číslo jednací: 33562/2026/500
spisová značka: S0435/2026/VZ

Instance I.
Věc Mobilní hlasové a datové služby
Účastníci
  1. Brněnské komunikace a.s.
  2. T-Mobile Czech Republic a.s.
  3. Vodafone Czech Republic a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2026
Datum nabytí právní moci 12. 11. 2026
Související rozhodnutí 33562/2026/500
42011/2026/163
Dokumenty file icon 2026_S0435.pdf 327 KB

PID

UOHSX00NDRJA

 

 

Č. j.

ÚOHS-33562/2026/500

Sp. zn.

ÚOHS-S0435/2026/VZ

Datum, místo

15. 9. 2026, Brno

 

Rozhodnutí

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 6. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Brněnské komunikace a.s., IČO 60733098, se sídlem Renneská třída 787/1a, Štýřice, 639 00 Brno,
  • navrhovatel – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4,
  • vybraný dodavatel – Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5,

ve věci přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných v otevřeném řízení „Mobilní hlasové a datové služby“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-017882 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 241551-2026,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4 – ze dne 29. 6. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Brněnské komunikace a.s., IČO 60733098, se sídlem Renneská třída 787/1a, Štýřice, 639 00 Brno – učiněných v otevřeném řízení „Mobilní hlasové a datové služby“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody,jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-017882 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 241551-2026, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zajištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.          zadávací řízení

1.        Zadavatel – Brněnské komunikace a.s., IČO 60733098, se sídlem Renneská třída 787/1a, Štýřice, 639 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 8. 4. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení „Mobilní hlasové a datové služby“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-017882 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 241551-2026 (dále jen „rámcová dohoda“ nebo „zadávací řízení“).

2.        Předmětem plnění veřejné zakázky je dle přílohy č. 5 „Specifikace předmětu plnění a podmínky plnění veřejné zakázky“ (dále jen „příloha č. 5“) zadávací dokumentace „poskytování mobilních hlasových a datových služeb a všech činností souvisejících s plněním služeb tak, aby byla zajištěna nepřetržitá dostupnost těchto služeb. Předpokládaný počet SIM karet s hlasovou službou činí 411 ks a s datovou službou 172 ks. Součástí zakázky je zajištění zvýhodněných tarifů pro rodinné příslušníky zaměstnanců. Předmět veřejné zakázky bude realizován na základě rámcové dohody mezi vybraným poskytovatelem služeb a zadavatelem“.

3.       Zadavatel odeslal dne 21. 5. 2026 oznámení o výběru dodavatele – Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5 (dále jen „vybraný dodavatel“) z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“), proti kterému navrhovatel
– T‑Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“), brojil námitkami ze dne 4. 6. 2026, které byly rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 19. 6. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítnuty.

4.       Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 29. 6. 2026 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.        Obsah návrhu

5.       Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti postupu zadavatele při výběru dodavatele. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel porušil zákon tím, že při posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele postupoval v rozporu s § 37 odst. 1 písm. b) a c) zákona. Dále namítá nezákonný postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“), a to jak ve vztahu k jednotlivým jednotkovým cenám, tak ve vztahu k celkové nabídkové ceně vybraného dodavatele. Navrhovatel je rovněž názoru, že zadavatel se řádně nevypořádal s jeho námitkami.

6.        Vzhledem k povaze problematiky, která je předmětem zadávacího řízení, a k povaze námitek navrhovatel navrhuje přibrání znalce z oboru elektronických komunikací, zejména za účelem posouzení souladu technického řešení vybraného dodavatele s požadavky zadavatele v zadávací dokumentaci.

Nesprávné posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele

7.        Dle navrhovatele z číselného vyjádření nabídky vybraného dodavatele je zřejmé, že nabídka objektivně nemůže splňovat zadávací podmínku uvedenou v čl. 5 zadávací dokumentace, tedy že nabídková cena je konečná, zahrnující veškeré náklady nutné k řádné realizaci plnění. Navrhovatel, vzhledem ke svému působení na relevantním trhu, má pochybnosti, že nabídka zahrnuje všechny fixní a provozní náklady a současně odpovídá technickým požadavkům zadavatele. Proto navrhovatel v námitkách vyzval zadavatele k ověření, zda nabídka odpovídá požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci, a teprve po kladném ověření by se měl zadavatel zabývat MNNC vybraného dodavatele. Dle navrhovatele je nabídková cena nepřiměřeně nízká, a proto důvodně předpokládá, že vybraný dodavatel buď nezahrnul veškeré náklady na plnění do nabídkové ceny, nebo pokud zahrnul, tak musel zvolit jiné technické řešení, které neodpovídá požadavkům zadavatele.

8.       Navrhovatel v námitkách upozornil primárně na fixní regulované poplatky za přenesení stávajících čísel do sítě vybraného dodavatele, které se dle jeho předpokladu budou pohybovat na hranici cca 50 OOO Kč bez DPH, a dále na náklady na výměnu SIM karet, které s ohledem na proces jejich výměny odhaduje v rovině stovek tisíc korun, což s ohledem na nabídkovou cenu vede k důvodným pochybnostem o schopnosti vybraného dodavatele poskytnout řádné plnění.

9.        Dále navrhovatel upozorňuje na požadavek poskytování služby tzv. „vytáčená data“, tj. technologii Circuit Switched Data (dále jen „služby vytáčení dat“), již zadavatel výslovně požaduje a kterou dle informací navrhovatele infrastruktura vybraného dodavatele nepodporuje, a tudíž ji ani neposkytuje. Dle navrhovatele je tedy otázkou, jaké řešení navrhovatel nabízí a zda bude odpovídat technickým požadavkům zadavatele, zvláště když vybraný dodavatel ve svém sdělení zahrnuje i „přeprogramování“ zařízení, které by vyžadovalo změny v technické infrastruktuře změnou modemů a jiných zařízení obsahující SIM karty, což by bylo v rozporu se zadávací dokumentací, která předpokládá zachování stávající technické infrastruktury. Přeprogramování by současně s sebou neslo zvýšené náklady, u kterých není jisté, zda je dodavatel zahrnul do nabídkové ceny.

10.     Navrhovatel dále považuje za nutné upozornit, že vybraný dodavatel již v minulosti nabízel technické řešení neodpovídající požadavkům zadávací dokumentace, odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0307/2025/VZ ze dne 24. 6. 2025, což vzhledem k výše uvedenému podporuje navrhovatelovo přesvědčení, že i v tomto případě vybraný dodavatel snižuje nabídkovou cenu na úkor plnění. Zadavatel na tuto námitku navrhovatele reagoval sdělením, že „dle jemu dostupných informací (poskytnutých Vybraným dodavatelem) nebude výměna technologických zařízení u Zadavatele, protože postačí výměna SIM karet či přeprogramování zařízení. Tedy Zadavatel sám svým sdělením potvrzuje důvodné pochybnosti Navrhovatele, že nabídka Vybraného dodavatele je založena na jiném technickém řešení, než je stávající technické řešení, které je požadováno v ZD“.

11.      Zadavatel se s pochybností vypořádal toliko tak, že se vybraného dodavatele „velmi prostě“ dotázal v rámci žádosti o objasnění nabídkové ceny (tedy před podáním námitek navrhovatelem), zda vybraný dodavatel kalkuloval se všemi náklady, a po kladné odpovědi otázku bez dalšího uzavřel s tím, že nabídka vybraného dodavatele splňuje podmínky účasti. Přestože informace v námitkách měly dát zadavateli signál k ověření nabídky vybraného dodavatele, zadavatel se pochybnostmi dále nezabýval s odůvodněním, že pro další ověřování nevidí důvod. K tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0005/2024/VZ ze dne 17. 4. 2024, které k rozsahu povinnosti zadavatele ověřit pravdivost informací uvedených v nabídce uvádí následující „(…) V takovém případě je povinností zadavatele tyto kvalifikované pochybnosti vyvrátit, a mít tak postaveno najisto, že vybraný dodavatel kritéria kvalifikace skutečně prokázal, a tedy rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. Z hlediska dodržení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona je v zadávacím řízení neudržitelné, aby zadavatel indicie o nepravdivosti předkládaných informací, má-li takové, zcela ignoroval a shodu předkládaných dokladů se skutečným stavem neprověřil.“ Obdobné závěry dovozuje i rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 44/2022 ze dne 14. 9. 2023.

Mimořádně nízká nabídková cena

12.      Pokud vybraný dodavatel nabídl řešení odpovídající technickým požadavkům zadavatele a zahrnující veškeré náklady a služby v nabídkové ceně, pak dle navrhovatele nabídka obsahuje MNNC, přičemž je jisté, že vybraný dodavatel nebude schopen plnění poskytnout. Zde navrhovatel uvádí, že se měl zadavatel nejprve zabývat splněním technických požadavků a až po jejich ověření přistoupit k objasnění otázky MNNC.

13.      Zadavatel se otázkou MNNC odmítl, i přes informace navrhovatele v námitkách, zabývat s odůvodněním, že se jí již zabýval v rámci hodnocení nabídek, kde se zabýval toliko cenou vybraných položek, a otázkou existence MNNC ve vztahu k celkové ceně poptávaných služeb, natož poté ve vztahu k nákladům jednotlivých účastníků na poskytování služeb, se již nikterak nezabýval. K povinnosti zadavatele zabývat se otázkou MNNC navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. S0166/2019/VZ-17358/2019/532/VZi ze dne 20. 6. 2019.

14.     Zadavatel tak při posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele nepostupoval v souladu se zákonem. Současně se v rámci vypořádání námitek navrhovatele k namítaným skutečnostem nikterak nevyjádřil, čímž rovněž postupoval v rozporu se zákonem.

Nedostatečné vypořádání námitek

15.      Zadavatel se dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách výše popsanými pochybnostmi nevypořádal ověřitelným a transparentním způsobem, čímž postupoval v rozporu zejm. se zásadou transparentnosti, když toliko konstatoval, že nemá důvod pochybovat o tom, že vybraný dodavatel je schopen zadavateli požadované služby poskytovat v požadovaném rozsahu a kvalitě, a to za nabídkovou cenu. Dle navrhovatele je tak rozhodnutí o námitkách v rozporu se zákonem.

Závěrem

16.      Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 6. 2026 a zrušil rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele a uložil zadavateli, aby opětovně a řádně provedl posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení včetně řádného posouzení MNNC, řádně vyhodnotil nabídky a znovu provedl výběr nejvhodnější nabídky.

III.     Průběh správního řízení

17.      Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 29. 6. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

18.      Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

▪    zadavatel,

▪    navrhovatel a

▪    vybraný dodavatel.

19.      Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 3. 7. 2026.

20.     Dne 10. 7. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 9. 7. 2026 k návrhu navrhovatele (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) spolu s částí dokumentace o zadávacím řízení a přístupovými údaji k profilu zadavatele.

 Vyjádření zadavatele ze dne 9. 7. 2026 k návrhu navrhovatele

21.      Zadavatel je přesvědčen, že v zadávacím řízení i při vyřizování námitek postupoval v souladu se zákonem, zásadami zadávání veřejných zakázek i ustálenou rozhodovací praxí Úřadu i správních soudů. Rozhodnutí o námitkách je řádné, srozumitelné a přezkoumatelné a zadavatel se vypořádal se všemi námitkami navrhovatele. Návrh proto považuje za nedůvodný a navrhuje, aby jej Úřad zamítl.

K tvrzenému nesprávnému vypořádání námitek týkajících se splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem

22.     Zadavatel předně uvádí, že se otázkou splnění podmínek účasti i zadávacích podmínek vybraným dodavatelem podrobně zabýval již v průběhu posouzení nabídky, kdy jedinou pochybností vyvolávající potřebu objasnění byla otázka možné MNNC. Proto zadavatel odeslal vybranému dodavateli „Žádost o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 13. 5. 2026 k objasnění nabídky“ (dále jen „žádost k objasnění“), na kterou vybraný dodavatel reagoval přípisem „Písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny“ ze dne 14. 5. 2026 (dále jen „objasnění“).

23.     V rámci objasnění vybraný dodavatel zadavateli „výslovně potvrdil, že jeho nabídka zahrnuje veškeré náklady nezbytné pro řádnou realizaci Veřejné zakázky, že je schopen poskytnout všechny služby požadované zadávací dokumentací a že předmět Veřejné zakázky bude plnit v plném rozsahu za nabídnutou cenu“. Na základě nabídky a objasnění nabídkové ceny následně zadavatel dospěl k závěru, že není potřeba činit další ověřovací úkony.

24.     Pochybnosti na straně zadavatele nevyvolaly ani námitky navrhovatele, které stavěl pouze na vlastním odhadu situace na relevantním trhu, nikoliv na konkrétních skutečnostech vyplývajících z nabídky vybraného dodavatele, a tyto tedy nepřinesly nové konkrétní skutečnosti zpochybňující zadavatelovy závěry. Zadavatel proto neshledal důvod opakovaně vyzývat vybraného dodavatele k objasnění již dostatečně vysvětlených skutečností.

25.     K pochybnostem o postupu při objasnění nabídky a posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že mu zákon neukládá povinnost podrobně přezkoumávat nabídku ani ověřovat každé tvrzení vybraného dodavatele, pokud mu z průběhu zadávacího řízení nevyplynou konkrétní skutečnosti zakládající důvodné pochybnosti o správnosti nebo úplnosti předložených informací.

26.     K navrhovatelově konkrétnímu výčtu nákladů zadavatel uvádí, že tento navrhovatel opírá o vlastní odhady výše jednotlivých nákladových položek a o srovnání nabídkových cen jednotlivých účastníků zadávacího řízení. Samotná nižší cena však neprokazuje, že nabídka neobsahuje všechny potřebné náklady nebo nesplňuje zadávací podmínky, protože cena odráží individuální obchodní strategii a způsob realizace každého dodavatele.

27.     Zadavatel konečně shrnuje, že vycházel při posouzení nabídky z nabídky vybraného dodavatele a jejího objasnění, v němž vybraný dodavatel výslovně potvrdil, že nabídková cena zahrnuje veškeré náklady nezbytné pro řádnou realizaci veřejné zakázky a je schopen předmět plnění realizovat v souladu se zadávacími podmínkami.

K tvrzenému nesplnění technických požadavků na službu „vytáčených dat“

28.     K namítanému nesplnění technických požadavků ze strany vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že navrhovatel neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by se dala vyvozovat nemožnost vybraného dodavatele plnění poskytnout.

29.     Zadavatel při posouzení splnění podmínek účasti vycházel z nabídky vybraného dodavatele a následného objasnění nabídky, kdy vybraný dodavatel potvrdil, že jeho nabídka zahrnuje všechny požadované položky a je schopen plnění poskytnout.

30.     Co se týká zmínky o „přeprogramování“, zde zadavatel předně uvádí, že toto označení poprvé použil sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách, nikoliv vybraný dodavatel jako popis nabízeného technického řešení. Zadavatel dále trvá na tom, že z nabídky vybraného dodavatele nevyplývá potřeba změny technické infrastruktury. Zároveň pod pojmem „přeprogramování“ mohou být rozuměny i běžné technické úkony související s migrací telekomunikačních služeb bez zásahu do technické infrastruktury, jako je například výměna SIM karet. Navrhovatel dle zadavatele domýšlí výklad ohledně neměnnosti technické infrastruktury zadavatele či zajištění kontinuity poskytování služeb bez zásahů do zadavatelovy technické infrastruktury, přičemž takovou podmínku v zadávací dokumentaci zadavatel jednoznačně nevyjádřil, ani nezamýšlel.

31.      Současně zadavatel zdůrazňuje, že zadávací podmínky stanovily požadavky na výsledné plnění a jeho parametry, nikoliv konkrétní technologický postup. Na každém dodavateli bylo, jaké technické prostředky a postupy zvolí, pokud naplní požadavky zadávací dokumentace. „Zadavatel proto ani nebyl oprávněn posuzovat nabídky podle toho, jakým způsobem hodlá jednotlivý dodavatel požadovaného výsledku dosáhnout, nýbrž výhradně podle toho, zda se zavázal poskytnout plnění odpovídající zadávacím podmínkám“.

32.     Co se týká navrhovatelova odkazu na rozhodnutí Úřadu ze dne 24.06.2025, sp. zn. S0307/2025/VZ, z něhož dovozuje, že vybraný dodavatel již v minulosti stanovené technické podmínky nesplnil a že k tomu může docházet i opakovaně v dalších případech, k tomuto zadavatel uvádí, že citované rozhodnutí se týkalo jiné veřejné zakázky a skutkové situace. Závěry z něho plynoucí nelze a priori považovat za obvyklou praxi vybraného dodavatele.

33.     K námitce navrhovatele, že po podání námitek zadavatel znovu neověřil splnění technických požadavků vybraným dodavatelem, přestože podle něj námitky vyvolaly důvodné pochybnosti, kdy zároveň odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů, podle níž je zadavatel povinen reagovat na kvalifikované pochybnosti o splnění zadávacích podmínek, zadavatel uvádí, že tuto povinnost respektoval již během posouzení nabídky, kdy využil postup objasnění nabídky podle § 46 zákona. Dle zadavatele zákon ani rozhodovací praxe nevyžadují opakované vyžadování objasnění pokaždé, když jiný účastník nesouhlasí s jeho závěry. Takový postup je nutný pouze tehdy, existují-li konkrétní a objektivně podložené pochybnosti, což v řešeném případě nenastalo.

34.     Zadavatel dále uvádí, že neexistují žádné skutkové ani právní důvody pro závěr, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky nebo že nezahrnuje všechny potřebné náklady. Proto nemohlo dojít ani k poskytnutí jakékoli neoprávněné výhody.

35.     K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel konstatuje, že se otázkou služby „vytáčených dat“ podrobně zabýval, jasně uvedl, z jakých podkladů vycházel, a vysvětlil skutkové i právní důvody, proč argumentaci navrhovatele neuznal. Rozhodnutí o námitkách tak podle něj splňuje požadavky § 245 odst. 1 zákona a umožňuje jeho řádný přezkum. Samotný nesouhlas navrhovatele se závěry zadavatele podle zadavatele nepředstavuje důvod pro označení rozhodnutí za nepřezkoumatelné nebo netransparentní.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

36.     Zadavatel se posouzením MNNC zabýval již v průběhu posouzení nabídky vybraného dodavatele. Z objasnění vyplývá, že nabídka zahrnuje veškeré náklady nezbytné pro realizaci veřejné zakázky a že je vybraný dodavatel schopen předmět plnění za nabídnutou cenu řádně realizovat, a to výslovně i s odkazem na službu „vytáčená data“.

37.     Zadavatel při objasnění identifikoval ty části nabídky, které u něj vyvolaly pochybnosti, a právě ve vztahu k nim požadoval objasnění. Postupoval přitom v souladu se zákonem, který mu neukládá povinnost provádět podrobnou ekonomickou analýzu celé nákladové struktury dodavatele ani vyžadovat objasnění každé jednotlivé položky nabídky, nýbrž je rozhodující, zda je zadavatel na základě dostupných podkladů schopen dojít k závěru, že nabídková cena umožňuje řádnou realizaci veřejné zakázky, k čemuž také zadavatel v případě předmětného zadávacího řízení dospěl.

38.     K navrhovatelovu odkazu na rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů zadavatel uvádí, že citované vychází z předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož koncepce posuzování MNNC se od současné právní úpravy podstatně liší, a proto závěry obsažené v předchozí praxi nelze bez dalšího přebírat. Nadto zadavatel uvádí, že ani z citované praxe nelze dovodit povinnost zadavatele opakovaně posuzovat MNNC pokaždé, kdy jiný účastník zadávacího řízení vyjádří nesouhlas s výší nabídkové ceny vybraného dodavatele, nýbrž tato povinnost vzniká zadavateli tehdy, pokud existují konkrétní a objektivně podložené okolnosti způsobilé vyvolat důvodné pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny. Tyto pochybnosti námitky u zadavatele nevyvolaly.

39.     Na podporu správnosti svého postupu zadavatel uvádí rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 10. 9. 2019, č. j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBr a ze dne 29. 1. 2020, č. j. ÚOHS-R0214/2019/VZ-03328/2020/322/LKa/JSr, kde předseda Úřadu zdůraznil, že institut MNNC slouží především k ochraně zadavatelů před rizikem, že vybraný dodavatel nebude schopen veřejnou zakázku za nabídnutou cenu řádně realizovat. Rozhodnutí Úřadu ze dne 21. 7. 2021, č. j. ÚOHS-24500/2021/500/AIv dále akcentuje, že předmětem přezkumu není správnost ekonomického úsudku zadavatele, nýbrž zákonnost postupu, kterým k tomuto úsudku dospěl.

40.    Zadavatel si tak stojí za tím, že otázku možné MNNC identifikoval, objasnění vyhodnotil a dospěl k závěru, že jeho pochybnosti o realizovatelnosti nabídky za nabízenou cenu byly dostatečně rozptýleny, to vše v souladu se zákonem.

K návrhu na přibrání znalce

41.     Zadavatel má za to, že skutkový stav v předmětném správním řízení může být dostatečně posouzen na základě podkladů obsažených ve správním spise. Návrh navrhovatele na přibrání znalce nevychází z žádných konkrétních technických skutečností, nýbrž pouze z jeho vlastních domněnek o údajném nesouladu nabízeného řešení se zadávacími podmínkami.

Další průběh správního řízení

42.     Rozhodnutím ze dne 20. 8. 2026 uložil Úřad zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení daného správního řízení.

43.     Usnesením ze dne 20. 8. 2026 Úřad stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které
se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a zároveň určil zadavateli lhůtu k provedení
úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

44.    Dne 26. 8. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 20. 8. 2026 ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

K otázce splnění podmínek účasti

45.     Dle navrhovatele zadavatel sám připustil, že nabídková cena vybraného dodavatele vyvolala potřebu dalšího ověření, a proto zadavatel vyzval vybraného dodavatele k objasnění nabídky. Zadavatel byl ujištěn obecným prohlášením, které dle navrhovatele samo o sobě nepředstavuje skutkové objasnění technického řešení ani zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny. Dle navrhovatele objasnění nabídky nevyvrátilo pochybnosti, zda bude vybraný dodavatel schopen službu vytáčených dat zajistit a zda náklady nezbytné pro realizaci takového řešení skutečně zahrnul do nabídkové ceny. Obecná odpověď vybraného dodavatele tak neobstojí ani z hlediska ustanovení § 113 odst. 5 zákona, když zjevně neobsahuje jakékoliv zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel proto podle navrhovatele nedostál požadavkům § 6 odst. 1 a § 39 odst. 1 a 4 zákona.

Zadavatel zaměňuje smluvní závazek vybraného dodavatele za prokázání splnění zadávacích podmínek

46.     Zadavatel nesprávně zaměňuje samotné ocenění položky a obecný smluvní závazek vybraného dodavatele za prokázání splnění technických požadavků zadávací dokumentace. Skutečnost, že dodavatel službu nacenil a formálně se zavázal ji poskytovat, sama o sobě neprokazuje, že jeho technické řešení objektivně umožňuje poskytování služby vytáčených dat v požadovaném rozsahu a způsobu. Zadavatel proto tuto pochybnost nemohl vypořádat pouze odkazem na to, že vybraný dodavatel službu ocenil.

Rozpor v tvrzeních zadavatele ohledně „přeprogramování“ potvrzuje absenci přezkoumatelného skutkového podkladu o konkrétním technickém řešení

47.     Navrhovatel bere na vědomí upřesnění zadavatele týkající se užití pojmu „přeprogramování“, avšak to nebylo podstatou jeho námitek. Zadavatel z rozhodnutí o námitkách, aniž by vysvětlil, z jakých konkrétních informací tento závěr vychází, vyvodil určité závěry založené na výměně SIM karet a případném přeprogramování zařízení. 

48.     Vyjádření zadavatele jsou navíc neurčitá a spekulativní („případné přeprogramování“, „může představovat běžný technický úkon“), což podle navrhovatele potvrzuje, že otázka technické realizovatelnosti nabízeného řešení nebyla řádně ověřena. Vybraný dodavatel se totiž konkrétně nevyjádřil k tomu, jak má být služba technicky zajištěna, jakých zařízení by se případné úpravy týkaly ani zda navržené řešení skutečně umožní dosažení funkčního výsledku požadovaného zadávací dokumentací. Pro úplnost pak navrhovatel upozorňuje, „že potřeba přeprogramovávat technické zařízení v souvislosti se změnou poskytovatele služeb, není ,běžným technickým úkonem´, který by operátor musel standardně realizovat. Zařízení nejsou žádným způsobem softwarově omezována pro síť konkrétního operátora. Pakliže síť operátora podporuje požadovanou technologii pro přenos dat, komunikace musí fungovat po prosté výměně SIM karet a kontrole nastavení.“

Zadavatel námitkami konkretizovanou pochybnost věcně neodstranil

49.     Zadavatel se dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s jejich věcným jádrem a nezpřístupnil úvahy a skutkové podklady, na jejichž základě námitky odmítl. „Jádrem námitek v projednávané věci byla technická realizovatelnost služby ,vytáčených dat´ a zahrnutí nákladů nezbytných pro její zajištění do nabídkové ceny. Zadavatel však námitky vypořádal odkazy na ocenění příslušné položky, obecný závazek vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku, potvrzení o zahrnutí veškerých nákladů a blíže nepodloženou možnost přeprogramování zařízení“.

50.     Navrhovatel netvrdí, že každé podání námitek automaticky vyžaduje opětovné objasnění nabídky podle § 46 zákona nebo další posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 odst. 4 zákona. V posuzovaném případě však námitky obsahovaly konkrétní indicie týkající se schopnosti vybraného dodavatele poskytovat konkrétní službu, včetně souvisejících technických a nákladových aspektů. Navrhovatel, ačkoliv si je vědom skutkové odlišnosti tohoto případu, se odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 17. 4. 2024, sp. zn. ÚOHS-S0005/2024/VZ, které potvrzuje, „že zadavatel může porušit zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 ZZVZ, pokud setrvá na závěru o splnění podmínek účasti, ačkoli existuje relevantní pochybnost, kterou námitkami vznesené skutečnosti neodstranily. Rozhodující přitom není samotný postup zadavatele, ale to, zda podklady, které si opatřil, byly způsobilé odstranit konkrétní pochybnost“.

IV.       závěry úřadu

51.      Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

52.     Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

53.     Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

54.     Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.     podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.     pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.     pravidla pro hodnocení nabídek,

5.     další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

55.     Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

56.     Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

57.     Podle § 39 odst. 2 zákona vybírá zadavatel v průběhu zadávacího řízení z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

b)        posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

c)         snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

d)        hodnocení nabídek,

e)         pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a,

f)         pravidel pro postup zadavatele v zadávacím řízení stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

58.     Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

59.     Podle § 39 odst. 5 zákona vychází zadavatel v průběhu zadávacího řízení z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

60.     Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

61.      Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

62.     Podle § 48 odst. 2 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)        nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)        nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c)         neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

63.     Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

64.     Podle § 48 odst. 8 zákona vyloučí zadavatel vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 3 písm. b) zákona nebo § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

65.     Podle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

66.     Podle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)        při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)        neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

67.     Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)        ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)        použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)         originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

68.     Podle § 113 odst. 6 zákona posoudí zadavatel zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)        nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b)        nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)         neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

69.     Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

70.     Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

71.      Z bodu III. zadávací dokumentace vyplývá, že „[o]bchodní podmínky, včetně technických a platebních podmínek, jsou uvedeny v příloze č. 5 zadávací dokumentace. S vybraným účastníkem bude uzavřena rámcová dohoda (dále také jen ,dohoda´) bez obnovení soutěže. Předmět plnění veřejné zakázky bude realizován na základě dohody o poskytování služeb uzavřené s jedním poskytovatelem služeb průběžně po dobu trvání dohody“.

72.     V bodě V. zadávací dokumentace je ve vztahu k požadavkům na způsob zpracování nabídkové ceny mimo jiné uvedeno, že „[n]abídková cena je konečná a zahrnuje i veškeré náklady poskytovatele nutné k řádné realizaci plnění“.

73.     Z bodu VI. zadávací dokumentace vyplývá, že obchodní podmínky jsou nedílnou součástí této zadávací dokumentace a jsou pro účastníka závazné.

74.     Z přílohy č. 5 zadávací dokumentace dále vyplývá, že zadavatel požaduje „[d]atový tarif s vytáčeným připojením a zasíláním SMS.“

75.     Z dokumentu s názvem „Protokol o posouzení splnění podmínek účasti účastníka, který se umístil na 1. místě v pořadí k veřejné zakázce“ ze dne 13. 5. 2026 (dále jen „protokol I“) vyplývá, že zadavatelem ustanovená komise posuzovala na svém jednání nabídku vybraného dodavatele, která se v rámci provedeného hodnocení umístila na první místě, přičemž v této souvislosti uvedla mj., že cenová kalkulace předložená v nabídce vykazuje znaky možné mimořádně nízké nabídkové ceny, a to ve všech položkách mimo tarif pro APN internet, a usnesla se, že k těmto položkám bude komise účastníka žádat o odůvodnění stanovení nabídkové ceny uvedených položek a jejich podrobný rozpad. Současně bude požadováno sdělení, zda je účastník schopen za jím uvedenou nabídkovou cenu obsah položek zrealizovat, a sdělení, zda účastník neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

76.     Prostřednictvím žádosti o objasnění ze dne 13. 5. 2026 požádal zadavatel vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění stanovení jeho nabídkové ceny ve vybraných položkách (viz tabulka) cenové nabídky. Nadto zadavatel požádal o sdělení, zda je vybraný dodavatel schopen za jím nabízenou nabídkovou cenu obsah položek zrealizovat, a o potvrzení požadavků dle § 113 odst. 4 zákona.

01.II

B - vysoký (skupina 1b) včetně min. 3 GB dat,

následný dat. provoz min. 3 Mb/s

 

2.2.2.

B - Vytáčené spojení (skup. 2)

 

2.2.4.

D - neomezená data (skup. 5)

 

3.

hovorné a SMS po vyčerpání volných minut u

jednotlivých tarifů (modelová situace)

tarif

03.I

A - hovor do všech sítí

03.II

A - SMS do všech sítí

5.

poplatek za 1kB vytáčeného spojení

tarif

05.I

B - tarif

 

77.      Vybraný dodavatel na žádost o objasnění reagoval prostřednictvím objasnění ze dne 14. 5. 2026, v němž uvedl mimo jiné následující:

„Naše nabídková cena, viz tabulka, kterou jste v písemné žádosti uvedli, a která odpovídá skutečnostem, byla stanovena v souladu s požadavky zadávací dokumentace a reflektuje naši reálnou ekonomickou situaci, efektivní způsob práce a optimalizaci nákladů, které jsme dosáhli díky našim zkušenostem v oboru. Důsledně jsme přitom zohlednili všechny požadavky zadavatele, včetně technických specifikací, termínů plnění i právních a ekonomických podmínek.

Odůvodnění stanovení ceny uvedených položek:

1. Efektivita procesů

Díky dlouhodobému působení na trhu jsme optimalizovali naše výrobní a provozní procesy, což nám umožňuje dosahovat nižších nákladů bez negativního vlivu na kvalitu plnění zakázky.

2. Využití vlastních kapacit

V rámci realizace této zakázky jsme schopni využít primárně vlastní zdroje a jen okrajově zapojujeme naše subdodavatele, což přináší úsporu nákladů.

3. Přesné nacenění na základě zkušeností

Nabídková cena byla kalkulována na základě našich zkušeností s obdobnými zakázkami a odpovídá obvyklým cenám na trhu za dané plnění.

4. Závazek kvality

Naše společnost je připravena plnit zakázku v souladu s požadovanými standardy kvality, přičemž nabídková cena zohledňuje všechny náklady nezbytné pro dosažení této kvality.

Na základě výše uvedených skutečností máme za to, že naše nabídková cena je odpovídající, realistická a zcela v souladu s podmínkami zadání. V žádném případě se nejedná o mimořádně nízkou cenu, která by mohla vést ke zpochybnění realizace zakázky, kdy v neposlední řádě rovněž prohlašujeme, že: a) při plnění veřejné zakázky zajistíme dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že b) jsme neobdrželi neoprávněnou veřejnou podporu. c) jsme schopni za námi uvedenou nabídkovou cenu obsah položek zrealizovat“.

78.     V „II. protokolu o posouzení splnění podmínek účasti účastníka, který se umístil na 1. místě v pořadí k veřejné zakázce“ (dále jen „protokol II“), je ve vztahu k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele uvedeno následující:

„Komise posoudila doložené objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny ve všech bodech a shodla se, že účastník č. 1 doplnil požadované a další objasnění či doplnění nabídky nebo mimořádně nízké nabídkové ceny již komise nepožaduje. (...) Komise současně konstatuje, že u tohoto účastníka posoudila jeho nabídkovou cenu, kterou posoudila z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 ZZVZ. Na základě žádosti zadavatele však účastník č. 1 stanovení nabídkové ceny objasnil a potvrdil splnění požadavků dle ZZVZ. Komise doporučuje zadavateli rozhodnout o výběru tohoto účastníka jako vybraného dodavatele“.

Právní posouzení

K tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

79.     S ohledem na skutečnost, že navrhovatel v rámci podaného návrhu mimo jiné uvádí, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, neboť se zadavatel s některými námitkami navrhovatele vůbec nevypořádal a neobjasnil, na základě jakých podkladů dospěl k závěru, že podmínky účasti byly vybraným dodavatelem splněny, zabýval se Úřad nejprve otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona, tedy zda součástí rozhodnutí o námitkách je odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.

80.     Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s výše citovaným ustanovením § 245 odst. 1 zákona.

81.      Úřad dále v obecnosti uvádí, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách ve smyslu § 245 odst. 1 zákona není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.[1]

82.     Navrhovatel v rámci první části námitek namítal, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, neboť z číselného vyjádření nabídky vybraného dodavatele je zjevné, že objektivně nemůže splňovat „zadávací podmínku uvedenou v čl. 5. ZD, že Nabídková cena je konečná a zahrnuje i veškeré náklady poskytovatele nutné k řádné realizaci plnění,“ a to s ohledem na fixní náklady, náklady spojené s obměnou SIM karet, kdy dle znalostí navrhovatele, jakožto odborníka na relevantním trhu, není možné za nabídkovou cenu řádně plnit. To tak vyvolává pochybnosti, zda vybraný dodavatel zahrnul veškeré jednorázové i pravidelné náklady.

83.     Dále navrhovatel uvádí, že za nabídkovou cenu nabízel vybraný dodavatel plnění primárně současným zákazníkům, nikoliv novým, a cena se tak pohybuje na samé hranici ekonomické udržitelnosti.

84.     Zadavatel navrhovateli v rozhodnutí o námitkách sdělil, že námitky navrhovatele jsou „založeny především na úvahách o ekonomické náročnosti plnění a na jeho zkušenostech z trhu, nikoliv na konkrétních skutečnostech vztahujících se ke konkrétní a posuzované nabídce Vybraného dodavatele.“ Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že kalkuloval s náklady na migraci služeb a souvisejícími činnostmi. Nelze proto přisvědčit tvrzení navrhovatele, že by náklady související s migrací služeb byly při stanovení nabídkové ceny opomenuty.

85.     Zadavatel současně uvedl, že otázkou realizovatelnosti nabídky a úplnosti nabídkové ceny se v průběhu zadávacího řízení zabýval a vyzval vybraného dodavatele k „objasnění konkrétních položek nabídky a současně požadoval potvrzení, zda je Vybraný dodavatel schopen veřejnou zakázku za nabídnutou cenu realizovat a zda nabídková cena zahrnuje veškeré náklady nezbytné pro řádné plnění Veřejné zakázky“. Tyto skutečnosti vybraný dodavatel výslovně potvrdil.

86.     Ke srovnání s jinými zadávacími řízeními zadavatel uvedl, že tyto skutečnosti samy o sobě nevypovídají o splnění či nesplnění zadávacích podmínek v tomto zadávacím řízení a zároveň není oprávněn přezkoumávat obchodní strategii a interní postupy, které dodavatele vedly k nabídnutí konkrétní ceny.

87.     Dále navrhovatel namítal pochybnosti o splnění technických požadavků, a to primárně ohledně služby „vytáčení dat“, kterou zadavatel výslovně požaduje, vybraný dodavatel ji standardně neposkytuje a náhrada této služby by vyžadovala zásah do technické infrastruktury, kdy zadávací dokumentace tento postup nepřipouští, a zároveň by představovala vyšší náklady.

88.     K námitkám ohledně splnění technických požadavků zadavatel uvedl, že „z nabídky Vybraného dodavatele nevyplývá žádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že by nabízené plnění mělo být poskytováno v nižší kvalitě nebo v užším rozsahu, než požaduje zadávací dokumentace. Vybraný dodavatel předložil návrh rámcové dohody, ve kterém výslovně akceptoval technické a další požadavky stanovené zadávací dokumentací. Současně je v návrhu rámcové dohody stanoveno, že veškeré podmínky a požadavky vymezené zadávací dokumentací jsou pro Vybraného dodavatele závazné a v případě rozporu mezi obchodními podmínkami Vybraného dodavatele a zadávací dokumentací mají přednost požadavky stanovené Zadavatelem. (…) Pokud jde o námitku týkající se služby ,vytáčených dat´, Zadavatel uvádí, že tato služba byla součástí zadávacích podmínek a současně byla Vybraným dodavatelem naceněna v příloze č. 2 zadávací dokumentace. Zadavatel se navíc v rámci posouzení nabídky zabýval otázkou realizovatelnosti nabízeného plnění, kdy mimo jiné vyzval Vybraného dodavatele k potvrzení, zda konkrétně položka 5., 05.I – poplatek za 1kB vytáčeného spojení a její nacenění odpovídá plně odpovídá požadavkům Zadavatele. Vybraný dodavatel výslovně potvrdil, že je schopen poskytovat veškeré služby požadované zadávací dokumentací včetně služeb, které byly předmětem objasnění. Zadavatel proto nemá důvod dovozovat, že by služba ,vytáčených dat´ měla být nahrazena jiným technickým řešením nebo že by nebyla poskytována v rozsahu požadovaném zadávací dokumentací.“

89.     Navrhovatel dále vyjádřil pochybnosti o zajištění dostatečného pokrytí signálem a bezvýpadkového fungování služeb v reálném provozu vybraným dodavatelem, kdy ceny, které vybraný dodavatel nabízí v rámci jiných veřejných zakázek, se týkaly řešení zajišťujícího požadavek pokrytí území České republiky jako celku, nikoliv konkrétních sídel.  Takto nastavený požadavek na pokrytí je však zjevně méně přísný než požadavky vyplývající z reálného provozu konkrétního zadavatele. Navrhovateli je současně známo, že jiný zadavatel je současně nucen řešit praktické problémy s nedostatečným pokrytím signálem dodatečně, a to formou samostatného zadávacího řízení na zajištění služeb v problematických lokalitách. Důsledkem uvedeného postupu je vznik provozně i administrativně méně efektivního řešení, které zadavateli přináší zvýšené nároky na koordinaci, správu a interní kapacity, aniž by tyto dopady vyplývaly z jeho skutečných potřeb a nelze vyloučit, že obdobným problémům bude vystaven i zadavatel v tomto případě. Současně navrhovatel upozornil na rizika spojená s nefunkčností, omezenou dostupností či nestabilitou datových služeb ve vztahu k technické infrastruktuře zadavatele, což by dle navrhovatele mělo vést zadavatele k řádné péči při výběru dodavatele a tyto skutečnosti řádně ověřit.

90.     Dále navrhovatel upozornil na předchozí praxi vybraného dodavatele, kdy jím nabízené řešení neodpovídalo požadavkům zadávací dokumentace, aby tím mohl docílit výhodnější ceny vůči konkurenci.

91.      K námitce ohledně zajištění dostatečného pokrytí signálem a bezvýpadkového fungování služeb v reálném provozu zadavatel uvedl, že vybraný dodavatel v nabídce předložil podklady vztahující se k pokrytí signálem, včetně map pokrytí. Zároveň zadavatel nezjistil žádnou konkrétní skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že vybraný dodavatel nebude schopen poskytovat služby v rozsahu požadovaném zadávací dokumentací. Odkaz na navrhovatelovy zkušenosti z jiných veřejných zakázek samy o sobě „neprokazují nesplnění zadávacích podmínek v tomto zadávacím řízení ani neschopnost Vybraného dodavatele realizovat předmět Veřejné zakázky“.

92.     V neposlední řadě námitky navrhovatele směřovaly proti nesprávnému a nezákonnému postupu zadavatele ve vztahu k MNNC. Dle navrhovatele vzniká důvodné podezření, že cena vybraného zadavatele je MNNC, neboť z dostupných a ověřitelných skutečností nevyplývá, že by tato cena zahrnovala veškeré náklady nezbytné k řádnému plnění veřejné zakázky za podmínek stanovených zadávací dokumentací. Dle navrhovatele by si měl zadavatel vyžádat od vybraného dodavatele zdůvodnění nabídkové ceny, včetně konkrétní specifikace, jakým způsobem byly do ceny promítnuty veškeré náklady spojené s plněním veřejné zakázky.

93.     K námitce MNNC zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se otázkou „aktivně zabýval již v průběhu posouzení nabídky Vybraného dodavatele. Ostatně obdobné pochybnosti, jaké nyní v Námitkách uvádí Stěžovatel, vedly Zadavatele k tomu, že Vybraného dodavatele vyzval k objasnění nabídky. Ve výzvě Zadavatel konkrétně identifikoval položky, u nichž považoval za potřebné ověřit přiměřenost nabídkové ceny, a současně požadoval potvrzení, že nabídková cena zahrnuje veškeré náklady nezbytné pro řádné plnění veřejné zakázky a že je Vybraný dodavatel schopen předmět Veřejné zakázky za nabídnutou cenu realizovat“.  Dle zadavatele vybraný dodavatel na výzvu reagoval a objasnil způsob stanovení nabídkové ceny, potvrdil, že nabídková cena zahrnuje veškeré náklady a že je schopen za nabídnutou cenu plnění realizovat. Současně potvrdil i zákonné skutečnosti. Zadavatel následně posoudil poskytnuté objasnění ve spojení s ostatními podklady obsaženými v nabídce a uzavřel, že v daném případě nejsou dány důvody pro závěr o existenci MNNC. Zadavatel se tak touto otázkou skutečně zabýval, identifikoval položky vyvolávající pochybnosti a vyžádal si jejich objasnění. Námitka, že se zadavatel nezabýval posouzením MNNC, je tak dle zadavatele nedůvodná.

94.     Úřad konstatuje, že přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele odmítl jako věcně nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související s posouzením nabídky vybraného dodavatele za souladný se zákonem. Současně má Úřad za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách postihl ve vztahu k jednotlivým námitkám jejich podstatu, resp. gros, přičemž skutečnost, že se nevypořádal s každým jednotlivým dílčím argumentem navrhovatele, nemůže v šetřeném případě založit nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí. Ostatně navrhovatel byl s to na podkladě rozhodnutí o námitkách podat odůvodněný návrh, na jehož základě jsou Úřadem činěny níže uvedené závěry.

95.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad neshledal důvod pro zrušení rozhodnutí o námitkách.

K tvrzenému nesprávnému posouzení MNNC a nezahrnutí všech nákladů souvisejících s poskytováním služeb v nabídce vybraného dodavatele

K obecným východiskům k postupu zadavatele v zadávacím řízení

96.     Úřad v návaznosti na výše uvedené předně v obecnosti uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky. Úlohou zadavatele je zajistit, aby vlastní zadávací řízení probíhalo v mezích zákona a stanovených zadávacích podmínek. Za zákonný průběh zadávacího řízení tedy odpovídá primárně zadavatel, jenž podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele mimo jiné na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Účelem tohoto postupu zadavatele je, aby smlouva na zajištění poptávaného předmětu plnění byla uzavřena s dodavatelem, jenž tyto stanovené podmínky splňuje, resp. jehož nabídka odpovídá zadavatelem stanoveným požadavkům. Zákonodárce v této souvislosti v rámci § 39 odst. 4 věty druhé zákona přímo vymezuje povinnost zadavatele provést u vybraného dodavatele posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vždy. Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce vybraného dodavatele (popř. též v doplnění či objasnění nabídky) prokázáno, že vybraný dodavatel stanovené zadávací podmínky splňuje, resp. že nabídka dodavatele, jenž by se měl stát vybraným dodavatelem pro účely realizace poptávaného plnění, odpovídá požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci.

97.     Úřad dále uvádí, že zadavatel posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provádí na základě údajů a dokladů obsažených v nabídce, přičemž je oprávněn ověřovat si věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů „vlastní cestou“ ve smyslu § 39 odst. 5 zákona, ale taktéž je oprávněn postupovat podle § 46 odst. 1 zákona a požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. 

Obecně k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny

98.     Ve vztahu k institutu MNNC Úřad v obecnosti uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jak vyplývá z § 113 odst. 1 zákona, je povinností zadavatele provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Z uvedeného je zřejmé, že posouzení nabídky z hlediska existence MNNC je obligatorní úkon zadavatele a je třeba ho provést vždy alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli. Úřad dále uvádí, že v případě, kdy zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení jako mimořádně nízkou, tj. získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od takového účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, přičemž v žádosti musí po účastníkovi požadovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj. že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

99.     Dle § 113 odst. 5 zákona pak musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit výše uvedené skutečnosti [tj. skutečnosti podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona] a dále může MNNC odůvodnit zejména prostřednictvím ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má pro plnění veřejné zakázky k dispozici, nebo originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

100.   Za předpokladu, že ze zdůvodnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že tato byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění MNNC neobsahuje potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá zadavatele podle § 113 odst. 6 zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit, tj. vyloučení je za daných okolností obligatorní. Ve všech ostatních případech je v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele.

101.    Úřad shrnuje, že ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu poskytnout vůbec, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně. Současně institut MNNC plní v zákonem vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou na plnění veřejné zakázky podílet, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory. V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, a proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takových případech do značné míry omezena. Ve všech ostatních případech je vyhodnocení rizika vyplývajícího z přítomnosti MNNC v nabídce dodavatele na zadavateli. Shora uvedená ochrana zadavatele tak není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“. V tomto kontextu lze odkázat i na komentářovou literaturu[2], v níž je ve vztahu ke zdůvodnění MNNC ze strany účastníka zadávacího řízení uvedeno, že „[j]e v prvé řadě na zadavateli, zda a do jaké míry vyhodnotí odůvodnění jako opodstatněné. Zadavatel si nikdy nemůže být zcela jist, zda je veřejná zakázka za nabídnutou cenu realizovatelná, neboť se o tom předem nemůže v praxi přesvědčit. Zákon proto nechává na rozhodnutí zadavatele, zda riziko v konkrétním případě podstoupí či nikoli, tedy zda zdůvodnění přijme jako dostatečné či nikoli. Je rovněž na zadavateli, zda v případě nedostatečného zdůvodnění v souladu s § 46 svoji žádost o objasnění zopakuje či doplní, anebo nikoli. Z těchto důvodů je vyloučení účastníka řízení ve smyslu § 48 odst. 4 konstruováno jako právo, nikoli jako povinnost zadavatele.“

102.   V této souvislosti Úřad považuje za nutné zdůraznit, v jaké rovině má možnost přezkoumávat úvahy zadavatele. Ve vztahu k pravomoci Úřadu při posuzování výběru nejvhodnější nabídky lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6. 11. 2009, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[z] judikatury správních soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek […] Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. […] Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce“. Úřad tak má být garantem rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Právě uvedené závěry se vztahují i na přezkum postupu zadavatele týkajícího se posuzování existence MNNC a jejího případného zdůvodnění, jak bylo opětovně potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 69/2021-68 ze dne 31. 8. 2023. Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku dovodil, že není jeho úkolem (a tedy potažmo ani úkolem Úřadu) zabývat se otázkou, zda konkrétní nabídka vůbec obsahovala MNNC nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté dodavatelem za dostatečné; přezkumné orgány se mají primárně zabývat tím, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem.

103.   K samotné zásadě transparentnosti pak Úřad na tomto místě pro úplnost uvádí, že tato je společně se zásadou přiměřenosti, zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace jednou z hlavních zásad, na kterých je zákon vystavěn a které musí zadavatel respektovat a bezmezně dodržovat během celého zadávacího řízení. Dle ustálené rozhodovací praxe Úřadu i správních soudů je tedy zřejmé, že veškeré úkony zadavatele činěné v průběhu zadávacího řízení musí být zpětně čitelné, kontrolovatelné, přezkoumatelné a činěné tak, aby nevznikaly pochybnosti v jejich výkladu a aby bylo nade vší pochybnost zřejmé, za jakým účelem a z jakých důvodů zadavatel k těmto úkonům přistoupil.

K postupu zadavatele v šetřeném případě

104.   V duchu výše uvedených východisek a navrhovatelem namítaných skutečností přistoupil Úřad k posouzení postupu zadavatele při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, přičemž konstatuje následující.

105.   Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně protokolu o posouzení splnění podmínek účasti I a II je zřejmé, že samotnému oznámení o výběru dodavatele předcházelo posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC zadavatelem. Z protokolu I konkrétně vyplývá, že komise s ohledem na nabídkovou cenu vybraného dodavatele pojala pochybnost o tom, zda nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC, pročež se usnesla, že požádá vybraného dodavatele o „odůvodnění stanovení nabídkové ceny uvedených položek, podrobný rozpad nabídkové ceny položek, vstup jednotlivých nákladů a vstupů na straně účastníka do nabídkové ceny, sdělení, zda je účastník schopen za jím uvedenou nabídkovou cenu obsah položky zrealizovat a sdělení, zda účastník neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“ Zadavatel tak následně učinil prostřednictvím žádosti o objasnění ze dne 13. 5. 2026, ve které vybraného dodavatele požádal o objasnění stanovení ceny u vybraných položek, dále sdělení, zda je vybraný dodavatel schopen za uvedenou nabídkovou cenu obsah položek zrealizovat, a rovněž o potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Vybraný dodavatel na dotčenou žádost reagoval prostřednictvím objasnění ze dne 14. 5. 2026, v němž mimo jiné konstatoval, že „nabídková cena (…) odpovídá skutečnostem, byla stanovena v souladu s požadavky zadávací dokumentace a reflektuje naši reálnou ekonomickou situaci, efektivní způsob práce a optimalizaci nákladů, které jsme dosáhli díky našim zkušenostem v oboru. Důsledně jsme přitom zohlednili všechny požadavky zadavatele, včetně technických specifikací, termínů plnění i právních a ekonomických podmínek“. Dále vybraný dodavatel v objasnění uvedl výčet důvodů, proč se v případě jeho nabídkové ceny nejedná o MNNC, kdy mezi tyto důvody zařadil efektivitu procesů, využití vlastních kapacit a přesné nacenění na základě zkušeností. Vybraný dodavatel rovněž výslovně uvedl, že jeho společnost „je připravena plnit zakázku v souladu s požadovanými standardy kvality, přičemž nabídková cena zohledňuje všechny náklady nezbytné pro dosažení této kvality“. Vybraný dodavatel dále souhrnně uvedl, že nabídková cena je realistická a zcela v souladu s podmínkami zadání. Následně pak vybraný dodavatel potvrdil splnění požadavků dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Z protokolu II pak vyplývá, že komise při zohlednění objasnění dospěla k závěru, že vybraný dodavatel stanovení nabídkové ceny objasnil a potvrdil splnění požadavků dle zákona.

106.   Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když v souladu s § 113 odst. 1 zákona před odesláním oznámení o výběru dodavatele provedl posouzení MNNC vybraného dodavatele a když si od vybraného dodavatele, u něhož identifikoval MNNC, v souladu s § 113 odst. 4 zákona vyžádal písemné zdůvodnění způsobu stanovení vybraných položek jeho nabídkové ceny včetně potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Vzhledem k tomu, že předmětné skutečnosti následně vybraný dodavatel potvrdil v objasnění nabídky, a že z dotčeného objasnění tak ani žádným způsobem nevyplývá, že by snad nabídková cena vybraného dodavatele měla být mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona či z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory, je zřejmé, že v posuzovaném případě nebyly naplněny obligatorní důvody pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona, a že s ohledem na uvedené tak bylo pouze na uvážení zadavatele, zda objasnění nabídky poskytnuté vybraným dodavatelem přijme za dostatečné. Současně Úřad neshledal, že by byl postup zadavatele v kontextu shora uvedeného stižen netransparentností, neboť zadavatel v příslušných dokumentech tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení zachytil svůj závěr o tom, že vybraný dodavatel objasnil způsob stanovení jeho nabídkové ceny. Pro úplnost Úřad dodává, že ve vztahu k tomuto závěru Úřad nemůže vstupovat do úvah zadavatele a tyto nahrazovat vlastními názory a zjištěními, neboť, jak bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřadu nepřísluší zabývat se otázkou, zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté vybraným dodavatelem za dostatečné.

107.   K námitce navrhovatele, že na základě jím podaných námitek proti výběru dodavatele měl zadavatel povinnost rozptýlit pochybnosti ohledně MNNC vybraného dodavatele, Úřad uvádí, že postup zadavatele související s údajnou MNNC v nabídce dodavatele musí v určitých situacích reagovat na námitky, které obdrží od jiného dodavatele (stěžovatele). Tomu je však pouze za předpokladu, že zadavatel obdrží od takového stěžovatele prostřednictvím námitek relevantní indicie o možném porušení zákona ve smyslu § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel je pak povinen tyto pochybnosti odstranit, tj. tvrzené skutečnosti prošetřit (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ, č. j. ÚOHS-06496/2025/163 ze dne 20. 2. 2025 či rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0220/2025/VZ, č. j. ÚOHS-20695/2025/500 ze dne 4. 6. 2025). V nyní šetřeném případě však navrhovatel žádnou takovou konkrétní námitku nevznesl, když netvrdí, že by při plnění předmětu veřejné zakázky mohlo dojít k porušení právních předpisů, ani že by vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Pouhé tvrzení navrhovatele, který se s odkazem na znalost trhu domnívá, že vybraný dodavatel nebude moci za nabídkovou cenu plnění zadavateli poskytnout při současném dosažení alespoň minimálního přiměřeného zisku, takovou relevantní indicii v šetřeném případě nezakládá. Stejně tak v kontextu výše uvedené rozhodovací praxe není po zadavateli možné požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena vybraného dodavatele skutečně není mimořádně nízká (nejsou-li „na stole“ relevantní indicie o existenci obligatorního důvodu vyloučení) či dovozovat povinnost zadavatele zdůvodňovat existenci jisté odchylky mezi cenami ostatních nabídek.

108.   Úřad dále uvádí, že přezkoumal rozhodnutí o námitkách, přičemž, jak bylo uvedeno již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, proč námitky navrhovatele považuje za nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související s posouzením nabídky vybraného dodavatele za souladný se zákonem. K tomu Úřad doplňuje, že ve vztahu k nabídkové ceně vybraného dodavatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se otázkou posouzení možné mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval, kdy vybraného dodavatele požádal dle § 46 odst. 1 zákona o objasnění nabídkové ceny, která se jeví jako cena mimořádně nízká, a to v konkrétních položkách, a současně požadoval potvrzení, zda je vybraný dodavatel schopen plnění za nabídnutou cenu realizovat a zda nabídková cena zahrnuje veškeré náklady nezbytné pro řádné plnění Veřejné zakázky. Dále zadavatel uvedl, že v reakci na dotčenou žádost obdržel od vybraného dodavatele objasnění, kde vybraný dodavatel potvrdil i splnění požadavků dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, a zadavatel tedy uzavřel, že neměl důvod pochybovat o schopnosti vybraného dodavatele veřejnou zakázku plnit.

109.   K námitce navrhovatele, že se zadavatel „zabýval toliko cenami některých (blíže nespecifikovaných) položek a otázkou existence MNNC ve vztahu k celkové ceně poptávaných služeb, natož poté ve vztahu k nákladům jednotlivých účastníků na poskytování služeb, se již nikterak nezabýval,“ Úřad opětovně uvádí,  že institut MNNC chrání především samotného zadavatele; funkci ochrany korektní soutěže mezi dodavateli plní především v rozsahu povinných důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 zákona. Nejsou-li tak „ve hře“ indicie o naplnění těchto důvodů, což je i situace v projednávané věci, je na samotném zadavateli, zda se rozhodne případnou MNNC akceptovat, či nikoli, neboť pokud by v důsledku nesprávného posouzení MNNC nebyl předmět plnění řádně realizován, dopady by pocítil právě především sám zadavatel.

110.    Úřad na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že je to pouze zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou MNNC. Pokud se rozhodne, že takové riziko je schopen unést, může ponechat účastníka v zadávacím řízení i v případě, kdy jeho nabídka MNNC obsahuje, příp. dokonce i za situace, kdy je tato nezdůvodněna (s tou výjimkou, že by existovaly indicie o naplnění povinného důvodu pro vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona). To, zda zadavatel uvážil všechna rizika či jejich míru pro plnění předmětu šetřeného zadávacího řízení, není a nemůže být předmětem přezkumu a rozhodování Úřadu. Jakožto orgán dozoru nad zadáváním veřejných zakázek je Úřad oprávněn posuzovat pouze to, zda zadavatel postupoval při posouzení MNNC, případně při následném vyloučení účastníka z důvodů souvisejících s MNNC v souladu se zákonem, a zda byl jeho postup transparentní. V tomto kontextu tedy není pro otázku souladnosti postupu zadavatele se zákonem relevantní argumentace obsažená v dotčené námitce navrhovatele ohledně otázky nákladů na službu tzv. vytáčených dat apod.; Úřad není oprávněn přezkoumávat věcnou relevanci odůvodnění ceny vybraného dodavatele, pokud posouzení MNNC provedené zadavatelem nejeví prvky netransparentnosti a pokud se tento s vysvětlením vybraného dodavatele spokojil a přijal ho.

111.     Právě uvedené pak platí i ve vztahu k námitce navrhovatele, který vyzývá k ověření, zda nabídka vybraného dodavatele skutečně vyhovuje všem zadávacím podmínkám, neboť o tom má pochybnosti s ohledem na znalost relevantního trhu. Konkrétně navrhovatel upozorňuje na „fixní, právními předpisy regulované poplatky za přenesení stávajících telefonních čísel do sítě Vybraného dodavatele, které s ohledem na regulovanou výši poplatku a množství přenášených telefonních čísel budou pohybovat na hranici cca 50.000, - Kč bez DPH. A dále na náklady na výměnu SIM karet v jednotlivých technologických zařízeních dle článku XI. ZD, které se s ohledem na obvyklé náklady na mzdy a dopravu pracovníků poskytovatele a koordinaci činností se Zadavatelem, aby nedošlo k narušení provozu (většina jich bude muset proběhnout v nočních hodinách), jak je požadováno v ZD, budou nutně pohybovat v rovině stovek tisíc Kč. Při zohlednění skutečnosti, že nabídka stávajícího poskytovatele, který není zatížen uvedenými fixními náklady byla po zohlednění všech nezbytných nákladů na poskytování služby o cca 900 000,- Kč nižší než předpokládaná hodnota zakázky, a přesto byla o cca 1,6 mil. Kč vyšší než nabídka Vybraného dodavatele, existují důvodné pochybnosti o schopnosti Vybraného dodavatele poskytovat služby v požadované kvalitě za danou nabídkovou cenu.“

112.    K tomuto Úřad opakuje, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že vybraný dodavatel již v rámci objasnění mimo jiné výslovně uvedl, že jeho nabídková cena „byla stanovena v souladu s požadavky zadávací dokumentace“ a že „společnost je připravena plnit zakázku v souladu s požadovanými standardy kvality, přičemž nabídková cena zohledňuje všechny náklady nezbytné pro dosažení této kvality.“. Úřad pro úplnost současně podotýká, že navrhovatel v této části návrhu netvrdí porušování pracovněprávních předpisů ze strany vybraného dodavatele, nýbrž zpochybňuje jeho schopnost poskytovat plnění v požadované kvalitě za nabídnutou cenu, a to při srovnání s jeho nabídkovou cenou. Tuto pochybnost vybraný dodavatel v rámci objasnění své nabídky objasnil, když uvedl, že nabídková cena zohledňuje veškeré náklady nezbytné pro dosažení požadované kvality plnění.

113.    Dle Úřadu tak zadavatel neměl s ohledem na vybraným dodavatelem předložená objasnění nabídky důvod pochybovat o splnění dotčených zadávacích podmínek týkajících se zahrnutí veškerých nákladů souvisejících s poskytováním služeb v nabídkové ceně vybraným dodavatelem.

114.    Zpochybňuje-li tedy navrhovatel případnou kvalitu poskytovaných služeb ze strany vybraného dodavatele, Úřad zde opětovně uvádí, že je na uvážení zadavatele, zda se s takovýmto objasněním spokojí, či ne, neboť institut MNNC chrání především samotného zadavatele, který by, pokud by v důsledku nesprávného posouzení MNNC nebyl předmět plnění řádně realizován, dopady pocítil právě především on sám.

115.    K tomu Úřad dále akcentuje, že námitky navrhovatele týkající se nabídkové ceny vybraného dodavatele jsou formulovány obecným způsobem, kdy navrhovatel nepřináší konkrétní důkaz, který by skutečně svědčil o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele je nepřiměřeně nízká a nemůže zahrnovat veškeré náklady na poskytování služeb tak, jak požaduje zadávací dokumentace.

116.    Současně pak Úřad uvádí, že právě i s ohledem na toliko obecné námitky navrhovatele nelze usuzovat na „nevěrohodnost” či „nepoctivost” informací předložených vybraným dodavatelem, neboť ani s vědomím vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek nelze rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a že se oprávněně na poctivost druhé strany spoléhají, tj. i zde se uplatní zásady soukromého práva, a to mimo jiné zásada presumpce poctivosti a dobré víry zakotvená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.  

117.    S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tak Úřad činí dílčí závěr, že ve vztahu k posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele nepostupoval zadavatel v intencích v návrhu namítaných skutečností v rozporu se zákonem.

K tvrzenému nesplnění technických podmínek vybraným dodavatelem

118.    Úřad uvádí, že mezi účastníky správního řízení je dále sporu o tom, zda nabídka vybraného dodavatele s ohledem na jím nabídnutou cenu vůbec splňuje zadavatelem stanovené technické podmínky předmětu plnění, a zda tak vybraný dodavatel neměl být ze zadávacího řízení vyloučen i s ohledem na právě uvedené. Navrhovatel uvádí, že pokud by vybraný dodavatel nabídl zadavateli technické řešení, které by neodpovídalo technickým požadavkům na dané služby, mohl by dosáhnout významné úspory nákladů a tím pádem nabídnout nižší nabídkovou cenu. Konkrétně jde dle navrhovatele o technické požadavky na poskytování služby „vytáčení dat“.

119.    Úřad uvádí, že navrhovatel v námitkách vyjadřuje podezření, resp. domněnku ohledně nesplnění tohoto technického požadavku vybraným dodavatelem, neboť dle navrhovateli dostupných informací na relevantním trhu infrastruktura vybraného dodavatele tuto technologii nepodporuje, a vybraný dodavatel tak přímo tuto službu neposkytuje, aniž by však tuto domněnku jakkoliv blíže konkretizoval, resp. objasnil relevantními skutečnostmi.  V návrhu pak navrhovatel tuto svoji domněnku rozvíjí v tom smyslu, zda se vybraný dodavatel nechystá podmínku obejít jiným technickým řešením, čemuž dle něho nasvědčuje i sdělení vybraného dodavatele o řešení zahrnujícím „přeprogramování“ zařízení. To by však neodpovídalo požadavku zadávací dokumentace.

120.   V návrhu dále navrhovatel uvádí, že Úřad již řešil situaci vybraného dodavatele, kdy nabízené technické řešení neodpovídalo požadavkům zadávací dokumentace, což vzhledem k extrémní odchylce nabídkové ceny může indikovat, že se vybraný dodavatel může obdobný přístup, tedy snižovat nabídkovou cenu na úkor plné shody s technickými podmínkami zadávací dokumentace, uplatňovat opakovaně.

121.    K otázce použití termínu „přeprogramování“ zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že termín jako první použil on v rozhodnutí o námitkách, nikoliv vybraný dodavatel jako popis nabízeného technického řešení. Zadavatel dále uvedl, že pod pojmem „přeprogramování“ mohou být rozuměny i běžné technické úkony související s migrací telekomunikačních služeb bez zásahu do technické infrastruktury, jako je například výměna SIM karet, a navrhovatel tak jen domýšlí odlišný výklad.

122.   S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel na základě námitek navrhovatele nemusel nabýt důvodnou pochybnost ohledně prokázání splnění dotčených zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, a v tomto kontextu tedy vybraného dodavatele žádat o opětovné objasnění jím předloženého technického řešení či si dané skutečnosti sám ověřovat. Jinými slovy dle Úřadu zadavatel neměl žádné relevantní indicie zpochybňující údaje a podklady předložené vybraným dodavatelem, a nelze mu proto nic vytknout, pokud v tomto směru konstatoval prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vybraným dodavatelem. Úřad opakuje, že ani s vědomím vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek nelze rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě.

123.   Úřad tak uzavírá, že předmětná námitka navrhovatele ohledně neprokázání splnění podmínek služby „vytáčení dat“ vybraným dodavatelem neobsahovala konkrétní tvrzení podložené věcně relevantními důkazy, a tudíž ani zadavatel nemohl z uvedené námitky činit konkrétní závěry.

124.   Úřad tak shrnuje, že vzhledem k tomu, že z žádosti o objasnění nabídky a objasnění nabídky vyplývá, že vybraný dodavatel službu „vytáčení dat“ ocenil a nadto ve svém objasnění vybraný dodavatel uvedl, že nabídková cena byla stanovena v souladu s požadavky zadávací dokumentace, a výslovně potvrdil, že je připraven plnit zakázku v souladu s požadovanými standardy kvality, nelze v této návaznosti v šetřeném případě dovozovat povinnost zadavatele vyloučit vybraného dodavatele pro nesplnění zadávacích podmínek.

125.   V neposlední řadě Úřad akcentuje, že závěry učiněné v jiných rozhodnutích Úřadu nelze na nyní posuzovanou věc přenášet mechanicky, neboť každý případ je nezbytné hodnotit s ohledem na jeho konkrétní skutkové a právní okolnosti. Rozhodovací praxe Úřadu je založena na individuálním posouzení každé věci, přičemž i zdánlivě obdobné případy se mohou v relevantních skutečnostech lišit natolik, že odůvodňují odlišný právní závěr. Při posouzení zákonnosti postupu zadavatele je proto nutné vycházet především ze skutkového stavu zjištěného v konkrétním řízení a ze všech okolností, které jsou pro danou věc významné, nikoliv pouze z analogie s jinými rozhodnutími.

126.   S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tak Úřad uzavírá, že ani ve vztahu k navrhovatelem namítanému možnému nesplnění technických podmínek předmětu plnění vybraným dodavatelem neshledal v zadavatelově postupu rozpor se zákonem.

K návrhu na přibrání znalce  

127.   Úřad se dále vyjadřuje k požadavku navrhovatele na přibrání znalce z oblasti elektronických komunikací, zejména pro posouzení souladu technického řešení služby tzv. „vytáčených dat“ u vybraného dodavatele s požadavky zadavatele v zadávací dokumentaci.

128.   Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že při zjišťování skutkového stavu věci v průběhu správního řízení není vázán návrhy účastníků řízení, nýbrž potřebou provést pouze takové důkazy, které jsou nezbytné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Povinností Úřadu tedy není automaticky na návrh navrhovatele přistoupit ke konzultaci s nezávislým odborníkem, provedení šetření na relevantním trhu, či zadání znaleckého posudku, pokud neshledá jejich objektivní nutnost pro potřeby přezkumu příslušného případu. Obdobně se vyjádřil rovněž Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 30 Af 80/2012-65 ze dne 18. 9. 2014: „[t]eprve pokud právní posouzení věci orgánem dohledu nedospěje k jednoznačnému závěru, je na místě opatřit si znalecký posudek k otázkám skutkovým. Znalecké posouzení není postaveno naroveň posouzení právnímu, nýbrž jde o podpůrný důkazní prostředek pro právní výklad.“ 

129.   Úřad tedy k návrhu navrhovatele na přibrání znalce z oboru elektronických komunikací konstatuje, že uvedené nepovažuje za potřebné, neboť má z obsahu správního spisu za prokázané, že v posuzovaném případě byl zjištěn stav věci do té míry, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Úřad přitom vycházel z relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a postupu zadavatele v zadávacím řízení, přičemž jejich zákonností se zabýval výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, a dále také z návrhu a z vyjádření účastníků správního řízení. K hodnocení jednotlivých podkladů, které jsou obsahem správního spisu, Úřad dodává, že při posouzení šetřené věci postupoval v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů ve smyslu § 50 odst. 4 správního řádu, dle které nejsou stanovena pravidla, pokud jde o míru důkazů potřebných k prokázání dokazované skutečnosti, a není stanovena důkazní síla (věrohodnost) každého důkazního prostředku. Úřad tedy zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž současně přihlédl ke všemu, co ve správním řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci správního řízení.

Shrnutí

130.   Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

131.    S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by se zadavatel v intencích v návrhu namítaných skutečností dopustil porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Adresát/i:

1.        Brněnské komunikace a.s., Renneská třída 787/1a, Štýřice, 639 00 Brno

2.        T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4

3.       Vodafone Czech Republic a.s., Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] Srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01903/2020/ 323/VVá ze dne 17. 1. 2020.

[2] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en