Pokuty za kartel ve veřejné zakázce na dodávku oken byly potvrzeny

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zamítl rozklady společností DAFE - PLAST Jihlava, s.r.o., OSF 2000, s.r.o. a SULKO s. r. o. a potvrdil tak prvostupňové rozhodnutí z loňského roku, kterým byly těmto soutěžitelům uloženy za kartelovou dohodu ohledně manipulace nabídek ve veřejných zakázkách pokuty v celkové výši 20 841 000 korun. Rozhodnutí již je pravomocné.

Uvedené společnosti porušily zákon o ochraně hospodářské soutěže tím, že koordinovaly účast a nabídky do výběrového řízení pro veřejnou zakázku „Výměna otvorových výplní na objektech Libereckého kraje resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu“ vyhlášeného Libereckým krajem v roce 2012, a to tak, aby z nich výhodnější nabídku podala společnost SULKO. Za protisoutěžní jednání uložil Úřad společnosti DAFE – PLAST pokutu ve výši 4 878 000 Kč, společnosti OSF pokutu ve výši 337 000 Kč a společnosti SULKO pokutu ve výši 15 626 000 Kč.

Předseda ÚOHS zamítl všechny rozkladové námitky, které se týkaly zejména nedostatečného zjištění skutkového stavu a prokázání protisoutěžního jednání, procesních pochybení, jakož i výše uložených pokut.

V uvedeném případě šlo o tzv. bid rigging, tedy speciální typ zakázaných dohod, ke kterým dochází zejména při zadávání veřejných zakázek. O praktiku bid rigging jde tehdy, když se soutěžitelé (zájemci či uchazeči o zakázku), u kterých by se jinak důvodně očekávalo, že si budou konkurovat, před podáním nabídek dohodnou, že nebudou podávat pro zadavatele nejvýhodnější nabídku, ale naopak zvýší cenu či sníží kvalitu zboží nebo služeb poptávaných ve výběrových řízeních. Cílem je ovlivnit výsledek soutěže o zakázku a zvýšit částku vítězné cenové nabídky, kterou vítěz výběrového řízení získá. Dohody typu bid rigging v sobě principiálně zahrnují jak prvky dohody cenové, tak rozdělení trhu, tedy dva typy nejzávažnějších hard core omezení hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že dohody typu bid rigging bývají pravidelně zaměřeny na veřejné zakázky, narůstá jejich společenská škodlivost i tím, že mají přímý negativní dopad na veřejné rozpočty, když nezákonným způsobem odčerpávají zdroje jinak využitelné pro veřejné účely.

Tiskové oddělení ÚOHS
19/054/HS021 – R42,43,44/2018