Stanovisko ÚOHS k chování obchodních řetězců vůči dodavatelům

ÚOHS v dané oblasti poskytl první kvalitní analýzu trhu a popsal problém. V roce 1999 vypracoval návrh novely zákona, který zaváděl pojem ekonomické závislosti.

Na jeho základě by bylo možné účinně posuzovat případné protisoutěžní praktiky obchodních řetězců vůči svým dodavatelů. Tento návrh nebyl Parlamentem ČR přijat, veškeré další iniciativy jiných institucí včetně Poslanecké sněmovny se ukázaly neúčinnými. Má-li být problematika řešena komplexně, vyžaduje to nutné legislativní změny. Na základě dosavadních poznatků se jako možným efektivním řešením jeví specifická úprava samostatným zákonem. Dohledem nad dodržováním tohoto zákona by měla být pověřena instituce, která je vybavena nástroji k rychlé nápravě (nikoliv instituce jejichž rozhodnutí podléhají dlouhodobým soudním přezkumům).

Přesto ÚOHS maximálně ve své praxi využívá všechny právní a ekonomické nástroje, které mu zákon o ochraně hospodářské soutěže umožňuje. Důkazem je případ kartelové dohody společností Billa a Julius Meinl. „Tyto společnosti porušovaly v letech 2001 a 2002 zákon tím, že se dohodly koordinovat a slaďovat své nákupní ceny zboží a obchodní podmínky vůči dodavatelům. Šlo o cenový kartel, který je obecně považován za zvlášť závažné omezení soutěže. Společnosti BILLA a JULIUS MEINL si v rámci spolupráce vyměňovaly mezi sebou informace o svých nákupních cenách a systému bonusů a slev,“ uvedl k případu předseda ÚOHS Josef Bednář. Ty si porovnávaly a po dodavatelích požadovaly vyrovnání svých dosavadních finančních podmínek pro nákup zboží na úroveň druhého účastníka řízení, jestliže je měl výhodnější a navíc i finanční kompenzace na vyrovnání vzniklých rozdílů. Nezákonný byl i požadavek obou společností na další platbu, tzv. alianční bonus, odůvodněný v podstatě jen možností dodávat stejný sortiment do obou obchodních sítí. V případě nesouhlasu se stanovenými podmínkami se dodavatelé vystavovali hrozbě odstoupení od smlouvy ze strany účastníků řízení. Je přitom vysoce pravděpodobné, že riziko ukončení dodávek ve vztahu k možnostem alternativního uplatnění zboží na trhu by bylo pro dodavatele citelné. Uvedeným společnostem byla za porušení zákona uložena pokuta v souhrnné výši 51 mil. korun.

Podle šetření ÚOHS žádný z obchodních řetězců v současné době nezaujímá na trhu v ČR dominantní postavení, pro případné řízení ve věcech jeho zneužití nemá tudíž Úřad legislativní nástroj. ÚOHS nicméně nadále velmi pozorně sleduje chování těchto subjektů v ČR i zahraničí a zastává názor, že případná legislativní úprava by přispěla k řešení tohoto problému. Zásadním způsobem proto musíme odmítnout tvrzení, že by se ÚOHS danou problematikou v minulosti i současnosti dostatečně nezabýval.

 odbor tisku a informací ÚOHS