Smlouvy obchodních řetězců s jejich dodavateli jsou stále nevyvážené

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil v lednu 2017 řadu šetření nekalých obchodních praktik vyskytujících se v odběratelsko-dodavatelských vztazích.

V březnu loňského roku nabyla účinnosti novela zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Podle novely zákona lze nyní postihnout nejen jednotlivé obchodní řetězce s významnou tržní silou, ale i tzv. nákupní aliance nebo zprostředkovatele, kteří pro obchodní řetězec zajišťují nákup potravin nebo služeb. Novelizovaná úprava požaduje, aby smlouvy uzavírané mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli byly písemné a obsahovaly zákonem stanovené náležitosti. Zásadní změnu představuje limit ve výši 3% z ročních tržeb dodavatele, který je zákonnou hranicí pro veškeré platby dodavatele obchodnímu řetězci, zejména se jedná o platby za služby.

Úřad v průběhu loňského roku shromažďoval první poznatky o tom, jak se novela zákona do vztahů mezi dodavateli a obchodními řetězci promítla a zda byla příslušná ustanovení zákona zapracována do smluv. Požadavek zákona, aby smlouva mezi obchodním řetězcem a dodavatelem byla písemná, je nyní akceptován téměř všemi obchodními řetězci. Přetrvává-li u některých odběratelů forma telefonických objednávek, jde o jednání v rozporu se zákonem. Výrazně silnější vyjednávací pozice obchodních řetězců se však stále projevuje v nevyváženosti smluv, přičemž dodavatelé (a to především ti menší, kteří jsou na dodávkách pro obchodní řetězec zcela závislí) mají velmi omezenou možnost do podoby smlouvy zasáhnout. Předmětem zájmu Úřadu proto je, zda sjednávání a uplatňování smluvních podmínek nevytváří výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran a zda jakákoliv požadovaná platba má své protiplnění.

Obchodní řetězce uplatňovaly v období před novelou zákona množství různých bonusů, rabatů, množstevních bonusů a slev, v důsledku kterých byla v průběhu roku snižována fakturační cena zboží. Zákon nyní stanoví povinnost, že daňový doklad na úhradu kupní ceny za dodávku potravin musí obsahovat konečnou výši kupní ceny po veškerých sjednaných slevách. Přístup jednotlivých řetězců k tomuto zákonnému požadavku se liší. Některé řetězce se systému slev a bonusů zcela vyhýbají a upřednostňují sjednávání tzv. netto-netto cen, jiné pracují s procentními slevami navázanými na ceníky dodavatelů. Úřad však i nadále zajímá, zda je každý požadavek na slevu přiměřený a má ekonomické opodstatnění.

ÚOHS se převážnou většinu loňského roku zabýval výkladem novely zákona. Za tímto účelem poskytl výkladová stanoviska, vydal informační list a zástupci Úřadu se účastnili řady jednání a seminářů, kde byla diskutována nejproblematičtější ustanovení novely zákona.

Tiskové oddělení ÚOHS
17/011/VTS001