisíc pět set čtyřicet dva korun českých). V odst. 2 citovaného článku je uvedeno: „Odměna je splatná v měsíčních splátkách odpovídajících částce 246.795 Kč (dvě stě čtyřicet šest tisíc sedm set devadesát pět korun českých) na účet příkazníka zpravidla do 5. dne běžného měsíce na základě příkazníkem vystaveného daňového dokladu zpravidla do 20. dne předcházejícího měsíce.“

254. Dle čl. IV „Odměna a platební podmínky“ odst. 1 nové příkazní smlouvy č. 3 se příkazce „zavazuje za poskytnuté služby a činnosti uvedené v této smlouvě zaplatit příkazníkovi roční odměnu, která činí 598.800 Kč (slovy: pět set devadesát osm tisíc osm set korun českých). V odst. 2 citovaného článku je uvedeno: „Odměna je splatná v měsíčních splátkách odpovídajících částce 49 900 Kč (čtyřicet devět tisíc devět set korun českých) na účet příkazníka zpravidla do 5. dne běžného měsíce na základě příkazníkem vystaveného daňového dokladu zpravidla do 20. dne předcházejícího měsíce.“

255. V čl. VI „Povinnosti příkazníka“ nově uzavřených příkazních smluv je stanoveno následující:

2. „Příkazník se na základě této smlouvy pro správní řízení ve věcech stavebního zákona a právní úkony dle občanského zákoníku zavazuje provést pro příkazce uvedené činnosti:

a)      v oblasti podpory cestovního ruchu

  • zajišťovat činnost muzea v souladu se záměry příkazce v oblasti cestovního ruchu,
  • spolupracovat při organizaci činnosti muzea s pevnostními objekty a kluby vojenské historie sdruženými ve společnosti Králická pevnostní oblast, o. p. s.,
  • aktivně se účastnit organizace společné vzpomínkové akce města Králíky, Armády ČR a vojenských historických jednotek „CIHELNA",
  • pomoci realizovat kroky směřující k vyhlášení pevnostního objektu Hůrka za kulturní památku ČR[29].

b)      v oblasti provozní

  • plnit funkci odborného správce muzea,
  • soustřeďovat, inventarizovat, historicky zpracovávat a trvale udržovat veškeré archiválie, dobové prostředky bojové techniky a další muzejní exponáty v muzeu v souladu s příslušnými právními normami, zejména se zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů,
  • poskytnout mobiliář, muzejní exponáty a archiválie ve svém vlastnictví pro potřeby muzejní expozice[30],
  • zajišťovat odborné konzervační a rekonstrukční práce na nemovitostech patřících do organizační složky muzea[31],
  • zabezpečovat provoz muzejní expozice pro veřejnost, zajišťovat ostrahu expozic a exponátů, podle potřeby zajišťovat odbornou průvodcovskou službu,
  • připravovat a realizovat v muzeu účelové akce pro veřejnost k historicky významným a pamětním dnům včetně předvádění dobových prostředků vojenské techniky a jiných soustředěných archiválií a muzejních exponátů,
  • zabezpečit propagaci muzea a jeho aktivit sdělovacími prostředky a jinými aktivitami včetně spolupráce s ostatními subjekty v oblasti cestovního ruchu.

c)       v oblasti ekonomické

  • spolupracovat s vedoucím organizační složky muzea na návrhu rozpočtu muzea a zúčastňovat se jeho projednávání v orgánech příkazce,
  • zabezpečit ověření správnosti veškerých dokladů předkládaných k úhradě v souvislosti s provozem muzea,
  • vést pokladnu muzea, zabezpečit řádné vybírání vstupného do muzea, vést průkaznou evidenci vstupenek a vybraného vstupného a jiných plateb od třetích osob v souvislosti s návštěvou, zůstatek peněžní hotovosti nad rámec rezervy stanovené příkazcem převádět pololetně (vždy nejpozději do 30.06. a 31.12. příslušného roku), spolu s vyúčtováním, na účet příkazce uvedený v záhlaví této smlouvy,
  • zajistit průkaznou evidenci příjmů a výdajů muzea, v termínech stanovených příkazcem předkládat účtárně příkazce podklady pro jejich zaúčtování,
  • zajistit hospodárné používání rozpočtových prostředků muzea, kontrolovat plnění rozpočtu muzea, předkládat vedoucímu organizační složky muzea návrhy na odůvodněná rozpočtová opatření“.

256. Dle čl. X „Doba trvání smlouvy“ nové příkazní smlouvy č. 1 a nové příkazní smlouvy č. 3 se tyto smlouvy uzavírají „s účinností od 01.01.2026 na dobu neurčitou.“

257. Dle čl. X „Doba trvání smlouvy“ nové příkazní smlouvy č. 2 se tato smlouva uzavírá „s účinností od 15.01.2026 na dobu neurčitou.“

258. Z tabulky úhrad nové příkazní smlouvy vyplývají následující úhrady, které obviněný Úřadu zaslal na základě výzvy k uvedení všech úhrad, které provedl za veškeré pořizované služby, jejichž předmětem bylo zajištění služeb stejného druhu jako je předmět plnění šetřených veřejných zakázek, tj. za plnění stejného druhu pořízeného jak v rámci šetřeného postupu zadavatele, tak i pokud bylo toto plnění pořízeno v rámci jiných zakázek zadavatele, tj. i v rámci dalších muzeí či jiných objektů), u kterých datum skutečné úhrady jejich ceny spadá do období 12 měsíců před uzavřením dané příkazní smlouvy, tj. do období od 10. 12. 2024 do 9. 12. 2025 u nové příkazní smlouvy č. 1 a č. 3 a do období od 27. 1. 2025 do 26. 1. 2026 u nové příkazní smlouvy č. 2, ačkoliv k jejich objednání či poskytnutí došlo mimo uvedené období:

Identifikace dodavatele

Datum úhrady

Cena s DPH

Cena bez DPH

VHK Erika

13. 1. 2025

39 200 Kč

39 200 Kč

VHK Erika

24. 1. 2025

4 000 Kč

4 000 Kč

VHK Erika

5. 2. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

5. 3. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

4. 4. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

7. 5. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

3. 6. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

3. 7. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

1. 8. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

3. 9. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

6. 10. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

4. 11. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

VHK Erika

4. 12. 2025

43 200 Kč

43 200 Kč

SPČO

20. 12. 2024

175 560 Kč

175 560 Kč

SPČO

29. 1. 2025

175 560 Kč

175 560 Kč

SPČO

24. 2. 2025

9 632 Kč

9 632 Kč

SPČO

24. 2. 2025

185 592 Kč

185 592 Kč

SPČO

31. 3. 2025

185 592 Kč

185 592 Kč

SPČO

7. 5. 2025

185 592 Kč

185 592 Kč

SPČO

22. 5. 2025

185 592 Kč

185 592 Kč

SPČO

1. 7. 2025

185 592 Kč

185 592 Kč

SPČO

23. 10. 2025

185 592 Kč

185 592 Kč

SPČO

29. 10. 2025

371 184 Kč

371 184 Kč

SPČO

26. 11. 2025

185 592 Kč

185 592 Kč

ARMY FORT

29. 1. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

3. 3. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

27. 3. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

29. 4. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

30. 5. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

30. 6. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

30. 7. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

1. 9. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

2. 10. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

29. 10. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

28. 11. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

ARMY FORT

23. 12. 2025

284 402,03 Kč

235 043 Kč

 

Právní posouzení

259. Úřad na úvod uvádí, že hlavním účelem zákona je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v § 2 odst. 3 zákona stanovil, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Má-li tedy být naplněn cíl zákona ve smyslu zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, nestanoví-li zákon výslovně jinak (v rámci zákonem předvídaných výjimek), tedy použít pro zadání veřejné zakázky některý z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona.

260. S ohledem na skutečnost, že obviněný v letech na přelomu roku 2025 a 2026 uzavřel nové příkazní smlouvy, jejichž předmětem je plnění spočívající v provozování muzejních institucí, mimo zadávací řízení či jiným zákonem aprobovaným postupem ve smyslu § 2 odst. 3 zákona, se Úřad zabýval otázkou, zda tento postup byl souladný se zákonem, tedy zda obviněný naopak neměl při poptávání daného plnění postupovat v režimu zákona.

K pořizování jednotlivých plnění jako veřejným zakázkám

261.  Jak vyplývá ze zaslaných podkladů od obviněného (viz mj. tabulka úhrad nové příkazní smlouvy), obviněný úplatně pořizuje plnění spočívající v provozování muzejních institucí prostřednictvím nově uzavřených příkazních smluv přímo s vybranými dodavateli. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. V daném případě dle Úřadu není sporu o tom, že v případě jednotlivých nově uzavřených příkazních smluv byly naplněny znaky zadání veřejné zakázky. Obviněný za úplatu od dodavatelů získává jím poptávané plnění, tj. plnění spočívající v provozování muzejních institucí specifikované v nově uzavřených příkazních smlouvách. Je tedy zřejmé, že obviněný a jednotlivý dodavatelé, resp. provozovatelé mezi sebou zřídili závazek, resp. závazky, na základě něhož (nichž) se jednotlivý provozovatelé obviněnému zavázali poskytnou plnění v podobě konkrétních služeb a obviněný se zavázal jim za poskytnuté plnění zaplatit sjednanou cenu, tedy se jednalo o zadávání veřejných zakázek na služby ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. Úřad dodává, že za okamžik zadání jednotlivé veřejné zakázky na dané plnění se považuje okamžik uzavření nových příkazních smluv na jednotlivé veřejné zakázky.

K pravidelné povaze šetřených veřejných zakázek

262. Úřad se dále zabýval tím, zda postup obviněného při zadávání veřejných zakázek byl v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky je rozhodné určit, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

263. K tomu Úřad obecně uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. V § 18 odst. 2 zákona zákonodárce doplnil obecná pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 16 zákona pro případy veřejných zakázek rozdělených na části, přičemž do předpokládané hodnoty se v takovém případě musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Současně ve vztahu ke způsobu stanovení předpokládané hodnoty nelze opomíjet ani pravidlo obsažené v § 19 zákona, podle kterých se postupuje u veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby.

264. Podle § 27 písm. a) zákona platí, že veřejná zakázka na dodávky či služby, jejíž předpokládaná je rovna nebo nižší 3 000 000 Kč bez DPH, je veřejnou zakázkou malého rozsahu a tu zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky či služby přesáhne částku 3 000 000 Kč bez DPH a současně nedosáhne finančního limitu stanoveného pro nadlimitní veřejné zakázky v § 2 odst. 1, resp. § 3 odst. 1 nařízení vlády o finančních limitech, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky či služby dosáhne finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky stanoveného nařízením vlády o finančních limitech, jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

265. V souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný pořizoval plnění spočívající v provozu předmětných muzejních institucí pravidelně a dlouhodobě (a to na základě smluvního vztahu, v jehož rámci byly tyto služby poskytovány průběžně po celou dobu trvání smlouvy, přičemž úplata za ně byla sjednána formou pravidelných měsíčních paušálních plateb), zabýval se Úřad tím, zda se v šetřeném případě jednalo o veřejné zakázky na plnění pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.

266. K pojmu „veřejná zakázka pravidelné povahy“ již Úřad poukázal na rozhodovací praxi v rámci právního posouzení k výroku I, na což zde odkazuje. Určující pro vymezení, zda se o veřejnou zakázku pravidelné povahy jedná, je v návaznosti na uvedené to, zda předmětem plnění takové veřejné zakázky je plnění pořizované opakovaně a pravidelně, a současně plnění svou povahou či charakterem stejné. Ve vztahu k posouzení povahy poptávaného plnění Úřad v prvé řadě uvádí, že obviněný spravuje minimálně 3 objekty, resp. má je ve svém vlastnictví, což obviněný potvrdil ve vyjádření ze dne 27. 2. 2024, kde uvedl, že uzavření příkazních smluv přecházelo bezúplatné nabytí uvedených nemovitých věcí městem Králíky, prostřednictvím darovací smlouvy uzavřené s Ministerstvem obrany ČR jakožto dárcem, ve kterých obviněný prostřednictvím příkazních smluv uzavřených se třetími subjekty zajišťuje chod muzejních institucí a s tím spojené činnosti. Z podkladů zaslaných obviněným, tj. z příkazních smluv, včetně všech šetřených dodatků, které k nim obviněný uzavřel a rovněž nově uzavřených příkazních smluv, je přitom zřejmé, že obviněný služby v podobě správy a provozu jednotlivých muzejních objektů pořizoval v předchozích letech (tj. v letech 2014 až do současnosti) kontinuálně a pravidelně. V daném případě tak nejde o nahodilou potřebu uvedených služeb, ale o služby, o kterých obviněný ví, že je potřebuje či bude potřebovat během následujících 12 měsíců.

267. K otázce charakteru či povaze plnění Úřad uvádí, že předmět plnění byl v zásadě rozdělen na 2 části, a to na poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií a muzejních exponátů (dle ujednání uvedeného v čl. II nově uzavřených příkazních smluv) a na zabezpečení provozu a technicko-organizačního zajištění veřejně přístupného areálu muzea, zajištění doprovodných služeb jako je pokladna, technický servis, úklid, drobná údržba apod., a spolupráci při odborné správě sbírek podle pokynů organizační složky města, která nese odpovědnost dle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dle ujednání uvedeného v čl. III nově uzavřených příkazních smluv).

268. Úřad zjistil, že 2. část plnění dle čl. III uzavřených příkazních smluv je totožná ve všech uzavřených příkazních smlouvách, z čehož lze dovodit, že se v případě tohoto plnění jedná o plnění stejného druhu. V daném případě jsou všechny služby poskytovány v rámci rozdílných objektů obviněného, a i když lze všechny tyto objekty považovat za muzejní instituce, které jsou ve vlastnictví obviněného, resp. objekty sloužící obdobnému účelu, Úřad bere v potaz argumentaci obviněného, že nemusí jít nutně ve všech objektech o zcela totožné služby, a to (přesto, že se jedná o vojenskou tematiku), právě s ohledem na různé zaměření daných muzeí, odlišnosti při vzniku jednotlivých muzeí, rozhodné pro zaměření jednotlivých muzeí včetně kategorizace zde dostupných sbírek, exponátů a archiválií, personální a subjektovou specifikaci jednotlivých dodavatelů, kdy každý se zaměřuje na jinou problematiku i časové rozmezí dějin, a i subjekty jako takové jsou založeny na odlišných právních základech s odlišnými charakteristickými vlastnostmi. Úřad přezkoumal obviněným uváděné odlišnosti, a to v návaznosti na vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí, ale i stanoviska příslušných dodavatelů, která obviněný ke svému vyjádření přiložil, a dospěl k závěru, že lze souhlasit s obviněným, že daná muzea vykazují odlišnosti, na základě kterých lze uznat, že ne všechny služby, poptávané obviněným v rámci provozování těchto muzeí musejí být totožné. Nutno připomenout, že předmětem posouzení v daném případě však není, zda se jedná o služby, resp. činnosti totožné, ale zda je lze považovat za plnění svým charakterem či povahou obdobné.

269. Naopak, pokud jde o 1. část předmětu plnění spočívající poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií a muzejních exponátů, Úřad ji po přezkoumání všech dostupných podkladů, zejména samotných nově uzavřených příkazních smluv, a vyjádření obviněného obdržených v původním správním řízení vedeným pod sp. zn ÚOHS-S0781/2025/VZ (mj. vyjádření ze dne 11. 11. 2024), shledal jako část veřejné zakázky s plněním natolik specifickým, že jej může poskytnout pouze jediný dodavatel, tj. ten, který má k zapůjčení specifické archiválie a exponáty, vztahující se k tématice, kterou se každé jedno z muzeí zabývá. V daném případě platí, že přímé poptání dotčeného plnění (poskytnutí konkrétních muzejních exponátů) od daného poskytovatele, který byl jeho jediným možným dodavatelem, nemohlo mít vliv na výběr dodavatele, když zde nebyla možná hospodářská soutěž. Úřad uvádí, že z vyjádření obviněného ze dne 27. 4. 2026 vyplývá, že nejen poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií a muzejních exponátů, tj. část 1 předmětu plnění, ale i činnosti spojené s těmito archiváliemi a muzejními exponáty, jejich zachování, údržba, a s tím spojené nároky na odborné znalosti jednotlivých provozovatelů předmětných muzejních objektů, jsou natolik specifické, že je může poskytnout pouze jeden jediný dodavatele, tj, ten, který dal k zapůjčení předmětné exponáty dle části  předmětu plnění uzavřených příkazních smluv.

270. Po prošetření nově uzavřených příkazních smluv, konkrétně toho, jak byl vymezen předmět jejich plnění, tak Úřad uvádí, že souhlasí s obviněným, že činnosti spadající pod čl. III odst. 1 bodu a) „provoz a technicko-organizační zajištění veřejně přístupného areálu muzea“, resp. činnosti konkrétně vymezené čl. VI odst. 2 bodu b) nově uzavřených příkazních smluv, jsou v případě předmětných muzejních objektů a jejich sbírek natolik specifické, že je může poskytnout pouze jeden jediný poskytovatel, resp. ten, který je dle čl. II dal k zapůjčení či o nich má potřebné odborné znalosti. Úřad tak v návaznosti na dotčené vyjádření obviněného uzavírá, že nelze s dostatečnou mírou jistoty vyloučit, že i činnosti spadající pod čl. VI odst. 2 bodu b) nově uzavřených příkazních smluv, tj. činnosti jako soustřeďování, inventarizace, historické zpracování a trvalá údržba archiválií, dále zajišťování odborných konzervačních a rekonstrukčních prací na svěřených nemovitostech atd., nejsou v případě předmětných muzejních objektů a jejich sbírek natolik specifické, že je může poskytnout pouze jeden jediný poskytovatel, resp. ten, který je dle čl. II dal k zapůjčení či o nich má potřebné odborné znalosti.

271.  V takovém případě i za situace, kdy by byl postup obviněného v souvislosti s 1. částí, a rovněž s 2. částí plnění, konkrétně s plněním dle čl. VI odst. 2 bodu b) nově uzavřených příkazních smluv shledán rozporný se zákonem, tj. i pokud by byly naplněny podmínky pro závěr o nedodržení pravidla stanoveného zákonem pro zadání veřejné zakázky (kupř. s ohledem na výši předpokládané hodnoty poptávaného plnění a povinnost zadat jej v zadávacím řízení dle zákona) zadavatelem, nebylo by možné v uvedeném případě konstatovat spáchání přestupku zadavatelem, a to právě pro nenaplnění podmínky skutkové podstaty případného přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, že postup obviněného ovlivnil či mohl ovlivnit výběr dodavatele. Jinými slovy, jelikož jde o plnění unikátní, nemající v době jeho poptání substitut, Úřad neshledal naplnění podmínek pro možné konstatování spáchání přestupku zadavatelem v souvislosti s 1. částí, a rovněž s 2. částí šetřeného plnění, konkrétně s plněním dle čl. VI odst. 2 bodu b) nově uzavřených příkazních smluv, pročež jej ani nezohlednil při výpočtu předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek (viz níže).

272. Ve vyjádření ze dne 13. 4. 2026 obviněný namítá, že jednotlivá plnění týkající se provozu muzejních zařízení nepředstavují jednu veřejnou zakázku, ale samostatná plnění odlišná jak z hlediska odborného, tak provozního, kdy jednotlivá muzea jsou zaměřena na odlišná historická období a témata, pracují s odlišnými sbírkami a exponáty, jejich provoz je spojen  s potřebou specifického know-how, tvoří samostatné organizační složky zadavatele, jsou řízena odlišným vedoucím pracovníkem a fungují v odlišném provozním režimu. Svou argumentaci obviněný prohlubuje ve vyjádření ze dne 27. 4. 2026, kde mj. uvádí, že žádná dvě muzea neposkytují srovnatelné plnění, když Vojenské muzeum Králíky je zaměřeno na restaurování těžké vojenské techniky, Dělostřelecká tvrz Hůrka představuje komplex tří podzemních kasematových dělostřeleckých věží, doplněných šesti povrchovými objekty, a Pěchotní srub K-S 14 u Cihelny plní funkci informačního centra mikroregionu a zaměřuje se na tematicky specifické okruhy jako je válečná chirurgie, záchranářství a životní podmínky za mobilizace. K námitkám obviněného týkajících se věcné odlišnosti plnění jednotlivých muzejních objektů Úřadu uvádí, že odlišný záměr všech tří muzeí, Vojenského muzea Králíky, Dělostřelecké tvrze Hůrka a Pěchotního srubu K-S 14 u Cihelny, není rozhodnou skutečností pro určení plnění stejného druhu, jakožto plnění veřejných zakázek pravidelné povahy dle § 19 zákona. Co je naopak rozhodnou skutečností pro určení plnění stejného druhu u veřejných zakázek pravidelné povahy, je, jak Úřad uvedl výše v tomto rozhodnutí, skutečnost, že zadavatel poptává toto plnění pravidelně, a zda tak může očekávat, že toto plnění bude poptávat i do budoucna. K plnění stejného druhu, které poptává obviněný v rámci nově uzavřených příkazních smluv Úřad dodává, že ve všech třech příkazních smlouvám, tj. v nové příkazní smlouvě č. 1, č. 2 i č. 3 je předmět plnění specifikován stejně, konkrétně v čl. II a III těch smluv, z čehož vyplývá, že jednotlivý provozovatelé tak obviněnému poskytují shodné služby v každém z uvedených muzeí, resp. mohou tyto shodné služby na základě uzavřených příkazních smluv poskytovat. Plnění stejného druhu tak v daném případě spočívá ve správě a provozu muzejních institucí ve vlastnictví obviněného, přičemž konkrétní činnosti spadající do správy a provozu muzea jsou blíže shodně specifikovány v čl. II a III nově uzavřených příkazních smluv. Obviněný dále ve vyjádření ze dne 27. 4. 2026 upozorňuje Úřad na nezaměnitelnost poskytovatelů napříč jednotlivými muzei, k čemuž Úřad uvádí, že ačkoliv lze souhlasit s tvrzením obviněného, že předmět plnění zahrnuje i služby specifické (např. ošetřování muzejních sbírek, jejich renovace či restaurování), které může obviněnému poskytnout pouze jeden jediný dodavatel, a to ten, který uvedené exponáty pro účely muzea zapůjčil či o nich má potřebné know-how, nelze toto vztahovat obecně na celý předmět plnění dle nově uzavřených příkazních smluv. Jak Úřad uvedl již výše, vzal tyto specifické činnosti na vědomí při výpočty předpokládaná hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy dle § 19 zákona.

273. Ve zbylém rozsahu pořizovaných služeb dle VI odst. 2 bodu a) a c) nově uzavřených příkazních smluv tj. činnosti v oblasti podpory cestovního ruchu, zahrnující mj. zajištění činnosti muzea v souladu se záměry příkazce v oblasti cestovního ruchu, spolupráci při organizaci činnosti muzea s pevnostními objekty a kluby vojenské historie sdruženými ve společnosti Králická pevnostní oblast, o. p. s., či aktivní účast na organizaci společenské vzpomínkové akce Králíky, Armády ČR a vojenských jednotek „CIHELNA“, a činnosti v oblasti ekonomické, zahrnující mj. zpracovávání návrhů rozpočtu muzea a jeho finanční kryti včetně účasti na jeho projednávání v rámci orgánů příkazce, vedení pokladny muzea, zabezpečení řádného vybírání vstupného do muzea, vedení průkazné evidence vstupenek a vybraného vstupného, či zajištění hospodárného používání rozpočtových prostředků muzea, kontrolu plnění rozpočtu muzea a předkládání návrhů na rozpočtová opatření orgánům příkazce, se jedná o plnění stejného druhu, kdy ani obviněný neuvádí žádné skutečnosti, které by uvedené vyvracelo, když ve svých vyjádřením, převážně ve vyjádření k podkladům rozhodnutí hovoří o činnostech úzce spojených se sbírkami exponátů, archiváliemi a dalšími muzejními předměty, o odlišnostech při jejich restaurování, archivaci a dalších relevantních činnostech a konečně také o odlišnostech v rámci muzejních objektů jako takových, včetně značných rozdílu mezi jednotlivými poskytovateli (viz výše). Činnosti uvedené v čl. VI odst. 2 bodu a) a c) nově uzavřených příkazních smluv, resp. jejich výčet v jednotlivých příkazních smlouvách, se až na nepatrné odchylky nikterak neliší, tj. je lze označit za plnění stejného druhu ve smyslu veřejných zakázek pravidelné povahy, jak Úřad uvedl výše, a jelikož obviněný se k odlišnostem v těchto činnostech v průběhu řízení ani před jeho zahájením nikterak nevyjádřil, uzavřel Úřad, že se jedná o veřejné zakázky na služby pravidelné povahy.

274. K argumentaci obviněného, že nelze ztotožnit smluvní odměnu s celkovou hodnotou plnění poskytovaného veřejnosti, neboť odměna vyplacená z veřejných prostředků pokrývá pouze část nákladů na provoz, přičemž zbývající část je financována ze zdrojů samotné organizace a dobrovolnické práce, Úřad uvádí, že tato skutečnost není z pohledu stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky relevantní. Pro účely určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodující výše úplaty, kterou zadavatel za dané plnění dodavateli uhradil, nikoliv vnitřní struktura nákladů dodavatele ani způsob jejich krytí. Skutečnost, že dodavatel část své činnosti financuje z vlastních zdrojů, případně využívá dobrovolnickou práci svých členů či spolupracovníků, nemění nic na tom, kolik činí předpokládaná hodnota plnění pořizovaného obviněným, resp. není ovlivněna výše finančních prostředků, které obviněný za toto plnění vynakládá. Pokud tedy Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., zajišťuje část aktivit prostřednictvím dobrovolnické práce, jedná se o okolnost týkající se organizačního a finančního zabezpečení činnosti dodavatele, která však nemá vliv na stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť ta se odvíjí od výše úplat za plnění hrazených zadavatelem. Z tohoto důvodu nespatřuje Úřad argumentaci obviněného za relevantní.

K předpokládané hodnotě veřejné zakázky

275. S ohledem na výše uvedené skutečnosti přistoupil Úřad k výpočtu předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek podle § 19 odst. 1 písm. a), resp. odst. 2 cit. ustanovení zákona ve spojení s § 20 zákona, k čemuž uvádí následující skutečnosti.

276. Co se týče vyčíslení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy, podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, (za předpokladu že je známá), upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců [podle písm. a) citovaného ustanovení]; nebo jako součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a) citovaného ustanovení [dle písm. b) citovaného ustanovení]. Pokud bude smlouva na takovou veřejnou zakázku uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se dle § 19 odst. 2 zákona předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona a v případě služeb podle § 21 zákona. Z ustanovení § 21 odst. 1 zákona pak vyplývá, že pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy; je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší, či za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

277.  Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak ve smyslu shora uvedených obecných východisek měla být prvně vyčíslená hodnota plateb, které obviněný na služby stejného druhu jako na předmět šetřené veřejné zakázky uhradil v předcházejících 12 měsících.

278. Jak vyplývá z čl. IX nově uzavřených příkazních smluv, jedná se v případě šetřených veřejných zakázek o plnění, které obviněný pořizuje na základě smluvního vztahu uzavřeného na dobu neurčitou. Obviněný poskytl ve svém vyjádření ze dne 11. 3. 2025 odpověď na otázku Úřadu, zda nějaká část odměny uvedené v uzavřených příkazních smlouvách (která byla navyšovaná šetřenými dodatky)[32], a případně jaká, připadá na část předmětu plnění uvedeného v čl. II příkazních smluv, tj. předmětu plnění odpovídajícímu poskytnutí odborných znalostí, soustředěných archiválií a muzejních exponátů. Podle obviněného 25 % z celkové odměny připadá na služby uvedené v čl. II uzavřených příkazních smluv a 75 % odměny na služby dle čl. III a VI uzavřených příkazních smluv (zajišťování provozu a správě muzejních institucí[33], resp. činností v oblasti cestovního ruchu, činností provozních a ekonomických). S ohledem na výše uvedený závěr Úřadu ohledem částí předmětu plnění, resp. činností, které nemohou býti vykonávány jiným provozovatelem než tím, který samotné exponáty a odborné znalosti obviněnému poskytuje, a s ohledem na rozčlenění paušální odměny, které poskytl sám obviněným ve vyjádření ze dne 11. 3. 2025, přistoupil Úřad k výpočtu předpokládané hodnoty plnění stejného druhu pouze z 50 % částky, kterou obviněný za plnění dle nově uzavřených příkazních smluv poskytl (jedná se o 25 % paušální odměny pokrývající činnosti v oblasti podpory cestovního ruchu a 25 % paušální odměny pokrývající činnosti v oblasti ekonomické). Pro úplnost Úřad uvádí, že vzhledem k totožné textaci jednotlivých nově uzavřených příkazních smluv mj. i pokud jde o činnosti v oblasti podpory cestovního ruchu a v oblasti ekonomické, konstatuje, že uvedené okruhy činností posoudil napříč všemi třemi příkazními smlouvami jako plnění stejného druhu.

279. Obviněný jako přílohu jeho vyjádření ze dne 27. 2. 2026 Úřadu doložil přehled jednotlivých úhrad, včetně všech souvisejících faktur, které za plnění dle nově uzavřených příkazních smluv uhradil v období od 10. 12. 2024 do 26. 1. 2026 dle nově uzavřených příkazních smluv. Z tabulky úhrad nové příkazní smlouvy vyplývá, že obviněný v rámci uvedených období pravidelně vystavoval a hradil faktury za plnění plynoucí z každé šetřené nově uzavřené příkazní smlouvy. Z právě uvedeného je tak Úřadu zřejmé, že se jedná o plnění, resp. služby pořizované obviněným opakovaně a pravidelně ve smyslu § 19 zákona. Na základě shora uvedených skutečností tak Úřad z obviněným doložených úhrad vypočítal předpokládanou hodnotu veřejných zakázek, resp. pouze té části, u které byl schopen dovodit vliv na výběr dodavatele, co by jednu z podmínek pro naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

280. Z vyjádření obviněného ze dne 27. 2. 2026, resp. z tabulky úhrad nové příkazní smlouvy, která byla přílohou tohoto vyjádření, ve spojení s fakturami, které obviněný zaslal Úřadu jako přílohu svého vyjádření ze dne 27. 2. 2026, vyplývá, že obviněný v období od 10. 12. 2024 do 9. 12. 2025 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření nové příkazní smlouvy č. 1) uhradil dodavateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. za poskytnutí služeb dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1, částku ve výši 2 031 080 Kč bez DPH, z čehož 50 % činí 1 015 540 Kč bez DPH, v tomtéž období uhradil obviněný dodavateli ARMY FORT s.r.o. za poskytnutí služeb dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 2 částku ve výši 2 585 473 Kč bez DPH, z čehož 50 % činí 1 292 736,50 Kč bez DPH a v tomtéž období uhradil dodavateli VHK Erika Brno za poskytnutí služeb dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 3 částku ve výši 518 400 Kč bez DPH, z čehož 50 % činí 259 200 Kč bez DPH.

281.  Dohromady tak obviněný v období od 10. 12. 2024 do 9. 12. 2025 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření nové příkazní smlouvy č. 1) za plnění dle čl. VI odst. 2 bodu a) a c) nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1, č. 2 a č. 3 uhradil částku ve výši 2 567 477 Kč bez DPH.

282. Z tabulky úhrad nové příkazní smlouvy dále vyplývá, že obviněný v období od 27. 1. 2025 do 26. 1. 2026 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření nové příkazní smlouvy č. 2) uhradil dodavateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. za poskytnutí služeb dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1, částku ve výši 1 855 520 Kč bez DPH, z čehož 50 % činí 927 760 Kč bez DPH, v tomtéž období uhradil obviněný dodavateli ARMY FORT s.r.o. za poskytnutí služeb dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 2 částku ve výši 2 820 516 Kč bez DPH, z čehož 50 % činí 1 410 258 Kč bez DPH a v tomtéž období uhradil dodavateli VHK Erika Brno za poskytnutí služeb dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 3 částku ve výši 475 200 Kč bez DPH, z čehož 50 % činí 237 600 Kč bez DPH.

283. Dohromady tak obviněný v období od 27. 1. 2025 do 26. 1. 2026 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření nové příkazní smlouvy č. 2) za plnění dle čl. VI odst. 2 bodu a) a c) nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1, č. 2 a č. 3 uhradil částku ve výši 2 575 618 Kč bez DPH.

284. Z tabulky úhrad nové příkazní smlouvy dále vyplývá, že obviněný v období od 10. 12. 2024 do 9. 12. 2025 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření nové příkazní smlouvy č. 3) uhradil dodavateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s. za poskytnutí služeb dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1, částku ve výši 2 031 080 Kč bez DPH, z čehož 50 % činí 1 015 540 bez DPH, v tomtéž období uhradil obviněný dodavateli ARMY FORT s.r.o. za poskytnutí služeb dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 2 částku ve výši 2 585 473 Kč bez DPH, z čehož 50 % činí 1 292 736,50 Kč bez DPH a v tomtéž období uhradil dodavateli VHK Erika Brno za poskytnutí služeb dle nově uzavřené příkazní smlouvy č. 3 částku ve výši 518 400 Kč bez DPH, z čehož 50 % činí 259 200 Kč bez DPH.

285. Dohromady tak obviněný v období od 10. 12. 2024 do 9. 12. 2025 (tj. 12 měsíců předcházejících uzavření nové příkazní smlouvy č. 3) za plnění dle čl. VI odst. 2 bodu a) a c) nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1, č. 2 a č. 3 uhradil částku ve výši 2 567 476,50 Kč bez DPH.

286. Úřad konstatuje, že z nově uzavřených příkazních smluv je zřejmé, že plnění vyplývající z těchto smluv představuje veřejné zakázky na služby. Současně je z nově uzavřených příkazních smluv zřejmé, že se jedná o služby pořizované, resp. poskytované vybranými dodavateli nikoliv jednorázově, nýbrž opakovaně v rámci předem definovaného období ode dne nabytí účinnosti nově příkazních smluv, tj. ode dne 1. 1. 2026 v případě nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1 a 3, a ode dne 15. 1. 2026 v případě nově uzavřené příkazní smlouvy č. 2, na dobu neurčitou. Pro řádné stanovení předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky, jež jsou veřejnými zakázkami pravidelné povahy, jak bylo dovozeno výše, je současně korektivem skutečnost, zda je smlouva na veřejnou zakázku uzavíraná na dobu delší než 12 měsíců, či nikoliv. V šetřeném případě (jak je uvedeno výše), byly uzavřené příkazní smlouvy sjednány na dobu neurčitou. Úřad proto v této souvislosti konstatuje, že je na místě aplikace pravidla vymezeného v § 19 odst. 2 zákona.

287. Podle § 19 odst. 2 zákona, je-li smlouva na plnění veřejné zakázky na pravidelně pořizované nebo trvající služby uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 19 odst. 1 zákona postupem podle § 21 zákona. To tedy znamená, že v případě, že se jedná o smlouvu na dobu neurčitou nebo je doba trvání smlouvy delší než 48 měsíců, bude předpokládaná hodnota odpovídat podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona skutečné ceně uhrazené obviněným za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, a dále se připočte obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy v rozsahu 48 měsíců.

288. Předpokládaná hodnota šetřených veřejných zakázek měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství a cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců a dále měla být připočtena obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy v rozsahu 48 měsíců. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak měla být prvně vyčíslená hodnota plateb, které obviněný uhradil v předcházejících 12 měsících, upravená o změny v množství a cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

289. Jak již Úřad konstatoval výše, obviněný v přecházejících 12 měsících před uzavřením nové příkazní smlouvy č. 1, tj. v období od 10. 12. 2024 do 9. 12. 2025, uhradil za služby dle čl. VI odst. 2 bodu a) a c) nově uzavřených příkazních smluv (tedy plnění stejného druhu, resp. služby svou povahou v zásadě obsahově totožné jako je předmět plnění šetřených veřejných zakázek specifikované v nově uzavřených příkazních smlouvách) částku ve výši 2 567 476,50 Kč bez DPH, v přecházejících 12 měsících před uzavřením nové příkazní smlouvy č. 2, tj. v období od 27. 1. 2025 do 26. 1. 2026 částku ve výši 2 575 618 Kč bez DPH, a v přecházejících 12 měsících před uzavřením nové příkazní smlouvy č. 3, tj. v období od 10. 12. 2024 do 9. 12. 2025 částku ve výši 2 567 476,50 Kč bez DPH.

290. Úřad následně přistoupil k úpravě uvedené částky o změny v množství nebo cenách, které lze v době zadání šetřených veřejných zakázek očekávat během následujících 12 měsíců, jelikož obviněný měsíční odměny za služby stejného druhu jako jsou ty dle nově uzavřených příkazních smluv navýšil oproti částkám uhrazeným v předchozích 12 měsících před uzavřením těchto smluv, a to:

  • u dodavatele SPČO částku ve výši 185 592 Kč do 1. 1. 2026 a pak na částku 200 000 Kč bez DPH měsíčně v důsledku uzavření nové příkazní smlouvy č. 1,
  • u dodavatele ARMY FORT od 15. 1. 2026 na částku 246 795 Kč bez DPH měsíčně v důsledku uzavření nové příkazní smlouvy č. 2
  • u dodavatele VHK Erika Brno od 1. 1. 2026 na částku 49 900 Kč bez DPH měsíčně v důsledku uzavření nové příkazní smlouvy č. 3,

S ohledem na to, že obviněný provedl výše uvedené změny v cenách za poskytované služby, a resp. tyto ceny mohl obviněný očekávat, že bude za dané služby hradit během následujících 12 měsíců po zadání šetřených veřejných zakázek, upravil Úřad prozatímní výši předpokládané hodnoty (tj. částky 2 567 476,50 Kč bez DPH, 2 575 618 Kč bez DPH a 2 567 476,50 Kč bez DPH) právě o tyto nové ceny, jejichž hrazení lze očekávat do budoucna, a to tak, že tyto nové ceny dosadil do faktur, které obviněný uhradil v období od 10. 12. 2024 do 9. 12. 2025 v případě nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1 a 3 a v období od 27. 1. 2025 do 26. 1. 2026 u nově uzavřené příkazní smlouvy č. 2, a tak spočítal předpokládanou hodnotu každé z šetřených veřejných zakázek, jejichž výsledná hodnota po součtu činí

  • v případě příkazní smlouvy č. 1 částku ve výši 2 649 568,50 Kč bez DPH,(což představuje 50 % z 5 299 137 Kč),
  • v případě příkazní smlouvy č. 2 částku ve výši 2 655 220 Kč bez DPH, (což představuje 50 % 5 310 440 Kč) a
  • v případě příkazní smlouvy č. 3 částku ve výši 2 649 568,50 Kč bez DPH, (což představuje 50 % z 5 299 137 Kč).

291.  V dalším kroku Úřad tuto částku vynásobil 4 roky, tj. dopočítal předpokládanou hodnotu do období 48 měsíců, a to s ohledem na skutečnost, že nově uzavřené příkazní smlouvy byly sjednány na dobu neurčitou, resp. s ohledem na ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona, který stanoví, že pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců. Úřad tak výše uvedené částky vynásobil 4 (48 měsíců = 4 roky), tj. 2 649 568,50 Kč bez DPH * 4 = 10 598 274 Kč bez DPH, 2 655 220 Kč bez DPH * 4 = 10 620 880 Kč bez DPH, a 2 649 568,50 Kč bez DPH * 4 = 10 598 274 Kč bez DPH.

292. K námitce obviněného ve vyjádření ze dne 27. 4. 2026 týkající se uzavření nových příkazních smluv na dobu neurčitou, konkrétně k tvrzení obviněného, že předpokládaná hodnota ke dni uzavření nových příkazních smluv vycházela ze situace a záměru obou smluvních stran, který nevylučoval ukončení smluvního vztahu výpovědí, Úřad uvádí, že takto v případě ujednání o trvání smlouvy na dobu neurčitou nelze argumentovat, jelikož tvrzení, že možnost ukončení smlouvy výpovědí jednou ze smluvních stran změní pro účely výpočtu předpokládané hodnoty smlouvu s trváním na dobu neurčitou na de facto smlouvu s trváním do dobu určitou, jde zcela proti smyslu institutu, resp. ujednání trvání smlouvy na dobu neurčitou. Z uvedeného důvodu Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty postupoval tak, jak je uvedeno výše.

293. Jelikož předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek činily 10 598 274 Kč bez DPH, 10 620 880 Kč bez DPH a 10 598 274 Kč bez DPH, nejednalo se tak o veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 písm. a) zákona, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 3 000 000 Kč bez DPH, když předpokládané hodnoty v tomto případě tuto hodnotu přesahují. Šetřené veřejné zakázky (resp. plnění na základě nově uzavřených příkazních smluv) tedy měly být zadány v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

294. Úřad zde opětovně uvádí, že i v případě nových příkazních smluv se zabýval také námitkou obviněného ve vyjádření k podkladům, kde tento mj. uvedl, že odpovědnost za spáchaný přestupek vyžaduje zavinění, přičemž § 16 zákona o přestupcích stanoví, že ten, kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by vylučovaly jeho protiprávnost, nejedná úmyslně. Úřad k námitce obviněného uvádí, že odpovědnost právnické osoby za přestupek podle zákona o zadávání veřejných zakázek je koncipována jako odpovědnost objektivní, tedy bez ohledu na zavinění; k naplnění skutkové podstaty přestupku postačí samotné porušení zákonné povinnosti a úmysl či nedbalost nejsou rozhodné. Obviněný současně neprokázal existenci liberačního důvodu spočívajícího ve vynaložení veškerého úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Obviněným tvrzené okolnosti, spočívající v dobré víře, údajné nejasnosti právní úpravy či vlastním právním výkladu, nelze za takový důvod považovat.

295. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad shrnuje, že obviněný uzavřením nových příkazních smluv překročil zákonný limit pro veřejné zakázky malého rozsahu. Obviněný tedy byl s ohledem na znění § 2 odst. 3 zákona povinen veřejné zakázky zadat v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona.

Naplnění skutkové podstaty přestupku

296. Úřad proto dospěl k závěru, že tím, že obviněný nové příkazní smlouvy uzavřel postupem mimo zadávací řízení uvedená v § 3 zákona (resp. je neuzavřel ani jiným zákonem předpokládaným postupem ve smyslu § 2 odst. 3 zákona), ačkoli se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku ve smyslu § 25 zákona, nedodržel pravidlo pro zadání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, čímž naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

297. K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je dále třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele, přičemž postačuje pouhá možnost (tj. potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. Aby tedy došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty dotčeného přestupku, musí nezákonným postupem zadavatele dojít k alespoň potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele. Není tak rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, nýbrž postačí i eventuální možnost ovlivnění výběru dodavatele. Současně Úřad není povinen prokazovat, že zde existuje konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele může či mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele.

298. Úřad konstatuje, že shora popsaný postup obviněného dle Úřadu mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění [tj. plnění dle bodu a) a c) čl. VI nových příkazních smluv] v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o toto plnění, mohl obviněný obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout za realizaci daného plnění nižší cenu než dotyční poskytovatelé, resp. než jaká byla dohodnuta v rámci předmětných příkazních smluv. V takovém případě je tak potencialita vlivu na výběr dodavatele ve vztahu k zadávacímu řízení, které mělo být uskutečněno pro realizaci změny závazku ze smlouvy, avšak uskutečněno nebylo, jasně dána již v důsledku samotné skutečnosti, že ač byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 1 zákona povinen pro změnu závazku ze smlouvy realizovat nové zadávací řízení, toto řízení nerealizoval.

299. Úřad zde opětovně uvádí, že neopomíná argumentaci obviněného ve vyjádření ze dne 11. 11. 2024, kde obviněný uvedl, že „[…] jakýkoliv jiný zájemce by reálně nebyl schopen poskytnout ani zabezpečit rozsah a celkovou úroveň konkrétních provozovateli poskytnutých archiválií a muzejních exponátů a k tomu dát k dispozici své odborné znalosti, výzkumnou činnost a další prostředky podle smlouvy, přičemž tak realizace cílového projektu by objektivně vůbec nebyla možná.“ Argumentaci v obdobném duchu (tj. místní a historickou jedinečnost smluvních vztahů s jednotlivými příkazci) pak obviněný uvedl i v rámci vyjádření ze dne 6. 11. 2025. Obdobně jako v případě přestupku uvedeného v rámci výroku I tohoto rozhodnutí, Úřad k dané argumentaci obviněného uvádí, že nikterak nerozporuje fakt, že poskytnuté archiválie a muzejní exponáty jsou opravdu jedinečné, a jsou tak ve vlastnictví konkrétních subjektů, pročež také dospěl k závěru, že v důsledku neexistence vlivu na výběr dodavatele, nelze u této části předmětu plnění dospět k závěru, že byl spáchán přestupek, jelikož nebyla naplněna skutková podstata dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Stejně tak Úřad dospěl k závěru, že i činnosti spadající pod čl. VI odst. 2 bodu b) příkazních smluv, tj. činnosti „v oblasti provozní“ jako soustřeďování, inventarizace, historické zpracování a trvalá údržba archiválií, dále zajišťování odborných konzervačních a rekonstrukčních prací na svěřených nemovitostech atd., jsou v případě předmětných muzejních objektů a jejich sbírek natolik specifické, že je zřejmě může poskytnout pouze jeden jediný poskytovatel, resp. ten, který je dal k zapůjčení či o nich má potřebné odborné znalosti. S ohledem na výše uvedené, tak v těchto případech platí, že přímé poptání dotčeného plnění od daných poskytovatelů, kteří byli zřejmě jeho jediným možným dodavatelem, nemohlo mít vliv na výběr dodavatele, když zde nebyla možná hospodářská soutěž. Avšak činnosti uvedené v čl. VI odst. 2 bod a) a c) nových příkazních smluv, jako je např. zajišťování činnosti muzea v oblasti cestovního ruchu,  zpracovávání návrhů rozpočtu muzea a jeho finanční krytí, vedení pokladny muzea, zabezpečení řádného vybírání vstupného, vedení evidence vstupenek a příjmů, a další činnosti z oblasti ekonomické, jsou dle Úřadu činnosti, které může vykonávat jakákoliv subjekt, případně subjekt mající zkušenosti s provozem jakékoli muzejní instituce v oblasti válečné historie či historie jako takové. Dle Úřadu se tak nejedná o toliko jedinečné činnosti, které by mohl vykonávat pouze jeden jediný subjekt na trhu, přičemž již situace samotná, kdy obviněný vlastní tři muzejní instituce, které provozují tři různí provozovatelé, ukazuje na to, že jsou vždy minimálně další dva subjekty, které tyto znalosti a zkušenosti mají. Na základě uvedeného tak Úřad shrnuje, že v části předmětu plnění, spočívajícího v činnostech dle čl. VI odst. 2 bodu a) a c) nových příkazních smluv, dovodil vliv na výběr dodavatele, a tudíž došlo k naplnění druhého znaku skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Vzhledem k tomu, že tato plnění jsou součástí uzavíraných předmětných dodatků, nelze než konstatovat spáchání přestupku při uzavření těchto dodatků. Nicméně skutečnost, že se o nezákonně zadané plnění jedná jen v části uzavíraných dodatků, je přiměřeně zohledněna v rámci polehčujících okolností při ukládání pokuty.

300.Současně Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byl u všech veřejných zakázek, na které byly uzavřeny nové příkazní smlouvy, naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zadání veřejné zakázky, neboť obviněný uzavřel dne 10. 12. 2025 příkazní smlouvu s provozovatelem SPČO, dne 27. 1. 2026 příkazní smlouvu s provozovatelem ARMY FORT s.r.o. a dne 10. 12. 2025 příkazní smlouvu s provozovatelem VHK Erika Brno.

K postupu obviněného jako pokračování v přestupku

301. Vzhledem k tomu, že Úřad výše konstatoval, že uzavřením nových příkazních smluv, tj, zadáním veřejných zakázek na poskytování plnění nově uzavřených příkazních smluv, se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, přistoupil dále k posouzení toho, zda jednání obviněného naplnilo znaky pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích.

302. Z § 7 zákona o přestupcích vyplývá, že pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Aby se jednalo o pokračování v přestupku, musí být všechny podmínky uvedené v § 7 zákona o přestupcích splněny kumulativně, neboť každá z těchto podmínek tvoří nedílnou součást závěru o pokračování protiprávního jednání více útoky[34].

303. Úřad zde opakuje, že v projednávané věci dospěl k závěru, že se obviněný dopustil dvou pokračování v přestupku, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.[35] Úřad nepovažoval přestupky spáchané obviněným, definované Úřadem ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí za jedno pokračování v přestupku, jelikož neshledal, že jednotlivé dílčí útoky naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, kdy v případě přestupku definovaného výrokem I. tohoto rozhodnutí obviněný postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona či jiného cit. zákonem aprobovaného postupu uzavřel příkazní smlouvy včetně šetřených dodatků, jejichž prostřednictvím navýšil finanční měsíční odměnu dotčených provozovatelů za plnění plynoucí z příkazních smluv, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazků z předmětných příkazních smluv, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazků ze smluv ve prospěch vybraných dodavatelů, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a v případě přestupku definovaného ve výroku II. tohoto rozhodnutí obviněný nedodržel pravidlo pro zadání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když uzavřel nové příkazní smlouvy jejichž předmětem je plnění spočívající v provozování muzejních institucí, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

304.Úřad se tak s ohledem na výše uvedené dále zabýval pouze splněním podmínek pro závěr o pokračování v přestupku uvedeném ve výroku II. tohoto rozhodnutí. První podmínkou je skutečnost, že musí jít o dílčí útoky naplňující skutkovou podstatu stejného přestupku. K tomuto Úřad konstatuje, jak již bylo uvedeni výše, že šetřená plnění vyplývající z nově uzavřených příkazních smluv, jsou plněními, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje limit stanovený pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby podle § 27 písm. a) zákona, z čehož plyne, že každé z těchto plnění měl obviněný zadat postupem podle § 2 odst. 3 zákona, což však neučinil, a uzavření těchto smluv lze tedy považovat za jednotlivé dílčí útoky, které naplnily skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

305. Druhou podmínkou je, že tyto dílčí útoky musí být vedeny jednotným záměrem. Úřad k pojmu jednotného záměru odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 49/2012-33 ze dne 15. 8. 2012, ve kterém je uvedeno, že „dle trestněprávní doktríny je rozhodujícím znakem pokračování v trestném činu, jenž jej odlišuje od opakování trestného činu, že jednotlivé útoky, z nichž každý naplňuje znaky téhož trestného činu, jsou po subjektivní stránce spojeny jedním a týmž záměrem v tom smyslu, že pachatel již od počátku zamýšlí aspoň v nejhrubších rysech i další útoky a že po objektivní stránce se tyto jednotlivé útoky jeví jako postupné realizování tohoto jediného záměru.“ Dle Úřadu je tak zřejmé, že se v šetřeném případě obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona opakovaně, tj. dvakrát dne 10. 12. 2025, kdy uzavřel nové příkazní smlouvy č. 1 a 3, a jednou dne 25. 1. 2026, kdy uzavřel novou příkazní smlouvu č. 2. Jednotným záměrem obviněného při uzavírání předmětných příkazních smluv bylo získání plnění spočívajících v podobě správy a provozu jednotlivých muzejních objektů ve vlastnictví obviněného.

306. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byla naplněna i třetí podmínka, tj. že jednotlivé dílčí útoky byly spojeny stejným způsobem provedení, neboť obviněný všechny dílčí útoky realizoval stejně, tzn., že bez provedení zadávacího řízení uzavíral předmětné příkazní smlouvy, aniž by postupoval v rozmezí některého ze zákonem v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazků z předmětných smluv, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazků ze smluv ve prospěch vybraných provozovatelů, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

307. K otázce naplnění čtvrté podmínky, tj. blízké časové souvislosti jednotlivých dílčích útoků, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě je blízká časová souvislost mezi jednotlivými dílčími útoky zřejmá, neboť nové příkazní smlouvy č. 1 a 3 byly uzavřeny dne 10. 12. 2025 a nová příkazní smlouva č. 2 dne 25. 1. 2026, tj. necelé dva měsíce po sobě.

308. Pátou podmínkou je skutečnost, že jednotlivé dílčí útoky musí být spojeny souvislostí v předmětu útoku. Úřad k tomuto uvádí, že v šetřeném případě všechny dílčí útoky spáchané obviněným ve dnech 10. 12. 2025 a 25. 1. 2026 směřovaly proti stejnému zákonem chráněnému zájmu, kterým je zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele v souladu se zákonem.

309. S ohledem na výše uvedené dospěl Úřad k závěru, že postup obviněného spočívající v uzavírání nových příkazních smluv je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (uzavírání předmětných příkazních smluv za účelem získání plnění spočívajících v podobě správy a provozu jednotlivých muzejních objektů ve vlastnictví obviněného), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (uzavírání uvedených příkazních smluv bez provedení řádného zadávacího řízení dle zákona), blízkou časovou souvislostí (nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1 a 3 obviněný uzavřel dne 10. 12. 2025 a nově uzavřenou smlouvu č. 2 dne 25. 1. 2026) a souvislostí v předmětu útoku (zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele v souladu se zákonem), pročež postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.

310. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že uzavřel nové příkazní smlouvy, jejichž předmětem je plnění spočívající v provozování muzejních institucí, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

311.   Na základě všech výše uvedených skutečností tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

312.  Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst.1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

313.  Před vlastním uložením pokuty se Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

314. Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí promlčecí doba u přestupků podle § 268 zákona 5 let.

315.  Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

316.  Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná u pokračujícího přestupku běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

317.  V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo spácháním posledního dílčího útoku daného přestupku, tedy dne 29. 1. 2025, kdy obviněný uzavřel dodatek č. 16 k příkazní smlouvě č. 2 na plnění veřejné zakázky. Od spáchání tohoto přestupku tak neuplynuly v době vydání tohoto rozhodnutí ani 2 roky. Z výše uvedeného vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto rozhodnutí neuplynula a odpovědnost obviněného za tento přestupek nezanikla.

318.  Ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo spácháním posledního dílčího útoku daného přestupku, tedy dne 27. 1. 2026, kdy obviněný uzavřel novou příkazní smlouvu č. 2 na plnění veřejné zakázky. Od spáchání tohoto přestupku tak neuplynulo v době vydání tohoto rozhodnutí ani půl roku. Z výše uvedeného vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku II. tohoto rozhodnutí neuplynula a odpovědnost obviněného za tento přestupek nezanikla.

319.  Vzhledem ke zjištěným přestupkům a trvající odpovědnosti obviněného za tyto přestupky Úřad přistoupil k uložení pokuty.

320. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

321.  Tudíž Úřad aktuálně musí dle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích posoudit, který z přestupků, jež obviněný spáchal ve vzájemném souběhu, považuje za přísněji trestný, případně závažnější (a jaký přestupek by byl brán pouze jakožto přitěžující okolnost), přičemž následně určí, jakou pokutu by uložil, pokud by posuzoval všechny přestupky současně a ukládal pouze pokutu jedinou, a následně po zohlednění již uložené pokuty za sbíhající se přestupek určí „výslednou“ výši pokuty za právě řešený přestupek. Úřad proto posoudil dotčené přestupky optikou toho, který z nich je přísněji trestný, případně závažnější.

322. V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou pokračujících přestupků dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 nebo 5, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e). Dle § 268 odst. 5 je-li naplněna skutková podstata přestupku podle odst. 1 písm. a), c) nebo e) cit. ustanovení v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

323. Ve vztahu k uzavřeným příkazním smlouvám Úřad konstatuje, že tyto sice byly s vybranými dodavateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., ARMY FORT s.r.o. a VHK Erika Brno uzavřeny dle čl. X příkazních smluv na dobu neurčitou, kdy šetřené dodatky k příkazním smlouvám nikterak neměnily dobu trvání těchto smluv, avšak obviněný dne 1. 1. 2026 a dne 15. 1. 2026 uzavřel nové příkazní smlouvy se stejnými vybranými dodavateli a stejný předmět plnění, čímž došlo k ukončení plnění z původně uzavřených příkazních smluv. S ohledem na tuto skutečnost tak Úřad přistoupil k výpočtu celkové ceny za plnění dle uzavřených příkazních smluv ve znění všech jejich dodatků, kdy součtem všech měsíčních paušálních částek, navýšených s ohledem na znění jednotlivých dodatků k příkazním smlouvám, dospěl k závěru, že obviněný za plnění dle čl. VII odst. 3 bodu a) a c) příkazních smluv, ve znění šetřených dodatků uhradil celkem částku ve výši 20 927 193 Kč, což je součet cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona dle § 268 odst. 5 zákona. Dle cit. ustanovení zákona Úřad uloží pokutu do 10 % této ceny, což se rovná částce ve výši 2 092 719,30 Kč.

324. Ve vztahu k nově uzavřeným příkazním smlouvám Úřad konstatuje, že i tyto byly s vybranými dodavateli Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., ARMY FORT s.r.o. a VHK Erika Brno uzavřeny dle čl. X příkazních smluv na dobu neurčitou, přičemž dále uvádí, že plnění z předmětným smluv dosud probíhá, resp. doba, na kterou byly nově uzavřené příkazní smlouvy uzavřeny, dosud neuplynula, pročež výslednou celkovou cenu za plnění na základě těchto smluv nelze v nyní šetřeném případě v současné době určit [v tomto kontextu je tedy maximální výše pokuty 20 000 000 Kč ve smyslu výše uvedeného § 268 odst. 5 zákona].

325. Z uvedeného vyplývá, že za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze s ohledem na § 268 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do výše 2 092 719,3 Kč, a za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí pokutu do výše 20 000 000 Kč, jelikož nové příkazní smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou a plnění dle těchto smluv stále pokračuje, a tudíž nelze s odkazem na § 268 odst. 5 zákona určit součet cen všech veřejných zakázek. S ohledem na uvedené Úřad posoudil jako přísněji trestný přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, jelikož horní hranice pro uložení pokuty za tento přestupek je dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona částka ve výši 20 000 000 Kč, kdežto za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je horní hranice pro uložení pokuty za tento přestupek stanovena částkou ve výši 2 092 719,3 Kč. Úřad tak vzhledem k výše uvedenému uložil obviněnému sankci za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, jelikož tento shledal přísněji trestným.

326. Úřad v návaznosti na výše uvedené dále akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne.

327. Podle § 37 písm. a) a c), g) a i) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

328. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi jeho spáchání, délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

329. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu.[36]

330. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný v šetřeném případě dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když uzavřel nové příkazní smlouvy, jejichž předmětem je plnění spočívající v provozování muzejních institucí, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

331.  V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela omezuje či vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení transparentního vynakládání veřejných prostředků. Nezákonným zadáním veřejné zakázky mimo zadávací řízení dochází k vyloučení jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona. Tím, že obviněný uzavřel nové příkazní smlouvy bez provedení jednoho ze zákonem aprobovaných druhů zadávacího řízení, dopustil se jednoho z nejzávažnějších porušení zákona, neboť svým postupem fakticky obešel zákon a nezadal plnění odpovídající nově uzavřeným příkazním smlouvám v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení stanovených v § 3 zákona (potažmo jiným zákonem aprobovaným postupem), tudíž porušil právem chráněný zájem spočívající v zachování efektivní hospodářské soutěže o veřejné zakázky. Obviněný svým postupem neumožnil podání dalších nabídek, potenciálních dodavatelů a naprosto tak vyloučil soutěžní prostředí o uvedené plnění, přičemž ale nelze vyloučit, že by mohli podat nabídku i další potenciální dodavatelé a nabídnout zadavateli případně i výhodnější podmínky, než nabídly obviněnému jmenovaní provozovatelé, pokud by obviněný řádně dotčené plnění zadal v zadávacím řízení či jiným zákonem aprobovaným postupem. Pokud tak jde o následky spáchání přestupku, postupem obviněného došlo k nedůvodnému vyloučení hospodářské soutěže, resp. stavu, kdy plnění hrazené z veřejných prostředků bylo zadáno, aniž by o toto plnění proběhla jakákoliv soutěž. Spáchaný přestupek také způsobil, že provozovatelé Společnost přátel Československého opevnění, o. p. s., ARMY FORT s.r.o. a VHK Erika Brno nebyli vystaveni žádné konkurenci, díky níž se vyvolává mj. i tlak na snížení ceny, neboť uzavírání šetřených příkazních smluv probíhalo bez provedení zadávacích řízení. V důsledku nezákonného jednání tak mohlo být také narušeno konkurenční prostředí v daném tržním odvětví (provozování muzejních objektů). Obviněný tedy nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinného konkurenčního prostředí a efektivní hospodářské soutěže. Jednání obviněného proto lze v šetřeném případě označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

332. Úřad v daném případě shledal jako polehčující okolnost tu skutečnost, že ke spáchání předmětných přestupků došlo v souvislosti s nezákonným zadáním pouze části plnění, jak již Úřad podrobně zdůvodnil výše, ve výši 50 % celkového rozsahu plnění dle uzavíraných dodatků a nových příkazních smluv. S ohledem na to je tato skutečnost přiměřeně zohledněna v rámci polehčujících okolností při ukládání pokuty.

333. Za přitěžující okolnost shledal spáchání pokračujícího přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, přičemž nelze odhlédnout od skutečnosti, že toto jeho nezákonné jednání by nebylo možno při samostatném posuzování v žádném případě hodnotit jako nezávažné.

334. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako vysokou, a to vzhledem k tomu, že jednání obviněného ohrožuje základní princip zadávání veřejných zakázek – zachování efektivního soutěžního prostředí, které má umožnit z co nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele nabídku nejvhodnější.

335. Úřad dále uvádí, že v souladu s § 37 písm. g) zákona o přestupcích při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédl k povaze činnosti obviněného. Obviněný ve vyjádření ze dne 6. 11. 2025 uvedl, že činnosti vyplývající ze smluvních vztahů uzavřených prostřednictvím předmětných příkazních smluv představují veřejně prospěšnou aktivitu v oblasti péče o kulturní dědictví. Úřad k námitce obviněného uvádí, že dle obsahu jednotlivých příkazních smluv byly v rámci sjednaného plnění zahrnuty rovněž činnosti jako ostraha objektu, úklid objektu, marketingová činnost či činnosti spadající do ekonomické sféry, což, jak již Úřad popsal výše, lze podřadit pod činnosti týkající se zajištění obecné správy budovy muzea či samotného objektu. Úřad souhlasí s obviněným, že provozování muzeí za určitých okolností může představovat veřejně prospěšnou činnost v oblasti kultury a péče o kulturní dědictví, avšak i s ohledem na výčet a charakter všech činností, které obviněný prostřednictvím uzavřených příkazních smluv poptával, Úřad neshledal, že by povaha daných činností obviněného měla být důvodem pro snížení výše ukládané pokuty. Úřad nicméně k uvedenému dodává, že hlavním smyslem zákona je ochrana veřejných prostředků, tedy zajistit, aby nedocházelo k nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky určenými na veřejně prospěšné činnosti. Proto je Úřad přesvědčen, že právě povaha činnosti obviněného, který hospodaří s nemalými veřejnými prostředky, nemůže vést k podstatnému snížení pokuty, zvláště v předmětném případě, kdy se obviněný dopustil typově jednoho z nejzávažnějších porušení zákona. Pro úplnost Úřad upozorňuje na definici veřejné prospěšnosti uvedenou v § 146 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí je právě i podmínka spočívající v hospodárném využívání jmění k veřejně prospěšnému účelu.

336. Úřad se dále vyjadřuje ke skutečnostem, které obviněný navrhuje zohlednit jako polehčující okolnosti, zejména k tvrzené dobré víře, absenci úmyslu obejít zákon a poskytnuté součinnosti v průběhu řízení. Obviněný má za to, že při uzavírání příkazních smluv vycházel z legitimního přesvědčení o věcné odlišnosti jednotlivých plnění a že výklad § 18 odst. 2 zákona nebyl jednoznačný. K tomu Úřad opakuje, že odpovědnost za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je odpovědností objektivní, a proto pro závěr o spáchání přestupku není rozhodné, zda obviněný jednal úmyslně, z nedbalosti či v dobré víře o zákonnosti svého postupu. Tvrzená dobrá víra obviněného ani absence úmyslu obejít zákon proto nemohou zpochybnit závěr o naplnění skutkové podstaty přestupku. Úřad současně neshledal, že by tyto skutečnosti v nyní posuzované věci snižovaly závažnost protiprávního jednání nebo jeho následků natolik, aby je bylo namístě hodnotit jako polehčující okolnosti. Pokud jde o součinnost obviněného, Úřad konstatuje, že tato nepřekročila běžný rámec spolupráce očekávané od účastníka správního řízení, a proto ji rovněž nepovažuje za polehčující okolnost.

337. Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty, Úřad v šetřeném případě neshledal.

338. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve které Krajský soud uvedl: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením sankce dosaženo.“

339. Přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí byl spáchán posledním dílčím útokem, tedy uzavřením nové příkazní smlouvy č. 2, tj. dne 27. 1. 2026. Od spáchání tohoto přestupku do vydání tohoto rozhodnutí tak uběhlo přibližně 5 měsíců. Dle Úřadu vzhledem k výše uvedenému od spáchání přestupku neuplynula dosud taková doba, která by svou délkou odůvodňovala snížení pokuty. Jinými slovy, podle Úřadu nelze uvedenou dobu považovat za takovou, která by měla významně ovlivnit výši uložené sankce ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.

340.Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

341. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek, resp. pokračování v přestupku uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí, není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.

342. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného pro rok 2026[37] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2026 hospodaří s výnosy ve výši 225 478 988 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

343. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

344.Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

345. Pokuta uložená ve výroku III. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet místně příslušného Celního úřadu v Liberci zřízený u pobočky České národní banky číslo 3754-27727461/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

346. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

347. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

348. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

349. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

350. Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

351.  Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000781.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Adresát/i:

město Králíky, Velké Náměstí 5, 561 69 Králíky

 

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Pozn. Úřadu: Úřad konstatuje, že posoudil otázku příznivosti pozdější právní úpravy a pozdější právní úprava zákona byla shledána v rámci posuzovaných přestupků příznivější s ohledem na novelu zákona, kterou s účinností od 3. 4. 2025 došlo k navýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 zákona, konkrétně u veřejných zakázek na služby z 2 000 000 Kč na 3 000 000 Kč (více k tomu dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

[2] Pro úplnost Úřad uvádí, že pojem „cílový projekt“ je zadavatelem v totožném kontextu používán i v rámci čl. II „Preambule – cíl smlouvy“ u nově uzavřených příkazních smluv (blíže k tomu je uvedeno níže v tomto rozhodnutí v rámci zjištěných skutečností).

[3] viz rozsudky sp. zn. 4 Ads 123/2013, 2 As 188/2024, 8 As 66/2011, 5 Afs 53/2010

[4] Ve znění pozdějších předpisů, resp. ve znění zákona účinného v době dokonání přestupku, tj. spáchání posledního dílčího útoku pokračujícího přestupku, k čemuž došlo dne 27. 1. 2026, uzavřením nové příkazní smlouvy č. 2.

[5] Pozn. Úřadu: uvedená pasáž je výňatek z příkazní smlouvy č. 1, přičemž jednotlivé příkazní smlouvy se v daném článku liší pouze názvy dotčených muzejních objektů. V příkazní smlouvě č. 2 je uvedeno: „Vojenského muzea Králíky (dále jen VMK)“ a v příkazní smlouvě č. 3 je uvedeno: „Muzea čs. opevnění z let 1935-38 Pěchotní srub K-S 14 ‚U cihelny‘ (dále jen muzeum)“.

[6] Pozn. Úřadu: v příkazní smlouvě č. 2 je namísto pojmu „muzeum“ uvedeno „VMK“ (tj. Vojenské muzeum Králíky), přičemž tímto způsobem je uvedený pojem nahrazován i v dalších ustanoveních smlouvy, proto na tento rozdíl nebude Úřad dále upozorňovat.

[7] Pozn. Úřadu: poslední bod je uveden pouze v příkazní smlouvě č. 1.

[8] Pozn. Úřadu: tento bod je uveden pouze v příkazní smlouvě č. 1.

[9] Pozn. Úřadu: znění uvedeného bodu v příkazní smlouvě č. 2: „provozovat ve VMK informační centrum pro veřejnost, zabezpečit propagaci VMK a jeho aktivit sdělovacími prostředky a jinými aktivitami včetně spolupráce s ostatními subjekty v oblasti cestovního ruchu“.

[10] Pozn. Úřadu: tento bodu je uveden pouze v příkazní smlouvě č. 2.

[11] Pozn. Úřadu: tento bodu je uveden pouze v příkazní smlouvě č. 2.

[12] Pozn. Úřadu: tabulka úhrad dodatky II obsahuje veškerá Úřadem požadovaná plnění z příkazních smluv za rozhodné období, a tudíž zahrnuje rovněž data z tabulky úhrad dodatky.

[13] Úřad pro úplnost dodává, že přestože se zde uvedené rozsudky týkají předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jejich dotčené závěry jsou platné i za současného znění zákona.

[14] V návaznosti na recentní rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-10645/2026/162 ze dne 26. 3. 2026, které se zabývá mj. otázkou příznivější právní úpravy v kontextu rozdílných znění ustanovení § 222 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že při šetření postupu obviněného postupoval v souladu s právním názorem předsedy Úřadu vysloveným ve zmíněném rozhodnutí, tj. znění zákona před 16. 7. 2023 dle Úřadu nestanoví jiné povinnosti než znění po uvedeném dni, resp. výkladová ani rozhodovací praxe k němu takto nepřistoupila.

[15] Co se týče pojmu „změna ekonomické rovnováhy smlouvy“, tento není v zákoně blíže vymezen, lze však například odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 8. 2021 č. j. ÚOHS-24031/2021/162/HSc vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0098/2021/VZ, ze kterého vyplývá, že za změnu ekonomické rovnováhy závazku ve prospěch dodavatele je nutno považovat takovou změnu, která tohoto dodavatele zvýhodňuje oproti stavu vzájemných práv a povinností, který panoval v době uzavření smlouvy. Může se přitom typicky jednat například o změnu finančních, resp. platebních podmínek.

[16] Upravenou o míru inflace v inkriminovaném období s ohledem na sjednanou vyhrazenou změnu závazku dle § 222 odst. 2 zákona (viz část „K ustanovení § 222 odst. 2 zákona“ tohoto rozhodnutí).

[17] V tomto případě Úřad zvolil okamžik ke konci celého kalendářního roku, jelikož ke změnám dle jednotlivých dodatků docházelo s účinností k 1. 1. daného kalendářního roku.

[18] Jedná se o dodatky k příkazní smlouvě č. 1, kterými byla navýšena paušální odměna za poskytované služby. Úřad proto do tabulky neuváděl dodatky č. 1, 2, 3, 6, 8, 11 a 14 k příkazní smlouvě č. 1, jelikož těmito nedošlo k navýšení paušální odměny za poskytování předmětných služeb.

[19] Pro úplnost pak Úřad uvádí míru inflace za šetřené období, která byla v roce 2015 0,3 %, v roce 2016 0,7 %, v roce 2017 2,5 %, v roce 2018 2,1 %, v roce 2019 2,8 %, v roce 2020 3,2 %, v roce 2021 3,8 %, v roce 2022 15,1 %, v roce 2023 10,7 %, v roce 2024 2,4 % a v roce 2025 2,5 %. Totožný postup Úřad použil rovněž při výpočtu změn závazku z příkazní smlouvy č. 2 a příkazní smlouvy č. 3.

[20] Jedná se o dodatky k příkazní smlouvě č. 2, kterými byla navýšena paušální odměna za poskytované služby. Úřad proto do tabulky neuváděl dodatky č. 1, 2, 3, 6, 8, 11 a 14 k příkazní smlouvě č. 2, jelikož těmito nedošlo k navýšení paušální odměny za poskytování předmětných služeb.

[21] Jedná se o dodatky k příkazní smlouvě č. 3, kterými byla navýšena paušální odměna za poskytované služby. Úřad proto to tabulky neuváděl dodatky č. 1, 3, 6, 8 a 13 k příkazní smlouvě č. 3, jelikož těmito nedošlo k navýšení paušální odměny za poskytování předmětných služeb.

[22] Blíže viz rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 26. 3. 2026 vydané ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-R0008/2026.

[23] Jedná se o rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 26. 3. 2026 vydané ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-R0008/2026.

[24] Viz např. bod 54. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0098/2021/VZ, č. j. ÚOHS 24031/2021/162/HSc ze dne 30. 8. 2021

[25] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 66/2011-74 ze dne 1. 3. 2012.

[26]  Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2003, sp. zn. 6 Tdo 1314/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 3 Tdo 1134/2010.

[27] K tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ads 123/2013, kde se uvádí: „čím delší je celková doba pokračující trestné činnosti, čím větší je počet dílčích útoků během ní spáchaných a čím vyšší je škoda způsobená obviněným na majetku poškozených, tím delší může být i doba mezi jednotlivými útoky, aniž by to bránilo závěru, že jde o pokračování v trestném činu“.

[28] Pozn. Úřadu: uvedená pasáž výňatek z nové příkazní smlouvy č. 1, přičemž jednotlivé příkazní smlouvy se v daném článku liší pouze názvy dotčených muzejních objektů. V nové příkazní smlouvě č. 2 je uvedeno: „Vojenského muzea Králíky (dále jen muzeum)“ a v nové příkazní smlouvě č. 3 je uvedeno: „Muzea čs. opevnění z let 1935-38 Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ (dále jen muzeum)“.

[29] Pozn. Úřadu: poslední bod je uveden pouze v nové příkazní smlouvě č. 1.

[30] Pozn. Úřadu: v nové příkazní smlouvě č. 3 je uvedeno na místo „muzejní expozice“ pouze „muzea“.

[31] Pozn. Úřadu: tento bod je uveden pouze v nové příkazní smlouvě č. 1 a 3.

[32] S ohledem na znění čl. X bodu 4 nově uzavřených příkazních smluv, který v případě nově uzavřené příkazní smlouvy č. 1 zní: „Touto smlouvou se současně ruší Příkazní smlouva uzavřená dne 18.07.2014 včetně všech šestnácti dodatků.“, v případě nově uzavřené příkazní smlouvy č. 2: „Touto smlouvou se současně se ruší Příkazní smlouva uzavřená dne 18.07.2014 včetně všech patnácti dodatků.“, a v případě nově uzavřené příkazní smlouvy č. 3: „Touto smlouvou se současně se ruší Příkazní smlouva uzavřená dne 18.07.2014 včetně všech patnácti dodatků.“, Úřad konstatuje, že nově uzavřené příkazní smlouvy nahradily původní příkazní smlouvy včetně všech jejich dodatků v celém rozsahu, pročež Úřad převzal informace, které obviněný poskytl ve vyjádření ze dne 11. 3. 2025 (i když se tyto týkaly původně uzavřených příkazních smluv) i na nově uzavřené smlouvy, a použil je tak pro své úvahy pro výpočet předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad pro úplnost dodává, že obviněný v rámci svých vyjádření doručených Úřadu v rámci správního řízení, neuvedl informace o tom, že by princip rozdělení odměny byl v případě nově uzavřených příkazních smluv odlišný.

[33] V nově uzavřených příkazních smlouvách se znění čl. III mírně odlišuje, ale Úřad uvádí, že se jedná pouze o jiné pojmenování shodných činností. Dle čl. III nově uzavřených příkazních smluv je předmětem plnění „zabezpečení provozu a technicko-organizačního zajištění veřejně přístupného areálu muzea, zajištění doprovodných služeb jako je pokladna, technický servis, úklid, drobná údržba apod., a spolupráci při odborné správě sbírek podle pokynů organizační složky města, která nese odpovědnost dle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů“. S ohledem na uvedené Úřad shledal, že vyjádření obviněného, resp. informace týkající se rozdělení odměny dle částí předmětu plnění lze použít i v případě nově uzavřených příkazních smluv.

[34] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 66/2011-74 ze dne 1. 3. 2012.

[35] K několika pokračujícím přestupkům viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-02501/2023/162 ze dne 15. 2. 2023.

[36] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. 1 Afs 106/2012.

[37] Dostupné z: https://www.kraliky.eu/rozpocet/d-5991

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en