Svatomartinská konference opět seznamuje s novinkami v soutěžním právu

Sedmý ročník Svatomartinské konference zahájil dnes v brněnském sídle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jeho předseda Petr Rafaj. Dvoudenní konference je každoročně největší tuzemskou akcí týkající se práva hospodářské soutěže a účastní se ji přední odborníci z akademické sféry i právní praxe jak z České republiky, tak ze zahraničí.

Předseda ÚOHS přivítal více než sto účastníků a vyjádřil přesvědčení, že konference přinese zajímavá témata a současně i podnětné diskuze o soutěžních tématech, z nichž si všichni zúčastnění odnesou řadu zásadních poznatků pro svou praxi.

Místopředseda Úřadu Michal Petr poté zahájil odbornou část tradičním shrnutím všech významných událostí, které se na Úřadě odehrály za uplynulý rok. Přestože se nepřipravovala ani nevstoupila v platnost žádná změna soutěžního zákona, vydal Úřad tři oznámení, a to k leniency programu, proceduře narovnání a k alternativnímu řešení soutěžních problémů. Podle Michala Petra se Úřad v budoucnu bude snažit řešit výrazně větší množství případů právě prostřednictvím soutěžní advokacie, závazkových rozhodnutí a narovnání.

Z rozhodovací agendy zmínil vydání jednoho rozhodnutí v oblasti zakázaných dohod a dovedení několika dalších správních řízení do finální fáze. „Zahájena byla čtyři nová řízení týkající se kartelových dohod, především bid riggingu. Provedeno navíc bylo 14 místních šetření u soutěžitelů, a to nemáme ještě zdaleka konec roku,“ řekl k solidní bilanci nových případů místopředseda Petr. K poklesu naopak došlo u návrhů na povolení spojení soutěžitelů, dosud Úřad zahájil pouze 25 řízení, avšak v závěru roku lze očekávat podstatný nárůst notifikací a Úřad by se tedy mohl opět přiblížit k obvyklým padesáti posouzeným fúzím. Michal Petr dále připomněl jedno vydané sankční rozhodnutí kvůli uskutečňování nepovoleného spojení a dále pokutu pro společnost REWE za nedodržení podmínek, jimiž byla podmíněna její fúze s firmou Plus - Discount.

Zmíněna byla rovněž dosud nevyužitá kompetence dozoru nad soutěžním jednáním orgánů veřejné správy, k níž místopředseda přislíbil vydání dvou metodických dokumentů a debatu s adresáty tohoto ustanovení zákona. Současně však dodal, že Úřad se již nebude zdráhat zahajovat v této oblasti správní řízení. I do budoucna bude nicméně v této oblasti postupovat spíše zdrženlivě a bude respektovat působnost soudů, sektorových regulátorů i Evropské komise.

Situaci na Slovensku podobně shrnul místopředseda Protimonopolného úradu SR Radoslav Tóth, který připomněl, že slovenský úřad si stanovil prioritní cíle, které nyní naplňuje. Především se jedná o zaměření na sektory energetiky, finančnictví a potravinářství a po věcné stránce odhalování kartelových dohod. První panel zakončil Petr Zákoucký z AK Clifford Chance přehledem rozhodovací praxe Evropské komise se stručným popisem nejdůležitějších unijních případů.

V panelu o více ekonomickém přístupu při posuzování fúzí se sešli zástupci Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise Milan Brouček a Norbert Maier s ekonomy Danielem Donathem (ČEZ) a Hansem Zengerem (CRA). Milan Brouček se zamýšlel nad možnostmi menších soutěžních úřadů při využívání pokročilejších ekonomických analýz, a to na příkladu fúze Český Aeroholding.

Daniel Donath hovořil o nedostatečnosti posuzování fúzí pouze na základě vymezení trhu a tržních podílů a zdůraznil zásadní přínosy zhodnocení skutečných dopadů na trh. Vše dokladoval na řízení týkajícím se převzetí Elektrárny Chvaletice a na fúzi ČEZ/Energotrans. Zahraniční hosté pak uvedli několik případových studií, zejména fúzi mobilních operátorů Syniverse-Mach a hudebních vydavatelství Universal/EMI.

Panel týkající se soukromoprávního vymáhání soutěžního práva zahájil Filip Kubík z Evropské komise s přednáškou na téma připravované směrnice o žalobách na náhradu škody, přiblížil základní principy směrnice a současný stav legislativního procesu.

Miroslav Uřičař ze společnosti T-Mobile stručně shrnul nepříliš rozvinutý stav soukromoprávního vymáhání v České republice. Zatímco u Evropské komise je přibližně 25% případů následováno žalobou na náhradu škody, v České republice je tato praxe stále značně neobvyklá. Vypočetl také řadu nedostatků chystané unijní úpravy i stávajícího českého právního rámce, především v oblasti zpřístupňování důkazů a přenesení důkazního břemene. Návrh směrnice však vyhodnotil jako v podstatě vyvážený.

Robert Neruda z AK Havel Holásek se věnoval vztahu soukromého prosazování a procedury narovnání. Zmínil možné negativní dopady narovnání na případné vymáhání škody, především z hlediska přístupu k důkazům či podkladů pro žaloby, které budou u případů ukončených narovnáním omezené. Vyjádřil také obavy, že pokud bude procedura narovnání využívána přespříliš, nebude k dispozici dostatek soudní judikatury a dojde k poklesu transparentnosti rozhodování soutěžního úřadu i ke snížení právní jistoty soutěžitelů.

Místopředseda ÚOHS Michal Petr uvedené obavy částečně uznal, oponoval však, že Úřad sice soukromoprávní vymáhání škody podporuje, nicméně považuje je spíše za doplněk veřejného vymáhání, které je jeho hlavním posláním. Procedura narovnání přitom může efektivitu veřejného prosazování výrazně zvýšit, aniž by bylo soukromé prosazování významně omezeno. Naopak, díky většímu množství ukončených případů vznikne větší prostor pro podávání následných žalob. Na základě tohoto názoru se pak ÚOHS bude snažit proceduru narovnání hojně využívat. Důvodem je i skutečnost, že mnohaleté soudní spory o jednotlivá rozhodnutí Úřadu stejně soukromoprávnímu vymáhání nijak nepomáhají. Private enforcement tedy Úřad nadále podporuje, nikoliv však bezvýhradně, doplnil Michal Petr s tím, že některá ustanovení chystané unijní směrnice se budou do českého právního rámce implementovat jen velice obtížně. Panel a první den konference ukončil svou prezentací o vztahu nového občanského zákoníku, soukromoprávního vymáhání a narovnání profesor Josef Bejček z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Odbor mezinárodní a vnějších vztahů ÚOHS
13/093/HS030