Novela zákona přináší zejména větší právní jistotu pro žadatele o leniency

Od počátku prosince nabývá účinnosti zákon č. 360/2012, kterým je novelizován zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále též ZOHS). Cílem novely je zejména významně posílit právní jistotu pro žadatele o aplikaci tzv. leniency programu a maximálně zvýšit atraktivitu leniency pro účastníky zakázaných dohod.

Výčet změn je však výrazně rozsáhlejší a pro úplnost je v úvodu uvádíme v krátkém přehledu:

• Leniency program
• Spis a nahlížení do spisu
• Zákaz účasti ve veřejných zakázkách pro účastníky bid rigging dohod
• Účinná lítost (navazující změna trestního zákoníku)
• Narovnání
• Prioritizace
• Dohled nad protisoutěžním jednáním orgánů veřejné správy
• Pověření k místnímu šetření
• Lhůty pro pořádkovou pokutu
• Poskytování informací nesoutěžiteli

 

Hlavní novinkou nového zákona je především zakotvení tzv. leniency programu do českého právního rámce (§ 22ba odst. 1 ZOHS). Program shovívavosti je základním nástrojem soutěžních orgánů při detekci a potírání kartelových dohod. Umožňuje totiž, aby účastníkovi zakázané dohody, který kartel oznámí antimonopolnímu úřadu a poskytne o jeho aktivitách dostatečné důkazy, byla zcela odpuštěna sankce za účast v kartelu nebo byla pokuta výrazně snížena. Leniency program je tedy významnou motivací, která může podstatně přispět k odhalení kartelu a jeho rozbití zevnitř.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sice program shovívavosti využívá od roku 2001, avšak tato praxe měla oporu pouze v tzv. soft-law, konkrétně v oznámení ÚOHS „Program aplikace mírnějšího režimu ukládání pokut“. Přestože aplikace leniency Úřadem na základě soft-law nebyla nikdy zpochybněna žalobou ke správnímu soudu, považoval ÚOHS za důležité včlenit ustanovení o použití leniency přímo do soutěžního zákona.

Podle ustanovení zákona je možno leniency použít pouze v případech horizontálních dohod. U soutěžitele, který jako první informuje Úřad o existenci zakázané dohody a předloží důkazy dostatečné k prokázání tohoto kartelu, bude zcela upuštěno od potrestání. Žadatel rovněž musí přiznat účast na dohodě a plně po celou dobu řízení spolupracovat s ÚOHS. Nesmí však jít o člena kartelu, jenž činil nátlak na ostatní účastníky. Další soutěžitelé, kteří se podíleli na zakázané dohodě, mohou požádat o tzv. leniency typu II. Pokud Úřadu předloží důkazy s významnou informační hodnotou, pak mohou dosáhnout snížení sankce až o 50 % ve srovnání s částkou uvedenou v tzv. sdělení výhrad. Leniency typu I bude přitom akceptováno až do vydání sdělení výhrad, žádosti o leniency typu II budou přijímány do 15 dní od vydání sdělení. Úřad k tomuto zásadnímu tématu vydá v příštím roce aktualizovanou verzi svého oznámení, v němž budou detailně popsány všechny náležitosti a postupy související se žádostí o leniency.

V souladu se snahou o posílení postavení žadatelů o leniency je nově upraveno také nahlížení do správního spisu (§21c odst. 3 a 4). Žádost o leniency a související dokumenty nebudou až do oznámení výhrad součástí spisu, aby nebylo ohroženo vyšetřování a současně byla zachována motivace ostatních účastníků k účasti na leniency. Uvedeným opatřením se výrazně zvyšuje ochrana žadatelů o leniency.

Posílit motivaci k využívání programu shovívavosti má i další ustanovení novely, spočívající v tříletém zákazu plnění veřejných zakázek a koncesí pro účastníky zakázaných dohod ve veřejných zakázkách, neboli tzv. bid rigging (§22a odst. 4 a 5). Uvedená sankce se totiž na úspěšné žadatele o leniency vztahovat nebude. A podobnou výjimku dostanou i fyzické osoby z působnosti trestního zákoníku, na jehož základě hrozí za kartelovou dohodu až osmiletý trest odnětí svobody (§248a trestního zákoníku).

Značný přínos pro ekonomii správních řízení by mělo mít využívání procedury narovnání, tzv. settlement (§ 22ba odst. 2). Tento nástroj Úřad rovněž využívá již několik let, avšak doposud bez zakotvení v právní úpravě. Účastníkům řízení, kteří se doznají k účasti na protisoutěžním jednání, jak bylo vymezeno Úřadem, bude sankce snížena až o 20 %. Správní řízení tak může být velice rychle ukončeno a současně nehrozí podání rozkladu či žaloby proti rozhodnutí, čímž dochází k významné úspoře lidských i finančních zdrojů ÚOHS. Pro účastníky řízení je tato varianta zajímavá nejen vzhledem k nižší sankci, ale zejména kvůli skutečnosti, že následné rozhodnutí je pouze ve stručnější verzi a neobsahuje kompletní popis protisoutěžního jednání.

Se smysluplným využíváním veřejných prostředků souvisí také nově získaná možnost prioritizace, podle níž Úřad nebude zahajovat správní řízení, „není-li na jeho vedení veřejný zájem s ohledem na nízkou míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž“ (§21 odst. 2). Úřad při odložení případu přihlédne zejména k povaze jednání a způsobu jeho provedení, významu dotčeného trhu a počtu dotčených spotřebitelů. V praxi by se tak mělo stávat zejména u případů vertikálních dohod soutěžitelů s tržními podíly do výše 1%. Možnost prioritizovat je v právních režimech jednotlivých evropských států poměrně častá a umožňuje soutěžním úřadům koncentrovat své prostředky na boj s nejzávažnějšími typy protisoutěžního jednání – kartelovými dohodami. Metodika ÚOHS k vymezení řízení, na jejichž vedení není veřejný zájem, je již vytvořena a prošla veřejnou diskuzí. Její vydání proběhne na počátku roku 2013.

Poslední ze zásadních novinek je staronová kompetence, na jejímž základě mohou být za narušení hospodářské soutěže ukládány pokuty až do výše deseti milionů korun i orgánům veřejné správy (§19a). Uvedené ustanovení již bylo v lehce odlišné podobě i v prvním českém zákoně o ochraně hospodářské soutěže z roku 1991. Současné znění stanovuje, že orgány veřejné správy nesmí „podporou zvýhodňující určitého soutěžitele nebo jiným způsobem narušovat hospodářskou soutěž“. Za tento druh porušení zákona musí navíc ÚOHS uložit sankci. Úřad bude v této oblasti postupovat zpočátku velice opatrně, a to vzhledem k nulovým zkušenostem s aplikací soutěžních pravidel na veřejné instituce. Na základě obdržených podnětů a vlastních analýz bude ve střednědobém horizontu vydán metodický dokument, v němž ÚOHS vymezí, jakým způsobem bude k nové kompetenci přistupovat.

Lépe je v nové podobě zákona upraveno poskytování informací Úřadu a to i ze strany nesoutěžitelů (§21e odst. 1-3), dále náležitosti pověření k provedení místního šetření (§21f odst. 5) a lhůty pro uložení pořádkové pokuty (§22c).

Řada menších úprav soutěžního zákona byla vynucena změnami na úrovni Evropské unie, zejména přijetím Smlouvy o fungování Evropské unie, přečíslováním příslušných článků vztahujících se k hospodářské soutěži apod.

Novela ZOHS č. 360/2012 Sb. 

Úplné znění zákona č. 143/2001 Sb. po novele č. 360/2012 Sb.

Odbor mezinárodní a vnějších vztahů ÚOHS
12/046/HS023