Rada EU pro konkurenceschopnost schválila návrh regulace digitálních trhů, za účasti předsedy ÚOHS

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské Petr Mlsna se dnes v rámci své pracovní cesty do Bruselu účastnil jednání Rady Evropské unie pro konkurenceschopnost, která schvalovala navrhované regulace digitálních trhů a služeb.

Stanovisko České republiky k projednávanému legislativnímu návrhu na jednání Rady prezentovala náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová, za spoluúčasti předsedy ÚOHS. Nařízení Digital Market Act (dále jen DMA) a Digital Services Act mají být průlomovou regulací velkých firem z digitálního sektoru. Dnešní jednomyslné schválení obecného přístupu všemi členskými státy v Radě EU je významným krokem v legislativním procesu, který nyní bude pokračovat vyjednáváním s Evropským parlamentem.

Cílem nařízení o digitálních trzích je zajistit, aby velké online platformy dodržovaly férová a nediskriminační pravidla, což by mělo být ku prospěchu spotřebitelů i uživatelů z řad podniků, tedy i inovátorů a startupů. Jde o novou ex ante regulaci digitálního odvětví, jejímž cílem je reagovat na specifika této oblasti, především na skutečnost, že velké online platformy, jež nařízení označuje jako strážce (gatekeepers), jsou zároveň těmi, kteří určují na těchto trzích pravidla hry. Možná řešení situace na digitálních trzích jsou zvažována a uváděna do praxe nejen v EU, ale i v jiných částech světa.

DMA směřuje k tomu, aby v EU existovala jednotná regulace této oblasti, která by měla zabraňovat roztříštěné aplikaci pravidel v jednotlivých členských státech, která by vedla k zbytečným nákladům pro zapojené společnosti, což by v důsledku kvůli přenosu těchto nákladů dopadalo negativně na spotřebitele. Primární pravomoc vymáhat pravidla DMA má mít Evropská komise.

V rámci projednávání návrhu se vedla diskuze zejména o povinnostech, které budou strážcům stanoveny, když některé státy podporovaly zpřísnění povinností nebo začlenění nových. Česká republika v těchto otázkách zaujímala spíše flexibilní postoj a její snahou bylo, aby nedocházelo k „přeregulaci“ a nadměrnému zatěžování podniků působících na vnitřním trhu, což by mohlo vést k potlačení inovací či omezení nabídky služeb, a ve výsledku tedy k omezení blahobytu konečného spotřebitele. ČR rovněž usilovala o to, aby nařízení nedopadlo na středně velké společnosti působící v této oblasti, nýbrž aby byly povinnosti adresovány všem velkým hráčům, kteří skutečně působí jako strážci.

Tiskové oddělení ÚOHS
21/164