číslo jednací: 39379/2026/163
spisová značka: R0148/2026/VZ

Instance II.
Věc Infuzní technika
Účastníci
  1. Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno
  2. B. Braun Medical s.r.o.
  3. CHEIRÓN a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2026
Datum nabytí právní moci 29. 10. 2026
Související rozhodnutí 31819/2026/500
39379/2026/163
Dokumenty file icon 2026_R0148.pdf 239 KB

PID

UOHSX00NK0OB

 

 

Č. j.

ÚOHS-39379/2026/163

Sp. zn.

ÚOHS-R0148/2026/VZ

Datum, místo

27. 10. 2026, Brno

 

Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 16. 9. 2026 navrhovatelem

  • B. Braun Medical s.r.o., IČO 48586285, se sídlem V parku 2335/20, 148 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 15. 9. 2026 JUDr. Jakubem Kadlecem, advokátem, ev. č. ČAK 11793, se sídlem Karolínská 661/4, 186 00 Praha 8, vykonávajícím advokacii jako společník společnosti Vilímková Dudák & Partners, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28508939, se sídlem Karolínská 661/4, Karlín, 186 00 Praha 8,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 2. 9. 2026, č. j. ÚOHS-31819/2026/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0366/2026/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

  • Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČO 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Infuzní technika“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 2. 2026 pod ev. č. Z2026-011290, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2026 pod ev. č. 140691-2026, ve znění pozdější opravy, kde dalším účastníkem řízení je vybraný dodavatel

  • CHEIRÓN a.s., IČO 27094987, se sídlem Kukulova 24, Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 9. 6. 2026 AK Blažek, Čížek, Klesa s.r.o., IČO 07702221, se sídlem Dvořákova 44/38, Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0366/2026/VZ, č. j. ÚOHS-31819/2026/500 ze dne 2. 9. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.

  

Odůvodnění

 

I.            Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.         Úřad obdržel dne 1. 6. 2026 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

2.        Navrhovatel návrhem napadal rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 7. 5. 2026 (dále jen „oznámení o výběru“)[2]. Podle navrhovatele nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky a zadavatel při jejím hodnocení postupoval v rozporu se zadávacími podmínkami. Navrhovatel konkrétně namítal nesplnění hodnoceného technického parametru stanoveného v příloze „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“)[3], podle kterého „[i]nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší“ (dále jen „namítaný parametr“). Zadavatel podle navrhovatele nestanovil, k jakému dávkování se vztahuje, a proto se musí jednat o standardní dávkování. Infuzní pumpa, kterou nabídl vybraný dodavatel, splňuje deklarovanou hodnotu jen při specifických podmínkách použití.

3.        Současně navrhovatel namítal nedostatečné zohlednění Varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) ze dne 3. 9. 2025 (dále jen „Varování“)[4] a nedostatečné vypořádání jeho námitek ze dne 19. 5. 2026 (dále jen „námitky“)[5] prostřednictvím rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 5. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“)[6].

II.         Napadené rozhodnutí

4.        Napadeným rozhodnutím Úřad zamítl návrh navrhovatele, protože nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

5.        V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad nejprve uvedl, že zadavatel postupoval při vypořádání námitek navrhovatele v souladu s § 245 odst. 1 ZZVZ. Dále Úřad přistoupil k výkladu namítaného parametru a zjistil, že zadávací dokumentace[7] nestanovuje, k jakému režimu dávkování se vztahuje jeho přesnost. Zadavatel požadavek vykládal jako výrobcem deklarovanou přesnost bez dalšího vztažení ke konkrétním podmínkám a současně nikoli jako požadavek, který musí být splněn ve všech režimech infuze či délkách podávání apod. Odborná vyjádření, která si Úřad vyžádal, neumožnila přiřadit jeden nezpochybnitelný výklad. Technické dokumentace jednotlivých výrobců pak obsahují údaje o přesnosti dávkování k odlišným režimům infuze a dalším podmínkám, tj. nikoliv jednotné a srovnatelné informace.

6.        Namítaný parametr proto připouštěl více objektivně možných výkladů a takovou nejednoznačnost nelze přičítat k tíži dodavatelů, kteří postupovali v souladu s některým z nich. Úřad proto nepřisvědčil pouze restriktivnímu výkladu navrhovatele, ale i výkladu, který uplatnil zadavatel u obou účastníků zadávacího řízení, a také vybranému dodavateli přidělil body za splnění namítaného parametru.

7.        Úřad odmítl rovněž námitky týkající se nedostatečného postupu zadavatele ve vztahu ke kybernetické bezpečnosti. Zadavatel se podle Úřadu zabýval otázkou dopadů Varování NÚKIB na nabídku vybraného dodavatele. Podle Úřadu navrhovatel stavěl svoji argumentaci na tom, jaké skutečnosti měl zadavatel zkoumat podrobněji, nikoliv na konkrétních tvrzeních nebo důkazech nasvědčujících tomu, že plnění vybraného dodavatele naplňuje rizika dle Varování nebo neodpovídá namítanému parametru.

III.     Rozklad navrhovatele

8.        Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 2. 9. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 16. 9. 2026, tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

9.        Navrhovatel namítá, že zařízení vybraného dodavatele splňuje namítaný parametr jen při kratší infuzi, a proto nesplňuje požadavek na přesnost dávkování maximálně ±3 %. Zadavatel navíc zařadil namítaný parametr mezi hodnocené parametry a spojil se splněním přidělení 10 bodů, čímž dal najevo, že rozdíl mezi přesností ±3 % a horší považuje za relevantní z hlediska kvality.

10.      Úřad vychází z nesprávného právního názoru, že pokud namítaný parametr připouští více objektivně možných výkladů, může zadavatel zvolit kterýkoliv z nich, pokud postupuje shodně vůči všem účastníkům. Tím ale zaměňuje ochranu dodavatele s dodatečným pravidlem hodnocení. Zadavatel nemohl nejasnost odstranit až následným výkladem v přípisu ze dne 7. 7. 2026[8], kde hovoří o „obecné přesnosti dávkování“. Postup zadavatele představuje volbu jedné z více technických charakteristik, nikoliv pouhé vyhodnocení předem stanoveného parametru. Ani odborná vyjádření nechápala namítaný parametr shodně. Subjektivní záměr zadavatele, který dodavatelé neznali před podáním nabídek, proto nemůže určovat výsledek hodnocení.

11.       Navrhovatel také poukazuje na charakter namítaného parametru. Pokud vykazuje přístroj v části rozsahu maximální odchylku ±3 % a v další části ±5 %, odpovídá maximální odchylka v celém rozsahu použití hodnotě ±5 %.

12.      Navrhovatel namítá, že Úřad vyvodil z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-41483/2024/162 ze dne 6. 11. 2024 nesprávný závěr. Pravidlo contra proferentem chrání dodavatele před tím, aby byl penalizován za nejednoznačnost vytvořenou zadavatelem. Vybraný dodavatel ale nemá být chráněn na úkor navrhovatele. Pokud zadavatel stanovil nejednoznačný parametr a přidělil body vybranému dodavateli, který jej při standardním režimu použití po celou dobu použitelnosti infuzního setu nesplňuje, došlo k poškození navrhovatele, které jej splňuje bez omezení.

13.      Úřad také nesprávně postavil naroveň údaj o přesnosti při bolusu a údaj o dlouhodobé přesnosti kontinuální infuze. První z nich je specifickým režimem, druhý z nich vyjadřuje přesnost kontinuálního dávkování, které je předmětem hodnocení. Přesnost přístroje navrhovatele při bolusu ±5 % proto není srovnatelná s přesností přístroje vybraného dodavatele při delší infuzi.

14.      Navrhovatel také namítá, že Úřad interpretoval nesprávně a selektivně odborná vyjádření, ze kterých vyplývají závěry svědčící výkladu navrhovatele, případně výkladu ještě přísnějšímu.

15.      Fakultní nemocnice Bulovka (dále jen „FN Bulovka“) a Fakultní nemocnice Ostrava (dále jen „FN Ostrava“) se podle navrhovatele shodují v tom, že bolus není pro posouzení namítaného parametru relevantní a rozhodná je „obecná“ přesnost dávkování, resp. přesnost ve standardním režimu použití. Obecnou přesnost vztahuje FN Bulovka k úseku několika hodin, až do např. 24 hodin, FN Ostrava k trvalému průtoku při použití výrobcem určeného standardního infuzního setu. V obou případech jde o přesnost při běžném klinickém použití, nikoliv o přesnost výhradně pro kratší infuze. Oběma těmto závěrům odpovídá, že údaj ±3 % u kratší infuze a přesnost ±5 % u dlouhodobější infuze je standardní režim po celou dobu použitelnosti. Údaj ±3 % je jen údaj u specifického režimu.

16.      Úřad pak z absence úplné shody odborných vyjádření vyvodil v bodu 129 odůvodnění napadeného rozhodnutí nepřiměřeně široký závěr. Zásadní přitom je, že žádné odborné vyjádření nepodpořilo výklad zadavatele, podle kterého je rozhodující jakákoliv výrobcem deklarovaná hodnota. Dvě ze tří odborných vyjádření podporují závěr navrhovatele, třetí – odborné vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (dále jen „ÚVN“) – zastává výklad ještě přísnější, neboť je dle něj důležitý i bolus. Úřad dovodil z dílčí rozdílnosti neurčitost parametru, ale nevyřešil, zda hodnota ±3 % u vybraného dodavatele vypovídá o přesnosti při standardním klinickém použití. Deklarovaná rozpornost vyjádření proto měla být důvodem k doplnění, nikoliv k ukončení dokazování.

17.      V dalším okruhu námitek navrhovatel namítá, že Úřad v bodu 145 odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně zúžil rozsah své přezkumné pravomoci. Navrhovatel nepožadoval, aby Úřad abstraktně přezkoumal plnění všech povinností zadavatele podle předpisů o kybernetické bezpečnosti. Namítal, že zadavatel neposoudil splnění konkrétních zadávacích podmínek, které si stanovil v technické specifikaci a v čl. 3.5 písm. c) kupní smlouvy a jejichž obsah výslovně navázal na varování NÚKIB a právní úpravu kybernetické bezpečnosti. Úřad však námitku posoudil v odlišné podobě. Přezkum toho, zda zadavatel dodržel dané zadávací podmínky, ale spadá do pravomoci Úřadu.

18.      Zadavatel musí být podle navrhovatele schopen doložit, jaká rizika identifikoval a proč dospěl k závěru, že nebrání výběru takového řešení. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách omezil jen na konstatování ostrovního provozu a zajištění servisní podpory z České republiky, aniž by zkoumal, jaké datové toky přístroj umožňuje. Právě datové toky jsou předmětem Varování a podstatou povinnosti provést analýzu rizik.

19.      Navrhovatel namítá, že zadavatel nepředložil v průběhu správního řízení žádný dokument, který by prokazoval, že provedl řádnou, úplnou a dokumentovanou analýzu rizik, jejímž vstupem by bylo Varování. Omezil se na obecná tvrzení o konzultaci problematiky s NÚKIB, ale to až po obdržení námitek. Nespecifikoval, jaké informace obdržel, v jaké formě a jak je zohlednil v rozhodovacím procesu. Úřad konstatoval dostatečnost rozhodnutí o námitkách, z něj však nebylo zjistitelné, z jakých podkladů zadavatel vycházel, jak posoudil rizika apod. Tyto samotné skutečnosti měly vést k závěru o netransparentnosti postupu zadavatele.

20.     Další okruh námitek směřuje proti závěru Úřadu, že rozhodnutí o námitkách splňuje požadavky § 245 odst. 1 ZZVZ. S odkazem na rozsudek NSS č. j. 2 As 314/2020-36 ze dne 21. 10. 2021 navrhovatel uvádí, že zadavatel žádným konkrétním a přezkoumatelným způsobem nevysvětlil, jak dospěl k závěru o tom, že nabídka vybraného dodavatele nevyvolává rizika identifikovaná ve Varování. Teprve v průběhu správního řízení zadavatel prezentoval další úvahy zadavatele, které nebyly součástí rozhodnutí o námitkách, byť to odkazovaný rozsudek NSS uvádí jako krajně nespravedlivé a podle navrhovatele to je i v rozporu s účelem rozhodnutí o námitkách.

Závěr rozkladu

21.      Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil a uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru. Alternativně navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.        Řízení o rozkladu

22.     Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

23.     Zadavatel má za to, že napadené rozhodnutí je správné a vyjadřuje se ke všem skutečnostem namítaným v návrhu. Zadavatel trvá na tom, že zařízení vybraného dodavatele splnilo obecnou přesnost ±3 % tak, jak ji zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci. Jde o běžně uváděnou přesnost napříč výrobci i veřejnými zakázkami. Pokud by zadavatel požadoval splnění přesnosti i za dalších specifických podmínek, musel by to uvést. Ani navrhovatel nevyjádřil žádné pochybnosti o významu parametru do doby výběru dodavatele. Podle zadavatele navrhovatel zohledňuje konkrétní podmínky u nabídky vybraného dodavatele, ale pomíjí vlastní podmínku, s níž je spojena deklarovaná přesnost ±3 % (vodní sloupec 50 cm). Zadavatel nezohledňoval další hodnoty přesnosti u žádného účastníka a tvrdí, že vycházel ze vzájemně srovnatelného údaje obecné přesnosti.

24.     Ve vztahu k námitkovému okruhu týkajícímu se nedostatečného zohlednění Varování a posouzení rizik zadavatel uvádí, že nabídka vybraného dodavatele splnila zadávací podmínky, které obsahovaly konkrétní požadavky na zajištění kybernetické bezpečnosti. Varováním se zadavatel zabýval v návaznosti na námitky navrhovatele. Samotné Varování přitom nepředstavuje obecný zákaz používání produktů výrobce zařízení, ani nestanoví povinnost vyloučit takové produkty. Zadavatel konstatuje, že posoudil řešení vybraného dodavatele a neshledal, že by nesplňovalo požadavky dle zadávací dokumentace nebo že by bylo v rozporu s Varováním.

25.     Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu

26.     Vybraný dodavatel uvádí, že jediný relevantní a porovnatelný údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy je výsledek měření dle normy IEC 60601‑2‑24, na kterou odkazují nabídky jak vybraného dodavatele, tak navrhovatele, a které právě s odkazem na normu deklarují přesnost infuze ±3 %. Takovou normovanou přesnost nelze označit jako „kratší“ infuzi. Doklady pak pouze nad rámec zmiňují informace o přesnosti ve specifických režimech, které nejsou porovnatelné.

27.     K zohlednění požadavků kybernetické bezpečnosti vybraný dodavatel uvádí, že navrhovatel nerozporuje zadávací podmínky, do kterých má být analýza rizik promítnutá. Úřad proto postupoval správně, pokud si ji nevyžádal, protože by neměla žádný vliv na posouzení zákonnosti výběru dodavatele. Podle vybraného dodavatele NÚKIB nevydal žádné varování před použitím konkrétních materiálů, výrobků ani zařízení, proto na něj nemůže dopadat čl. 3.5 písm. c) návrhu kupní smlouvy. Varování NÚKIB zadavatel reflektoval ve znění zadávacích podmínek a jejich splněním dochází k eliminaci hrozeb dle Varování. Navrhovatel podle vybraného dodavatele předložil v návrhu jen domněnky založené na sídle výrobce a zadavatel nezískal žádné pochybnosti o existenci bezpečnostní hrozby.

28.     Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl.

Replika navrhovatele

29.     V replice k vyjádření zadavatele a vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatel setrvává na svých závěrech k oběma hlavním námitkovým okruhům. Navrhuje, aby si Úřad vyžádal stanovisko NÚKIB.

Stanovisko předsedy Úřadu

30.     Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem, byť bylo nutné částečně korigovat jeho odůvodnění..

V.           K námitkám rozkladu

K námitkám týkajícím se přesnosti dávkování infuzní pumpy

31.      Podstatou řešeného případu je otázka, jaký výklad umožňuje namítaný parametr a jak se takový výklad (či výklady) propisují do následného postupu zadavatele při hodnocení nabídek. Namítaným parametrem zadavatel přiděloval body při splnění požadavku, který zněl „Infuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší“.

32.     Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k tomu, že zadavatel nestanovil, k jakému režimu dávkování, délce infuze ani k jakým provozním podmínkám se vztahuje přesnost dávkování. Nepřisvědčil proto navrhovateli, že má jít o běžné, resp. standardní dávkování. Zadavatel požadavek vykládal jako doložení výrobcem deklarované přesnosti bez vztažení ke konkrétním okolnostem, nikoliv jako požadavek na splnění ve všech režimech, délkách či podmínkách uvedených v technické dokumentaci výrobce.

33.     Odborná vyjádření FN Bulovka a FN Ostrava podle Úřadu uvádí, že není nutné vztahovat namítaný parametr ke všem okolnostem, ale ke standardnímu režimu, aniž by jako takový označila podávání infuze po 96 hodin, jak tvrdí navrhovatel. ÚVN pak přesnost vztáhla ke všem standardním režimům provozu, tj. včetně režimu bolusu.

34.     Podle Úřadu tedy nelze namítanému parametru přisoudit jediný odborně nezpochybnitelný výklad. A protože namítaný parametr není blíže specifikován ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze či provozním podmínkám, připouští z odborného hlediska více výkladů. To je podle Úřadu podpořeno tím, že výrobci neuvádějí údaje jednotným a srovnatelným způsobem. Podle Úřadu umožňuje namítaný parametr více objektivně možných výkladů.

35.     Úřad proto uzavřel, že „nepovažuje za důvodné přiklonit se výhradně k restriktivnímu výkladu, podle něhož měla být požadovaná hodnota přesnosti dávkování infuzní pumpy ‚maximálně ± 3 % a lepší‘ bez dalšího splněna ve všech výrobcem deklarovaných režimech podávání, při všech délkách infuze a za všech provozních podmínek, případně konkrétně při provádění infuze po dobu 96 hodin, jak tvrdí navrhovatel. Takový požadavek totiž zadavatel v zadávací dokumentaci dle Úřadu výslovně nestanovil.“ Dovodil proto, že zadavatel správně přidělil vybranému dodavateli body za splnění namítaného parametru, protože vycházel z deklarovaných údajů o přesnosti, aniž by přihlížel k údajům o konkrétních režimech podávání, délkách infuze a jiných podmínkách měření. Stejně zadavatel postupoval i u navrhovatele.

36.     Přestože souhlasím s výrokem napadeného rozhodnutí, nemohu souhlasit s jeho právě shrnutými základními východisky. Nemohu totiž souhlasit primárně už s tím, že namítaný parametr umožňuje více objektivně možných výkladů. Neumožňuje. Zadávací podmínka (hodnocený parametr) zní tak, že „[i]nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší“. Jestliže má infuzní pumpa přesnost dávkování horší než ±3 %, nesplňuje zadávací podmínku. A jestliže zadavatel nestanovil, ke kterým režimům, délce podávání či provozním podmínkám se má požadavek vztahovat, pak jediným možným výkladem je, že ke všem.

37.     Zadavatel měl možnost vztáhnout požadavek k určitému režimu, určité délce podávání či určitým provozním podmínkám. Současně mohl výslovně obecně uvést, že jde o standardní, běžný režim, přičemž v takovém případě by mohlo být odbornou a výkladovou otázkou, co daný režim představuje. Nic z toho neučinil, a proto nijak neomezil jednoznačně a přesně stanovený požadavek na přesnost infuzních pump. Jakýkoliv další výklad, o kterém Úřad v napadeném rozhodnutí uvažuje a který tvrdí zadavatel i navrhovatel, nepřichází v úvahu. Oba totiž namítaný požadavek dodatečně upřesňují a dávají mu vlastnosti, které zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil. Nejde o další objektivně možné výklady, ale naopak o pouze subjektivně možné výklady, které nevycházejí ze znění požadavku. Jinými slovy, Úřad, zadavatel i navrhovatel dotváří zadávací podmínky tak, jak to měl zadavatel udělat, pokud měl namítaný parametr vyjadřovat jinou vůli.

38.     Výklad contra proferentem lze uplatnit právě jen v situaci, kdy na základě uznávaných výkladových metod nelze dospět k jednomu výkladu zadávací podmínky. To plyne mj. z Úřadem odkazovaného rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0153/2024/VZ ze dne 6. 11. 2024. Tedy teprve ve chvíli, kdy nelze dospět k jednomu výkladu, lze za účelem zajištění řádné hospodářské soutěže uvažovat o tom, že je možné uznat více výkladů. Jak jsem uvedl výše, to není tento případ.

39.     Jazykový výklad totiž jednoznačně vede k tomu, že zadavatel stanovil jednu limitní hodnotu přesnosti dávkování bez ohledu na režim, dobu podávání či jiné specifické podmínky. Systematickým výkladem lze zjistit, že zadavatel stanovil v technické specifikaci jednu obecnou kategorii „Technické požadavky na infuzní pumpy“, v rámci které teprve specifikoval konkrétní podmínky, pokud je považoval za důležité, tj. pokud je chtěl výslovně vydělit. Tedy i zařazení obecného namítaného parametru do obecné kategorie požadavků směřuje k jednomu jasnému výkladu a systematický výklad podporuje zahrnutí všech režimů do požadavku na přesnost dávkování, tj. včetně bolusu (viz níže). Teleologickým výkladem pak sice je možné hledat smysl a účel zadávací podmínky, případně cíl zadavatele, nelze jím ale dodatečně vytvářet nejistotu a vnášet ji do jednoznačného textu. Teprve v situaci, kdy by taková nejistota existovala, bylo by možné přihlédnout mj. k cíli (výkladu) zadavatele. Vzhledem k tomu, že žádná nejistota nepanuje, je teleologický výklad v pozadí za výslovným zněním namítaného parametru a nevyřčený úmysl zadavatele jej nemůže měnit.

40.     Ani odborná vyjádření nemohou vnést pochybnosti do jednoznačnosti namítaného parametru. Úřad se svým dotazem mj. táže, „jaký údaj o přesnosti dávkování infuzní pumpy byste z odborného, zejména medicínsko-technického hlediska považovali za rozhodný pro posouzení splnění takto stanoveného parametru“. Tím však Úřad směšuje dvě samostatné otázky. Otázku výkladu požadavku a otázku medicínsko-technickou. Při jednoznačně stanoveném požadavku je ale druhá otázka nadbytečná. Jak jsem již uvedl, otázka medicínsko-technická či obecně odborná by přicházela v úvahu, kdy by zadavatel stanovil např. požadavek na přesnost při standardním režimu. Tehdy by dávalo smysl zkoumat, jak pojem naplnit. V tomto případě však není co naplňovat nebo co dále vykládat.

41.      Odborná vyjádření FN Ostrava a FN Bulovka ale právě tímto způsobem namítaný parametr zužují. ÚVN naopak správně uvádí, že „[j]e-li v zadávací dokumentaci stanoven hodnocený technický parametr ve znění ‚(i)nfuzní pumpy musí mít přesnost dávkování maximálně ± 3 % a lepší‘, aniž by byl tento parametr, jakkoliv dále specifikován či upřesněn např. ve vztahu ke konkrétnímu režimu podávání, délce infuze, typu infuzního setu či jiným provozním podmínkám, měli bychom považovat tento parametr za splněný, pouze pokud by byla tato přesnost dodržena ve všech provozních režimech, tj. při normálním podání i při bolusu, neboť oba tyto režimy jsou standardními pracovními režimy infuzní techniky a v technické specifikaci nebylo stanoveno, kterého režimu se má uvedená přesnost týkat“. Uvedeným se nesnažím o věcné hodnocení odborných vyjádření, ale o poukaz na to, jak se vypořádala s dotazem Úřadu, který už v sobě fakticky obsahuje závěr o tom, že je podle něj nutné vybrat některý z údajů o přesnosti.

42.     Dodávám, že takto posouzený požadavek, resp. jeho výklad dle napadeného rozhodnutí by měl zásadní dopad na posuzování jakýchkoliv požadavků, kde zadavatel stanoví určitou hodnotu, která se ale může měnit v závislosti na konkrétních okolnostech. Příkladem může být např. požadavek na maximální spotřebu vozidla. Zadavatel určí, že maximální spotřeba musí být 6,0 litrů na 100 km. Nepřidá žádnou další specifikaci. Znamená to, že zadavatel požaduje takovou maximální spotřebu ve všech obvykle typizovaných okamžicích, tj. ve městě, mimo město a kombinovaná spotřeba. Žádný údaj nemůže daný požadavek překročit. A to ani s odůvodněním, že dané vozy jezdí nejčastěji mimo město, tj. je přípustný výklad, že údaj spotřeby ve městě nemusí být zahrnutý. Pokud by měla být pro zadavatele důležitá některá dílčí část, musí to stanovit. Pokud nestanoví, neznamená to, že je mu lhostejné, jestli budou splněné jen některé části parametru, který může mít různé hodnoty. Naopak to znamená, že mu to lhostejné není.

43.     Pro úplnost však dodávám, že stejně nesprávný je jak výklad zadavatele a Úřadu, tak výklad navrhovatele, protože rovněž váže požadavek zadavatele na určité „standardní“ okolnosti a jiné z nich vyjímá. Ani ten proto neobstojí.

44.     Jestliže navrhovatel namítá, že Úřad postavil naroveň údaj o přesnosti při bolusu a údaj o dlouhodobé přesnosti kontinuální infuze, pro účely posouzení splnění namítaného parametru to je správně. Navrhovatel sice tvrdí, že pouze druhá kategorie je předmětem hodnocení, to ale z namítaného parametru neplyne. Úvaha, že by právě bolus (resp. jakýkoliv specifický režim dávkování) měl být vyjmutý z požadavku na přesnost dávkování, nemá žádný podklad v zadávací dokumentaci. Jednoduše tak není namítaný parametr nastaven. Naopak tam, kde zadavatel chtěl stanovit požadavky specificky pro režim bolusu, udělal to v technické specifikaci výslovně (hned u 8 požadavků). Systematika zadávací dokumentace proto podporuje zahrnutí všech režimů. Nemohu proto souhlasit s tím, že režim bolusu by měl být vyčleněný z požadavku na přesnost dávkování. Na tom nic nemění ani tvrzení, že přesnost bolusu a přesnost při delší infuzi nejsou srovnatelné. Není-li srovnatelná, neměl zadavatel takový požadavek stanovovat, nebo se měli účastníci zadávacího řízení bránit proti stanovení zadávacích podmínek.

45.     Opětovně jsou v tomto ohledu nerelevantní odborná vyjádření FN Bulovka a FN Ostrava, která (v návaznosti na dotaz Úřadu) vybírají, které režimy mají být rozhodné pro účely namítaného parametru. Jak jsem uvedl, rozhodné jsou všechny, neboť nic jiného z řešeného požadavku neplyne. Zdůrazňuji, že zadavatel se neodkázal na nějaký standardní, obecný či běžný režim dávkování, ale stanovil jednu hranici požadované přesnosti. Jakékoliv další zužování tohoto vymezení jde proto nad jeho rámec.

46.     Souhlasím pak s tím, že Úřad přistoupil k odborným vyjádřením nesprávně. Stejně to ale činí i navrhovatel. Oba totiž selektují jasně stanovený požadavek zadavatele, hledají v něm nejasnost či jej zužují jen na určitou variantu, která ale z požadavku neplyne. Právě to navrhovatel vyčítá Úřadu ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele, když tvrdí, že norma IEC 60601-2-24 nemůže sloužit k selektivnímu zohlednění pouze těch údajů, které jsou pro vybraného dodavatele příznivé. To skutečně nemá, pokud stanovuje jen standardizovaný laboratorní postup pro měření přesnosti dávkování. To, jaké údaje, režimy či okolnosti se mají zohlednit, může zadavatel stanovit v zadávacích podmínkách. Ten tak ale neučinil a stanovil jednu jasnou hranici požadované přesnosti. I navrhovatelovu argumentaci je proto možné vypořádat konstatováním, že nelze selektovat jen údaje, které považuje za příznivé, pokud tím zúží výslovné znění požadavku.

47.     Uzavírám proto, že Úřad nesprávně posoudil výklad namítaného parametru. Napadené rozhodnutí však není nutné rušit, protože tento nesprávný výklad Úřadu má do výsledku posouzení postupu zadavatele stejný dopad jako právě předložený výklad, že přesnost dávkování infuzní pumpy ±3 % a lepší má být splněná vždy, a to i při bolusu.

48.     Je tomu tak proto, že při výkladu dle napadeného rozhodnutí a zadavatele zadavatel přiřadil vybranému dodavateli i navrhovateli 10 bodů, neboť měli oba splnit namítaný parametr. Ve druhém případě by oba obdrželi 0 bodů, protože by ani jedno nabízené plnění namítaný parametr nesplnilo, neboť dosahuje i vyšších hodnot, příp. požadovaných hodnot dosahuje jen za určitých podmínek.

49.     Tato východiska pak plně odpovídají i na námitky navrhovatele, dle kterých zařízení vybraného dodavatele nesplnilo namítaný parametr, a proto za něj mělo obdržet 0 bodů. Tak tomu skutečně je, protože v návodu k obsluze[9] přístroje vybraného dodavatele je rozlišena:

  • „Přesnost infuze: ≤ ±3 %
  • Přesnost bolusu: ≤±3 % nebo Přesnost infuze: ≤ 0,02ml, podle toho, co je vyšší
  • Dlouhodobá přesnost infuze Přesnost infuze: ≤ ±5 % na 96 h při infuzi maximálně 12 litrů
  • Přesnost kapání ≤ ±10 %“

50.     Jak jsem ale již uvedl, ani navrhovatel neměl obdržet žádné body, neboť v návodu k obsluze[10] jím nabízeného přístroje je uvedeno:

  • „Přesnost podávání                                      ±3 % podle IEC 60601-2-24

Poznámka: Platí pro vodní sloupec 50 cm v přívodním vedení

  • Přesnost podávání při podávání bolusu         obvykle ±5 % u objemu bolusu > 1 ml

Poznámka: Při podávání menších objemů bolusu se může přesnost lišit.“

Pokud tedy navrhovatel tvrdí, že jeho přístroj splňuje požadovanou přesnost dávkování po celou dobu použitelnosti, není tomu tak. Nesplňuje ji u režimu bolusu a požadovanou přesnost u druhé kategorie váže na určitý vodní sloupec.

51.      Obdobně tato východiska reagují na údajně nesprávné použití výkladu contra proferentem, splnění ve standardním režimu po celou dobu použitelnosti, posouzení nabídek za stejných podmínek a související judikatury. Dále na tyto námitky nereaguji, protože se vztahují k nesprávným závěrům Úřadu, které jsem korigoval výše.

52.     Pokud jde o další námitky navrhovatele, souhlasím s tím, že zadavatel nemůže následným výkladem odstranit nejasnosti ve výkladu. Nesouhlasím však s tím, že existuje více objektivních výkladů (viz výše) a zadavatel tak měl zohlednit oba základní režimy, tj. nejen krátkodobou infuzi. Navrhovatel sice správně uvádí, že zadavatel svým postupem zvolil jednu z charakteristik, ale primárně tak udělal v situaci, kdy žádnou charakteristiku nestanovil, protože stanovil jednoznačnou hranici požadované přesnosti pro všechny charakteristiky.

53.     Na tomto místě musím zdůraznit a zopakovat, že uvedené závěry platí i pro kategorii bolusu, byť ji navrhovatel označuje jako nikoliv standardní. Zadavatel však pro namítaný parametr žádné rozlišení neučinil, přestože na jiných místech technické specifikace s termínem „bolus“ pracuje, tedy je pro něj v určitých případech výslovně a individuálně důležitý. Pokud tedy zadavatel chtěl bolus vydělit z požadavku na přesnost dávkování, měl tak učinit. Protože to neudělal, a protože není sporné, že přesnost dávkování je vlastností přístroje i při podávání bolusu, je nutné zahrnout i tuto kategorii do požadované přesnosti. Opačný přístup opět zužuje výslovné znění namítaného parametru.

54.     Podle navrhovatele nechápala odborná vyjádření namítaný parametr shodně. To je pravda jen částečně. Odborná vyjádření totiž reagovala na dotaz Úřadu, jaký údaj o přesnosti dávkování je rozhodný. To však v situaci, kdy ze zadávací podmínky jasně plyne, že rozhodné jsou všechny údaje. Odborná vyjádření si tedy primárně ani neměla vybírat, což zároveň znamená, že vůbec nebylo nutné, aby Úřad takové šetření prováděl. Z procesního a skutkového stavu mi plyne, že se Úřad nechal vmanévrovat do situace údajně nejasného výkladu v důsledku tvrzení zadavatele a navrhovatele, aniž by sám zkoumal, zda namítaný parametr vůbec umožňuje jiný výklad. Námitky proti obsahu odborných vyjádření a jejich posouzení Úřadem jsou proto nerelevantní, stejně jako samotná odborná vyjádření.

55.     Jde-li o námitky týkající se datového listu, i ty jsou pro účely posouzení mimoběžné. Jak jsem uvedl, přístroj vybraného dodavatele neměl obdržet body za namítaný parametr. Pokud je z podkladů patrné, že požadovaná přesnost dávkování není zachována vždy, je to zcela dostatečné pro závěr o nepřidělení bodů za namítaný parametr.

56.     Na tomto místě reaguji i na námitku nepřihlédnutí k argumentaci týkající se existence více obsahově rozdílných návodů k použití infuzní pumpy s rozdílnými hodnotami přesnosti dávkování. Tato námitka přestala být relevantní, neboť jsem výše konstatoval, že vybraný dodavatel měl za namítaný parametr obdržet 0 bodů, a to stejně jako navrhovatel. Vyřešení otázek zužujícího posouzení Úřadem, připuštění tvrzeného rozvedení původní námitky a koncentrace řízení je proto lhostejné.

57.     Uzavírám proto, že Úřad postupoval nesprávně, pokud podle něj namítaný parametr umožňuje více výkladů a pokud zadavatel na základě něj přidělil oběma účastníkům zadávacího řízení 10 bodů. Namítaný parametr totiž umožňuje pouze jeden výklad, který však vede k tomu, že zadavatel neměl přidělit žádné body, a to ani jednomu z nich. Tato změna právního názoru však nemůže vést ke změně posouzení návrhu navrhovatele, protože na výběr dodavatele by přidělení 0 bodů oběma uchazečům namísto 10 bodů neměla žádný vliv. Považuji proto za formalistické napadené rozhodnutí z daného důvodu rušit a zavazovat Úřad právě k takovému posouzení, pokud je možné jej učinit v tomto rozhodnutí na základě stejných skutkových zjištění, která provedl Úřad a která byla známá všem účastníkům správního řízení.

K námitkám týkajícím se kybernetické bezpečnosti

58.     Další okruh rozkladových námitek směřuje proti posouzení postupu zadavatele týkajícího se kybernetické bezpečnosti, resp. tomu, že zadavatel neposoudil konkrétní zadávací podmínky, které si stanovil. Navrhovatel odkazuje na čl. 3.5 písm. c) přílohy „Kupní smlouva“ zadávací dokumentace[11], podle nějž „[p]rodávající nesmí pro splnění povinnosti z této smlouvy použít jakýkoli materiál, výrobek nebo zařízení, o kterém vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování podle § 12 zákona o kybernetické bezpečnosti“.

59.     Navrhovatel v prvé řadě namítá, že Úřad nesprávně zúžil rozsah své pravomoci, k čemuž odkazuje na bod 145 odůvodnění napadeného rozhodnutí. S tím však nemohu souhlasit. Úřad v návaznosti na obecnější část návrhových námitek pouze konstatoval, že není oprávněn přezkoumávat splnění požadavků dle předpisů týkajících se kyberbezpečnosti. To ale neznamená, že by se následně nezabýval konkrétními tvrzeními navrhovatele (body 146 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí).

60.     Proto pokud navrhovatel rekapituluje, co bylo podstatou jeho námitky, mám za to, že ji Úřad vypořádal. Úřad v bodu 150 odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázal na informaci o posouzení podmínek účasti zadavatelem a na to, že zadavatel není povinen v oznámení o výběru výslovně a samostatně odůvodňovat splnění každé jednotlivé zadávací podmínky. Současně konstatoval, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele seznámil s úvahami, na jejichž základě dospěl k závěru o splnění namítané smluvní podmínky.

61.      V bodu 147 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad posoudil námitky navrhovatele jako obecné a zpochybňující primárně dostatečnost posouzení zadavatele, nikoliv to, že by součástí nabídky byl materiál, výrobek či zařízení, které namítanou zadávací podmínku nesplňuje. Ke svým tvrzením ale navrhovatel podle Úřadu nepředložil žádné konkrétní skutečnosti. V bodu 148 odůvodnění napadeného rozhodnutí pak Úřad popsal, že z dokumentace o zadávacím řízení a z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že se zadavatel zabýval otázkou dopadu Varování na nabídku vybraného dodavatele, a to prostřednictvím části „Požadavky na kybernetickou bezpečnost“ technické specifikace. Současně zadavatel uvedl, že problematiku konzultoval s NÚKIB. Argumentace navrhovatele stojí podle Úřadu na úvahách o tom, jaké skutečnosti měl zadavatel podle jeho názoru zkoumat podrobněji, nikoliv na konkrétních skutkových tvrzeních nebo důkazech nasvědčujících tomu, že plnění nabízené vybraným dodavatelem skutečně naplňuje rizika identifikovaná ve Varování nebo neodpovídá namítané zadávací podmínce. To ale podle Úřadu nepostačuje k závěru o porušení ZZVZ. Úřad rovněž uvedl, že Varování nemíří na konkrétní výrobce či výrobky, ale proti určitým činnostem.

62.     S těmito závěry Úřadu plně souhlasím. Tento okruh návrhových námitek je skutečně spíše obecného charakteru a věnuje se primárně údajně nedostatečnému posouzení splnění odkazované smluvní podmínky. V takovém případě je zcela dostatečné, pokud Úřad dospěl k závěru, že se zadavatel zabýval jejím splněním, což ostatně navrhovateli sdělil v rozhodnutí o námitkách. Byť se argumentace navrhovatele vyvíjí v čase, podstatou námitky je právě tvrzené nedostatečné posouzení kybernetické bezpečnosti v návaznosti na Varování a smluvní podmínku, a to již od podání námitek. V nich navrhovatel neuvedl nic konkrétního, co by podle něj znamenalo její nesplnění, stejně jako neuvedl nic, co by mělo znamenat nesplnění požadavků zadavatele na kyberbezpečnost zachycených v technické specifikaci. Přestože návrh, a především rozklad již obsahují další argumentaci, nejde o pouhé rozvinutí původních tvrzení, ale o zásadní posun, který mění jejich podstatu.

63.     V návaznosti na námitky navrhovatele zadavatel doložil, že se zabýval otázkou kybernetické bezpečnosti a dopadem Varování. Doložil, že se zabýval tím, jaký mají vliv jím nastavené zadávací podmínky na výběr dodavatele. Navrhovatel však až následně zpochybňuje samotné řešení vybraného dodavatele z pohledu Varování. Jedná se ale o tvrzení, která měl vtělit do námitek, pokud chtěl, aby se jimi zadavatel a následně Úřad zabývali. Podstatou námitky proto zůstává, zda se zadavatel zabýval dostatečně otázkou kyberbezpečnosti v návaznosti na smluvní podmínku.

64.     V tomto ohledu však platí, že námitky navrhovatele primárně směřují vůči povinnostem, které se na zadavatele vztahují z pohledu předpisů upravujících kybernetickou bezpečnost, nad kterými Úřad nevykonává dohled. Analýza rizik, které se navrhovatel domáhá a kterou označuje jako nedostatečnou, je podkladem zadávací dokumentace, resp. se v zadávací dokumentaci promítá. To ale neznamená, že samotná analýza rizik je nutně její součástí. Zadavatel sice musí být v případě potřeby (tj. sporu) schopen odůvodnit, že je analýza rizik dostatečným podkladem jeho kroků, nepředkládá ji ale automaticky, ale pouze v návaznosti na konkrétní spor, ve kterém se vůbec může promítnout. Zejména by tomu tak bylo v situaci, kdy by zadavatel naopak vyhodnotil nabídku vybraného dodavatele jako rizikovou z pohledu kybernetické bezpečnosti a chtěl jej vyloučit.

65.     V tomto případě ale není a ani nemůže být předmětem posouzení dostatečnost analýzy rizik, nýbrž zda zadavatel postupoval při výběru dodavatele v souladu se ZZVZ a vlastními zadávacími podmínkami, zde tedy konkrétně se sporovanou smluvní podmínkou podle čl. 3.5 písm. c) přílohy „Kupní smlouva“ zadávací dokumentace.

66.     Pokud tedy zadavatel vtělil do zadávacích podmínek smluvní podmínku související s kybernetickou bezpečností a navrhovatel rozporoval její splnění, musel se jí zadavatel zabývat. Z rozhodnutí o námitkách přitom vyplývá, že tak zadavatel učinil a Úřad tuto skutečnost přezkoumal v napadeném rozhodnutí. Zde se ale vracím k tomu, co jsem uvedl výše. Navrhovatel zpochybňoval dostatečnost posouzení z hlediska kyberbezpečnosti, které ale není z pohledu ZZVZ abstraktní, ale navázané na konkrétní zadávací podmínky, zde řešenou smluvní podmínku. To Úřad shledal v návaznosti na rozhodnutí o námitkách a obecně dokumentaci o zadávacím řízením jako souladné z pohledu ZZVZ. Stejně tak shledávám toto posouzení dostatečným i po rozkladu navrhovatele.

67.     Z pohledu samotného naplnění řešené smluvní podmínky je zásadní, že Varování se nevztahuje na konkrétní materiály, výrobky nebo zařízení. Právě o tom ale tato smluvní podmínka hovoří. Na žádné jiné takové varování NÚKIB navrhovatel neodkazuje. Zároveň je i konkrétní Varování, na které navrhovatele už odkazuje, pouze vstupem do procesu řízení rizik. Proto pokud navrhovatel namítá údajné nedostatečné promítnutí Varování do analýzy rizik, případně obecně nedostatečnost samotné analýzy rizik, může se jednat o porušení povinností stanovených zákonem o kybernetické bezpečnosti, nikoliv ZZVZ. Úřad správně zkoumal pouze to, zda zadavatel dodržel při výběru dodavatele ZZVZ a vlastní zadávací podmínky, což v tuto chvíli považuji za prokázané. Jednoduše, pokud neexistuje varování NÚKIB, které by se vztahovalo na konkrétní plnění, nemá řešená smluvní podmínka v tuto chvíli žádný dopad do postupu zadavatele.

68.     Úřad posuzuje soulad postupu zadavatele se ZZVZ, což v tomto případě znamená, že posuzuje zákonnost oznámení o výběru a obecně výběr dodavatele. Jak přitom správně plyne z napadeného rozhodnutí, navrhovatel nepředložil tvrzení ani důkazy způsobilé prokázat rozpor nabídky vybraného dodavatele s namítanou smluvní podmínkou. Tak by tomu mohlo být pouze v případě, že by vybraný dodavatel použil „jakýkoli materiál, výrobek nebo zařízení, o kterém vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování podle § 12 zákona o kybernetické bezpečnosti“. Dodávám a opakuji, že naplnění požadavků na kyberbezpečnost uvedených v technické specifikaci navrhovatel nijak nerozporoval.

69.     Právě zadávací podmínky jsou místem, kde se projevuje postup zadavatele v souladu s předpisy týkajícími se kyberbezpečnosti. Pokud ale navrhovatel činí sporným naplnění povinností podle těchto předpisů, nemůže být úspěšný při přezkumu postupu zadavatele podle ZZVZ. Pokud navrhovatel činí spornou zadávací podmínku, která z podstaty nemá dopad na konkrétní nabízené výrobky, ani pak nemůže být úspěšný. Pokud tedy navrhovatel nepřinese dostatečná tvrzení o tom, že nedošlo ke splnění zadávací podmínky, případně jiných částí technické specifikace, které odráží požadavky na kyberbezpečnost, nebude úspěšný. Právě to je zásadním závěrem napadeného rozhodnutí v návaznosti na posouzení návrhových tvrzení navrhovatele, přičemž i z mého pohledu jde o správný závěr.

70.     Rozhodovací praxe Úřadu, na kterou navrhovatel odkazuje, se pak vztahuje právě ke stanovení zadávacích podmínek, případně postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení v návaznosti na vydání Varování. V obou případech se zkoumal právě úkon zadavatele spadající pod ZZVZ, nikoliv povinnosti, které mu vyplynuly z jiných právních předpisů. Tvrdí-li navrhovatel, že z této rozhodovací praxe plyne, že má-li být zabráněno pořízení plnění, které by představovalo bezpečnostní riziko ve smyslu varování NÚKIB, musí zadavatel posoudit, zda takové riziko u nabízeného řešení existuje, konstatuji, že z rozhodnutí o námitkách (str. 10) vyplývá právě takový postup. Dodávám, že závěry rozhodovací praxe o nutnosti podložit závěry o řízení rizik se vztahují právě k těm případům, kdy je analýza rizik podkladem určitého úkonu a tvrzení zadavatele o jeho odůvodněnosti (stanovení omezujících zadávacích podmínek, vyloučení dodavatele). Aktuálně jde ale už o posouzení výběru dodavatele v návaznosti na znění zadávací podmínky, jejímž podkladem je analýza rizik. Navrhovatel tedy přichází se svými námitkami do jisté míry opožděně, případně měl namítat nesplnění konkrétních požadavků na kyberbezpečnost dle technické specifikace přístrojem, který nabízel vybraný dodavatel.

71.      Uzavírám proto, že Úřad správně posoudil námitky navrhovatele týkající se kybernetické bezpečnosti a souvisejícího postupu zadavatele. Neexistuje proto ani důvod vyhovět návrhu navrhovatele na zajištění odborného vyjádření NÚKIB.

72.     Jde-li o námitky proti rozhodnutí o námitkách, které dle navrhovatele nemá splňovat požadavky § 245 odst. 1 ZZVZ, reaguji, že zadavateli neplynula žádná povinnost vysvětlit, jak dospěl k závěru o tom, že nabídka vybraného dodavatele nevyvolává rizika identifikovaná ve Varování. Zadavatel měl povinnost v reakci na námitky navrhovatele vysvětlit, proč nedošlo k porušení řešené smluvní podmínky, což učinil. Vyjádřil se stručně i k rizikům dle Varování a odkázal na splnění požadavků stanovených technickou specifikací, avšak nebyla to jeho povinnost. Varování NÚKIB zadavatel navázal právě jen na smluvní podmínku, která na konkrétní výrobky nedopadá.

73.     Rovněž Úřad uvedl v bodech 118 a 119 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně, dostatečně a přezkoumatelně, že zadavatel postupoval v souladu s § 245 odst. 1 ZZVZ. Tento závěr učinil na základě zevrubného shrnutí rozhodnutí o námitkách a nemám mu co vytknout. Námitku navrhovatele proto odmítám.

74.     Jestliže navrhovatel tvrdí, že teprve v průběhu správního řízení zadavatel prezentoval další úvahy týkající se kyberbezpečnosti a tím napravoval nedostatky rozhodnutí o námitkách, není to tak. Rozhodnutí o námitkách obstojí samo o sobě. Současně ani jakákoliv další tvrzení zadavatele nemají dodatečný (napravující) vliv na zákonnost jeho postupu již v době výběru dodavatele.

Závěr

75.     Po zvážení všech aspektů dané věci jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

 

 

 

 

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Adresát/i:

1.         Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno

2.        JUDr. Jakub Kadlec, advokát, Karolínská 661/4, 186 00 Praha 8

3.        AK Blažek, Čížek, Klesa s.r.o., IČO 07702221, se sídlem Dvořákova 44/38, Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň

 

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[2] Ve správním spise pod položkou č. 21.

[3] Ve správním spise jako příloha položky č. 16.

[4] Ve správním spise pod položkou č. 45.

[5] Ve správním spise pod položkou č. 20.

[6] Ve správním spise jako příloha položky č. 20.

[7] Ve správním spise pod položkou č. 16.

[8] Ve správním spise pod položkou č. 30.

[9] Ve správním spise jako příloha položky č. 25.

[10] Ve správním spise jako příloha položky č. 26.

[11] Ve správním spise jako příloha položky č. 16.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en