Agenda druhého dne Svatomartinské konference 2014

Druhý den Svatomartinské konference 2014 pořádané Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nabídl ve třech panelech témata minoritních podílů při kontrole koncentrací, soutěžních aspektů internetového prodeje zboží a významné tržní síly.

Martin Vitula seznámil účastníky konference s detailnějšími informacemi návrhu Evropské komise na zavedení kontroly při nabývání minoritních podílů u spojování soutěžitelů. Téma z pohledu pozice Komise v návaznosti na něj rozvedl Ulrich von Koppenfels. Praxe sledování nekontrolních minoritních podílů již existuje, a to na národní úrovni například ve Velké Británii, Německu, Rakousku, USA, Kanadě a Japonsku. Praxe soutěžních úřadů ukázala, že i akvizice minoritních podílů může vyvolat problém v hospodářské soutěži. Předseda litevského soutěžního úřadu Šarūnas Keserauskas poukázal na problém aplikace tohoto modelu v malých zemích. Litva má dle Keserauskase větší počet malých trhů s malým počtem soutěžitelů, což vede k častému propojování představenstev a vazeb na politiky, tedy k nebezpečí vzniku oligarchie. Doporučuje proto spíše americký model spočívající v zákazu prolínání statutárních orgánů u konkurujících si podniků. Podle Ombretty Main z italského soutěžního úřadu je Itálie zemí s nejvyšším počtem minoritních podílů spadajících pod režim kontroly, z toho je jedna třetina fúzí z finančního sektoru. Také v Itálii jsou největší podniky zasaženy prolínáním členů statutárních orgánů. Na základě rozhodovací praxe svého úřadu doporučuje Ombretta Main možnost společností nechat si fúzi ověřit ex ante úřadem. Robert Neruda si ve své prezentaci položil otázku, zda opravdu existuje mezera v právu v této oblasti? Připomněl rozhodnutí ÚOHS z roku 2003 týkající spojení ČEZ s pěti dalšími energetickými společnostmi, ve kterém Úřad aplikoval pravidla soutěžního práva a fúzi povolil s podmínkou odprodeje minoritních podílů. V závěrečném shrnutí připustil, že mezera existuje, ale je potřeba najít jednodušší řešení, s právní jistotou, bez povinnosti oznámení a možnosti zpětného napadení. Systém by měl být uměřený a transparentní.

Panel vedený Davidem Andersonem se zabýval výzvami, které v hospodářské soutěži vyvolává internetový prodej zboží. Základní soutěžní pravidla v online prodeji shrnul Tomáš Fiala. Zdůraznil, že internet odstraňováním hranic vytváří jednotný trh. V počtu řešení zásadních případů této oblasti vede dle Andersona Německo. Marcel Balz z německého soutěžního úřadu upozornil na pocit převládající právní nejistoty. Nejčastějšími delikty jsou: vázání cen při dalším prodeji, parita cen ale také necenová omezení, například zákaz online prodeje určitého zboží, rovněž stránky srovnávající ceny zboží či zákaz užívání platforem třetích stran. Specifiky vícestranných online platforem se zabýval Jiří Kindl. I když je online prodej pouze dalším distribučním kanálem, tradiční přístup k soutěžnímu právu zde podle Kindla nestačí, nelze zde například uplatnit definici relevantního trhu. Pojem vícestranné platformy označuje trhy svádějící dohromady různé skupiny zákazníků, kteří se navzájem potřebují, přičemž předmětná platforma těmto skupinám zákazníků umožňuje a usnadňuje vzájemnou interakci, případně přímo zprostředkovává jejich vzájemné transakce. Například Google využívá jedna skupina jako vyhledávač, druhá skupina jako nosič reklamy. Existují zde síťové efekty (čím větší je skupina vyhledávačů, tím větší je i skupina inzerentů) a rozdílná cenová struktura. Ralph Taschke z rakouského soutěžního úřadu prezentoval případy svého úřadu z oblasti internetového prodeje a upozornil na publikaci zabývající se vertikálním určováním cen, kterou letos v srpnu vydal rakouský soutěžní úřad.

Součástí letošního ročníku Svatomartinské konference byla i sekce věnovaná problematice zákona o významné tržní síle. Dopoledního semináře se zúčastnila řada předních českých advokátů a představitelů obchodních řetězců i dodavatelů potravin a zemědělských výrobků. Zástupci Úřadu v čele s prvním místopředsedou Hynkem Bromem odpovídali tomuto publiku na dotazy ohledně přístupu ÚOHS k výkladu konkrétních pojmů a ustanovení zákona. Hovořilo se například o definici dodavatele, absolutním konceptu významné tržní síly, termínu soustavnosti jednání či výpočtu obratu.

Významné tržní síle byl vyhrazen také závěrečný panel konference. Regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů v Itálii zde představila Ombretta Main z italského soutěžního úřadu. Dále již vystupovali pouze tuzemští řečnící, a to profesor Josef Bejček z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, předsedkyně Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková a Miroslav Koberna z Potravinářské komory. Konferenci uzavřel I. místopředseda ÚOHS, který informoval o chystané technické novele zákona o významné tržní síle.

 

Fotogalerie

 

Odbor mezinárodní a vnějších vztahů

ÚOHS 14/090/HS036