Předseda Úřadu zdvojnásobil pokutu pro hlavní město za narušení soutěže v souvislosti s loterijní vyhláškou

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna navýšil svým pravomocným rozhodnutím pokutu pro hlavní město Prahu za porušení soutěžních pravidel v souvislosti s obecně závaznou vyhláškou regulující provozování hazardních her. Sankce uložená původně v prvním stupni ve výši 1 274 000 korun byla v rámci řízení o rozkladu zvýšena na 2 402 000 korun, v dalších částech byl rozklad hlavního města zamítnut.

Úřad uložil hlavnímu městu Praze v prosinci loňského roku prvoinstančním rozhodnutím pokutu ve výši 1 274 000 korun za to, že bez ospravedlnitelných důvodů narušilo hospodářskou soutěž na trhu provozování hazardních her na svém území zvýhodněním soutěžitelů, kteří mohli na vymezených místech nadále provozovat hazardní hry. K protisoutěžnímu jednání docházelo v období od 21. 12. 2018 do 14. 10. 2021.

Konkrétně město postupovalo nezákonně, když povolilo hazardní hry pouze na adresních místech uvedených v příloze k obecně závazné vyhlášce č. 10/2015 Sb. hl. m. Prahy, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 10/2013 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví místa a čas, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace, účinné od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020. Podobně živou hru (např. kasina) povolilo hlavní město pouze v městských částech hlavního města Prahy neuvedených v příloze č. 1 obecně závazné vyhlášky č. 14/2020 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vymezují podmínky provozování hazardních her na území hlavního města Prahy, účinné od 1. 1. 2021. Výběr adresních míst, resp. městských částí přitom nebyl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií.

Předseda Mlsna s odkazem na judikaturu správních soudů i Ústavního soudu ČR, která již opakovaně potvrdila pravomoc Úřadu posuzovat obecní vyhlášky z hlediska jejich dopadů na hospodářskou soutěž, zamítl námitky hlavního města Prahy týkající spáchání přestupku a jeho posouzení ze strany Úřadu. Nesouhlasil však se způsobem, jímž Úřad v prvostupňovém rozhodnutí vypočítal pokutu, konkrétně s uplatněním zásady absorpce. Tato zásada neměla být podle předsedy v tomto případě uplatněna, protože nyní posuzovaný přestupek nebyl v souběhu s již dříve odstíhanými přestupky, proto zásada absorpce nemohla být aplikována. Naopak nyní posuzovaný přestupek byl již opakovaným porušením zákona, proto bylo namístě pokutu navýšit za recidivu. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny úvahy o výměře pokuty byly již uvedeny v prvostupňovém rozhodnutí, předseda Úřadu pouze nepřihlížel k těm nesprávným úvahám, což vedlo ve výsledku ke zvýšení pokuty (nebyla nesprávně snižována díky absorpci).

Úřad žádným způsobem nezpochybňuje právo územních samospráv na regulaci hazardních her. Na základě požadavků zákona však sleduje, zda jsou nastavená omezení objektivní a nediskriminační. Podrobnosti o § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže, který orgánům veřejné správy zapovídá, aby diskriminovaly nebo naopak zvýhodňovaly některé soutěžitele, se můžete dozvědět v informačním listu Úřadu.

Tiskové oddělení ÚOHS
23/136