Potraviny

 

Ceny potravin představují společensky velmi citlivé téma, neboť konzumace potravin je nezastupitelnou potřebou každého jedince. Ceny řady komodit v posledních letech zaznamenaly výrazný růst mnohdy v řádech desítek procent za jeden kalendářní rok, přičemž paralelně s tímto růstem docházelo v Evropě a ve světě k významným událostem, zejména k pandemii onemocnění covid-19 a válce na Ukrajině. Dlouho trvající inflace zapříčinila pokles kupní síly spotřebitelů a podpořila změnu jejich nákupního chování.

 

Hospodářská soutěž v potravinářském sektoru

Hospodářskou soutěž standardně ovlivňuje několik faktorů jako např. množství působících aktérů, úroveň cenové konkurence, distribuční kanály, regulace a legislativa či inovace, trendové změny apod. Soutěž v potravinářském sektoru v České republice je obecně velmi konkurenční a dynamická.  Maloobchodní trh prodeje potravin má oligopolní charakter, je středně koncentrovaný a nevyskytuje se na něm soutěžitel s dominantním postavením. V této souvislosti je třeba uvést, že obdobná situace existence několika soutěžitelů na maloobchodním trhu (oligopolu) je pro oblast potravin typická a vyskytuje se tak i v jiných evropských zemích.[1] Vertikální integrace se na maloobchodním trhu nevyskytuje. V této oblasti existují významné bariéry pro vstup nového obchodního řetězce na národní úrovni, avšak díky odlišnému obchodnímu modelu (dovoz potravin domů) zde expanduje a získávají tržní podíl noví soutěžitelé.

 

  

 

Činnost ÚOHS v oblasti potravin

V České republice ceny potravin začaly nebývale růst ke konci roku 2022 a jejich růst pokračoval i v roce 2023. I z toho důvodu se přirozeně objevily četné diskuse o tom, kdo je za razantní zdražování potravin odpovědný, a zda bylo objektivně nutné v jednotlivých článcích zemědělského a potravinového řetězce provádět takové zásadní navyšování prodejních cen produktů. Vzhledem k tomu, že do diskusí byly postupně vnášeny údajné poznatky o existenci kartelových dohod na úrovni některých trhů či zneužití dominantního postavení některých subjektů a objevil se i předpoklad, že zvýšení cen má být projevem zneužívání významné tržní síly, se Úřad v roce 2023 rozhodl provést zkrácené sektorové šetření za účelem zjištění, zda na trzích, resp. segmentech trhů vybraných zemědělských výrobků a potravin v České republice nedochází k narušení hospodářské soutěže.

Úřad provedl šetření v oblasti základních zemědělských výrobků a potravin v celé délce dodavatelského řetězce, tj. od zemědělské výroby přes zpracovatele až po maloobchodní prodej. Z důvodu rychle se měnících podmínek v předmětné oblasti jej omezil na celý dodavatelský řetězec pěti vybraných základních zemědělských výrobků a potravin – kravského mléka, másla, kuřecího masa, slepičích vajec a pšeničné mouky. V rámci šetření se zaměřil na možná porušení zákona, zneužití dominantního postavení či uzavření zakázaných dohod a měl za cíl analyzovat strukturu jednotlivých trhů, popř. segmentů trhu, tržní sílu jednotlivých subjektů působících na těchto trzích a zabývat se i např. rolí importu a exportu v rámci celého dodavatelského řetězce. S ohledem na strmý růst spotřebitelských cen potravin rovněž zjišťoval ceny a obchodní marže v jednotlivých článcích tohoto řetězce i jejich dynamiku. Úřad oslovil s žádostmi o podklady a informace téměř 200 soutěžitelů působících na jednotlivých úrovních daného řetězce, 14 profesních a oborových sdružení, svazů a asociací a uskutečnil řadu online či ústních jednání s vybranými sdruženími.

Úřad na žádném ze zkoumaných trhů neprokázal existenci soutěžitele v dominantním postavení. Případná vertikální integrace mezi producenty a zpracovateli na zkoumaných komoditách neukázala existenci systémového problému. Některé komodity vykazovaly postupný zisk podílu prodeje private labels (mléko), u jiných poměr prodejů stagnoval (máslo). U některých komodit byly dále zjištěny značné rozdíly v ceně mezi private labels a branded produkty (mouka), naopak u dalších byla cena téměř totožná (máslo).

Zkoumání vývoje cen komodit potvrdilo, že maloobchodní prodej pracuje s průměrnou marží a neexistují samostatné trhy jednotlivých komodit. Některé komodity byly v určitých obdobích prodávány v maloobchodě s velmi malou, či dokonce zápornou obchodní přirážkou (máslo), jiné vykazovaly stabilně vysokou obchodní přirážku (kravské čerstvé mléko). Z hlediska vývoje průměrné obchodní přirážky bylo možné na základě výsledků šetření konstatovat, že tato přirážka zejména na maloobchodě vykazovala u jednotlivých komodit relativně konstantní výši, a proto pravděpodobnost, že by růst cen těchto komodit byl způsoben zakázanou dohodou, byla velmi nízká. Úřad dospěl k závěru, že zvýšené náklady jsou obecně všechny články vertikály schopny úspěšně přenášet až na konečné spotřebitele a udržovat si tak svoji obchodní přirážku. Takové jednání za předpokladu, že se děje nekoordinovaně, však není porušením hospodářské soutěže.

Analýza obchodních marží jednotlivých článků zemědělského a potravinového řetězce rovněž přinesla řadu důležitých poznatků, které by do budoucna mohly usměrňovat veřejnou diskusi ohledně cen potravin. U zvolených pěti základních komodit standardně připadá nejvyšší část spotřebitelské ceny prvovýrobci, který však většinou mívá s produkcí i nejvyšší náklady (lidská práce, krmiva, hnojiva, zemědělská technika, paliva, energie apod.). Obchodní marže zpracovatelů a obchodníků se pohybují v podobných úrovních, zpravidla však mírně ve prospěch marží obchodníků.

Co se týká problému rostoucích spotřebitelských cen, Úřad na základě shromážděných dat neprokázal, že by za razantní zdražování v posledních letech mohl jeden konkrétní článek dodavatelského řetězce. S tím, jak inflace v České republice postupovala, docházelo ve všech třech hlavních článcích dodavatelského řetězce k postupnému navyšování obchodní marže, a to pravděpodobně jako důsledek růstu nákladů spojených s produkcí či obchodem.

Na žádné úrovni trhů/segmentů trhů nebyly zjištěny zásadní indicie nasvědčující existenci zakázané kartelové dohody. V řadě případů bylo naopak prokázáno, že v maloobchodě s potravinami panuje silná konkurence mezi jednotlivými řetězci. V otázce růstu cen potravin v letech 2022 a 2023 šetření ukázalo obdobné závěry, k nimž dospěla řada soutěžních úřadů v dalších evropských zemích. V žádném evropském státě se nepotvrdilo, že by ke zvýšení cen potravin o desítky procent došlo v důsledku protisoutěžního jednání, ani se nepodařilo v této souvislosti prokázat kartelovou dohodu nebo zneužití dominantního postavení. Zjištění Úřadu ohledně výše uvedených potravin jsou v souladu i s jeho dřívějšími závěry, ke kterým dospěl při šetření podnětů vztahujících se k maloobchodnímu prodeji potravin (obdržených za poslední desetiletí) a kde rovněž neodhalil protisoutěžní jednání.

Je třeba mít na paměti, že konkurence mezi podniky sama o sobě nedokáže vymazat inflační tlaky v řádu desítek či stovek procent, zcela jistě však přispívá k pomalejšímu růstu inflace a jejímu dřívějšímu zpomalení. Přestože Úřad neprokázal existenci narušení hospodářské soutěže, hodlá situaci na uvedených trzích i nadále monitorovat a v případě důvodného podezření na existenci zakázané kartelové dohody je připraven zahájit správní řízení.

 

Ze svého šetření Úřad vydal zprávu:

https://www.uohs.cz/download/tiskove_zpravy/2023/potraviny_zaverecna_zprava.pdf

V souvislosti s výrazným nárůstem maloobchodních cen cukru na přelomu let 2022 a 2023 Úřad provedl podrobné šetření v oblasti produkce cukrové řepy a výroby a prodeje cukru. Na žádné z prvních dvou úrovní zkoumané tržní vertikály týkající se produkce a prodeje cukru, tj. na úrovni pěstitelů cukrové řepy a průmyslových výrobců cukru, Úřad neshledal zásadní indicie nasvědčující existenci zakázané kartelové dohody. Šetření v případě cukru neukázalo ani to, že by k výraznému růstu velkoobchodních cen došlo v důsledku zneužívání dominantního postavení.

Pokud jde o maloobchodní prodej cukru, výskyt shodných, popřípadě podobných cen či obchodních přirážek, na což upozorňují četné podněty adresované Úřadu, je spíše projevem tzv. cenového následování (viz výše). Maloobchodní prodej potravin je typickým příkladem trhu, na kterém lze často, vzhledem k jeho transparentnosti pro subjekty na něm působící, tento fenomén pozorovat. Z veřejně dostupných zdrojů i ze šetření Úřadu vyplynulo, že jednotliví hráči na trhu se velmi pozorně sledují, provádějí denní monitoring pultových cen konkurentů, nezřídka poptávají marketingové přehledy i od třetích subjektů a neustále přizpůsobují své maloobchodní ceny.

 

Ze šetření trhu s cukrem Úřad vydal zprávu:

https://www.uohs.cz/download/Sekce_HS/Zprava_sektorove_cukr_final.pdf

 

Studie maloobchodního trhu Mendelovy univerzity

Úřad se rovněž podílel na vzniku rozsáhlé studie maloobchodního trhu v České republice realizované Mendelovou univerzitou v Brně. Její výsledky potvrdily zjištění Úřadu o tom, že maloobchodní trh v České republice je konkurenční a formuje jej především chování spotřebitelů.

Ekonomové Michal Mádr a Radek Náplava z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity sledovali a analyzovali vývoj maloobchodního prodeje v nespecializovaných prodejnách v období let 2005–2021, v některých oblastech i v roce 2022. Konkrétně se zpracovatelé zaměřili na vývoj tržních podílů šesti největších firem, které zahrnují devět největších obchodníků: Albert, Globus, Makro, REWE Group (Billa, Penny), Schwarz-Gruppe (Kaufland, Lidl) a Tesco (Tesco Stores a Tesco Franchise), vývoj tržní koncentrace a vývoj ukazatelů rentability a obchodních marží. Studie vznikla v rámci spolupráce Úřadu a Mendelovy univerzity, Úřad pro ni dodal některá data a poskytl metodickou podporu a oponenturu.

Plná verze studie a prezentace jejích výsledků jsou dostupné zde:

https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/3784-maloobchodni-trh-v-ceske-republice-se-dynamicky-vyviji-ovlivnuji-jej-zejmena-preference-spotrebitelu.html

 

Kontrola fúzí

 

Přehled vybraných fúzí v oblasti potravin


[1] Špička, J. (2016). Market Concentration and Profitability of the Grocery Retailers in Central Europe. Central European Business Review, 5(3), 5–24.

cs | en