číslo jednací: R037/2009/VZ-10155/2009/310-ASc

• Instance: II.
• Věc: Vyhotovení geometrických plánů pro oddělení provozních pozemků z vlastnického práva ČD, a. s.
• Účastníci:
  1. České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 152 odst. 5 písm. b) sř - rozklad zamítnut
• Rok: 2008
• Datum nabytí právní moci: 21. 8. 2009
• Související rozhodnutí: S339/2008/VZ-1121/2009/530/SWa; R037/2009/VZ-10155/2009/310-ASc

Č. j.:   ÚOHS-R37/2009/VZ-10155/2009/310-ASc      V Brně dne 10. srpna 2009

Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 17. 3. 2009 vybraným uchazečem -

·  společností IKP Consulting Engineers, s r. o., IČ 45799016, se sídlem Jirsíkova 5, 186 00 Praha 8 a

·  společností Angermeier Engineers s. r. o., IČ 6241882, se sídlem  Pilovská 216, 190 16 Praha 9,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 2. 2009,   č. j. S339/2008/VZ-1121/2009/530/SWa, o přezkoumání úkonů zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vyhotovení geometrických plánů pro oddělení provozních pozemků z vlastnického práva ČD, a. s.“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 25. 7. 2008 pod  ev. č. 60020275 a dne 26. 7. 2008 v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2008/S 144-194123, ve kterém jsou dalšími účastníky

·  zadavatel – České dráhy, a. s., IČ 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1,

·  navrhovatel sdružení společností:

-  GEODIS BRNO spol. s r. o., IČ 00559709, se sídlem Lazaretní 11a, 615 00 Brno,

-  GB – geodezie, spol. s r. o., IČ 26271044, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno,

-  GEFOS a. s., IČ 25684213, se sídlem Kundratka 17, 180 82 Praha 8 – Libeň,

jehož zástupcem je na základě smlouvy o sdružení ze dne 2. 9. 2008 Ing. Ivo Hanzl ze společnosti GEODIS BRNO spol. s r. o.,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

  Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 2. 2009, č. j. S339/2008/VZ-1121/2009/530/SWa

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

I.  Prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Zadavatel – České dráhy, a. s., IČ 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) uveřejnil v informačním systému o veřejných zakázkách dne 25. 7. 2008 pod evidenčním číslem 60020275, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 8. 2008, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 7. 2008 pod evidenčním číslem 2008/S 144-194123, ve znění oprav uveřejněných dne 6.8.2008, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vyhotovení geometrických plánů pro oddělení provozních pozemků z vlastnického práva ČD, a. s.“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.  Zadavatel v článku 7.2 „Hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace stanovil následující kritéria hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek:

1.Nabídková cena bez DPH   20 %

2.Výše smluvní pokuty při nedodržení doby zhotovení díla  20 %

3.Doba realizace zakázky  10 %

4.Doba splatnosti konečného vyúčtování    10 %

5.Míra splnění věcných požadavků zadavatele  20 %

6.Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce  20 %

Z protokolu o jednání komise pro otevírání obálek s nabídkami ze dne 9. 9. 2008 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel čtyři nabídky, přičemž všechny vyhověly kontrole úplnosti. Na druhém jednání hodnotící komise dne 18. 9. 2008 byla ze zadávacího řízení vyřazena nabídka předložená uchazečem KMK GEOTOM, se sídlem Majakovského 24/685, 360 05 Karlovy Vary, protože uchazeč neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů. Zadavatel uchazeči KMK GEOTOM oznámil jeho vyloučení dopisem ze dne 19. 9. 2008.

3.  Po provedeném posouzení a hodnocení zbývajících tří nabídek zadavatel rozhodl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídku předložil uchazeč Geometrické plány IKP-AE – sdružení společností IKP Consulting Engineers, s. r. o., IČ 45799016, se sídlem Jirsíkova 5, 186 00 Praha 8, a Angermeier Engineers, s. r. o., IČ 62418882, se sídlem Pilovská 216, 190 16 Praha 9 (dále jen „vybraný uchazeč“), což uchazečům, jejichž nabídky hodnotil, oznámil dopisem ze dne 20. 10. 2008. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 10. 2008, které uchazeč - sdružení GB – GEFOS - GEODIS obdržel dne 12. 11. 2008, podal jmenovaný uchazeč námitky, které byly odeslány dne 20. 11. 2008 a které zadavatel obdržel dne 25. 11. 2008. Zadavatel o podaných námitkách ve lhůtě stanovené zákonem nerozhodl, pouze odeslal informaci o podaných námitkách ostatním uchazečům s tím, že námitkám nebylo vyhověno ve smyslu § 111 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení platí, že pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě stanovené zákonem, námitkám nevyhověl. Vzhledem k tomu, že se uchazeč - sdružení GB – GEFOS - GEODIS se způsobem vyřízení námitek zadavatelem neztotožnil, podal dopisem ze dne 11. 12. 2008 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Námitky i později podaný návrh podal Ing. Ivo Hanzl jménem sdružení GB – GEFOS - GEODIS společností GEODIS BRNO, spol. s r. o., GB-geodezie, spol. s r. o. a GEFOS a. s.. Oprávnění Ing. Ivo Hanzla, jednatele společnosti GEODIS BRNO, spol. s r. o., jednat za všechny členy sdružení vyplývá ze smlouvy o sdružení ze dne  2. 9. 2008.

4.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle  § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 12. 12. 2008 návrh společností GEODIS BRNO, spol. s r. o., IČ 00559709, se sídlem Lazaretní 11a, 615 00 Brno, GB-geodezie, spol. s r. o., IČ 26271044, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno a GEFOS a. s., IČ 25684213, se sídlem Kundratka 17, 180 82 Praha 8 – Libeň (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem – České dráhy, a. s. - v předmětné veřejné zakázce a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. S339/2008/VZ-25691/2008/530/SW ze dne 22. 12. 2008. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. S339/2008/VZ-25700/2008/530/SW ze dne 22. 12. 2008 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

5.  Rozhodnutím ze dne 8. 1. 2009 č. j.  S339/2008/VZ-91/2009/530/SWa o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení.

Napadené rozhodnutí

6.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 27. 2. 2009 rozhodnutí č. j. S339/2008/VZ-1121/2009/530/SWa, kterým ve výroku I. konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení

-  § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, neboť stanovil dílčí hodnotící kritéria „Míra splnění věcných požadavků zadavatele“ a „Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce“ v rozporu se zásadou transparentnosti,

-  § 44 odst. 3 písm. f) citovaného zákona o veřejných zakázkách tím, že v zadávací dokumentaci nevymezil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,

-  § 111 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách, neboť neodeslal stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu,

-  § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého hodnotícího kritéria a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, přičemž tyto postupy mohly ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Na základě zjištěných porušení rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření, kterým zrušil předmětné zadávací řízení.

7.  V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl k jednotlivým porušením následující. K vymezení obsahu dílčích hodnotících kritérií Úřad konstatoval, že zadavatel rozdělil dílčí hodnotící kritéria „Míra splnění věcných požadavků zadavatele“ a „Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce“ na další subkritéria, která nebyla uvedena v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce. Tato sukritéria byla uvedena až v protokolu z druhého jednání hodnotící komise a tudíž se uchazeči neměli možnost o nich dříve dovědět. Tento postup zadavatele Úřad označil jako rozporný s § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 zákona, který mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

8.  V rámci porušení týkající se vymezení způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií Úřad uvedl, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil pouze jednotlivá dílčí kritéria hodnocení a jejich váhy, přičemž neuvedl jakým způsobem hodlá hodnotit nabídky v rámci jednotlivých dílčích kritérií. Dále v textu zadávací dokumentace nebylo uvedeno, zda zvolená dílčí kritéria hodnocení budou dále členěna na podkritéria. Teprve na druhém jednání hodnotící komise byla stanovena pravidla pro hodnocení nabídek. Pro hodnocení číselně vyjádřitelných dílčích kritérií č. 1 až 4 byly stanoveny vzorce pro výpočet bodů v závislosti na poměru každé nabídky k nejvýhodnější nabídce v rámci daného kritéria. Kvalitativní dílčí hodnotící kritéria č. 5 a 6 byla rozdělena na několik podkritérií a těm byla přiřazena škála bodů od 0 do 2, 4 nebo 6 bodů. Dále zadavatel stanovil, že u kvalitativních hodnotících kritérií přiřadí komise každé nabídce takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění podkritéria ve vztahu k nejvýhodnější nabídce. Tyto údaje měl ovšem zadavatel uvést již v zadávací dokumentaci, neboť se jedná o informace potřebné pro zpracování nabídky.

9.  Na základě výše uvedeného Úřad dospěl k závěru, že se uchazeči ze zadávací dokumentace nedozvěděli údaje, které budou pro hodnocení nabídek rozhodující, čímž došlo k porušení § 44 odst. 3 písm. f) zákona.

10.  K otázce nevyřízení námitek se Úřad vyjádřil na straně 8 napadeného rozhodnutí, kde je uvedeno, že podle § 111 odst. 1 zákona má zadavatel povinnost přezkoumat podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Navrhovatel podal námitky proti způsobu, jakým bylo provedeno hodnocení nabídek, které byly zadavateli doručeny dne 25. 11. 2008. Ze spisové dokumentace k zadávání veřejné zakázky předložené zadavatelem a z vyjádření zadavatele ze dne 7. 11. 2009 Úřad zjistil, že rozhodnutí o námitkách, ač bylo vyhotoveno, nebylo podepsáno oprávněnými osobami a odesláno stěžovateli. Zadavatel pouze odeslal informaci o podaných námitkách ostatním uchazečům s tím, že námitkám nebylo vyhověno. Úřad tedy na základě uvedeného konstatoval, že zadavatel nevyřízením námitek porušil výše uvedené ustanovení zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

11.  Poslední porušení, kterým se Úřad zabýval, byl obsah zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. K tomuto porušení je v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedeno následující. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel uvedl obecný popis způsobu hodnocení nabídek. Pro hodnocení číselně vyjádřitelných dílčích kritérií  č. 1 až 4 byly stanoveny vzorce pro výpočet bodů. Kvalitativní dílčí hodnotící kritéria č. 5 a 6 byla rozdělena na několik podkritérií a těm byla přiřazena škála bodů  (viz výše). Zadavatel stanovil, že u kvalitativních hodnotících kritérií přiřadí komise každé nabídce takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění podkritéria ve vztahu k nejvýhodnější nabídce. Členové hodnotící komise na základě výše uvedených kritérií a podkritérií vyplnili bodové ohodnocení do souhrnné tabulky. Součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byly výpočty bodového hodnocení kvantifikovatelných dílčích kritérií dle vzorců a tabulky obsahující body přidělené jednotlivými hodnotiteli. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek však neobsahovala zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky. Z uvedených důvodů Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

12.  V další části napadeného rozhodnutí se Úřad vypořádal s námitkami, u nichž nebylo shledáno ze strany Úřadu porušení zákona. V závěru napadeného rozhodnutí jsou uvedeny důvody pro uložení nápravného opatření.

II.  Námitky rozkladu

13.  Úřad obdržel od vybraného uchazeče IKP Consulting Engineers, s. r. o. proti shora uvedenému rozhodnutí dne 17. 3. 2009 rozklad, v němž napadá rozhodnutí v celém svém rozsahu. K jednotlivým porušením uvedl vybraný uchazeč následující.

14.  K části a) výroku I. - Vybraný uchazeč nesouhlasí s tvrzením Úřadu, že obsah hodnotících kritérií „Míra splnění věcných požadavků zadavatele“ a „Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce“ byl neurčitý a uchazeči neměli jasnou představu o tom, jaké parametry budou předmětem hodnocení. Dle vybraného uchazeče už samotný název uvedených dílčích kritérií zcela jasně a srozumitelně vyjadřuje jejich obsah. Dále nesouhlasí s tím, že by tato dílčí kritéria nebyla v zadávací dokumentaci specifikována, neboť všechna podkritéria, která byla předmětem hodnocení, jsou obsažena v textu zadávací dokumentace v podobě požadavků na plnění veřejné zakázky. Konkrétně se jedná o povinnost účastnit se rozhraničovacích komisí, povinnost využít informační systém MYSIS, povinnost zajistit si potvrzení o zdravotní způsobilosti a školení bezpečnosti, povinnost předložit v nabídce harmonogram průběhu realizace veřejné zakázky a návrh řešení případných problémů. Dále vybraný uchazeč poukazuje na to, že zákon nestanoví zadavateli povinnost dílčí kritéria rozdělit na podkritéria, proto nelze přičítat zadavateli k tíži, že tak neučinil v zadávací dokumentaci, ale až následně v zájmu transparentnosti hodnocení. Zadavatel tak dle vybraného uchazeče zcela splnil svoji zákonnou povinnost, když stanovil pouze jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhy jak požaduje § 78 odst. 4 zákona.

15.  K části b) výroku I. - Vybraný uchazeč nesouhlasí s tím, že v zadávací dokumentaci nebyl vymezen způsob hodnocení nabídek. V zadávací dokumentaci byla uvedena váha každého dílčího kritéria, což je podle vybraného uchazeče standardní způsob vymezení způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. Stanovení vzorců, podle kterých bude spočteno, kolik bodů uchazeč v rámci jednotlivého kritéia dosáhl, přitom dle jeho názoru nemůže ovlivnit výsledky hodnocení.

16.  K části c) výroku I. - Vybraný uchazeč nepopírá, že k nevyřízení námitek zadavatelem došlo, nicméně nesouhlasí se závěrem Úřadu, že tato skutečnost mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nemá žádnou příčinnou souvislost s hodnocením nabídek. Nevyřízení námitek nemůže být považováno za jeden z důvodů pro zrušení zadávacího řízení, neboť zákon s touto eventualitou počítá a sám nabízí řešení v podobě fikce, že námitkám nebylo vyhověno a v podobě zákazu uzavřít smlouvu po zákonem stanovenou dobu.

17.  K části d) výroku I. – V této části rozkladu vybraný uchazeč pouze namítá, že nedostatečné zdůvodnění hodnocení kvalitativních kritérií ve zprávě o hodnocení nabídek, nemohlo mít žádný vliv na samotné hodnocení nabídek.

18.  Následně vybraný uchazeč poukazuje na zcela zásadní pochybení Úřadu, který konstatoval, že všechny uvedené postupy zadavatele mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, aniž by blíže odůvodnil, v čem tato možnost spočívá. Vybraný uchazeč je přesvědčen, že i kdyby všechny námitky Úřadu byly opodstatněné, v žádném případě nemohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Při hodnocení sporných kvalitativních kritérií č. 5 a 6 totiž dosáhli navrhovatel i vybraný uchazeč stejného počtu bodů a o výsledném pořadí rozhodlo hodnocení kvantitativních kritérií, proti jehož správnosti ani Úřad nic nenamítal. Pokud by tedy Úřadem namítané nesprávné hodnocení kvalitativních kritérií nebylo bráno v potaz, nic by se na výsledku hodnocení nezměnilo, neboť vybraný uchazeč dosáhl nejvyššího počtu bodů už v rámci dílčích kritérií č. 1 až 4.

19.  Dle názoru vybraného uchazeče je tedy zřejmé, že postupem zadavatele nemohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, proto ani nemohlo dojít k naplnění zákonných předpokladů pro použití institutu nápravného opatření podle § 118 zákona.

Závěr rozkladu

20.  Z uvedených důvodů navrhovatel žádá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.

Vyjádření zadavatele

21.  Dne 31. 3. 2009 obdržel Úřad od zadavatele sdělení, ve kterém uvádí, že napadené rozhodnutí respektuje, a proto se k rozkladu podanému vybraným uchazečem nehodlá vyjadřovat.

Řízení o rozkladu

Stanovisko předsedy Úřadu

22.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

23.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

24.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. S339/2008/VZ-1121/2009/530/SWa ze dne  27. 2. 2009 rozhodl o porušení § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 zákona, § 44 odst. 3 písm. f) zákona, § 111 odst. 1 a § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

III.  K námitkám rozkladu

K části a) výroku I. napadeného rozhodnutí

25.  Vybraný uchazeč v této části rozkladu namítá, že stanovená hodnotící kritéria byla vymezena zcela jasně a srozumitelně a současně nesouhlasí s tvrzením Úřadu, že tato kritéria nebyla specifikována v zadávací dokumentaci. K tomu uvádím, že souhlasím s tvrzením Úřadu, že předmětná dílčí hodnotící kritéria nebyla dostatečně specifikována tak, aby uchazeči měli dostatečné informace o tom, co bude předmětem jejich hodnocení. Při stanovení dílčích hodnotících kritérií je nejpodstatnější, aby respektovala základní zásady transparentnosti a nediskriminace, odpovídala charakteru a složitosti veřejné zakázky a současně umožňovala zadavateli nabídky vyhodnotit. Proto je povinností zadavatele, aby poskytl v zadávacích podmínkách relevantní, přesné a úplné údaje o způsobu hodnocení nabídek, které by mohli uchazeči zohlednit při rozhodování o své účasti v zadávacím řízení a při následné přípravě svých nabídek.

26.  Obecně lze konstatovat, že kvalita stanovení dílčích hodnotících kritérií má zpravidla přímý vliv na kvalitu provedení hodnocení nabídek. Je pravdou, že zákon nestanoví povinnost zadavatele specifikovat dílčí kritéria hodnocení jejich rozdělením na podkritéria, ale z formulace dílčích kritérií v zadávací dokumentaci musí být zřejmé, co bude předmětem hodnocení v rámci daného kritéria. V daném případě byla hodnotící kritéria „Míra splnění věcných požadavků zadavatele“ a „Způsob zajištění řízení a organizace prací na zakázce“ stanovena natolik obecně, že bylo nezbytné v zájmu transparentnosti zadávacího řízení jejich obsah upřesnit, např. uvedeným rozdělením na podkritéria, k němuž zadavatel přistoupil, až před samotným hodnocením nabídek.

27.  K tvrzení vybraného uchazeče, že předmětná podkritéria byla uvedena již v textu zadávací dokumentace v podobě požadavků na plnění veřejné zakázky uvádím, že z textu odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že Úřad při svém rozhodování bral v potaz i to, že většina podkritérií byla obsažena v textu zadávací dokumentace, avšak některá podkritéria nebyla v zadávací dokumentaci zmíněna vůbec (např. popis zajištění role kontroly kvality výsledků) a ostatní byla uvedena pouze jako požadavky na plnění veřejné zakázky. S touto problematikou se Úřad dostatečně vypořádal na straně 7 napadeného rozhodnutí. Z uvedeného odůvodnění vyplývá, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Míra splnění věcných požadavků zadavatele“ byl hodnocen „Příslib účasti na rozhraničovacích komisích“, který zadavatel uvedl jako podmínku účasti v zadávacím řízení a jako smluvní podmínku v návrhu smlouvy o dílo, která byla součástí zadávací dokumentace. Příslib účasti na rozhraničovacích komisích byl tedy podmínkou plnění veřejné zakázky a nesplnění této podmínky by znamenalo vyloučení nabídky z hodnocení z důvodu nesplnění požadavků zadavatele. Z tohoto důvodu nemohl být příslib účasti předmětem hodnocení. Zadavatel dále pochybil při stanovení podkritéria „Potvrzení o zdravotní způsobilosti a školení o bezpečnosti nezbytné pro vstup do prostoru koliště“, které nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, ale technické kvalifikační předpoklady uchazeče. Z toho důvodu ani toto kritérium nemělo být předmětem hodnocení, neboť hodnocení technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona je v rozporu s § 50 odst. 4 zákona.

28.  Možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky je v případě netransparentně vymezených hodnotících kritérií možné spatřovat v tom, že uchazeči při zpracování nabídek nebyli konkrétně obeznámeni s tím, které skutečnosti jsou pro zadavatele rozhodné a nelze tak vyloučit, že by zadavatel při dodržení zákonného postupu obdržel rozdílné nabídky, čímž by došlo k rozdílnému hodnocení a následně i jinému pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek.

29.  Ve zbytku plně odkazuji na text napadeného rozhodnutí.

K části b) výroku I. napadeného rozhodnutí

30.  K problematice hodnocení nabídek je třeba zdůraznit, že vymezení způsobu hodnocení nabídek je jednou z podmínek zadávací dokumentace dle § 44 odst. 3 písm. f) zákona. Vymezení způsobu hodnocení podle hodnotících kritérií je tedy zákonnou povinností zadavatele, která musí být v zadávací dokumentaci obsažena. Stanovení vah u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií nelze považovat za dostatečné vymezení způsobu hodnocení dle zákona, zejména, kdy jsou mezi hodnotícími kritérii zahrnuta i kritéria kvalitativní. Pokud vybraný uchazeč namítá, že stanovení vzorců nemůže nijak ovlivnit výsledky hodnocení, uvádím, že s tímto tvrzením nelze souhlasit, neboť metoda hodnocení může naopak významným způsobem ovlivnit počty přidělených bodů a tím i výsledné pořadí úspěšnosti nabídek. Uchazeči na základě stanoveného způsobu hodnocení přizpůsobují obsahy svých nabídek těmto informacím, tak aby jejich nabídka uspěla v zadávacím řízení, co nejlépe. Nelze se pouze spoléhat na obsah jednotlivých hodnotících kritérií, neboť tato kritéria nemusí být vždy dostatečně určitá, tak jak je tomu konečně i v daném případě, a proto je důležité stanovit, jaké parametry budou z nabídek hodnoceny a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Z uvedeného je zřejmý i možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť v případě způsobu hodnocení se jedná o informace, které musí být dodavatelům známy předem, protože na jejich základě se rozhodují o své účasti v zadávacím řízení a obsahu svých nabídek. Je možné, že v případě vymezení  způsobu hodnocení by zadavatel obdržel obsahově jiné nabídky, a tudíž by mohlo dojít i ke změně pořadí jednotlivých obdržených nabídek.

K části c) výroku I. napadeného rozhodnutí

31.  V případě porušení týkajícího se nevyřízení námitek, vybraný uchazeč pouze namítá, že toto porušení nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Vzhledem k tomu, že vybraný uchazeč nepopírá skutečnost, že ze strany zadavatele skutečně nedošlo k vyřízení řádně podaných námitek, nebude tato otázka předmětem dalšího odůvodnění. Pokud se jedná o možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, tak konstatuji, že k tomuto vlivu dojít mohlo. V daném případě bylo shledáno v jednání zadavatele (před podáním námitek) porušení zákona, a proto zadavatel mohl na základě podaných námitek tento svůj postup napravit. V případě, že by zadavatel podaným námitkám vyhověl, a napravil by svůj předchozí nezákonný postup, mohlo dojít ke změně zadávacích podmínek a následnému podávání nabídek, které mohly být odlišné od nabídek uchazečů a tudíž i pořadí těchto nabídek mohlo být potenciálně odlišné.

K části d) výroku I. napadeného rozhodnutí

32.  I v této části rozkladu vybraný uchazeč namítá, že nedostatečné zdůvodnění hodnocení kvalitativních kritérií ve zprávě o hodnocení nabídek nemohlo mít žádný vliv na samotné hodnocení nabídek. K tomu ve stručnosti uvádím, že i v tomto případě souhlasím s tvrzením Úřadu o možném ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že kdyby členové hodnotící komise odůvodňovali přiřazení každé konkrétní hodnoty, mohlo i samotné hodnocení nabídek dopadnout jinak.

33.  K tvrzení vybraného uchazeče, že postupy zadavatele nemohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, protože by jeho nabídka vyhrála na základě hodnocení kvantitativních kritérií č. 1 až 4, tj. bez hodnocení sporných kvalitativních kritérií č. 5 a 6, uvádím pro úplnost následující. Jestliže nebyl dopředu vymezen jasně a srozumitelně obsah kvalitativních kritérií a nebyl ani vymezen způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, nelze předjímat, která nabídka by zvítězila, kdyby hodnocení nabídek proběhlo jiným způsobem. Nemohu tedy souhlasit se závěrem vybraného uchazeče, že hodnocení v rámci kvalitativních kritérií nemohlo ovlivnit výsledek hodnocení, když vybraný uchazeč i navrhovatel obdrželi stejný počet bodů. Nelze totiž vyloučit, že kdyby zadavatel při stanovení hodnotících kritérií postupoval v souladu se zákonem a v zadávací dokumentaci vymezil způsob hodnocení, mohli podat nabídky i jiní dodavatelé nebo mohli stávající uchazeči podat jiné nabídky, což mohlo podstatně ovlivnit výsledek hodnocení a tím i výběr nejvhodnější nabídky. Uzavírám tedy, že všechna shledaná porušení zákona mohla mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a tudíž Úřad postupoval v souladu se zákonem, když jako nápravné opatření zrušil předmětné zadávací řízení.

V.  Závěr

34.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

35.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1

2.  GEODIS BRNO, spol. s r. o., Lazaretní 11a, 615 00 Brno

3.  IKP Consulting Engineers, s. r. o., Jirsíkova 5, 186 00 Praha 8

4.  Angermeier Engineers, s. r. o., Pilovská 216, 190 16 Praha 9

5.  spis

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce