číslo jednací: S339/2008/VZ-1121/2009/530/SWa
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Vyhotovení geometrických plánů pro oddělení provozních pozemků z vlastnického práva ČD, a. s. |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 118 zák. 137/2006 Sb. - porušení s vlivem na pořadí úspěšnosti - uložení nápravy |
| Rok | 2008 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 8. 2009 |
| Související rozhodnutí | S339/2008/VZ-1121/2009/530/SWa R037/2009/VZ-10155/2009/310-ASc |
| Dokumenty |  pisS339_08.pdf 122 KB |
Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.8.2009.
Č. j. S339/2008/VZ-1121/2009/530/SWa | V Brně dne 27. února 2009 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12.12.2008 na návrh ze dne 11.12.2008, jehož účastníky jsou
· zadavatel – České dráhy, a. s., IČ 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1,
navrhovatel – společnosti
· GEODIS BRNO, spol. s r. o., IČ 00559709, se sídlem Lazaretní 11a, 615 00 Brno,
· GB-geodezie, spol. s r. o., IČ 26271044, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno,
· GEFOS a. s., IČ 25684213, se sídlem Kundratka 17, 180 82 Praha 8 – Libeň,
zastoupené Ing. Ivo Hanzlem, GEODIS BRNO spol. s r. o., na základě smlouvy o sdružení ze dne 2.9.2008,
· IKP Consulting Engineers, s. r. o., IČ 45799016, se sídlem Jirsíkova 5, 186 00 Praha 8,
· Angermeier Engineers, s. r. o., IČ 62418882, se sídlem Pilovská 216, 190 16 Praha 9,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Vyhotovení geometrických plánů pro oddělení provozních pozemků z vlastnického práva ČD, a. s.“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60020275 dne 25.7.2008, ve znění oprav ze dne 4.8.2008, a v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2008/S 144-194123 dne 26.7.2008, ve znění oprav ze dne 6.8.2008,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – České dráhy, a. s., – nedodržel postup stanovený v ustanovení
a) § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, neboť stanovil dílčí hodnotící kritéria „Míra splnění věcných požadavků zadavatele“ a „Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce“ v rozporu se zásadou transparentnosti,
b) § 44 odst. 3 písm. f) citovaného zákona o veřejných zakázkách tím, že v zadávací dokumentaci nevymezil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,
c) § 111 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách, neboť neodeslal stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu,
d) § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého hodnotícího kritéria a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním,
přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Z důvodu nesplnění povinností uvedených v bodu I. písm. a) a b) výroku jako nápravné opatření Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší zadávací řízení.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli Českým drahám, a. s., ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol3390850001.
Odůvodnění
Zadavatel – České dráhy, a. s., IČ 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) uveřejnil v informačním systému o veřejných zakázkách dne 25.7.2008 pod evidenčním číslem 60020275, ve znění oprav uveřejněných dne 4.8.2008, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26.7.2008 pod evidenčním číslem 2008/S 144-194123, ve znění oprav uveřejněných dne 6.8.2008, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vyhotovení geometrických plánů pro oddělení provozních pozemků z vlastnického práva ČD, a. s.“ (dále jen „veřejná zakázka“).
Zadavatel v článku 7.2 „Hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace stanovil následující kritéria hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek:
1. Nabídková cena bez DPH 20 %
2. Výše smluvní pokuty při nedodržení doby zhotovení díla 20 %
3. Doba realizace zakázky 10 %
4. Doba splatnosti konečného vyúčtování 10 %
5. Míra splnění věcných požadavků zadavatele 20 %
6. Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce 20 %
Z protokolu o jednání komise pro otevírání obálek s nabídkami ze dne 9.9.2008 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel čtyři nabídky, přičemž všechny vyhověly kontrole úplnosti. Na druhém jednání hodnotící komise dne 18.9.2008 byla ze zadávacího řízení vyřazena nabídka předložená uchazečem KMK GEOTOM, se sídlem Majakovského 24/685, 360 05 Karlovy Vary, protože uchazeč neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů. Zadavatel uchazeči KMK GEOTOM oznámil jeho vyloučení dopisem ze dne 19.9.2008.
Po provedeném posouzení a hodnocení zbývajících tří nabídek zadavatel rozhodl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídku předložil uchazeč Geometrické plány IKP-AE – sdružení společností IKP Consulting Engineers, s. r. o., IČ 45799016, se sídlem Jirsíkova 5, 186 00 Praha 8, a Angermeier Engineers, s. r. o., IČ 62418882, se sídlem Pilovská 216, 190 16 Praha 9 (dále jen „vybraný uchazeč“), což uchazečům, jejichž nabídky hodnotil, oznámil dopisem ze dne 20.10.2008.
Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20.10.2008, které uchazeč - sdružení GB – GEFOS - GEODIS obdržel dne 12.11.2008, podal jmenovaný uchazeč námitky, které byly odeslány dne 20.11.2008 a které zadavatel obdržel dne 25.11.2008. Zadavatel o podaných námitkách ve lhůtě stanovené zákonem nerozhodl, pouze odeslal informaci o podaných námitkách ostatním uchazečům s tím, že námitkám nebylo vyhověno ve smyslu § 111 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení platí, že pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě stanovené zákonem, námitkám nevyhověl. Vzhledem k tomu, že se uchazeč - sdružení GB – GEFOS - GEODIS se způsobem vyřízení námitek zadavatelem neztotožnil, podal dopisem ze dne 11.12.2008 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Námitky i později podaný návrh podal Ing. Ivo Hanzl jménem sdružení GB – GEFOS - GEODIS společností GEODIS BRNO, spol. s r. o., GB-geodezie, spol. s r. o. a GEFOS a. s.. Oprávnění Ing. Ivo Hanzla, jednatele společnosti GEODIS BRNO, spol. s r. o., jednat za všechny členy sdružení vyplývá ze smlouvy o sdružení ze dne 2.9.2008.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 12.12.2008 návrh společností GEODIS BRNO, spol. s r. o., IČ 00559709, se sídlem Lazaretní 11a, 615 00 Brno, GB-geodezie, spol. s r. o., IČ 26271044, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno a GEFOS a. s., IČ 25684213, se sídlem Kundratka 17, 180 82 Praha 8 – Libeň (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem – České dráhy, a. s. - v předmětné veřejné zakázce a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen dne 12.12.2008.
Navrhovatel v návrhu uvádí, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebylo učiněno v souladu se zákonem, neboť zadavatel nesprávně posoudil jeho nabídku a nesprávně vyhodnotil nabídky ostatních uchazečů, když při hodnocení nabídek nepostupoval podle pravidel hodnocení nabídek a hodnotících kritérií. Dále navrhovatel odkazuje na znění námitek, které jsou přílohou návrhu a o kterých nebylo zadavatelem rozhodnuto ve lhůtě stanovené zákonem, čímž zadavatel porušil § 111 odst. 1 zákona. V námitkách podaných proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky navrhovatel uvádí, že pochybení zadavatele při hodnocení nabídek spatřuje v následujících skutečnostech.
Dle názoru navrhovatele měla být výše smluvní pokuty při nedodržení doby zhotovení díla nabídnutá vybraným uchazečem ohodnocena počtem 0 bodů, neboť výše pokuty 10% z nedokončené ceny díla není hodnota ve smluvních vztazích obvyklá.
Navrhovatel rovněž upozorňuje na skutečnost, že ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou v bodu 5.2.1 uvedena podkritéria, jejichž číslování je zahájeno pořadovým číslem 4. Domnívá se tedy, že z hodnocení vypadla podkritéria s pořadovým číslem 1 až 3, která měla hodnotit znalosti katastru nemovitostí a posuzovat zkušenosti uchazečů s velkými projekty .
Navrhovatel dále napadá způsob hodnocení podkritéria „Příslib účasti na rozhraničovacích komisích“, ve kterém byl ohodnocen minimálním počtem bodu, ačkoliv tento příslib účasti je jednoznačně deklarován v návrhu smlouvy o dílo, která je součástí zadávací dokumentace.
Navrhovatel také nesouhlasí s hodnocením jeho nabídky v podkritériu „Přehlednost a správnost harmonogramu průběhu realizace veřejné zakázky“, kde byla jeho nabídka opět hodnocena minimálním počtem bodů. Dle názoru navrhovatele byla při hodnocení opomenuta skutečnost, že sdružení GB – GEFOS – GEODIS je sdružením největších subjektů působících v oblasti katastru nemovitostí na českém trhu s realizacemi i na trhu evropském. Dále nebylo při hodnocení zohledněno, že kromě referencí, které dostatečně kvalifikují navrhovatele k realizaci veřejné zakázky, je navrhovatel úspěšným řešitelem zakázek v oblasti zpracování digitálních map v katastru nemovitostí, vypsaných v roce 2008 v resortu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
Navrhovatel dále namítá, že bez povšimnutí hodnotící komise zůstala jeho nabídka dílčího plnění v druhém, čtvrtém a šestém měsíci ve výši 20% nabídkové ceny, když zadavatel v návrhu smluvních podmínek umožňuje dílčí fakturaci ve výši 60% první tři měsíce plnění zakázky.
Zásadní rozpor v hodnocení pak navrhovatel spatřuje ve skutečnosti, že v zadávacím řízení zvítězila nabídka s cenou díla o 58% vyšší než ta, kterou nabídl navrhovatel. Dle názoru navrhovatele tak nedošlo k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Pokud zadavatel vybral takovou nabídku jako ekonomicky nejvýhodnější, měl tento závěr ve svém rozhodnutí odůvodnit.
Navrhovatel na základě výše uvedených skutečností závěrem navrhl, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
Dokumentaci o zadávání veřejné zakázky obdržel Úřad dne 18.12.2008. Zadavatel se ke skutečnostem uvedeným v návrhu ve lhůtě stanovené zákonem nevyjádřil.
Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.
Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. S339/2008/VZ-25691/2008/530/SW ze dne 22.12.2008.
Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. S339/2008/VZ-25700/2008/530/SW ze dne 22.12.2008 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.
Rozhodnutím ze dne 8.1.2009 č. j. S339/2008/VZ-91/2009/530/SWa o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude specifikované správní řízení ukončeno.
Zadavatel vyjádřil své stanovisko dopisem ze dne 7.1.2009, ve kterém uvedl důvody, pro které nebylo rozhodnutí o námitkách odesláno navrhovateli.
Vybraný uchazeč IKP Consulting Engineers, s. r. o., se v řízení vyjádřil dopisem ze dne 15.1.2009. Ve svém stanovisku především vyjadřuje pochybnosti o tom, zda navrhovatel – sdružení GB – GEFOS – GEODIS je subjektem oprávněným k podání návrhu na zahájení řízení, neboť z návrhu nevyplývá, zda osoba, která návrh podala, je oprávněna jednat za všechny členy sdružení. Návrh nemá dle vybraného uchazeče náležitosti stanovené § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 114 odst. 2 zákona, protože navrhovatel není v návrhu dostatečně identifikován. Podání navrhovatele rovněž postrádá uvedení důkazů, které by mohly prokázat, že zadavatel při hodnocení nabídek nepostupoval v souladu se zákonem. Závěrem vybraný uchazeč IKP Consulting Engineers, s. r. o. navrhuje, aby Úřad řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastavil.
Dne 20.1.2009 využil svého práva nahlédnout do spisu účastník řízení IKP Consulting Engineers, s. r. o..Vybraný uchazeč IKP Consulting Engineers, s. r. o., se poté dopisem ze dne 21.1.2009 vyjádřil k podkladům rozhodnutí. Vybraný uchazeč především požaduje, aby k dokumentu „Rozhodnutí o námitkách“, který nebyl zadavatelem odeslán navrhovateli a jehož kopie je součástí spisu, bylo v řízení přihlédnuto jako k důkazu ve smyslu § 50 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vybraný uchazeč se s odůvodněním uvedeném v tomto dokumentu ztotožňuje. Vybraný uchazeč dále uvádí, že ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem.
Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujícího zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž se zabýval jednak skutečnostmi uvedenými v návrhu, který napadal způsob hodnocení nabídek a nevyřízení námitek zadavatelem, a nad rámec těchto namítaných skutečností rovněž vymezením dílčích hodnotících kritérií a vymezením způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci. Po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, a na základě vlastního zjištění Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Ad a) Vymezení obsahu dílčích hodnotících kritérií
Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona o veřejných zakázkách dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Zadavatel v článku 7.2 „Hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace stanovil následující kritéria hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek, bez uvedení dalších údajů:
1. Nabídková cena bez DPH 20 %
2. Výše smluvní pokuty při nedodržení doby zhotovení díla 20 %
3. Doba realizace zakázky 10 %
4. Doba splatnosti konečného vyúčtování 10 %
5. Míra splnění věcných požadavků zadavatele 20 %
6. Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce 20 %
Kritéria č. 1 až 4 jsou tzv. kritérii kvantitativními, tedy číselně vyjádřitelnými, proto o jejich obsahu není pochyb. Naproti tomu kritéria č. 5 a 6 jsou tzv. kritérii kvalitativními a v podobě jaké jsou v tomto případě stanovena vyvolávají pochybnosti o tom, co je jejich obsahem. Teprve na druhém jednání hodnotící komise byla dílčí kritéria č. 5 a 6 blíže specifikována tím, že jim byla stanovena následující podkritéria.
Dílčí kritérium č. 5 „Míra splnění věcných požadavků zadavatele“:
1. Příslib účasti na rozhraničovacích komisích 0 až 4 body
2. Připravenost využít informační systém MISYS 0 až 2 body
3. Potvrzení o zdravotní způsobilosti a školení o bezpečnosti
nezbytné pro vstup do prostoru kolejiště 0 až 4 body
4. Srozumitelný a věcně správný popis postupu a způsobu
provedení odborných prací 0 až 6 bodů
5. Popis řešení nesouladu v katastru nemovitostí 0 až 4 body
Dílčí kritérium č. 6 „Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce“:
1. Přehlednost a správnost harmonogramu průběhu realizace
veřejné zakázky 0 až 4 body
2. Popis zajištění role kontroly kvality výsledků 0 až 6 bodů
3. Popis organizace prací obsahující zajištění řízení projektu, kontrolu
subdodavatelů, organizační schéma a stanovení odpovědnosti 0 až 6 bodů
4. Návrh řešení případných problémů, které by v průběhu realizace
veřejné zakázky mohly nastat 0 až 4 body
Výše uvedené rozdělení dílčích kritérií na podkritéria měl zadavatel uvést již v zadávací dokumentaci, neboť vymezení dílčích kritérií č. 5 a 6 nebylo dostatečně jasné a určité. Uchazeči se tedy z výzvy k podání nabídek, případně ze zadávací dokumentace nedozvěděli údaje, které budou pro hodnocení nabídek rozhodující. Protože dílčí hodnotící kritéria sama o sobě nemusí být vždy dostatečně určitá, je u takových kritérií, jako jsou ta šetřená, nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti zadávacího řízení stanovit, jaké údaje či parametry z nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Dostatečná určitost je dána tehdy, jestliže po prostudování výzvy respektive zadávací dokumentace si potencionální uchazeč dokáže udělat představu o tom, co všechno musí v nabídce zpracovat, chce-li uspět při hodnocení nabídek zadavatelem. Zadavatel dostatečně nespecifikoval obsah hodnotících kritérií a uchazeči tak neměli dostatečné informace o tom, co bude předmětem hodnocení v rámci výše uvedených hodnotících kritérií.
Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu přidělení veřejné zakázky, proto je na stanovení hodnotících kritérií kladen značný význam. Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky, jak tomu je v šetřeném případě, měl by především dbát na vymezení obsahu dílčích kritérií hodnocení. Zadavatel je tedy povinen stanovit kritéria hodnocení v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby zájemci, kteří se rozhodnou pro účast ve veřejné zakázce, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu. Obecně vymezené hodnotící kritérium je tedy nutné dále jednoznačně specifikovat.
Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona, neboť nevymezil konkrétní obsah dílčích hodnotících kritérií, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť uchazeči při zpracování nabídek nebyli konkrétně obeznámeni s tím, které skutečnosti jsou pro zadavatele rozhodné.
Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel rovněž nevhodně vymezil některá podkritéria. V rámci dílčího kritéria č. 5 byl hodnocen „Příslib účasti na rozhraničovacích komisích“, který zadavatel uvedl jako podmínku účasti v zadávacím řízení a jako smluvní podmínku v návrhu smlouvy o dílo, která byla součástí zadávací dokumentace. Jestliže se všichni uchazeči zavázali k účasti na rozhraničovacích komisích, pak není zřejmé, co bylo v rámci tohoto podkritéria předmětem hodnocení. Ani ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek není patrné, proč komise ohodnotila jednotlivé uchazeče v tomto podkritériu různým počtem bodů. Zadavatel rovněž chybně stanovil podkritérium „Potvrzení o zdravotní způsobilosti a školení o bezpečnosti nezbytné pro vstup do prostoru kolejiště“, které nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, ale technické kvalifikační předpoklady uchazeče ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona, a nemělo být předmětem hodnocení, neboť takový postup je v rozporu s § 50 odst. 4 zákona.
Ad b) Vymezení způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií
Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Zadávací dokumentace musí podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil pouze jednotlivá dílčí kritéria hodnocení a jejich váhy (viz výše). V textu zadávací dokumentace však zadavatel neuvedl jakým způsobem hodlá hodnotit nabídky v rámci jednotlivých dílčích kritérií. Dále v textu zadávací dokumentace nebylo uvedeno, zda zvolená dílčí kritéria hodnocení budou dále členěna na podkritéria. Teprve na druhém jednání hodnotící komise byla stanovena pravidla pro hodnocení nabídek. Pro hodnocení číselně vyjádřitelných dílčích kritérií č. 1 až 4 byly stanoveny vzorce pro výpočet bodů v závislosti na poměru každé nabídky k nejvýhodnější nabídce v rámci daného kritéria. Kvalitativní dílčí hodnotící kritéria č. 5 a 6 byla rozdělena na několik podkritérií a těm byla přiřazena škála bodů od 0 do 2, 4 nebo 6 bodů. Dále zadavatel stanovil, že u kvalitativních hodnotících kritérií přiřadí komise každé nabídce takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění podkritéria ve vztahu k nejvýhodnější nabídce. Tyto údaje měl ovšem zadavatel uvést již v zadávací dokumentaci, neboť se jedná o informace potřebné pro zpracování nabídky.
Uchazeči se tedy ze zadávací dokumentace nedozvěděli údaje, které budou pro hodnocení nabídek rozhodující, a to přesto, že zadávací dokumentace musí obsahovat také způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, tj. přesnou specifikaci hodnotících kritérií, včetně popisu způsobu a metody hodnocení nabídek podle těchto kritérií. Protože dílčí hodnotící kritéria sama o sobě nemusí být vždy dostatečně určitá, je vhodné v zájmu zajištění transparentnosti zadávacího řízení stanovit, jaké parametry z nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno, a to zejména s ohledem na skutečnost, že zákon nestanoví jednotnou metodu hodnocení nabídek.
Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona tím, že v zadávací dokumentaci nevymezil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Ad c) Nevyřízení námitek
Podle § 111 odst. 1 zákona má zadavatel povinnost přezkoumat podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Navrhovatel podal námitky proti způsobu, jakým bylo provedeno hodnocení nabídek, které byly zadavateli doručeny dne 25.11.2008. Ze spisové dokumentace k zadávání veřejné zakázky předložené zadavatelem a z vyjádření zadavatele ze dne 7.11.2009 vyplývá, že rozhodnutí o námitkách, ač bylo vyhotoveno, nebylo podepsáno oprávněnými osobami a odesláno stěžovateli. Zadavatel pouze odeslal informaci o podaných námitkách ostatním uchazečům s tím, že námitkám nebylo vyhověno. Úřad konstatuje, že zadavatel nevyřízením námitek porušil výše uvedené ustanovení zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Ad d) Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek
Hodnotící komise je povinna dle § 80 odst. 1 zákona pořídit o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, ve které mimo jiné uvede popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, dále výsledek hodnocení nabídek a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií.
Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel uvedl obecný popis způsobu hodnocení nabídek. Pro hodnocení číselně vyjádřitelných dílčích kritérií č. 1 až 4 byly stanoveny vzorce pro výpočet bodů. Kvalitativní dílčí hodnotící kritéria č. 5 a 6 byla rozdělena na několik podkritérií a těm byla přiřazena škála bodů (viz výše). Zadavatel stanovil, že u kvalitativních hodnotících kritérií přiřadí komise každé nabídce takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění podkritéria ve vztahu k nejvýhodnější nabídce. Členové hodnotící komise na základě výše uvedených kritérií a podkritérií vyplnili bodové ohodnocení do souhrnné tabulky. Součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byly výpočty bodového hodnocení kvantifikovatelných dílčích kritérií dle vzorců a tabulky obsahující body přidělené jednotlivými hodnotiteli. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek však neobsahovala zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky.
Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávání věnovat zvýšenou pozornost popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u kritérií neměřitelných. U těchto tzv. kvalitativních kritérií musí při hodnocení tohoto kritéria komise ve zprávě slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona tím, že nezdůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, přičemž tento úkon zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
K dalším namítaným skutečnostem:
Nepřiměřená výše smluvní pokuty
Dle názoru navrhovatele měla hodnotící komise ohodnotit výši smluvní pokuty při nedodržení doby zhotovení díla nabídnutou vybraným uchazečem počtem 0 bodů, neboť výše pokuty 10% z nedokončené ceny díla za započatý den prodlení není hodnota ve smluvních vztazích obvyklá a proto neměla být hodnocena. Zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, zda hodlá hodnotit hodnoty nabídnuté v číselně vyjádřitelných kritériích jako nepřiměřené. Obecně je zcela na uvážení hodnotící komise, zda určitou hodnotu posoudí jako nepřiměřenou za předpokladu, že takovýto postup náležitě odůvodní. K tomuto Úřad uvádí, že řešení této otázky není relevantní pro ovlivnění výsledku řízení, neboť zde existují jiné důvody, pro které se Úřad rozhodl zadávací řízení zrušit.
Vypuštění podkritérií z hodnocení
Navrhovatel v návrhu upozorňuje na skutečnost, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou v bodu 5.2.1 uvedena podkritéria, jejichž číslování je zahájeno pořadovým číslem 4. Domnívá se tedy, že z hodnocení vypadla podkritéria s pořadovým číslem 1 až 3, která měla hodnotit znalosti katastru nemovitostí a posuzovat zkušenosti uchazečů s velkými projekty. Z porovnání zprávy z druhého jednání hodnotící komise, na kterém byla předmětná podkritéria stanovena, s uvedenou zprávou o posouzení a hodnocení nabídek je patrné, že se všechna podkritéria co do počtu i obsahu shodují. Jedná se zřejmě o chybu ve formátování textu, která však nijak nemohla ovlivnit výsledek hodnocení.
Hodnocení nad rámec hodnotících kritérií
Navrhovatel v návrhu nesouhlasí s hodnocením jeho nabídky v podkritériu „Přehlednost a správnost harmonogramu průběhu realizace veřejné zakázky“, kde byla jeho nabídka hodnocena minimálním počtem bodů. Dle názoru navrhovatele mělo být při hodnocení přihlédnuto k jeho zkušenostem v oboru a vzaty v úvahu doložené reference. Navrhovatel dále namítá, že bez povšimnutí hodnotící komise zůstala jeho nabídka výhodnějších podmínek fakturace za dílčí plnění veřejné zakázky, než které požaduje zadavatel v návrhu smluvních podmínek. Úřad k tomuto uvádí, že podle § 79 odst. 1 zákona je zadavatel (resp. hodnotící komise) při hodnocení nabídek povinen postupovat podle předem stanovených kritérií a nemůže hodnotit nabídky nad rámec požadavků stanovených v zadávací dokumentaci. Předmětem hodnocení navíc nemohou být reference, které slouží k prokázání kvalifikace uchazeče. Zadavatel tedy postupoval v souladu se zákonem, když v rámci hodnocení podle dílčích kritérií nezohlednil výše uvedené skutečnosti.
Ekonomická výhodnost nabídky
Dle názoru navrhovatele nedošlo k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jestliže v zadávacím řízení zvítězila nabídka s cenou díla o 58% vyšší než ta, kterou nabídl navrhovatel. Zadavatel zvolil jako základní hodnotící kriterium ekonomickou výhodnost nabídky. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy, přičemž jedním z dílčích kritérií je vždy nabídková cena. Předmětem hodnocení přitom mohou být jen kritéria vztahující se k nabízenému plnění veřejné zakázky. Příkladmý výčet těchto kritérií je uveden v § 78 odst. 4 zákona. K tomuto Úřad uvádí, že volba hodnotících kritérií a jejich vah závisí na uvážení zadavatele, který musí být schopen posoudit naplnění svých potřeb. Při hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídky tedy může dojít k tomu, že jako ekonomicky nejvýhodnější bude vybrána nabídka s nejvyšší nabídkovou cenou, jako je tomu v šetřeném případě. Úřad tedy v tomto postupu zadavatele neshledal rozpor se zákonem.
Osoba oprávněná k podání návrhu
Vybraný uchazeč IKP Consulting Engineers, s. r. o., ve svém stanovisku vyjadřuje pochybnosti o tom, zda navrhovatel – sdružení GB – GEFOS – GEODIS je subjektem oprávněným pro podání návrhu na zahájení řízení, neboť z návrhu nevyplývá, zda osoba, která návrh podala, je oprávněna jednat za všechny členy sdružení. Návrh byl podepsán Ing. Ivo Hanzlem, jednatelem společnosti GEODIS BRNO, spol. s r. o., jménem sdružení GB – GEFOS – GEODIS. Oprávnění Ing. Ivo Hanzla jednat za všechny členy sdružení vyplývá z bodu 4) smlouvy o sdružení: „Zastupovat sdružení vůči třetím osobám a jednat jeho jménem je oprávněn pan Ing. Ivo Hanzl, kterého tímto účastníci k tomuto zastupování zmocňují.“ Smlouva o sdružení ze dne 2.9.2008 byla součástí nabídky navrhovatele a Úřad ji obdržel spolu se zadávací dokumentací zaslanou zadavatelem. Pro úplnost Úřad uvádí, že i kdyby navrhovatel nebyl oprávněn jednat za všechny členy sdružení, mohl návrh podat kterýkoliv ze subjektů, podávajících společnou nabídku. Toto oprávnění vyplývá z definice stěžovatele obsažené v § 110 odst. 1 zákona, podle které může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí újma na jeho právech. Následně může stěžovatel podle § 113 zákona podat návrh k Úřadu.
Náležitosti návrhu na zahájení řízení
Vybraný uchazeč IKP Consulting Engineers, s. r. o., dále namítá, že návrh na zahájení řízení nemá náležitosti stanovené § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 114 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách, protože navrhovatel není v návrhu dostatečně identifikován. Úřad k tomuto uvádí, že samotný text návrhu sice kromě názvu sdružení neobsahuje další identifikační údaje, avšak přílohou návrhu na zahájení řízení byly dokumenty (rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, námitky uchazeče, doklad o doručení námitek, doklad o složení kauce), které všechny zákonem požadované údaje obsahují. Podání navrhovatele dle vybraného uchazeče rovněž postrádá uvedení důkazů, které by mohly prokázat, že zadavatel při hodnocení nabídek nepostupoval v souladu se zákonem. Úřad pokládá za dostačující, že navrhovatel v návrhu uvedl požadavek na provedení dokazování spisem zadavatele.
Uložení nápravného opatření
Zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona, neboť v zadávací dokumentaci nevymezil jednoznačně a určitě obsah dílčího hodnotícího kritéria „Míra splnění věcných požadavků zadavatele“ a „Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce“. Zadavatel dále nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona tím, že v zadávací dokumentaci nevymezil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. Průběh zadávacího řízení, jehož podmínky nebyly stanoveny v souladu se zákonem, nelze považovat za transparentní a nelze tak vyloučit možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel dále porušil ustanovení § 111 odst. 1 zákona, neboť neodeslal stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. To rovněž mohlo v šetřeném případě podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel měl v rámci řízení o námitkách možnost napravit svůj předchozí postup. Zadavatel se rovněž dopustil porušení § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona, když neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého hodnotícího kritéria a do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním. Pouze podrobným popisem hodnocení a odůvodněním výběru nejvýhodnější nabídky totiž dojde k naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení, a tím i vyloučení možnosti podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky.
Úřad je při rozhodování podle § 118 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Nedodržení zákonem stanovených postupů uvedených v bodu I. písm. a) až d) výroku tohoto rozhodnutí mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. K nápravě porušení zákona spočívající v nevyřízení námitek a porušení zákona při provádění hodnocení nabídek, tedy postupů uvedených v bodu I. písm. c) a d) výroku, by postačovalo zrušit pouze jednotlivý úkon zadavatele, v tomto případě rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Avšak postupem zadavatele uvedeným v bodu I. písm. a) a b) výroku došlo k narušení transparentnosti zadávacího řízení, které již nelze zpětně napravit. Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil již při vymezení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci a neuvedl způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, musel Úřad zadávací řízení zrušit.
Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, v daném případě po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
Náklady řízení
Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
Mgr. Pavel Herman
ředitel sekce veřejných zakázek
Obdrží:
České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1
GEODIS BRNO, spol. s r. o., Lazaretní 11a, 615 00 Brno
IKP Consulting Engineers, s. r. o., Jirsíkova 5, 186 00 Praha 8
Angermeier Engineers, s. r. o., Pilovská 216, 190 16 Praha 9
Na vědomí:
GB-geodezie, spol. s r. o., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno
GEFOS a. s., Kundratka 17, 180 82 Praha 8 – Libeň
Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce