ÚOHS nezasadil ránu privatizaci

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v minulých dnech uzavřel dvě správní řízení, týkající se tzv. sporu o surové železo.

Některé závěry z těchto rozhodnutí byly přitom nepřesně interpretovány ve sdělovacích prostředcích. Nutné je především důrazně odmítnout tvrzení (HN 3.3.2005), že antimonopolní úřad svým verdiktem zasadil ránu záměrům vlády vzhledem k prodeji společnosti Vítkovice Steel. Toto tvrzení je zcela nesprávné. Zároveň je třeba zdůraznit, že role ÚOHS primárně nespočívá ve tvorbě cenové politiky, ani nenahrazuje nefunkční obchodní vztahy. Jeho úkolem je zasáhnout ve prospěch funkčního a férového trhu tam, kde je hospodářská soutěž ohrožena.

ÚOHS 25. února 2005 vydal druhostupňové rozhodnutí v rámci tzv. určovacího řízení. Společnost Vysoké pece Ostrava (VPO) žádala o posouzení, zda případné zastavení dodávek surového železa z její strany Osinku ke dni 30. 4. 2005 – na něž Osinek upozornila již 9. 4. 2004, je či není zneužitím dominantního postavení. Úřad dospěl k závěru, že uvedené jednání nelze označit za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Vyšel přitom z judikatury Vrchního soudu v Olomouci (čj. 2 A 12/97-20, případ Znojmia), ze které vyplývá, že ani po dominantním či monopolním dodavateli nelze spravedlivě požadovat, aby nesměl užít jiných sankcí než finanční povahy, včetně vypovězení smluvního vztahu. Užití jiných prostředků však musí být adekvátní jeho monopolnímu postavení a dlouhodobému charakteru dodávek. Jestliže tedy společnosti Osinek bylo sděleno možné vypovězení, respektive zastavení dodávek s jednoročním předstihem, za situace, kdy už více než jeden rok (od roku 2003) neexistoval mezi společnostmi VPO a OSINEK právně upravený obchodní vztah, což značně ztěžovalo nejen plánování výroby, ale i dalších investic společnosti VPO, lze toto považovat za přiměřené daným okolnostem.

Je nutné připomenout, že Úřad v žádném ze svých rozhodnutí neuvádí, že společnost VPO má právo nebo by měla dodávky zastavit, nýbrž v souladu se svými zákonem svěřenými pravomocemi deklaruje soulad, případně nesoulad předmětného jednání se zákonem o ochraně hospodářské soutěže.

V dalším správním řízení bylo posuzováno jednání společnosti Ispat Nová Huť (INH) jako dodavatele vstupních surovin pro výrobu tekutého surového železa. Úřad dospěl k závěru, že u nakupovaných a prodávaných surovin tato firma uplatňovala marže srovnatelné s maržemi ostatních dodavatelů a neprodávala tyto suroviny za ceny vyšší než ostatní dodavatelé. Úřad zastává stanovisko, že ani po dominantním soutěžiteli nemůže spravedlivě požadovat, aby prodával vyráběné suroviny za ceny nižší, než za jaké je nucen jejich zbývající část na trhu nakupovat. Ve svém rozhodování se Úřad opřel i o nezávislý odborný posudek, z něhož vyplynulo, že ceny surovin pro výrobu tekutého surového železa dodávané INH jsou ceny tržní.

Závěrem je znovu nutné zdůraznit, že ÚOHS ve svých rozhodnutích posuzuje jednání subjektů z hlediska možného narušení hospodářské soutěže a svým rozhodnutím chrání soutěž jako takovou. Nevystupuje však jako arbitr soukromoprávních sporů jednotlivých soutěžitelů. ÚOHS také není cenotvorným orgánem. Obecné posouzení ceny a její přiměřenosti je v kompetenci Ministerstva financí ČR.

odbor tisku a informací ÚOHS

Blíže viz: http://www2.compet.cz/ISU/2004/HS/pis22612.html