Koordinované jednání bank nebylo prokázáno

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) svým prvostupňovým rozhodnutím ze dne 24. listopadu zastavil správní řízení se třemi největšími bankovními ústavy působícími v České republice. Jedná se o Komerční banku, Československou obchodní banku (ČSOB) a Českou spořitelnu (ČS).

Zahájení správního řízení předcházelo šetření, které se týkalo navyšování poplatků za služby související s běžnými účty poskytované bankami v České republice a stanovení poplatku za zrušení běžného účtu. ÚOHS od roku 2003 do konce dubna 2005 obdržel řadu stížností občanů na výši cen bankovních služeb a rovněž stížnost Sdružení obrany spotřebitelů na účtování poplatku za zrušení běžného účtu, který znemožňuje spotřebitelům přecházet od jedné banky k druhé. Stížnosti občanů směřovaly nejen k nepřiměřenému nárůstu poplatků, ale mj. rovněž k nedostatečné existenci konkurence mezi největšími bankami a možnému zneužití dominantního postavení těmito subjekty.

ÚOHS v rámci správního řízení, které bylo zahájeno 12. května 2005 prokázal, že mezi účastníky řízení existují časté kontakty. Nebylo však prokázáno, že by tyto kontakty byly prostředkem koordinace jednání. Úřad neshledal, že by účastníci řízení uzavřeli zakázanou dohodu či jednali ve vzájemné shodě ve vztahu k výši svých cen za služby spojené s běžnými účty. V této souvislosti Úřad prokázal, že došlo ze strany ČSOB k návrhu na koordinaci jednoho poplatku s ČS. Ze svědeckých výpovědí však nebylo možné s jistotou prokázat, že by ČSOB předložila ČS konkrétní návrh, jak by měl být daný poplatek koordinován, a že by o takovém návrhu bylo mezi ČS a ČSOB jednáno a že by tedy došlo k jednání, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž. Z vlastní analýzy vývoje poplatků na trhu ÚOHS následně dospěl k závěru, že ČSOB a ČS své jednání nekoordinovaly.

Předmětem šetření byl i způsob jednání ve vztahu ke stanovování poplatků za služby spojené s běžnými účty pro fyzické osoby. Obecně existuje trend nárůstu výše poplatků, jemuž odpovídá rovněž nárůst zisků účastníků řízení. Nelze však konstatovat, že by změny výše poplatků nebyly výsledkem samostatné obchodní politiky bank. Rovněž posouzením srovnání obsahu služeb účastníků řízení do jednotlivých „balíčků“ souvisejících s běžnými účty fyzických osob včetně cen těchto „balíčků“ Úřad dospěl k závěru, že nabídka služeb zahrnovaných do těchto bankovních produktů není koordinovaně stanovována tak, že by vedla záměrně ke snížení porovnatelnosti konkurenčních bankovních produktů a omezení konkurence na těchto produktech.

Co se týče možného zneužitím společného dominantního postavení, Úřad konstatuje, že nebyla prokázána existence kolektivní dominance podle kritérií používaných Evropským soudem pro takovéto případy.

Tiskový odbor ÚOHS