Úřad neignoruje rozsudek Krajského soudu v Brně ani usnesení Nejvyššího správního soudu

Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne 15. 5. 2019 zavázal předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k věcnému přezkoumání prvostupňového rozhodnutí na základě rozkladu společnosti Kapsch. Předseda Úřadu na návrh rozkladové komise správní řízení usnesením ze dne 2. 7. 2019 přerušil (nikoliv zastavil, jak tvrdí například Deník N).

Správní řád a zákon o zadávání veřejných zakázek totiž Úřadu ukládají povinnost zastavit správní řízení, pokud dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Ze zakázkového zákona také plyne, že ani uzavření smlouvy v rozporu s tímto zákonem na této povinnosti nic nemění. Uzavřením smlouvy končí zadávací řízení a postup zadavatele již nelze přezkoumat. Krajský soud tak předsedu Úřadu zavázal k postupu, který dle zákona není možný.

Úřad se obrátil na Nejvyšší správní soud s kasační stížností s tím, že rozsudek krajského soudu zavazuje Úřad k postupu proti zákonu. Předseda Úřadu nemá zákonnou možnost, jak postupovat v souladu s rozsudkem krajského soudu. Proto přerušil správní řízení do té doby, než Nejvyšší správní soud o jeho kasační stížnosti rozhodne.

Krajský soud se ve svém rozsudku odchýlil nejen od zákona, ale také od dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, což by mohlo mít dopad i na budoucí rozhodování Úřadu. Úřad  se ohrazuje proti tvrzení společnosti Kapsch, že by záměrně ignoroval rozsudek krajského soudu. Pokud Nejvyšší správní soud dospěje k závěru, že přezkum postupu zadavatele v zadávacím řízení je možný i po uzavření smlouvy, přistoupí předseda Úřadu k  přezkumu prvostupňového rozhodnutí a posouzení rozkladu společnosti Kapsch.

Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek, neztotožnil se s tím, že je takový krok naléhavě potřeba. To ale neznamená, že by předsedu Úřadu zavázal k okamžitému postupu, resp. že by mu – jak nepravdivě a účelově uvedl mluvčí společnosti Kapsch – zakázal „odložit vykonatelnost rozsudku“. Nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti není vyloučena možnost přerušit správní řízení. Podmínky, které umožňují použít oba tyto nástroje, se totiž liší. K přerušení správního řízení došlo proto, že v řízení před Nejvyšším správním soudem se řeší tzv. předběžná otázka. Dokud nebude vyřešena, nelze ve správním řízení pokračovat. K přerušení správního řízení tak nedošlo v rozporu s usnesením Nejvyššího správního soudu.

Krajský soud v jednom rozsudku (ze dne 15. 5. 2019) v odůvodnění říká, že Úřad má pohlížet na smlouvu na výběr mýta jako na neuzavřenou a dále o tendru rozhodovat. V druhém rozsudku (ze dne 11. 7. 2019) tvrdí, že smlouva je uzavřena, ale v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a Úřad má rozhodnout o okolnostech uzavření smlouvy. Úřad tedy v jednom správním řízení ve věci přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky k uzavřené smlouvě dle závazného názoru krajského soudu nemá přihlížet. Ve druhém správním řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy se na tu samou smlouvu má ale pohlížet, jakoby existovala. Úřad se proto prostřednictvím kasační stížnosti obrátil na Nejvyšší správní soud, který by měl mimo jiné tento rozpor vyřešit a vyslovit právní názor, zda lze přistupovat ke stejné smlouvě v různých správních řízeních zcela odlišně. Do vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu proto muselo být správní řízení přerušeno.

Jan Pavec z Deníku N, podobně jako mluvčí společnosti Kapsch David Šimoník zjevně manipulují s informacemi, když tvrdí, že „Antimonopolní úředníci si dělají naprosto, co chtějí, a nedbají na rozsudek ani krajského, ani Nejvyššího správního soudu, který mu zakázal odložit vykonatelnost rozsudku z 15. května. On ji stejně odložil.“ Za pohrdání soudem lze spíše označit jednání společnosti Kapsch, která svým účelovým a nepravdivým mediálním nátlakem na ÚOHS chce dosáhnout destrukce právního státu.

 

Tiskové oddělení ÚOHS
19/064/VZ015