Pokuta ve výši 550 milionů korun pro Ministerstvo obrany za nákup vrtulníků byla potvrzena

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna svým dnešním rozhodnutím potvrdil uložení pokuty ve výši 550 milionů korun pro Ministerstvo obrany České republiky za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek při nákupu víceúčelových vrtulníků.

Předseda Úřadu zamítl rozklad podaný ministerstvem proti prvostupňovému rozhodnutí z února tohoto roku. Úřad v něm rozhodl, že ministerstvo se dopustilo přestupku tím, že v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s vládou Spojených států amerických dříve, než rozhodlo o námitkách italské společnosti Leonardo S.p.A., která je výrobcem mj. armádních vrtulníků.

Předseda Úřadu při rozhodování o rozkladu zamítl všechny námitky, které Ministerstvo obrany proti prvoinstančnímu rozhodnutí vzneslo. Zadavatel zejména zpochybňoval aktivní legitimaci společnosti Leonardo k podání námitek, dále rozporoval, že by v důsledku jeho postupu došlo k újmě společnosti Leonardo nebo byl ovlivněn výběr dodavatele a konečně požadoval uložení pokuty pouze v symbolické výši.

Předseda Mlsna provedl v rozhodnutí o rozkladu drobnou korekci výroku prvostupňového rozhodnutí, když upřesnil, že ministerstvo nedovoleně uzavřelo smlouvu před doručením rozhodnutí o námitkách, nikoliv před rozhodnutím o námitkách, jak bylo původně uvedeno v prvoinstančním rozhodnutí.

Již dříve Úřad rozhodl o tom, že vzhledem k bezpečnostním zájmům státu v dané věci nelze uložit zákaz plnění smlouvy.

 

Časté dotazy k případu

Proč byla uložena tak vysoká pokuta?

Pokuty za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek jsou ukládány v poměru k hodnotě zakázky, maximálně mohou dosahovat až 10 % z ceny zakázky. V uvedeném případě maximální výše pokuty činila téměř 1,5 miliardy korun. Úřad dále musel zohlednit, že Ministerstvo obrany ČR chybuje při zadávání veřejných zakázek opakovaně. Pokuta proto byla uložena ve výši přibližně 1/3 možné výše.

Kdo takto vysokou pokutu zaplatí? Nebudou to nakonec daňoví poplatníci?

Pokutu bude muset ze svého rozpočtu zaplatit Ministerstvo obrany ČR. Daňový poplatník nicméně poškozen nebude, protože pokuta se stane příjmem státního rozpočtu. Nejde však jen o formální přesuny částek v rámci státního rozpočtu – uložení vysoké sankce je pro veřejnost signálem, že zadavatel hrubým způsobem porušuje zákon. Současně se zadavatel musí bez prostředků zaplacených na pokutě ve zbytku rozpočtového období obejít, což pro něj může být citelný problém. V neposlední řadě zadavatel může postihnout osoby, které jsou za pochybení přímo odpovědné.

Jednalo se o mezivládní smlouvu, proč se tedy mělo ministerstvo zabývat námitkou italské společnosti, která navíc podle ministerstva nebyla schopna požadované vrtulníky dodat?

Zákon o zadávání veřejných zakázek výslovně umožňuje podat námitky proti postupu zadavatele mimo zadávací řízení. Tyto námitky mohou podat i dodavatelé, kteří nesplňují podmínky nastavené postupem mimo zadávací řízení, ale tvrdí, že by mohli veřejnou zakázku plnit v případě odlišného postupu. Zadavatel navíc prokazatelně oslovil navrhovatele v rámci průzkumu trhu pro plnění veřejné zakázky (byť prostřednictvím vlády Italské republiky) a jeho vrtulníky AW-139M pro realizaci veřejné zakázky určitým způsobem zvažoval. Současně z aktivity společnosti Leonardo jasně plyne, že měla o získání veřejné zakázky enormní zájem a právě v nemožnosti se o tuto zakázku ucházet spatřuje újmu na své straně. Její námitky proto nelze považovat za čistě obstrukční, jak tvrdí zadavatel. Ministerstvo mělo povinnost podané námitky řádně vypořádat a smlouvu nemělo uzavírat dříve, než rozhodnutí o námitkách doručilo a než uplynuly všechny příslušné blokační lhůty.

Proč nebyl uložen zákaz plnění smlouvy, když ministerstvo při jejím uzavírání porušilo zákon?

Všechny podmínky pro uložení zákazu plnění smlouvy byly v daném případě splněny, nicméně zákon vylučuje uložení zákazu plnění smlouvy v případech, kdy by to znamenalo ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů státu. V daném případě bylo prokázáno, že by uložením zákazu plnění k ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu mohlo dojít, proto nebyl zákaz plnění uložen.

Tiskové oddělení ÚOHS
21/50