Úřad provedl rozsáhlé sektorové šetření na potravinářském trhu, věnoval se i zvyšování cen

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže provedl od počátku roku 2021 do června 2022 rozsáhlé sektorové šetření zaměřené na trhy nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, včetně služeb s tímto nákupem souvisejících.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže provedl od počátku roku 2021 do června 2022 rozsáhlé sektorové šetření zaměřené na trhy nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, včetně služeb s tímto nákupem souvisejících.

V šetření již byla zohledněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Transpozice směrnice do českého právního řádu, k níž má dojít prostřednictvím novelizace zákona o významné tržní síle, zatím nebyla legislativně provedena. Vzhledem k nepřímému účinku směrnice se Úřad pokusil zmapovat alespoň základní poznatky o dodavatelsko-odběratelských vztazích napříč zemědělským a potravinovým řetězcem.

Směrnice přináší zásadní rozšíření působnosti Úřadu v oblasti tzv. významné tržní síly, a to v souvislosti s principem „z farmy až na vidličku“. Ten znamená, že významná tržní síla subjektů bude nově posuzována nejen u obchodních řetězců, ale i u všech ostatních odběratelů v zemědělském a potravinovém řetězci (s výjimkou spotřebitelů), kteří přesáhnou stanovený obratový limit a současně nebude dána dostatečná vyvažující síla dodavatele. Nově se tak budou moci nekalých obchodních praktik dopustit např. zpracovatelé v potravinářském průmyslu, food brokeři, velkoobchody a další entity, které nakupují zemědělské a potravinářské výrobky pro další prodej. Zejména v rámci nižších článků řetězce to přinese nutnost adaptace na novou právní úpravu, a to např. v oblasti sjednaných lhůt splatnosti nebo písemnosti smluv.

V nižších článcích řetězce, jichž se doposud regulace nekalých obchodních praktik netýkala, se například výjimečně objevily lhůty splatnosti o délce 60, ale dokonce i 120 dní. I v tomto ohledu tedy bude potřeba, aby se smlouvy a praxe v zemědělském a potravinovém řetězci dostaly do souladu s novou právní úpravou, která požaduje maximální délku splatnosti 30 dnů.

Úřad se dále zabýval službami souvisejícími s nákupem nebo prodejem potravin, které jsou poskytovány dodavatelům potravin ze strany odběratelů s významnou tržní silou nebo s nimi spolupracujících třetích subjektů. Takové služby jsou v souladu se zákonem a směrnicí za předpokladu, že (i) mají přímou materiální souvislost s nákupem nebo prodejem potravin, (ii) podmínky jejich poskytování a využívání nevytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, (iii) jsou-li zpoplatněny, mají přímou materiální souvislost s nákupem a prodejem potravin a platby či jiné plnění za tyto služby jsou přiměřené hodnotě poskytovaných služeb, (iv) využívání služeb není podmínkou přijetí potravin do prodeje a (v) dodavatelé potravin nejsou bezdůvodně diskriminováni při poskytování těchto služeb a jejich úhradě.

Tyto služby, které mohou mít různý charakter, jsou podle své povahy, obchodních zvyklostí a obvyklého chodu věcí v daném odvětví zpravidla poskytovány v souvislosti s nákupem nebo prodejem potravin a odběratelé i dodavatelé z nich mají skutečný materiální prospěch. Úřad se podrobně zabýval například službami souvisejícími se zpracováním a předáváním kmenových dat produktů a také službami zúčtovacími, které se ve většině případů poskytují bezúplatně. Zpoplatněná forma právě jmenovaných služeb pak může být z hlediska právní úpravy významné tržní síly problematická.

V posledních měsících Českou republiku zasáhla nebývale vysoká míra inflace, která se významně projevila také na růstu cen potravin (meziročně často v řádech desítek procent). Úřad proto zjišťoval, jaké jsou zdroje tohoto strmého růstu uvnitř zemědělského a potravinového řetězce. Zjistil, že požadavky na vyšší ceny produktů vycházejí primárně od dodavatelů, kteří se potýkají se značným zvýšením svých výrobních nákladů, zejména pak energie a pohonné hmoty. Druhým hlavním zdrojem je nejistota některých dílčích trhů, kde psychologická obava z nedostatku způsobená primárně válečným konfliktem na Ukrajině přináší vyšší vzácnost určitých typů komodit, a tím i jejich řádově vyšší ceny. Největší dynamiku vykazovaly např. segmenty pekařských výrobků (či šířeji výrobků z obilovin a mouky), olejů, některých druhů masa (např. drůbeží, hovězí apod.) a rovněž másla. U dodavatelů ze zahraničí je přitom tlak na zvyšování cen podstatně nižší než u dodavatelů tuzemských.

Současně jak odběratelé, tak i dodavatelé shodně tvrdí, že růst svých nákladů prozatím nepromítli do prodejních cen v plné míře, což může znamenat, že maloobchodní ceny se ani v současné chvíli, tedy po zhruba půlroční nestabilitě, prozatím neustálily v nové ekonomické rovnováze.

Z hlediska výhodnosti spolupráce pak lze na základě analýzy ziskovosti trhů v zemědělském a potravinovém řetězci soudit, že převážná většina odvětví vykazovala kladný hospodářský výsledek. Výjimkou bylo stravování a pohostinství, na které silně dopadly důsledky pandemie covid-19. Současně je ale třeba upozornit, že odvětvová (tj. agregovaná) úroveň dat nemusí vypovídat o situaci na úrovni individuálních podnikatelů, jejichž hospodaření za poslední období bývá promítnuto do účetních výkazů.

 

 

Tiskové oddělení ÚOHS
22/116