číslo jednací: 31819/2026/500
spisová značka: S0366/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Infuzní technika |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 10. 2026 |
| Související rozhodnutí | 31819/2026/500 39379/2026/163 |
| Dokumenty |
|
PID |
UOHSX00NBLAF |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-31819/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0366/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
2. 9. 2026, Brno |
Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 1. 6. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČO 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno,
- navrhovatel – B. Braun Medical s.r.o., IČO 48586285, se sídlem V parku 2335/20, Chodov, 148 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 6. 2026 JUDr. Vilémem Podešvou, LLM, advokátem ev. č. ČAK 11323, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,
- vybraný dodavatel – CHEIRÓN a.s., IČO 27094987, se sídlem Kukulova 24, Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 9. 6. 2026 AK Blažek, Čížek, Klesa s.r.o., IČO 07702221, se sídlem Dvořákova 44/38, Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Infuzní technika“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 2. 2026 pod ev. č. Z2026-011290, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2026 pod ev. č. 140691-2026, ve znění pozdější opravy,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – B. Braun Medical s.r.o., IČO 48586285, se sídlem V parku 2335/20, Chodov, 148 00 Praha 4 – ze dne 1. 6. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČO 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Infuzní technika“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 2. 2026 pod ev. č. Z2026-011290, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2026 pod ev. č. 140691-2026, ve znění pozdější opravy, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČO 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 26. 2. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Infuzní technika“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 2. 2026 pod ev. č. Z2026-011290, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2026 pod ev. č. 140691-2026, ve znění pozdější opravy (dále „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem zadávacího řízení je podle bodu 4.1. zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24. 3. 2026 (dále jen „zadávací dokumentace“) „dodávka infuzní techniky do nové budovy CKCH vč. uzavření pozáruční servisní smlouvy a rámcové kupní smlouvy na spotřební materiál. (…) Součástí dodávky přístrojů je i kompletní instalace, montáž a uvedení do provozu včetně instruktáže. Aktualizace softwaru při vydání nové verze a potřebné licence jsou po dobu trvání záruky zahrnuty v kupní ceně. (…)“.
3. Ze „Zprávy o hodnocení nabídek + Posouzení nabídek dodavatelů“ ze dne 7. 5. 2026 (dále jen „zpráva o hodnocení“) plyne, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 2 nabídky, a to nabídku navrhovatele – B. Braun Medical s.r.o., IČO 48586285, se sídlem V parku 2335/20, Chodov, 148 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 6. 2026 JUDr. Vilémem Podešvou, LLM, advokátem ev. č. ČAK 11323, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – a nabídku vybraného dodavatele – CHEIRÓN a.s., IČO 27094987, se sídlem Kukulova 24, Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 9. 6. 2026 AK Blažek, Čížek, Klesa s.r.o., IČO 07702221, se sídlem Dvořákova 44/38, Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň (dále jen „vybraný dodavatel“).
4. Dne 7. 5. 2026 zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele prostřednictvím rozhodnutí o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“). Oznámení o výběru spolu se zprávou o hodnocení bylo oznámeno účastníkům zadávacího řízení dne 7. 5. 2026.
5. Dne 20. 5. 2026 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky ze dne 19. 5. 2026 (dále jen „námitky“) proti oznámení o výběru. Zadavatel námitky rozhodnutím o námitkách ze dne 22. 5. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, v plném rozsahu odmítl.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 1. 6. 2026 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. Obsah návrhu
7. Podle navrhovatele nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky a zadavatel při hodnocení nabídky vybraného dodavatele postupoval v rozporu se zadávacími podmínkami. Současně má navrhovatel za to, že se zadavatel nedostatečným způsobem vypořádal s námitkou, v níž upozornil na nesplnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem.
8. Navrhovatel konkrétně namítá, že vybraný dodavatel nesplnil hodnocený technický parametr stanovený v příloze „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“), podle kterého „(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší“ (dále jen „namítaný parametr“). Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na to, že zadavatel v namítaném parametru nestanovil, k jakému dávkování se vztahuje, a že má tedy za to, že namítaný parametr má být vykládán ve vztahu k „běžnému, resp. standardnímu dávkování infuzní pumpy“. Dále navrhovatel sděluje, že jiný výklad namítaného parametru považuje za nesprávný, a dodává, že namítaný parametr se netýká bolusu.
9. Z rozhodnutí o námitkách navrhovatel dovodil, že vybraný dodavatel nabídl infuzní pumpu BeneFusion nVP s návodem k obsluze označeným PN:046-022039-00(3.0), který není evidován v Registru zdravotnických prostředků (dále jen „Registr“). Podle navrhovatele tato infuzní pumpa nesplňuje namítaný parametr, neboť „přesnost dávkování tohoto přístroje je zcela závislá na použití setu InfusoSafe set S, tedy na setu se silikonovým dílem. U tohoto setu je však zcela nestandardně deklarována přesnost ± 3 % pouze pro kratší infuzi, zatímco při provádění až po dobu 96 hodin je uváděna přesnost použití ± 5 % a v režimu kapání dokonce až ± 10 %.“; tedy deklarovaná hodnota ± 3 % se podle navrhovatele vztahuje pouze ke specifickým podmínkám použití nabízené infuzní pumpy. Navrhovatel je přesvědčen, že vybraný dodavatel v rámci kritéria hodnocení „Vybrané technické parametry“ (dále jen „namítané kritérium hodnocení“) neměl za namítaný parametr dostat bodové ohodnocení, resp. měl obdržet nula bodů. Podle navrhovatele postupoval zadavatel v rozporu s § 119 odst. 1 zákona, jelikož hodnocení nabídky vybraného dodavatele neučinil v souladu se zadávacími podmínkami.
10. Navrhovatel dále předkládá obšírnou argumentaci, v níž namítá, že zadavatel při posouzení nabídky vybraného dodavatele nedostatečně zohlednil Varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) ze dne 3. 9. 2025 (dále jen „Varování“), které upozorňuje na hrozby spočívající:
- „v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky, na území zvláštních administrativních oblastí či subjektům usídleným na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí
- ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky, zvláštních administrativních oblastí či ze strany subjektů usídlených na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí“.
11. Navrhovatel argumentuje, že Varování se vztahuje i na výrobky zdravotnické techniky a že zadavatel, jako subjekt podléhající regulaci kybernetické bezpečnosti, byl povinen tuto hrozbu zohlednit v rámci analýzy rizik podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZKB“), a promítnout Varování do zadávacího řízení. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel neprovedl odpovídající analýzu rizik, případně že ji provedl nedostatečně.
12. V další argumentaci navrhovatel odkázal na bod 3.5 písm. c) přílohy „Kupní smlouva“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“), podle něhož „(p)rodávající nesmí pro splnění povinnosti z této smlouvy použít jakýkoli materiál, výrobek nebo zařízení, o kterém vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování podle § 12 zákona o kybernetické bezpečnosti“ (dále jen „namítaná zadávací podmínka“), a tvrdí, že zadavatel u vybraného dodavatele neověřil splnění namítané zadávací podmínky, resp. toto posouzení řádně nezachytil v dokumentaci o zadávacím řízení, pročež podle navrhovatele postupoval zadavatel v rozporu se zadávacími podmínkami a zásadou transparentnosti.
13. Navrhovatel je toho názoru, že při důsledné analýze rizik v souladu s právní úpravou kybernetické bezpečnosti by zadavatel musel posuzovat bezpečnost dodavatelského řetězce ve vztahu k vybraným dodavatelem nabízenému plnění, a to až na úroveň výrobce sídlícího na území Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), nikoliv jen na úroveň jeho evropských distributorů. K tomu navrhovatel odkázal mj. na Varování NÚKIB č. j. 6548/2022-NÚKIB-E/350 ze dne 30. 5. 2022 (dále jen „Varování 2022“). Podle navrhovatele zadavatel u výrobce SHENZHEN MINDRAY SCIENTIFIC CO., LTD. (dále jen „společnost Mindray“) založeného a usazeného v ČLR a ovládaného z ČLR neprovedl test důvěryhodnosti právního prostředí, „protože pokud by jej provedl, musel by dospět k závěrům, ke kterým ostatně dospěl i NÚKIB, že Čína nemá důvěryhodné právní prostředí, a tedy i dodavatel MINDRAY musí být považován za nedůvěryhodného.“ Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel při hodnocení rizik spojených s vybraným dodavatelem mohl postupovat v rozporu se ZKB, a tedy postupovat protiprávně v rámci zadávacího řízení.
14. Navrhovatel dále brojí proti postupu zadavatele při odůvodnění rozhodnutí o námitkách, neboť má za to, že se zadavatel nevypořádal s podstatou jeho argumentace týkající se posouzení nabídky vybraného dodavatele ve vazbě na Varování, čímž měl dle přesvědčení navrhovatele porušit § 245 zákona. Podle navrhovatele odůvodnění rozhodnutí o námitkách neobsahuje dostatečně detailní popis posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska Varování, je obecné a velmi stručné, nezahrnuje všechnu uplatněnou námitkovou argumentaci a neumožňuje navrhovateli ověřit správnost postupu zadavatele.
15. Navrhovatel se návrhem domáhá zrušení oznámení o výběru s tvrzením, že v případě „správného“ postupu zadavatele by byla jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnocena jeho nabídka, která by získala vyšší počet bodů než nabídka vybraného dodavatele. Namítaný nezákonný postup zadavatele tak byl podle navrhovatele způsobilý způsobit mu újmu spočívající v nemožnosti získat veřejnou zakázku.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
16. Úřad obdržel návrh dne 1. 6. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 1. 6. 2026.
17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.
18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne 4. 6. 2026.
19. Dne 9. 6. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentace o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele k návrhu
20. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele uvedená v návrhu a setrvává na rozhodnutí o námitkách, resp. oznámení o výběru. Zadavatel odkazuje na své rozhodnutí o námitkách, v němž se s námitkami navrhovatele již podrobně vypořádal, a ve vyjádření k návrhu tyto závěry pouze shrnuje a doplňuje.
21. K námitce týkající se namítaného parametru zadavatel uvádí, že v namítaném parametru nestanovil, ke kterému dávkovacímu režimu, délce infuze, typu infuzního setu ani provozním podmínkám se požadovaná přesnost dávkování infuzní pumpy vztahuje. Zadavatel tedy vycházel z obecné přesnosti dávkování deklarované výrobcem v oficiální technické dokumentaci nabízené infuzní pumpy. Současně zadavatel poukázal na to, že i navrhovatel připustil, že výrobce vybraným dodavatelem nabízené infuzní pumpy deklaruje přesnost ± 3 % při použití setu InfusoSafe Set S; odlišné hodnoty u jiných režimů podle zadavatele samy o sobě neprokazují nesplnění namítaného parametru. Tvrzení navrhovatele, že zadavatel u něj a u vybraného dodavatele hodnotil odlišné údaje o přesnosti dávkování, zadavatel odmítá jako neodpovídající skutečnosti. Zadavatel uvádí, že u všech účastníků zadávacího řízení vycházel z obecné přesnosti dávkování deklarované výrobcem nabízeného zařízení a neporovnával jednotlivé specifické provozní režimy; takový postup byl dle přesvědčení zadavatele vůči všem účastníkům zadávacího řízení jednotný, transparentní a nediskriminační. Dále zadavatel konstatuje, že samotná nedostupnost návodu k obsluze infuzní pumpy v Registru podle něj neprokazuje jeho nesprávnost ani nevěrohodnost. Zadavatel je toho názoru, že argumentace navrhovatele představuje nepřípustné dodatečné rozšíření zadávacích podmínek ve prospěch navrhovatele. Zadavatel proto uzavírá, že vybraný dodavatel splnění namítaného parametru řádně doložil a že postup zadavatele byl v souladu se zadávací dokumentací a § 39 odst. 4 a 5 zákona; navrhovatel dle názoru zadavatele nepředložil žádné skutečnosti, které by splnění namítaného parametru vybraným dodavatelem věrohodně vyvrátily.
22. K námitce týkající se nedostatečného zohlednění Varování a posouzení kybernetických rizik ve vztahu k vybraným dodavatelem nabízenému plnění zadavatel uvádí, že sám navrhovatel připouští, že Varování nestanoví obecný zákaz používání produktů společnosti Mindray ani automatickou povinnost vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, který tyto produkty nabízí. Existence Varování podle zadavatele sama o sobě nezakládá nesplnění zadávacích podmínek ani povinnost vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel dále uvádí, že se Varováním při posouzení nabídky vybraného dodavatele zabýval, konzultoval věc s NÚKIB a nezjistil, že by používání produktů společnosti Mindray bylo omezeno či nedoporučeno. Současně zadavatel provedl konkrétní posouzení nabídky vybraného dodavatele, mimo jiné ověřil, že vzdálená správa zařízení není vykonávána z území ČLR, Hongkongu ani Macaa a že servisní podpora je zajišťována vybraným dodavatelem na území ČR prostřednictvím řízeného VPN přístupu v souladu se zadávací dokumentací.
23. K tvrzení o neprovedení či nedostatečnosti analýzy rizik zadavatel uvádí, že navrhovatel nepředložil žádné konkrétní důkazy a své závěry opírá pouze o vlastní domněnky. Podle zadavatele nelze hypotetickou hrozbu bez dalších konkrétních skutečností považovat za nesplnění zadávacích podmínek. Zadavatel zároveň zdůrazňuje, že závěr o neaplikovatelnosti bodu 3.5 písm. c) návrhu smlouvy ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele nevylučuje provedení doplňujícího posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska Varování. Takový postup zadavatel považuje za projev řádné péče, nikoli za přiznání nesprávnosti jeho původního závěru ve vztahu k bodu 3.5 písm. c) návrhu smlouvy, jak tvrdí navrhovatel. Zadavatel uzavírá, že nabídku vybraného dodavatele posoudil v souladu se zákonem, zadávacími podmínkami i požadavky na zajištění kybernetické bezpečnosti.
24. K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že se oběma námitkami (nesplnění namítaného parametru a nedostatečné posouzení kybernetické bezpečnosti) věcně a dostatečně zabýval. Zadavatel je přesvědčen, že dostatečně vysvětlil výklad namítaného parametru i důvody odmítnutí související argumentace navrhovatele a u kybernetické bezpečnosti posoudil konkrétní provozní řešení s důrazem na to, že Varování se nevztahuje na konkrétní výrobky, ale na určité rizikové činnosti. Skutečnost, že navrhovatel nesouhlasí s vypořádáním námitek, sama o sobě (podle zadavatele) neznamená nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách.
25. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Další průběh správního řízení
26. Dne 9. 6. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).
Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu
27. K námitce směřující proti nesplnění namítaného parametru a jeho bodovému ohodnocení zadavatelem vybraný dodavatel uvádí, že namítaný parametr nestanovuje žádné konkrétní podmínky, zejména pokud jde o režim přesnosti dávkování infuzní pumpy. Pokud by zadavatel takové podmínky považoval za důležité, mohl je dle vybraného dodavatele do namítaného parametru výslovně promítnout. Výklad navrhovatele, podle něhož má být namítaný parametr posuzován ve vztahu ke „standardnímu podání“, podle vybraného dodavatele neodpovídá textu namítaného parametru, a navíc je neurčitý, neboť není zřejmé, co je považováno za „standardní podání“. Současně vybraný dodavatel poukazuje na to, že navrhovatel v návrhu neodůvodnil, proč by přesnost pro kratší infuzi neměla být pro splnění namítaného parametru relevantní. Vybraný dodavatel dále doplňuje, že oba účastníci zadávacího řízení deklarovali přesnost dávkování podle normy IEC 60601‑2‑24 (dále jen „Norma“), přičemž shodně uvádějí hodnotu přesnosti ± 3 %. Z těchto důvodů považuje vybraný dodavatel návrh v této části za nedůvodný.
28. K námitce, že zadavatel před zahájením zadávacího řízení neprovedl analýzu rizik podle ZKB, nezohlednil Varování v zadávací dokumentaci a nepřezkoumatelně posoudil kybernetickou bezpečnost nabídky vybraného dodavatele, vybraný dodavatel uvádí, že zadavatel v technické specifikaci, konkrétně v oddílu nadepsaném „Požadavky na kybernetickou bezpečnost“, zohlednil Varování. Podle vybraného dodavatele tak není pravdou, že zadavatel před vypracováním zadávací dokumentace neprovedl analýzu rizik podle ZKB. Vybraný dodavatel dále uvádí, že jak znění zadávací dokumentace, tak obsah Varování byly navrhovateli známy, případně mu musely být známy již v průběhu zadávacího řízení a nejpozději ve lhůtě pro podání námitek proti zadávacím podmínkám. Podle vybraného dodavatele navrhovatel v této lhůtě nenamítal, že zadávací dokumentace nedostatečně reflektuje požadavky vyplývající z Varování, přestože tato skutečnost mu byla známa. Vybraný dodavatel je proto přesvědčen, že námitka směřující proti údajnému nereflektování Varování v zadávací dokumentaci je podle § 251 odst. 4 zákona nepřípustná.
29. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nedostatečně přezkoumal splnění bodu 3.5 písm. c) návrhu smlouvy ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele, vybraný dodavatel konstatuje, že předmětem jeho nabídky není žádný materiál, výrobek ani zařízení, o kterém by NÚKIB vydal jakékoliv varování. Varování, na které navrhovatel odkazuje, podle vybraného dodavatele nesměřuje proti konkrétním materiálům, výrobkům ani zařízením, ale proti předávání systémových a uživatelských dat do ČLR a proti vzdálené správě technických aktiv vykonávaných z území ČLR, tedy vůči určitým činnostem. Podle vybraného dodavatele se Varování na jeho nabídku nevztahuje. Vybraný dodavatel v této souvislosti dodává, že pro posouzení jeho nabídky je irelevantní sídlo společnosti Mindray. Argumentaci navrhovatele odkazující na Varování 2022 považuje vybraný dodavatel za nepřiléhavou, neboť se Varování 2022 týká výlučně technologií umožňujících měření elektřiny, nikoliv jiných dodávek, a zároveň nestanovuje žádnou metodiku pro posuzování důvěryhodnosti dodavatelských řetězců. Vybraný dodavatel k tomu poukazuje na skutečnost, že součástí zadávací dokumentace nebyla zadávací podmínka týkající se „důvěryhodnosti“ výrobce nabízeného plnění.
30. Závěrem vybraný dodavatel uvádí, že zadavatel své rozhodnutí o námitkách řádně a pregnantně odůvodnil, neboť se zcela vypořádal s argumentací navrhovatele.
31. Vybraný dodavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh v části směřující proti zadávacím podmínkám podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky, a ve zbývajícím rozsahu návrh podle § 265 písm. a) či b) zákona zamítl.
Další průběh správního řízení
32. Úřad usnesením ze dne 12. 6. 2026 stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o úkonech, které provede v zadávacím řízení.
33. Usnesením ze dne 26. 6. 2026 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu spočívajícího v předložení písemného sdělení, včetně případného doložení relevantních podkladů:
- „zda a z jakých odborných, zejména medicínsko‑technických důvodů jmenovaný zadavatel považoval hodnocený technický parametr ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší’ u nabízených infuzních pump za splněný, přestože z jejich technické dokumentace vyplývají rovněž vyšší hodnoty přesnosti dávkování v jiných režimech podávání či za jiných provozních podmínek;
- jakým způsobem se jmenovaný zadavatel při posouzení splnění technického parametru ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší’ u nabízených infuzních pump vypořádal s údaji o vyšších hodnotách přesnosti dávkování uvedenými v jejich technické dokumentaci, zejména zda tyto údaje považoval za relevantní, a pokud nikoli, z jakých důvodů;
- zda a z jakých důvodů jmenovaný zadavatel považoval za rozhodující pro posouzení splnění hodnoceného technického parametru ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší’ u nabízených infuzních pump skutečnost, že alespoň jedna z hodnot přesnosti dávkování uvedená v technické dokumentaci nabízených infuzních pump této přesnosti dávkování dosahuje.“
34. Dne 7. 7. 2026 Úřad obdržel přípis zadavatele z téhož dne (dále jen „přípis ze dne 7. 7. 2026“), v němž v reakci na usnesení Úřadu ze dne 26. 6. 2026 uvedl, že výrobci infuzních pump často ve specifikacích uvádějí pouze obecnou přesnost dávkování. K tomu pak zadavatel sdělil, že se nechtěl dostat do situace, že nebude schopen namítaný parametr vyhodnotit, a tak „stanovil pouze požadavek na obecnou přesnost dávkování, kterou dle průzkumu trhu uvádí všichni výrobci“. Podle zadavatele znění namítaného parametru představuje „standardní způsob formulace technického parametru volumetrických infuzních pump. Tento údaj odpovídá výrobcem deklarované přesnosti stanovené podle normy IEC 60601-2-24, která stanoví jednotnou metodiku měření přesnosti dávkování. Právě tento parametr je výrobcem deklarovanou hodnotou, která umožňuje objektivní porovnání jednotlivých přístrojů napříč výrobci.“ Podle zadavatele skutečnost, že technická dokumentace „jednotlivých (ne všech) výrobců obsahuje rovněž další údaje o přesnosti dávkování vztahující se k různým průtokům, provozním podmínkám nebo specifickým režimům podávání, je běžnou součástí technické dokumentace zdravotnických prostředků. Tyto údaje však nepředstavují samostatnou deklarovanou přesnost přístroje, ale doplňující informace o jeho chování za konkrétních podmínek měření a nejedná se o údaje uváděné jednotně všemi výrobci.“ Zadavatel konstatoval, že vycházel z jednotného, výrobcem deklarovaného parametru přesnosti podle Normy, který je společný všem výrobcům a představuje jediný objektivně porovnatelný údaj. Podle zadavatele neexistoval důvod hodnotit další hodnoty přesnosti dávkování uvedené v technické dokumentaci. Zadavatel uvedl, že namítaný parametr byl formulován s ohledem na medicínský účel infuzních pump, jímž je bezpečné, spolehlivé a přesné podávání léčivých přípravků a infuzních roztoků pacientům. Stanovením namítaného parametru zadavatel sledoval zajištění vyšší úrovně přesnosti dávkování, a tím i bezpečnosti, spolehlivosti a kvality poskytované zdravotní péče. Zadavatel dále uvedl, že infuzní pumpy nabízené oběma účastníky zadávacího řízení splňují namítaný parametr, přičemž zastává názor, že „nebyl oprávněn ani povinen hodnotit nabídky podle jiných technických parametrů, které nebyly předmětem zadávacích podmínek. Pokud by zadavatel při posouzení nabídek vycházel z parametrů přesnosti při dlouhodobé infuzi, přesnosti podání bolusu nebo přesnosti kapání, přestože takové požadavky v zadávací dokumentaci nestanovil, hodnotil by nabídky podle kritérií, která nebyla dodavatelům předem známa. Takový postup by představoval nepřípustné rozšíření zadávacích podmínek po uplynutí lhůty pro podání nabídek a byl by v rozporu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.“ Na podporu svého postupu odkázal zadavatel na příklady zadávací praxe jiných zdravotnických zařízení (zadavatelů), v nichž byl obdobný parametr formulován a posuzován stejným způsobem.
35. Rozhodnutím Úřadu ze dne 17. 7. 2026 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým mu byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
36. Usnesením ze dne 20. 7. 2026 Úřad správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat odborná vyjádření k otázkám týkajícím se namítaného parametru.
37. Žádostí ze dne 20. 7. 2026 (dále jen „žádost o odborné vyjádření“) Úřad oslovil jím vybrané poskytovatele zdravotních služeb a zadavatele veřejných zakázek na zdravotnickou techniku za účelem získání odborného vyjádření k otázkám týkajícím se namítaného parametru:
1. „Je-li v zadávací dokumentaci stanoven hodnocený technický parametr ve znění ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší’, aniž by byl tento parametr jakkoliv dále specifikován či upřesněn např. ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze, typu infuzního setu či jiným provozním podmínkám, jaký údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy byste z odborného, zejména medicínsko-technického hlediska považovali za rozhodný pro posouzení splnění takto stanoveného parametru?
Pokud technická dokumentace k infuzní pumpě předložená účastníkem zadávacího řízení obsahuje více údajů o přesnosti dávkování vztahujících se k různým režimům podávání, provozním podmínkám či typům infuzních setů apod., jak je uvedeno výše, uveďte prosím, zda lze některé z těchto různých údajů (případně které z těchto údajů) podle Vašeho odborného názoru považovat za relevantní pro posouzení splnění uvedeného parametru ve znění ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší’ a z jakých odborných důvodů.“
2. „Je-li hodnocený technický parametr stanoven ve znění ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší’, je podle Vašeho odborného názoru pro posouzení přesnosti dávkování infuzní pumpy relevantní rovněž údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy v režimu bolusu?
Pokud ano, uveďte, z jakých odborných, zejména medicínsko-technických důvodů by měl být i údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy v režimu bolusu při posuzování technického parametru zohledněn.
Pokud nikoli, uveďte, z jakých odborných, zejména medicínsko-technických důvodů by údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy v režimu bolusu neměl být pro posouzení uvedeného parametru rozhodný.“
3. „Umožňuje norma IEC 60601-2-24 určit, ke kterému režimu podávání nebo k jakým provozním podmínkám se má deklarovaná přesnost dávkování infuzní pumpy vztahovat? Lze z této normy dovodit, že za rozhodující údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy má být považována přesnost při ‚standardním podávání’, nebo norma pracuje s více různými režimy či podmínkami měření?“
4. „Jaký význam by podle Vašeho odborného názoru mělo uvedení výslovného odkazu na normu IEC 60601-2-24 přímo v technickém požadavku na přesnost dávkování infuzní pumpy? Resp. změnil by podle Vašeho odborného názoru výslovný odkaz na uvedenou normu technický obsah nebo způsob vyhodnocení dotčeného parametru, pokud by zadavatel namísto technického parametru ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší’ stanovil parametr ve znění ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování podle normy IEC 60601-2-24 maximálně ± 3 % a lepší’?
Pokud ano, uveďte, v čem by tento rozdíl spočíval a jaké technické skutečnosti by bylo nutné při posouzení přesnosti dávkování v obou variantách znění parametru zohlednit. Pokud ne, svou odpověď zdůvodněte.“
38. Dne 22. 7. 2026 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele, v němž reaguje na vyjádření zadavatele k návrhu. Navrhovatel setrvává na tvrzení, že vybraný dodavatel nesplnil namítaný parametr, neboť zadavatel při hodnocení podle jeho názoru vycházel u jednotlivých účastníků zadávacího řízení z odlišných a vzájemně nesrovnatelných údajů o přesnosti dávkování. Navrhovatel je přesvědčen, že rozhodným údajem měla být přesnost dávkování při standardním použití infuzního setu po dobu až 96 hodin. Ve vztahu ke kybernetické bezpečnosti navrhovatel nadále tvrdí, že zadavatel nedostatečně posoudil nabídku vybraného dodavatele z pohledu Varování a bodu 3.5 písm. c) návrhu smlouvy. Podle navrhovatele zadavatel neprokázal provedení odpovídající analýzy rizik a dostatečně nedoložil, jakým způsobem posoudil bezpečnostní rizika související s plněním nabízeným vybraným dodavatelem. Navrhovatel současně setrvává na tom, že rozhodnutí o námitkách neobsahuje dostatečné a konkrétní vypořádání jeho argumentace k otázkám kybernetické bezpečnosti, a proto nesplňuje požadavky § 245 odst. 1 zákona. Navrhovatel tedy nadále požaduje zrušení oznámení o výběru.
39. Dne 28. 7. 2026 Úřad obdržel odborné vyjádření od Fakultní nemocnice Bulovka, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 81 Praha (dále jen „vyjádření FN Bulovka“).
40. Dne 6. 8. 2026 Úřad obdržel odborné vyjádření od Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava (dále jen „vyjádření FN Ostrava“) a od Ústřední vojenské nemocnice, IČO 61383082, U Vojenské nemocnice 1200, 162 00 Praha 6 (dále jen „vyjádření ÚVN“).
41. Přípisem ze dne 13. 8. 2026 Úřad oznámil pokračování správního řízení jeho účastníkům.
42. Úřad usnesením ze dne 13. 8. 2026 stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Následně usnesením ze dne 17. 8. 2026 Úřad na žádost navrhovatele účastníkům správního řízení tuto lhůtu prodloužil na celkovou délku 10 dnů ode dne doručení usnesení ze dne 13. 8. 2026.
43. Dne 24. 8. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“).
Vyjádření navrhovatele k podkladům
44. Navrhovatel se vyjádřil k šetření provedenému Úřadem, v jehož rámci oslovil vybrané poskytovatele zdravotních služeb a zadavatele veřejných zakázek na zdravotnickou techniku s žádostí o odborná vyjádření k otázkám souvisejícím s namítaným parametrem. Navrhovatel uvedl, že s ohledem na obecnou povahu položených dotazů je třeba odpovědi oslovených zdravotnických zařízení hodnotit s přihlédnutím ke skutečnosti, že tato zařízení neměla k dispozici kompletní zadávací dokumentaci ani konkrétní nabídku vybraného dodavatele. Jejich vyjádření tak podle navrhovatele vycházejí z obecných odborných poznatků a nereflektují specifické skutkové okolnosti šetřené veřejné zakázky.
45. Podle navrhovatele vyjádření FN Bulovka a vyjádření FN Ostrava podporují jeho argumentaci týkající se výkladu namítaného parametru. Navrhovatel je přesvědčen, že z těchto vyjádření vyplývá, že namítaný parametr je třeba posuzovat ve standardním režimu použití infuzní pumpy po celou dobu použitelnosti infuzního setu, nikoliv ve vztahu ke specifickým režimům podávání či zvláštním provozním podmínkám. V této souvislosti navrhovatel setrval na názoru, že zadavatel měl při hodnocení vycházet z údaje o přesnosti dávkování vztahujícího se ke standardnímu provozu infuzní pumpy po celou dobu použitelnosti infuzního setu, nikoliv z údaje, který se podle jeho názoru vztahuje pouze ke kratší infuzi. Podle navrhovatele v případě, kdy výrobce infuzní pumpy nabízené vybraným dodavatelem deklaruje přesnost dávkování ± 3 % nebo lepší pouze pro kratší infuze, nelze tuto hodnotu bez dalšího vztahovat na celou dobu použitelnosti infuzního setu. K vyjádření ÚVN navrhovatel uvedl, že se neztotožňuje se závěrem, podle něhož by měl být obecně formulovaný požadavek na přesnost dávkování splněn i v režimu bolusu. Podle navrhovatele představuje přesnost dávkování infuzní pumpy v režimu bolusu odlišný, resp. samostatný technický parametr, který nelze bez dalšího zaměňovat s přesností kontinuálního podávání po celou dobu použitelnosti infuzního setu. Současně navrhovatel poukázal na to, že podle vyjádření ÚVN náleží posouzení významu údaje o přesnosti dávkování v režimu bolusu z medicínského hlediska lékaři, nikoliv technikovi.
46. Ve vztahu k Normě navrhovatel uvedl, že tato dle jeho názoru rozlišuje jednotlivé provozní režimy infuzní pumpy a stanoví samostatné postupy pro ověřování přesnosti dávkování v těchto režimech. Podle navrhovatele z toho plyne, že přesnost dávkování při kontinuálním podávání infuze, při kratších infuzích a v režimu bolusu představují odlišné technické parametry, které nelze bez dalšího vzájemně zaměňovat. Navrhovatel má za to, že tato skutečnost je významná pro posouzení projednávané věci, neboť pokud výrobce infuzní pumpy nabízené vybraným dodavatelem skutečně uvádí v technické dokumentaci odlišné hodnoty přesnosti dávkování pro standardní režim podávání, pro kratší infuze a pro režim bolusu, je podle něj nutné při posuzování splnění technické specifikace zadavatele vycházet z hodnoty přesnosti dávkování deklarované pro standardní režim podávání. Podle navrhovatele měl zadavatel vycházet z obecného údaje o přesnosti dávkování při standardním režimu podávání, nikoliv z údaje vztahujícího se ke specifické situaci, tj. ke kratší infuzi, ve vztahu k níž není nikde uvedeno, co tato kratší infuze znamená.
47. V další části navrhovatel namítá, že v průběhu správního řízení vyšly najevo různé verze návodů k použití infuzní pumpy označované jako BeneFusion nVP. Navrhovatel tvrdí, že v Registru „byl k prostředku označenému jako ‚BeneFusion nVP’ zveřejněn český návod k obsluze výrobce Shenzhen Mindray Scientific Co., Ltd., vydaný v květnu 2020, revize 1.0, P/N 046-019842-00 (1.0). Tento návod k obsluze uvádí jako základní přesnost infuze ≤ ±5 %, resp. ≤ ±4,5 % při použití setu B. Braun Intrafix Primeline. (…) Význam tohoto dokumentu (…) dokládá existenci odlišné konfigurace infuzní pumpy nesoucí stejné obchodní označení BeneFusion nVP.“ Dále navrhovatel poukazuje na obsah návrhu, kde odkazoval „na jiný český návod k použití, který je podle jeho informací distribuován vybraným dodavatelem, vydaný v březnu 2022, označený jako revize 3.0. Tento návod již uvádí přesnost infuze ±3 %, současně však deklaruje dlouhodobou přesnost infuze ±5 % na 96 hodin a přesnost kapání ≤±10 %“. Dále podle navrhovatele existuje ještě další verze návodu k obsluze, a to anglický návod „BeneFusion nVP / nVP ex / nVP Neo z července 2023 (…) Tento dokument se vztahuje k jinému typu spotřebního materiálu, konkrétně k ‚other PVC dedicated infusion sets’, a uvádí pro tuto konfiguraci přesnost infuze ≤ ±5 % a dlouhodobou přesnost infuze ≤ ±5 % při rychlosti 25 ml/h v průběhu 24 hodin. I tato verze návodu k obsluze je tak důkazem toho, že pod totožným obchodním označením BeneFusion nVP existují různé verze návodu k obsluze a různé technické specifikace v závislosti na konkrétní konfiguraci a použitém setu.“ Podle navrhovatele tak není zřejmé, která verze návodu k použití odpovídá konkrétnímu výrobku nabídnutému vybraným dodavatelem, přičemž k řádnému posouzení splnění zadávacích podmínek je nutné jednoznačně identifikovat příslušnou výrobcem vydanou dokumentaci.
48. Současně navrhovatel zpochybnil povahu datasheetu předloženého vybraným dodavatelem, neboť podle jeho názoru není z jeho obsahu zřejmé, zda se jedná o dokument vydaný nebo autorizovaný výrobcem, či o dokument vytvořený vybraným dodavatelem. Navrhovatel proto navrhl doplnění dokazování za účelem jednoznačné identifikace vybraným dodavatelem nabídnuté infuzní pumpy a související výrobcem vydané technické dokumentace. Navrhovatel namítá, že pokud se potvrdí, že jde pouze o obchodní datasheet vytvořený vybraným dodavatelem „bez výrobcem kontrolované dokumentové návaznosti, vybraný dodavatel nesplnil výslovný požadavek zadavatele uvedený v zadávací dokumentaci na oficiální dokumentaci výrobce“.
49. Navrhovatel dále uvádí, že „[z]a situace, kdy ze správního spisu není možné jednoznačně určit regulatorní identitu prostředku BeneFusion nVP nabídnutého vybraným dodavatelem, tedy není prohlášení o shodě pouze formálním dokumentem, ale jedním ze základních podkladů umožňujících zjistit, jaký konkrétní prostředek byl nabídnut, podle jakého regulatorního režimu byl uváděn na trh a k jaké dokumentační verzi výrobce náleží. (…) Navrhovatel na základě výše uvedeného navrhuje, aby ÚOHS před rozhodnutím doplnil dokazování tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat prostředek nabídnutý vybraným dodavatelem a dokumentaci výrobce, která pro něj byla v době podání nabídky platná.“
Další průběh správního řízení
50. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem, tj. do dne 24. 8. 2026 (ani později), k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
51. Dne 27. 8. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům“).
Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům
52. Vybraný dodavatel poukazuje na vyjádření FN Bulovka, z něhož dle něj vyplývá, že za standardní použití infuzní pumpy lze považovat její použití v časovém rozmezí několika hodin. Dále se vybraný dodavatel odkazuje rovněž na vyjádření FN Ostrava, ze kterého dle jeho přesvědčení vyplývá, že z medicínsko-technického hlediska lze za relevantní splnění namítaného parametru považovat jeho splnění ve standardním režimu použití infuzní pumpy. Současně z vyjádření ÚVN vybraný dodavatel dovozuje, že je třeba, aby namítaný parametr byl dodržen ve všech provozních režimech, tj. při normálním podání i při bolusu.
53. Vybraný dodavatel dále poukazuje na skutečnost, že navrhovatel svou argumentaci opírá o tvrzení, že rozhodná pro posouzení namítaného parametru je přesnost dávkování při „standardním“ použití infuzní pumpy, která má odpovídat běžné a ustálené praxi ve zdravotnickém oboru. V této souvislosti vybraný dodavatel odkazuje na vyjádření FN Bulovka, podle něhož se standardní použití infuzní pumpy pohybuje v časovém rozmezí 30 až 120 minut, přičemž při podávání větších objemů může dosahovat až 24 hodin. Vybraný dodavatel z uvedeného dovozuje, že za standardní použití infuzní pumpy nelze bez dalšího považovat dobu 96 hodin, jak tvrdí navrhovatel. Současně pak vybraný dodavatel uvádí, že jím nabízená infuzní pumpa při použití v uvedeném časovém rozmezí dosahuje přesnosti dávkování „≤ ± 3 %“.
54. Vybraný dodavatel nesouhlasí se závěrem ÚVN, podle něhož má být namítaný parametr považován za splněný pouze tehdy, je-li požadovaná přesnost dávkování dodržena jak při normálním podání, tak při bolusu. Podle vybraného dodavatele takový výklad nepřiměřeně omezuje hospodářskou soutěž a nemá oporu v zadávacích podmínkách. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že při absenci bližší specifikace namítaného parametru mohli dodavatelé legitimně očekávat, že pro jeho splnění postačí doložení požadované přesnosti dávkování alespoň v jednom z režimů použití infuzní pumpy.
55. Zároveň považuje vybraný dodavatel za zásadní zdůraznit, že parametr „přesnost dávkování“ infuzní pumpy představuje parametr přesně definovaný Normou, na kterou vybraný dodavatel i navrhovatel ve svých nabídkách odkazovali, a která stanovuje postup měření této přesnosti. Podle vybraného dodavatele „[j]en takto stanovený parametr je tak objektivní a přezkoumatelný“, neboť přesnost dávkování podle Normy je dle jeho názoru stanovována laboratorní zkouškou.
56. Vybraný dodavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele uvedeným v přípisu ze dne 22. 7. 2026, že zadavatel při hodnocení nabídek vycházel z nesrovnatelných údajů o přesnosti dávkování nabízených infuzních pump, když u vybraného dodavatele hodnotil přesnost dávkování pro kratší infuzi a u navrhovatele hodnotil přesnost dávkování po dobu 96 hodin. Podle vybraného dodavatele zadavatel „porovnával údaje o přesnosti uvedené v nabídkách uchazečů podle předmětné normy, která stanovuje jednotnou metodiku měření“. Vybraný dodavatel dodává, že údaj o přesnosti dávkování po dobu 96 hodin nepředstavuje standardizovaný parametr určený k objektivnímu porovnání infuzních pump.
57. K tvrzením navrhovatele ohledně návodu k obsluze vybraný dodavatel uvedl, že zadavatel byl při posuzování splnění namítaného parametru oprávněn vycházet z podkladů předložených účastníky zadávacího řízení, nebyl oprávněn si tyto údaje zjišťovat sám. Podle vybraného dodavatele tedy bylo na každém účastníkovi zadávacího řízení, aby splnění namítaného parametru prokázal, a to buď návodem k obsluze nebo jinou dokumentací výrobce. Vybraný dodavatel zdůrazňuje, že tak učinil návodem k obsluze předloženým ve své nabídce, nikoliv pouze datovým listem (tj. datasheetem), jak tvrdí navrhovatel. Vybraný dodavatel současně zastává názor, že zadavatel nebyl povinen ověřovat tento údaj ani vycházet z dokumentace zveřejněné v Registru; proto vybraný dodavatel považuje argumentaci navrhovatele, že relevantním dokladem je právě návod k obsluze zveřejněný v Registru, za nedůvodnou.
58. V další části vyjádření k podkladům vybraný dodavatel v podstatě setrvává na své dosavadní argumentaci vztahující se k námitce navrhovatele týkající se rozporu nabídky vybraného dodavatele s bodem 3.5 písm. c) návrhu smlouvy. Vybraný dodavatel nadále zastává názor, že Varování není zaměřeno vůči konkrétním materiálům, výrobkům ani zařízením, a nelze z něj proto bez dalšího dovozovat nesoulad jeho nabídky s uvedenou zadávací podmínkou.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
59. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace, vyjádření účastníků správního řízení, získaných odborných vyjádření a na základě vlastních zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
60. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
61. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
62. Podle § 39 odst. 1 věty první zákona je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky.
63. Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.
64. Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.
65. Podle § 123 odst. 1 zákona oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení
a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,
b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat
1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,
2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,
3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,
4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).
66. Podle § 22 odst. 1 ZKB vydá Úřad[1] varování, dozví-li se o závažné hrozbě nebo zranitelnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti.
67. Podle § 71 odst. 3 ZKB varování vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 181/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se považují za varování vydaná podle tohoto zákona.
68. Podle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 409/2025, o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností (dále jen „vyhláška“) povinná osoba u významných dodavatelů dále:
a) provádí v rámci výběrového řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek nebo před uzavřením smlouvy hodnocení rizik souvisejících s plněním podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,
b) stanoví v rámci uzavíraných smluvních vztahů způsoby a úrovně realizace bezpečnostních opatření a smluvně určí obsah vzájemné odpovědnosti za zavedení a kontrolu bezpečnostních opatření,
c) provádí pravidelné hodnocení rizik a pravidelnou kontrolu zavedených bezpečnostních opatření u poskytovaných plnění pomocí vlastních zdrojů nebo pomocí třetí strany a
d) zajistí v reakci na rizika a zjištěné nedostatky jejich řešení, která budou přijata bez zbytečného odkladu.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
69. Podle části 9. zadávací dokumentace: „Nabídka musí (…) obsahovat minimálně tyto povinné náležitosti: (…) Návod k obsluze a produktové listy nabízených přístrojů.“
70. Podle části 7. zadávací dokumentace: „Ekonomickou výhodnost nabídek bude zadavatel hodnotit podle dílčích hodnotících kritérií nejnižší celkové nabídkové ceny v Kč bez DPH za celý předmět plnění veřejné zakázky – váha 70 % a vybraných technických parametrů – váha 30 %. (…)
2. Vybrané technické parametry – váha 30 %
Hodnotí se celkem 9 technických parametrů, které dodavatel vyplní v Příloha ZD, technická specifikace – hodnocené parametry označeny modře.
V případě, že účastník zadávacího řízení neuvede nebo nevyplní údaje a hodnoty k hodnotícím kritériím pro hodnocené parametry dle požadavků zadavatele, bude mu v takovém případě pro účely hodnocení pro vadou dotčený hodnocený parametr přiděleno 0 bodů.
Celkem je možno z hodnocených parametrů získat 90 bodů.
(…)
Nabídky účastníků jsou seřazeny dle celkového počtu/sumy bodů získaných z dílčích hodnotících kritérií, od nejvyššího počtu = nejlépe splňuje požadavky, po nejnižší = nejméně vhodné.
Jako nejvhodnější bude stanovena nabídka, která získá nejvyšší celkový počet/sumu bodů.“
71. Podle technické specifikace jsou „(m)inimální požadované technické parametry (…):
|
Popis parametru |
Odkaz na konkrétní stránku v návodu k použití nebo jinou oficiální dokumentaci výrobce |
Uchazečem nabízená hodnota
Splnění ANO / NE |
Závaznost |
|
(…) |
|||
|
Infuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší |
Ano = 10 bodů Menší přesnost = 0 bodů |
|
Hodnocený parametr |
|
(…)“. |
|||
72. Podle bodu 3.5 návrhu kupní smlouvy: „Prodávající nesmí pro splnění povinností z této smlouvy použít jakýkoli materiál, výrobek nebo zařízení:
a) který nemá požadované atesty, certifikace nebo prohlášení o shodě, pokud jsou pro jeho použití nezbytné podle právních předpisů;
b) o kterém je v době jeho použití známo, že nesplňuje hygienické, ekologické či jiné právní předpisy;
c) o kterém vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování podle § 12 zákona o kybernetické bezpečnosti.“
73. Podle bodu 9.1 návrhu kupní smlouvy: „Kupující je osobou, které se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti (v platném znění), (dále jen ‚ZKB’) nebo osoby v obdobném postavení podle právního řádu země odlišné od České republiky.“
74. Podle bodu 9.2 návrhu kupní smlouvy: „Prodávající je významným dodavatelem ve smyslu právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti jako osoba vstupující s kupujícím do právního vztahu, který je významný z hlediska bezpečnosti informačního a komunikačního systému.“
75. Nedílnou součástí návrhu kupní smlouvy je mj. Příloha č. 2 „Bezpečnost informací“ (dále jen „příloha návrhu smlouvy“), která obsahuje „standardní ujednání o bezpečnosti informací. Vzhledem k předmětu smlouvy, který úzce souvisí s bezpečností informací, resp. kybernetickou bezpečností, ujednání této přílohy se použijí pouze v rozsahu, v jakém jsou relevantní vzhledem k předmětu smlouvy. (…) V Příloze jsou stanoveny způsoby a úrovně realizace bezpečnostních opatření pro Dodavatele a určen vzájemný vztah odpovědnosti za zavedení a kontrolu bezpečnostních opatření mezi CKTCH [zadavatelem] a Dodavatelem v souladu se ZKB a VKB [vyhláška č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů].“
76. Součástí nabídky vybraného dodavatele je mj. „Návrh Kupní smlouvy vč. příloh“ (dále též „kupní smlouva vybraného dodavatele“), ve které podle bodu 2.2 „(p)ředmětem této smlouvy je následující zboží: (…) Infuzní pumpa, typové označení: Infuzní pumpa BeneFusion nVP, výrobce: MINDRAY (…)“.
77. Součástí nabídky vybraného dodavatele jsou mj. „Minimální požadované technické parametry“, v nichž je uvedeno:
|
„Popis parametru |
Odkaz na konkrétní stránku v návodu k použití nebo jinou oficiální dokumentaci výrobce |
Uchazečem nabízená hodnota
Splnění ANO / NE |
Závaznost |
|
(…) |
|||
|
Infuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší |
Ano = 10 bodů Menší přesnost = 0 bodů |
ANO - ± 3 % |
Hodnocený parametr |
|
(…)“. |
|||
78. Součástí nabídky vybraného dodavatele je mj. „Datasheet – technický list k nabízeným ZP“ nadepsaný „BeneFusion nVP (uzavřený systém pro silikonové dedikované sety), Infuzní pumpa, Datový list“ (dále jen „datový list“), v jehož části označené „Specifikace parametrů“ je uvedeno, že „Přesnost ≤± 3 % (pro dedikované sety Infusosafe Set S)“.
79. Součástí nabídky vybraného dodavatele jsou „5x Návod k obsluze nabízených ZP – samostatné soubory“, konkrétně pak návod nadepsaný „BeneFusion nVP, BeneFusion nVP ex, Infuzní pumpa, Návod k obsluze“ (dále též „návod k obsluze“), v jehož části A.7 „Specifikace infuze“ se uvádí:
|
„Přesnost |
Přesnost infuze: ≤ ±3% Přesnost bolusu: ≤±3% nebo ± 0,02ml, podle toho, co je vyšší Dlouhodobá přesnost infuze: ≤ ±5% na 96h při infuzi maximálně 12litrů Přesnost kapání: ≤ ±10 % Poznámka: Test v souladu s IEC60601-2-24:2012 |
|
(…) |
|
Varování: Přesnost infuze a detekce tlaku jsou ovlivněny viskozitou kapalin a použitých jednorázových prostředků (například průměr, materiál, elasticita a jehla).
Poznámka: Testy přesnosti infuze a testy okluzního tlaku se provádějí v souladu s IEC60601-2-24:2012 (testovací teplota: 20 °C ± 2 °C). Pokud měřicí zařízení (např. analyzátor infuzního zařízení Fluke) použité pro zkoušku přesnosti infuze nesplňuje požadavky normy IEC60601-2-24:2012, bude ke skutečným výsledkům zkoušky pumpy přičtena chyba zkoušky měřicího zařízení (např. analyzátoru infuzního zařízení Fluke).“
80. Součástí nabídky navrhovatele je mj. „Kupní smlouva“ (dále též „kupní smlouva navrhovatele“), ve které podle bodu 2.2 „(p)ředmětem této smlouvy je následující zboží: (…) Infuzní pumpa, typové označení: Infusomat Space Plus, výrobce: B. Braun Melsugen AG (…)“.
81. V nabídce navrhovatele je u splnění namítaného parametru uvedeno „ANO - ± 3 %“.
82. Součástí nabídky navrhovatele je mj. „Technický list volumetrické pumpy (REF 8719050“ (dále jen „technický list“), podle něhož „Přesnost dávkování: ± 3 % podle normy IEC 60601-2-24, Přesnost dávkování je udržována po dobu nejméně 96 hodin při použití Infusomat Space Line.“
83. Součástí nabídky navrhovatele je mj. návod nadepsaný „Spaceplus Infumat, Návod k použití“ (dále též „návod k použití“), v jehož části „Technické údaje“ se uvádí:
|
„ (…) |
|
|
Přesnost podávání: |
±3 % podle normy IEC 60601-2-24 Poznámka: Platí pro vodní sloupec 50 cm v přívodním vedení |
|
Přesnost podávání při podávání bolusu: |
obvykle ±5 % u objemu bolusu › 1 ml Poznámka: při dávkování menších objemů bolusu se může přesnost lišit. |
|
(…)“ |
|
Poznámka: Technické údaje uvedené v tomto návodu k použití byly získány pomocí infuzních setů Infusomat Space »standardního« typu (8700036SP a 8250731SP). Při použití konfiguraci setů se technické údaje se mohou změnit (…).“
84. Podle zprávy o hodnocení: „(…) Vybrané technické parametry
|
„Hodnocený parametr |
|
B. Braun |
Cheirón |
|
(…) |
|||
|
Infuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší |
Ano = 10 bodů Menší přesnost = 0 bodů |
ANO = 10b |
ANO = 10b |
|
(…) |
|||
Ekonomicky nejvýhodnější nabídkou podle dílčích hodnotících kritérií se umístila nabídka dodavatele CHEIRÓN a.s. (…) Vybraný dodavatel splnil veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení. Informace, doklady a dokumenty předložené účastníkem v nabídce splnily veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a v jejích přílohách. (…)“.
85. Podle oznámení o výběru: „Zadavatel na základě ustanovení § 122 rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky, kterou do výše uvedeného zadávacího řízení podal dodavatel CHEIRÓN a.s. (…)“. Odůvodnění oznámení o výběru pak do značné míry kopíruje skutečnosti uvedené v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozhodnutí, tedy skutečnosti uvedené ve zprávě o hodnocení.
Skutečnosti zjištěné z odborných vyjádření k otázkám týkajícím se namítaného parametru
86. K otázce, jaký údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy je z odborného (zejména medicínsko-technického hlediska) považován za rozhodný pro posouzení splnění namítaného parametru, je ve vyjádření FN Bulovka uvedeno následující: „Přesnost dávkování bývá výrobci deklarována v technické dokumentaci zdravotnického prostředku. Způsob jejího stanovení se může mezi výrobci lišit, přičemž někteří výrobci uvádějí pouze obecnou hodnotu přesnosti dávkování, jiní současně zveřejňují i údaje vztahující se ke konkrétním provozním podmínkám nebo zvláštním režimům podávání. Obecně je takto interpretovaná přesnost dávkování chápána jako průměrná tolerance vydávkovaného objemu za určitý časový úsek. Nejčastější délka infuze se pohybuje mezi 30-120 minutami, při dávkování velkých objemů až 12-24 hodin. V obecné rovině tak lze parametr přesnost dávkování infuzní pumpy vztahovat k časovému úseku několika hodin. Pokud zadávací dokumentace neobsahuje bližší časové rozlišení u parametru přesnost dávkování infuzní pumpy, lze ho interpretovat v uvedených souvislostech pro období několika hodin, až např. do 24 hodin. Je-li v technické dokumentaci uveden obecný údaj o přesnosti dávkování bez omezení na konkrétní režim nebo specifické podmínky měření, je právě tento údaj z odborného hlediska rozhodný pro posouzení splnění obecně formulovaného technického požadavku. Naproti tomu údaje vztahující se výlučně ke specifickým režimům (např. bolus, KVO, PCA apod.) nebo zvláštním provozním podmínkám nelze bez dalšího považovat za obecnou přesnost dávkování.“
87. K otázce, zda je při znění namítaného požadavku relevantní také údaj o přesnosti dávkování v režimu bolusu, je ve vyjádření FN Bulovka uvedeno následující: „Údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy v režimu bolusu není rozhodující pro posouzení obecně stanoveného požadavku na přesnost dávkování. Bolus je jednorázové podání vyššího objemu během krátké doby v rozsahu sekund až nižších jednotek minut, který nijak nereprezentuje základní režim podání infuze, a který ze své podstaty (čas, dávka) má minimální vliv na obecnou a dlouhodobou přesnost (jednotky až desítky hodin). Přesnost podání bolusu představuje samostatný technický parametr vztahující se ke specifickému režimu činnosti infuzní pumpy. Bez výslovného požadavku zadavatele ji proto nelze zaměňovat s obecnou přesností kontinuálního dávkování.“
88. K otázce, zda Norma umožňuje určit, ke kterému režimu podávání nebo k jakým provozním podmínkám se má deklarovaná přesnost dávkování infuzní pumpy vztahovat, je ve vyjádření FN Bulovka uvedeno následující: „Norma IEC 60601-2-24 stanovuje standardizované zkušební postupy pro ověřování přesnosti dávkování infuzních pump za přesně definovaných podmínek. Současně obsahuje samostatné zkušební postupy pro některé specifické funkce zařízení (například podání bolusu), pokud jimi přístroj disponuje. Norma tedy nerozlišuje jediný univerzální údaj o přesnosti dávkování, ale stanovuje metodiku měření pro jednotlivé provozní režimy tak, aby byly výsledky mezi výrobci vzájemně porovnatelné.“
89. K otázce, jaký význam by mělo uvedení Normy přímo v namítaném požadavku, je ve vyjádření FN Bulovka uvedeno následující: „Výslovný odkaz na normu IEC 60601-2-24 by především jednoznačně vymezil metodiku, podle níž má být přesnost dávkování stanovena a deklarována. Tím by se zvýšila srovnatelnost technických údajů jednotlivých výrobců a zjednodušilo ověřování splnění technických požadavků v zadávacím řízení. Z odborného hlediska lze proto považovat uvedení odkazu na tuto normu za prostředek ke sjednocení metodiky měření a interpretace deklarovaných parametrů.“
90. K otázce, jaký údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy je z odborného (zejména medicínsko-technického hlediska) považován za rozhodný pro posouzení splnění namítaného parametru, je ve vyjádření FN Ostrava uvedeno následující: „Pokud není parametr zadavatelem dále specifikován či upřesněn (např. ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze, typu infuzního setu či jiným provozním podmínkám), lze z medicínsko-technického hlediska považovat za relevantní splnění předmětného parametru ve standardním režimu použití infuzní pumpy, tedy v režimu nejčastěji používaném pro zajištění dané péče při trvalém průtoku infuze při použití výrobcem určeného standardního infuzního setu.“
91. K otázce, zda je při znění namítaného požadavku relevantní také údaj o přesnosti dávkování v režimu bolusu, je ve vyjádření FN Ostrava uvedeno následující: „Norma IEC 60601-2-24:2012 definuje bolus jako diskrétní množství kapaliny podané v krátkém čase. Z medicínsko-technického hlediska platí, že pokud není zadavatelem ve specifikaci výslovně uveden požadavek na přesnost dávkování při podání bolusu, tj. požadavek není specifikován či upřesněn ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, neměl by být tento parametr zahrnován do hodnocení. Vždy záleží na zadavateli (resp. uživateli), jakou významnost či důležitost zvolí vzhledem ke specifikovaným požadavkům uvedeným v konkrétní technické specifikaci. Požadavky uvedené v zadávací dokumentaci a v základní medicínsko-technické specifikaci odrážejí požadavky a potřeby uživatele pro maximální klinické využití a jsou vzájemně provázány. Proto nemusí být ve specifikaci uvedeny všechny ‚dostupné’ informace a parametry požadovaného zařízení.“
92. K otázce, zda Norma umožňuje určit, ke kterému režimu podávání nebo k jakým provozním podmínkám se má deklarovaná přesnost dávkování infuzní pumpy vztahovat, je ve vyjádření FN Ostrava uvedeno následující: „Předmětná norma určuje, k jakým režimům podávání a za jakých provozních podmínek se musí deklarovaná přesnost dávkování vztahovat. Norma striktně definuje standardizované testovací podmínky, které musí výrobce dodržet a výsledky uvést v průvodní dokumentaci. Výrobce musí přesnost deklarovat pro každý režim, kterým pumpa disponuje.“
93. K otázce, jaký význam by mělo uvedení Normy přímo v namítaném požadavku, je ve vyjádření FN Ostrava uvedeno následující: „Původní znění požadavku ‚infuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší’ lze považovat za relevantní a dostačující, protože:
- norma IEC 60601-2-24 (v Česku jako ČSN EN 60601-2-24) specifikuje požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost infuzních pump a infuzních regulátorů. Vztahuje se na volumerické, lineární, enterální a ambulantní infuzní přístroje i dávkovače;
- norma určuje, k jakým režimům podávání a za jakých provozních podmínek se musí deklarovaná přesnost dávkování vztahovat. Norma striktně definuje standardizované testovací podmínky, které musí výrobce dodržet a výsledky uvést v průvodní dokumentaci;
- výrobce musí přesnost deklarovat pro každý režim, kterým pumpa disponuje, a ověření přesnosti lze provést podle metodiky uvedené v této normě (viz bod výše).“
94. K otázce, jaký údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy je z odborného (zejména medicínsko-technického hlediska) považován za rozhodný pro posouzení splnění namítaného parametru, je ve vyjádření ÚVN uvedeno následující: „Je-li v zadávací dokumentaci stanoven hodnocený technický parametr ve znění ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší’, aniž by byl tento parametr, jakkoliv dále specifikován či upřesněn např. ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze, typu infuzního setu či jiným provozním podmínkám, měli bychom považovat tento parametr za splněný, pouze pokud by byla tato přesnost dodržena ve všech provozních režimech, tj. při normálním podání i při bolusu, neboť oba tyto režimy jsou standardními pracovními režimy infuzní techniky a v technické specifikaci nebylo stanoveno, kterého režimu se má uvedená přesnost týkat.“
95. K otázce, zda je při znění namítaného požadavku relevantní také údaj o přesnosti dávkování v režimu bolusu, je ve vyjádření ÚVN uvedeno následující: „Z technického hlediska je relevantní rovněž údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy v režimu bolusu, neboť je to důležitý technický údaj vyjadřující technické vlastnosti infuzní pumpy a informace pro lékaře. Nakolik je tento parametr důležitý z čistě medicínského hlediska je na posouzení lékaře a z pohledu technika to nelze zhodnotit.“
96. K otázce, zda Norma umožňuje určit, ke kterému režimu podávání nebo k jakým provozním podmínkám se má deklarovaná přesnost dávkování infuzní pumpy vztahovat, je ve vyjádření ÚVN uvedeno následující: „Uvedená norma IEC 60601-2-24 popisuje metody zjišťování přesnosti podávání léčiva jak při běžném podání, tak při bolusu. Nehodnotí však jakých hodnot by přesnost měla dosahovat.“
97. K otázce, jaký význam by mělo uvedení Normy přímo v namítaném požadavku, je ve vyjádření ÚVN uvedeno následující: „Odkaz na normu IEC 60601-2-24 v technickém požadavku nemá praktický význam, neboť norma neřeší, jaké přesnosti mají přístroje dosahovat, pouze jak uvedené přesnosti změřit.“
Ostatní zjištěné skutečnosti
98. Úřad ve veřejně dostupných zdrojích[2] dohledal Varování, kterým NÚKIB varuje před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do ČLR a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území ČLR, a kterým se musí zabývat povinné osoby podle ZKB.
99. Ve Varování samotném, které je dostupné taktéž ve veřejně dostupných zdrojích[3], je uvedeno, že NÚKIB vydává toto „varování před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající
1. v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky, na území zvláštních administrativních oblastí či subjektům usídleným na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí, a
2. ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky, zvláštních administrativních oblastí či ze strany subjektů usídlených na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí.
Úřad hrozbu hodnotí na úrovni Vysoká – Hrozba je pravděpodobná až velmi pravděpodobná. Orgány a osoby, které jsou povinny zavést bezpečnostní opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti, jsou povinny tuto hrozbu v souvislosti s řízením rizik podle § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 82/2018 Sb. (…) hodnotit na úrovni Vysoká – Hrozba je pravděpodobná až velmi pravděpodobná. V případě, že povinná osoba využívá v souladu s odst. 5 přílohy č. 2 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti jinou metodu pro hodnocení rizik, je nutno tuto hrozbu hodnotit v rámci této metody na srovnatelné úrovni, jako by tomu bylo v případě postupu podle § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky o kybernetické bezpečnosti. (…) Při posuzování, zda předávání systémových a uživatelských dat, resp. umožnění výkonu vzdálené správy technických aktiv tak, jak je popsáno ve výrokové části tohoto varování, představuje z pohledu kybernetické bezpečnosti pro Českou republiku hrozbu, je nutné analyzovat celou řadu aspektů. Mezi ně se řadí mimo jiné např. důvěryhodnost právního prostředí ČLR a zvláštních administrativních oblastí. Úroveň důvěryhodnosti právního prostředí totiž přímo ovlivňuje i důvěryhodnost společností či subjektů na daných územích usídlených, neboť tyto společnosti, resp. subjekty, danému právnímu prostředí plně podléhají, a musí se jím tudíž řídit. Právní prostředí ČLR je ze strany Úřadu dlouhodobě monitorováno a analyzováno, na základě čehož v tomto ohledu Úřad v současné době na území ČLR eviduje některé platné právní předpisy, které v kombinaci s dalšími (níže uvedenými) zjištěními představují pro bezpečnost České republiky hrozbu. Dotčené právní předpisy totiž mimo jiné např. umožňují významné zásahy vládních orgánů do fungování soukromých společností či dávají vládním orgánům ČLR nástroje pro vynucení spolupráce soukromých firem při špionážních aktivitách ČLR, na což ostatně ve své výroční zprávě za rok 2024 upozorňuje i Bezpečnostní informační služba. (…) Všechny tyto právní předpisy umožňují zvýšenou kontrolu vládních orgánů ČLR nad čínským internetovým prostředním a (mimo jiné i) technologickými společnostmi. (…) Výše uvedené právní předpisy ČLR, které jsou z pohledu bezpečnosti České republiky hodnoceny jako problematické, jsou přitom reálně aplikovatelné též na území zvláštních administrativních oblastí, jimiž jsou ke dni vydání tohoto varování Hongkong a Macao. (…) Z výše provedené analýzy právního prostředí ČLR i zvláštních administrativních oblastí vyplývá, že na těchto územích platné právní předpisy umožňují vládním orgánům vyvíjet aktivní a efektivní nátlak na soukromé společnosti či subjekty, které mohou být tímto způsobem nuceny stavět zájmy ČLR či zvláštních administrativních oblastí nad zájmy subjektů, jejichž systémová a uživatelská data jsou na výše uvedená území předávána či jejichž technická aktiva jsou z těchto území vzdáleně spravována tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto varování. (…) Nejasný právní rámec, který vládním orgánům ČLR reálně umožňuje v zásadě neomezený přístup k veškerým datům, která jsou na území ČLR (a přeneseně též na území zvláštních administrativních oblastí) předávána, představuje z pohledu bezpečnosti České republiky značnou hrozbu. (…) Úřad na závěr upozorňuje, že v souladu s § 4 odst. 4 zákona o kybernetické bezpečnosti jsou orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) zákona o kybernetické bezpečnosti povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele pro jejich informační nebo komunikační systém a tyto požadavky zahrnout do smlouvy, kterou s dodavatelem uzavřou. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření podle věty první v míře nezbytné pro splnění povinností podle zákona o kybernetické bezpečnosti nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.“
Právní posouzení
K rozhodnutí o námitkách
100. Vzhledem k tomu, že navrhovatel brojí návrhem mj. proti rozhodnutí o námitkách a namítá, že bylo učiněno v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, neboť se v něm zadavatel dle přesvědčení navrhovatele „omezil pouze na obecná konstatování a na velmi stručné posouzení nabídky vybraného dodavatele optikou Varování. Navíc v tomto posouzení nezohlednil ani veškeré aspekty (…) poskytnuté odůvodnění bylo z pohledu navrhovatele nedostatečné, přičemž z něho není patrné, že by byl postup zadavatele v zadávacím řízení správný“, zabýval se Úřad před samotným věcným přezkumem tím, zda zadavatel při vyřízení námitek postupoval v souladu s § 245 odst. 1 zákona. Úřad přitom posuzoval námitku, v níž navrhovatel tvrdí, že zadavatel neprovedl přezkoumatelné posouzení souladu nabídky vybraného dodavatele s požadavky na kybernetickou bezpečnost.
101. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že námitky byly podány písemně a oprávněnou osobou (srov. § 241 zákona), ve lhůtě stanovené zákonem (srov. § 242 zákona) a splňovaly náležitosti podle § 244 zákona; zadavatel byl proto povinen se jimi věcně zabývat.
102. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle stěžovateli rozhodnutí o námitkách. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Podle § 245 odst. 2 věty první zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne.
103. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.
104. Přímo z § 245 odst. 1 zákona tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen pouze obecně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.
105. Povinnost zadavatele zabývat se námitkami stěžovatele s veškerou pečlivostí pak úzce souvisí se skutečností, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel seznamuje stěžovatele se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).
106. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.
107. Úřad dodává, že požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat i podle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), který v rozsudku sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021 mj. uvádí, že „(n)ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel (…) vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“
108. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele (resp. navrhovatele) do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje stěžovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace stěžovatele. Je tedy nutné, aby v odůvodnění rozhodnutí o námitkách bylo vypořádáno jádro podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.
109. S ohledem na vše shora uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 zákona.
110. Jak již Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel má za to, že rozhodnutí o námitkách bylo učiněno v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, jelikož se v něm zadavatel údajně nedostatečně vyjádřil k jeho námitkové argumentaci týkající se Varování a posouzení kybernetické bezpečnosti ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele (dále též „posuzovaná námitka“). Podle navrhovatele se měl zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách omezit na obecná konstatování a stručné posouzení nabídky vybraného dodavatele optikou Varování.
111. Úřad konstatuje, že zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách ve vztahu k posuzované námitce uvedl, že „porovnal obsah námitek z částí technické specifikace upravující požadavky na kybernetickou bezpečnost a síťový provoz.“ V této souvislosti jmenoval bezpečnostní požadavky stanovené v zadávací dokumentaci zahrnující zejména autentizaci a správu uživatelských oprávnění, logování a auditní záznamy, správu aktualizací operačního systému, antivirovou ochranu, napojení na provozní dohled, omezení používání externích médií, vzdálený přístup výrobce prostřednictvím VPN, provoz v omezeném nebo odděleném režimu a dále požadavky týkající se zabezpečení bezdrátové komunikace stanovené v zadávací dokumentaci. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl, že vybraný dodavatel u všech těchto jmenovaných požadavků deklaroval jejich splnění. Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách poukázal na to, že navrhovatel nezpochybňuje splnění těchto technických požadavků vybraným dodavatelem, tedy navrhovatelova argumentace nesměřuje proti jednotlivým bezpečnostním funkcím či technickým parametrům plnění nabízeného vybraným dodavatelem, ale proti souladu vybraným dodavatelem nabízeného plnění s bodem 3.5 písm. c) návrhu smlouvy a s Varováním.
112. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel považuje za podstatné zejména vymezení rozsahu Varování, které podle něj nesměřuje vůči konkrétním výrobcům ani výrobkům, ale identifikuje bezpečnostní rizika spojená s předáváním dat do ČLR, Hongkongu či Macaa a se vzdálenou správou technických aktiv z těchto území. Klíčová je proto podle zadavatele otázka výkladu bodu 3.5 písm. c) návrhu smlouvy; zda lze zákaz vztahující se na „materiál, výrobek nebo zařízení, o kterém vydal NÚKIB varování“ vykládat tak, že automaticky dopadá i na výrobky, u nichž NÚKIB nevydal varování přímo vůči zařízení nebo výrobci.
113. Následně zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách ve vztahu k posuzované námitce popsal zjištěný skutkový stav, resp. uvedl co posuzoval a co zjistil: (i) zadávací dokumentace obsahovala rozsáhlé bezpečnostní požadavky; (ii) vybraný dodavatel deklaroval splnění všech požadovaných bezpečnostních parametrů; (iii) součástí nabídky vybraného dodavatele není cloudová služba výrobce provozovaná mimo prostředí zadavatele; (iv) součástí plnění vybraného dodavatele není vzdálený servis realizovaný z území ČLR, Hongkongu nebo Macaa a (v) zařízení nabízené vybraným dodavatelem lze provozovat v infrastruktuře odpovídající bezpečnostním pravidlům zadavatele.
114. Podle zadavatele Varování nestanoví obecný zákaz produktů společnosti Mindray ani automatickou povinnost vyloučit dodavatele nabízejícího tyto produkty, nýbrž upozorňuje na rizika spojená s předáváním dat do ČLR, Hongkongu či Macaa a rizika související se vzdálenou správou technických aktiv z těchto území. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách zdůraznil, že Varování nesměřuje proti konkrétním výrobkům, materiálům nebo zařízením, a uzavřel, že „(s)mluvní zákaz se tedy z hlediska doslovného znění čl. 3 odst. 5 písm. c) Kupní smlouvy na nabídku vybraného dodavatele přímo neaplikuje.“ Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že neposuzoval pouze zemi původu společnosti Mindray, ale konkrétní technické řešení, architekturu provozu a způsob integrace vybraným dodavatelem nabízeného zařízení (v odůvodnění jmenovitě uvedl, co bylo posuzováno), přičemž dospěl k závěru, že vybraným dodavatelem nabízené řešení nepředstavuje provozní model odpovídající rizikům identifikovaným ve Varování.
115. K argumentaci, v níž navrhovatel tvrdí, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínku stanovenou v bodu 3.5 písm. c) návrhu smlouvy, zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl: „Zákaz použití zařízení, o kterých bylo vydáno varování NÚKIB, nelze bez dalšího vztahovat na všechny výrobky pocházející od výrobců se sídlem mimo Evropskou unii. Takový výklad neodpovídá obsahu Varování ani jeho účelu. Rozhodující je konkrétní způsob implementace, přenos dat a model vzdálené správy.“
116. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že zadávací dokumentace nestanovila omezení vztahující se k zemi původu výrobce ani zákaz produktů z konkrétních zemí, a konstatoval: „Pokud dodávané řešení: nepředává data do uvedených jurisdikcí; neumožňuje vzdálenou správu z těchto území; a je provozováno v režimu odpovídajícím bezpečnostním opatřením zadavatele, nelze z Varování NÚKIB bez dalšího dovozovat automatickou povinnost vyloučení dodavatele.“
117. V další části odůvodnění rozhodnutí o námitkách se zadavatel vyjádřil k posouzení nabídky vybraného dodavatele optikou Varování, přičemž uvedl následující:
- „Místo zpracování systémových a uživatelských dat. Centrální monitorovací systém (CMS) je provozován lokálně v infrastruktuře zadavatele (…) Veškerá pacientská a provozní data zůstávají na serverech zadavatele a nejsou předávána do ČLR.
- Subjekt vykonávající vzdálenou správu. Vybraný dodavatel je česká právnická osoba (CHEIRÓN a.s.) se sídlem v České republice. Servis a vzdálená správa technických aktiv je vykonávána personálem vybraného dodavatele z území České republiky, v součinnosti s biomedicínským inženýrem zadavatele a přes VPN s autentizací (…) Vzdálená správa tedy není vykonávána z území ČLR ani zvláštních administrativních oblastí ani subjekty na nich usídlenými.
- Architektura datových toků k výrobci. ZD (…) stanovuje, že instalovaná zařízení budou schopna dlouhodobě plnohodnotně pracovat i bez přístupu k internetu a jiným částem sítě (plnohodnotná funkcionalita v dlouhodobém ostrovním režimu) a že ke zdravotnickému prostředku bude moct být připojena pouze klávesnice a myš, ostatní (…) budou mít zakázaný přístup dodavatelem. Vybraný dodavatel u obou položek deklaroval splnění (‚Ano’). Zařízení tedy nemá automatický datový tok k výrobci.
- Výrobce zdravotnického prostředku (MINDRAY) má sídlo mimo ČR, avšak samotná skutečnost, že výrobce má sídlo mimo EU, není podle Varování (…) ani podle ZKB důvodem pro vyloučení nabídky (…)“.
118. Úřad přezkoumal relevantní část odůvodnění rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že zadavatel se s posuzovanou námitkou navrhovatele vypořádal řádně a v souladu s § 245 odst. 1 zákona. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je podle Úřadu zřejmé, z jakých úvah a zjištění zadavatel ve vztahu k posuzované námitce vycházel, jak jednotlivé namítané skutečnosti vyložil a proč je nepovažuje za důvodné; jsou tak zřejmé důvody, pro které zadavatel posuzovanou námitku odmítl. Zadavatel se podle Úřadu podrobně a srozumitelně vyjádřil k jádru posuzované námitky, zejména vysvětlil posouzení nabídky vybraného dodavatele a důvody, pro které neshledal její rozpor se zadávacími podmínkami ani zákonem. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je současně dle názoru Úřadu patrné, z jakých skutkových zjištění zadavatel při posouzení nabídky vybraného dodavatele vycházel a proč nesouhlasil s argumenty navrhovatele. Úřad zdůrazňuje, že samotný nesouhlas navrhovatele s těmito závěry zadavatele neznamená jejich nedostatečnost.
119. Úřad proto uzavírá, že šetřená část odůvodnění rozhodnutí o námitkách představuje ucelený pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se vypořádal se všemi relevantními skutečnostmi a své závěry týkající se posouzení nabídky vybraného dodavatele dostatečně vysvětlil (nikoli obecně, jak namítá navrhovatel). Šetřená část odůvodnění rozhodnutí o námitkách tak podle Úřadu splňuje požadavky kladené na rozhodnutí o námitkách podle § 245 odst. 1 zákona.
K námitce týkající se přesnosti dávkování infuzní pumpy
120. Navrhovatel má za to, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje namítaný parametr požadující přesnost dávkování infuzní pumpy „maximálně ± 3 % a lepší“, a namítá, že zadavatel namítaný parametr ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele nesprávně posoudil jako splněný a přidělil za něj 10 bodů v rámci kritéria hodnocení „Vybrané technické parametry“ (dále jen „kritérium hodnocení“), přestože měl vybraný dodavatel za namítaný parametr obdržet podle navrhovatele 0 bodů. Navrhovatel tvrdí, že požadované přesnosti dávkování infuzní pumpy, tedy „maximálně ± 3 % a lepší“, je dosaženo pouze při kratší infuzi, nikoli při „standardním“ použití. Zadavatel podle navrhovatele porušil § 119 odst. 1 zákona, neboť hodnocení nabídky vybraného dodavatele neodpovídá zadávacím podmínkám.
121. Ze zadávací dokumentace Úřad zjistil, že namítaný parametr je stanoven následovně: „Infuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší“. V rámci kritéria hodnocení je pak v případě jeho splnění hodnocen 10 body, zatímco jeho nesplnění O body.
122. Z nabídky vybraného dodavatele Úřad zjistil, že (i) vybraný dodavatel v technické specifikaci označil namítaný parametr jako splněný, když uvedl „Ano - ± 3 %“, (ii) v datovém listu je uvedeno: „Přesnost: ≤± 3 % (pro dedikované sety Infusosafe Set S)“ a (iii) v návodu k obsluze je uvedeno: „Přesnost infuze: ≤ ±3 %, Přesnost bolusu: ≤±3% nebo ± 0,02ml, podle toho, co je vyšší, Dlouhodobá přesnost infuze: ≤ ±5% na 96h při infuzi maximálně 12litrů, Přesnost kapání: ≤ ±10 %, Poznámka: Test v souladu s IEC60601-2-24:2012“.
123. Z nabídky navrhovatele Úřad zjistil, že (i) navrhovatel v technické specifikaci označil namítaný parametr jako splněný, když uvedl „Ano - ± 3 %“, (ii) v technickém listu je uvedeno: „Přesnost dávkování: ± 3 % podle normy IEC 60601-2-24, Přesnost dávkování je udržována po dobu nejméně 96 hodin při použití Infusomat Space Line“, (iii) v návodu k použití je uvedeno: „Přesnost podávání: ±3 % podle normy IEC 60601-2-24, Poznámka: Platí pro vodní sloupec 50 cm v přívodním vedení, Přesnost podávání při podávání bolusu: obvykle ±5 % u objemu bolusu › 1 ml Poznámka: při dávkování menších objemů bolusu se může přesnost lišit“.
124. Podle zprávy o hodnocení zadavatel přidělil nabídce vybraného dodavatele a navrhovatele za splnění namítaného parametru 10 bodů.
125. S ohledem na argumentaci navrhovatele považuje Úřad za nezbytné předně vyložit obsah namítaného parametru, neboť teprve na základě jeho výkladu lze posoudit, zda zadavatel postupoval v souladu se zadávacími podmínkami, když nabídce vybraného dodavatele v kritériu hodnocení za splnění namítaného parametru přidělil 10 bodů.
126. Úřad předně obecně uvádí, že k interpretaci textu zadávací dokumentace se obecně vyjádřil předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-41483/2024/162 ze dne 6. 11. 2024 vydaném ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0153/2024/VZ (dále jen „rozhodnutí R0153“): „(…) Dodavatelům při podání nabídky nemusí být na první pohled z textu zadávací dokumentace zřejmé, který výklad zadavatel skutečně preferuje, nicméně průměrný odborně zdatný dodavatel je schopen na základě výkladových metod, které právní řád uznává, dojít k jednomu správnému výkladu požadavku zadavatele. Těmito metodami jsou např. logický, systematický, teleologický[4] výklad. Pokud ani použití těchto metod nevede k získání jednoho výkladu, který jako správný obstojí, zbývá metoda poslední, a tou je výklad tzv. contra proferentem, tedy výklad v neprospěch toho, kdo sporného pojmu použil poprvé[5], což je zpravidla zadavatel jakožto tvůrce zadávací dokumentace. (…) K problematice interpretace je třeba také uvést, že výklad zadávací dokumentace je vždy záležitost objektivní, která se řídí výše uvedenými pravidly. Jak dodavatelé, tak zadavatel (a nakonec i Úřad) jsou při posuzování obsahu zadávací dokumentace oprávněni a povinni se těmito pravidly výkladu řídit. To zaručuje, že hospodářská soutěž o veřejnou zakázku probíhá na základě zadávací dokumentace relativně objektivně a férově. (…)“. Úřad podotýká, že ačkoli se skutkové okolnosti řešené v rozhodnutí R0153 od nyní šetřené věci částečně liší, odkazuje na uvedené rozhodnutí toliko v rozsahu jeho obecných závěrů týkajících se objektivního výkladu zadávacích podmínek.
127. Úřad konstatuje, že znění namítaného parametru je formulováno obecně a není v něm stanoveno, k jakému režimu dávkování, délce infuze ani k jakým provozním podmínkám se přesnost dávkování „maximálně ± 3 % a lepší“ vztahuje. K tomu Úřad dodává, že této skutečnosti si je vědom i navrhovatel, který v návrhu mj. uvedl, že „(z)adavatel v zadávacích podmínkách výslovně neuvedl, k jakému dávkování je přesnost (…) stanovena. (…) Parametr se rozhodně netýká režimu bolusu, neboť u bolusu zadavatel samotný požadavek na přesnost dávkování nestanovil, přičemž z formulace Parametru (…) rozhodně nelze dovozovat, že Parametr se vztahuje i na režim bolusu.“ Namítaný parametr ani jiná část zadávací dokumentace neobsahuje žádné vymezení „běžného“ či „standardního“ dávkování, pročež podle Úřadu neobstojí tvrzení navrhovatele, že namítaný parametr má být vykládán tak, že „tento je stanoven ve vztahu k běžnému, resp. standardnímu dávkování infuzní pumpy“. Podle Úřadu takové tvrzení navrhovatele ve vztahu k namítanému parametru nemá oporu v zadávací dokumentaci.
128. V přípisu ze dne 7. 7. 2026 zadavatel k výkladu namítaného parametru mj. uvedl, že výrobci infuzní techniky obvykle deklarují v technické specifikaci obecnou přesnost dávkování, zatímco údaje vztahující se k různým průtokům, provozním podmínkám nebo specifickým režimům podávání nejsou uváděny výrobci jednotně. Z tohoto důvodu zadavatel formuloval namítaný parametr jako požadavek na obecnou přesnost dávkování a při jeho posouzení vycházel z výrobcem deklarované přesnosti stanovené podle Normy. Zadavatel dále uvedl, že další údaje o přesnosti dávkování obsažené v technické dokumentaci, vztahující se k různým režimům, průtokům, provozním podmínkám nebo specifickým režimům podávání, podle něj nepředstavují deklarovanou přesnost dávkování infuzní pumpy, nýbrž doplňující informace o jejím chování za konkrétních podmínek měření a nejedná se o údaje uváděné jednotně všemi výrobci. Zadavatel je přesvědčen, že pokud by při posouzení nabídek účastníků zadávacího řízení vycházel z parametrů přesnosti při dlouhodobé infuzi, přesnosti podání bolusu nebo přesnosti kapání, přestože takové požadavky v zadávací dokumentaci nestanovil, hodnotil by nabídky podle kritérií, která nebyla účastníkům zadávacího řízení předem známa. Úřad z uvedeného vyjádření zadavatele dovozuje, že zadavatel namítaný parametr vykládal jako požadavek na doložení výrobcem deklarované přesnosti dávkování „maximálně ± 3 % a lepší“, aniž by byla tato hodnota dále vztažena ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze nebo provozním podmínkám, nikoliv jako požadavek, který musí být splněn ve všech režimech podávání, při všech délkách infuze či za všech provozních podmínek uvedených v technické dokumentaci výrobce infuzní techniky.
129. Úřad za účelem zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti přistoupil k oslovení vybraných poskytovatelů zdravotních služeb a zadavatelů veřejných zakázek na zdravotnickou techniku mj. s dotazem, zda je namítaný parametr třeba vykládat jako obecný požadavek na přesnost dávkování, či zda se vztahuje k určitému režimu podávání, délce infuze nebo jiným provozním podmínkám. Z předložených odborných vyjádření vyplývá, že mezi oslovenými zdravotnickými zařízeními nepanuje úplná shoda ohledně výkladu namítaného parametru. FN Bulovka a FN Ostrava se přiklonily k výkladu, podle něhož není namítaný parametr bez dalšího (tj. bez bližší specifikace či upřesnění ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze, typu infuzního setu či jiným provozním podmínkám) nutné vztahovat ke všem režimům podávání či provozním podmínkám uvedeným v technické dokumentaci a za relevantní považují obecnou přesnost dávkování, resp. přesnost dávkování ve standardním režimu použití infuzní pumpy. Konkrétně lze citovat z vyjádření FN Bulovka, ve kterém je uvedeno, že z odborného hlediska je rozhodný „obecný údaj o přesnosti dávkování bez omezení na konkrétní režim nebo specifické podmínky měření“. Ve vyjádření FN Ostrava je pak uvedeno, že „lze z medicínsko-technického hlediska považovat za relevantní splnění předmětného parametru ve standardním režimu použití infuzní pumpy, tedy v režimu nejčastěji používaném pro zajištění dané péče“. Současně údaje vztahující se ke specifickým režimům podávání, zejména k bolusu, bez dalšího nepovažují oba oslovení (tj. FN Bulovka a FN Ostrava) za relevantní pro posouzení namítaného parametru. Úřad v této souvislosti nesouhlasí s navrhovatelem, resp. s jeho tvrzením obsaženým ve vyjádření k podkladům, že by odborná vyjádření FN Bulovka a FN Ostrava potvrzovala jeho výklad namítaného parametru. Z těchto odborných vyjádření totiž podle Úřadu nevyplývá, že by rozhodným údajem pro posouzení splnění namítaného parametru musela být právě přesnost dávkování při podávání infuze po dobu 96 hodin, kterou navrhovatel považuje za rozhodující; obě zdravotnická zařízení se vyjadřují obecně k přesnosti dávkování ve standardním režimu použití infuzní pumpy, resp. k obecně deklarovanému údaji o přesnosti dávkování, aniž by za rozhodný údaj označila právě navrhovatelem prosazovanou dlouhodobou přesnost dávkování. Naproti tomu ÚVN zastává názor, že při absenci bližší specifikace namítaného parametru by měla být požadovaná přesnost dodržena ve všech standardních režimech provozu infuzní pumpy, tedy i např. v režimu bolusu. Úřad tedy po posouzení obsahu odborných vyjádření konstatuje, že namítanému parametru nelze přisoudit jediný odborně nezpochybnitelný výklad, neboť z nich nevyplývá jednoznačný odborný konsenzus ohledně jeho interpretace. Jinými slovy, obecně formulovaný požadavek na přesnost dávkování infuzní pumpy, který není blíže specifikován ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze či provozním podmínkám, připouští z odborného hlediska více výkladů. Za této situace tak nelze podle Úřadu uzavřít, že by odborná veřejnost zastávala jednotný názor, podle něhož musí být obecně formulovaný parametr přesnosti dávkování infuzní pumpy bez dalšího posuzován výhradně ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze nebo jiným provozním podmínkám.
130. Z nabídek účastníků zadávacího řízení, vyjádření zadavatele[6] a z odborných vyjádření současně vyplývá, že technická dokumentace infuzních pump jednotlivých výrobců obsahuje údaje o přesnosti jejich dávkování vztahující se k odlišným režimům podávání, délkám infuze a podmínkám měření, přičemž tyto údaje nejsou mezi těmito výrobci uváděny jednotným ani plně srovnatelným způsobem. Zatímco některé hodnoty přesnosti dávkování jsou vztahovány ke konkrétnímu typu setu infuzní pumpy, jiné k určité délce infuze, provozním podmínkám nebo specifickému režimu podávání. Uvedené skutečnosti podle Úřadu tak svědčí o tom, že namítaný parametr připouštěl více možných výkladů, neboť ze struktury a obsahu technické dokumentace infuzních pump jednotlivých výrobců nevyplývá jednotný způsob deklarace přesnosti dávkování. Současně ze samotného textu namítaného parametru není dle názoru Úřadu možné jednoznačně dovodit, že požadovaná hodnota „maximálně ± 3 % a lepší“ musí být při zohlednění všech specifik předmětu veřejné zakázky splněna ve všech režimech podávání, při všech délkách infuze či za všech provozních podmínek uváděných výrobci.
131. Úřad na základě shora uvedeného konstatuje, že výklad namítaného parametru nebylo možné jednoznačně dovodit (i) ze zadávací dokumentace, v níž namítaný parametr nebyl zadavatelem konkrétně specifikován, a to ani ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze či jiným provozním podmínkám; (ii) z technické dokumentace předložené účastníky zadávacího řízení, jelikož údaje o přesnosti dávkování nabízených infuzních pump nebyly danými výrobci uváděny jednotně a plně srovnatelným způsobem; přičemž ani (iii) z provedeného dokazování (jak u zadavatele, tak u oslovených zdravotnických zařízení), ze kterého vyplynulo, že namítaný parametr připouští různé, resp. více objektivně možných výkladů. Úřad proto uzavírá, že nelze postavit najisto, že namítaný parametr musel být vykládán výhradně způsobem uváděným navrhovatelem v návrhu, resp. v jeho vyjádřeních, tedy že je stanoven „ve vztahu k běžnému, resp. standardnímu dávkování infuzní pumpy“, přičemž navrhovatel má za to, že tímto údajem je pouze přesnost dávkování při provádění infuze po dobu 96 hodin. Úřad je v šetřeném případě přesvědčen, že je třeba zohlednit obecné závěry vyslovené předsedou Úřadu v rozhodnutí R0153 (viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), podle nichž nelze v případě existence více objektivně možných výkladů zadávací podmínky přičítat nejednoznačnost jejího znění k tíži dodavatelů, kteří postupovali v souladu s některým z těchto výklad.
132. Úřad proto nepovažuje za důvodné přiklonit se výhradně k restriktivnímu výkladu, podle něhož měla být požadovaná hodnota přesnosti dávkování infuzní pumpy „maximálně ± 3 % a lepší“ bez dalšího splněna ve všech výrobcem deklarovaných režimech podávání, při všech délkách infuze a za všech provozních podmínek, případně konkrétně při provádění infuze po dobu 96 hodin, jak tvrdí navrhovatel. Takový požadavek totiž zadavatel v zadávací dokumentaci dle Úřadu výslovně nestanovil. Naopak je z pohledu Úřadu v šetřeném případě namístě akceptovat i takový výklad namítaného parametru, podle něhož je pro posouzení jeho splnění rozhodující výrobcem deklarovaná hodnota přesnosti dávkování infuzní pumpy ve vazbě na konkrétní typ setu, případně jako „obecně“ deklarovaná přesnost dávkování infuzní pumpy bez vazby na délku infuze, provozní podmínky nebo specifické režimy podávání, tedy výklad, který v šetřeném případě uplatnil ve vztahu k namítanému parametru zadavatel.
133. Jestliže tedy zadavatel při posouzení nabídek vycházel z výkladu, podle něhož je pro splnění namítaného parametru rozhodující výrobcem „obecně“ deklarovaná přesnost dávkování ve vazbě na konkrétní typ setu odpovídající hodnotě „maximálně ± 3 % a lepší“, a tento výklad zadavatel uplatnil shodně vůči oběma účastníkům zadávacího řízení, nelze takový postup zadavatele považovat za rozporný se zákonem, resp. zadávacími podmínkami. Za situace, kdy zadávací dokumentace připouštěla více výkladů, byl zadavatel povinen přistoupit podle Úřadu k posouzení namítaného parametru způsobem, který by dodatečně zpřísňoval zadávací podmínky v neprospěch účastníků zadávacího řízení.
134. Úřad shrnuje, že zadavatel v posouzení namítaného parametru u obou účastníků zadávacího řízení vycházel z údajů o přesnosti dávkování nabízených infuzních pump, které podle jeho výkladu odpovídaly požadavku na přesnost dávkování infuzní pumpy „maximálně ±3 % a lepší“. U vybraného dodavatele se jednalo o údaj „Přesnost: ≤± 3 % (pro dedikované sety Infusosafe Set S)“ uvedený v datovém listu a údaj „Přesnost infuze: ≤ ±3 %“ uvedený v návodu k obsluze. U navrhovatele vycházel zadavatel z údaje „Přesnost dávkování ± 3 % podle normy IEC 60601-2-24, Přesnost dávkování je udržována po dobu nejméně 96 hodin při použití Infusomat Space Line.“ uvedeného v technickém listu a údaje „Přesnost podávání: ±3 % podle normy IEC 60601-2-24 Poznámka: Platí pro vodní sloupec 50 cm v přívodním vedení“ uvedeného v návodu k použití. Další údaje o přesnosti dávkování obsažené v technické dokumentaci obou účastníků zadávacího řízení zadavatel při posouzení namítaného parametru nezohledňoval. Zadavatel tedy při posouzení namítaného parametru přistupoval k oběma účastníkům zadávacího řízení shodně, neboť v obou případech vycházel z výrobcem deklarovaných údajů o přesnosti dávkování dotčené infuzní pumpy, aniž by přihlížel k údajům vztahujícím se ke konkrétním režimům podávání, délkám infuze či jiným podmínkám měření. Skutečnost, že při jiných režimech či podmínkách je deklarována odlišná přesnost než zadavatelem v namítaném parametru požadovaná, nemůže podle názoru Úřadu v šetřeném případě vést k závěru o nesplnění namítaného parametru, neboť zadavatel takové rozlišení namítaného požadavku v zadávací dokumentaci nestanovil[7]. Na základě tohoto postupu pak zadavatel dospěl k závěru, že oba účastníci zadávacího řízení namítaný parametr splňují, a za jeho splnění jim přidělil oběma shodně 10 bodů.
135. K tvrzení navrhovatele, že údaj o přesnosti dávkování „≤ ± 3 % (pro dedikované sety Infusosafe Set S)“ uvedený v datovém listu předloženém vybraným dodavatelem se vztahuje pouze ke „krátkodobé“ infuzi, Úřad konstatuje, že taková skutečnost z předložené technické dokumentace jednoznačně nevyplývá; jedná se tak pouze o interpretaci navrhovatele. Současně nelze z toho, že navrhovatel ve své technické dokumentaci (konkrétně v technickém listu) uvádí „Přesnost dávkování: ± 3 % podle normy IEC 60601-2-24, Přesnost dávkování je udržována po dobu nejméně 96 hodin při použití Infusomat Space Line“ bez dalšího dovozovat, že právě přesnost dávkování po dobu nejméně 96 hodin představovala v šetřeném případě rozhodný údaj pro posouzení splnění namítaného parametru, neboť zadavatel takový požadavek v zadávací dokumentaci nestanovil. Úřad současně podotýká, že navrhovatel sám připouští, že zadavatel v zadávacích podmínkách nespecifikoval, ke kterému režimu podávání se namítaný parametr vztahuje. Tvrdí-li navrhovatel, že právě přesnost dávkování při standardním použití infuzní pumpy po celou dobu použitelnosti infuzního setu, tedy 96 hodin, představuje jediný správný výklad namítaného parametru, pak Úřad konstatuje, že takový požadavek zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně nestanovil a nevyplývá ani ze samotného znění namítaného parametru. Skutečnost, že navrhovatel pokládá tento výklad za správný, proto sama o sobě podle názoru Úřadu neznamená, že zadavatel byl povinen při posouzení nabídek vycházet výlučně z údaje o přesnosti dávkování vztahujícího se k období 96 hodin. Jak Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, v rámci správního řízení bylo naopak zjištěno, že namítaný parametr připouštěl více objektivně možných výkladů, přičemž z jeho znění nebylo možné jednoznačně dovodit, že požadovaná hodnota „maximálně ± 3 % a lepší“ musí být posuzována výhradně ve vazbě na podávání infuze po celou dobu použitelnosti infuzního setu. Za této situace podle Úřadu nelze zadavateli vytýkat, že při posouzení namítaného parametru nevycházel z interpretace prosazované navrhovatelem (zejména v přípisu navrhovatele ze dne 22. 7. 2026 a ve vyjádření k podkladům), pokud taková interpretace namítaného parametru nebyla ze zadávací dokumentace jednoznačně seznatelná a současně ani nepředstavuje obecně uznávaný a nesporný přístup z odborného hlediska.
136. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel při posouzení namítaného parametru vycházel v nabídkách účastníků zadávacího řízení z odlišných údajů o přesnosti dávkování, které podle názoru navrhovatele nejsou vzájemně srovnatelné, Úřad uvádí, že tato skutečnost je důsledkem nejen samotného znění namítaného parametru, ale rovněž způsobu, jakým jednotliví výrobci infuzní techniky údaje o přesnosti dávkování infuzních pump v technické dokumentaci deklarují. Jak již Úřad uvedl výše, údaje o přesnosti dávkování nejsou v technické dokumentaci jednotlivých výrobců uváděny jednotně a nevztahují se vždy ke stejným režimům podávání, průtokům či provozním podmínkám. Současně nebylo v rámci správního řízení (na základě provedeného dokazování, zejména odborných vyjádření oslovených zdravotnických zařízení) postaveno najisto, že právě údaj o „dlouhodobé“ přesnosti dávkování infuzní pumpy představuje jediný správný nebo rozhodný údaj pro posouzení splnění namítaného parametru. Za této situace Úřad neshledává pochybení v tom, že zadavatel přistoupil k nabídkám obou účastníků zadávacího řízení shodným způsobem a při posouzení namítaného parametru vycházel z údajů o přesnosti dávkování nabízených infuzních pump, které jednotliví výrobci deklarovali jako splňující hodnotu „maximálně ± 3 % a lepší“. Skutečnost, že navrhovatel v technické dokumentaci k nabízené infuzní pumpě uváděl údaj o přesnosti dávkování vztahující se k období nejméně 96 hodin, podle Úřadu sama o sobě neznamená, že zadavatel byl povinen porovnávat právě tuto „dlouhodobou“ přesnost dávkování i u infuzní pumpy nabízené vybraným dodavatelem. Takový požadavek totiž ze zadávací dokumentace nevyplýval. Pokud by zadavatel při posouzení nabídek vycházel právě z údaje o „dlouhodobé“ přesnosti dávkování infuzní pumpy, doplnil by tím do namítaného parametru požadavek, který v něm výslovně nestanovil. Úřad proto považuje za podstatné, že zadavatel u obou účastníků zadávacího řízení vycházel ze shodného výkladového přístupu a za splnění namítaného parametru přidělil oběma účastníkům shodně 10 bodů.
137. Navrhovatel dále namítá, že vybraným dodavatelem nabízená infuzní pumpa nesplňuje namítaný požadavek, neboť dosažení přesnosti dávkování „maximálně ± 3 % a lepší“ je podle jeho názoru podmíněno použitím setu „Infusosafe Set S“, tedy na setu se silikonovým dílem (srov. bod 24 návrhu). Úřad k tomu uvádí, že údaj „pro dedikované sety Infusosafe Set S“ je uveden v datovém listu, zatímco v návodu k obsluze tento údaj u přesnosti dávkování dotčené infuzní pumpy absentuje. Úřad nesouhlasí s navrhovatelem v tom, že samotná vazba údaje o přesnosti dávkování na konkrétní infuzní set odůvodňuje závěr o nesplnění namítaného parametru. Namítaný parametr totiž nestanovil požadavek na dosažení přesnosti dávkování při použití konkrétního typu infuzního setu ani jinak nevymezoval podmínky, za nichž má být požadované přesnosti dosaženo. Úřad současně poukazuje na skutečnost, že rovněž v technickém listu předloženém navrhovatelem je údaj o přesnosti dávkování jím nabízené infuzní pumpy vázán na použití konkrétního setu, konkrétně „Infusomat Space Line“. Samotná skutečnost, že výrobce deklaruje dosažení určité přesnosti dávkování ve vazbě na konkrétní set infuzní pumpy, proto podle Úřadu bez dalšího neumožňuje dovodit nesplnění namítaného parametru. Úřad proto považuje tuto argumentaci navrhovatele za nedůvodnou.
138. K argumentaci navrhovatele, že návod k obsluze infuzní pumpy nabízené vybraným dodavatelem není evidován v Registru, Úřad uvádí, že ze zadávacích podmínek nevyplývá požadavek na evidenci tohoto návodu v Registru. Uvedená skutečnost navíc sama o sobě nevypovídá o nesplnění namítaného požadavku vybraným dodavatelem a podle Úřadu nezpochybňuje věrohodnost či použitelnost návodu k obsluze nabízené infuzní pumpy. Úřad proto uzavírá, že argumentace navrhovatele založená na absenci návodu k použití v Registru je nedůvodná.
139. K tvrzení navrhovatele obsaženému ve vyjádření k podkladům, jímž (podle Úřadu nově) zpochybňuje věrohodnost a relevanci návodu k obsluze infuzní pumpy nabízené vybraným dodavatelem, Úřad uvádí následující. V námitkách se navrhovatel ve vztahu k namítanému parametru odvolával na návod k obsluze „infuzní pumpy BeneFusion nVP na str. 102 (…), který je zveřejněn v Registru zdravotnických prostředků (…)“ a dále uvedl, že „(p)okud by snad Vybraný uchazeč nabídl přístroj, jehož návod k použití pod označením PN:046 022039-00(3.0), (…) v současnosti není (…) evidován v databázi RZPRO, avšak Stěžovatel jej následně identifikoval na českém trhu, je Stěžovatel nucen namítnout, že ani takový výrobek ve spojení s k němu kompatibilním spotřebním materiálem nesplňuje zadávací podmínku spočívající v minimální přesnosti dávkování ± 3 %“. Z obsahu námitek tedy vyplývá, že si navrhovatel byl již v době jejich podání vědom existence více verzí návodů k obsluze vztahujících se k infuzní pumpě BeneFusion nVP a současně disponoval informacemi o odlišných údajích obsažených v těchto dokumentech. V návrhu navrhovatel pak uvedl, že „(v)ybraný dodavatel nabídl zadavateli přístroj (…) BeneFusion nVP (…), jehož návod k použití je veden pod označením PN:046-022039-00(3.0) a v současnosti není (…) evidován v databázi Registru (…) navrhovatel ve svých námitkách poukazoval na infuzní pumpu (…), která vykazuje přesnost dávkování ± 5 % (…), což je patrné z návodu k použití infuzní pumpy BeneFusion nVP na str. 102, který byl zveřejněn v Registru (…). Z návodu k použití (který není zveřejněn v Registru), který je veden pod označením PN:046-022039-00(3.0), (…)“. Z obsahu návrhu rovněž vyplývá, že navrhovatel výslovně rozlišoval mezi návodem k obsluze zveřejněným v Registru a návodem označeným PN: 046-022039-00 (3.0), který podle jeho tvrzení v Registru zveřejněn nebyl. Jestliže tedy navrhovatel již v době podání námitek a následně návrhu věděl o existenci různých verzí návodů k obsluze a považoval tuto skutečnost za významnou pro posouzení splnění namítaného parametru, nic mu nebránilo, aby příslušnou argumentaci (uvedenou ve vyjádření k podkladům) uplatnil již v těchto procesních podáních. Navrhovatel však v námitkách ani v návrhu svoji argumentaci nevystavěl na tvrzení o existenci několika rozdílných verzí návodů k obsluze infuzní pumpy BeneFusion nVP, jejich vzájemném rozporu či pochybnostech o tom, která z těchto verzí se vztahuje ke konkrétně vybraným dodavatelem nabídnutému plnění, nýbrž z těchto dokumentů dovozoval především nesplnění namítaného parametru vybraným dodavatelem. Úřad v této souvislosti připomíná, že odpovědnost za objasnění skutkového stavu leží primárně na účastnících správního řízení, kteří jsou povinni předložit veškeré relevantní skutkové informace a důkazy v zákonem stanovených koncentračních lhůtách. Nelze proto podle přesvědčení Úřadu připustit, aby účastník správního řízení po uplynutí těchto lhůt rozšiřoval svou argumentaci o nové skutkové konstrukce založené na skutečnostech, které mu byly známy již v době podání námitek či návrhu. Skutečnost, že navrhovatel až ve vyjádření k podkladům podrobně rozporuje jednotlivé verze návodů k obsluze infuzní pumpy BeneFusion nVP a dovozuje z nich nové skutečnosti, když odkazuje na návod k obsluze uveřejněný v Registru „vydaný v květnu 2020, revize 1.0, P/N 046-019842-00 (1.0)“, „vydaný v březnu 2022, označený jako revize 3.0.“ a „anglický návod, který je veřejně dohledatelný (…) BeneFusion nVP / nVP ex / nVP Neo z července 2023, znovu označený jako Revision 1.0“, proto Úřad považuje za argumentaci uplatněnou opožděně. Současně se podle Úřadu nejedná ani o případ spadající pod výjimku z koncentrace řízení, neboť navrhovatel netvrdí skutečnosti způsobilé zpochybnit věrohodnost konkrétního podkladu pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 251 odst. 5 zákona; netvrdí například nepravost relevantních části návodu k obsluze předloženého v nabídce vybraného dodavatele. Navrhovatel tak podle Úřadu předkládá novou argumentaci k dokumentům, které měl k dispozici a jejichž obsah mu byl znám již dříve. Úřad proto k této nově uplatněné argumentaci navrhovatele obsažené ve vyjádření k podkladům nepřihlíží.
140. K navrhovatelem zpochybňované povaze datového listu předloženého vybraným dodavatelem v nabídce, kterou uplatnil ve vyjádření k podkladům, Úřad uvádí, že v šetřeném případě není pro posouzení věci samo o sobě rozhodné, zda byl datový list vyhotoven přímo výrobcem infuzní pumpy, či vybraným dodavatelem. Předně Úřad konstatuje, že zadavatel v textové části zadávacích podmínek stanovil, aby součástí nabídky účastníka zadávacího řízení byly „(n)ávod k obsluze a produktové listy nabízených přístrojů“ a v technické specifikaci stanovil povinnost uvést „(o)dkaz na konkrétní stránku v návodu k použití nebo jinou oficiální dokumentaci výrobce“. Podstatné podle Úřadu je, že zadavatel splnění namítaného parametru neposuzoval pouze na základě datového listu, ale rovněž na základě návodu k obsluze, který byl také součástí nabídky vybraného dodavatele. Z tohoto návodu k obsluze přitom vyplývá údaj „Přesnost infuze: ≤ ±3 %“, tedy údaj, který podle výkladu zadavatele odpovídal namítanému parametru na přesnost dávkování „maximálně ± 3 % a lepší“, přičemž navrhovatel nijak nezpochybňuje, že tento údaj pochází z návodu k obsluze výrobce. I pokud by tedy Úřad odhlédl od datového listu a vycházel pouze z vybraným dodavatelem v nabídce předloženého návodu k obsluze, nic by to neměnilo na skutečnosti, že v dokumentaci předložené vybraným dodavatelem byla deklarována hodnota přesnosti dávkování nabízené infuzní pumpy odpovídající namítanému parametru. Argumentace navrhovatele směřující proti povaze datového listu proto dle názoru Úřadu není způsobilá zpochybnit závěr zadavatele o splnění namítaného parametru vybraným dodavatelem.
141. K požadavku navrhovatele (vyslovenému ve vyjádření k podkladům) na doplnění dokazování za účelem jednoznačné identifikace nabízené infuzní pumpy BeneFusion nVP a související dokumentace (zejména prohlášení o shodě) Úřad uvádí, že jej nepovažuje za důvodný. Předmětem vedeného správního řízení bylo posouzení, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při posouzení a hodnocení namítaného parametru. Úřad akcentuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil požadavek na doložení konkrétní certifikace, prohlášení o shodě ani jiné obdobné dokumentace k nabízené infuzní pumpě. Navrhovatel přitom netvrdí, že by zadavatel posuzoval jinou infuzní pumpu, než která byla nabídnuta vybraným dodavatelem, ani nepředkládá konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že dokumentace předložená v nabídce vybraného dodavatele se k nabídnutému plnění nevztahovala. Podle Úřadu je podstatné, že zadavatel při posouzení splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem vycházel z dokumentace předložené v nabídce vybraného dodavatele. Za situace, kdy navrhovatel neprokázal konkrétní rozpor mezi plněním nabídnutým vybraným dodavatelem a dokumentací předloženou v jeho nabídce, Úřad neshledal důvod k doplnění dokazování v navrhovatelem navrhovaném rozsahu.
142. Současně podle navrhovatele oznámení o výběru a zpráva o hodnocení neobsahují žádné přezkoumatelné vysvětlení, z jakých návodů k obsluze nebo technických podkladů k nabízené infuzní pumpě zadavatel při přidělení 10 bodů vybranému uchazeči za namítaný parametr vyšel. Úřad k tomu uvádí, že podle § 119 zákona zadavatel není povinen v oznámení o výběru ani ve zprávě o hodnocení podrobně uvádět veškeré jednotlivé podklady či konkrétní technickou dokumentaci, z níž při hodnocení vycházel. Povinností zadavatele je zajistit, aby jeho postup byl přezkoumatelný jako celek, tj. aby z dokumentace o zadávacím řízení bylo zřejmé, jakým způsobem proběhlo hodnocení nabídek a jak dospěl k výslednému pořadí. V šetřeném případě Úřad konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel posuzoval splnění namítaného parametru na základě údajů uvedených v nabídce vybraného dodavatele, včetně jím předložené technické dokumentace k nabízené infuzní pumpě (tj. datového listu a návodu k obsluze). Skutečnost, že zadavatel v oznámení o výběru výslovně nevyjmenoval konkrétní dokumenty či jejich části, sama o sobě nečiní jeho postup při výběru dodavatele nepřezkoumatelným.
143. S ohledem na výše uvedené Úřad odmítá tvrzení navrhovatele, že měl zadavatel v rámci kritéria hodnocení přidělit vybranému dodavateli za namítaný parametr 0 bodů. Jak již bylo uvedeno, vybraný dodavatel splnění namítaného požadavku řádně deklaroval a doložil technickou dokumentací, přičemž zadávací dokumentace nestanovila žádné další podmínky, za nichž má být požadované přesnosti dosaženo. Úřad proto v šetřeném případě neshledal důvody pro závěr, že zadavatel postupoval v rozporu se zadávacími podmínkami nebo § 119 odst. 1 zákona, pokud považoval namítaný parametr v nabídce vybraného dodavatele za splněný a přidělil mu za něj 10 bodů.
K námitce týkající se kybernetické bezpečnosti
144. Navrhovatel při své argumentaci vychází především z obsahu Varování, které se podle jeho názoru vztahuje také na výrobky zdravotnické techniky, a z něhož dovozuje, že zadavatel jako subjekt podléhající regulaci podle ZKB[8] byl povinen se hrozbami identifikovanými ve Varování zabývat, zohlednit je v analýze rizik a promítnout výsledky této analýzy do svého postupu v zadávacím řízení.
145. Navrhovatel předně zpochybňuje, zda zadavatel provedl analýzu rizik v dostatečném rozsahu a zda při ní odpovídajícím způsobem reflektoval Varování (vč. posouzení bezpečnosti dodavatelského řetězce a právního prostředí výrobců mimo Evropskou unii). K tomu Úřad uvádí, že podle § 248 odst. 1 zákona vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zadavatelem a rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelných předpisem Evropské unie zadavatelem. Ze zde uvedeného ustanovení zákona tedy vyplývá, že předmětem přezkumné pravomoci Úřadu je posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem, resp. zadávacími podmínkami. Úřad tedy není v rámci tohoto správního řízení oprávněn obecně přezkoumávat, zda zadavatel splnil veškeré povinnosti, které mu případně ukládají právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jinými slovy předmětem přezkumu Úřadu není posouzení správnosti či dostatečnosti analýzy rizik provedené zadavatelem podle právních předpisů upravujících oblast kybernetické bezpečnosti, ale toliko posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem a zadávacími podmínkami. Pokud tedy navrhovatel namítá, že zadavatel neprovedl analýzu rizik nebo ji provedl nedostatečně, pak Úřad konstatuje, že takový přezkum nespadá do kompetence Úřadu a případné pochybení zadavatele při plnění povinností vyplývajících z právní úpravy kybernetické bezpečnosti samo o sobě bez dalšího neznamená porušení zákona. Pro závěr o nezákonnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení musí být prokázáno, že se takové pochybení zadavatele konkrétním způsobem promítlo do posouzení nabídky vybraného dodavatele nebo do splnění zadávacích podmínek; dostatečně konkrétní skutečnosti v tomto směru však navrhovatel v návrhu netvrdí a relevantní důkazy způsobilé prokázat nesplnění namítané zadávací podmínky nepředkládá.
146. Úřad konstatuje, že navrhovatel v návrhu vyslovil souhlas se zadavatelem v tom, že Varování nestanovuje obecný zákaz používání produktů společnosti Mindray (tj. výrobce vybraným dodavatelem nabízené infuzní pumpy v zadávacím řízení) a současně z něho nevyplývá automatická povinnost vyloučit dodavatele, kteří nabízí produkty společnosti Mindray (srov. bod 49. návrhu). Pokud navrhovatel polemizuje, že produkty společnosti Mindray mohou být problematické, pokud by jejich problematičnost vyplynula z analýzy rizik, pak Úřad uvádí, že taková argumentace navrhovatele je založena pouze na domněnce, resp. obecné úvaze o možné existenci bezpečnostních rizik ve vztahu k produktům společnosti Mindray. Navrhovatel totiž netvrdí a ani Úřadu nedokládá konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že vybraným dodavatelem nabízené plnění skutečně zahrnuje činnosti identifikované ve Varování, tj. předávání systémových nebo uživatelských dat do ČLR, Hongkongu či Macaa nebo vzdálenou správu technických aktiv z těchto území. Samotná hypotetická možnost, že by analýza rizik zpracovaná zadavatelem mohla vést k určitým závěrům o rizikovosti vybraným dodavatelem nabízeného plnění, nemůže bez dalšího podle Úřadu představovat důkaz o nesplnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem ani o nezákonnosti postupu zadavatele ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele.
147. K argumentaci navrhovatele, podle níž je bod 3.5 písm. c) návrhu smlouvy, podle něhož „(p)rodávající nesmí pro splnění povinnosti z této smlouvy použít jakýkoli materiál, výrobek nebo zařízení, o kterém vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování podle § 12 zákona o kybernetické bezpečnosti“, závaznou zadávací podmínkou, které se měl zadavatel v průběhu zadávacího řízení věnovat a zkoumat její naplnění ze strany vybraného dodavatele, přičemž její nesplnění podle navrhovatele zadavateli brání uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, Úřad uvádí následující. Navrhovatel v této argumentaci nepředložil konkrétní skutečnosti ani důkazy, z nichž by bylo možné dovodit, že nabídka vybraného dodavatele namítanou zadávací podmínku nesplňuje; jeho argumentace je totiž založena především na tvrzení, že zadavatel splnění namítané zadávací podmínky dostatečně neověřil, resp. že navrhovateli vznikla závažná pochybnost ohledně toho, zda bylo takové posouzení rizik ze strany zadavatele vůbec provedeno. Navrhovatel tedy primárně nezpochybňuje konkrétní technické parametry plnění nabízeného vybraným dodavatelem ani neprokazuje, že by součástí nabídky byl materiál, výrobek či zařízení, které namítanou zadávací podmínku nesplňuje, ale toliko dovozuje porušení zákona při výběru vybraného dodavatele z domněnky nedostatečného posouzení nabídky ze strany zadavatele; argumentace navrhovatele totiž vychází především z úvahy, že zadavatel mohl při posouzení nabídky vybraného dodavatele postupovat nedostatečně, nikoliv z tvrzení a doložení konkrétního rozporu nabídky vybraného dodavatele s namítanou zadávací podmínkou. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že mezi tvrzením, že zadavatel při posouzení nabídky postupoval nedostatečně, a tvrzením, že nabídka vybraného dodavatele konkrétní zadávací podmínku nesplňuje, existuje podstatný rozdíl; navrhovatel přitom v návrhu nepředkládá konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit samotné nesplnění namítané zadávací podmínky vybraným dodavatelem.
148. K uvedenému pak Úřad sděluje, že z dokumentace o zadávacím řízení (konkrétně z oznámení o výběru a z části III. rozhodnutí o námitkách) a dále z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že zadavatel se otázkou dopadů Varování ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele zabýval. Úřad konstatuje, že v části „Požadavky na kybernetickou bezpečnost“ technické specifikace jsou stanoveny mj. požadavky na přístup přes vzdálenou správu, na omezení připojování externích zařízení a požadavek na schopnost zařízení pracovat dlouhodobě plnohodnotně i bez přístupu k internetu. Tyto požadavky přitom podle Úřadu směřují právě k omezení rizik souvisejících s předáváním dat a vzdálenou správou technických aktiv, na která Varování upozorňuje. Rovněž vybraný dodavatel ve vyjádření k návrhu uvedl, že skutečnosti uvedené v technické specifikaci svědčí o tom, že zadavatel reflektoval Varování při přípravě zadávacích podmínek. Zadavatel ve vyjádření k návrhu současně uvedl, že problematiku konzultoval rovněž s NÚKIB[9] a následně posuzoval zejména místo zpracování dat, způsob vzdálené správy zařízení, architekturu datových toků, možnost provozu zařízení bez závislosti na externích cloudových službách výrobce a soulad nabízeného řešení s požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovenými v zadávací dokumentaci. Z podkladů obsažených ve spise tak nevyplývá, že by zadavatel otázku dopadů Varování na plnění nabízené vybraným dodavatelem zcela pominul. Úřad zdůrazňuje, že navrhovatel nepředložil žádné důkazy o tom, že by u plnění nabízeného vybraným dodavatelem docházelo k předávání systémových nebo uživatelských dat do ČLR, Hongkongu či Macaa, že vzdálená správa technických aktiv je vykonávána z těchto území a že součástí plnění jsou činnosti nebo funkcionality odpovídající rizikům identifikovaným ve Varování. Úřad v této souvislosti uvádí, že argumentace navrhovatele je založena převážně na úvahách o tom, jaké skutečnosti měl zadavatel podle jeho názoru zkoumat podrobněji, nikoli na tvrzení či doložení konkrétního nesouladu plnění nabízeného vybraným dodavatelem s namítanou zadávací podmínkou. Ostatně ani podle rozhodovací praxe Úřadu nelze závěr o porušení zákona založit pouze na obecných či hypotetických úvahách, nejsou-li podloženy konkrétními skutkovými tvrzeními a důkazy. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-26427/2026/162 ze dne 24. 7. 2026 vydaném ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-R0098/2026, v němž předseda Úřadu zdůraznil, že přezkumná činnost Úřadu je vymezena konkrétními tvrzeními účastníků správního řízení a skutkovým stavem věci, nikoliv obecnými úvahami o možném nezákonném postupu zadavatele. Z uvedeného rozhodnutí tedy vyplývá, že Úřad není povinen zabývat se teoretickými situacemi či hypotetickými scénáři, na které účastník řízení pouze obecně upozorňuje, pokud nejsou formulovány jako konkrétní námitka a nejsou podloženy relevantními skutkovými tvrzeními, popřípadě důkazními návrhy; povinností Úřadu je vypořádat konkrétní námitky opřené o skutková tvrzení vztahující se k přezkoumávanému postupu zadavatele, nikoliv posuzovat abstraktní či potenciální situace, které v projednávané věci nebyly tvrzeny ani doloženy. Ačkoliv se skutkové okolnosti nyní posuzované věci od citovaného případu v jisté míře liší a navrhovatel v nyní šetřeném případě konkrétní námitku uplatnil, nelze podle Úřadu přehlédnout, že svou argumentaci v podstatné míře staví na úvahách o tom, jaké skutečnosti měl zadavatel podle jeho názoru zkoumat podrobněji, nikoliv na konkrétních skutkových tvrzeních nebo důkazech nasvědčujících tomu, že plnění nabízené vybraným dodavatelem skutečně naplňuje rizika identifikovaná ve Varování nebo neodpovídá namítané zadávací podmínce. Skutečnost, že navrhovatel považuje posouzení zadavatele za nedostatečné nebo se neztotožňuje s jeho závěry, podle Úřadu sama o sobě nepostačuje k závěru, že zadavatel porušil zákon. Za situace, kdy navrhovatel nepředložil konkrétní důkazy nasvědčující tomu, že plnění nabízené vybraným dodavatelem neodpovídá namítané zadávací podmínce, nelze dospět k závěru, že zadavatel byl povinen vybraného dodavatele vyloučit či že by posouzení nabídky vybraného dodavatele bylo v rozporu se zákonem. Samotné hypotetické úvahy nepodložené konkrétními skutkovými tvrzeními a důkazy nemohou podle názoru Úřadu bez dalšího založit závěr o porušení zákona.
149. Pakliže navrhovatel v podstatné části své argumentace vychází ze skutečnosti, že výrobcem nabízeného plnění je společnost se sídlem v ČLR, pak Úřad opakovaně uvádí, že Varování nesměřuje proti konkrétním výrobcům ani výrobkům, nýbrž proti určitým činnostem spočívajícím zejména v předávání dat do vymezených zemí a ve vzdálené správě technických aktiv z těchto území. Samotná skutečnost, že výrobce nabízeného plnění sídlí v ČLR, proto podle Úřadu bez dalšího nevypovídá o nesouladu nabídky vybraného dodavatele s namítanou zadávací podmínkou ani s cíli sledovanými Varováním. Podle Úřadu ani ta skutečnost, že Varování upozorňuje na otázku důvěryhodnosti právního prostředí ČLR a na rizika s tím, související, sama o sobě neznamená, že každý výrobek výrobce se sídlem v ČLR automaticky naplňuje rizika identifikovaná ve Varování. Rozhodující dle názoru Úřadu je naopak posouzení konkrétních činností a způsobu fungování nabízeného řešení ve vztahu k rizikům popsaným ve Varování. Právě tyto skutečnosti přitom zadavatel podle dokumentace o zadávacím řízení a svých vyjádření posuzoval. Pouhá polemika navrhovatele s rozsahem posouzení nebo výsledkem posouzení provedeného zadavatelem nemůže být sama o sobě důvodem pro shledání nezákonnosti postupu zadavatele. Navíc, jak již bylo uvedeno výše, sám navrhovatel v návrhu uvádí, že Varování nestanovuje obecný zákaz používání produktů společnosti Mindray a nevyplývá z něho automatická povinnost vyloučit dodavatele, kteří nabízejí produkty společnosti Mindray.
150. V návrhu navrhovatel dále tvrdí, že zadavatel své posouzení namítané zadávací podmínky „vhodným způsobem nezachytil“ v dokumentaci o zadávacím řízení (srov. bod 57. návrhu). K tomu Úřad konstatuje, že v oznámení o výběru, resp. ve zprávě o hodnocení je uvedeno: „Vybraný dodavatel splnil veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení. Informace, doklady a dokumenty předložené účastníkem v nabídce splnily veškeré požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci“. V této souvislosti Úřad odkazuje rovněž na shora uvedenou část odůvodnění tohoto rozhodnutí, v níž dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách, které je součástí dokumentace o zadávacím řízení, dostatečně a v souladu s § 245 zákona vysvětlil, jakým způsobem přistoupil k posouzení souladu nabídky vybraného dodavatele s Varováním a s namítanou zadávací podmínkou. Navrhovatel tak byl nejpozději v rozhodnutí o námitkách seznámen s úvahami, na jejichž základě zadavatel dospěl k závěru o splnění namítané zadávací podmínky. Pro úplnost Úřad dodává, že nesouhlasí s navrhovatelem v tom, že byl zadavatel v šetřeném případě povinen např. již v oznámení o výběru výslovně a samostatně odůvodňovat splnění namítané zadávací podmínky. Podle Úřadu není možné přijmout takový výklad § 123 odst. 1 zákona, podle něhož by byl zadavatel obecně povinen samostatně odůvodňovat své závěry ve vztahu ke každé jednotlivé zadávací podmínce. Takový požadavek na zadavatele (ve vztahu k oznámení o výběru) by byl zjevně nepřiměřený, neboť zadávací dokumentace běžně obsahují značné množství zadávacích podmínek (vč. smluvních podmínek), jejichž splnění zadavatel posuzuje.
151. Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že navrhovatel v této části návrhu nepředložil konkrétní skutečnosti způsobilé zpochybnit závěr zadavatele o splnění namítané zadávací podmínky vybraným dodavatelem. Jelikož navrhovatel nepředložil konkrétní skutečnosti ani důkazy způsobilé prokázat rozpor nabídky vybraného dodavatele s namítanou zadávací podmínkou či se zákonem a jeho argumentace je založena především na nesouhlasu s rozsahem posouzení provedeného zadavatelem, neshledal Úřad namítaný postup zadavatele za nesouladný se zákonem.
Závěr
152. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
1. Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno
2. JUDr. Vilém Podešva, LLM, Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4
3. AK Blažek, Čížek, Klesa s.r.o., IČO 07702221, se sídlem Dvořákova 44/38, Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pozn. Úřadu.
[2] https://nukib.gov.cz/cs/infoservis/aktuality/2294-nukib-vydal-varovani-pred-hrozbou-spocivajici-v-predavani-dat-a-ve-vykonu-vzdalene-spravy-z-cinske-lidove-republiky/
[3] https://nukib.gov.cz/download/uredni_deska/2025-09-03_Varovani_predavani-dat-podepsano.pdf
[4] V rámci teleologického výkladu je pak třeba zohlednit např. praxi obvyklou v daném odvětví trhu či úmysl zadavatele, který je průměrnému odborně zdatnému dodavateli zjevný a nebudí pochybnosti.
[5] Srov. § 557 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
[6] Pozn. Úřadu: Zadavatel učinil součástí přípisu ze dne 7. 7. 2026 tabulku, v níž shrnul způsob uvádění údajů o přesnosti dávkování v návodech k obsluze vybraných modelů infuzních pump různých výrobců. Z této tabulky vyplývá, že výrobci deklarují přesnost dávkování rozdílným způsobem a že údaje obsažené v technické dokumentaci nejsou mezi jednotlivými výrobci uváděny jednotně, neboť se nevztahují vždy ke stejným režimům podávání, průtokům ani provozním podmínkám a nejsou strukturovány podle shodných kritérií.
[7] Úřad opakovaně připomíná, že to ostatně připustil i navrhovatel, když uvedl, že zadavatel v zadávacích podmínkách nespecifikoval, k jakému dávkování se namítaný parametr vztahuje, a že se přesnost dávkování netýká režimu bolusu (srov. body 19., 27., 38. návrhu).
[8] Srov. bod 47. návrhu: „Zadavatel je subjektem, který spadá do regulace kybernetické bezpečnosti, a proto byl povinen se daným Varováním zabývat a zohlednit je při zadávání veřejné zakázky. K tomu je nutné dodat, že zadavatel podléhá právní úpravě kybernetické bezpečnosti, což je patrné i z Kupní smlouvy, kde se k této právní úpravě sám přihlásil (…).“.
[9] Srov. str. 4 vyjádření zadavatele k návrhu: „V návaznosti na obdržené námitky navrhovatele konzultoval problematiku s NÚKIB. Z poskytnutých informací nevyplynulo, že by se předmětné Varování vztahovalo přímo na výrobce nabízeného zařízení nebo že by NÚKIB ve vztahu k tomuto výrobci identifikoval konkrétní bezpečnostní riziko.“
