Podnikatelé svou výzvou míří na nesprávný cíl, ekonomice by mnohem víc pomohla změna zadávání zakázek, nikoliv rozbití jejich kontroly

Skupina podnikatelů z iniciativy Druhá ekonomická transformace vystoupila s výzvou vládě, aby schválila návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek, který bývá nesprávně označován jako reforma ÚOHS. Podnikatelé tak učinili bez toho, aniž by se jakkoliv zajímali o argumenty Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který na základě svých více než tři desítky let budovaných zkušeností a know-how v přezkumu veřejných zakázek považuje navrhované změny zákona za nefunkční a ohrožující právní jistotu zadavatelů i dodavatelů.

Zakázky za 900 miliard před ÚOHS? Ve skutečnosti 37 miliard

V prvé řadě je nutno uvést, že údaje o počtu a objemu zakázek, které podle podnikatelů skončí před Úřadem, jsou naprosto nesprávné. Zavádějící čísla nejspíše převzali od zástupců neziskových organizací, případně jedné z politických stran, kteří je dlouhodobě manipulativním způsobem uvádí, aby svou reformu za každou cenu protlačili. Úřad propočítal počty a objemy zakázek, které řešil na základě návrhů v roce 2022, a jsou následující. Z necelých 17 000 zadávacích řízení podle zákona, která se v České republice uskutečnila, jich ÚOHS na návrh přezkoumával 165, tedy necelé jedno procento. Až k předsedovi Úřadu se dostalo 75 zakázek, což znamená 0,44 procenta. Uvedené zakázky pak byly v objemu přibližně 37 miliard korun.

Pokud by měli navrhovatelé zákona, neziskové organizace a v neposlední řadě také podnikatelé z Druhé ekonomické transformace na zřeteli skutečně zásadní zlepšení veřejného zadávání, pak měli své úsilí zaměřit především na celkové zjednodušení a odstranění byrokracie v samotném zadávacím procesu. Zde by mohli reálně snížit administrativní zátěž pro všechny zadavatele u všech 17 000 veřejných zakázek, nikoliv u několika desítek zadavatelů a necelých 170 zakázek. Evropská komise nyní uvažuje o otevření zadávacích směrnic a jejich změně. Všichni, kdo stojí za reformou, i podnikatelé z Druhé ekonomické transformace tedy mají možnost ukázat, zda to s odstraňováním regulatorních bariér ve veřejných zakázkách myslí skutečně vážně.

Řadu nedostatků a následných důvodů k přezkumu zavdávají také pochybení při přípravě zadávací dokumentace. Je proto potřeba více pracovat na edukaci zadavatelské veřejnosti. Právě v této oblasti jde ÚOHS příkladem a kromě jím organizovaných konferencí a seminářů jeho zástupci v podstatě každý týden vystupují na některé z odborných akcí a vyvíjí další osvětové aktivity.

Návrh reformy likviduje právní jistotu zadavatelů i dodavatelů

Jaké jsou hlavní výhrady ÚOHS k reformě? V prvé řadě jde o nedomyšlenou revoluci, jež není založena na důkladné analýze stávajícího stavu a evaluaci pozitiv a negativ současného systému. Novela nezavádí smysluplný a předvídatelný procesní postup v přezkumu veřejných zakázek, protože ani autoři návrhu nejsou schopni vysvětlit, jak by správní řízení o přezkumu zakázky mělo v praxi fungovat. V tomto ohledu je možno zmínit řadu překotných změn v procesu vytváření návrhu, které se na současném výsledku výrazně podepsaly. Je otázkou, zda vůbec detaily vedení správního řízení zvládl předkladatel domyslet, neboť není zodpovězeno to základní, jak má vypadat v řízení dokazování. Pokud by se měla zhmotnit představa předkladatele a dokazování v řízení o návrhu by mělo být omezeno jen na návrhy účastníků (což je dle našeho přesvědčení vzhledem k textaci návrhu a relevantní judikatury sporné), začne vznikat – a to i ve vztahu k totožným zakázkám – dvojí rozhodovací praxe. Převedeno do jazyka srozumitelného neodborníkům, aby bylo zřejmé, že se nejedná o banální technicistní námitku – ve dvou zcela totožných případech může být rozhodnuto pokaždé jinak, protože, na rozdíl od současnosti, bude dokazování především na účastnících řízení. Z návrhu novely není zcela jasné, zda a do jaké míry bude Úřad sám moci zjišťovat faktický stav. Mnohdy se tedy rozhodne čistě podle toho, co předloží zadavatel a navrhovatel. Právní jistota zadavatelů i dodavatelů bude za takového systému nulová, nebudou se moci ve svých zakázkách opřít o rozhodovací praxi Úřadu nebo judikaturu správních soudů.

Předloženým návrhem je právní jistota účastníků řízení zpochybněna i v dalším ohledu. Není totiž příliš jasné, kdo ponese právní odpovědnost za vydaná rozhodnutí, jestliže bude z rozhodování vyloučen předseda Úřadu (resp. odpovědnost je přenášena na tzv. komise, které budou složeny ze státních zaměstnanců v režimu služebního zákona). V tomto kontextu pak je třeba konstatovat, že v podobě komisí vznikají právně neukotvené samostatné orgány v monokraticky řízeném úřadu. Za velmi nekoncepční pak je třeba ve vztahu ke komisím považovat i tu skutečnost, že úřad i nadále bude řízen předsedou ÚOHS, bude ustanoven místopředseda pro veřejné zakázky, ale tyto osoby (nadřízené státním zaměstnancům rozhodujících v komisích) se nebudou podílet na rozhodování, ačkoliv bezesporu ponesou odpovědnost za to, jakou činnost na poli veřejných zakázek bude ÚOHS vykonávat. Není divu, že mimo jiné tato pasáž návrhu si vysloužila kritiku ze strany Legislativní rady vlády.

Výše uvedené zásadní připomínky zdaleka nepokrývají celou škálu problematických aspektů, které v souvislosti s předloženou reformou ÚOHS nalézá.

ÚOHS navrhuje promyšlenou evoluci

Úřad se přitom nijak nebrání diskuzi o případných změnách, které by přinesly zrychlení a zjednodušení přezkumu veřejných zakázek. Sám zpracoval ucelený návrh řady opatření, která by měla k tomuto cíli vést, aniž by současně rozbourala existující rozhodovací praxi a judikaturu nebo zahltila správní soudy. Mezi navrhovaná opatření patří:

• odstranění meziinstančního „ping pongu“, tj. vracení případů předsedou zpět do prvního stupně;
• zavedení motivačního nástroje, aby navrhovatelé akceptovali prvostupňová rozhodnutí;
• omezení blanketních rozkladů;
• zkrácení lhůty pro podání žaloby;
• zvýšení soudního poplatku;
• nové důvody pro zastavení správního řízení;
• změny v úpravě blokační lhůty.

 Podrobný popis navrhovaných změn, včetně změnového paragrafového znění zákona, je k dispozici zde.  402 KB

V návrhu je rovněž uvedeno navýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, které již v těchto dnech prochází schvalováním v Senátu.

Úřad je připraven k diskuzi o změnách

Předseda Úřadu dlouhodobě ve vztahu k veřejným zakázkám usiluje o racionalizaci rozhodování, které podle něj musí vycházet ze situace na trhu a neutápět se ve formalizmu. Rozhodování o veřejných zakázkách je na ÚOHS velice kvalitní, jak ostatně dokazují dobré výsledky při obhajobě našich rozhodnutí před správními soudy. Hodnoty limitů jsou nastaveny tak, aby se zbytečně nepřezkoumávaly malé zakázky. Současně významné zakázky, v nichž jde o velké veřejné prostředky, mohou být přezkoumávány skutečně věcně, nikoliv pouze formálně jako v řadě dalších zemí.

V žádném případě se nebráníme diskuzi o stavu veřejného zadávání i jeho přezkumu a o případných změnách. Za diskuzi nicméně nepovažujeme, pokud někdo přijde s koncepcí vytvořenou na základě ideologických a politických hledisek a odmítá poslouchat jakékoliv relevantní odborné argumenty směřující proti této koncepci.

Nabídka k diskuzi samozřejmě platí i pro podnikatele, kteří jsou podepsáni pod výzvou vládě. Zvláště za situace, kdy přiznávají, že veřejných zakázek se sami neúčastní a informace o systému zadávání zakázek a jejich přezkumu tedy nejspíše mají jen zprostředkované.

Tiskové oddělení ÚOHS
25/036