Povoleno spojení ČEZ s regionálními distributory

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém druhoinstančním rozhodnutí ze dne 18. března 2003 povolil s třemi podmínkami spojení společnosti ČEZ a regionálních distributorů elektrické energie.

Předseda ÚOHS Josef Bednář přitom v hlavních bodech výroku prakticky potvrdil prvoinstanční rozhodnutí antimonopolního úřadu z 10. prosince loňského roku.

„Účastník řízení je povinen prodat akcie představující čtyřiatřicet procent základního kapitálu společnosti ČEPS. Dále je ČEZ povinen odprodat veškeré jím vlastněné akcie společností Pražská energetika, Jihočeská energetika a Jihomoravská energetika, které má nyní na základě fúze získat. Třetí podmínka stanoví závazek odprodat vlastněné akcie jedné z regionálních elektroenergetických distribučních společností, kterou má společnost ČEZ na základě tohoto rozhodnutí nabýt,“ uvedl ke stanoveným podmínkám pro fúzi předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář.

Předseda ÚOHS v rozkladovém řízení vyhověl některým námitkám ČEZu. Prodlouženy byly lhůty pro splnění jednotlivých podmínek stanovených v rozhodnutí. Převod akcií, které má ČEZ odprodat nebude podléhat předchozímu souhlasu antimonopolního úřadu.

„Druhoinstanční rozhodnutí dále nestanoví komu má být odprodán akciový podíl účastníka řízení na základním kapitálu společnosti ČEPS,“ poznamenal předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář, který tak zčásti vyhověl námitkám společnosti ČEZ. Věcná podstata napadeného prvoinstančního rozhodnutí ÚOHS však zůstala nezměněna.

„Uložením podmínek ÚOHS minimalizuje rizika, že jak podnikatelé, tak i v budoucnu koneční spotřebitelé by mohli přijít o úspory vyplývající z fungující konkurence a z postupných liberalizačních kroků v oblasti elektroenergetiky. V současné době soupeří významní dodavatelé elektrické energie, tj. ČEZ a osm distribučních společností o zákazníky, kterým dodávají tuto energii. Navrhovaným spojením by došlo k podstatnému snížení těchto konkurujících si subjektů. Uložením podmínek ze strany ÚOHS se toto riziko minimalizuje a lze tedy očekávat, že zmíněné úspory budou nejen celkově vyšší, ale co je důležité, lze se oprávněně domnívat, že se tyto úspory budou týkat všech spotřebitelů, tj. i občanů v důsledku očekávaného otevření trhu elektroenergetiky od 1.1.2006. Oprávněně se také lze domnívat, že úspory vzniklé zajištěním fungování soutěže přispějí ke konkurenceschopnosti podniků, protože u většiny výrobků cena energie tvoří nezanedbatelnou část nákladů,“ zdůraznil předseda Bednář.

„Řízení bylo náročné, ÚOHS věnoval od samého začátku velkou pozornost zejména dopadům na konečného spotřebitele a také i dopadům na celou podnikatelskou sféru a hledal řešení, aby také umožnil vznik silného subjektu, který bude konkurenceschopný i na evropském trhu,“ dodal předseda Bednář.

odbor tisku a informací ÚOHS

Hlavní rozdíly mezi elektroenergetikou a plynárenstvím 

Jedním z hlavních rozdílů mezi elektroenergetikou a plynárenstvím je skutečnost, že plynárenský sektor doposud je plně regulován ze strany Energetického regulačního úřadu. Zatímco v elektroenergetice již v současné době existuje účinná hospodářská soutěž jak na trhu výroby elektrické energie, tak od 1. ledna 2002 i na trhu dodávek elektrické energie oprávněným zákazníkům, v oblasti plynárenství konkurence ve skutečnosti neexistuje, a například na úrovni těžby zemního plynu v České republice ani nikdy existovat nemůže. Drtivou většinu zemního plynu do České republiky dováží z Ruska či Norska společnost Transgas, a.s. na základě dlouhodobých smluv, na rozdíl od krátkodobého charakteru smluv uzavíraných v oblasti elektroenergetiky. Regionální distribuční společnosti působí pouze v rovině distribuce plynu, což je ze zákona na vymezeném území monopolní činnost, a nepůsobí, na rozdíl od elektroenergetických distribučních společností, v roli obchodníků, kteří by mezi sebou soutěžili o dodávky oprávněným zákazníkům. Počátek liberalizačního procesu, který umožní konkurenci v oblasti obchodování s plynem, je dle platné legislativy datován až k 1. lednu 2005, tedy na dobu, kdy v elektroenergetice kromě domácností budou mít možnost výběru svého dodavatele téměř všichni odběratelé.

Situace v elektroenergetice je tak díky liberalizaci a otevírání trhů diametrálně odlišná než v plynárenství. V současné době v České republice působí několik desítek významných výrobců elektrické energie, kteří sice nedosahují ani zdaleka úrovně tržního podílu společnosti ČEZ, a.s. (cca 70%), představují však významný konkurenční tlak a potenciál pro další rozvoj konkurence, zejm. s ohledem na postupně rozšiřující se okruh oprávněných zákazníků. O tom svědčí i nárůst podílu nezávislých výrobců elektrické energie na dodávkách distribučním společnostem v důsledku existence volby jejich dodavatele pro určitou skupinu oprávněných zákazníků. Tato skupina se bude dále rozšiřovat v souladu s energetickým zákonem.

Další rozdíl mezi elektroenergetikou a plynárenstvím spočívá ve způsobu zajištění plynulé spotřeby jednotlivých energetických médií. Zatímco udržení plynulé spotřeby elektrické energie je obsluhováno prostřednictvím tzv. podpůrných služeb, což je trh, na kterém v současné době existuje určitá míra konkurence ze strany dalších šesti na společnosti ČEZ nezávislých výrobců elektřiny (s tím, že počet dodavatelů podpůrných služeb se může s rozvojem technického vybavení výrobců dále zvyšovat), službu obdobného charakteru v plynárenství představuje uskladňování zemního plynu. Na tomto trhu působí v současné době pouze společnost Transgas, a.s. a společnost Moravské naftové doly. Existence alespoň jednoho nezávislého soutěžitele na trhu skladování zemního plynu byla zajištěna Úřadem podmínkami v rozhodnutí o povolení spojení RWE Gas/Transgas/RDS.

Josef Bednář, předseda ÚOHS