Soudy definitivně potvrdily pokuty za kartel pekařů, místní šetření ÚOHS proběhla v souladu se zákonem

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnosti společností DELTA PEKÁRNY a.s., OK REST a.s. (právní nástupce společnosti Odkolek) a PENAM, a.s. proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterým byly výše uvedeným soutěžitelům uloženy sankce v souhrnné výši 52 800 000 Kč za jednání ve vzájemné shodě při určování cen pekárenských výrobků.

Soudy tak definitivně potvrdily správnost rozhodnutí Úřadu v dané věci i zákonnost neohlášených místních šetření, která Úřad v daném případě provedl.

Skutečnost, že pekárenské společnosti se dopustily protisoutěžního jednání, sice tuzemské soudy potvrdily již v roce 2012, avšak případ se k nim vrátil zpět kvůli rozsudku Evropského soudu pro lidská práva („ESLP“). Ten v roce 2014 judikoval, že Česká republika má lépe chránit práva soutěžitelů, u kterých proběhlo neohlášené místní šetření, a to tak, aby tito měli možnost dosáhnout efektivního soudního přezkumu zákonnosti těchto šetření. Výtky ESLP směřovaly vůči České republice, resp. její právní úpravě a soudní správní praxi, nikoliv vůči samotnému postupu Úřadu při provádění neohlášeného místního šetření. V návaznosti na rozsudek ESLP Ústavní soud zrušil dva rozsudky o pekárenském kartelu a vrátil je zpět ke správním soudům, aby provedly přezkum zákonnosti a přiměřenosti uskutečněných místních šetření. Ani Ústavní soud však nevyslovil výhrady k samotnému postupu Úřadu a k opatřeným důkazům. To nechal na věcném posouzení správních soudů.

Nejprve Krajský soud v Brně a nyní i Nejvyšší správní soud pak rozhodly o tom, že uskutečněná místní šetření byla Úřadem provedena v souladu se zásadami zákonnosti zásahu, legitimního cíle a nezbytnosti a nejednalo se tedy o nezákonný zásah ze strany Úřadu; proto také důkazy získané během těchto šetření byly opatřeny zákonně a Úřad na nich mohl vystavět své závěry o vině pekárenských společností. Současně tak bylo potvrzeno, že zákonnost místních šetření, která Úřad v minulosti prováděl, nelze obecně zpochybňovat a že rozsudek ESLP se týkal především možností soudního přezkumu místních šetření, nikoliv způsobu jejich skutečného provedení. Úřad tak obhájil svůj postup při výkonu inspekcí před tuzemskými správními soudy i před Ústavním soudem. Provádění kontrol není uvedenými rozsudky ohroženo ani do budoucna.

Tiskové oddělení ÚOHS
18/010/HS007