číslo jednací: 42011/2026/163
spisová značka: R0152/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Mobilní hlasové a datové služby |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 11. 2026 |
| Související rozhodnutí | 33562/2026/500 42011/2026/163 |
| Dokumenty |
|
PID |
UOHSX00NN040 |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-42011/2026/163 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-R0152/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
12. 11. 2026, Brno |
Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 30. 9. 2026 a doplněném dne 6. 10. 2026
- navrhovatelem – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 9. 2026 č. j. ÚOHS-33562/2026/500, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0435/2026/VZ ve věci přezkoumání úkonů
- zadavatele – Brněnské komunikace a.s., IČO 60733098, se sídlem Renneská třída 787/1a, Štýřice, 639 00 Brno,
učiněných v otevřeném řízení „Mobilní hlasové a datové služby“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-017882 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 241551-2026, kde dalším účastníkem je
- vybraný dodavatel – Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-33562/2026/500 ze dne 15. 9. 2026, sp. zn. ÚOHS-S0435/2026/VZ, p o t v r z u j i a rozklad z a m í t á m.
Odůvodnění
I. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Zadavatel – Brněnské komunikace a.s., zahájil dne 8. 4. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení „Mobilní hlasové a datové služby“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-017882 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 241551-2026.
2. Zadavatel odeslal dne 21. 5. 2026 oznámení o výběru dodavatele – Vodafone Czech Republic a.s., z téhož dne, proti kterému navrhovatel brojil námitkami ze dne 4. 6. 2026, které byly rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 19. 6. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítnuty.
3. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZZVZ“)[1], doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 29. 6. 2026 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
4. V návrhu navrhovatel namítal, že nabídka vybraného dodavatele objektivně nemůže splňovat čl. 5. zadávací dokumentace, tedy že nabídková cena je konečná a zahrnuje i veškeré náklady poskytovatele nutné k řádné realizaci plnění. V nabídkové ceně nejsou podle navrhovatele zahrnuty náklady na migraci čísel ve výši 50 000 Kč a výměnu SIM karet v určitých technických zařízeních (stovky tisíc Kč). Zadavatel se měl navzdory námitce navrhovatele zabývat danou otázkou pouze formálně, když se vybraného dodavatele pouze dotázal, zda je schopen obsah položek za nabídkovou cenu realizovat.
5. Navrhovatel dále upozornil, že podle informací dostupných na relevantním trhu infrastruktura vybraného dodavatele nepodporuje technologii tzv. vytáčených dat, vybraný dodavatel tak požadovanou službu neposkytuje. Zadavatel přitom požadoval službu „Datový tarif s vytáčeným připojením“ a požadoval zajištění kontinuity poskytování služeb bez dodatečných technických zásahů na straně zadavatele. V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že nebude nutná výměna technologických zařízení zadavatele, protože postačí výměna SIM karet či přeprogramování zařízení. Podle navrhovatele se však jedná o potvrzení jeho pochybností. Zadavatel splnění zadávacích podmínek transparentním způsobem neposoudil, námitku relevantně nevypořádal, a proto je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné a netransparentní. Navrhovatel k posouzení nastíněných otázek požaduje přibrání znalce.
II. Napadené rozhodnutí
6. Dne 15. 9. 2026 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0435/2026/VZ, č. j. ÚOHS-33562/2026/500, kterým podle § 265 písm. a) ZZVZ návrh zamítl, neboť nebyly zajištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
7. Ještě před rozhodnutím ve věci samé uložil Úřad rozhodnutím ze dne 20. 8. 2026 zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení daného správního řízení.
8. Úřad přezkoumal rozhodnutí zadavatele o námitkách a dospěl k závěru, že z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele odmítl jako věcně nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související s posouzením nabídky vybraného dodavatele za souladný se zákonem. Současně má Úřad za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách postihl ve vztahu k jednotlivým námitkám jejich podstatu, resp. gros, přičemž skutečnost, že se nevypořádal s každým jednotlivým dílčím argumentem navrhovatele, nemůže v šetřeném případě založit nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí.
9. K tvrzenému nesprávnému posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále „MNNC“) a nezahrnutí všech nákladů souvisejících s poskytováním služeb v nabídce vybraného dodavatele Úřad uvedl, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když v souladu s § 113 odst. 1 ZZVZ před odesláním oznámení o výběru dodavatele provedl posouzení MNNC vybraného dodavatele a když si od vybraného dodavatele, u jehož nabídkové ceny vznikly pochybnosti z hlediska MNNC, v souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ vyžádal písemné zdůvodnění způsobu stanovení vybraných položek jeho nabídkové ceny včetně potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ.
10. K námitce navrhovatele, zda nabídka vybraného dodavatele s ohledem na jím nabídnutou cenu vůbec splňuje zadavatelem stanovené technické podmínky předmětu plnění, a zda tak vybraný dodavatel neměl být ze zadávacího řízení vyloučen, Úřad konstatoval, že předmětná námitka ohledně neprokázání splnění podmínek služby „vytáčení dat“ vybraným dodavatelem neobsahovala konkrétní tvrzení podložené věcně relevantními důkazy, a tudíž ani zadavatel nemohl z uvedené námitky činit konkrétní závěry. Z žádosti o objasnění nabídky vyplývá, že vybraný dodavatel službu „vytáčení dat“ ocenil a současně uvedl, že nabídková cena byla stanovena v souladu s požadavky zadávací dokumentace. Výslovně pak potvrdil, že je připraven plnit zakázku v souladu s požadovanými standardy kvality.
III. ROZKLAD NAVRHOVATELE
11. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 15. 9. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 30. 9. 2026, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
12. Navrhovatel staví rozklad na tvrzení, že jak zadavatel, tak následně i Úřad posoudili věc pouze formálně, aniž by ověřili skutečný stav věci. V důsledku toho podle něj nebylo řádně přezkoumáno, zda nabídka vybraného dodavatele skutečně splňuje zadávací podmínky a zda nabídková cena není mimořádně nízká v důsledku nesplnění požadovaného rozsahu plnění.
13. Úřad podle navrhovatele postupoval formalisticky a nezjistil skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Místo vlastního ověření převzal závěry zadavatele a vyjádření vybraného dodavatele. Neprovedl navrhované důkazy ani nezajistil odborné posouzení technických otázek.
14. Jádrem sporu není pouze otázka mimořádně nízké nabídkové ceny (MNNC), ale především otázka, zda nabídka vybraného dodavatele vůbec splňuje technické požadavky zadávací dokumentace.
15. Navrhovatel konkrétně upozorňoval na požadavek poskytování služby „vytáčená data“ prostřednictvím technologie CSD (Circuit Switched Data). Podle znalostí navrhovatele vybraný dodavatel tuto službu neposkytuje. Zadavatel ani Úřad neověřili, zda nabízené technické řešení skutečně umožňuje poskytování požadované služby.
16. Zadavatel se podle navrhovatele nezabýval věcným obsahem námitek. Pochybnosti o technickém řešení vybraného dodavatele neprověřil a pouze odkázal na předchozí posouzení nabídky. Úřad tento postup akceptoval, aniž by požadoval další objasnění.
17. Zadavatel označil cenové položky považované za rizikové, ale neuvedl konkrétní důvody, proč je považuje za mimořádně nízké. Vybraný dodavatel tak nemohl přesně vědět, jaké pochybnosti má vysvětlením odstranit.
18. Komise původně požadovala podrobnou kalkulaci nákladů. Vybraný dodavatel však předložil pouze obecné tvrzení o efektivitě a optimalizaci nákladů. Přesto zadavatel uzavřel, že pochybnosti byly odstraněny, aniž by vysvětlil proč.
19. Vysvětlení neobsahovalo konkrétní údaje o cenotvorbě. Nebylo zřejmé, jak byly jednotlivé ceny vypočteny ani zda zahrnují všechny náklady. Zadavatel podle navrhovatele neměl dostatek podkladů pro závěr, že MNNC neexistuje.
20. Navrhovatel tvrdí, že výrazně nižší ceny mohlo být dosaženo tím, že vybraný dodavatel nenabízí plnění v požadovaném rozsahu. Pokud některé technické požadavky neplní, logicky může dosáhnout nižších nákladů a ceny. Proto bylo nutné nejprve ověřit splnění technických podmínek a teprve poté posuzovat existenci MNNC.
21. Úřad měl využít svých oprávnění a vyžádat si další podklady, odborné stanovisko nebo znalecký posudek. Navrhovatel opakovaně navrhoval doplnění dokazování. Bez odborného posouzení podle něj nelze odpovědět na otázku, zda řešení vybraného dodavatele splňuje požadavky zadávací dokumentace.
Závěr rozkladu
22. Navrhovatel tvrdí, že Úřad i zadavatel se spokojili s formálními prohlášeními vybraného dodavatele, aniž by skutečně ověřili, zda jeho nabídka splňuje technické požadavky zadávací dokumentace, zejména požadavek na poskytování služby CSD, a zda právě případné nesplnění těchto požadavků není důvodem MNNC. Proto navrhuje zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit k novému projednání a doplnění dokazování.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
23. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
24. Rozklad podle něj opakuje již dříve uplatněné námitky, se kterými se zadavatel i Úřad vypořádali. Rozklad stojí na jediné premise, totiž že výrazný cenový rozdíl mezi nabídkami sám o sobě zakládá kvalifikovanou pochybnost, kterou musí zadavatel i Úřad vyvracet až do úplného rozkrytí nákladové struktury a technického řešení vybraného dodavatele. Tato premisa nemá oporu v zákoně ani v rozhodovací praxi. Institut MNNC chrání především zadavatele, přezkum Úřadu se omezuje na kontrolu rámce a transparentnosti jeho postupu, nikoli na správnost jeho ekonomického úsudku, a k prověřování tvrzeného nesplnění zadávacích podmínek je zapotřebí konkrétních a objektivně podložených indicií, nikoli domněnek konkurenta.
25. Zadavatel řádně identifikoval položky s možnou MNNC, vyžádal si jejich objasnění a od vybraného dodavatele obdržel potvrzení, že ceny zahrnují všechny náklady, technické požadavky splní, je schopen plnění za nabídnutou cenu realizovat.
26. Navrhovatel podle zadavatele nepředložil žádné konkrétní důkazy, že by ceny byly nereálné nebo že by byl porušen § 113 ZZVZ.
27. K otázce vytáčených dat (CSD) zadavatel uvádí, že vybraného dodavatele se na tuto službu dotazoval již při posuzování MNNC, dodavatel výslovně potvrdil schopnost službu poskytovat, zadávací dokumentace nepožadovala konkrétní technologii CSD, ale pouze funkční výsledek, a nabídka neobsahuje nic, co by bylo v rozporu se zadávacími podmínkami.
28. Námitky jsou podle zadavatele pouze spekulace založené na domněnkách o technických možnostech sítě Vodafone, aniž by byly podloženy konkrétními důkazy.
29. Přibrání znalce nebylo nutné, protože šlo především o právní otázku přezkumu postupu zadavatele, nikoli o řešení odborné technické otázky.
IV. ŘÍZENÍ O ROZKLADU
30. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu mi předal spis se svým stanoviskem k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
31. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dospěl jsem k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl v souladu s právními předpisy.
V. K námitkám rozkladu
32. Navrhovatel namítá, že Úřad bez dalšího převzal závěry zadavatele a vybraného dodavatele, aniž by samostatně ověřil, zda nabídka vybraného dodavatele skutečně splňuje zadávací podmínky. Současně tvrdí, že Úřad neprovedl jím navrhované důkazy a nezajistil odborné posouzení technických aspektů plnění.
33. S uvedenou argumentací se nelze ztotožnit.
34. Ze správního spisu vyplývá, že Úřad měl při svém rozhodování k dispozici dokumentaci o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele i další podklady relevantní pro posouzení věci. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se Úřad zabýval skutečnostmi rozhodnými pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele a své závěry logicky a srozumitelně odůvodnil.
35. Je třeba zdůraznit, že přezkumná činnost Úřadu nespočívá v tom, že by nahrazoval odborné či obchodní posouzení zadavatele vlastním hodnocením nebo že by byl povinen v každém případě opatřovat znalecké posudky k technickým otázkám. Povinnost doplnit dokazování vzniká tehdy, pokud dosavadní podklady vyvolávají důvodné pochybnosti o správnosti a úplnosti zjištěného skutkového stavu. Taková situace však v nyní posuzovaném případě nenastala.
36. Navrhovatel nepředložil konkrétní důkazy, které by tvrzené nedostatky nabídky vybraného dodavatele prokazovaly. Jeho argumentace je založena převážně na vlastním přesvědčení o technických možnostech vybraného dodavatele, což je zásadní pro určení jednak detailu, kterým se má zabývat zadavatel při posuzování takto tvrzené MNNC, a jednak pro Úřad, pokud jde o detail přezkumu. Samotný nesouhlas s hodnocením zadavatele ani odlišný názor na technické řešení, nejsou-li podloženy konkrétními skutkovými tvrzeními nebo důkazy, však bez dalšího nemohou založit povinnost Úřadu provádět další dokazování.
37. Lze proto učinit závěr, že Úřad dostatečně zjistil skutkový stav věci a nepochybil, pokud neprovedl další navrhované důkazy.
K námitce nesplnění technických podmínek a požadavku na službu CSD
38. Navrhovatel dále tvrdí, že vybraný dodavatel není schopen poskytovat službu „vytáčená data“ prostřednictvím technologie CSD, kterou zadávací dokumentace požadovala, a že zadavatel ani Úřad tuto skutečnost náležitě neověřili.
39. Tato námitka není důvodná.
40. Ze správního spisu vyplývá, že zadavatel se otázkou poskytování služby vytáčených dat zabýval již v rámci posouzení nabídky vybraného dodavatele a následně také při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Vybraný dodavatel přitom na žádost zadavatele o objasnění nabídky výslovně potvrdil, že všechny požadavky zadávací dokumentace, včetně požadavku na poskytování služby vytáčených dat, splňuje a je připraven předmět veřejné zakázky plnit v požadovaném rozsahu.
41. Navrhovatel naproti tomu neuvedl žádné konkrétní skutečnosti ani nepředložil žádné důkazní prostředky, z nichž by bylo možno dovodit opak. Jeho argumentace je založena výlučně na tvrzení, že podle jeho znalostí trhu infrastruktura vybraného dodavatele předmětnou službu nepodporuje. Takové obecné tvrzení však samo o sobě nemůže založit důvodný závěr, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky. Tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatel neumí zajistit požadované vytáčené připojení, zůstalo obecné. Navrhovatel neuvedl žádné konkrétní technické indicie, které by vyvolaly povinnost zadavatele provést podrobnější šetření.
42. Pokud by navrhovatel předložil konkrétní technické podklady nasvědčující nemožnosti poskytování požadované funkcionality prostřednictvím sítě vybraného dodavatele, bylo by namístě se s nimi věcně vypořádat. Takové podklady však součástí správního spisu nejsou.
43. Ani z obsahu zadávací dokumentace, ani z ostatních podkladů obsažených ve správním spise nevyplývá, že by zadavatel požadoval konkrétní technologické řešení, jehož použití by bylo omezeno výlučně na technologii CSD. Navrhovatel ostatně netvrdí, že by takový požadavek byl v zadávací dokumentaci explicitně uveden. Jeho argumentace je založena na vlastním výkladu technických požadavků zadavatele. Za předpokladu, že navrhovatel spojuje službu vytáčených dat s technologií CSD, nepředložil žádné technické podklady, odborné stanovisko ani jiné důkazy, z nichž by vyplývalo, že požadovanou funkcionalitu není možné zajistit jiným způsobem. Zadávací dokumentace požadovala funkci vytáčeného připojení, nikoliv konkrétní technologický standard CSD.
44. Úřad proto nepochybil, pokud ze skutečností zjištěných ve správním řízení nedovodil důvodné pochybnosti o splnění předmětného požadavku vybraným dodavatelem.
45. K požadavku navrhovatele na přibrání znalce uvádím, že znalecké dokazování představuje prostředek sloužící k objasnění odborných skutečností, jestliže jejich posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. V projednávané věci však nebyly zjištěny konkrétní skutkové okolnosti, které by vyvolávaly důvodné pochybnosti o pravdivosti údajů uvedených vybraným dodavatelem nebo o správnosti závěrů zadavatele. Navrhovatel přitom žádnou odbornou otázku nevymezil natolik konkrétně, aby bylo zřejmé, jaká konkrétní skutečnost má být znaleckým posudkem prokazována. Samotný nesouhlas navrhovatele s posouzením nabídky vybraného dodavatele proto nemohl založit povinnost Úřadu znalecké dokazování provést.
K námitce nesprávného posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny
46. Navrhovatel dále brojí proti způsobu, jakým zadavatel posoudil MNNC vybraného dodavatele. Namítá zejména, že zadavatel nevymezil dostatečně konkrétně své pochybnosti a že vybraný dodavatel předložil pouze obecná tvrzení bez odpovídajících kalkulací.
47. S touto argumentací jsem se rovněž nemohl ztotožnit. V prvé řadě je vhodné předeslat, že jde o námitku, která by spíše odpovídala obraně dodavatele, který je na existenci MNNC ve své nabídce tázán. Je to on, kdo potřebuje dostatečně určitě vědět, na jaké pochybnosti zadavatele má reagovat. V tomto případě však evidentně vybraný dodavatel takové pochybnosti neměl. To, jak detailně bude zadavatel požadovat vysvětlení MNNC, je zcela v jeho kompetenci.
48. Ze správního spisu vyplývá, že zadavatel (prostřednictvím hodnoticí komise) identifikoval položky nabídky, u nichž vznikly pochybnosti o přiměřenosti jejich ocenění, a postupem podle § 113 odst. 4 ZZVZ vyzval vybraného dodavatele k jejich objasnění.
49. Je pravdou, že z „Protokolu o posouzení splnění podmínek účastníka, který se umístil na 1. místě v pořadí k veřejné zakázce“ zachycujícího jednání komise dne 13. 5. 2026 vyplývá, že komise původně chtěla žádat rovněž o podrobný rozpad nabídkové ceny dotčených položek či o vstup jednotlivých nákladů a vstupů na straně účastníka do nabídkové ceny. Ze samotné Žádosti o objasnění MNNC ze dne 13. 5. 2026 však vyplývá, že zadavatel mj. požadoval doložit pouze „odůvodnění stanovení ceny uvedených položek“.
50. Ačkoli hodnoticí komise v průběhu posouzení formulovala konkrétnější požadavky na vysvětlení nabídkové ceny vybraného dodavatele, obsah samotné žádosti o objasnění byl následně užší. To pak také určovalo, na co a jak má vybraný dodavatel reagovat. Posouzení, zda nabídka obsahuje MNNC, jakým konkrétním způsobem požádá o její objasnění a s tím související závěr o dostatečnosti podaného vysvětlení, náleží zadavateli.
51. Nelze přitom souhlasit s tvrzením navrhovatele, že vybraný dodavatel nemohl rozpoznat, jaké pochybnosti má odstranit. Z obsahu žádosti o objasnění MNNC bylo mj. zřejmé, které položky zadavatel považuje za potenciálně rizikové a že u nich požaduje odůvodnění stanovení ceny, a to bez dalších podrobností. Zákon neukládá zadavateli povinnost podrobně ekonomicky zdůvodňovat, proč konkrétní cenu považuje za mimořádně nízkou, ani povinnost požadovat po účastníkovi zadávacího řízení podrobné ekonomické zdůvodnění. Konkrétní míra požadovaného zdůvodnění je na zadavateli. Je pravdou, že účastníku zadávacího řízení musí být na základě žádosti o vysvětlení MNNC, zřejmé, jak má svou cenu objasnit. Zadavatel však požadoval „pouze“ obecné zdůvodnění ceny, což bylo jeho oprávněné rozhodnutí, a mj. přesně na to vybraný dodavatel v odpovídající míře reagoval. Dodávám, že ve vztahu k nákladům na migraci čísel a souvisejícím technickým úpravám, na něž poukazoval navrhovatel, vybraný dodavatel potvrdil, že jeho nabídková cena zahrnuje veškeré náklady nezbytné k realizaci veřejné zakázky, tedy i náklady, jejichž nezahrnutí do nabídkové ceny navrhovatel namítal.
52. Vybraný dodavatel na výzvu reagoval, potvrdil zahrnutí všech nákladů souvisejících s realizací veřejné zakázky a deklaroval svou schopnost poskytovat předmět plnění za nabídnuté ceny řádně a v požadovaném rozsahu. Zadavatel následně vyhodnotil poskytnuté vysvětlení jako dostatečné.
53. Posouzení MNNC je primárně odpovědností zadavatele. Úřad opakovaně konstatuje, že institut MNNC je ve smyslu ZZVZ nástrojem ochrany samotného zadavatele a je tedy pouze na něm, jakým způsobem nabídkovou cenu vybraného dodavatele ve vztahu k tomuto institutu posoudí. K tomu odkazuji též na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 29. března 2012 ve věci C-599/10, v němž SDEU dospěl k závěru (při výkladu čl. 55 směrnice 2004/18), že pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k výrobkům, stavebním pracím nebo službám, jež mají být poskytovány, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž nejdříve „písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité“. V režimu § 113 ZZVZ uvedené jinými slovy znamená, že zadavatel je povinen vyzvat účastníka zadávacího řízení k písemnému zdůvodnění MNNC v případě, že ji rozpozná, tedy „identifikuje“. V daném případě se tomu tak stalo a zadavatel postupoval v souladu se ZZVZ.
54. Jak vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, tento nemá pravomoc přezkoumávat existenci MNNC v jednotlivých nabídkách, neboť by tím vstupoval do myšlenkových procesů zadavatele. Jeho pravomoc spočívá pouze v povinnosti přezkoumat, zda posouzení proběhlo v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami (viz např. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0278/2021/VZ, ÚOHS-R0169/2021/VZ). Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky náleží do kompetence zadavatele.
55. V postupu zadavatele jsem proto neshledal žádnou okolnost, která by svědčila o svévoli nebo zjevné nepřiměřenosti jeho závěrů.
K námitce souvislosti mezi technickým řešením a MNNC
56. Navrhovatel dále argumentuje, že nízké nabídkové ceny mohlo být dosaženo pouze proto, že vybraný dodavatel nehodlá poskytovat plnění v požadovaném rozsahu.
57. Tato námitka nemůže obstát.
58. Její podstata spočívá v předpokladu, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje technické požadavky zadavatele. Jak však bylo uvedeno výše, takový závěr nebyl v průběhu správního řízení prokázán. Neexistuje-li podklad pro závěr o nesplnění zadávacích podmínek, nelze z této neprokázané premisy dovozovat ani údajnou souvislost s výší nabídkové ceny.
59. Argumentace navrhovatele je proto pouze hypotetická a není opřena o skutková zjištění vyplývající ze správního spisu.
VI. Závěr
60. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí i rozkladových námitek jsem dospěl k závěru, že Úřad zjistil skutkový stav v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí o návrhu, přezkoumatelným způsobem se vypořádal s rozhodnými skutečnostmi a své závěry řádně odůvodnil. Ve věci nebylo prokázáno nesplnění technických podmínek, nebyly zjištěny vady postupu při posouzení MNNC a nebyly dány důvody pro doplnění dokazování. Navrhovatel nepředložil žádné skutečnosti ani důkazy způsobilé zpochybnit zákonnost napadeného rozhodnutí.
61. Proto jsem neshledal důvod pro změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí a rozklad jako nedůvodný jsem zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Adresáti:
1. Brněnské komunikace a.s., Renneská třída 787/1a, Štýřice, 639 00 Brno
2. T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4
3. Vodafone Czech Republic a.s., Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
