Úřad odhaloval stavební kartel postupně po dva roky, informace LN jsou nesprávné

Lidové noviny dnes rozsáhle informovaly o kartelu stavebních firem, kterému Úřad pro ochranu hospodářské soutěže před nedávnem uložil nepravomocně sankci převyšující dvě miliardy korun. Přestože o rozhodnutí probíhá rozkladové řízení a Úřad k němu nesděluje podrobnosti, uvádíme v reakci na spekulace Lidových novin některá fakta z průběhu řízení:

Předně není pravdou, že Úřad o kartelu věděl od července 2012. Informace k přesvědčivému prokázání první, a to nikoliv nejvýznamnější části kartelového spiknutí, měl Úřad nejdříve v září 2012. Drtivá část kartelu byla odhalena až pečlivou prací v průběhu dalších dvou let, během nichž bylo provedeno celkem 12 neohlášených inspekcí u podezřelých firem. S tím, jak narůstalo množství nashromážděných informací o kartelu, bylo nutno mnohokrát upravovat předmět správního řízení i okruh jeho účastníků. Část správního řízení vedená ve věci deliktů s krátkými lhůtami pro uložení pokut byla vyčleněna k samostatnému rozhodnutí. Správní spis obsahuje celkem 31 000 stran dokumentů. Vysoká byla rovněž procesní aktivita účastníků řízení, kterou musel Úřad vypořádat v souladu se zásadou spravedlivého procesu. Úřad také v průběhu řízení čelil několika žalobám účastníků.

Ve světle těchto skutečností je délka daného správního řízení zcela přiměřená a nijak se nevymyká lhůtám, v nichž jsou vyřizovány obdobně náročné případy. Pro srovnání, Evropská komise pracuje na svých kartelových případech často stejnou dobu, někdy i déle, a disponuje přitom výrazně většími prostředky.

Obecné tvrzení o tříleté prekluzivní lhůtě je navíc zavádějící. Vzhledem k tomu, že stavební kartel spadal do období, kdy došlo k novelizaci ustanovení o lhůtách v zákoně o ochraně hospodářské soutěže, bylo nutno počátek běhu lhůt v průběhu řízení opakovaně přezkoumávat na základě nově zjišťovaných informací. Uběhnutí lhůty u jedné ze zakázek se přitom na výši pokuty vzhledem k zásadě absorpce projevilo jen nepatrně, neboť spáchaných deliktů bylo několik a pokuta je vždy ukládána za nejzávažnější z nich.

Zabývat se naprosto imaginární škodou u rozhodnutí, které není pravomocné, je zcela v rámci hypotéz a spekulací. Právě tato doména je zjevně hlavní specializací autora článku, což definitivně potvrdil svým poukazováním na údajné politické pozadí případu.

 

Tiskové oddělení ÚOHS