Český Mobil - pokuta 6,5 mil. Kč

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář svým rozhodnutím ze dne 10. května 2004 uložil pokutu ve výši 6,5 milionů korun za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže společnosti Český Mobil.

Uvedená společnost uzavřela s distributory dobíjecích kupónů pro předplacenou službu Oskarta devět kupních či distribučních smluv, jež obsahují zakázané a neplatné dohody o přímém určení cen. Distributoři byli vázáni povinností dodržovat při prodeji dobíjecích kupónů ceny stanovené ceníkem Českého Mobilu nebo jim byla stanovena jejich pevná cena.

Dohody o přímém určení cen představují jeden z nejzávažnějších protisoutěžních deliktů. Již samotná existence dohod, jež přímo určují cenu pro prodej konečným zákazníkům, totiž způsobuje narušení hospodářské soutěže.

V daném případě jednání společnosti Český Mobil omezilo nejen svobodnou vůli distributorů stanovit si pro prodej dobíjecích kupónů pro předplacenou službu Oskarta cenu dle vlastního uvážení tam, kde jsou dobíjecí kupóny prodávány konečným spotřebitelům, ale rovněž omezilo konkurenční prostředí ve prospěch účastníka řízení. A to tím, že vlastním distribučním kanálem nemusela tato společnost čelit cenové konkurenci ostatních distributorů, která by z odlišných, tj. nižších cen při prodeji konečným zákazníkům vyplynula, pokud by nebyli vázání omezujícím opatřením ze strany Českého Mobilu. Neexistence konkurence při prodeji dobíjecích kupónů tedy nepřinesla žádný benefiční efekt pro téměř půl milionu koncových spotřebitelů.

Při stanovení výše pokuty bylo přihlédnuto zejména k závažnosti a délce protisoutěžního jednání. Sankce 6,5 mil. korun dostatečným způsobem plní funkci represivní i preventivní a odpovídá prokázanému protisoutěžnímu jednání. Výše pokuty nemohla být v rozkladovém řízení snížena ani prostřednictvím aplikace tzv. Leniency programu (program mírnějšího režimu při ukládání pokut u zakázaných dohod), kterého se společnost Český Mobil dovolávala. Ve správním řízení totiž nebyla splněna ani jedna z podmínek nezbytných pro aplikaci tohoto programu. Účastník řízení totiž neposkytl jako první Úřadu relevantní důkazy o existenci zakázané dohody sám z vlastní vůle v době, kdy Úřad o existenci takové dohody nevěděl. Dále po celé správní řízení porušení zákona popíral a konečně jednání dle zakázaných a neplatných dohod nejpozději v okamžiku poskytnutí relevantních informací Úřadu neukončil.

Odbor tisku a informací ÚOHS