číslo jednací: 28117/2025/852
spisová značka: S0242/2018/KD
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Kartelová dohoda stravenkových společností |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Dohody |
| Výrok | § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb. |
| Rok | 2018 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 8. 2026 (výroky II., III. rozhodnutí)17. 8. 2026 (výrok I. rozhodnutí) |
| Související rozhodnutí | 30850/2022/852 40347/2023/164 28117/2025/852 |
| Dokumenty |  2018_S0242_1.pdf 1 MB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0242/2018/KD Číslo jednací: ÚOHS-28117/2025/852 |
|
Brno 29. 7. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD zahájeném dne 25. 6. 2018 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníky jsou společnosti:
- Pluxee Česká republika a.s., IČO 61860476, se sídlem Plzeňská 3350/18, Smíchov, 150 00 Praha 5, zastoupená na základě plné moci JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M. (C.J.), advokátem, se sídlem a adresou pro doručování Skils s.r.o. advokátní kancelář, Křižovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1,
- Edenred CZ s.r.o., IČO 24745391, se sídlem Pernerova 691/42, Karlín, 186 00 Praha 8, zastoupená na základě plné mociJUDr. Robertem Nerudou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1,
- Up Česká republika s.r.o., IČO 62913671, se sídlem Zelený pruh 1560/99, Braník, 140 00 Praha 4, zastoupená na základě plné moci JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., advokátem advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,
vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
ROZHODNUTÍ:
I.
Dle § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., ve spojení s § 21h odst. 5 téhož zákona, se účastníku řízení, společnosti Pluxee Česká republika a.s., IČO 61860476, se sídlem Plzeňská 3350/18, Smíchov, 150 00 Praha 5, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) uvedeného zákona a za porušení článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie uvedené ve výroku I. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS‑S0242/2018/KD, č.j. ÚOHS-30850/2022/852 ze dne 7. 9. 2022 ve znění výroku I. rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-R0133/2022/HS, č.j. ÚOHS-40347/2023/164 ze dne 24. 10. 2023, ukládá pokuta v celkové výši 132 271 000 Kč (slovy: jedno sto třicet dva milionů dvě stě sedmdesát jedna tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II.
Dle § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., ve spojení s § 21h odst. 5 téhož zákona, se účastníku řízení, společnosti Edenred CZ s.r.o., IČO 24745391, se sídlem Pernerova 691/42, Karlín, 186 00 Praha 8 (také jako právnímu nástupci společností Accor Services CZ s.r.o., IČO 49711962, se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1076/5, PSČ 110 00, a SYAS spol. s r.o., IČO 60723050, se sídlem Zlín, Lešetín II/667), za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) uvedeného zákona a za porušení článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie uvedené ve výroku I. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS‑S0242/2018/KD, č.j. ÚOHS-30850/2022/852 ze dne 7. 9. 2022 ve znění výroku I. rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-R0133/2022/HS, č.j. ÚOHS-40347/2023/164 ze dne 24. 10. 2023, ukládá pokuta v celkové výši 101 940 000 Kč (slovy: jedno sto jedna milionů devět set čtyřicet tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III.
Dle § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., ve spojení s § 21h odst. 5 téhož zákona, se účastníku řízení, společnosti Up Česká republika s.r.o., IČO 62913671, se sídlem Zelený pruh 1560/99, Braník, 140 00 Praha 4, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) uvedeného zákona a za porušení článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie uvedené ve výroku I. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS‑S0242/2018/KD, č.j. ÚOHS-30850/2022/852 ze dne 7. 9. 2022 ve znění výroku I. rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-R0133/2022/HS, č.j. ÚOHS-40347/2023/164 ze dne 24. 10. 2023, ukládá pokuta v celkové výši 44 941 000 Kč (slovy: čtyřicet čtyři milionů devět set čtyřicet jedna tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Obsah
Odůvodnění 7
I Dosavadní průběh správního řízení 7
II Druhostupňové rozhodnutí 9
III Další průběh řízení, rozhodování o pokutách. 10
IV Použité znění zákona; použití unijních předpisů. 11
V Charakteristika účastníků řízení 13
V.1 Společnost Pluxee. 13
V.2 Společnost Edenred. 16
V.3 Společnost Up. 19
VI Odůvodnění pokut 21
VI.1 Souběh porušení § 3 zákona a čl. 101 SFEU.. 22
VI.2 Konkrétní postup výpočtu pokuty za primární porušení dle Metodiky 2018. 23
VI.2.1 Pokuta Pluxee. 26
VI.2.2 Pokuta Edenred. 27
VI.2.3 Pokuta Up. 28
VII Vyjádření účastníků řízení k podkladům rozhodnutí, námitky a jejich vypořádání 29
VII.1 Nevydání nového sdělení výhrad. 29
VII.2 Vymezení soutěžitele. 33
VII.3 Vyhodnocení porušení čl. 101 odst. 1 SFEU jako závažnější 38
VII.4 Aplikace Metodiky 2018. 40
Účelovost zahájení správního řízení 40
Aplikace Metodiky 2018 vede k mnohonásobně vyšší částce pokuty; nepřiměřenost pokuty. 42
Změna výpočtu pokut nebyla předvídatelná; aplikace Metodiky 2018 je nepřípustně retroaktivní 46
Možnost využití ustanovení pro nestandardní případy. 54
VII.5 Koeficient času. 55
VII.6 Koeficient závažnosti; nepředvídatelnost rozhodnutí Úřadu; polehčující okolnosti 56
VII.7 Úřad vychází z nesprávné hodnoty prodejů, další námitky. 58
VIII Úhrada a splatnost pokuty. 60
IX Závěr. 60
Poučení 61
Seznam zkratek v rozhodnutí
5 ks stravenek/nákup obchodní podmínka zavedená vůči obchodním řetězcům týkající se přijímání papírových stravenek spočívající zejména ve stanovení maximálního počtu 5 kusů papírových stravenek od jednoho emitenta (vydavatele stravenek), které mohou být v obchodním řetězci přijímány při platbě za jeden nákup (pozn. p. č. 94)
Dopis Asociace dopis asociace vydavatelů stravenek ze dne 10. 7. 2009 adresovaný obchodnímu řetězci TESCO (pozn. p. č. 148)
druhé porušení přestupek spočívající v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona (odst. 79 rozhodnutí)
druhostupňové rozhodnutí rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 10. 2023, sp. zn. ÚOHS-R0133/2022/HS, č. j. ÚOHS-40347/2023/164 (odst. 5 rozhodnutí)
Edenred Edenred CZ s.r.o., se sídlem Pernerova 691/42, Karlín, 186 00 Praha 8, IČO 24745391 (odst. 1 rozhodnutí)
E-mail e-mail ze dne 25. 1. 2013 s předmětem Výměna zkušeností, včetně příloh, kterými jsou tři dokumenty MS Word (APSS_SPCR_5_ks_stravenek_WEB.doc, APSS_5_ks_stravenek.doc, APSS_informace pro prodejny.doc) a dva dokumenty MS PowerPoint (APSS_AHOLD_25062003 posl.ppt, APSS_5ks.ppt) (pozn. p. č. 147)
ESLP Evropský soud pro lidská práva (pozn. p. č. 165)
Fúze účastník řízení společnost Edenred vznikla v listopadu 2010 tak, že v rámci procesu fúze splynutím zaniklo pět společností a vznikla jedna nástupnická společnost Edenred (odst. 47 rozhodnutí)
Metodika 2018 příkaz předsedy Úřadu Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže účinný od 24. 4. 2018 (odst. 73 rozhodnutí)
Nařízení 1/2003 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (odst. 28 rozhodnutí)
Oznámení Komise Pravidla pro pojem dopad na obchod mezi členskými státy obsažený v článcích 81 a 82 Smlouvy ES, jehož cílem je stanovení metodiky pro použití pojmu obchodu mezi členskými státy (odst. 28 rozhodnutí)
Pluxee Pluxee Česká republika a.s., se sídlem Plzeňská 3350/18, Smíchov, 150 00 Praha 5, IČO 61860476 (odst. 1 rozhodnutí)
PLUXEE INTERNATIONAL SAS francouzská společnost se sídlem 92130 Issy Les Moulineaux, Quai De La Bataille De Stalingrad 255 (nově přesunuto na adresu 16 Rue du Passeur de Boulogne), Francouzská republika, EUID: FR9201.350 925 384 (pozn. p. č. 20)
Pluxee N.V. nizozemská společnost se sídlem 16 Rue du Passeur de Boulogne, 92130 Issy Les Moulineaux, Francouzská republika, identifikační číslo 982 425 704 (pozn. p. č. 21)
Podnět podnět, který Úřad obdržel dne 18. 10. 2017, zaevidovaný pod sp. zn. ÚOHS-P0549/2017/KD (odst. 152 rozhodnutí)
primární porušení porušení článku 101 odst. 1 SFEU účastníky řízení (odst. 78 rozhodnutí)
Protimonopolní úřad Protimonopolný úrad Slovenskej republiky (odst. 154 rozhodnutí)
prvostupňové rozhodnutí rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. ÚOHS‑S0242/2018/KD, č.j. ÚOHS-30850/2022/852 (odst. 3 rozhodnutí)
přestupkový zákon zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném v době spáchání přestupku (odst. 24 rozhodnutí)
Původní metodika Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, uveřejněné Úřadem v měsíci dubnu roku 2007 (pozn. p. č. 146)
rozhodnutí NET4GAS rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-03187/2021/820/TPi, ze dne 27. 1. 2021 (pozn. p. č. 192)
Sdělení o pokutě Edenred přípis Úřadu ze dne 15. 4. 2025 Sdělení o výši pokuty, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hodlá uložit soutěžiteli Edenred (pozn. p. č. 11)
Sdělení o pokutě Pluxee přípis Úřadu ze dne 15. 4. 2025 Sdělení o výši pokuty, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hodlá uložit soutěžiteli Pluxee (pozn. p. č. 11)
Sdělení o pokutě Up přípis Úřadu ze dne 15. 4. 2025 Sdělení o výši pokuty, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hodlá uložit soutěžiteli Up (pozn. p. č. 11)
Sdělení o pokutě společné označení pro přípisySdělení o pokutě Edenred, Sdělení o pokutě Pluxee, Sdělení o pokutě Up (pozn. p. č. 11)
SFEU Smlouva o fungování Evropské unie (odst. 1 rozhodnutí)
soutěžitel Edenred společnosti tvořící jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona (odst. 58 rozhodnutí)
soutěžitel Pluxee společnosti tvořící jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona (odst. 45 rozhodnutí)
soutěžitel Up společnosti tvořící jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona (odst. 69 rozhodnutí)
spis spis správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD (pozn. p. č. 2)
správní řád zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (odst. 26 rozhodnutí)
správní řízení správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD (odst. 1 rozhodnutí)
TESCO Tesco Stores ČR a.s., se sídlem Vršovická 1527/68b, 100 00 Praha, IČO 45308314 (pozn. p. č. 150)
Up Up Česká republika s.r.o., se sídlem Zelený pruh 1560/99, 140 00 Praha 4, IČO 62913671 (odst. 1 rozhodnutí)
Úřad Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (odst. 1 rozhodnutí)
Vyjádření Edenred vyjádření účastníka řízení Edenred k podkladům rozhodnutí ze dne 4. 6. 2025 a ze dne 8. 7. 2025 (pozn. p. č. 15)
Vyjádření Pluxee vyjádření účastníka řízení Pluxee k podkladům rozhodnutí, ze dne 2. 6. 2025 a 30. 6. 2025 (pozn. p. č. 14)
Vyjádření Up vyjádření účastníka řízení Up k podkladům rozhodnutí ze dne 28. 5. 2025 a 30. 6. 2025 (pozn. p. č. 13)
zákon zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. (odst. 3 rozhodnutí)
ZOHS 69 zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 69/2025 Sb. (odst. 25 rozhodnutí)
Odůvodnění
I Dosavadní průběh správního řízení
1. Dne 25. 6. 2018 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD (dále též „správní řízení“) ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“) se společnostmi Pluxee Česká republika a.s., IČO 61860476, se sídlem Plzeňská 3350/18, Smíchov, 150 00 Praha 5[1] (dále též „Pluxee“), Edenred CZ s.r.o., IČO 24745391, se sídlem Pernerova 691/42, Karlín, 186 00 Praha 8 (dále též „Edenred“) a Up Česká republika s.r.o., IČO 62913671, se sídlem Zelený pruh 1560/99, Braník, 140 00 Praha 4 (dále též „Up“).
2. Možné porušení § 3 odst. 1 uvedeného zákona a článku 101 SFEU Úřad spatřoval v jednání ve vzájemné shodě a/nebo dohodě mezi účastníky správního řízení, případně s dalšími soutěžiteli, spočívající v koordinaci obchodních podmínek vůči obchodním řetězcům při přijímání stravenek na jeden nákup na území České republiky, nejméně od roku 2006 dosud. Cílem nebo výsledkem tohoto jednání mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti vydávání, prodeje a odkupu stravenek a služeb s tím souvisejících.[2] Důvodnou indicií pro zahájení řízení o možném porušení uvedeného zákona byla ustanovení smluv uzavřených mezi obchodními řetězci a účastníky řízení, příp. doporučení směřující ze strany účastníků řízení, potažmo jejich sdružení soutěžitelů, vůči obchodním řetězcům. Tyto indicie zakládaly podezření o určování obchodních podmínek vůči obchodním řetězcům při přijímání stravenek na jeden nákup na celém území České republiky.
3. Dne 7. 9. 2022 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS‑S0242/2018/KD, č.j. ÚOHS-30850/2022/852 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad shledal, že účastníci řízení, společnosti Pluxee, Edenred a Up,[3] tím, že v období od 1. 5. 2004 do 25. 6. 2018 na základě vzájemné dohody koordinovali svoje obchodní podmínky vůči obchodním řetězcům ohledně přijímání stravenek na jeden nákup na území České republiky tak, že určili maximální počet papírových stravenek od jednoho z nich, které mohly být přijímány obchodními řetězci v rámci jednoho nákupu, uzavřeli a plnili zakázanou dohodu s cílem narušit hospodářskou soutěž na trhu vydávání, prodeje a odkupu papírových stravenek a služeb s tím souvisejících na území České republiky, jejímž výsledkem bylo narušení hospodářské soutěže na uvedeném trhu, která byla způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, a tím v období od 1. 5. 2004 do 25. 6. 2018 porušili zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. (dále též „zákon“), čímž se dopustili přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona, a rovněž porušili zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 SFEU.
4. Výrokem II. prvostupňového rozhodnutí bylo předmětné jednání popsané ve výroku I. účastníkům řízení zakázáno. Výroky III., IV. a V. byly jednotlivým účastníkům řízení uloženy pokuty. Výrokem VI. byla uložena opatření k nápravě a výrok VII. se týkal povinnosti k úhradě nákladů řízení.
5. Proti prvostupňovému rozhodnutí byly podány rozklady, o nichž předseda Úřadu rozhodl dne 24. 10. 2023 rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0133/2022/HS, č. j. ÚOHS-40347/2023/164 (dále též „druhostupňové rozhodnutí“), a to tak, že výroky I. a VI. prvostupňového rozhodnutí změnil; výroky III., IV. a V. (týkající se pokut) zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání; a výroky II. a VII. potvrdil.
6. Výrok I. prvostupňového rozhodnutí byl změněn tak, že skutek byl překvalifikován z dohody v užším smyslu na jednání ve vzájemné shodě (čili byla změněna forma dohody), přičemž shodně s prvním stupněm předseda Úřadu konstatoval spáchání přestupku v podobě porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona a rovněž porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU. Konkrétně předseda Úřadu ve výroku I. druhostupňového rozhodnutí rozhodl následujícím způsobem: „Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD, č.j. ÚOHS-30850/2022/852 ze dne 7. 9. 2022 ve výroku I. podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů a ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona, měním následovně: Účastníci řízení, […] tím, že v období od 1. 5. 2004 do 25. 6. 2018 koordinovali svoje obchodní podmínky vůči obchodním řetězcům ohledně přijímání stravenek na jeden nákup na území České republiky tak, že určili maximální počet papírových stravenek od jednoho z nich, které mohly být přijímány obchodními řetězci v rámci jednoho nákupu, jednali ve vzájemné shodě, čímž uzavřeli a plnili zakázanou dohodu s cílem narušit hospodářskou soutěž na trhu vydávání, prodeje a odkupu papírových stravenek a služeb s tím souvisejících na území České republiky, jejímž výsledkem bylo narušení hospodářské soutěže na uvedeném trhu, která byla způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, a tím v období od 1. 5. 2004 do 25. 6. 2018 porušili zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., čímž se dopustili přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona, a rovněž porušili zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.“ (zvýrazněno Úřadem).
7. Ve zrušených výrocích III., IV. a V. prvostupňového rozhodnutí byly za přestupek uvedený ve výroku I. prvostupňového rozhodnutí uloženy pokuty dle § 22a odst. 2 zákona všem třem účastníkům řízení, a to společnosti Pluxee v celkové výši 132 271 000 Kč, společnosti Edenred v celkové výši 101 940 000 Kč a společnosti Up v celkové výši 44 941 000 Kč a stanovena splatnost 90 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.
8. Druhostupňové rozhodnutí bylo všemi účastníky řízení napadeno správními žalobami u správního soudu, o nichž ke dni vydání tohoto rozhodnutí nebylo správním soudem rozhodnuto.
9. Pro úplnost Úřad uvádí, že dne 19. 8. 2024 vydal orgán prvního stupně usnesení sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD, č.j. ÚOHS-31620/2024/852 o zastavení správního řízení v části týkající se jednání účastníků řízení v období před vstupem do Evropské unie.[4] Toto usnesení je v právní moci.
II Druhostupňové rozhodnutí
10. Druhostupňové rozhodnutí zrušilo výroky č. III., IV. a V. prvostupňového rozhodnutí, a to z následujících důvodů.
11. Úřad v prvostupňovém rozhodnutí shledal, že dohoda, která je předmětem zkoumání Úřadu v tomto správním řízení, představuje porušení § 3 zákona i čl. 101 SFEU, a to v jednočinném souběhu. S tím souvisí uplatnění tzv. absorpční zásady,[5] tj. že Úřad vyměří pokutu za ten ze sbíhajících se přestupků (zde porušení § 3 zákona a porušení čl. 101 SFEU), který je nejpřísněji trestný – takto vyměřenou pokutu zvýší s ohledem na to, že bylo spácháno více přestupků.[6] K této praxi Úřad běžně sahá v případech mnohosti přestupků téhož soutěžitele, které shodně porušují ustanovení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže. V prvostupňovém rozhodnutí Úřad uvedl, že ve zde posuzovaném případě (tj. souběhu přestupku podle § 3 zákona a porušení čl. 101 SFEU) situace není natolik jednoznačná – z pohledu skutkového se jedná o jediné jednání a za daných skutkových okolností by přitěžování za jednočinný souběh bylo formalismem odhlížejícím od reálného průběhu a skutečného dopadu protisoutěžního jednání na hospodářskou soutěž a spotřebitele. Úřad se rozhodl nezvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, s odůvodněním, že takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno a to samé jednání. Úřad v prvostupňovém rozhodnutí také uvedl, že sice hodlá v závěrečném rozhodnutí konstatovat jak porušení § 3 zákona, tak čl. 101 SFEU, avšak pokuty hodlá ukládat jen za porušení unijního práva a bez přitížení (navýšení pokuty) pro porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch účastníků řízení.
12. V souvislosti s výše uvedeným se dle druhostupňového rozhodnutí správní orgán prvního stupně dopustil pochybení. Ve výroku I. prvostupňového rozhodnutí totiž konstatoval, že došlo jak k přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona, tak k porušení zákazu podle čl. 101 SFEU. Ve výrocích III., IV. a V. prvostupňového rozhodnutí pak Úřad konstatoval, že se pokuta ukládá podle § 22a odst. 2 zákona za přestupek uvedený ve výroku I. Výrok o vině prvostupňového rozhodnutí hovoří o tom, že došlo ke spáchání přestupku dle národních právních předpisů a dále k porušení předpisů unijních – jde o přestupek podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a porušení zákazu uvedeného v čl. 101 SFEU, spáchané v jednočinném souběhu. Výroky o trestu (III., IV. a V.) však ukládají účastníkům řízení tresty toliko za spáchání přestupku a není možné dovodit, že by se dotýkaly také porušení čl. 101 SFEU, resp. není z nich patrné, jak se prvostupňový orgán vypořádal s právní otázkou uložení trestu za konstatované porušení čl. 101 SFEU. Odůvodnění prvostupňového rozhodnutí ve vztahu k trestání mnohosti kromě pochybení v nedostatku aplikace zásady absorpce, popsaným výrokům odporuje, neboť označuje za závažnější porušení čl. 101 SFEU a uvádí, že za toto je ukládán trest, zatímco přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se správní orgán prvního stupně rozhodl netrestat. Výroky III., IV. a V. prvostupňového rozhodnutí odporují jeho odůvodnění a úvahy správního orgánu prvního stupně ohledně toho, jak postupoval při určení nejpřísněji postižitelného jednání a proč výroky nakonec koncipoval jinak, v prvostupňovém rozhodnutí chybí. Správní orgán prvního stupně vydal výrok o porušení zákazu čl. 101 SFEU, avšak ve výrokové části prvostupňového rozhodnutí za něj neuložil trest. Právní otázka uložení trestu za konstatované porušení čl. 101 SFEU tak zůstala nezodpovězena, když dle § 21h odst. 5 zákona je Úřad rovněž oprávněn za porušení unijních soutěžních pravidel uložit pokutu. Úřad vynechal odůvodnění toho, který ze spáchaných přestupků považuje za nejpřísněji postižitelný a proč.
13. Dle názoru předsedy Úřadu, pokud správní orgán prvního stupně označí jako nejpřísněji postižitelné porušení čl. 101 SFEU, měla by tomu odpovídat úvaha (v rámci odůvodnění ukládané pokuty) o tom, které z obou porušení je přísněji postižitelné, respektive mělo by být patrné nejen to, že se závažné následky projevily na území České republiky, ale také to, jak se projevily ve vztahu k obchodu mezi členskými státy EU, neboť toto je zájem, k jehož ochraně slouží čl. 101 SFEU.
14. Dle druhostupňového rozhodnutí použití absorpční zásady neznamená, že při zohlednění konkrétních okolností daného případu musí pokaždé v rámci absorpční zásady dojít k navýšení pokuty uložené za čin nejpřísněji trestný. To, že se v konkrétním případě jedná fakticky o totožné skutkové jednání naplňující skutkové podstaty dvou přestupků, je podstatou tzv. jednočinného souběhu, nikoli výjimečnou okolností, která by odůvodňovala vykročení z běžného rámce trestání, který vychází z trestního práva.
III Další průběh řízení, rozhodování o pokutách
15. Po zrušení prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání pokračoval Úřad v prvoinstančním řízení, a to v souladu s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu daném druhostupňovým rozhodnutím.
16. V rámci tohoto dále probíhajícího správního řízení účastníci řízení podali žádosti o přerušení řízení dle § 64 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Úřad na to reagoval sdělením, v němž účastníky řízení informoval, že správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD přerušovat nebude, neboť neshledal důležité důvody k přerušení řízení.[7] Proti sdělení Úřadu podal účastník řízení Edenred rozklad. Předseda Úřadu na základě zmíněného rozkladu vydal dne 14. 5. 2024 rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0064/2024/HS, č.j. ÚOHS-19230/2024/164, v němž rozhodl tak, že sdělení Úřadu zrušil a věc vrátil prvostupňovému orgánu k novému projednání. Následně prvostupňový orgán dne 14. 6. 2024 vydal usnesení sp. zn. ÚOHS-V0116/2024/PR, č.j. ÚOHS-23758/2024/852, jímž žádost účastníka řízení Edenred o přerušení řízení zamítl.[8] Toto usnesení je v právní moci.
17. Účastníci řízení byli o způsobu stanovení pokuty a její předpokládané výši, kterou jim Úřad hodlá uložit, poprvé informováni již ve sdělení výhrad sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD, č. j. ÚOHS-34446/2021/852/HMa ze dne 12. 10. 2021[9] později doplněným o Sdělení o předpokládané výši pokuty ze dne 11. 5. 2022.[10]
18. V rámci nového projednání Úřad dne 15. 4. 2025 zaslal jednotlivým účastníkům řízení Sdělení o výši pokuty, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hodlá uložit.[11] Těmito přípisy Úřad účastníky řízení informoval o záměru uložit pokutu, o způsobu jejího výpočtu, o výsledné částce pokuty, kterou Úřad hodlá uložit. Dále Úřad vymezil ve vztahu k jednotlivým účastníkům řízení soutěžitele pro účely aplikace zákonného korektivu (horní hranice pokuty) 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. V otázce skutkových okolností případu, jejich právního hodnocení a důkazů obsažených ve spise Úřad odkázal na prvostupňové a druhostupňové rozhodnutí.
19. Úřad v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a s § 21b zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, umožnil všem účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim.[12]
20. Ve stanovené lhůtě Úřad obdržel vyjádření společností Up,[13] Pluxee[14] i Edenred.[15]
IV Použité znění zákona; použití unijních předpisů
21. Z hlediska hmotněprávníhose protiprávnost určitého jednání posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Za dobu spáchání přestupku se pak považuje okamžik jeho dokonání, neboť teprve tehdy je uskutečněno jednání, jež je předmětem právního posouzení.
22. Protiprávnost jednání účastníků řízení z hlediska hmotněprávního je Úřadem posuzována podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném v době spáchání přestupku.
23. Jednání účastníků řízení, které je předmětem tohoto řízení, trvalo od 1. 5. 2004 do 25. 6. 2018. V době spáchání přestupku byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. (účinnost od 1. 9. 2017). Žádná z pozdějších právních úprav není pro účastníky řízení příznivější. Úřad proto postupuje z hlediskahmotněprávního podle zákona o ochraně hospodářské soutěže ve znění zákona č. 262/2017 Sb. (výše pro něj již byla zavedena zkratka „zákon“).[16]
24. V otázkách hmotněprávních neupravených zákonem o ochraně hospodářské soutěže se podpůrně použije zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném v době spáchání přestupku (dále též jen „přestupkový zákon“). Od doby spáchání přestupku nabylo účinnosti několik novel přestupkového zákona, z nichž žádná není pro účastníky řízení příznivější.
25. V tomto správním řízení z hlediska procesníhoÚřad postupuje dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 69/2025 Sb. (dále též jen „ZOHS 69“).
26. Dle § 25a ZOHS 69, není-li zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení výslovně tam uvedených. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, nabyl účinnosti dne 1. 1. 2006, následně byl několikrát novelizován. Správní řízení bylo zahájeno podle správního řádu ve znění zákona č. 225/2017 Sb., účinného od 1. 1. 2018. Další novelou správního řádu byl zákon č. 176/2018 Sb. a zákon č. 12/2020 Sb. Poslední novelou je zákon č. 403/2020 Sb.,[17] účinný od 1. 1. 2021, který ve své 18. části přináší novelu správního řádu. Protože pro tuto část neobsahuje žádné přechodné ustanovení, je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, aplikován v daném správním řízení ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále též „správní řád“).
27. Subsidiárně k zákonu o ochraně hospodářské soutěže se použije zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nabyl účinnosti 1. 7. 2017, tzn. před zahájením tohoto správního řízení. Následně byl několikrát novelizován, poslední novelou byl zákon č. 427/2023 Sb., který neobsahuje žádné přechodné ustanovení. Úřad tedy ve správním řízení postupuje z hlediska procesníhopodle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 427/2023 Sb., tj. v aktuálním znění.
28. Úřad aplikoval SFEU, Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (dále též „Nařízení 1/2003“)[18] a podpůrně též soft law přijaté Evropskou Komisí za účelem vysvětlení konceptu ovlivnění obchodu mezi členskými státys názvem Pravidla pro pojem dopad na obchod mezi členskými státy obsažený v článcích 81 a 82 Smlouvy ES, jehož cílem je stanovení metodiky pro použití pojmu obchodu mezi členskými státy (dále též „Oznámení Komise“).[19]
V Charakteristika účastníků řízení
V.1 Společnost Pluxee
29. Společnost Pluxee je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2947, dne 5. 1. 1995 (pod obchodní firmou Sodexho Pass Česká Republika a.s.). Do 29. 12. 2023 se společnost jmenovala Sodexo Pass Česká republika a.s., následně došlo k přejmenování na Pluxee Česká republika a.s.
30. Společnost Pluxee je 100% dceřinou společností společnosti PLUXEE INTERNATIONAL SAS.[20] Společnost PLUXEE INTERNATIONAL SAS je 100% dceřinou společností ovládanou mateřskou společností Pluxee N.V.[21] Ve společnosti Pluxee N.V. je 56,31 % akcií volně obchodovatelných, […obchodní tajemství…].[22]
31. Společnost PLUXEE INTERNATIONAL SAS dále vlastní přímo či nepřímo všechny dceřiné společnosti náležející do skupiny Pluxee působící po celém světě v oblasti poskytování benefitů a odměn.[23] Z hlediska oblasti svého působení společnosti ze skupiny Pluxee zajišťují kompletní sadu řešení pro oblast Employee Benefit & Engagement, a to prostřednictvím webových stránek, aplikací, portálů a karet, včetně stravování, dárků, mobility, odměn a uznání a dalších zaměstnaneckých výhod (např. zdraví, fyzická a duševní pohoda, volný čas).
32. Společnost Pluxee tedy společně se svou mateřskou společností PLUXEE INTERNATIONAL SAS patří do skupiny společností Pluxee a ovládající osobou je nizozemská mateřská společnost Pluxee N.V.[24] Skupina Pluxee zahrnuje bývalý obchodní segment Benefits & Rewards Services skupiny Sodexo.[25] Skupina Pluxee byla založena během kalendářního roku 2023 na základě získání akcií společnosti PLUXEE INTERNATIONAL SAS od Sodexo S.A. (dokončeno s účinností k 1. 9. 2023). Touto transakcí bylo podnikání skupiny Pluxee vyčleněno, aby se připravilo úplné oddělení od ostatních aktivit skupiny Sodexo.
33. V rámci skupiny Pluxee patří společnost Pluxee do skupiny společností působících v oblasti Benefits and Reward Services. Úloha společnosti Pluxee ve skupině Pluxee je poskytování a podpora programů zaměstnaneckých benefitů, zejména stravenek, volnočasových benefitů, systému Cafeteria, dárkových poukázek a řešení pro motivaci externích partnerů.
34. Do výlučné působnosti valné hromady[26] společnosti Pluxee patří mj. volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady a stanovení jejich odměn. Představenstvo pak řídí činnost společnosti a zabezpečuje její obchodní vedení.[27] Statutárním orgánem společnosti Pluxee je představenstvo, od roku 2001 jménem společnosti jedná každý člen představenstva samostatně.[28]
35. Společnost PLUXEE INTERNATIONAL SAS […obchodní tajemství…].[29] Vlastní každodenní řízení společnosti Pluxee má obstarávat zejména […obchodní tajemství…].[30]
36. Co se týče personálního propojení bylo u osob působících v představenstvu a dozorčí radě účastníka řízení Pluxee zjištěno, že tyto osoby zpravidla působí […obchodní tajemství…].[31]
37. Jak bylo zmíněno výše, skupina Pluxee zahrnuje bývalý obchodní segment Benefits & Rewards Services skupiny Sodexo. V minulosti byl v letech 2010-2014 prezidentem divize Benefits and Rewards Services [Titul Jméno Příjmení], který byl současně členem (později předsedou) představenstva společnosti Pluxee (v období 2001–2024), dále byl [Titul Jméno Příjmení] po dobu 10 let (2000–2010) rovněž generálním ředitelem společnosti Pluxee.[32] V období let 2014–2020 působil také jako prezident „Sodexo Benefity“ pro severní, střední a východní Evropu (dříve pro jižní Evropu).[33] [Titul Příjmení] představuje příklad významného personálního propojení v rámci skupiny Sodexo, později Pluxee.
38. K otázce obchodní strategie a jejího určování účastník řízení uvedl, že strategie společnosti společně s finančním plánem jsou […obchodní tajemství…].[34] V případě podstatné změny podnikání společnosti Pluxee je nezbytný […obchodní tajemství…][35] společnosti PLUXEE INTERNATIONAL SAS. Výkonná komise se skládá z 11 vedoucích pracovníků napříč skupinou Pluxee, kteří podávají zprávy přímo generálnímu řediteli. Výkonná komise je hlavním provozním rozhodovacím orgánem společnosti Pluxee N.V. Skupina Pluxee rozlišuje tři provozní segmenty, které se skládají ze zemí, kde skupina podniká (Kontinentální Evropa – sem spadá Česká republika, Latinská Amerika a Zbytek světa) – výnosy každé země jsou výkonnou komisí měsíčně kontrolovány.[36] Za účelem urychlení realizace strategického plánu a plnění střednědobých finančních cílů byla v roce 2024 výkonná komise skupiny Pluxee posílena současně s posílením geografického řízení.[37]
39. Výkonná komise je mj. odpovědná za etiku a dodržování předpisů (compliance) ve skupině Pluxee. Dostává čtvrtletní zprávy o stavu činností v oblasti dodržování předpisů ve skupině Pluxee od podřízených výborů a využívá těchto čtvrtletních informací k určení priorit pro vedoucí týmy jednotlivých oblastí a výkonné výbory jednotlivých zemí v záležitostech etiky a compliance. Výkonná komise dále hraje klíčovou roli v rámci systému řízení rizik. Systém řízení rizik společnosti Pluxee N.V. je navržen tak, aby byl aplikovatelný napříč celou skupinou, včetně jejích dceřiných společností. To znamená, že dceřiné společnosti jsou integrovány do celkového rámce řízení rizik a podléhají stejným politikám a postupům jako mateřská společnost.[38]
40. Skupina Pluxee funguje na základě centralizovaného rámce pro řízení hotovosti s cílem efektivně spravovat své likviditní potřeby. Skupina klade důraz na efektivní řízení hotovosti a likviditní strategie, které podporují její provoz a růst.
41. Na webových stránkách společnosti Pluxee N.V. jsou zveřejněna pravidla, která upravují organizaci, rozhodovací procesy a další interní záležitosti představenstva Pluxee N.V.[39] Z nich mj. plyne, že odpovědnost představenstva se vztahuje na kontinuitu Pluxee N.V. a jejích přidružených podniků a na udržitelné dlouhodobé vytváření hodnoty společností Pluxee N.V. a jejími přidruženými podniky – představenstvo tak nese odpovědnost nejen za mateřskou Pluxee N.V., ale i za všechny její dceřiné podniky. Generální ředitel je odpovědný za každodenní řízení společnosti Pluxee N.V. a jejích dceřiných společností pod dohledem výkonného předsedy (pokud existuje). Toto každodenní řízení zahrnuje např. odpovědnost za dosažení finančního a nefinančního výkonu společnosti Pluxee N.V. a jejích dceřiných společností v souladu s obchodním plánem, za řízení a zavádění systémů řízení a kontroly rizik ve skupině, za dodržování platných zákonů, předpisů, interních politik a kodexů společností Pluxee N.V. a jejími dceřinými společnostmi aj. Ve vztahu k dceřiným společnostem generální ředitel dále např. jmenuje, odvolává a určuje odměňování manažerů a vedoucích pracovníků (od určité výše jejich platu), dohlíží na provozní a finanční výkonnost každodenního provozu dceřiných společností, schvaluje navýšení nebo snížení základního kapitálu nebo vydávání jakýchkoli cenných papírů tvořících základní kapitál dceřiných společností, provádí organizační změny ve struktuře dceřiných společností atd. Dceřiné společnosti tedy nejsou zcela autonomní – jejich činnost je součástí koordinované skupinové politiky.
42. Společnost Pluxee je nepřímo (prostřednictvím svého jediného akcionáře) propojena i s dalšími společnostmi ze skupiny Pluxee a tyto společnosti dle sdělení účastníka řízení […obchodní tajemství…].[40] Některé sesterské společnosti účastníka řízení sídlí rovněž v České republice.
43. Společnost Pluxee se prezentuje jako součást skupiny Pluxee na svých internetových stránkách.[41] Z výroční zprávy společnosti Pluxee vyplývá, že z účasti ve skupině jí vyplývají […obchodní tajemství…].[42]
44. Úřad konstatuje, že společnost nevyvrátila domněnku, že 100% vlastněné dceřiné společnosti tvoří se svou mateřskou společností jednoho soutěžitele.[43]
45. Úřad konstatuje, že pro účely tohoto správního řízení mezi společnosti tvořící jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona řadí Úřad kromě účastníka řízení Pluxee dále společnost PLUXEE INTERNATIONAL SAS a Pluxee N.V. (všechny tři společnosti dále též „soutěžitel Pluxee“).
V.2 Společnost Edenred
46. Společnost Edenred, je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 170804, dne 1. 11. 2010 (pod obchodní firmou Edenred CZ s.r.o.).
47. Účastník řízení společnost Edenred vznikla v listopadu 2010 tak, že v rámci procesu fúze splynutím (dále též „Fúze“)[44] zaniklo pět společností a vznikla jedna nástupnická společnost Edenred. Zanikly následující společnosti (právní předchůdci společnosti Edenred):
- Accor Services CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1076/5, PSČ 110 00, IČO: 49711962 – jde o společnost, která vznikla v roce 1993 pod jménem RESTKUPON spol. s r.o. s předmětem podnikání zprostředkovatelská činnost v oblasti stravování,
- MENU SERVICE s.r.o., se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Janáčkova 976/9, PSČ 702 00, IČO: 63321823,
- SYAS spol. s r.o., se sídlem Zlín, Lešetín II/667, IČO: 60723050,
- EXIT, s.r.o., se sídlem Brno, Orlí 14, PSČ 602 00, IČO: 49449702,
- EXIT Třebíč s.r.o., se sídlem Třebíč, Pražská 343/20, PSČ 674 01, IČO: 27662241.
48. Uvedených pět společností zaniklo ke dni 1. 11. 2010 a k tomuto dni vznikla nástupnická společnost Edenred, na kterou přešlo jmění zaniklých společností, včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů a stala se jejich univerzálním právním nástupcem.
49. Společnost Edenred je od 19. 8. 2019 vlastněna společností Edenred SE.[45] Společnost Edenred SE je na vrcholu vlastnické struktury a není ovládána žádnou jinou osobou, ať už fyzickou nebo právnickou.[46]
50. Nejvyšším orgánem účastníka řízení Edenred je valná hromada. Působnost valné hromady v současné době vykonává jediný společník, tedy Edenred SE. Do působnosti valné hromady patří mimo jiné udělování pokynů jednatelům a schvalování koncepce podnikatelské činnosti společnosti a jmenování a odvolání prokuristy.[47] Dne 16. 8. 2021 společnost Edenred SE, jediný společník společnosti Edenred, jmenovala generálním ředitelem prokuristu společnosti Edenred.[48]
51. Společnost Edenred sdělila, že na trhu vystupuje zcela samostatně a nezávisle na pokynech či rozhodnutích mateřské společnosti,[49] a že […obchodní tajemství…].[50]
52. S uvedenými tvrzeními kontrastuje odůvodnění žádosti o prodloužení lhůty k návrhům na doplnění dokazování účastníka řízení Edenred,[51] ve kterém uvedl, že (cit.): „Obhajobu ve vedeném řízení je nutné konzultovat a odsouhlasovat s mateřskou společností Edenred SA [nyní Edenred SE – pozn. Úřadu], a to zejména s ohledem na finanční následky spojené s možnou pokutou a jejím výpočtem ze strany ÚOHS. S tím se pojí také nezbytnost zajišťování překladu a odsouhlasování významných podkladů a následně i samotného vyjádření ke sdělení výhrad.“
53. Co se týče mateřské společnosti, řídícími orgány společnosti Edenred SE jsou představenstvo a výkonný výbor. Jejich činnosti se doplňují a zajišťují, aby strategie skupiny byla v souladu s jejím provozním řízením. Výkonný výbor se schází nejméně jednou měsíčně a sdružuje provozní manažery tří obchodních linií skupiny a vedoucí mezioborových týmů. Skupina Edenred konsoliduje společnost Edenred ve svých finančních výkazech jako plně ovládanou dceřinou společnost. V souladu s českou evidencí skutečných majitelů je za nepřímého skutečného majitele Edenred CZ s.r.o. označen Bertrand Dumazy[52] – je předsedou představenstva a generálním ředitelem Edenred SE, což potvrzuje, že nejvyšší vedení skupiny je považováno za osobu s rozhodujícím vlivem na českou pobočku. Společnost Edenred podniká pod stejnou obchodní značkou „Edenred“, využívá globální branding a poskytuje tytéž produkty a služby, jaké nabízí skupina Edenred celosvětově. Produktové portfolio a obchodní model Edenred kopíruje strategii skupiny: původně papírové poukázky Ticket Restaurant byly digitalizovány do karet a mobilních aplikací Edenred, v souladu s globálním trendem skupiny. Edenred tak na trhu vystupuje jako lokální pobočka nadnárodní sítě Edenred, nikoli jako nezávislý soutěžitel s odlišnou značkou či strategií.
54. Společnost Edenred SE vlastní mnoho dalších společností v různých zemích světa,[53] mnohé z nich působí v oboru zaměstnaneckých benefitů. Dle společnosti Edenred jednatelé společnosti Edenred zastávají pozice, resp. funkce […obchodní tajemství…].[54]
55. Personální složení statutárních orgánů Edenred dle zjištění Úřadu dokládá úzké propojení s mateřskou skupinou. V pozici jednatelů české společnosti se dlouhodobě objevují manažeři ze struktur Edenred SE či jejích zahraničních poboček. Například jeden z jednatelů společnosti Edenred Philippe Relland-Bernard zastává funkci generálního poradce skupiny Edenred a ředitele právních záležitostí skupiny Edenred.[55] Dále v letech 2016–2021 působil jako jednatel společnosti Edenred Vianney Du Parc (v minulosti CEO regionálních dceřiných společností).[56] Od dubna 2021 je jednatelkou také Dana‑Mihaela Sintejudean z rumunské pobočky Edenred – v ČR chce pokračovat v dynamické digitalizaci a růst v oblasti zaměstnaneckých výhod; přímo jí reportuje současný generální ředitel společnosti Edenred;[57] tato jednatelka se často setkává s regionálními týmy z různých zemí, kde je diskutována strategie, společné cíle apod.[58] Kromě zmíněných jednatelů je již cca 25 let jednatelem i Arnaud Erulin, který zastával vysoké posty ve skupině Edenred.[59] Toto personální propojení ukazuje, že vedení české společnosti je úzce integrováno s vedením skupiny – posty jednatelů, kterým dle zákona o obchodních korporacích přísluší obchodní vedení společnosti,[60] zastávají lidé dosazení či schválení centrálou, často zahraniční manažeři, kteří paralelně působí v rámci struktur Edenredu na regionální či globální úrovni. To obvykle znamená, že strategická a obchodní rozhodnutí české pobočky jsou sladěna se skupinovou politikou.
56. K dodavatelsko-odběratelským vztahům ve skupině Edenred lze uvést, že Edenred běžně prodává služby ostatním společnostem ve skupině a také využívá služeb těchto společností.[61] Mateřská společnost Edenred SE kupříkladu na základě smlouvy uzavřené v roce 2011 poskytuje společnosti Edenred, kromě pravidelných služeb právní pomoci, finančních služeb, služeb komunikace, koncepce nových produktů, nových technologií, také služby vedení a koordinace skupiny Edenred.[62] Ve výroční zprávě za rok 2023 je uvedeno, že v rámci skupiny Edenred byl zaveden systém využívání volných peněžních prostředků jednotlivých společností skupiny v rámci tzv. Cash pool.[63] Dle zprávy o vztazích za rok 2023 je cílem propojení společnosti Edenred a společnosti Edenred SE efektivní spolupráce v rámci předmětu podnikání účastníka řízení a díky tomuto propojení Edenred dosahuje větší konkurenceschopnosti na relevantním trhu.
57. Úřad konstatuje, že společnost Edenred nevyvrátila domněnku, že 100% vlastněné dceřiné společnosti tvoří se svou mateřskou společností jednoho soutěžitele.
58. Úřad mezi společnostitvořící jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona pro účely tohoto správního řízení řadí kromě společnosti Edenred dále společnost Edenred SE (dále též „soutěžitel Edenred“).
V.3 Společnost Up
59. Společnost Up je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 35300, dne 15. 2. 1995 (pod obchodní firmou Le Cheque Déjeuner s.r.o.).
60. Společnost Up je součástí skupiny/koncernu Groupe Up: je 100% dceřinou společností společnosti C.D Holding Internationale.[64] Společnost C.D Holding Internationale je holdingovou společností a je dále 100% vlastněná francouzskou mateřskou společností UP.[65] Do skupiny Groupe Up patří dceřiné společnosti působící v mnoha zemích, a to např. v zemích jako Slovensko,[66] Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Řecko, Rumunsko, Mexiko, Brazílie atd.[67]
61. Společnost Up má dle Společenské smlouvy tři jednatele, volí je a odvolává C.D Holding Internationale tj. jediný společník Up. Jejich podíl na rozhodování je totožný, každý z jednatelů je oprávněn zastupovat účastníka řízení v celém rozsahu a samostatně.
62. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, ta mj. volí a odvolává jednatele. Působnost valné hromady vykonává jediný společník společnosti Up, tj. C.D Holding Internationale.[68] Ve zprávě o vztazích za rok 2024 je uvedeno, že úlohou společnosti Up (jako ovládané osoby) je […obchodní tajemství…].[69]
63. Společnost Up je v oblasti obchodní strategie […obchodní tajemství…].[70]
64. Každodenní řízení společnosti Up má na starosti generální ředitel. Současný generální ředitel společnosti Up zastává pozici generálního ředitele společnosti UP pro severovýchodní Evropu a je také jedním z jednatelů společnosti Up. Zastává také funkci jednatele ve společnosti Up Slovensko, s.r.o.
65. U dalšího z jednatelů účastníka řízení p. Jérome Peluse bylo zjištěno, že tento působí na pozici provozního ředitele UP, v minulosti působil ve společnosti UP France na pozici ředitele výroby.[71]
66. Skupina Groupe Up má tyto klíčové orgány: představenstvo (board of directors) a výkonný výbor (executive committeee). Představenstvo určuje strategii skupiny, přijímá klíčová rozhodnutí a dohlíží na jejich realizaci v dceřiných společnostech. Výkonný výbor je složený z vrcholných manažerů a zajišťuje realizaci strategických směrů stanovených představenstvem. Dalšími orgány jsou např. výbor pro audit a rizika, který řídí a monitoruje řízení rizik na úrovni celé skupiny, včetně compliance, prevence podvodů a kybernetické bezpečnosti – skupina Groupe Up, včetně jejích dceřiných společností, je řízena v oblasti regulatorní compliance centrálně. Strategický výbor pro CSR řídí udržitelný rozvoj a rozhoduje o hlavních výzvách, které mají být řešeny napříč všemi pobočkami. Skupina uplatňuje centrální vzdělávací nástroj "Academy Up", který slouží k rozvoji manažerů a zaměstnanců všech poboček, včetně společnosti Up.[72]
67. K dodavatelsko-odběratelským vztahům ve skupině lze pro rok 2023 uvést, že společnost Up nakupovala od mateřské společnosti plnění např. za právní pomoc, finanční služby, lidské zdroje, personalistiku, IT služby aj. a také poskytovala plnění dalším propojeným osobám (vč. společnosti UP), či od nich plnění nakupovala.[73] Na základě smluv o poskytnutí těchto plnění ze vztahů mezi příslušnými propojenými osobami plynuly především výhody. Z výroční zprávy pro rok 2024 vyplývají […obchodní tajemství…].[74]
68. Úřad konstatuje, že Up nevyvrátila domněnku, že 100% vlastněné dceřiné společnosti tvoří se svou mateřskou společností jednoho soutěžitele.
69. Úřad konstatuje, že pro účely tohoto správního řízení mezi společnosti tvořící jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona řadí kromě účastníka řízení Up společnost C.D. Holding Internationale a společnost UP (všechny tři společnosti dále též „soutěžitel Up“).
VI Odůvodnění pokut
70. Za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU spočívající v dohodě (largo sensu) popsané ve výroku I. prvostupňového rozhodnutí ve znění druhostupňového rozhodnutí[75], [76] uložil Úřad společnostem Pluxee, Edenred a Up pokuty dle § 22a odst. 2 zákona ve spojení s § 21h odst. 5 zákona.
71. Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) uloží pokuta do 10.000.000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží. Podle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona (hlava s názvem Přestupky).[77]
72. Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitelů představuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 21h odst. 5 a § 22a odst. 2 zákona.
73. Při úvahách o uložení pokuty vycházel Úřad ze zákona a z příkazu předsedy Úřadu Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže účinného od 24. 4. 2018 (dále jen „Metodika 2018“), který ve svém bodě 5.3 stanoví, že ve správních řízeních zahájených po účinnosti Metodiky 2018, bude Úřad postupovat podle této metodiky. Toto řízení bylo zahájeno dne 25. 6. 2018, a Úřad proto v tomto řízení při stanovení výše pokut aplikoval postup dle Metodiky 2018. Současně Metodika 2018 v bodě 2.6 stanoví, že podle pravidel v ní obsažených Úřad postupuje i při ukládání pokut za porušení unijního práva.
74. Dle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku.
75. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností v rámci široce vymezeného správního uvážení Úřadu,[78] při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty a vždy s přihlédnutím ke specifickým okolnostem daného případu. Pokuty ukládané za porušení zákona musí plnit funkci správního trestu a být pro dotčené soutěžitele nebo orgány veřejné správy dostatečně citelné. Pokuty ovšem musí plnit nejen funkci represivní, ale též preventivní, aby odrazovaly porušitele od opakování porušení zákona a současně měly dostatečně odrazující efekt i pro ostatní soutěžitele nebo orgány veřejné správy.[79] V souladu s judikaturou byla zohledněna specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení výše pokuty relevantní.[80]
76. Při výměře pokuty ukládané právnímu nástupci právnické osoby se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl přestupek spáchán.[81] Dle přestupkového zákona odpovědnost právnické osoby za přestupek přechází na jejího právního nástupce.[82]
VI.1 Souběh porušení § 3 zákona a čl. 101 SFEU
77. Druhostupňové rozhodnutí potvrdilo, že jednání účastníků řízení představuje porušení § 3 zákona i čl. 101 SFEU. Podle judikatury českých soudů v takovém případě dochází k jednočinnému souběhu především z důvodu rozdílných chráněných zájmů.[83] S tím souvisí uplatnění tzv. absorpční zásady,[84] tj. že Úřad vyměří pokutu za ten ze sbíhajících se přestupků, který je nejpřísněji trestný – takto vyměřenou pokutu ale zvýší s ohledem na to, že bylo spácháno více přestupků (resp. zde porušení § 3 zákona a porušení čl. 101 SFEU).[85]
78. Ve zde posuzovaném případě, tj. souběhu přestupku v podobě porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 SFEU, platí, že obě porušení byla páchána ve shodném časovém období a představují porušení jak zákona, tak SFEU, pro které je horní hranice sankce totožná a uplatní se zde stejné principy výpočtu sankce. Znaky obou skutkových podstat se v zásadě kryjí a liší se právě pouze kritériem vlivu protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy. U obou porušení se uplatní shodné přitěžující a polehčující okolnosti. Úřad však vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení“), a to z toho důvodu, že primární porušení nejenže vedlo k narušení hospodářské soutěže v České republice, ale nadto mělo potenciální dopad na obchod mezi členskými státy EU, tj. potenciálně narušilo vnitřní trh EU, přičemž vytvoření jednotného vnitřního trhu EU je základním cílem unijního práva a za tím účelem byly zákazy jeho narušování včleněny do čl. 101 a 102 SFEU.[86] Primární porušení je s ohledem na vyšší závažnost přísněji postižitelné.
79. Následně Úřad hodnotil, zda a jak je třeba výši pokuty za primární porušení upravit s ohledem na spáchání přestupku spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona (dále též „druhé porušení“). Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn (nikoli povinen) mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit.[87] Nejedná se přitom o mechanické sčítání sankcí za jednotlivé přestupky, resp. porušení zákazu dle čl. 101 SFEU, nýbrž o individuální posouzení, zda již samotná výše pokuty za primární porušení dostatečně zohledňuje závažnost celého jednání, včetně všech jeho aspektů. Úřad v rámci správního uvážení dospěl k závěru, že při zohlednění všech okolností daného případu, včetně délky a rozsahu protiprávního jednání a jeho dopadů na trh není třeba pokuty dále navyšovat, protože vypočtené pokuty za primární porušení v sobě trest za druhé porušení spáchané v jednočinném souběhu plně absorbují;[88] pokuty zohledňují všechny chráněné zájmy, které účastníci řízení svým jednáním porušili či ohrozili, tj. jak zájem na řádném fungování společného trhu EU, tak zájem na fungování národního trhu. Pokuty plní funkce represivní a preventivní a současně splňují zákonná kritéria a zohledňují specifika případu. Pro vyloučení pochyb Úřad výslovně uvádí, že z uvedených důvodů zohlednění spáchání druhého porušení v jednočinném souběhu s primárním porušením nevedlo k navýšení pokut, resp. došlo k navýšení pokut o 0 %.
VI.2 Konkrétní postup výpočtu pokuty za primární porušení dle Metodiky 2018
80. Co se týče aplikace Metodiky 2018 při stanovení hodnoty tržeb pro účely vyměření základní částky pokuty,[89] Úřad uvádí, že hodnota tržeb se zásadně stanoví na základě hodnot tržeb dosažených soutěžitelem na relevantním trhu v posledním ukončeném účetním období, po jehož celé období se soutěžitel protiprávního jednání dopouštěl. V daném správním řízení se tak jedná o rok 2017.[90] Úřad proto zjišťoval tržby účastníků řízení, resp. soutěžitelů, jichž jsou součástí, v oblastivydávání, prodeje a odkupu papírových stravenek a služeb s tím souvisejících na území České republiky v roce 2017, resp. u soutěžitele Pluxee, který má specifické účetní období, v období od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2017.
81. Úřad primární porušení hodnotí typově jako závažné – jedná se o tzv. cílovou dohodu (v širším slova smyslu), u níž se předpokládá, že její dopad není zanedbatelný, a navíc i výsledkem této dohody bylo skutečné narušení soutěže.[91]
82. K individuální závažnosti primárního porušení Úřad uvádí, že dohoda byla plněna a měla skutečný dopad na předmětný relevantní trh. Zkoumané jednání soutěžitelů mezi nimi narušilo hospodářskou soutěž, přičemž sledovalo minimalizaci rizika zrušení daňového zvýhodnění a ochranu oboru podnikání soutěžitelů Pluxee, Edenred a Up a tím zachování vysokých zisků plynoucích z této podnikatelské činnosti, a zároveň negativně ovlivnilo spotřebitele při využívání papírových stravenek omezením možnosti s nimi platit v obchodních řetězcích.[92] Protisoutěžní jednání nejenže vedlo k narušení hospodářské soutěže v ČR, ale bylo rovněž schopné znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy, čímž mohlo potenciálně dojít k narušení vnitřního trhu EU.
83. Jednání ve vzájemné shodě se po celé vytýkané období týkalo celého území České republiky a bylo pácháno soutěžiteli, kteří patřili mezi klíčové představitele relevantního trhu zaujímající společně v celém posuzovaném období tržní podíl kolem 90 %. Soutěžitelé Pluxee, Edenred a Up se v oboru pohybují desítky let a po celou dobu zkoumaného období šlo o silné společnosti se zahraniční účastí, které byly leadery oboru v ČR, což dokládá i fakt, že postupem času převzaly podnikání svých konkurentů, kteří s nimi byli původně sdruženi v profesní asociaci. Rovněž představitelé soutěžitelů Pluxee, Edenred a Up se střídali na vedoucích pozicích v této profesní asociaci.[93] Skutečnost, že pokutované subjekty představovaly soutěžitele de facto reprezentující daný obor podnikání v tuzemsku po dobu přinejmenším od vstupu do EU, Úřad rovněž zohlednil v rámci individualizace závažnosti jednání. Co se týče významnosti dotčeného sektoru, hodnotí jej Úřad jako sektor středního ekonomického významu.[94]
84. Co se týče charakteru dotčeného zboží a míry dopadu jednání na konečného spotřebitele, nepředstavují papírové stravenky zboží nezbytné denní potřeby. Jde o benefit dobrovolně poskytovaný zaměstnavateli, který není nárokový. Současně jde o benefit rozšířený, zaměstnavatelé a zaměstnanci požadují/očekávají možnost placení stravenkami v maloobchodních prodejnách vč. obchodních řetězců a podmínky přijímání stravenek tzv. v nich patří mezi aspekty přímo ovlivňující spotřebitele platící stravenkami při jejich nákupech. V roce 2017 papírové stravenky obdrželo cca 1,5 milionu zaměstnanců (což odpovídá cca 30 % všech zaměstnanců) a dle údajů od účastníků řízení v letech 2011 až 2017 byla cca polovina objemu stravenek (v nominálních hodnotách) použita k zaplacení v maloobchodě (včetně obchodních řetězců) a zbylá polovina v restauracích a podobných zařízeních. Omezení 5 ks stravenek na jeden nákup[95] uplatňované v některých obchodních řetězcích je držiteli papírových stravenek vnímáno negativně, omezení snižuje jejich uživatelský komfort. Nedá se však říci, že toto omezení zasahuje všechny osoby stejnou měrou a ani že je zasahuje v jejich každodenním životě zásadním způsobem. Ve zkoumaném období platilo, že ne všichni zaměstnanci dostávali stravenky (větší část stravenky nedostávala), z těch, kteří papírové stravenky dostávali, existuje i skupina uživatelů, kteří limitací 5 ks/nákup omezeni nebyli. Určitá skupina uživatelů stravenek však může být limitací 5 ks stravenek/nákup natolik ovlivněna, že výhodnost stravenek jako zaměstnaneckého benefitu pro ně může být citelně snížena (např. v případě zaměstnanců, kteří se z jakýchkoliv příčin nemohou nebo nechtějí stravovat v restauracích).
85. Podmínky přijímání stravenek tzv. akceptačními místy patří mezi soutěžní parametry schopné ovlivnit zákazníky vydavatelů stravenek (zaměstnavatele nakupující papírové stravenky) při rozhodování o výběru dodavatele papírových stravenek (do systému papírových stravenek bylo v roce 2017 zapojeno cca 60 tisíc zaměstnavatelů). V rámci poskytování zaměstnaneckých benefitů zaměstnavatelé mohou v důsledku uplatňování obchodní podmínky 5 ks stravenek/nákup začít vyhledávat vydavatele stravenek neuplatňující předmětné omezení (zde lze uvést příklad konkrétního zaměstnavatele, který Úřadu sdělil, že na žádost svých zaměstnanců začal brát také stravenky Naše stravenka od společnosti Lidl stravenky v.o.s.,[96] která zavedla limit pro platbu stravenkami za nákup potravin ve výši 10 ks[97]) nebo mohou hledat cesty jak na stravování svých zaměstnanců přispívat jinými způsoby než stravenkami (např. podniková kantýna), případně mohou zvolit jiný druh benefitu.
86. Pro závažné primární porušení je dle Metodiky 2018 pro určení základní částky pokuty stanoveno rozpětí 3 až 10 % z hodnoty tržeb. Konkrétní procento pro určení podílu hodnoty tržeb stanovil Úřad na základě výše uvedených úvah při spodní hranici rozpětí pro závažné přestupky dle Metodiky 2018, tj. ve výši [obchodní tajemství] %.
87. Jelikož primární porušení trvalo více než 120 měsíců, stanovil Úřad koeficient času dle Metodiky 2018 ve výši 10. Základní částku pokuty pak Úřad vypočítal jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času.
88. Co se týče případného uplatnění přitěžujících, resp. polehčujících okolností, považuje Úřad za podstatné především to, že se, jak shora konstatováno, jedná sice o dohodu cílové povahy, na druhé straně však nejde ani o Úřadem pravidelně trestaný typický cenový kartel, ani o rozdělení trhu, což je druhá nejtypičtější zakázaná horizontální praktika reprobovaná Úřadem. V této souvislosti si je Úřad vědom toho, že poprvé trestá cílovou dohodu soutěžitelů ovlivňující méně klíčovou obchodní podmínku, i když se zjevným dlouhodobým negativním dopadem na hospodářskou soutěž i spotřebitele. Úřad významně akcentoval skutečnost, že se jedná o první trestání tohoto typu cílové protisoutěžní dohody, která se odehrála na dvoustranném relevantním trhu, resp. v rámci vícestranné platformy se specifickými rysy, která je v zásadě unikátní - co do statku, který je předmětem koloběhu v rámci platformy (cenina, jejíž účel se během koloběhu mění), i co do skupin aktérů (vydavatelé stravenek, zaměstnavatelé, zaměstnanci a akceptační místa), i co do fungování založeného na daňovém zvýhodnění stravenek daném legislativou. Proto snížil základní částku pokuty účastníkům řízení o 30 %, coby zohlednění prvního trestání takového jednání jako polehčující okolnosti s přihlédnutím k legitimnímu očekávání soutěžitelů.[98] Do budoucna bude tento postup Úřadu plnit generálně preventivní funkci trestání obdobného jednání na trhu.
89. U žádného účastníka řízení nebyly Úřadem shledány žádné další polehčující či přitěžující okolnosti.
90. Úřad shledal, že dohoda (largo sensu), která je předmětem zkoumání Úřadu v tomto správním řízení, představuje porušení jak § 3 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto jako další krok zohlednil porušení § 3 zákona i čl. 101 SFEU v jednočinném souběhu principem absorpce. Zohlednění spáchání druhého porušení v jednočinném souběhu s primárním porušením nevedlo k navýšení pokut, resp. došlo k navýšení pokut o 0 % (blíže viz předcházející subkapitola).
91. Na závěr Úřad u každého účastníka řízení vždy individuálně posoudil, zda výše pokuty plní dostatečně svou represivní funkci a zda její výše odpovídá povaze a závažnosti primárního porušení, za nějž je ukládána. Úřad při stanovení konečné výše pokuty posoudil, zda výsledná výše pokuty nepřesahuje zákonnou maximální výši 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období a přihlédl rovněž k aktuální finanční a majetkové situaci soutěžitelů, aby pro ně pokuta nebyla likvidační. V této souvislosti Nejvyšší správní soud opakovaně dovodil: „Samotný záporný výsledek hospodaření však není překážkou pro uložení pokuty a neznamená ani, že uložená pokuta je likvidační“. V kontextu likvidačnosti pokuty je potřeba hodnotit celkovou situaci soutěžitele, tj. zejména jeho celkový příjem a hmotný majetek.[99]
VI.2.1 Pokuta Pluxee
92. Poslední ukončené účetní období, po jehož celou dobu se soutěžitel Pluxee dopouštěl protiprávního jednání, bylo období trvající od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2017 (specifické účetní období soutěžitele Pluxee). V tomto období tvořily hodnoty tržeb soutěžitele Pluxee v oblastivydávání, prodeje a odkupu papírových stravenek a služeb s tím souvisejícíchna území České republiky […obchodní tajemství…] Kč bez DPH (bez in-house dodávek).[100] Celkový obrat soutěžitele Pluxee za poslední ukončené účetní období, tj. období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024, byl přinejmenším ve výši […obchodní tajemství…] Kč bez DPH (bez in-house dodávek).[101]
93. Základní částka pokuty po zohlednění koeficientu závažnosti a časového koeficientu činí 188 959 923 Kč.
94. Soutěžitel Pluxee se dopustil protisoutěžního jednání, za které dochází k prvnímu trestání daného typu cílové protisoutěžní dohody, což Úřad považuje za polehčující okolnost, kterou promítl do konečné výše pokuty, a to snížením základní částky pokuty o 30 %. Žádné další polehčující či přitěžující okolnosti Úřad neshledal.
95. Úřad nepovažuje za účelné v rámci aplikace zásady absorpce zvyšovat pokutu za jednočinný souběh porušení národního a unijního práva – zohlednění spáchání druhého porušení v jednočinném souběhu s primárním porušením nevedlo k navýšení pokut, resp. došlo k navýšení pokut o 0 %.[102]
96. Výsledná částka pokuty pro soutěžitele Pluxee tak po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 132 271 000 Kč.
97. Čistý zisk účastníka řízení Pluxee za období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024 dosáhl kladného výsledku.[103]Čistý zisk v předcházejících obdobích byl následující: v období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023 byl 237 mil. Kč (při čistém obratu účastníka řízení 963 mil. Kč), od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 byl 209 mil. Kč (při čistém obratu účastníka řízení 864 mil. Kč), od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021 byl 245 mil. Kč (při čistém obratu účastníka řízení 890 mil. Kč).[104]
98. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem Pluxee za poslední ukončené účetní období, resp. za období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024, ani ji Úřad s ohledem na její výši a na ekonomické údaje týkající se soutěžitele nepovažuje za likvidační.
VI.2.2 Pokuta Edenred
99. Účastník řízení Edenred je právním nástupcem společností Accor Services CZ s.r.o., MENU SERVICE s.r.o., SYAS spol. s r.o., EXIT, s.r.o., EXIT Třebíč s.r.o., jež před svým zánikem působily v oblasti vydávání a obchodování se stravenkami Ticket Restaurant a provozování jiných poukázkových systémů. Úřad přihlédl k tomu, v jakém rozsahu přešly na Edenred výnosy, užitky a jiné výhody z protiprávního jednání, a k tomu, že společnost Edenred pokračovala v protiprávním jednání. Dle projektu Fúze na Edenred přešlo jmění zaniklých společností a Edenred se stal univerzálním právním nástupcem. Sama společnost Edenred se hlásí k činnosti svých právních předchůdců. Blíže k právnímu nástupnictví a podmínkám Fúze viz část popisující soutěžitele Edenred.[105] Skutečnosti související s právním nástupnictvím však neovlivnily výslednou výši pokuty – dle názoru Úřadu jsou dostatečně reflektovány v hodnotě tržeb použité jako základní údaj pro výpočet pokuty.
100. Poslední ukončené období, po jehož celou dobu se soutěžitel Edenred dopouštěl protiprávního jednání, byl rok 2017. V tomto období tvořily hodnoty tržeb soutěžitele Edenredv oblastivydávání, prodeje a odkupu papírových stravenek a služeb s tím souvisejícíchna území České republiky[…obchodní tajemství…] Kč bez DPH (bez in-house dodávek).[106] Celkový obrat soutěžitele Edenred za poslední ukončené účetní období, tj. období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 byl […obchodní tajemství…] Kč bez DPH (bez in-house dodávek).[107]
101. Základní částka pokuty po zohlednění koeficientu závažnosti a časového koeficientu činí 145 629 600 Kč.
102. Soutěžitel Edenred se dopustil protisoutěžního jednání, za které dochází k prvnímu trestání daného typu cílové protisoutěžní dohody, což Úřad považuje za polehčující okolnost, kterou promítl do konečné výše pokuty, a to snížením základní částky pokuty o 30 %. Žádné další polehčující či přitěžující okolnosti Úřad neshledal.
103. Úřad nepovažuje za účelné v rámci aplikace absorpční zásady zvyšovat pokutu za jednočinný souběh porušení národního a unijního práva – zohlednění spáchání druhého porušení v jednočinném souběhu s primárním porušením nevedlo k navýšení pokut, resp. došlo k navýšení pokut o 0 %.[108]
104. Výsledná částka pokuty pro soutěžitele Edenred tak po zaokrouhlení na celé tisíce činí 101 940 000 Kč.
105. Čistý zisk účastníka řízení Edenred za rok 2024 dosáhl kladného výsledku.[109] Čistý zisk účastníka řízení Edenred v předcházejících letech byl následující: v roce 2023 byl 37 mil. Kč (při čistém obratu 604 mil. Kč), 2022 byl 48 mil. Kč (při čistém obratu 572 mil. Kč), 2021 byl 10 mil. Kč (při čistém obratu 552 mil. Kč), 2020 byl 111 mil. Kč (při čistém obratu 696 mil. Kč).[110]
106. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem Edenred za poslední ukončené účetní období, ani ji Úřad s ohledem na její výši a na ekonomické údaje týkající se soutěžitele nepovažuje za likvidační.
VI.2.3 Pokuta Up
107. Poslední ukončené období, po jehož celou dobu se soutěžitel Up dopouštěl protiprávního jednání, byl rok 2017. V tomto období tvořily hodnoty tržeb soutěžitele Upv oblastivydávání, prodeje a odkupu papírových stravenek a služeb s tím souvisejícíchna území České republiky[…obchodní tajemství…] Kč bez DPH (bez in-house dodávek).[111] Celkový obrat soutěžitele Up za poslední ukončené účetní období, tj. období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, byl […obchodní tajemství…] Kč bez DPH (bez in-house dodávek).[112]
108. Základní částka pokuty po zohlednění koeficientu závažnosti a časového koeficientu činí 64 202 496 Kč.
109. Soutěžitel Up se dopustil protisoutěžního jednání, za které dochází k prvnímu trestání daného typu cílové protisoutěžní dohody, což Úřad považuje za polehčující okolnost, kterou promítl do konečné výše pokuty, a to snížením základní částky pokuty o 30 %. Žádné další polehčující či přitěžující okolnosti Úřad neshledal.
110. Úřad nepovažuje za účelné v rámci aplikace absorpční zásady zvyšovat pokutu za jednočinný souběh porušení národního a unijního práva – zohlednění spáchání druhého porušení v jednočinném souběhu s primárním porušením nevedlo k navýšení pokut, resp. došlo k navýšení pokut o 0 %.[113]
111. Výsledná částka pokuty pro soutěžitele Up tak po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 44 941 000 Kč.
112. Čistý zisk účastníka řízení Up za rok 2024 dosáhl kladného výsledku.[114] Čistý zisk účastníka řízení Up v předcházejících letech byl následující: v roce 2023 byl 23 mil. Kč (při čistém obratu 289 mil. Kč), 2022 byl 35 mil. Kč (při čistém obratu 244 mil. Kč), 2021 byl 8 mil. Kč (při čistém obratu 257 mil. Kč), 2020 byl -26 mil. Kč[115] (při čistém obratu 353 mil. Kč).[116]
113. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem Up za poslední ukončené účetní období, ani ji Úřad s ohledem na její výši a na ekonomické údaje týkající se soutěžitele nepovažuje za likvidační.
VII Vyjádření účastníků řízení k podkladům rozhodnutí, námitky a jejich vypořádání
VII.1 Nevydání nového sdělení výhrad
114. Účastník řízení Up se domnívá, že Úřad měl vydat sdělení výhrad s komplexním popisem, jak k dospěl k pokutě, kterou hodlá uložit. Nelze odkazovat na prvostupňové rozhodnutí, jehož odůvodnění v části pokut pozbylo relevanci. S odůvodněním výroků o pokutách je třeba se vypořádat nejen v novém rozhodnutí, ale už ve sdělení výhrad. Účastník řízení Up nerozumí, jaké právní účinky jsou spojeny se Sdělením o pokutě Up, když není nazváno „sdělení výhrad“ a je pouze odkazováno na § 21b zákona. Není zřejmé, zda jde o sdělení výhrad, což může vést k porušení práva na obhajobu. Úřad by měl v rámci sdělení výhrad vysvětlit, jak se změna kvalifikace protisoutěžního jednání provedená v druhostupňovém rozhodnutí (na jednání ve shodě) promítla do postupu Úřadu při výpočtu pokuty. Jednání ve shodě mělo být hodnoceno jako méně závažné nežli uzavření dohody v užším slova smyslu, což by se mělo projevit snížením pokuty. Rovněž by mělo být reflektováno, že předseda Úřadu korigoval prvostupňové rozhodnutí i ve vztahu k hodnocení některých důkazů o údajném protisoutěžním jednání (což vedlo právě i ke změně výroku ve vztahu k povaze údajného protisoutěžního jednání), a to dle názoru Účastníka opět způsobem, který snižuje závažnost údajného protisoutěžního jednání účastníků řízení. Úřad by měl v rámci sdělení výhrad popsat, zdali toto odlišné hodnocení některých důkazů při stanovování pokuty reflektoval a jak (respektive proč nedošlo k jejímu snížení). Úřad by se měl už v rámci sdělení výhrad vypořádat s argumentací vůči pokutě, kterou účastník řízení Up uplatnil v rámci řízení o rozkladu (a kterou uvedl i ve Vyjádření Up).
115. Účastník řízení Pluxee obdobně namítá, že Úřad měl namísto Sdělení o pokutě vydat nové sdělení výhrad, resp. doplnění původního sdělení výhrad, které bude dostatečně odůvodňovat výpočet pokuty a její uložení za aktuálního skutkového a právního stavu věci. Pokud tak Úřad před vydáním rozhodnutí o uložení pokuty neučiní, budou úvahy vedoucí k uložení stejné pokuty za nynějšího stavu nepřezkoumatelné a správní řízení bude zatíženo vadou nezákonnosti.
116. Stejně tak účastník řízení Edenred namítá, že mělo být vydáno plnohodnotné sdělení výhrad. Namítá, že Úřad se ve Sdělení o pokutě Edenred nezabývá jednotlivými kroky, které tvoří postup při vyměřování pokuty, a plně odkazuje na postup uvedený v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, což je nepřípustné. Sdělení o pokutě Edenred neoznačuje všechny důkazy, o které Úřad opírá svůj závěr o pokutě. Účastníku řízení není známo, na které části prvostupňového rozhodnutí se Úřad v tomto dokumentu odkazuje.
Vyjádření Úřadu:
117. Druhostupňové rozhodnutí potvrdilo prvostupňové rozhodnutí ve výrocích o vině účastníků řízení a prvostupňový orgán převzal věc k novému projednání pouze v rozsahu zrušených výroků o pokutách. Účastníci řízení byli o způsobu stanovení pokuty a její předpokládané výši, kterou jim Úřad hodlá uložit, informováni již ve sdělení výhrad sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD, č. j. ÚOHS-34446/2021/852/HMa ze dne 12. 10. 2021 později doplněným o Sdělení o předpokládané výši pokuty.[117] V novém projednání věci Úřad dne 15. 4. 2025 zaslal jednotlivým účastníkům řízení s odkazem na § 21b zákona Sdělení o pokutě, v němž účastníky řízení informoval o záměru uložit pokutu, o způsobu jejího výpočtu, o výsledné částce pokuty, kterou Úřad hodlá uložit. V otázce skutkových okolností případu, jejich právního hodnocení a důkazů obsažených ve spise Úřad odkázal na prvostupňové a druhostupňové rozhodnutí.Ve Sdělení o pokutě Úřad uvedl, že v novém projednání věci je princip stanovení pokut stejný jako v prvostupňovém rozhodnutí a výše pokut pro jednotlivé účastníky řízení je stejná jako v prvostupňovém rozhodnutí. Toto sdělení bylo pouze doplňkové – ze Sdělení o pokutě je i bez tohoto konstatování zřejmé, jakým způsobem Úřad pokutu konstruuje, z jakých údajů vychází, obsahuje rovněž odkazy na spis a z námitek posléze zaslaných účastníky řízení (kdy napadají např. použitou výši tržeb na relevantním trhu, koeficient závažnosti i času, vyhodnocení závažnosti porušení čl. 101 SFEU, nesprávné vymezení soutěžitele) je evidentní, že všem je známo, z jakých údajů Úřad při výpočtu pokuty vychází, a které principy a kroky Úřadu k výsledné výši pokuty vedly.
118. Dále ve Sdělení o pokutě Úřad vymezil soutěžitele, jichž jsou jednotliví účastníci řízení součástí, a to pro účely aplikace zákonného korektivu (horní hranice pokuty) 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, a to vždy s důsledným odkazováním na spis. Sdělení výhrad slouží především k tomu, aby Úřad sdělil soutěžitelům, z jakého protiprávního jednání na úseku ochrany hospodářské soutěže je viní, když kvalifikuje jejich skutky na trhu. V této části je případ již pravomocně skončen – bylo by zcela nesmyslné nyní sdělovat účastníkům řízení základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, když je o nich obšírně pojednáno v prvostupňovém a druhostupňovém rozhodnutí a výroky a závěry vyplývající z pravomocného druhostupňového rozhodnutí (resp. pravomocných částí prvostupňového rozhodnutí) již není možné před Úřadem napadat a nemohou být předmětem nynějšího nového projednání věci. Vydání sdělení výhrad tak pozbylo svého smyslu, když sdělení výhrad má být (jak poukazuje i Edenred s odkazem na odborné komentáře[118]) jakýmsi „rozhodnutím nanečisto“, resp. má jít o návrh hodnocení, jež podle aktuálního (průběžného) stavu poznání hodlá Úřad ve správním řízení učinit, společně s údajem o výši pokuty, kterou hodlá v řízení uložit. Z těchto důvodů Úřad nepřistoupil k vydání nového sdělení výhrad. Úřad doplňuje, že na rozdíl od účastníků řízení Úřad nevyvozuje ze znění § 7 odst. 3 ani z § 21b zákona, že sdělení výhrad musí obsahovat detailní odůvodnění pokuty. Nezopakování úkonu v řízení ve formě vydání sdělení výhrad nijak neomezuje právo účastníků na obhajobu, možnost podat rozklad proti rozhodnutí o pokutách není nikterak dotčena (viz závěrečná část tohoto rozhodnutí).
119. Podle názoru odborné literatury „[P]ři novém projednání věci orgánem prvního stupně není nutné opakovat znovu všechny procesní úkony z původního řízení, ale lze v zásadě vycházet z podkladů, které byly shromážděnyv původním řízení, nejde-li samozřejmě o takové podklady, které byly podle názoru odvolacího orgánu opatřeny v rozporu s právními předpisy“.[119] (zvýrazněno Úřadem) Krom toho se z normativního textu zákona podává, že sdělení výhrad je „písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve správním spise“; „Ve sdělení výhrad Úřad informuje účastníky řízení rovněž o výši pokuty, kterou hodlá účastníkům řízení uložit.“[120] Tímto kogentním způsobem zákonodárce definoval taxativní výčet obsahových náležitostí sdělení výhrad. Účastníci řízení ani nemohou namítat, že nemají představu o předběžném posouzení, jakým směrem se nově ubíraly úvahy Úřadu ohledně nového posouzení výpočtu konkrétních sankcí při novém projednání – zde je třeba odkázat na výše uvedený normativní text § 7 odst. 3 zákona a § 21b zákona, který sdělení takovéhoto nového předběžného posouzení nezakotvuje. Úřad nerozporuje některé dílčí faktické efekty, které sdělení výhrad na účastníky řízení obvykle mívá (mj. možnost navrhnout závazky či požádat o zahájení procedury narovnání, doplnit dokazování kupř. ohledně nesprávných podkladů pro výpočet pokuty, prokázat možnou likvidačnost zamýšlené pokuty, či možnost obrany proti navržené výši pokuty, resp. způsobu jejího výpočtu). Úřad již před vydáním prvostupňového rozhodnutí beze zbytku naplnil svou povinnost sdělit základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy, rovněž informoval účastníky řízení o výši pokuty, kterou hodlá účastníkům řízení uložit, a to způsobem, který dalece překračoval jeho zákonné povinnosti. K této dobré praxi Úřadu je třeba dodat, že sdělení předběžného posouzení jdoucího nad rámec zákonných požadavků nemá představovat zahájení dialogu o výši pokuty, resp. o způsobu jejího výpočtu, ani nahrazovat samotné posouzení Úřadu v pozdějším rozhodnutí. Rovněž nelze v této souvislosti vytěsňovat, resp. předčasně aplikovat ty záruky zákonnosti, které každému z účastníků řízení přísluší v rámci řízení o rozkladech či ve správním soudnictví. Úřad dále odkazuje na recentní rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci Severočeské doly, kdy k námitce nevydání nového plného sdělení výhrad soud uvedl, že postup Úřadu byl souladný se zákonem.[121]
120. Dílčí související námitku, že není zřejmé, jaké právní účinky jsou spojeny se Sdělením o pokutě, když není nazváno „sdělení výhrad“ a je pouze odkazováno na § 21b zákona, nepovažuje Úřad za důvodnou, neboť právě odkaz na § 21b zákona ve Sdělení o pokutě spolu s informací o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí ozřejmují práva a povinnosti účastníka řízení. Právo účastníka řízení seznámit se a vyjádřit se před vydáním rozhodnutí v předmětné věci k podkladům rozhodnutí nebylo absencí nového sdělení výhrad nijak dotčeno – Úřad před vydáním tohoto rozhodnutí umožnil všem účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Tohoto práva účastníci řízení využili. V této souvislosti Úřad podotýká, že samotné sdělení výhrad není podkladem rozhodnutí.
121. K další námitce, že jednání ve shodě mělo být hodnoceno jako méně závažné než uzavření dohody v užším slova smyslu, což by se mělo projevit snížením pokuty, Úřad uvádí, že pouhá změna formy dohody automaticky nezakládá nižší závažnost jednání. K zakázanému jednání tedy nedošlo dohodou v užším slova smyslu, ale formou jednání ve vzájemné shodě. Rozdíl spočívá v tom, jakou formu mělo „srozumění“ účastníků řízení, jde o upřesnění formy zakázané dohody (o jakou subvariantu zakázané dohody se jedná). V obou případech však je účastníkům řízení kladeno za vinu porušení zákazu obsaženého v § 3 odst. 1 zákona, tedy dohoda v širším smyslu, resp. stále jde o přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona, jakož i porušení čl. 101 odst. 1 SFEU, když v tomto směru se právní kvalifikace nezměnila. Při porovnání dohody v užším slova smyslu a jednání ve vzájemné shodě jde o úroveň srozumění, které účastníci zakázaného jednání dosahují, resp. jak dosahují omezení nejistoty o budoucím chování na trhu. Pro právní kvalifikaci přesné odlišení této úrovně není podstatné, neboť vždy půjde o zakázané jednání naplňující tutéž skutkovou podstatu. V případě jednání účastníků řízení se nemuselo nutně jednat o dohodu stricto sensu, neboť dle druhostupňového rozhodnutí nelze nade vši pochybnost prokázat okamžik ani úkon, od kterého by byla dohoda stricto sensu mezi účastníky řízení uzavřena, ale jednání účastníků řízení bez důvodných pochybností splňuje znaky jednání ve vzájemné shodě.
122. Úřad nesouhlasí s tvrzením Up, že Úřad měl reflektovat změnu v hodnocení důkazů v druhostupňovém rozhodnutí (které se pak projevilo ve změně výroku ohledně formy dohody) a snížit závažnost jednání účastníků řízení. Jedná se o stále stejné vytýkané jednání ve stejném posuzovaném období. Dle druhostupňového rozhodnutí chybí pouze přesvědčivý důkaz o existenci „kvalifikované úrovně“ srozumění (tedy identifikace konkrétní shody vůlí, konkrétního bodu konsensu všech účastníků řízení). Dle předsedy Úřadu se toto v prvostupňovém rozhodnutí pohybuje v rovině indicií, které ale nemohou spolehlivě vyloučit, že se koordinace postupů neodehrávala jinak – volněji. Pochybnost o tom, že se koordinace mezi účastníky řízení skutečně odehrávala, nevznikla. Změna právní formy dle názoru Úřadu neodůvodňuje použití nižšího procenta závažnosti, než které Úřad použil v části VI Odůvodnění pokut. Ani Metodika 2018 v rámci hodnocení závažnosti (typové či individuální) neuvádí kritérium formy zakázané dohody či jakkoliv nenaznačuje, že jednání ve shodě je méně závažné. Současně ze zákona nelze dovodit nižší míru závažnosti jednání ve vzájemné shodě oproti dohodě v užším smyslu.
VII.2 Vymezení soutěžitele
123. Dle Pluxee Úřad vymezuje soutěžitele chybně, když za jednoho soutěžitele označuje bez odůvodnění nejen společnost Pluxee, ale i její mateřské společnosti PLUXEE INTERNATIONAL SAS či Pluxee N.V., byť proběhly změny v korporátní struktuře širší skupiny Pluxee a existují důvody, pro které je třeba považovat Pluxee za samostatného soutěžitele. Má jít o nezákonný a nepřezkoumatelný postup. V důsledku toho Úřad nesprávně počítá výši pokuty, když vychází ze stejných údajů jako v prvostupňovém rozhodnutí, tzn. z obratů mateřských společností (a nikoliv z obratu společnosti Pluxee), což také vede k nesprávnému posouzení zákonného limitu maximální výše pokuty a taková pokuta by byla nezákonná. Pluxee odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu v kauze Česká rafinérská,[122] v němž má být uvedena povinnost Úřadu zkoumat více kritérií k posouzení vztahu dceřiné společnosti a jejího vlastníka.
124. Společnost Edenred uplatnila obdobnou námitku – domnívá se, že Úřad vymezil soutěžitele šířeji v rozporu s judikaturou a obsahem spisové dokumentace, v důsledku čehož pokuta, která by měla být účastníku řízení uložena, přesahuje limit 10 % čistého obratu soutěžitele a je nezákonná. Na podporu tvrzení, že společnost Edenred je samostatným soutěžitelem odkazuje na stanovisko generální advokátky J. Kokott a na možnost vyvrácení domněnky, že 100% vlastněné dceřiné společnosti tvoří se svou mateřskou společností jednoho soutěžitele – pokud mateřská společnost prokáže, že jednala zdrženlivě a nepůsobila na chování své dceřiné společnosti na trhu s uvedením příkladu, kdy mateřská společnost je investiční společností a je řízena jako běžný finanční investor. Společnost EDENRED SE je společností […obchodní tajemství…]. Společnost Edenred rozporuje některá konstatování předsedy Úřadu k otázce vymezení jednoho soutěžitele obsažená v druhostupňovém rozhodnutí.
Vyjádření Úřadu:
125. Důvody, pro které Úřad účastníka řízení Pluxee považuje s mateřskými společnostmi za jednoho soutěžitele jsou uvedeny v odůvodnění tohoto rozhodnutí v kapitole V, přičemž Úřad reflektoval změny v korporátní struktuře. Úřad zkoumal více kritérií – kromě vlastnických vztahů také působnost valné hromady, roli představenstva, personální propojení účastníka řízení v rámci skupiny Pluxee, roli společnosti PLUXEE INTERNATIONAL SAS i výkonné komise jako hlavního a rozhodovacího orgánu společnosti Pluxee N.V., způsob fungování a rozhodování představenstva společnosti Pluxee N.V. a jejího generálního ředitele. Úřad dospěl k závěru, že společnost Pluxee nepostupuje při svém podnikání zcela autonomně.
126. Úřad v posuzovaném případě aplikuje i článek 101 (1) SFEU a má povinnost aplikovat závěry vyplývající z unijní judikatury. Ostatně i v případech vedených podle zákona, který je konzistentní s unijní právní úpravou, Úřad z unijní judikatury standardně vychází. Pojem soutěžitel dle zákona je aplikován shodně jako pojem undertaking při aplikaci komunitárního soutěžního práva.[123] Potřeba konzistentního výkladu obou pojmů vyplývá i z požadavku na jednotnou aplikaci soutěžního práva, který byl vyjádřen v Nařízení 1/2003 a z čl. 26 odst. 2 SFEU.[124], [125]
127. Z rozsudku Akzo,[126]vyplývá, že k tomu, aby se dalo předpokládat, že mateřská společnost vykonává rozhodující vliv na obchodní politiku dceřiné společnosti, postačí, aby Komise prokázala, že veškerý kapitál této dceřiné společnosti je vlastněn její mateřskou společností. Komise následně může činit mateřskou společnost společně a nerozdílně odpovědnou za zaplacení pokuty uložené její dceřiné společnosti, ledaže tato mateřská společnost, které přísluší vyvrátit tuto domněnku, předloží dostatečné důkazy, které by mohly prokázat, že se její dceřiná společnost chová na trhu samostatně.[127] Tato domněnka se opírá o konstatování, zaprvé že až na zcela výjimečné okolnosti společnost vlastnící veškeré jmění určité dceřiné společnosti může už jen vzhledem k tomuto podílu na jmění vykonávat rozhodující vliv na jednání této dceřiné společnosti, a zadruhé že neexistenci skutečného uplatnění této schopnosti ovlivňovat lze nejúčinněji vyhledávat ve sféře entit, ve vztahu k nimž se tato domněnka uplatňuje.[128] Z toho vyplývá, že je na účastnících řízení, aby prokázali, že mateřská společnost neuplatňuje vůči dceřiné společnosti rozhodující vliv.
128. V rozsudku Akzo také stojí, že (zvýrazněno Úřadem): „Z předchozích úvah vyplývá, že se Soud nedopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že pokud mateřská společnost vlastní 100 % kapitálu své dceřiné společnosti, existuje vyvratitelná domněnka, podle které tato mateřská společnost vykonává rozhodující vliv na chování své dceřiné společnosti.“ A dále (zvýrazněno Úřadem) „V důsledku toho nelze vyhovět argumentu navrhovatelek ohledně porušení práva na obhajobu, neboť Komise není povinna, pokud jde o přičitatelnost protiprávního jednání, předložit ve fázi oznámení námitek jiné skutečnosti než důkaz o tom, že mateřská společnost vlastní kapitál svých dceřiných společností.“[129]
129. Generální advokátka Juliane Kokott ve svém stanovisku ve věci Akzo Nobel NV a další proti Komisi Evropských společenství uvedla, že: „Vlastní-li mateřská společnost ve skupině podniků 100 % podílů své dceřiné společnosti, může mateřská společnost – jak již bylo uvedeno – mít rozhodující vliv na svou dceřinou společnost. V takovém případě totiž má výhradní právo jmenovat členy představenstva dceřiné společnosti a nezřídka jsou v obou společnostech tytéž osoby. Krom toho ze 100% podílu vyplývá, že ani při strategických rozhodnutích ani při běžné provozní činnosti dceřiné společnosti nemohou být rozhodující zájmy jiných vlastníků podílu. Dochází tedy k úplnému souběhu zájmů mezi mateřskou společností a její 100% dceřinou společností. Za těchto okolností lze dospět k závěru, že dceřiná společnost neurčuje samostatně své chování na trhu, nýbrž jedná v souladu s přáními své mateřské společnosti“.[130]Tyto úvahy jsou přitom plně použitelné v případě, že mateřská společnost má možnost vykonávat všechna hlasovací práva spojená s akciemi své dceřiné společnosti, neboť uvedená mateřská společnost je s to vykonávat plnou kontrolu nad chováním uvedené dceřiné společnosti, aniž by jí v tom mohly třetí strany, zejména ostatní akcionáři, bránit.[131]
130. Mateřská společnost může vyvrátit domněnku o rozhodujícím vlivu tím, že prokáže, že jednala zdrženlivě a nepůsobila na chování své dceřiné společnosti na trhu.[132] K tomu Komise uvádí následující příklady: a) mateřská společnost je investiční společností a je řízena jako čistý finanční investor, b) mateřská společnost drží pouze přechodně a pouze na krátkou dobu 100% podíl v dceřiné společnosti, c) mateřské společnosti je z právních důvodů bráněno v tom, aby plně využila svou 100% kontrolu nad dceřinou společností.[133] K předmětu rozhodujícího vlivu mateřské společnosti generální advokátka dále uvedla, že rozhodující vliv mateřské společnosti nemusí vyplývat nezbytně z konkrétních pokynů, příkazů nebo spolurozhodovacích práv při určování cen, výrobních a prodejních činnostech atd. Neexistence takových pokynů neumožňuje žádný nutný závěr o případné samostatnosti dceřiné společnosti.[134] Tím spíše nemůže záležet na tom, zda mateřská společnost ovlivnila běžnou provozní činnost své dceřiné společnosti, a stejně tak nezáleží na tom, zda činnosti dceřiné společnosti odporující právu hospodářské soutěže byly provedeny na pokyn mateřské společnosti nebo jí byly známy.[135] Mateřská společnost může vykonávat rozhodující vliv na svou dceřinou společnost i tehdy, pokud nemá žádná konkrétní spolurozhodovací práva a neuděluje konkrétní pokyny nebo příkazy k jednotlivým prvkům obchodní politiky. Závěr o jednotné obchodní politice v jedné skupině může být přijat nepřímo z celkových hospodářských a právních vazeb mezi mateřskou společností a jejími dceřinými společnostmi. Komise správně poukazuje na to, že dokonce pouhá příslušnost společnosti ke skupině může mít vliv na její chování na trhu, např. na otázku, komu má tato společnost aktivně konkurovat.[136]
131. Konečně je třeba připomenout, že „ve zvláštním případě, kdy společnost vlastní 100 % kapitálu prostřední společnosti, která vlastní veškerý kapitál dceřiné společnosti její skupiny, jež porušila unijní pravidla hospodářské soutěže, existuje vyvratitelná domněnka, podle které tato prvně uvedená společnost vykonává rozhodující vliv na chování prostřední společnosti a nepřímo, prostřednictvím takové společnosti, na chování uvedené dceřiné společnosti“ (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 8. 5. 2013, Eni v. Komise, C‑508/11 P, EU:C:2013:289, odst. 48 a citovaná judikatura).[137]
132. Z ustálené judikatury také vyplývá, že pouhá okolnost, že mateřská společnost je holdingovou společností nevylučuje, že vykonává rozhodující vliv na uvedenou dceřinou společnost.[138]
133. V případě společnosti Pluxee se Úřad kromě vztahů a vazeb uvnitř skupiny Pluxee zabýval také skutečnostmi, které uvedl účastník řízení Pluxee pro podporu svého tvrzení, že netvoří jednoho soutěžitele s mateřskými společnostmi; Úřad uvádí, že součástí jeho úvah může být velmi široké spektrum aspektů, nikoli pouze ty, které lze zahrnout pod pojem „obchodní politika“.[139] Jedním ze zkoumaných aspektů bylo, zda osoby působící v orgánech společnosti Pluxee či na jiných vedoucích pozicích vykonávají (vykonávaly) vedoucí funkce či zastávaly vedoucí pozice v majetkově a personálně propojených společnostech – zjištěné skutečnosti dle názoru Úřadu vypovídají o vysoké míře personálního propojení na další společnosti ze skupiny Pluxee, včetně společností PLUXEE INTERNATIONAL SAS a Pluxee N.V.
134. Společnost PLUXEE INTERNATIONAL SAS má možnost vykonávat všechna hlasovací práva spojená s akciemi společnosti Pluxee a tím i plnou kontrolu nad jejím chováním. Má také výhradní právo jmenovat členy představenstva společnosti Pluxee, které pak organizuje a řídí činnost společnosti, včetně zabezpečování obchodního vedení, tj. závisí jen na vůli mateřské společnosti, kdo bude v představenstvu společnosti Pluxee (a na jak dlouho). […obchodní tajemství…].[140] Jak již bylo uvedeno výše, z judikatury vyplývá, že pouhá okolnost, že mateřská společnost je holdingovou společností, nevylučuje, že vykonává rozhodující vliv na uvedenou dceřinou společnost, dále, že není nutné, aby mateřská společnost udělovala dceřiné společnosti konkrétní pokyny a ovlivňovala její běžnou provozní činnost.
135. Úřad tedy musel dospět k závěru, že je plně v možnostech společnosti PLUXEE INTERNATIONAL SAS dávat své dceřiné společnosti Pluxee pokyny a skutečně také jejich realizaci vynutit. Úřadu také není známo, že (tak jak tomu bylo v případě Česká rafinérská) by společnost Pluxee někdy jednala proti pokynům své mateřské společnosti. Účastník řízení Pluxee a jeho mateřské společnosti rovněž nenaplňují žádný z příkladů, které uvádí Komise pro vyvrácení domněnky o rozhodujícím vlivu (viz výše).
136. K námitce, že Úřad pominul rozsudek Nejvyššího správního soudu v kauze Česká rafinérská,[141] Úřad uvádí, že v tomto případě ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. nebyla 100% dcerou společnosti UNIPETROL, a.s., když ta vlastnila akcie v počtu odpovídajícím podílu na základním kapitálu společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. ve výši 50,995 %. Nadto ze stanov společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. vyplývalo, že zásadní rozhodnutí vztahující se k podnikání společnosti, včetně podmínek smluv na dodávky rafinérských produktů i do společnosti CHEMOPETROL, a.s., podléhala souhlasu/dohodě nejméně tří akcionářů společnosti. NSS ve svém rozsudku uvedl větu, kterou cituje i účastník řízení Pluxee, že: „Kritériem nemůže být pouze to, zda jedna společnost má většinový podíl v jiné společnosti. Důležité je, zda obecně a v konkrétním posuzovaném případě zvlášť mateřská společnost dává dceřiné společnosti pokyny a je reálně schopna jejich realizaci vynutit. V žádném případě nepostačuje, jak se domnívá krajský soud, možnost mateřské společnosti určité jednání dcery blokovat.“ V případě ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. však jednoznačně z popisu skutkového stavu vyplynulo, že UNIPETROL, a.s. určité pokyny ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. dávala (pokoušela se stanovit ceny dodávek pro CHEMOPETROL, a.s. a zabránit přerušení dodávek), avšak nebyla schopna realizaci těchto pokynů vynutit. Naproti tomu nikdy nebylo pochyb o tom, že UNIPETROL, a.s., která vlastnila 100 % společnosti CHEMOPETROL, a.s., s ní tvoří jednoho soutěžitele. K tomu Úřad doplňuje, že situace v rámci společnosti UNIPETROL, a.s. byla zapříčiněna výsledky privatizace tuzemského průmyslu po roce 1989 (umělé rozdělení jednoho funkčního výrobního celku), nelze ji bez dalšího srovnávat s aktuálním stavem soutěžitele Pluxee.
137. Účastník řízení Pluxee nepředložil takové důkazy a podklady, které by umožňovaly vyvrátit domněnku, že tvoří jednoho soutěžitele se svými mateřskými společnostmi.
138. K důsledkům údajného nesprávného vymezení soutěžitele Pluxee Úřad uvádí, že při výpočtu pokuty nevychází (ani v prvostupňovém rozhodnutí nevycházel) z obratů mateřských společností. Úřad vycházel a vychází z hodnoty tržeb společnosti Pluxee na relevantním trhu v roce 2017. Obrat mateřských společností (resp. společností spadajících do jednoho soutěžitele) je zahrnován pouze pro účely posouzení zákonného limitu maximální výše pokuty (pozn.: obrat společnosti Pluxee N.V. nebyl zahrnut vůbec, protože pro ověření splnění 10% kritéria postačilo zahrnutí obratu PLUXEE INTERNATIONAL SAS). Vzhledem k tomu, že Úřad nepřisvědčuje námitkám k vymezení soutěžitele, je Úřad přesvědčen o správnosti svého postupu při ověření zákonného limitu.
139. K argumentaci účastníka řízení Edenred ohledně příliš širokého vymezení soutěžitele Edenred Úřad odkazuje na svá východiska a judikaturu uvedené v předchozím textu věnovaném vypořádání námitky k vymezení jednoho soutěžitele Pluxee, která je plně použitelná i pro vymezení soutěžitele Edenred. Dále Úřad poukazuje na skutečnost, že předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí vymezení soutěžitele provedené Úřadem v prvostupňovém rozhodnutí aproboval, přičemž skutečnosti posuzované Úřadem v prvostupňovém rozhodnutí nedoznaly zásadních změn (Úřad si pro účely tohoto rozhodnutí pouze vyžádal aktuální údaje). Úřad se ještě hlouběji zabýval vztahy uvnitř skupiny Edenred, způsobem její organizace a řízení a začleněním společnosti Edenred do této skupiny. Úřad je přesvědčen, že společnost Edenred SE nepůsobí jako „pouhý“ finanční investor, a to na základě skutečností popsaných v subkapitole V.2 – roli investora nenasvědčuje např. skutečnost, že dle oficiálních zdrojů týkajících se skupiny Edenred (ať už univerzálního registračního dokumentu, finančních zpráv, prezentací, internetových stránek se internetových stránek apod.[142]) se skupina prezentuje jako jeden celek, který je zastřešen stejnou obchodní značkou „Edenred“; společnost Edenred SE na trhu nevystupuje jako nezávislý soutěžitel s odlišnou značkou či strategií. Jednotnou koncepci dokreslují vyjádření výkonného ředitele Edenred SE, který obvykle mívá úvodní slovo v rámci výročních zpráv a podobných oficiálních dokumentů, z nichž vyplývá jeho angažovanost (potažmo celé společnosti Edenred SE) v rámci strategie, cílů, apod. celé skupiny; veřejná prezentace Edenred SE obvykle zahrnuje i dceřiné společnosti, aktivity v oblasti stravenek jsou považovány za tradiční složku jejího podnikání.[143] Sama společnost Edenred ve své výroční zprávě uvádí, že cílem propojení společnosti Edenred a společnosti Edenred SE je efektivní spolupráce v rámci předmětu podnikání účastníka řízení a díky tomuto propojení Edenred dosahuje větší konkurenceschopnosti na relevantním trhu. Roli Edenred SE jako pouhého investora neodpovídá ani fakt, že tato společnost poskytuje společnosti Edenred pravidelné služby právní pomoci, finanční služby, služby komunikace, koncepce nových produktů, nových technologií a služby vedení a koordinace skupiny Edenred.[144]
140. Skutečnost, že mateřská společnost […obchodní tajemství…], není relevantní a nevylučuje, aby byla se společností Edenred součástí jednoho soutěžitele.
VII.3 Vyhodnocení porušení čl. 101 odst. 1 SFEU jako závažnější
141. Společnost Pluxee považuje v posuzovaném případě aplikaci článku 101 odst. 1 SFEU za nezákonnou,[145] protože nejsou splněna kritéria pro jeho aplikaci. Dle Pluxee obchod mezi členskými státy nemohl být dotčen, když ohledně českých stravenek neexistuje. Chybí tedy přeshraniční prvek a Úřad toto nijak nezkoumal. Úřad se opomněl vyjádřit k podstatnému ovlivnění obchodu mezi členskými státy. I kdyby kritéria splněna byla, pak nebylo doloženo, že znak znatelného ovlivnění obchodu mezi členskými státy byl naplněn po celou dobu jednání. Pokud by Úřad trval na aplikaci čl. 101 odst. 1 SFEU, argumenty Pluxee by měly snižovat závažnost porušení čl. 101 odst. 1 SFEU a Úřad se měl s těmito argumenty vypořádat v rámci hodnocení závažnosti ve Sdělení o pokutě Pluxee. Porušení národního práva v důsledku posuzovaného přestupku by s ohledem na dopady jednání jen na území ČR bylo závažnější. Závěry Úřadu o vyšší závažnosti porušení čl. 101 odst. 1 SFEU jsou nepřezkoumatelné a vedou k nezákonnému uložení pokuty (k této námitce se posléze připojil i účastník řízení Up).
Vyjádření Úřadu:
142. Úřad se v novém projednání věci musí řídit pravomocným druhostupňovým rozhodnutím předsedy Úřadu, který v závěru výroku I. druhostupňového rozhodnutí uvedl, že došlo k porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU. V nově projednávané věci nyní nemůže předmětný závěr předsedy Úřadu prvostupňový orgán zpochybňovat. V případě, že s rozhodnutím předsedy Úřadu účastník řízení nesouhlasí, mohl jej napadnout žalobou u soudu a v žalobě uplatnit veškerou svou argumentaci k údajné nezákonné aplikaci čl. 101 odst. 1 SFEU. K námitce nedostatečného odůvodnění vyšší závažnosti porušení čl. 101 odst. 1 SFEU ve Sdělení o pokutě Pluxee Úřad uvádí, že podrobné odůvodnění je obsaženo v části VI tohoto rozhodnutí nazvané Odůvodnění pokut. Sdělení o pokutě nemuselo obsahovat veškerou podrobnou argumentaci – ze zákona taková povinnost nevyplývá a toto sdělení nemělo představovat zahájení dialogu o výši pokuty, resp. o způsobu jejího výpočtu, ani nahrazovat samotné posouzení Úřadu v nynějším rozhodnutí. Odůvodnění vyšší závažnosti porušení unijního práva Úřad v tomto rozhodnutí věnoval samostatnou subkapitolu a považuje je za dostatečné a přezkoumatelné. K námitce, že argumenty účastníka řízení o nenaplnění jurisdikčního kritéria snižují závažnost porušení čl. 101 odst. 1 SFEU, Úřad uvádí, že součástí úvah vedoucích ke stanovení procenta závažnosti bylo zhodnocení intenzity, s jakou došlo k porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU – Úřad v rámci své diskrece zohlednil míru vlivu na průběh obchodu mezi členskými státy a „pouhou“ potencialitu narušení vnitřního trhu EU, což se promítlo do výsledného procenta závažnosti.
143. Nad rámec výše uvedeného, Úřad uvádí, že podle judikatury EU i ČR je porušení čl. 101 SFEU považováno za zásadnější, neboť narušuje integritu vnitřního trhu EU, zatímco § 3 zákona chrání soutěž výlučně na národním trhu.[146] Ekonomické subjekty z jiných členských států, které chtěly realizovat podnikatelské aktivity v ČR, a to v jakémkoliv oboru, který může být předmětnou praktikou vydavatelů stravenek dotčen (což dle názoru Úřadu zdaleka nejsou pouze subjekty z oboru vydávání, prodeje a odkupu papírových stravenek a služeb s tím souvisejících, ale také různí zaměstnavatelé poskytující zaměstnancům papírové stravenky, či obchodní řetězce), byli podmínkou 5 ks stravenek/nákup dotčeni, resp. museli se jí přizpůsobit. Obdobně touto podmínkou byli dotčeni zaměstnanci pocházející z jiných členských států EU čerpající papírové stravenky od svého zaměstnavatele v ČR. Primární porušení tak působilo proti cílům vzniku a rozvoje konkurenčního prostředí a volného pohybu kapitálu včetně kapitálu pracovního, tedy proti základním principům jednotného trhu EU.
144. Jednočinný delikt naplňující znaky § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 SFEU má obvykle širší dopady, které překračují hranice jednoho státu. Podmínka narušení obchodu mezi členskými státy (nutná pro aplikaci čl. 101 SFEU) implikuje, že dohoda či jednání ovlivňuje soutěž i v mezinárodním měřítku. Takové jednání je vnímáno jako závažnější, než kdyby mělo dopad jen v rámci ČR. Porušení s komunitárním prvkem představuje kvalitativně vyšší stupeň společenské škodlivosti.
145. Trh každého členského státu je nutně součástí společného trhu, totéž restriktivní jednání ovšem může mít různé následky z hlediska fungování hospodářské soutěže v rámci daného státu a z hlediska „přeshraničních efektů“ téhož jednání, tedy jeho dopadů na soutěž probíhající na společném trhu ES jako takovém. I v případě společného trhu tedy platí, že celek je něčím více než pouhým souhrnem jeho jednotlivých částí.[147]
146. Aby došlo k jednočinnému souběhu, musí být dané jednání způsobilé omezit hospodářskou soutěž na společném trhu tak, aby to mohlo ovlivnit obchod mezi členskými státy v míře větší než zanedbatelné, na straně druhé musí být takové jednání vždy způsobilé narušit také hospodářskou soutěž na území ČR. Z toho je zřejmé, že porušení čl. 101 SFEU bude ve většině případů zároveň porušením § 3 odst. 1 zákona.[148]
147. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 7 Afs 7/2008 ze dne 3. 12. 2008 uvedl: „Deklaruje-li se porušení čl. 81 Smlouvy ES, pak je to proto, že má soutěžní úřad za prokázané uzavření zakázané dohody, která je zjevně způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy ES. Jde tedy o kvalifikovanější formu jednání, jež by bylo postižitelné podle vnitrostátního zákonodárství, pokud by tato kvalifikovaná míra narušení hospodářské soutěže splněna nebyla.“
148. Závěrem Úřad konstatuje, že porušení čl. 101 SFEU je při jednočinném souběhu s porušením § 3 odst. 1 zákona hodnoceno jako kvalitativně závažnější. Důvodem je přednost aplikace unijního práva, rozsah chráněného zájmu a širší (byť potenciální) dopad protisoutěžního jednání.
VII.4 Aplikace Metodiky 2018
Účelovost zahájení správního řízení
149. Podle všech tří účastníků řízení není aplikovatelná Metodika 2018. Její aplikace je nespravedlivá či nezákonná. Jednání, za nějž Úřad hodlá uložit pokutu, trvalo více než 14 let za účinnosti původních pokynů pro stanovení výše pokut[149] a 2 měsíce za účinnosti Metodiky 2018. Úřad mohl řízení zahájit za účinnosti Původní metodiky. Úřad se jednáním zabýval od roku 2017 a některé důkazy, které zakládají důvodné podezření z údajné dohody, měl Úřad k dispozici již v listopadu 2017 a další dva důkazy (E-mail[150] a Dopis Asociace[151]) si mohl opatřit, přičemž, jak uvedlo Up, Úřadem shromážděné důkazy se vztahují k jednáním učiněným nejpozději v roce 2009. Úřad však údajně záměrně vyčkal až na účinnost Metodiky 2018, čímž porušil principy právní jistoty, rovnosti a předvídatelnosti. Dle Pluxee průtahy na straně Úřadu vedly k zásahu do práva na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Úřad musel již v průběhu šetření podnětu sp. zn. ÚOHS-P0549/2017/KD vědět o přípravě Metodiky 2018 i jejím předpokládaném nabytí účinnosti.
Vyjádření Úřadu:
150. K možnosti dřívějšího zahájení správního řízení Úřad uvádí, že není na účastnících řízení, aby vyhodnocovali, v jakém okamžiku Úřad mohl mít dostatečně silné podezření na protisoutěžní jednání a zda Úřad mohl zahájit správní řízení dříve. Zákon přesné podmínky pro zahájení správního řízení nestanoví, v jeho § 21 odst. 1 in fine pouze uvádí, že „…ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.“ Bližší podmínky pro zahájení sankčního správního řízení by tedy měl stanovit obecný právní předpis, kdy § 42 správního řádu ani § 78 přestupkového zákona žádné bližší podmínky neuvádí.
151. V případě správních řízení vedených Úřadem v rámci porušení § 3 odst. 1 zákona, resp. čl. 101 SFEU jsou rozhodnutí Úřadu často postavena na řadě nepřímých důkazů zahrnujících e-mailovou komunikaci a vyjádření jednotlivých soutěžitelů účastnících se relevantního trhu. Tyto však samy o sobě mnohdy k prokázání porušení zákona nebo i k pojetí důvodného podezření pro zahájení samotného správního řízení nestačí. Je to často až soubor různých indicií, které v jejich vzájemné souvislosti dávají dostatečný obraz o skutkovém ději zavdávajícím důvodné podezření o porušení zákona. Jejich kompletace a souhrnné vyhodnocení vyžaduje určitý čas, neboť Úřad nemůže zahájit správní řízení bezdůvodně, což by bylo k tíži daných soutěžitelů.
152. Dne 18. 10. 2017 Úřad obdržel Podnět k prošetření údajného protisoutěžního jednání páchaného ze strany účastníků řízení v oblasti vydávání, distribuce a prodeje stravovacích poukázek, zaevidovaný pod sp. zn. sp. zn. ÚOHS-P0549/2017/KD (dále jen „Podnět“). Podnět identifikoval dvě větve potenciálního protisoutěžního jednání účastníků řízení, kdy první měla směřovat k dohodě o rozdělení trhu a druhá k dohodě o limitaci obchodních řetězců při přijímání stravenek k platbě za jeden nákup. V rámci předběžného šetření Podnětu se proto Úřad soustředil na vyšetřování obou těchto větví potenciálního porušení zákona, přičemž nenabyl důvodné podezření o porušení zákona v rámci větve týkající se rozdělení trhu a šetření proto v této části ukončil.[152]
153. Úřad od obdržení Podnětu až do zahájení správního řízení vyvíjel procesní aktivitu, oslovoval subjekty a shromažďoval podklady vztahující se k problematice limitace stravenek průběžně až do června 2018. Následně bezodkladně správní řízení zahájil – od obdržení Podnětu do okamžiku zahájení řízení se nejednalo o účelovou prodlevu, nýbrž tento čas Úřad využil k ověřování úvodních tvrzení podatele Podnětu o dvou větvích potenciálního protisoutěžního jednání ze strany účastníků řízení, aby nezahajoval správní řízení bezdůvodně.
154. Dle účastníků řízení vyjádření obchodních řetězců z listopadu 2017 zakládala „důvodné podezření“, které mělo postačovat pro bezodkladné zahájení řízení. Úřad uvádí, že částí dokumentů použitých v řetězci důkazů disponoval Úřad již v roce 2017, ale důkazy, na základě nichž Úřad pojal důvodné podezření o protisoutěžním jednání vydavatelů stravenek, bylo třeba hodnotit ve vzájemné souvislosti, přičemž z důkazů, které měl Úřad k dispozici před zahájením správního řízení, byl stěžejní důkaz Dopis Asociace, jenž Úřad od společnosti Tesco Stores ČR a.s.[153] obdržel až přípisem ze dne 25. 4. 2018 (doručeným téhož dne), tj. v době, kdy byla Metodika 2018 již účinná. Správní řízení bylo zahájeno dva měsíce poté dne 25. 6. 2018. Že šlo o důkaz zásadní, vyplývá jak z prvostupňového rozhodnutí, tak z protokolu pořízeného z jednání o narovnání, kde je tento důkaz jmenován mezi hlavními důkazy. Není pravdou, že si tento důkaz Úřad mohl obstarat, protože o jeho existenci (do doby jeho zaslání Úřadu společností TESCO) nevěděl, ani vědět nemohl. Co se týče dalších stěžejních důkazů – dokumentů od Protimonopolného úradu Slovenskej republiky (dále jen „Protimonopolní úřad“), o jejich existenci se Úřad dozvěděl v průběhu šetření Podnětu a poté byly předmětné dokumenty vyžádány od Protimonopolního úřadu a po jejich obdržení dne 22. 6. 2018 a seznámení s jejich obsahem byly Úřadem zařazeny do spisové dokumentace již (čerstvě) zahájeného správního řízení.
155. K námitce, že předběžné šetření pod sp. zn. ÚOHS-P0240/2018/KD trvalo nanejvýš pět dnů, Úřad uvádí, že smyslem zaevidování podnětu sp. zn. ÚOHS-P0240/2018/KD bylo, aby nadále bylo pracováno pouze s dokumenty vztahujícími se k problematice limitace stravenek a nikoli s množstvím dalších nesouvisejících dokumentů, týkajících se jiné linie šetření jednání vydavatelů stravenek. Dokumenty vztahující se k problematice limitace stravenek obsažené ve spisu Podnětu byly založeny do spisu podnětu sp. zn. ÚOHS-P0240/2018/KD včetně sdělení podateli podnětu sp. zn. ÚOHS-P0549/2017/KD. Z důvodu procesní opatrnosti nakonec Úřad ze spisu sp. zn. ÚOHS-P0549/2017/KD převzal a založil do spisu správního řízení všechny dokumenty.
Aplikace Metodiky 2018 vede k mnohonásobně vyšší částce pokuty; nepřiměřenost pokuty
156. Účastníci řízení uvedli, že Metodika 2018 není aplikovatelná, protože vede k výrazně vyšší částce pokuty než v případě, kdyby se postupovalo podle Původní metodiky. Dle Up vede aplikace Metodiky 2018 k 60násobnému navýšení pokuty oproti Původní metodice, což je nespravedlivé. Pluxee dovozuje, že aplikace Metodiky vede k 70násobnému, resp. 20násobnému navýšení pokuty (dle výpočtu Úřadu), což znamená, že nejde o zpřísnění sankční politiky, ale o koncepční změnu v přístupu k trestání. Účastníkovi řízení nelze klást k tíži, že Úřad po dlouhé roky aplikoval nízké pokuty. Dle Pluxee uložení pokuty avizované ve Sdělení o pokutě povede k nezákonnosti rozhodnutí, mj. i ve světle § 37 písm. i) přestupkového zákona, který je Úřad povinen zohlednit. Obdobně účastník řízení Edenred dovozuje nutnost použití tohoto ustanovení přestupkového zákona, když soft law má stejné účinky jako zákonná norma.
157. Účastník řízení Edenred rovněž spočítal pokutu, která by mu vycházela podle Původní metodiky a porovnal ji s výší pokuty oznámenou ve Sdělení výhrad a namítá, že pokuta podle Metodiky 2018 je mnohonásobně vyšší (přičemž dospěl k výrazně nižšímu násobku než účastníci řízení Up a Pluxee). Edenred spatřuje několik důvodů nepřiměřenosti pokuty avizované ve Sdělení o pokutě Edenred. Pokuta má být nepřiměřená z důvodu, že Úřad nesprávně stanovil hodnotu tržeb pro výpočet základní částky pokuty. V průběhu trvání protisoutěžního jednání obrat účastníka řízení na relevantním trhu vzrostl. Pokud bude Úřad při kalkulaci pokuty vycházet z hodnoty tržeb za rok 2017, dojde k uložení nepřiměřené a nespravedlivé výše pokuty, která je v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu a Evropské komise a zasahuje do ústavně garantovaných práv účastníka řízení. Úřad má vycházet z aritmetického průměru tržeb dosažených účastníkem řízení na relevantním trhu za jednotlivé roky trvání protisoutěžní dohody. Ve vztahu k období let 2010 až 2018 by měl Úřad při kalkulaci pokuty vzít v úvahu pouze 10 % hodnoty tržeb společnosti Edenred kvůli zohlednění intenzity kontaktů mezi soutěžiteli (je odkazováno na věc Automotive Bearings[154]). Dle Edenred je pokuta nepřiměřená s ohledem na současné ekonomické podmínky a hodnoty tržeb společnosti na relevantním trhu. Obrat v oblasti vydávání, prodeje a odkupu papírových stravenek a služeb s tím souvisejících byl v posledních letech výrazně ovlivněn odlivem klientů, došlo k zásadní proměně celého odvětví, v segmentu papírových stravenek došlo k jeho faktické marginalizaci. Pokuta počítaná na základě obratu na relevantním trhu za rok 2017 postrádá svoji preventivní a represivní funkci s ohledem na cíl v podobě zachování a rozvoje účinné soutěže na příslušném trhu. Edenred navrhuje, aby Úřad počítal pokutu z aritmetického průměru tržeb dosažených za období 2017 až 2024.
158. Společnost Edenred namítla, že pokuta v navrhované výši by znamenala extrémní zásah do jejího podnikání, a především by […obchodní tajemství…]. S ohledem na předpokládaný záměr Úřadu uložit pokuty obdobným způsobem i všem dalším významným soutěžitelům v tomto odvětví (tedy ostatním účastníkům řízení), Edenred očekává, že dojde plošně k […obchodní tajemství…]. To má být v rozporu se zájmem Úřadu na podpoře rozvoje konkurence a inovací v daném odvětví. Dle Edenred je pokuta nepřiměřená v porovnání s pokutami ukládanými ze strany Úřadu v jiných řízeních – za velmi závažné přestupky Úřad ukládá pokuty ve výši dosahující maximálně nižší desítky miliónů korun.
Vyjádření Úřadu:
159. K výpočtům pokuty dle Původní metodiky předloženým účastníky řízení Úřad uvádí, že v Původní metodice bylo rozmezí u relativně méně závažných deliktů 0 až 0,5 %, pro závažné delikty 0,5 až 1 % a pro velmi závažné delikty bylo 1 až 3 % hodnoty prodejů. Naproti tomu dle Metodiky 2018 pro méně závažné přestupky platí rozmezí do 5 %, pro závažné přestupky platí rozmezí 3–10 % a pro velmi závažné přestupky 5–15 % z hodnoty tržeb. Na první pohled je zřejmá odlišnost v přístupu obou metodik, neboť procentní rozmezí dle Metodiky 2018 se částečně překrývají a současně platí, že u závažných přestupků je spodní i horní hranice rozmezí nastavena přísněji než u Původní metodiky.[155] Společnost Pluxee modelově vypočítala pokutu, která by jí dle jejího názoru mohla být uložena dle Původní metodiky, a to za použití koeficientu závažnosti 0,143 %. Použití koeficientu v této výši je však mimo pravidla Původní metodiky. Pokud by Úřad přistoupil na mechanické úvahy Pluxee a provedl orientační výpočet pokuty dle Původní metodiky, tak vzhledem ke kvalifikaci přestupku jako závažného, by spodní hranice pro rozmezí hodnoty prodejů činila 0,5 % hodnoty prodejů (srov. 3 % dle Metodiky 2018). […obchodní tajemství…] základní částky pokuty[156] pro společnost Pluxee by tak při trvání přestupku 10 let činila cca cca 10 mil. Kč, což je přibližně 20krát nižší základní částka pokuty než při aplikaci Metodiky 2018. Obdobný výpočet by bylo možné provést ve vztahu k pokutě společnosti Edenred i Up, a to vždy (pochopitelně) se stejným výsledkem – za Původní metodiky by základní částka pokuty i v případě těchto účastníků vycházela teoreticky cca 20x nižší. Úřad však upozorňuje, že takto mechanicky aplikovat Původní metodiku na současnou situaci není vhodné s ohledem na jinou koncepci obou metodik a na to, že pokuta v této výši by neplnila své základní funkce a byla by bezpochyby v rámci správního uvážení Úřadu navýšena. Metodika 2018 je koncipována tak, že v mnoha případech vede k vyměřování vyšších pokut, než by tomu bylo dle Původní metodiky. Důvodem jejího přijetí bylo, že aplikační praxe ukázala, že Původní metodika vedla k nepřiměřeně nízkým pokutám v rámci zákonného rozmezí, a to zejména v porovnání s pokutami ukládanými v jiných členských státech EU, případně Evropskou komisí při aplikaci čl. 101, resp. 102 SFEU. Pokud by Úřad přisvědčil námitce Pluxee, že účastník řízení nemůže trpět tím, že Úřad po dlouhé roky aplikoval nízké pokuty, pak by touto optikou obecně nikdy nemohlo docházet ke zpřísňování sankcí, protože sankce jsou obvykle zpřísňovány pro zvýšení jejich citelnosti, ale všechny sankcionované subjekty by se dovolávaly neaplikovatelnosti přísnějších sankcí, s odůvodněním, že nemohou za to, že původní sankce nebyly dostatečně citelné.
160. K tvrzení Edenred, že Úřad měl vycházet z aritmetického průměru tržeb na relevantním trhu za sledované období z důvodu růstu tržeb tohoto účastníka řízení během páchání protisoutěžního jednání, Úřad uvádí, že v určitých specifických odůvodněných případech (výjimky z metodického postupu) lze z aritmetického průměru hodnoty prodejů z let trvání protisoutěžního jednání vycházet. Pro tento postup Úřad však žádné specifické okolnosti či důvody neshledává. Růst tržeb byl ve sledovaném období (tj. v období let 2003–2018) dán celkovým rozvojem tohoto odvětví a byl typický pro všechny účastníky řízení.[157] V období let 2004 až 2017 tržby Edenred setrvale postupně rostly bez výrazných výkyvů, kdežto v odkazovaných případech řešených Úřadem či Evropskou komisí, kde byl použit aritmetický průměr tržeb na relevantním trhu, byly identifikovány buď extrémní výkyvy ve vývoji tržeb,[158] nebo tržby měly cyklický charakter,[159] případně došlo ke skokovému nelineárnímu nárůstu.[160] Vycházet v případě Edenred z aritmetického průměru tržeb za období let 2004 až 2017 by bylo neodůvodněným odchýlením se od Metodiky 2018 a bylo by porušením zásady legitimního očekávání, principu rovnosti a spravedlnosti. Pokud by Úřad obecně aplikoval postup navrhovaný Edenred, tedy by selektivně v případech, kdy určitému soutěžiteli během páchání protisoutěžního jednání […obchodní tajemství…], výslednou pokutu spočítal z aritmetického průměru, tato by vyšla vždy nižší, než pokuta založená na tržbách na relevantním trhu za poslední rok protisoutěžního jednání.[161] Výsledkem by tedy byla absurdita, že čím déle protisoutěžní jednání trvalo, tím by byla pokuta nižší, což jde proti základním principům ukládání pokut Úřadem a Metodiky 2018. Argument Edenred založený na výpočtu, kolikrát se zvedl obrat na relevantním trhu v porovnání let 2004 a 2017, je tak nepřípustný.
161. Úřad se nedomnívá, že by měl pro období let 2010 až 2018 dle návrhu Edenred vzít pro účely výpočtu pouze 10 % hodnoty tržeb – jednak toto není postup předvídaný Metodikou 2018 a rovněž Úřad neidentifikuje žádné období z celkového období trvání protisoutěžního jednání pro které by byla charakteristická nižší intenzita jednání ve vzájemné shodě či omezené důkazy – kvalita důkazů je taková, že po celé období trvání primárního porušení se jednalo o jednání ve vzájemné shodě, jak bylo pravomocně rozhodnuto druhostupňovým rozhodnutím, a protisoutěžní jednání je hodnoceno jako „závažné“ nikoliv „velmi závažné“ a jeho okolnosti a specifika byla zohledněna v rámci stanovení koeficientu závažnosti (ve výši […obchodní tajemství…] %) v příslušné části tohoto rozhodnutí. Komise neuplatňuje zcela stejná pravidla pro stanovení pokut jako Úřad, což plyne mj. také z kauzy Automotive bearings. Požadavek Edenred na snížení pokuty s odvoláním na proměny trhu, které se negativně projevily v tržbách tohoto účastníka řízení, nelze přijmout. Metodika 2018 v bodě 3.9 určuje, ze kterého roku je třeba vycházet při stanovení hodnoty tržeb – v daném případě je jím rok 2017. Neznamená to ovšem, že pozdější vývoj je pro Úřad irelevantní – Úřad k němu přihlíží v rámci ověření, že pokuta nepřesahuje zákonnou hranici 10 % čistého obratu soutěžitele za poslední ukončené účetní období a dále v rámci vyloučení možné likvidačnosti pokuty. Tu mohou účastníci řízení samozřejmě sami také namítat, Edenred tak však nečiní.
162. O hrozící pokutě původně ve výši […obchodní tajemství…] Kč se účastník řízení Edenred dozvěděl (nejpozději) v říjnu 2021, následně byl účastník řízení informován v květnu 2022 o pokutě v upravené výši 101 940 000 Kč.[162] Ve výroční zprávě účastníka řízení za rok 2023 je v části Potenciální závazky stručně popsán vývoj tohoto správního řízení s tím, že prvostupňové rozhodnutí bylo ve věci pokut vráceno k novému projednání a že společnost není v současné době povinna indikovanou pokutu hradit a společnost v této souvislosti neúčtovala o rezervě. Nelze nyní namítat extrémní zásah do podnikání Edenred, když společnost nevytvořila od října 2021, kdy se nejpozději o hrozící pokutě dozvěděla, rezervu tak, aby její uložení neohrozilo schopnost investovat do rozvoje jejího podnikání.[163] Ekonomické výsledky společnosti Edenred v posledních letech umožňovaly se na uložení pokuty bez problému připravit. Obavu Edenred z […obchodní tajemství…] Úřad nesdílí – jde o nepodloženou spekulaci.
163. K námitce nepřiměřenosti pokuty v porovnání s pokutami ukládanými ze strany Úřadu v jiných řízeních je nutno uvést, že v žádném případě nelze porovnávat absolutní částky pokut v různých řízeních, když výše pokuty je odvislá primárně od hodnoty tržeb daného soutěžitele na relevantním trhu – ta se může pochopitelně u různých soutěžitelů lišit o stamiliony a tím pádem mohou být diametrálně odlišné i ukládané pokuty. Dále výše pokuty může být ovlivněna celkovou velikostí daného soutěžitele. Účastník řízení navíc odkazuje i na rozhodnutí Úřadu z doby, kdy ještě nebyla účinná přísnější Metodika 2018.
164. K opakovaně tvrzené údajné povinnosti Úřadu zohlednit § 37 písm. i) přestupkového zákona Úřad uvádí, že na postup Úřadu se § 37 přestupkového zákona nepoužije.[164]
Změna výpočtu pokut nebyla předvídatelná; aplikace Metodiky 2018 je nepřípustně retroaktivní
165. Pluxee namítá, že náhlá změna dlouhodobě ustálené praxe v souvislosti se zavedením Metodiky 2018 (aniž by Úřad uvedl i určitá intertemporální ustanovení, která by byla nezbytná pro to, aby se všechny subjekty mohly se změnou v přístupu Úřadu k ukládání sankcí seznámit), je v rozporu se zásadou předvídatelnosti, právní jistoty a porušuje i právo na spravedlivý proces účastníka řízení v rozporu s judikaturou správních soudů i Evropského soudu pro lidská práva. Tyto zásady porušuje Úřad aplikací Metodiky 2018 na jednání, které započalo dávno před jejím vstupem v účinnost. Navíc text Metodiky 2018 byl na stránkách Úřadu zveřejněn až po datu účinnosti Metodiky 2018. Soutěžitelé neměli možnost na změnu přístupu Úřadu reagovat a od protisoutěžního jednání zavčas upustit. Pluxee dále odkazuje na judikaturu, dle které lze výklad právních předpisů správními orgány, resp. správní praxi zakládající legitimní očekávání, měnit jen pokud je změna činěna do budoucna, dotčené subjekty mají možnost se s ní seznámit a je odůvodněna závažnými okolnostmi. Rovněž je odkazováno na rozsudek ve věci Saint Gobain.[165] Edenred vznesl obdobnou námitku a odkázal na rozsudek ve věci Dansk Rørindustri,[166] podle kterého by měla být nová metodika na pokuty „rozumně předvídatelná“. Záměr Metodiky 2018 (zvýšení sankcí, pokud praktiky, které byly dlouhodobě označovány jako protisoutěžní, jsou nadále časté) je v rozporu s postupem Úřadu v tomto správním řízení, protože sám Úřad říká, že se jedná o první trestání tohoto typu protisoutěžní dohody. Up považuje aplikaci Metodiky 2018 za odporující požadavkům právní jistoty a legitimního očekávání, přestože Úřad byl Metodiku 2018 oprávněn přijmout a ve své správní praxi se jí řídit. Dle Up nejsou dány žádné racionální důvody ani závažné okolnosti, které by mohly ospravedlnit tak závažnou změnu soft-law. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí žádné závažné okolnosti neuvedl a dle Up takové ani neexistují.
166. Metodika 2018 má údajně povahu kvazi-právního předpisu a vztahuje se na ně zákaz retroaktivity. V důsledku aplikace Metodiky 2018 se tak Úřad dle účastníků řízení dopustil nepřípustné retroaktivity „(kvazi)trestního“ práva v jejich neprospěch, kdy odkazují na čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dle kterého „nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu“.[167] Odkazují také na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.[168] Ve smyslu této judikatury je pak nutné Metodiku 2018 považovat za „zákon“ sui generis, který retroaktivně změnil výši trestu za tento přestupek, který se však odehrál v minulosti. Časová působnost Metodiky 2018, která je vyjádřena v jejím bodu 5.3., představuje nezákonně retroaktivní ustanovení.
Vyjádření Úřadu:
167. Dikce § 22a odst. 2 zákona účinného v době dokonání skutku, který upravuje možnou výši uložených pokut, se co do maximální možné výše uložené pokuty nijak nezměnila, a to po celou dobu vedení správního řízení. Jinými slovy právní úprava po celou dobu trvání primárního porušení účastníků řízení umožňovala uložení pokuty do výše 10 % čistého obratu soutěžitele. Úřad tuto hranici nepřekročil.
168. Soutěžní orgány jsou oprávněny kdykoliv zvýšit úroveň pokut k posílení odrazujícího účinku, zjistí-li, že praktiky, které byly dlouhodobě označovány jako protisoutěžní, a tedy nezákonné, jsou stále relativně časté,[169] což je v Metodice 2018 uvedeno v bodě 1.6. Metodiky 2018. Z této citace z judikatury však nelze dovozovat, že Úřad může Metodiku 2018 aplikovat pouze u praktik, které jsou dlouhodobě označovány jako protisoutěžní a jsou časté – jde spíše jen o odkaz na související judikaturu; je třeba vycházet z toho, že účelem Metodiky 2018 bylo v první řadě zajistit transparentnost a předvídatelnost postupu Úřadu; rovněž je v úvodu Metodiky konstatováno, že v období od vyhlášení Původní metodiky došlo k podstatným změnám jak v právní úpravě, tak v judikatuře, které nezbytně vyžadují pravidla aktualizovat (viz body 1.1. a 1.5. Metodiky 2018). Časová působnost Metodiky 2018 je vyjádřena v jejím bodu 5.3., který stanoví, že „Úřad bude při stanovení pokuty postupovat podle tohoto Příkazu předsedy ve správních řízeních zahájených po jeho účinnosti.“ Předmětné správní řízení bylo zahájeno (z objektivních důvodů[170]) dne 25. 6. 2018, tedy zhruba 2 měsíce poté, co dne 24. 4. 2018 nabyla účinnosti Metodika 2018. Úřad tento dokument interně schválil a zveřejnil a je jeho povinností dle něj postupovat[171] – aplikace tohoto soft law je tak naopak v souladu se zásadou legitimního očekávání.[172]
169. Způsob zakotvení časové působnosti Metodiky 2018 posiluje právní jistotu ze strany soutěžitelů, neboť je jím stanovena jasná časová hranice, od které bude tento interní předpis aplikován vůči všem jeho možným adresátům, bez ohledu na to, jak to jednotlivci subjektivně vnímají. Podstatné je, že tato nová a dopředu oznámená metodika se použije na všechna správní řízení zahájená po 24. 4. 2018 bez rozdílu, tedy jde o spravedlivý přístup k jednotlivcům.
170. Zásady pro výpočet pokut jsou v Metodice 2018 plně v souladu se zákonem a nedochází k novému výkladu zákona. Proto je nutno odmítnout ústavní judikaturu, na kterou je odkazováno, neboť tato pojednává o situaci, kdy správní praxe mění výklad práva, což není tento případ.
171. Rozsudek ve věci Saint Gobain[173] se týkal posouzení, zda v době spáchání byly předvídatelné budoucí změny způsobu výpočtu pokuty (plynoucí z nové metodiky na výpočet pokuty z roku 2006, která vedla k navýšení pokut, když mj. zavedla promítnutí počtu let trvání protiprávního jednání vynásobením hodnoty tržeb tímto počtem let, obdobně jako to zavedla Metodika 2018). Primární porušení v tomto správním řízení byl spácháno již za účinnosti Metodiky 2018. Úřad podotýká, že i ve věci Saint Gobain Tribunál nakonec konstatoval, že zvýšení pokut v návaznosti na novou metodiku výpočtu pokut Komisí bylo rozumně předvídatelné a Komise neporušila zásady zákazu zpětné účinnosti trestu a legitimního očekávání. Tribunál uvedl, že „skutečnost, že hospodářský subjekt nemůže znát předem přesnou výši pokut, které Komise uloží v každém konkrétním případě, je totiž opodstatněná s ohledem na cíle potlačování a odrazování, jimiž se řídí sankční politika v oblasti hospodářské soutěže. Dosažení těchto cílů by bylo ohroženo, pokud by dotyčné podniky mohly s přihlédnutím k výši pokuty, která by jim byla z důvodu protiprávního jednání uložena, odhadnout zisky plynoucí z jejich účasti na protiprávním jednání.“[174]
172. Dále dle zmíněného rozsudku z ustálené judikatury vyplývá, že skutečnost, že Komise v minulosti uložila pokuty určité úrovně za určité typy protiprávních jednání, ji nemůže zbavit možnosti zvýšit tuto úroveň v mezích stanovených nařízením č. 17 a Nařízením 1/2003, je-li to nezbytné k zajištění uplatňování unijní politiky hospodářské soutěže. Účinné použití unijních pravidel hospodářské soutěže vyžaduje, aby Komise mohla kdykoliv přizpůsobit úroveň pokut potřebám této politiky. Tento rozhodovací prostor je odůvodněn zejména okolností, že kdyby byla výše pokuty vypočítána podle jednoduchého aritmetického vzorce, podniky by měly možnost předvídat případnou sankci a srovnat ji s výnosy, které by měly z porušení pravidel práva hospodářské soutěže.[175] Z toho plyne, že podniky, vůči nimž se vede správní řízení, jež může vyústit v pokutu, nemohou nabýt legitimního očekávání, že Komise nepřekročí úroveň pokut používanou dříve, ani očekávání ohledně metody jejich výpočtu. Totéž platí i v případě, kdy zvýšení úrovně pokut v projednávaných případech vyplývá z použití pravidel chování s obecnou působností, jako jsou pokyny z roku 2006 (těmito pokyny je v rozsudku míněna nová metodika na výpočet pokuty – pozn. Úřadu). [176], [177]
173. Účastníci řízení nesprávně interpretují Metodiku 2018 jako zákonný předpis, kdy odkazují na nemožnost její aplikace z důvodu nepřípustné retroaktivity. Interní pravidla pro ukládání pokut (jako jsou Metodika 2018 a Původní metodika), která Úřad přijal k zajištění transparentnosti a předvídatelnosti postupu Úřadu při vyměřování pokut, právním předpisem nejsou, a to ani formálně, ani materiálně. Tento závěr mnohokrát podpořily i tuzemské správní soudy. Nejvyšší správní soud k tomu uvedl: „Námitky stěžovatele, že krajský soud při moderaci sankce nerespektoval Zásady a Pokyny pro ukládání pokut, neshledal Nejvyšší správní soud důvodnými. Zmíněné dokumenty představují vnitřní organizační pokyny, jimiž je při svém rozhodování vázán Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, resp. Komise. Citované dokumenty slouží především k zajištění transparentnosti a objektivnosti rozhodování stěžovatele a Komise, nejsou však závazné navenek.“[178] Krajský soud v Brně shledal následující: „Jestliže pravidla pro ukládání pokut (Zásady postupu při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 ZOHS ve znění do 31. 8. 2009) publikovaná žalovaným v dubnu roku 2007 obsahovala ustanovení o tom, že se jimi bude žalovaný řídit u těch řízení, která byla zahájena po dni publikace, žalovaný nepochybil, jestliže se pravidly v nyní posuzované věci neřídil. Správní řízení bylo zahájeno již dne 2. 8. 2006, a postup žalovaného tak nemohl zasáhnout do žádného legitimního očekávání žalobce. Namístě nebylo tato pravidla aplikovat ani coby pozdější výhodnější právní úpravou, neboť o právní úpravu nejde.“ (zvýrazněno Úřadem).[179]
174. Vzhledem ke skutečnosti, že Metodika 2018 byla vydána Úřadem jako jeho interní předpis pro výpočet pokut, nemá tato status zákonného předpisu, a proto nelze v daném případě hovořit o aplikaci pozdějšího právního předpisu.
175. Úřad svým vydáním Metodiky 2018 pouze změnil svoji dosavadní praxi, když se rozhodl v mezích zákonných mantinelů do budoucna aktualizovat interní postupy při ukládání pokut. Takové jednání Úřadu je samozřejmě možné, a to nejen v obecném slova smyslu změny správní praxe, nýbrž i v případě zvýšení ukládaných pokut. Tuzemská i unijní judikatura v tomto směru však stanoví jisté limity, které správní orgán nemůže překročit. Nejvyšší správní soud určil, že „odchýlit se od určité správní praxe, jež se případně vytvořila, totiž správní orgán může, avšak zásadně pouze pro futuro, z racionálních důvodů a pro všechny případy, kterých se praxí zavedený postup správního orgánu dotýká.“[180] K tomu tentýž soud později doplnil: „Správní praxi zakládající legitimní očekávání lze změnit, pokud je taková změna činěna do budoucna, dotčené subjekty mají možnost se s ní seznámit a je řádně odůvodněna závažnými okolnostmi.“[181] Z daného tak vyplývá, že správní orgán svoji zavedenou správní praxi měnit může, avšak musí tak činit pouze do budoucna, z racionálních důvodů, které musí řádně odůvodnit a s nimiž se dotčené subjekty mají možnost seznámit, a v neposlední řadě musí tuto změnu praxe aplikovat na všechny případy, jichž se taková praxe týká.
176. Dle tuzemské i unijní judikatury je tedy možné, aby Úřad změnil svou praxi pro ukládání pokut, včetně aplikace nové Metodiky 2018 místo Původní metodiky, avšak pouze v případě, že tento svůj postup dostatečně odůvodní, a navíc bude takový postup pro účastníka řízení předvídatelný.
177. Námitky účastníků řízení k nedostatečné informovanosti o záměru Úřadu zavést Metodiku 2018 nejsou důvodné. Úřad o záměru vydat novou a přísnější metodiku k výpočtu pokut (která by nahradila Původní metodiku) Úřad informoval s výrazným předstihem. Úřad k avizování této změny rovněž využil dostupné informační nástroje, které mu jeho možnosti nabízí, kdy zveřejňování takových informací skrze odborné konference či jeho tiskové zprávy nelze hodnotit jako nedostatečné či nepřiměřené.
178. Tvorba metodiky byla avizována již od roku 2014. Účastník řízení Pluxee namítá, že Úřad poprvé informuje o Metodice 2018 v tiskové zprávě z 25. 4. 2018 (tj. den po její účinnosti), ale v dřívějších námitkách v rámci rozkladu tento účastník řízení sám poukazoval na výroční zprávu Úřadu již z roku 2014, kde je výslovně uvedeno, že „Úřad také chystá v rámci svých soft-law aktivit vydání nových pravidel o ukládání pokut za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Upravená metodika by měla posílit individualizaci výše pokuty a u nejzávažnějších deliktů také ukládané sankce podstatně zvýšit“,[182] kterou však shledal jako nedostatečnou. Společnost Pluxee tedy na jednu stranu poukazuje na nepředvídatelnost změny výpočtu ukládaných pokut Úřadem, na druhou stranu sama poukazovala na výroční zprávu Úřadu již z roku 2014.
179. Edenred namítl, že on sám není odbornou veřejností, a tak příprava nového soft law Úřadu nebyla rozumně předvídatelná. Z úřední činnosti je Úřadu známo, že účastník řízení disponuje vlastním interním právním oddělením, které z titulu své odbornosti mohlo změny v soft law avizované od roku 2014 zaznamenat.[183] Zamýšlená změna v oblasti pokutování Úřadem měla být účastníky řízení registrovatelná i vzhledem k jejich sdružování v rámci jejich profesní asociace, která má ve svých stanovách z roku 2014, konkrétně v čl. III odst. 3 uvedeno, že „Asociace neplní úkoly obchodní společnosti a její členové neuzavírají žádné kartelové dohody. Asociace se ve své činnosti řídí zákonem o ochraně hospodářské soutěže“ a dále v čl. VIII odst. 3, že „Členové jsou povinni dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže, dobrých obchodních zvyklostí a svou účast v hospodářské soutěži nezneužívat.“[184] I vzhledem k tomuto závazku vyjádřenému ve stanovách asociace by tak účastníci řízení měli věnovat speciální pozornost novinkám v oblasti vývoje ochrany hospodářské soutěže, neboť se jedná o sdružení vzájemných konkurentů na relevantním trhu, kdy jim z této pozice musejí být známy hranice jejich spolupráce z hlediska zákona.
180. K podrobnějšímu představení konceptu Metodiky 2018, resp. hlavních parametrických změn, došlo pak na podzim roku 2016 v rámci Svatomartinské konference soutěžního práva. Tato tradiční akce, kterou Úřad pořádá a jíž se pravidelně účastní velké množství zástupců z řad odborné právní veřejnosti, věnovala problematice nového přístupu k ukládání pokut dokonce samostatný workshop.[185] Po skončení konference Úřad vydal (jak ostatně činí vždy) shrnující tiskovou zprávu, v níž byl výslovně popsán záměr vydat novou metodiku.[186] To znamená, že již rok a půl před vstupem Metodiky 2018 v platnost byla široká veřejnost informována o její přípravě, včetně záměru Úřadu přísněji nahlížet na porušení pravidel hospodářské soutěže a zvýšit pokuty z důvodu, že dosavadní způsob výpočtu pokut působí nedostatečně co do odrazujícího účinku a neodpovídá tudíž potřebám efektivní ochrany hospodářské soutěže.[187] Všechny zmíněné informace ohledně nové metodiky a důvodů jejího přijetí se tak mohly dostat do sféry účastníků řízení.
181. I vzhledem k výše uvedenému pak nemůže být nepřiměřené předpokládat, že vydání Metodiky 2018 bylo pro veřejnost, a obzvláště účastníky řízení, natolik překvapující, aby jej alespoň nezaregistrovali, neboť tvorba metodiky byla avizována již od roku 2014. Úřad tak tento svůj interní postup pro výpočet pokut směrem k veřejnosti dostatečným způsobem a s dostatečným předstihem komunikoval.
182. Co se dále týče předvídatelnosti postupu Úřadu v souvislosti s použitím Metodiky 2018 na primární porušení účastníků řízení Úřad doplňuje, že tento postup Úřadu byl aprobován i Krajským soudem v Brně v recentním rozhodnutí v kauze Garland: „Namítá-li žalobce, že žalovaný neměl postupovat podle své nové metodiky, pak za současného stavu nelze této námitce přisvědčit. Spáchal-li žalobce některé z útoků již za účinnosti této nové metodiky […] není její použití překvapivé, retroaktivní, ani z jiného důvodu v rozporu se zákonem či právními principy. Obecně naopak v oblasti soudního i správního trestání platí zásada, že v případě pokračujícího deliktu je určující úprava v době spáchání posledního útoku, a je-li tento útok trvající, pak v době odstranění protiprávního stavu. V přestupkovém zákoně je tato zásada vyjádřena v § 2 odst. 4 písm. a), v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, pak v § 2 odst. 2. Tato pravidla přitom plně odpovídají požadavkům na právní jistotu a ochranu legitimního očekávání či zásadě nulla poena sine lege praevia. Pachatel má totiž s účinností nové, přísnější právní úpravy vždy možnost protiprávní jednání ukončit. Neučinil-li tak a pokračuje-li v páchání přestupku i za účinnosti této nové úpravy, musí být srozuměn (neboť to mimo jiné výslovně říká zákon) s tím, že sankce bude za přestupek jako celek stanovována optikou nové úpravy. Jakkoliv metodika žalovaného není právním předpisem, její aplikace se s ohledem na požadavek předvídatelnosti postupu správních orgánů nutně řídí shodnými principy.“ (zvýrazněno Úřadem).[188]
183. V souladu s výše citovaným závěrem Krajského soudu v Brně je proto zřejmé, že ani v nyní projednávaném případě, kdy se jedná o trvající jednání, nemůže být ze strany účastníků řízení užití Metodiky 2018 překvapivé, když své protisoutěžní jednání neukončili ani po vydání této metodiky. Jak bylo rovněž uvedeno výše, účastníci řízení se o změně metodiky mohli dozvědět z oficiálních komunikačních kanálů Úřadu minimálně od roku 2014 a své dosavadní protisoutěžní jednání ukončit, což však neučinili ani po dubnu roku 2018, kdy byla avizovaná metodika vydána. Aplikace Metodiky 2018 tak v nynějším případě splňuje veškeré požadavky na ochranu legitimního očekávání a právní jistoty účastníků řízení. Úřad tak při užití Metodiky 2018 dostál požadavku předvídatelnosti, když účastníci řízení (stejně jako celá odborná veřejnost) měli možnost se s danou změnou řádně a včas seznámit, a tedy ji mohli a měli již při zahájení správního řízení předpokládat.[189]
184. Co se pak týká unijního rozsudku ve věci Saint-Gobain, lze argumentací a maiori ad minus dospět k závěru, že pokud se Tribunálu jevilo obhajitelné jednání Komise, jejíž Pokyny stavěl co do účinků a aplikace na stejnou úroveň se zákonem, pak aplikace Metodiky 2018 ze strany Úřadu, jež lze považovat za soft-law a nikoli za právní předpis, je obhajitelná tím snáze.
185. Oproti výše uvedenému případu, kdy dané jednání skončilo mnohem dříve, než byla nová metodika vydána, bylo v nyní posuzovaném případě vytýkané jednání zahájením předmětného správního řízení uměle ukončeno několik měsíců poté, co vešla v účinnost Metodika 2018. Zde lze zdůraznit, že výše uvedený postup je pouze důsledkem umělé právní konstrukce tzv. „přetržení skutku“, kdy faktické jednání účastníků řízení i tak nadále pokračuje, neboť nebylo ze strany účastníků řízení ukončeno. Je proto dále zcela nerozhodné, jak dlouhá část vytýkaného jednání se uskutečnila za doby účinnosti Původní metodiky, neboť v souladu s příslušnými ustanoveními Metodiky 2018 se tato použije na všechny případy, kdy bylo správní řízení zahájeno po datu 24. 4. 2018.
186. Nadto lze uzavřít, že dle výše uvedené judikatury (tuzemské či unijní) není až tak podstatné, jakým konkrétním interním postupem se správní orgán při stanovení výše pokuty řídí, avšak zda je výsledná pokuta v zákonné výši, řádně odůvodněna, není zjevně nepřiměřená a likvidační. K tomu lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č. j. 45 Af 7/2017-29, který konstatoval: „Soud tedy uzavírá, že skutečnost, že správní orgán při stanovení výše pokuty postupoval podle návodu, který stanoví způsob výpočtu výše pokuty, nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí, jestliže pokuta uložená na jejím základě nebyla uložena v nezákonné výši.“
187. V tomto smyslu Nejvyšší správní soud dále judikoval: „V rámci moderačního práva soud zkoumá, zda nedošlo k excesu při individualizaci trestu, tedy zda a jak bylo přihlédnuto ke všem specifikům konkrétního případu a zda byl v rámci zákonné trestní sankce vybrán pro pachatele takový druh trestu a v té výměře, která splní účel trestu a není zjevně nepřiměřená. Mezi hlediska individualizace trestu v dané věci patří zejména závažnost správního deliktu, význam chráněného zájmu, který byl správním deliktem dotčen, způsob spáchání správního deliktu, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán.“[190] Rovněž Tribunál ve věci Saint-Gobain konstatoval, že „je třeba připomenout, že zásada proporcionality vyžaduje, aby akty orgánů nepřekračovaly meze toho, co je přiměřené a nezbytné k dosažení legitimních cílů sledovaných dotčenou právní úpravou, čímž se rozumí, že pokud se nabízí volba mezi několika přiměřenými opatřeními, je třeba zvolit nejméně omezující opatření, a že způsobené nepříznivé následky nesmějí být nepřiměřené vzhledem ke sledovaným cílům.“ […] V rámci řízení, která Komise zahajuje s cílem uložit sankci za porušení pravidel hospodářské soutěže, uplatnění této zásady znamená, že pokuty nesmějí být nepřiměřené v poměru ke sledovaným cílům, tzn. v poměru k dodržování těchto pravidel, a že částka pokuty uložená podniku za protiprávní jednání v oblasti hospodářské soutěže musí být přiměřená protiprávnímu jednání posuzovanému jako celek, zejména s přihlédnutím k jeho závažnosti.“[191]
188. Dále je třeba zdůraznit, že je na správním uvážení Úřadu, jak dospěje ke konkrétnímu procentu, ze kterého vychází při kalkulaci pokuty, když toto uvážení nesmí vybočit z jeho zákonných mezí.[192] Už zveřejněním Původní metodiky a Metodiky 2018 Úřadem bylo učiněno zadost legitimnímu očekávání účastníků, když vědí, v jakém rozmezí se pokuta za jim vytýkané jednání bude nacházet. Jak bylo zmíněno již výše, z unijní judikatury vyplývá, že „je důležité vyloučit, aby byly pokuty hospodářskými subjekty lehce předvídatelné. Kdyby totiž Komise měla povinnost uvést ve svém rozhodnutí číselné údaje týkající se způsobu výpočtu výše pokut, byl by narušen jejich odrazující účinek. Kdyby výše pokuty byla výsledkem výpočtu řídícího se jednoduchým aritmetickým vzorcem, podniky by měly možnost předvídat případnou sankci a srovnat ji s prospěchem, který by měly z porušení pravidel práva hospodářské soutěže.“[193]
189. Úřad také dodává, že z jeho strany se v souvislosti s aplikací Metodiky 2018 na řízení zahájená po její účinnosti nejednalo o nestandardní postup, když obdobně postupovaly i jiné soutěžní úřady – např. Evropská komise,[194] Urząd Ochrony Konkurencji i Konsumentów (polský soutěžní úřad), Autorità garante della concorrenza e del mercato (italský soutěžní úřad) nebo Belgische Mededingingsautoriteit (belgický soutěžní úřad). Účastník řízení Pluxee i Edenred také uvedl, že Úřad měl stanovit přechodné období nezbytné pro to, aby se dotčené subjekty na trhu mohly s Metodikou 2018 obeznámit. Zde Úřad dodává, že takovou povinnost nemá. Ani v případě Komise či jiných soutěžních úřadů nejde o běžnou praxi.
Možnost využití ustanovení pro nestandardní případy
190. Účastník řízení Pluxee i Edenred žádá, aby Metodika 2018 nebyla uplatněna s odvoláním na ustanovení 5.2. Metodiky 2018, dle kterého zásady pro vyměření pokuty vymezené v Metodice 2018 nebudou aplikovány v nestandardních případech, kdy je možné specifika případu a míru odlišnosti stručně a jasně definovat a kde takový odlišný postup vyžadují principy přiměřenosti a spravedlnosti. Společnost Pluxee odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které má údajně správní orgán k uložení nebývale vysoké pokuty přistupovat výjimečně, a to jen tehdy, postihuje-li jednání s velmi závažnými charakteristikami. Společnost Pluxee se dovolává stejného posouzení, jako se dostalo společnosti NET4GAS, s.r.o. v dřívějším rozhodnutí Úřadu,[195] kdy Úřad nepoužil pokutu obratovou s odůvodněním, že pokuta vypočítaná dle Metodiky 2018 by vedla k pokutě řádově několik stovek mil. Kč a pokuta by mohla být v rozporu s principy přiměřenosti a spravedlnosti.
Vyjádření Úřadu:
191. V tomto případě nejsou splněny podmínky, za nichž by byl důvod odchýlit se od zásad Metodiky 2018. Jednotlivá specifika případu byla v rámci Metodiky 2018 plně zohledněna, a to jak při určení závažnosti jednání, tak i prostřednictvím promítnutí polehčující okolnosti. Úřad přihlédl ke konkrétním okolnostem věci způsobem, který Metodika 2018 umožňuje a předpokládá. Nejde o natolik výjimečný nebo nestandardní případ, který by vyžadoval zcela odlišný postup. V daném jednání ani v jeho následcích nelze shledat žádné výjimečné okolnosti, jež by nebylo možné reflektovat při použití Metodiky 2018. Zároveň byly dodrženy zásady přiměřenosti i spravedlnosti – výše pokuty zohledňuje povahu i závažnost porušení, jeho délku, vliv na trh i postavení účastníků řízení. Způsob stanovení sankcí Úřad považuje za přiměřený a spravedlivý. Odkaz na rozsudek NSS[196] Úřad nepovažuje za přiléhavý – podstatou případu bylo, že fyzická osoba provedla stavební úpravy na rodinném domku, který byl kulturní památkou, bez závazného stanoviska památkového úřadu a za to jí byla uložena pokuta 300 000 Kč. Zákonné rozpětí pro uložení pokuty bylo dáno zákonem o památkové péči. Odkazované vyjádření NSS se týkalo uložení vysoké pokuty, která může znamenat podstatný zásah do majetkové sféry jednotlivce. V tomto správním řízení Úřad netrestá fyzické osoby, ani nepostupuje podle zákona o památkové péči.
192. Pokud se účastník řízení Pluxee dovolává postupu předpokládaného čl. 5.2 Metodiky 2018, který cílí na případy, v nichž může být výše uložené pokuty v rozporu s principem přiměřenosti a spravedlnosti, jenž byl uplatněn v případě rozhodnutí Úřadu ve věci NET4GAS, nelze tento postup v nyní projednávaném případě aplikovat. V případě rozhodnutí NET4GAS bylo ze strany Úřadu nutné přihlédnout ke zvláštním okolnostem spáchání projednávaného přestupku. Úřad zejména přihlédl ke skutečnosti, že společnost NET4GAS nepůsobila na relevantním trhu, na kterém se negativní účinky jejího jednání projevily, jakožto i dalším specifikům tohoto případu, spočívajícím v její součinnosti s Energetickým regulačním úřadem.[197] V nyní projednávaném případě však taková specifika, aby bylo nutné postupovat podle čl. 5.2 Metodiky 2018, neexistují. K výše uvedenému je rovněž namístě dodat, že rozhodnutí NET4GAS bylo předsedou Úřadu zrušeno a správní řízení zastaveno. Správnost uložené pokuty však nebyla věcně přezkoumána, kdy ze zrušeného, tj. právně neexistujícího, rozhodnutí nelze dovozovat pro správní praxi Úřadu žádné závěry.
VII.5 Koeficient času
193. Up se domnívá, že Úřad používá nesprávný koeficient času. Pluxee namítá, že počátek protiprávního jednání Úřad stanovuje k 1. 5. 2004, resp. z období před tímto datem, přičemž jej navíc dovozuje (i) ze skutečností, k nimž mělo dojít před 1. 5. 2004, což má být nepřípustné, (ii) ze smluv uzavřených účastníky řízení, (iii) z informací na webových stránkách účastníků řízení, (iv) z informací od obchodních řetězců, (v) z Dopisu Asociace a (vi) z internetových článků a internetových diskusí. Žádný z těchto podkladů nepochází z 1. 5. 2004 ani se daného data nijak netýká. Nelze tak doložit počátek údajného protiprávního jednání k tomuto datu. Vadný má být závěr Úřadu, že konec jednání měl nastat ke dni 25. 6. 2018 (datum zahájení správního řízení), když není nijak doloženo, že k tomuto datu by koordinované jednání trvalo.
194. Dále je Pluxee toho názoru, že pravomoc postihovat porušení unijního práva postihovat má Úřad nejdříve od 2. 6. 2004, a nikoliv od 1. 5. 2004. Společnost Pluxee odkazuje na část II.Q svého doplnění rozkladu ze dne 16. 11. 2022.
Vyjádření Úřadu:
195. Předseda Úřadu ve výroku I. druhostupňového rozhodnutí potvrdil délku trvání porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona a zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU – toto porušení trvalo v období od 1. 5. 2004 do 25. 6. 2018. Tento výrok nabyl právní moci a nemůže být předmětem nového projednání prvostupňovým orgánem, když tento převzal věc k novému projednání pouze v rozsahu zrušených výroků o pokutách. Veškeré námitky týkající se správnosti vymezení počátku a konce trvání protiprávního jednání mohly být účastníkem řízení uplatněny v rámci žaloby proti druhostupňovému rozhodnutí před soudem.
196. K námitce, že Úřad nemá právo postihovat porušení unijního práva před 2. 6. 2004, Úřad uvádí, že bylo opakovaně judikováno, že okamžikem přistoupení ČR k EU dochází ve vztahu k deliktnímu jednání porušujícímu zákon a rovněž čl. 101 odst. 1 SFEU ke změně jurisdikce, které takové jednání podléhá.[198]
VII.6 Koeficient závažnosti; nepředvídatelnost rozhodnutí Úřadu; polehčující okolnosti
197. Úřad by měl upustit od uložení pokuty, nebo by ji měl uložit pouze v symbolické výši. Případně by měl namítané skutečnosti zohlednit v rámci koeficientu závažnosti a ten dále snížit. V rámci posouzení individuální závažnosti měly být zohledněny okolnosti jako absence skutečného i potenciálního dopadu na soutěž, absence prospěchu na straně účastníků řízení z jednání ve shodě a spíše sekundární charakter dotčeného zboží i absence dopadů jednání na konečné spotřebitele. Dle Edenred má Úřad provést ekonomickou analýzu zaměřenou na tyto otázky. Pluxee namítá, že to, že Úřad (jakož i jeho předseda) budou předmětné jednání považovat za protisoutěžní, bylo nepředvídatelné. Edenred v této souvislosti argumentuje, že sám Úřad připouští, že až do roku 2016, kdy bylo vydáno rozhodnutí ve slovenské kauze vydavatelů stravenek nemusela být protisoutěžní povaha jednání účastníků řízení zřejmá. Nepředvídatelnost rozhodnutí je důvodem pro neuložení pokuty, případně jejího uložení pouze v symbolické výši. K naplnění principů nulla poena sine lege certa a právní jistoty mohou být pokuty ukládány pouze v případě, kdy jsou založeny na jasném a jednoznačném právním základě a Úřad je povinen zohlednit judikaturu, na kterou Pluxee odkazuje. Úřad se ve Sdělení o pokutě Pluxee nevyjádřil k novosti věci a nepředvídatelnosti postupu Úřadu a nevypořádal se se související argumentací.
198. Dle Edenred měl Úřad jako polehčující okolnost zohlednit ingerenci státních orgánů do obchodní politiky účastníků řízení – dle Edenred sice žádná protisoutěžní dohoda neexistovala, ale pokud ano, byla uzavřena pod nátlakem Ministerstva financí.[199] Jednání účastníků řízení nemělo škodlivý následek.
Vyjádření Úřadu:
199. Úřad již před vydáním prvostupňového rozhodnutí přistoupil ke snížení koeficientu závažnosti,[200] a to po zvážení argumentace v předložených námitkách, a především zohlednění míry dopadu na konečné spotřebitele. Úřad v nyní nově projednávané věci znovu zhodnotil v rámci svých úvah o pokutě veškeré relevantní skutečnosti a nesouhlasí s tím, že by procento závažnosti, stanovené […obchodní tajemství…] rozpětí pro závažné přestupky dle Metodiky 2018, měl dále snížit (natož uložit sankce v symbolické výši), přičemž se nedomnívá, že by bylo třeba provést další ekonomickou analýzu – Úřad nesdílí názor o absenci skutečného dopadu na soutěž (jednání ve shodě představovalo dohodu s cílem narušit hospodářskou soutěž na relevantním trhu a mělo za výsledek narušení hospodářské soutěže, jak bylo potvrzeno druhostupňovým rozhodnutím), ani o absenci prospěchu na straně účastníků řízení z jednání ve shodě (z jednání měli účastníci řízení přinejmenším prospěch v podobě minimalizace rizika zrušení daňového zvýhodnění a ochrany oboru podnikání soutěžitelů Pluxee, Edenred a Up a tím zachování vysokých zisků plynoucích z této podnikatelské činnosti). Míru dopadu na konečné spotřebitele Úřad rovněž zhodnotil (viz subkapitola VI.2 tohoto rozhodnutí). Novost věci Úřad zohlednil snížením základní částky pokuty o 30 %.
200. Úřad nesouhlasí s tvrzením, že to, že dohodu bude považovat za protisoutěžní, bylo nepředvídatelné – v druhostupňovém rozhodnutí poukázal předseda Úřadu na fakt, že v únoru roku 2016 na Slovensku proběhlo správní řízení se sesterskými společnostmi účastníků řízení, jehož předmětem byl mj. model limitace počtu stravenek přijímaných v obchodních řetězcích na jeden nákup, inspirovaný dříve zavedeným modelem v ČR,[201] a byl označen za protisoutěžní cílovou dohodu, musel být pro účastníky tohoto řízení jasným signálem o možné protisoutěžnosti jejich vlastní dohody, která navíc byla úspěšně realizována, a to po mnohem delší dobu.[202] Nicméně předmětné správní řízení na Slovensku nebylo jediným vodítkem ve vztahu k možné problematičnosti jednání účastníků řízení – výše k nepředvídatelnosti změny v oblasti pokutování Úřad uvedl, že účastníkům řízení byla existence pravidel ochrany hospodářské soutěže známá.[203] V případě pochybností si měli obstarat právní radu buď využitím interního právního oddělení, či externích odborníků, podobně jako to učinili již v roce 2013 představitelé sesterských společností účastníků řízení, když v souvislosti s limitací použití stravenek oslovili advokátní kancelář, aby bylo jasné, které záležitosti mohou řešit společně, aby neporušili právní předpisy; k této otázce komunikovali e-mailem s názvem RE: Stanovisko k téme „Súťažno-právne otázky při obmedzení nákupov prostredníctvom stravných poukážok“ (AESP). Jak dále vyplývá z rozhodnutí Protimonopolního úřadu, limitace počtu stravenek byla ze strany právníků posouzena jako významné riziko a členové slovenské asociace se shodli, že limitaci je možné realizovat individuálně.[204] Judikaturou k nepředvídatelnosti rozhodnutí se tudíž Úřad na tomto místě dále nezabývá, pouze přisvědčuje společnosti Pluxee, že pokuty mohou být ukládány pouze v případě, kdy jsou založeny na jasném a jednoznačném právním základě – tímto základem je v případě jednání účastníků řízení zákon.
201. K míře podrobnosti Sdělení o pokutě se Úřad vyjadřoval v rámci vypořádání námitek výše, zde jen stručně opakuje, že toto sdělení nemuselo obsahovat detailní odůvodnění výše pokuty.
202. K roli orgánů státní správy, resp. vlivu vnitrostátních právních předpisů na jednání účastníků řízení se Úřad podrobněji vyjadřoval v prvostupňovém rozhodnutí, kde konstatoval plnou aplikovatelnost čl. 101 odst. 1 SFEU i § 3 odst. 1 zákona na posuzované jednání účastníků řízení.[205] Úřad uvádí, že zástupkyně Ministerstva financí problematiku řešila z důvodu, že druhotný oběh stravenek vedl k diskuzím o nutnosti revize daňového zvýhodnění stravenek, na jehož zachování měli vydavatelé stravenek zájem. Pokud určitou formou „posvětila“ implementaci opatření majících za cíl druhotnému oběhu stravenek zamezit, nelze tento fakt využít při hodnocení stupně škodlivosti dohody – sama zástupkyně Ministerstva financí uvedla, že omezení max. počtu stravenek použitelných při jednom nákupu představoval jeden z možných kroků a vydavatelé stravenek měli nadále zcela volné pole působnosti pro nezávislé stanovení podmínek přijímání stravenek a tyto neměly být implementovány na základě protisoutěžní dohody.
203. K údajné neexistenci škodlivého následku jednání účastníků řízení Úřad uvádí, že ten spatřuje v narušení hospodářské soutěže.[206]
VII.7 Úřad vychází z nesprávné hodnoty prodejů, další námitky
204. Úřad by měl dle účastníků řízení při stanovení pokuty vycházet pouze z tržeb účastníka řízení realizovaných v rámci vztahu s obchodními řetězci, které omezení 5 ks stravenek na 1 nákup uplatňovaly (resp. ve vztahu k nimž bylo prokázáno protisoutěžní jednání). Dle společnosti Pluxee by tak pokuta v jejím případě měla být násobně nižší.
205. Účastník řízení Edenred poukazuje na postup Evropské komise, která při kalkulaci pokut reflektuje skutečný účinek protisoutěžní dohody a vylučuje hodnoty prodejů, které nemají souvislost s daným porušením; o tento přístup by měl usilovat i Úřad, neboť rozhodovací praxe Evropské komise představuje významný interpretační vzor.
206. Účastník řízení Pluxee pléduje, aby Úřad od uložení pokuty buď zcela upustil, popř. ji i s ohledem na skutečnosti uvedené ve Vyjádření Pluxee, jakož i v předchozích podáních ve správním řízení, uložil jen v symbolické výši. Dále účastníci řízení navrhují, aby Úřad přerušil řízení až do doby rozhodnutí o správní žalobě projednávané v řízení u Krajského soudu v Brně, a to s ohledem na to, že pokud by bylo žalobě vyhověno, Úřad by neměl za co ukládat pokutu.
207. Účastníkům řízení není zřejmé, k čemu mají sloužit a co mají prokazovat dokumenty vložené do spisu úředním záznamem ze dne 5. 6. 2025,[207] tudíž se k nim nemohou odpovídajícím způsobem vyjádřit. Tím je zasahováno do práva společností na řádnou obhajobu, a to i ve spojení s tím, že Úřad do správního spisu nezaložil ani protokol o provádění dokazování mimo ústní jednání (srov. § 18 odst. 1 správního řádu).
Vyjádření Úřadu:
208. Námitce účastníků řízení nelze přisvědčit. Metodika 2018 jasně stanoví, že Úřad do hodnoty prodejů zahrne hodnotu tržeb za zboží (ve zde posuzovaném případě hodnotu tržeb za služby) přímo či nepřímo dotčené protisoutěžním jednáním (tržby na relevantním trhu).[208] Způsob vymezení relevantního trhu předseda Úřadu aproboval v druhostupňovém rozhodnutí. Proto Úřad vycházel z tržeb na relevantním trhu. Úřad nemohl uměle vyčlenit tržby týkající se pouze části akceptačních míst, i když by se jednalo o akceptační místa, prostřednictvím nichž byla protisoutěžní dohoda úspěšně plněna. Protisoutěžní dohodou bylo přímo či nepřímo dotčeno použití všech papírových stravenek – mohlo být ovlivněno množství stravenek použitých v těchto akceptačních místech a tím pádem mohlo být ovlivněno množství uplatněné v maloobchodních prodejnách neuplatňujících takové omezení i v restauracích – jestliže držitel stravenku neuplatní v jednom akceptačním místě, uplatní ji v akceptačním místě jiném, tj. pokud spotřebitel nemůže stravenku uplatnit v obchodním řetězci, uplatní ji např. v bistru nebo restauraci, ledaže by ji nechal propadnout. Proto je třeba zahrnout tržby účastníků řízení z použití stravenek i v dalších zařízeních (odlišných od obchodních řetězců, které omezení 5 ks stravenek na 1 nákup uplatňovaly) – těmito zařízeními jsou konkrétně maloobchodní prodejny neuplatňující takové omezení, ale i restaurace. Takové tržby je třeba považovat za tržby nepřímo dotčené protisoutěžním jednáním. Dále snížení možnosti restauratérů použít stravenky v rámci druhotného oběhu přinášelo vydavatelům stravenek vyšší tržby z provizí od provozovatelů restaurací.[209] Mezi další dotčené tržby je pak nutno rovněž řadit příjmy z propadnutých stravenek – uplatňování limitu 5 ks stravenek/nákup zvyšovalo pravděpodobnost, že část vydaných stravenek nebude vůbec uplatněna, resp. předložena ke zpětnému odkupu. V takovém případě je pro vydavatele ziskem celá hodnota stravenky. Tento zisk je třeba rovněž považovat za dotčený protisoutěžním jednáním. V neposlední řadě bylo zjištěno, že dohoda byla motivována snahou o zachování stravenkového podnikání,[210] tedy zachování toku veškerých tržeb z poskytování stravenek (tj. přesněji zachování toku tržeb jak z poskytování papírových stravenek, tak stravenek elektronických).[211]
209. S návrhem na uložení pokuty v symbolické výši či na její neuložení se Úřad vzhledem k tomu, že námitkám nepřisvědčuje, neztotožňuje. Řízení za současné situace nepřerušuje, a to z toho důvodu, že otázka přerušení řízení byla v minulosti na návrh účastníků řízení již řešena, a to na základě obdobné argumentace účastníků řízení – bylo pravomocně rozhodnuto o nepřerušení řízení a vzhledem k tomu, že důvody pro toto rozhodnutí Úřadu se nezměnily, resp. nenastaly žádné nové rozhodné skutečnosti, nehodlá Úřad za tohoto stavu řízení přerušovat a plně odkazuje na odůvodnění uvedené v usnesení o nepřerušení řízení, které je součástí správního spisu a účastníkům řízení bylo zasláno.[212]
210. Pokud účastníci řízení namítají, že není zřejmé, k čemu mají sloužit dokumenty založené do spisu úředním záznamem ze dne 5. 6. 2025, ani jaké závěry z nich Úřad činí, čímž se účastníci řízení nemohou k těmto podkladům vyjádřit, a proto je porušeno jejich právo na obhajobu, pak s nimi nelze souhlasit. Podklady byly založeny do správního spisu, neboť je Úřad považoval za relevantní pro dokreslení vymezení soutěžitele v návaznosti na námitky vznesené účastníky řízení v jejich vyjádřeních k podkladům rozhodnutí. Nejedná se o žádné překvapivé skutečnosti, ale o informace dostupné z veřejných zdrojů, těmito zdroji byli přímo soutěžitelé Pluxee, Edenred a Up.[213], [214] Podklady do správního spisu byly založeny v souladu s právními předpisy a ustálenou praxí Úřadu. Ten nemá povinnost při vkládání podkladů rozhodnutí do spisu uvádět, za jakým účelem je do spisu vkládá a co přesně z nich vyvozuje. To je předmětem až samotného rozhodnutí. Úřad umožnil všem účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a byla jim poskytnuta dostatečná lhůta pro vyjádření se k nim. O způsobu vymezení jednoho soutěžitele byli účastníci řízení informováni ve Sděleních o pokutě. Nynější rozhodnutí tak pro účastníky řízení nemůže představovat překvapivé rozhodnutí, proti němuž by se účastníci řízení nemohli účinně bránit a bylo by porušeno jejich právo na obhajobu.
211. K údajnému porušení ustanovení § 18 odst. 1 správního řádu, Úřad uvádí, že povinnost správního orgánu provést důkaz listinou ve smyslu § 53 odst. 6 správního řádu je navázána na ustanovení § 53 odst. 1 správního řádu. Ten stanovuje postup, kterým správní orgán získává dokumenty, které posléze nezůstávají součástí spisu, neboť je správní orgán vrací tomu, kdo je dle usnesení správního orgánu předložil. Všechny listiny, ze kterých Úřad vychází a kterými provádí důkaz, jsou založeny ve spisu a účastník řízení se s nimi seznámil při nahlížení do spisu a při seznámení se s podklady rozhodnutí.
212. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 21. 8. 2014, č.j. 10 As 16/2014-25 uvedl: „„Ustanovení § 53 odst. 6 se nevztahuje na všechny písemnosti (dokumenty či listiny), které jsou součástí spisu a které slouží jako podklad pro rozhodnutí. […] Sepsání protokolu o provedení důkazu listinou má význam především u „listin“ podle odst. 1 tohoto ustanovení […]. Takový postup by zcela postrádal význam v případě, kdy určitá listina je a po celou dobu správního řízení (a i poté) zůstane součástí spisu, na základě čehož mají účastníci řízení možnost se s ní na základě § 38 seznámit – pouhé přečtení takové listiny nebo sdělení jejího obsahu neznamená z hlediska listiny samotné žádnou „přidanou hodnotu“ (srov. Vedral J. Správní řád – Komentář, BOVA POLYGON, Praha 2006; 2012).“
VIII Úhrada a splatnost pokuty
213. Účastníci řízení provedou úhradu pokuty na účet Celního úřadu v Brně, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení. Uložené pokuty jsou splatné do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
IX Závěr
214. V souladu s § 67 odst. 1 správního řádu Úřad rozhodl o uložení pokut účastníkům řízení, tak jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí.
215. Toto rozhodnutí neobsahuje obchodní tajemství účastníků řízení – údaje označené jednotlivými účastníky řízení za obchodní tajemství, byly nahrazeny slovy […obchodní tajemství…]. Toto rozhodnutí má proto čtyři přílohy – v první příloze jsou odstavce z rozhodnutí obsahující odkryté údaje označené jako obchodní tajemství účastníkem řízení Pluxee, v druhé účastníkem řízení Edenred, ve třetí účastníkem řízení Up a ve čtvrté všemi účastníky řízení. Účastníci řízení obdrží rozhodnutí a příslušnou přílohu tohoto rozhodnutí. Příloha s odstavci z rozhodnutí obsahující odkryté údaje označené jako obchodní tajemství všemi účastníky řízení, nebude z důvodu ochrany jejich obchodního tajemství účastníkům řízení zaslána a zůstává založena ve spise. Tento způsob umožní zajistit požadovanou ochranu údajům, které si účastníci řízení označili jako obchodní tajemství, a současně uvést srozumitelně důvody pro závěry Úřadu pro účely následného přezkumu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
otisk úředního razítka
Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Za společnost Pluxee Česká republika a.s.
JUDr. Karel Muzikář, LL.M. (C.J.), advokát
Skils s.r.o. advokátní kancelář
Křižovnické nám. 193/2
110 00 Praha 1
Za společnost Edenred CZ s.r.o.
JUDr. Robert Neruda, Ph.D., advokát
HAVEL & PARTNERS, s.r.o., advokátní kancelář
Na Florenci 2116/15, Nové Město
110 00 Praha 1
Za společnost Up Česká republika s.r.o.
JUDr. Vilém Podešva, LLM, advokát
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
Na Pankráci 1683/127
140 00 Praha 4
Přílohy:
Příloha č. 1 – Odstavce z rozhodnutí obsahující odkryté údaje označené jako obchodní tajemství účastníkem řízení Pluxee (obdrží pouze Pluxee)
Příloha č. 2 – Odstavce z rozhodnutí obsahující odkryté údaje označené jako obchodní tajemství účastníkem řízení Edenred (obdrží pouze Edenred)
Příloha č. 3 – Odstavce z rozhodnutí obsahující odkryté údaje označené jako obchodní tajemství účastníkem řízení Up (obdrží pouze Up)
Příloha č. 4 – Odstavce z rozhodnutí obsahující odkryté údaje označené jako obchodní tajemství účastníky řízení Pluxee, Edenred a Up (zůstává založena ve spisu)
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dříve Sodexo Pass Česká republika a.s., IČO 61860476, se sídlem Radlická 2, 150 00 Praha 5 – Smíchov.
[2] Viz Oznámení o zahájení správního řízení ze dne 25. 6. 2018, č.j. ÚOHS-S0242/2018/KD-18776/2018/851/HMa, na l.č. 325-326 spisu správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD (dále též „spis“).
[3] Společně jsou dále označovány všechny uvedené společnosti též jako „účastníci řízení“.
[4] V podrobnostech Úřad odkazuje na dok. č. 875 spisu.
[5] Viz bod 3.29. a násl. příkazu předsedy Úřadu Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže účinného od 24. 4. 2018.
[6] Viz např. rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2008 sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ve věci RWE Transgas, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 18. 6. 2009 sp. zn. 1 As 28/2009 (též judikatura tam uvedená) aj.
[7] Žádosti o přerušení řízení viz dok. č. 827, 830 a 840 spisu. Sdělení Úřadu k těmto žádostem viz dok. č. 841-843 spisu.
[8] Viz dok. č. 897 spisu.
[9] Viz l.č. 3217-3263 spisu, resp. 3298-3342 spisu.
[10] Šlo o přípisy sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD, kdy přípis pro Up měl č. j. ÚOHS-15640/2022/852/HMa, přípis pro Edenred měl č. j. ÚOHS-15639/2022/852/HMa a pro Pluxee č. j. ÚOHS-15635/2022/852/HMa – vše na l.č. 5220-5222 spisu.
[11] Viz dok. č. 936 (dále jen „Sdělení o pokutě Up“), dok. č. 937 (dále jen „Sdělení o pokutě Edenred“), dok. č. 938 (dále jen „Sdělení o pokutě Pluxee“), společně dále jen „Sdělení o pokutě“.
[12] Proběhla tři kola seznámení s podklady rozhodnutí, protože po prvním i druhém kole seznámení s podklady do spisu přibyly další dokumenty/podklady rozhodnutí. Viz dok. č. 939-941 spisu (první kolo), dok. č. 972-974 spisu (druhé kolo), dok. č. 986 (v rámci třetího kola seznámení s podklady rozhodnutí Úřad účastníkům řízení rozeslal vyjádření k podkladům rozhodnutí ostatních účastníků řízení).
[13] Viz dok. č. 962 a 983 spisu (dále jen „Vyjádření Up“). Dále viz dok. č. 989 spisu.
[14] Viz dok. č. 965 a 982 spisu (dále jen „Vyjádření Pluxee“). Dále viz dok. č. 991 spisu.
[15] Viz dok. č. 968 a 985 spisu (dále jen „Vyjádření Edenred“). Dále viz dok. č. 990 spisu.
[16] Úřad konstatuje, že lhůty pro shledání viny a uložení pokuty dosud neuplynuly.
[17] Zákon č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[18] Nyní čl. 101 a 102 SFEU.
[19] Oznámení Komise Guidelines on the effect on trade concept contained in Articles 81 and 82 of the Treaty (2004/C 101/07).
[20] Francouzská společnost se sídlem 92130 Issy Les Moulineaux, Quai De La Bataille De Stalingrad 255 (nově přesunuto na adresu 16 Rue du Passeur de Boulogne), Francouzská republika, EUID: FR9201.350 925 384. Viz vyjádření společnosti Pluxee – dok. č. 911 spisu. Dříve se tato společnost jmenovala Sodexo Pass International SAS a byla dceřinou společností ovládanou francouzskou mateřskou společností Sodexo S.A., se sídlem Quai De La Bataille De Stalingrad 255, Issy Les Moulineaux, 92130, Francouzská republika identifikační číslo 301 940 219 (dále jen „PLUXEE INTERNATIONAL SAS“).
[21] Nizozemská společnost se sídlem 16 Rue du Passeur de Boulogne, 92130 Issy Les Moulineaux, Francouzská republika, identifikační číslo 982 425 704 (dále jen „Pluxee N.V.“) – viz dok. č. 919 spisu. Vedení (management) společnosti Pluxee N.V. má sídlo ve Francii – viz odkaz na konsolidovanou výroční zprávu Pluxee N.V. na https://www.pluxeegroup.com/sites/g/files/jclxxe221/files/2024-10/Pluxee_Annual_Report_2024.pdf - str. 36, 95 výroční zprávy (viz také příloha č. 3 dok. č. 933 spisu).
[22] Viz dok. č. 911 spisu.
[23] Viz výroční zpráva společnosti Pluxee N.V. dostupná na https://www.pluxeegroup.com/sites/g/files/jclxxe221/files/2024-10/Pluxee_Annual_Report_2024.pdf. – str. 152 výroční zprávy (viz také příloha č. 3 dok. č. 933 spisu).
[24] Viz také dok. č. 919 spisu (příloha Výroční zpráva – část Zpráva o vztazích, bod 3 – Způsob a prostředky ovládání).
[25] Tj. skupiny zastřešené společností Sodexo S.A.
[26] Působnost valné hromady vykonává jediný akcionář společnost PLUXEE INTERNATIONAL SAS.
[27] Viz stanovy společnosti Pluxee dostupné ve Sbírce listin na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=79652028&subjektId=458937&spis=75539.
[28] V období od roku 2001 do března 2015 patřil mezi členy představenstva Ing. Miroslav Sedlák, od července 2018 do března 2024 pak byl předsedou představenstva.
[29] Předmětem obchodního tajemství je vztah společnosti PLUXEE INTERNATIONAL SAS k dceřiným společnostem – v podrobnostech viz dok.č. 911 spisu.
[30] Předmětem obchodního tajemství je určení osob, které mají obstarávat každodenní řízení – v podrobnostech viz dok. č. 911 spisu.
[31] Předmětem obchodního tajemství je problematika personálního propojení a kumulace funkcí v rámci skupiny Pluxee – v podrobnostech viz dok. č. 911 spisu.
[32] Viz l.č. 64, 2671, 5234 spisu, dále také příloha č. 7 dok. č. 969 spisu.
[33] Viz l.č. 2072 spisu.
[34] Předmětem obchodního tajemství je popis tvorby strategie společnosti a finančního plánu a zapojení orgánů skupiny Pluxee do tohoto procesu – v podrobnostech viz dok. č. 911 spisu.
[35] Předmětem obchodního tajemství je popis oprávnění PLUXEE INTERNATIONAL SAS – v podrobnostech viz dok. č. 911 spisu.
[36] Viz příloha č. 3 dok. č. 933 spisu (strana 105 výroční zprávy Pluxee N.V. za rok 2024).
[37] Viz příloha č. 3 dok. č. 933 spisu (strana 75 výroční zprávy Pluxee N.V. za rok 2024). Ředitelem pro růst příjmů mj. v kontinentální Evropě byl jmenován dosavadní prezident pro Asii, Blízký východ, Turecko a Afriku. Je jedním ze tří členů výkonné komise, kteří mají za úkol podporovat týmy v jednotlivých zemích při stanovování, umožňování a sledování růstových plánů a zajišťování jejich nejlepšího plnění ve své třídě.
[38] Viz výroční zpráva společnosti Pluxee N.V. dostupná na https://www.pluxeegroup.com/sites/g/files/jclxxe221/files/2024-10/Pluxee_Annual_Report_2024.pdf. – str. 82, 191, 242 a násl. výroční zprávy (viz také příloha č. 3 dok. č. 933 spisu).
[39] Viz příloha č. 1 dok. č. 969 spisu.
[40] Předmětem obchodního tajemství je problematika obchodní politiky společnosti Pluxee – v podrobnostech viz dok. č. 911 spisu.
[41] Viz přílohy č. 4 a 5 dok. č. 933 spisu, kde je uvedeno, že skupina Pluxee působí v 31 zemích světa, má za sebou 45 let historie a má miliony uživatelů a obchodních partnerů.
[42] Předmětem obchodního tajemství je hodnocení vztahů a rizik v rámci skupiny Pluxee – v podrobnostech viz dok. č. 919 spisu (příloha Výroční zpráva – část Zpráva o vztazích, bod 7), viz také dok. č. 919 spisu (příloha Výroční zpráva – část Zpráva o vztazích, bod 4 – Přehled vzájemných smluv v rámci skupiny).
[43] Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 8. 5. 2013 ve věci C-508/11 P, Eni SpA v. Komise, EU:C:2013:289, odst. 47, rozsudek Tribunálu ze dne 6. 3. 2012 ve věci T-64/06, FLS Plast A/S v. Komise, EU:T:2012:102, odst. 29.
[44] Projekt Fúze viz l.č. 1102-1109 spisu.
[45] Společnost se sídlem 14-16 Boulevard Garibaldi 92130 Issy-les-Moulineaux, Francouzská republika, registrační číslo 493322978. Tato společnost měla dříve jinou právní formu – do 11. 5. 2021 šlo o Edenred SA – a sídlo bylo na Boulevard Gabriel Péri 166-180, 92240 Malakoff, Francouzská republika.
[46] Viz l.č. 832 a 4694 spisu.
[47] Viz Společenská smlouva Edenred CZ s.r.o. dostupná ve Sbírce listin na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=57862969&subjektId=402356&spis=250648.
[48] Viz rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady dostupné ve Sbírce listin na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=68251595&subjektId=402356&spis=250648.
[49] Viz vyjádření Edenred ze dne 8. 7. 2025, odst. 35 – dok. č. 985 spisu.
[50] Předmětem obchodního tajemství je otázka závislosti společnosti Edenred při tvorbě obchodní strategie – v podrobnostech viz dok. č. 913 spisu.
[51] Viz l. č. 3382 správního spisu.
[52] Viz příloha č. 7 dok. č. 969 spisu – před Bertrandem Dumazym byli jako skuteční majitelé zapsáni jiní členové top managementu skupiny (Arnaud Erulin, Philippe Relland-Bernard, Vianney Du Parc), kteří zastávali významné pozice v rámci Edenredu.
[53] Jde o 45 zemí – viz příloha č. 7 dok. č. 969 spisu.
[54] Předmětem obchodního tajemství je personální propojení společnosti Edenred s ostatními společnostmi ve skupině Edenred, role jednatelů – v podrobnostech viz dok. č. 913 spisu.
[55] Viz příloha č. 7 dok. č. 969 spisu – jako člen výkonného výboru se podílí na hlavních strategických, střednědobých a dlouhodobých rozhodnutích skupiny a sleduje je. Dále má na starosti např. navrhování a odpovídající implementaci zásad a programů skupiny, je mu funkčně podřízeno 40 právníků a lobbistů v různých zemích.
[56] Viz příloha č. 7 dok. č. 969 spisu – v minulosti byl CEO dceřiných společností Edenred v Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku, následně v období 2016-2020 byl CEO pro střední Evropu, v rámci této funkce definoval strategické plány a adaptoval je na každou zemi, v rámci digitální transformace stál za zlepšením ziskovosti díky proaktivní digitální transformaci, za migrace klientského portfolia na karty, spuštěním inovativních platebních řešení
digitalizací vztahů s klienty a uživateli, provedl organizační transformaci, kdy došlo k odklonu od dřívější striktně národní struktury a v oblasti financí, IT, marketingu a rozvoje obchodu a tím k posílení odbornosti a zvýšení efektivity.
[57] Viz příloha č. 7 dok. č. 969 spisu – nyní je mj. ředitelkou pro střední a východní Evropu. Dále viz https://www.edenred.cz/tiskove-zpravy/jmenovani-noveho-generalniho-reditele-edenredu-ceska-republika.
[58] Viz příloha č. 7 dok. č. 969 spisu.
[59] Viz příloha č. 7 dok. č. 969 spisu – aktuálně je CEO v oblasti zaměstnaneckých řešení, je členem výkonného výboru spolu s Philippe Relland-Bernardem.
[60] Jednatel se přitom řídí zásadami a pokyny společníka – viz § 195 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění.
[61] Viz příloha dok. č. 913 spisu – výroční zpráva za rok 2023.
[62] Viz příloha dok. č. 913 spisu – výroční zpráva za rok 2023.
[63] Viz příloha dok. č. 913 spisu – výroční zpráva za rok 2023. Úřad nemá k dispozici výroční zprávu za rok 2024 – auditovanou účetní závěrku bude mít společnost Edenred k dispozici až [obchodní tajemství]; Cash pooling je bankovní nástroj umožňující podnikům dosahovat likvidity při celkově nižších nákladech. Je vyhledáván zejména velkými holdingovými korporacemi. Optimalizace množství drženého krátkodobého finančního majetku ve skupině je dosahováno prostřednictvím soustředění zůstatků bankovních účtů skupiny na jednom hlavním účtu. Na tomto účtu je koncentrována likvidita skupiny, ze které mohou čerpat ostatní podniky ve skupině, které nejsou v daný okamžik likvidní.
[64] Společnost se sídlem 9/11 Boulevard Louise Michel, 92230 Gennevilliers, Francouzská republika, reg. č. 518856281.
[65] Společnost se sídlem 27-29 Avenue Des Louvresses, Z.A.C. Des Louvresses, 92230 Gennevilliers, Francouzká republika, reg. č. 642044366 – viz dok. č. 912 spisu.
[66] Konkrétně jde o společnost Up Slovensko, s.r.o., se sídlem Tomášikova 64/A, 821 01 Bratislava, Slovenská republika.
[67] Společnost na svých internetových stránkách uvádí mezinárodní pobočky z více než dvaceti různých zemí – viz příloha č. 7 dok. č. 969 spisu.
[68] Viz Společenská smlouva společnosti Up dostupná ve Sbírce listin na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=56580310&subjektId=669413&spis=123670
[69] Předmětem obchodního tajemství je úloha ovládané osoby – v podrobnostech viz příloha s názvem P6_Up_CR_VZ_2024_DEF.pdf dok. č. 971 spisu.
[70] Předmětem obchodního tajemství je popis míry autonomie Up ve vztahu k mateřské společnosti, resp. společnostem sesterským – v podrobnostech viz dok. č. 912 spisu.
[71] Viz příloha č. 7 dok. č. 969 spisu.
[72] Viz nefinanční výroční zpráva skupiny za rok 2023 – příloha č. 2 dok. č. 969 spisu.
[73] Viz příloha č. 3 dok. č. 912 spisu (výroční zpráva za rok 2023).
[74] Předmětem obchodního tajemství jsou informace k dodavatelsko-odběratelským vztahům ve skupině – v podrobnostech viz příloha s názvem P6_Up_CR_VZ_2024_DEF.pdf dok. č. 971 spisu.
[75] Úřad v prvostupňovém rozhodnutí v odůvodnění pokut uvedl, že používá termín „přestupek“, přestože pokuta je ukládána za porušení článku 101 SFEU, které není přestupkem dle zákona, a odůvodnil to tak, že uložení sankce za porušení čl. 101 SFEU se řídí příkazem předsedy Úřadu Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže (účinným od 24. 4. 2018), který stanoví pravidla pro uložení sankce za přestupky dle zákona. Nicméně pro vyloučení pochybností a ve světle závěrů předsedy Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí ohledně nepřezkoumatelnosti prvostupňového rozhodnutí ve věci pokut bude Úřad v dalším textu odůvodnění pokut důsledně odlišovat porušení čl. 101 SFEU a přestupek uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona.
[76] V případě, že Úřad v tomto rozhodnutí pro protisoutěžní jednání účastníků řízení užije pojmu „dohoda“, je míněna dohoda v širším slova smyslu; to není v rozporu se závěrem předsedy Úřadu, který pravomocně ve výroku I. druhostupňového rozhodnutí jednání překvalifikoval na jednání ve vzájemné shodě.
[77] I když porušení čl. 101 SFEU není v zákoně uvedeno jako přestupek, Úřad hodnotí porušení SFEU obdobně jako spáchání přestupku dle zákona.
[78] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2013 sp. zn. 7 As 15/2013, str. 59. Nebo viz rozsudek téhož soudu ze dne 16. 12. 2013 sp. zn. 5 Afs 69/2012-240, ve věci Kartel pekařů, odst. 54: „Otázku posouzení horní hranice maximálně možné pokuty a samotného algoritmu jejího výpočtu je totiž třeba zásadně odlišovat. Druhá z uvedených se totiž odehrává plně v mezích správního uvážení žalovaného [Úřadu].“
[79] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2007 sp. zn. 62 Ca 27/2006 ve věci ČSAD Liberec, str. 182, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2010 sp. zn. 8 Afs 48/2007, str. 249, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2020 sp. zn. 5 As 204/2019-62 ve věci Armex Oil, v němž je uvedeno: „Majetkovou situaci je třeba zkoumat nejen z toho důvodu, zda uložená pokuta není pokutou likvidační, ale i proto, aby byla adekvátní. V soutěžním právu to platí o to více, že zde vystupují nejrůznější soutěžitelé, jejichž ekonomická síla může být (a v praxi bývá) odlišná, čemuž musí odpovídat i uložená pokuta, jejíž dostatečný účinek nelze podceňovat. Každá pokuta musí působit nejen preventivně, tj. musí přimět pachatele k nápravě, resp. odradit jeho i jiné osoby od páchání obdobných deliktů, ale též represivně; tzn., že by měla být do jisté míry citelná a zasáhnout určitým přiměřeným způsobem do poměrů pachatele – zde: žalobkyně.“, odst. 23, a dále „S jistou mírou zjednodušení by se dalo říci, že pokuta, která nebolí, nedává smysl, ledaže by se jednalo o výjimečný případ a postačilo by uložení pouze symbolické pokuty.“, odst. 24.
[80] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2007 sp. zn. 62 Ca 20/2006 ve věci Telefónica O2,
str. 72.
[81] Viz § 22b odst. 3 zákona.
[82] Viz § 33 odst. 1 přestupkového zákona.
[83] Nenarušená/fungující soutěž na vnitřním trh EU versusnenarušená/fungující soutěž na národním trhu. Viz např. rozsudek NSS ze dne 3. 12. 2008 sp. zn. 7 Afs 7/2008-200 ve věci Tupperware, str. 16 a 17.
[84] Viz bod 3.29. a násl. Metodiky 2018.
[85] Viz např. rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2008 sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ve věci RWE Transgas, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 18. 6. 2009 sp. zn. 1 As 28/2009 (též judikatura tam uvedená) aj.
[86] Blíže k cílům unijního soutěžního práva viz např. BISHOP, Simon a Mike WALKER. The economics of EC competition law: concepts, application and measurement. 3. ed. London: Sweet & Maxwell, 2010. ISBN 978-0-421-93190-9, str. 4–8.
[87] Srov. např. rozsudek NSS sp. zn. 7 Afs 7/2008 ze dne 3. 12. 2008 ve věci Tupperware nebo rozsudek téhož soudu sp. zn. 5 Afs 15/2012 ze dne 28. 3. 2014 ve věci RWE Supply & Trading CZ.
[88] Viz odst. 696 druhostupňového rozhodnutí.
[89] Viz bod 3.3 písm. a) Metodiky 2018.
[90] Blíže viz prvostupňové rozhodnutí část VI.3 Uzavření a trvání zakázané dohody nebo výrok I. druhostupňového rozhodnutí.
[91] Blíže viz prvostupňové rozhodnutí část VI.2 Charakter posuzované dohody nebo výrok I. druhostupňového rozhodnutí.
[92] Viz prvostupňové rozhodnutí část IV.11 Rekapitulace zjištěných skutečností.
[93] Podrobnosti k asociaci viz body 60. a násl. prvostupňového rozhodnutí.
[94] Srov. rozhodnutí Evropské komise ze dne 24. 7. 2002 ve věci COMP/E-3/36.700 Industrial and medical gases, odst. 423, kde bylo mj. konstatováno, že předmětné dohody/jednání ve shodě v daném sektoru, jakožto sektoru středního ekonomického významu, představují spíše závažné porušení soutěžních pravidel než porušení velmi závažné.
[95] Konkrétně jde o obchodní podmínku zavedenou vůči obchodním řetězcům týkající se přijímání papírových stravenek spočívající zejména ve stanovení maximálního počtu 5 kusů papírových stravenek od jednoho emitenta (vydavatele stravenek), které mohou být v obchodním řetězci přijímány při platbě za jeden nákup (dále jen „5 ks stravenek/nákup“).
[96] Dnes již neexistující společnost se sídlem Nárožní 1359/11, 158 00 Praha 5, IČO 05433720.
[97] Viz l.č. 2222 spisu.
[98] Úřad v tomto ohledu odkazuje na rozhodnutí Komise ze dne 8. 7. 2021 ve věci AT.40178, Car Emissions, odst. 234–235, kde byl zvolen obdobný postup.
[99] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2015, č. j. 4 As 53/2015 – 26.
[100] Účastník řízení Pluxee byl jediným členem (v té době ještě) skupiny Sodexo, který byl aktivní na území České republiky na relevantním trhu. Hodnota tržeb viz l.č. 1699 a 1953 spisu.
[101] Viz dok. č. 911, 919 a 934 spisu. Tento údaj Úřad zjistil sečtením čistého obratu společnosti Pluxee (bez in-house dodávek) a společnosti PLUXEE INTERNATIONAL SAS (bez in-house dodávek společnosti Pluxee). Obrat společnosti Pluxee N.V. Úřad do obratu soutěžitele Pluxee nezapočetl, neboť z poskytnutých podkladů nebylo možné určit přesnou výši in-house dodávek mezi touto společností a účastníkem řízení – nicméně pro účely ověření, že pokuta nepřekročí 10 % celkového čistého obratu soutěžitele, zcela postačovalo zahrnutí obratu společnosti PLUXEE INTERNATIONAL SAS.
[102] Blíže viz část týkající se souběhu porušení § 3 zákona a čl. 101 SFEU.
[103] Konkrétní číslo představuje obchodní tajemství.
[104] Údaje převzaty ze Sbírky listin.
[105] K přechodu odpovědnosti za porušení soutěžních pravidel na právního nástupce, pokud společnost, která porušení spáchala, přestala existovat, viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 8. 7. 1999 ve věci C-49/92 P, Anic Partecipazioni v. Komise, EU:C:1999:356, odst. 145.
[106] Účastník řízení Edenred byl jediným členem skupiny Edenred, který byl aktivní na území České republiky v odvětví vydávání, správy a výkupu stravenek a zaměstnaneckých benefitů. Hodnota tržeb viz l.č. 1818 spisu.
[107] Viz dok. č. 935 spisu – celkový obrat soutěžitele zahrnuje obrat společnosti Edenred a obrat společnosti Edenred SE, přičemž v případě účastníka řízení Edenred se jedná o neauditované údaje, ale vzhledem k tomu, že […obchodní tajemství…], považuje Úřad tyto údaje za dostatečné pro účely zhodnocení, zda nebyl překročen zákonný limit 10 % čistého obratu soutěžitele; auditované údaje by měly být k dispozici v […obchodní tajemství…].
[108] Blíže viz část týkající se souběhu porušení § 3 zákona a čl. 101 SFEU.
[109] Konkrétní číslo představuje obchodní tajemství.
[110] Údaje převzaty ze Sbírky listin.
[111] Účastník řízení Up byl jediným členem skupiny Up, který byl aktivní na území České republiky v odvětví vydávání, správy a výkupu stravenek a zaměstnaneckých benefitů. Hodnota tržeb viz l.č. 1794 spisu.
[112] Viz dok. č. 931 spisu – celkový obrat soutěžitele zahrnuje obrat společnosti Up, C.D Holding Internationale a obrat společnosti UP, přičemž se jedná o neauditované údaje, Úřad však tyto údaje považuje za dostatečné pro účely zhodnocení, zda nebyl překročen zákonný limit 10 % čistého obratu soutěžitele.
[113] Blíže viz část týkající se souběhu porušení § 3 zákona a čl. 101 SFEU.
[114] Konkrétní číslo představuje obchodní tajemství.
[115] Do čistého zisku za rok 2020 se promítla skutečnost, že společnost vytvořila rezervu na soudní spor ve výši cca 80 mil. Kč.
[116] Údaje převzaty ze Sbírky listin.
[117] Šlo o přípisy ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0242/2018/KD, kdy přípis pro Up měl č. j. ÚOHS-15640/2022/852/HMa, přípis pro Edenred měl č. j. ÚOHS-15639/2022/852/HMa a pro Pluxee č. j. ÚOHS-15635/2022/852/HMa – vše na l.č. 5220-5222 spisu.
[118] § 21b. In: ORŠULOVÁ, A., RAUS, D. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: Komentář. [Systém ASPI].
Wolters Kluwer (cit. 19. 5. 2025). ASPI_ID KO143_2001CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X; § 7. In: ORŠULOVÁ, A., RAUS, D. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: Komentář.
[119] Srov. Správní řád: komentář. Edited by Josef Vedral. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ivana Hexnerová – Bova Polygon, 2012. 1446 s. ISBN 9788072731664. strana 776.
[120] Srov. § 7 odst. 3 zákona a § 21b zákona.
[121] Rozhodnutí ze dne 30. 6. 2025 sp. zn. č.j. 29 Af 3/2021-342, odst. 31-34.
[122] Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 61/2005-183 ze dne 29. 10. 2007.
[123] Viz také rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Česká rafinérská, sp. zn. 5 As 61/2005-183 ze dne 29. 10. 2007,str. 192.
[124] Viz RAUS, D., ORŠULOVÁ, A. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 680 s., s. 38–39.
[125] Podobný názor zastává i JUDr. Jiří Kindl, M.Jur., Ph.D., jeden z právních zástupců společnosti Pluxee. Ve svém článku Podnik nebo soutěžitel … záleží na tom?, uvádí, že při výkladu pojmu soutěžitel je nejen možností, ale současně i nutností vycházet z evropské judikatury a dovozuje nutnost jednotného výkladu komunitární a vnitrostátní české definice undertaking a soutěžitel. J. Kindl v tomto článku také uvádí, že dceřiné společnosti se v evropském soutěžním právu považují jen za složky jediného podniku, kterým je právě příslušná ekonomická jednotka. Viz KINDL, Jiří. Podnik nebo soutěžitel ... záleží na tom? Právní rozhledy, 2006, č. 5, s. 161–170.
[126] Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. 9. 2009 ve věci C-97/08 P, Akzo Nobel a další v. Komise, EU:C:2009:536.
[127] Viz odst. 61 tamtéž.
[128] Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 29. 9. 2011 ve věci C-521/09 P, Elf Aquitaine SA v. Komise, 62009CJ0521, odst. 3.
[129] Viz odst. 63 a 64 rozsudku Soudního dvora ze dne 10. 9. 2009 ve věci C-97/08 P, Akzo Nobel NV a další v. Komise, EU:C:2009:536.
[130] Stanovisko generální advokátky Juliane Kokott přednesené dne 23. dubna 2009 (1) ve věci C-97/08 P Akzo Nobel NV a další v. Komise, EU:C:2009:262, odst. 73.
[131] Rozsudek Tribunálu ze dne 12. července 2018 ve věci T-419/14, The Goldman Sachs Group, Inc. v. Komise, 62014TJ0419, odst. 52.
[132] Stanovisko generální advokátky Juliane Kokott přednesené dne 23. dubna 2009 (1) ve věci C-97/08 P Akzo Nobel NV a další v. Komise, EU:C:2009:262, odst. 75.
[133] Tamtéž, poznámka č. 67.
[134] Tamtéž, odst. 89.
[135] Tamtéž, odst. 90.
[136] Tamtéž, odst. 91 a 92.
[137] Rozsudek Tribunálu ze dne 12. července 2018 ve věci T-419/14, The Goldman Sachs Group, Inc. v. Komise, 62014TJ0419, odst. 46.
[138] Rozsudek Tribunálu ze dne 15. července 2015 ve věci T-436/10, HIT Groep BV v. Komise, EU:T:2015:514, odst. 125. Také rozsudek Soudního dvora ze dne 8. 5. 2013 ve věci C-508/11 P, Eni SpA v. Komise, EU:C:2013:289, odst. 48, dle kterého i ve zvláštním případě, kdy holdingová společnost vlastní 100 % kapitálu prostřední společnosti, která vlastní veškerý kapitál dceřiné společnosti její skupiny, jež porušila unijní pravidla hospodářské soutěže, existuje vyvratitelná domněnka, podle které holdingová společnost vykonává rozhodující vliv na jednání prostřední společnosti a nepřímo, prostřednictvím takové společnosti, též na jednání uvedené dceřiné společnosti.
[139] Srov. odst. 73 a 74 rozsudku rozsudku Soudního dvora ze dne 10. 9. 2009 ve věci C-97/08 P, Akzo Nobel NV a další v. Komise, EU:C:2009:536.
[140] Předmětem obchodního tajemství je, na základě čeho generální ředitel vykonává činnost – viz str. 5 dok. č. 911 spisu.
[141] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Česká rafinérská, sp. zn. 5 As 61/2005-183 ze dne 29. 10. 2007.
[142] Viz přílohy 3-6 dok. č. 969 spisu.
[143] Viz např. vyjádření p. Bertranda Dumazyho v Integrované zprávě 2024-2025, str. 5, 6 (viz příl. č. 3 dok. č. 969), který opakovaně o skupině Edenred hovoří jako o jednotné entitě, která má 60 mil. uživatelů, 1 mil. firemních zákazníků, více než 2 mil. partnerských obchodníků ve 45 zemích, zdůrazňuje rekordní tržby (např. 2,9 mld. EUR za rok 2024) – ve vyjádřeních používá označení „my“, „naši zákazníci“, „naši zaměstnanci“ apod. Dále p. Dumazy hovoří o klíčových cílech strategického plánu, popisuje hlavní motory růstu, silné stránky skupiny pro rok 2025, dále uvádí např.: „Také posílíme naši provozní výkonnost zaměřením se na agilitu naší organizace, efekty rozsahu naší platformy a optimalizaci našich nákladů. Vím také, že se můžeme spolehnout na neochvějné nasazení našich 12 000 zaměstnanců a škálovatelnost naší distribuované a distribuční digitální platformy. Kombinací těch nejlepších lidí a technologií neexistuje nic, čeho bychom nemohli dosáhnout.“ (zvýrazněno Úřadem). „Budeme i nadále inovovat, zkoumat nové trhy a posilovat náš model digitální platformy, abychom zajistili náš udržitelný a ziskový růst.“
[144] Viz příloha dok. č. 913 spisu – výroční zpráva za rok 2023.
[145] Tuto námitku uplatnila již v předchozím průběhu řízení v rámci vyjádření ke sdělení výhrad ze dne 7. 1. 2022 a v doplnění rozkladu ze dne 16. 11. 2022.
[146] Viz např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 13. února 1969 ve věci 14-68, Walt Wilhelm a další proti Bundeskartellamt, ECLI:EU:C:1969:4.
[147] Viz https://sbirka.nssoud.cz/cz/hospodarska-soutez-zneuziti-dominantniho-postaveni-spravni-trestani-zasada-ne-bis-in-idem-jednocinny-soubeh-komunitarnich-a-vnitrostatnich-deliktu.p1737.html#:~:text=,obou%20deliktech%20vylou%C4%8Dena%20aplikace%20z%C3%A1sady.
[148] Viz https://sbirka.nssoud.cz/cz/hospodarska-soutez-zneuziti-dominantniho-postaveni-spravni-trestani-zasada-ne-bis-in-idem-jednocinny-soubeh-komunitarnich-a-vnitrostatnich-deliktu.p1737.html#:~:text=,obou%20deliktech%20vylou%C4%8Dena%20aplikace%20z%C3%A1sady.
[149] Jedná se o Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, uveřejněné Úřadem v měsíci dubnu roku 2007 (dále jen „Původní metodika“).
[150] Jde o e-mail ze dne 25. 1. 2013 odeslaný panem [Jméno Příjmení], předsedou asociace vydavatelů stravenek a členem představenstva společnosti Pluxee, předsedovi slovenské obdoby této asociace a jednateli společnosti Up Slovensko, s.r.o. s předmětem Výměna zkušeností, včetně příloh, kterými jsou tři dokumenty MS Word (APSS_SPCR_5_ks_stravenek_WEB.doc, APSS_5_ks_stravenek.doc, APSS_informace pro prodejny.doc) a dva dokumenty MS PowerPoint (APSS_AHOLD_25062003 posl.ppt, APSS_5ks.ppt) (dále jen „E-mail“). Viz l.č. 344 a násl. spisu.
[151] Jde o dopis asociace vydavatelů stravenek ze dne 10. 7. 2009 adresovaný obchodnímu řetězci TESCO (dále jen „Dopis Asociace“).
[152] Viz č. l. 1 správního spisu S0242/2018/KD a dále shrnutí v odst. 2 prvostupňového rozhodnutí.
[153] Tesco Stores ČR a.s., se sídlem Vršovická 1527/68b, 100 00 Praha, IČO 45308314 (dále jen „TESCO“).
[154] Rozhodnutí Evropské komise č. ze dne 19. 3. 2013, č. AT.39922 ve věci Automotive bearings, odst. 79.
[155] Spodní hranice pro závažné přestupky v Metodice 2018 činí 3 % hodnoty tržeb, tj. 1/5 celkového rozmezí, v němž se metodika pohybuje (tj. 0–15 %), kdežto u Původní metodiky byla spodní hranice pro závažné přestupky ve výši 0,5 %, což je 1/6 celkového rozmezí, v němž se Původní metodika pohybuje (tj. 0–3 %). Obdobné konstatování platí pro horní hranici rozmezí pro závažné přestupky (10 % v Metodice 2018 představuje 2/3 rozmezí, kdežto 1 % dle Původní metodiky představuje 1/3 rozmezí). Jinými slovy, pokud by rozmezí dle Metodiky 2018 měla přesně poměrově odpovídat rozmezím dle Původní metodiky tak, aby byly zachovány poměry, musela by rozmezí dle Metodiky 2018 být 0–2,5 %, 2,5–5 % a 5–15 %. Na první pohled je tak zřejmá odlišná konstrukce obou metodik a přísnější nastavení spodní i horní hranice u závažných přestupků. Uvedené konstatování platí i pokud bychom přistoupili na obrácený přepočet, tj. že dle rozmezí v Metodice 2018 určíme rozmezí, kterému by mělo odpovídat rozmezí Původní metodiky: pak by pro závažné delikty platilo rozmezí 0,6 až 2 % (protože 3–10 % dle Metodiky 2018 je rozmezí odpovídající jedné pětině až dvěma třetinám disponibilního rozmezí, pak 0,6–2 % je jedna pětina až dvě třetiny disponibilního rozmezí dle Původní metodiky).
[156] Úřad připomíná, že základní částka pokuty se rovná součinu podílu hodnoty tržeb (tj. hodnoty tržeb upravené příslušným procentem závažnosti) a koeficientu času, tj. před zohledněním polehčujících a přitěžujících okolností.
[157] Tržby za prodej výrobků a služeb účastníků řízení byly v letech 2004-2017 setrvale rostoucí, konkrétně u Pluxee šlo o tyto hodnoty: 306 314 000 Kč; 348 944 000 Kč; 402 293 000 Kč; 481 361 000 Kč; 540 885 000 Kč; 578 504 000 Kč; 567 972 000 Kč; 600 309 000 Kč; 634 875 000 Kč; 640 113 000 Kč; 657 408 000 Kč; 679 123 000 Kč; 734 131 000 Kč; 798 662 000 Kč (zdroj: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=458937). U Up se předmětné tržby vyvíjely takto: 81 857 000 Kč; 94 332 000 Kč; 107 891 000 Kč; 116 896 000 Kč; 132 578 000 Kč; 137 831 000 Kč; 148 674 000 Kč; 154 213 000 Kč; 155 068 000 Kč; 164 783 000 Kč; 172 125 000 Kč; 188 128 000 Kč; 212 249 000 Kč; 236 907 000 Kč (zdroj: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=669413). U Edenred šlo v období let 2010-2017 o tyto částky: 366 512 000 Kč; 370 692 000 Kč; 382 073 000 Kč; 395 154 000 Kč; 402 944 000 Kč; 441 243 000 Kč; 468 247 000 Kč; 509 472 000 Kč (zdroj: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=402356).
[158] Rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. 1. 2009, č. AT.39406 ve věci Marine Hoses, odst. 422. V rozhodnutí Úřadu ze dne 21. 9. 2018, č. j. S0633/2016/KD- 27706/2018/852/DSv ve věci Rail Cargo Austria AG a další pak nebylo možné vycházet jen z objemu zboží dotčeného v posledním roce trvání kartelu, neboť přepravené objemy zboží v průběhu trvání projektu Italia kolísaly, a poslední rok měla přepravená tonáž výrazně klesající tendenci (odst. 114).
[159] Rozhodnutí Evropské komise č. ze dne 19. 3. 2013, č. AT.39922 ve věci Automotive bearings, odst. 77.
[160] Rozhodnutí Úřadu ze dne 5. 9. 2022, č. j. ÚOHS-30580/2022/871 ve věci Z – TRADE s. r. o., rozhodnutí Evropské komise ze dne 8. 12. 2010, č. AT.39309 ve věci LCD, odst. 384.
[161] Konkrétně účetní období, po jehož celou dobu trvání se soutěžitel protiprávního jednání dopouštěl.
[162] Viz l.č. 3217-3263 a 5221 spisu.
[163] Narozdíl od společnosti Edenred má účastník řízení Up již od roku 2020 vytvořenu rezervu na pokutu – viz příloha výroční zprávy společnosti Up za 2023 – příloha s názvem Příloha_č_3_VZ_Up_CR_2023.pdf dok. č. 912 spisu.
[164] Viz § 22b odst. 8 zákona. Zákon obsahuje speciální úpravu.
[165] Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věcech T-56/09 a T-73/09, Saint-Gobain v Komise, EU:T:2014:160, odstavce 267, 269, 270, 273.
[166] Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. 6. 2005 ve věci C-189/02 P, Dansk Rørindustri, a další v. Komise, EU:C:2005:408, odst. 226.
[167] Přičemž dle Pluxee je pojem právo třeba vykládat tak, že zahrnuje judikaturu i ustálenou praxi, k čemuž odkazuje na unijní judikaturu.
[168] Viz např. rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ze dne 12. 2. 2008 ve věci 21906/04, Kafkaris proti Kypru, odst. 138. Dále je odkazováno na rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 21. 10. 2013 ve věci 42750/09 Del Río Prada proti Španělsku, odst. 79, rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 27. 1. 2015 ve věci 59552/08, Rohlena proti České republice, odst. 50, rozsudek čtvrtého senátu ESLP ze dne 7. 2. 2012 ve věci 20134/05, Alimuçaj proti Albánii, odst. 154 až 162.
[169] Srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. 6. 2005 ve věci C-189/02 P, Dansk Rørindustri, a další v. Komise, EU:C:2005:408 a dále rozsudek Soudního dvora ze dne 7. 6. 2007 ve věci C-76/06 P, Britannia Alloys & Chemicals v. Komise, EU:C:2007:326.
[170] Viz vypořádání námitky účelového zahájení výše.
[171] Nejvyšší správní soud v tomto směru mnohokrát judikoval, že vlastní pravidla, resp. vlastní správní praxe, správní orgán zavazují: „Se zřetelem na svou judikaturu se Nejvyšší správní soud zcela shoduje se stěžovatelem v tom, že ze zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (viz čl. 1 věta první Listiny základních práv a svobod) vyplývá princip zásadní vázanosti správního orgánu vlastní správní praxí v případě, že mu zákon dává prostor pro uvážení, pokud se taková praxe vytvořila. Tento princip lze považovat za jeden z vůdčích ústavních principů, jež musí veřejná správa ve své činnosti respektovat, který našel ostatně své legislativní vyjádření i v ust. § 2 odst. 4 in fine správního řádu.“ – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2009, č. j. 7 As 43/2009-52.
[172] Shodně se k dané problematice staví i unijní judikatura: „V projednávané věci Komise uplatnila pokyny za účelem stanovení pokuty uložené ADM. Jednak pokyny stanoví pravidlo chování, od kterého se Komise nemůže odchýlit, aniž by byla sankcionována z důvodu porušení obecných právních zásad, jako je rovné zacházení a ochrana legitimního očekávání. A jednak pokyny zajišťují právní jistotu dotyčných podniků, jelikož určují metodologii, kterou si Komise stanovila pro stanovení výše pokut uložených na základě čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17.“ – viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 19. 3. 2009 ve věci C-510/06 P, Archer Daniels Midland Co. Shodně rovněž v rozsudku Tribunálu ze dne 5. 4. 2006 ve věci T-279/02, Degussa AG.
[173] Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věcech T-56/09 a T-73/09, Saint-Gobain v Komise, EU:T:2014:160.
[174] Tamtéž, odst. 117.
[175] Tamtéž, odst. 276.
[176] Tamtéž, odst. 277 – Tribunál zde odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. 6. 2005 ve věci C-189/02 P, Dansk Rørindustri, a další v. Komise, EU:C:2005:408, odst. 228, 229 a 230. Odkaz účastníka řízení Edenred na odst. 226 tohoto rozsudku je tak vytržen z kontextu.
[177] Viz také rozsudek Soudu prvního stupně (dnešní Tribunál) ze dne 5. 4. 2006 ve věci T-279/02, Degussa AG v. Komise, EU:T:2006:103, odst. 391–396: Podniky, vůči nimž se vede správní řízení, jež může vyústit v pokutu, nemohou nabýt legitimního očekávání, že Komise nepřekročí úroveň pokut používanou dříve, ani očekávání ohledně metody jejich výpočtu. Uvedené podniky tedy musí vzít v úvahu možnost, že se Komise kdykoli rozhodne, při dodržení pravidel pro svou činnost, zvýšit úroveň pokut ve srovnání s úrovní používanou v minulosti. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že předvídatelnost zákona nebrání tomu, aby dotyčná osoba byla přinucena obstarat si odbornou radu pro přiměřené posouzení důsledků, jež mohou za okolností konkrétního případu z daného jednání vyplývat. To platí zvláště pro podnikatele, kteří obvykle musí při výkonu svého povolání prokazovat značnou obezřetnost. Lze tedy od nich očekávat, že pečlivě posoudí rizika, která toto povolání zahrnuje. Z toho je tedy nutno vyvodit závěr, že nová metoda výpočtu pokut, za předpokladu, že má přitěžující účinek, pokud jde o úroveň ukládaných pokut, byla rozumně předvídatelná. Proto Komise tím, že v Rozhodnutí vůbec použila pokyny na protiprávní jednání, k němuž došlo před jejich přijetím, neporušila zákaz zpětné účinnosti.
[178] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2012, č. j. 1 Afs 77/2012-46.
[179] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2020, č. j. 62 Af 15/2019-238.
[180] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 43/2009-52 ze dne 13. 8. 2009.
[181] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 88/2006-159 ze dne 24. 2. 2010.
[183] Viz dok. č. 980 spisu.
[184] Dostupné na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=17859633&subjektId=745859&spis=331092. Stejným způsobem jsou tyto články formulovány i ve stanovách z roku 2021.
[185] S obsahem prezentace týkající se hlavních změn v nové metodice se lze i k dnešnímu dni stále seznámit na: https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/konference-a-seminare/uskutecnene-akce/svatomartinska-konference-2016/predstaveni-prednasejicich-a-jejich-prezentace.html.
[186] Dostupné na: https://uohs.gov.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/aktuality-z-vyznamne-trzni-sily/2217-druhy-den-svatomartinske-konference-se-nesl-v-duchu-digitalni-ekonomie-a-vyznamne-trzni-sily.html.
[187] K námitce Up, že předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí neuvedl žádné závažné okolnosti a důvody přijetí Metodiky 2018, a že takové ani neexistují, Úřad uvádí, že právě jmenované důvody přijetí Metodiky 2018 považuje za racionální a dostatečně závažné; také předseda Úřadu uvedl účel Metodiky 2018 v odst. 757 druhostupňového rozhodnutí.
[188] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2024, č.j. 31 Af 47/2022-968, odst. 104. Obdobně rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2022, ve věci č.j. 31 Af 5/2021-844, Baby Direct, s. 21.
[189] K otázce předvídatelnosti srov. rozsudek SDEU ve věci Dansk Rorindustri – C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P, C-208/02 P a C-213/02 P ze dne 28. 6. 2005, bod 219: „Z této judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že dosah pojmu předvídatelnosti do značné míry závisí na obsahu textu, o nějž se jedná, oblasti, kterou pokrývá, jakož i na množství a postavení jeho adresátů. Předvídatelnost zákona nebrání tomu, aby dotyčná osoba byla přinucena obstarat si odbornou radu pro přiměřené posouzení důsledků, jež mohou za okolností konkrétního případu z daného jednání vyplývat. To platí zvláště pro profesionály, kteří musejí při výkonu svého povolání prokazovat značnou obezřetnost. Lze od nich tedy očekávat, že pečlivě posoudí rizika, která toto povolání zahrnuje.“
[190] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2012, č. j. 1 Afs 1/2012-36.
[191] Viz body 353–354 rozsudku Saint-Gobain.
[192] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2013, č. j. 7 As 15/2013-56: „Konkrétní výši 200.000 Kč určily správní orgány v rámci jejich správního uvážení, přičemž nedošlo k vybočení z jeho mezí. Nelze po správních orgánech očekávat přesné zdůvodnění, proč byla uložena pokuta zrovna ve výši 200.000 Kč a nikoliv například ve výši 210.000 Kč. Podstatou správní uvážení je, že s ohledem na pestrost možných situací není možné nastavit žádný univerzální vzorec pro výpočet konkrétní výše pokuty. Pokud by tomu tak bylo, zahrnul by jej bezesporu zákonodárce přímo do zákona.“
[193] Viz rozsudek Tribunálu ve věci BPB T-53/03 ze dne 8. 7. 2008, bod 336.
[194] Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (2006/C 210/02): „38. Tyto pokyny se použijí na všechny věci, ve kterých bylo zasláno sdělení o námitkách po zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku, bez ohledu na to, zda se pokuta ukládá podle čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 (1).“ (zvýrazněno Úřadem).
[195] Rozhodnutí č.j. ÚOHS-03187/2021/820/TPi, ze dne 27. 1. 2021 (dále jen „rozhodnutí NET4GAS“).
[196] Rozsudek NSS ze dne 13.3.2013 7 As 188/2012-25.
[197] Viz body 286 a násl. rozhodnutí NET4GAS.
[198] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015 č.j. 8 Afs 25/2012–351, odst. 377.
[199] Viz body 66 a 67 Vyjádření Edenred – je odkazováno na čestné prohlášení zástupkyně Ministerstva financí.
[200] V porovnání s koeficientem závažnosti, který byl ve sdělení výhrad ze dne 12. 10. 2021 (l.č. 3217-3263 spisu, resp. 3298-3342 spisu.) původně vyšší.
[201] Viz rozhodnutí Protimonopolního úřadu Slovenské republiky ze dne 11. 2. 2016 č.j. 2016/KH/1/1/004 dostupné na https://www.antimon.gov.sk/data/att/1917.pdf.
[202] Úřad považuje ekonomický a právní kontext téměř totožné dohody uzavřené mj. sesterskými společnostmi účastníků řízení na Slovensku za natolik podobný, že měl vést účastníky řízení k předpokladu, že jejich jednání může být s velkou pravděpodobností Úřadem označeno za protisoutěžní.
[203] Vzhledem k jejich sdružování v rámci jejich profesní asociace, která má ve svých stanovách z roku 2014, konkrétně v čl. III odst. 3 uvedeno, že „Asociace neplní úkoly obchodní společnosti a její členové neuzavírají žádné kartelové dohody. Asociace se ve své činnosti řídí zákonem o ochraně hospodářské soutěže“ a dále v čl. VIII odst. 3, že „Členové jsou povinni dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže, dobrých obchodních zvyklostí a svou účast v hospodářské soutěži nezneužívat.“
[204] Viz odst. 392-394 prvostupňového rozhodnutí Protimonopolního úřadu číslo 2016/KH/1/1/004 ze dne 11. 2. 2016
[205] Odst. 276, 277 a zejm. 483.
[206] Úřad doplňuje, že z dikce § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 odst. 1 SFEU vyplývá, že není nutné, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li uzavřena dohoda, která k takovému následku může vést. Potencialita narušení soutěže je vztažena nejen k protisoutěžnímu cíli dohody, ale i k jejímu protisoutěžnímu výsledku.
[207] Viz dok. č. 969 spisu.
[208] Viz bod 3.1, bod 3.3., 3. 4. či 3.5 Metodiky 2018.
[209] Přičemž bylo prokázáno, že zisky z provize účastníků řízení byly vyšší u provozovatelů restaurací než u obchodních řetězců. Viz odst. 198 a 402 druhostupňového rozhodnutí.
[210] Viz např. odst. 392 druhostupňového rozhodnutí.
[211] V případě, že by Úřad do relevantního trhu zahrnul i stravenky elektronické, byly by dohodou dotčeny i tržby ze služeb poskytnutých účastníky řízení v souvislosti s elektronickými stravenkami.
[212] Viz dok. č. 897 spisu.
[213] Až na jeden zdroj, a to https://www.hlidacstatu.cz – z tohoto webu byly založeny informace o soutěžiteli Edenred.
[214] Účastník řízení Up namítl, že Úřad nesprávně uvedl internetovou adresu na str. 17 přílohy č. 7 předmětného úředního záznamu. Hypertextový odkaz https://groupe.up.coop/en/ byl nedopatřením zkrácen oproti webové adrese zobrazené v adresním řádku prohlížeče na snímku obrazovky (https://groupe.up.coop/en/who-are-we/international-presence), hypertextový odkaz má ovšem sloužit pro větší pohodlí účastníků řízení při ověřování, že informace se na dané adrese skutečně nacházejí, nejde o povinnou součást úředního záznamu a i skrze tento zkrácený odkaz bylo možné se k předmětným informacím postupně proklikat přes záložku Who are we? a International presence, jak napovídá adresní řádek; podstatná je správnost právě tohoto adresního řádku.