Historická sankce za kartel o rozdělení trhu potvrzena

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina potvrdil uložení historických pokut šestnácti nadnárodním strojírenským firmám, které si mezi sebou rozdělily trh tzv. plynem izolovaného spínacího ústrojí (PISU).

Pokuty byly pouze ve dvou případech mírně sníženy. Celková výše sankce činí pravomocně 941.881.000,- Kč. Společnosti holdingů ABB, ALSTOM, AREVA, Fuji, Hitachi, Mitsubishi, Toshiba a Siemens se dopustily kartelové dohody, která nemá co do sofistikovanosti, rozsahu a délky trvání v rozhodovací praxi ÚOHS obdoby. Obsáhlé je proto i druhostupňové rozhodnutí, které má více než 100 stran. Pravomocné rozhodnutí bylo přitom vydáno v rekordně krátkém čase, necelé tři měsíce po prvostupňovém verdiktu. Správní řízení zahájil ÚOHS v srpnu 2006. Důvodem bylo předchozí podání společnosti ABB, která se k účasti v kartelu přiznala a předložila relevantní důkazy. Této společnosti byla proto pokuta v rámci tzv. leniency programu prominuta. Případ je zajímavý rovněž tím, že byly sankcionovány v historii vůbec poprvé i firmy, které v ČR nepůsobily a neměly tedy na trhu PISU v ČR žádný obrat.

Společnosti, které byly pokutovány, mezi sebou uzavřely v roce 1988 písemné smlouvy, na základě nichž vytvořily velmi propracovaný systém za účelem koordinace jejich účasti na výběrových řízeních týkajících se plynem izolovaných spínacích ústrojí užívaných v oblasti přenosu a distribuce elektrické energie. Společnosti se rozdělily do dvou skupin, na evropské a japonské výrobce. Smlouvy nebyly sice nikdy podepsány, jejich účastníci byli však vyjmenováni v příloze pod kódovým označeným. Toto kódové označení pak také používali ve vzájemné komunikaci, ať již na počátku formou faxů, nebo následně ve vzájemně vyměňovaných e-mailech ze soukromých adres na veřejně dostupných serverech, např. yahoo. Jeden ze členů kartelu zajistil dokonce i pro ostatní zakódované mobilní telefony tak, aby jejich vzájemná komunikace byla ještě více usnadněna.

Ke koordinaci jejich jednání využívaly pokutované společnosti také vzájemných pravidelných schůzek, které se konaly např. v hotelích na mezinárodních letištích. Jednou ročně se konala tzv. hlavní schůzka, na které si všichni členové kartelu potvrzovali pokračování ve spolupráci, stanovovali obecné strategie a urovnávali případné konflikty. Každé dva týdny se pak zástupci společností scházeli v různých letištních centrech a hotelech na schůzkách výborů, evropských a japonských výrobců. Schůzky výborů se konaly za účelem projednání požadavků jednotlivých společností, přidělení jednotlivých zakázek a případně stanovení ceny, se kterou se společnosti do jednotlivých výběrových řízení přihlásí. 

Každé ze skupin, tj. evropských a japonských výrobců, byla na základě uzavřené celosvětové smlouvy přidělena společná kvóta prodejů. Konkrétně evropské skupině byla stanovena kvóta ve výši 62,5 %, a japonské pak 37,5 %. Tyto kvóty byly odvozeny od tržních podílů společností na celosvětovém trhu PISU. Smlouva obsahovala též mechanismus, na základě kterého společnosti měřily hodnotu jednotlivého projektu, čímž bylo umožněno, aby byly projekty mezi předmětné společnosti rozděleny v souladu se zachováním přidělené kvóty. Společnosti si tak v podstatě fixovaly své tržní podíly a měly jistotu, že si nebudou konkurovat. Firmy se prostřednictvím uzavřených smluv dohadovaly též o ceně, když v rámci systému komunikace diskutovaly nabídkové ceny při přerozdělování projektů konkrétní společnosti. Tato cena byla dále sdělena ostatním společnostem tak, aby věděly, jakou cenu (myšleno cenu vyšší než společnost, které byl projekt přidělen) mají nabídnout. Společnosti dále diskutovaly a dodržovaly určité minimální cenové úrovně, a to v případech kdy nebyl projekt alokován konkrétní společnosti.

Dohody o ovlivnění nabídek (bid-rigging) jsou jedním z nejzávažnějších druhů protisoutěžního jednání, neboť mají často za následek úplné vyloučení soutěže na trhu, vedou k zásadním ztrátám ekonomiky jako celku a újmě bezprostředních i konečných zákazníků. Dohody o bid-rigging jsou zároveň jedny z nejobtížněji prokazatelných druhů protisoutěžního chování. V daném případě došlo k odhalení globální kartelové dohody, jíž se zúčastnilo dvacet soutěžitelů z celého světa, jež trvala více než 15 let. Tato dohoda měla přímý dopad na hospodářskou soutěž na trhu České republiky.

Případ kromě ÚOHS řešily i další antimonopolní instituce, například maďarský soutěžní úřad nebo Evropská komise. Ta potrestala 11 průmyslových skupin sankcemi ve výši 750,7 mil. €. Maďarský úřad uložil čtyřem firmám celkem 702 mil. forintů.

Sankcionované společnosti

ALSTOM (Société Anonyme)	85.581.000,- Kč
AREVA T&D SA	69.552.000,- Kč
AREVA T&D AG	58.926.000,- Kč
AREVA T&D Holding SA	10.000.000,- Kč
Fuji Electric Holdings Co., Ltd.	44.408.000,- Kč
Fuji Electric Systems Co., Ltd.	44.408.000,- Kč
Hitachi Ltd.	54.600.000,- Kč
Hitachi Europe Limited	54.600.000,- Kč
Japan AE Power Systems Corporation	44.408.000,- Kč
Mitsubishi Electric Corporation	75.348.000,- Kč
Toshiba Corporation	70.762.000,- Kč
Siemens AG	107.248.000,- Kč
Siemens Aktiengesellschaft Österreich	88.816.000,- Kč
VA Tech Transmission & Distribution GmbH & Co KEG	44.408.000,- Kč
Siemens Transmission and Distribution Limited	44.408.000,- Kč
Nuova Magrini Galileo S.p.A.	44.408.000,- Kč
celkem	941.881.000,- Kč

Důvody snížení pokut: Společnosti Areva T&D Holding se nepodařilo v rozhodném období prokázat obrat na území ČR, pokuta byla snížena z 28 na 10 mil. korun. U Siemens AG byla zkrácena doba účasti v kartelu o rok, poměrně byla snížena sankce ze 126,588 na 107,248 mil. korun.

odbor vnějších vztahů ÚOHS