Pokuta pro město Děčín za protisoutěžní loterijní vyhlášku byla potvrzena

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zamítl rozklad statutárního města Děčín a potvrdil tak pokutu ve výši 499 000 korun, která byla městu uložena prvoinstančním rozhodnutím za protisoutěžní jednání v souvislosti s obecně závaznou vyhláškou regulující provozování sázkových her a loterií.

Porušení § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže se podle napadeného rozhodnutí město Děčín dopustilo tím, že obecně závaznou vyhláškou města Děčín č. 3/2013, o regulaci provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her, účinnou od 8. 6. 2013 do 7. 10. 2016 povolilo na svém území provozování sázkových her a loterií a jiných podobných pouze v kasinech na adresních místech uvedených v příloze č. 1 vyhlášky a provozování výherních hracích přístrojů pouze na adresních místech uvedených v příloze č. 1 a příloze č. 2. Současně byl omezen i maximální počet výherních hracích přístrojů na 4 na provozovnu. Výběr adresních míst provozování a stanovení maximálního počtu výherních hracích přístrojů na provozovnu přitom město neprovedlo na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií. Tímto postupem narušilo město bez ospravedlnitelných důvodů v období od 8. 6. 2013 do 7. 10. 2016 hospodářskou soutěž na  rhu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her a na trhu provozování provozoven, v nichž mohou být loterie provozovány.

V rozkladu účastník řízení mj. namítal zejména možné porušení ústavou zakotveného práva obcí na samosprávu. Předseda Úřadu námitku zamítl s tím, že Úřad nijak nezpochybňuje právo obcí vydávat obecně závazné vyhlášky, ani si nijak neosobuje právo takové vyhlášky rušit, neboť tato pravomoc náleží pouze Ústavnímu soudu. Zásah Úřadu je nicméně zcela v souladu s článkem 101 odstavcem 4 Ústavy, dle něhož „stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.“ Úřad má tedy nezpochybnitelné zákonné oprávnění vyjádřené v § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže, přičemž účelem zásahu je ochrana zákonem chráněného zájmu na zachování nenarušené hospodářské soutěže.

Nad rámec rozkladu a z moci úřední přezkoumal předseda Úřadu také zákonnost napadeného rozhodnutí, přičemž konstatoval, že prvoinstanční orgán nepochybil a uložená sankce rovněž odpovídá principům zákonnosti a přiměřenosti.

 

Tiskové oddělení ÚOHS

18/033/HS016 – R145/2017