Svatomartinskou konferenci 2015 uzavřela debata o významné tržní síle

Druhý den Svatomartinské konference o aktuálních trendech a novinkách v soutěžním právu byl zahájen třemi paralelními workshopy, které poskytly výraznější prostor pro zapojení publika.

Seminář zaměřený na prioritizaci a pravidlo „de minimis“ vedl Kamil Nejezchleb z odboru kartelů ÚOHS a své příspěvky v něm přednesli Josef Bejček z Masarykovy univerzity a Jiří Kindl z AK Weil, Gotshal & Manges. Josef Bejček se zamýšlel nad možnými riziky prioritizace, kterými jsou dle něj například arbitrárnost, diskriminace či demoralizace soutěžitelů a celková subjektivizace přístupu soutěžního úřadu. Jiří Kindl následně porovnal přístup k pravidlu de minimis a k prioritizaci ze strany ÚOHS a Evropské komise.

Během neformálního a praktického workshopu na téma procedury narovnání seznámil ředitel odboru kartelů Igor Pospíšil přítomné se stanoviskem a praxí ÚOHS, Martin Nedelka z AK Nedelka Kubač advokáti připojil unijní praxi a Pavel Dejl z AK Kocián, Šolc a Balaštík přispěl úvahou, v kterých situacích by klient měl přistoupit na návrh narovnání ze strany Úřadu.

Třetí paralelní workshop uváděl místopředseda Úřadu Hynek Brom, který hovořil o významné tržní síle, zejména pak o probíhajícím legislativním procesu u novely zákona o významné tržní síle a změnách, které novela v případě schválení přinese. Dotkl se otázky oboustranného působení zákona na odběratele i dodavatele, dále nově zaváděné úpravy náležitostí smlouvy a odmítl, že by sankce ukládané podle nové úpravy mohly mít likvidační charakter.

Následná panelová diskuze se týkala narušení hospodářské soutěže ze strany orgánů veřejné správy. V úvodním příspěvku se místopředseda ÚOHS Michael Mikulík nejprve zmínil o tom, že uvedené ustanovení bylo ve zjednodušené podobě a bez sankčních možností obsaženo již v prvním soutěžním zákoně 63/1991. Po delším období se do současně platného zákona 143/2001 Sb. Dostalo novelou v roce 2012. „Jednalo se nicméně o poslaneckou vsuvku do námi připravené novely. Úprava obsažená v §19a je dle našeho názoru příliš kusá a potřebuje výrazně upřesnit. V současné době je v pokročilé fázi přípravy novela, jež tento stav napraví,“ uvedl Michael Mikulík. Hlavními změnami bude zavedení demonstrativního výčtu skutkových podstat, lepší vymezení kompetence ÚOHS, aby nedocházelo k přesahům do činností jiných orgánů, dále výslovné zakotvení vyšetřovacích oprávnění ÚOHS či možnost využít procedury narovnání. Situaci na Slovensku krátce shrnula Michaela Nosa ze Slovenského soutěžního úřadu. Na Slovenku ustanovení platí nepřetržitě od roku 1991, nicméně není příliš využíváno a vedeno bylo jen okolo 10 řízení.

Rozdílná je situace ve Švédsku. Jak informoval Johan Jonzon ze Švédského soutěžního úřadu, tamní úprava se týká jen veřejnoprávních subjektů a jimi kontrolovaných podniků, a to pouze při obchodních aktivitách, nikoliv při výkonu veřejné moci. Ustanovení bylo do švédského soutěžního zákona začleněno až v roce 2010. Celý průběh panelu erudovaně moderoval předseda Litevského soutěžního úřadu Šarunas Keserauskas.

Závěrečný program konference obstaral panel o významné tržní síle vedený prvním místopředsedou Hynkem Bromem. Přehled právních úprav významné tržní síly ve střední a východní Evropě podala Barbora Dubanská z CMS Cameron McKenna. Poté již dostali prostor zástupci obchodníků i potravinářů, kteří prezentovali zejména své odlišné názory na chystanou novelu zákona o významné tržní síle i na existenci zákona samotného. Marta Nováková ze Svazu obchodu a cestovního ruchu zdůraznila řadu negativních dopadů zákona na českou ekonomiku, zejména očekávané zvýšení cen, výrazné snížení zastoupení českých výrobků v obchodních řetězcích a v konečném důsledku nepříznivé důsledky pro potravináře. Miroslav Koberna z Potravinářské komory naproti tomu upozorňoval na nutnost existence zákona a zmírnění nerovného postavení dodavatelů a obchodníků, jehož výsledkem podle něj bude kvalitnější zboží za přiměřené ceny. Alternativní pohled pak poskytl Jaroslav Froulík Asociace českého tradičního obchodu, podle nějž je příčinou neuspokojivého stavu českého maloobchodu s potravinami prudký pokles počtu malých prodejen a neustálý nárůst prodejní plochy velkých řetězců.

Tiskové oddělení ÚOHS
15/058/HS027