Úvodní projev Májové konference o veřejných zakázkách 2025

Úvodní slovo předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsny z Májové konference o veřejných zakázkách, která probíhá v Brně ve dnech 13. a 14. května 2025.

Vážené dámy, vážení pánové,

 

vítám Vás už počtvrté na Májové konferenci o veřejných zakázkách, na níž se i letos budeme věnovat tématu veřejných zakázek v co nejširším možném záběru. Jak jste si zajisté všimli, i tentokrát jsme změnili prostředí. Našim cílem je poskytnout maximální komfort Vám všem, kteří jste součástí letošního ročníku Májové konference. Věřím, že v prostorách hotelu International se s námi v příštích dvou dnech budete cítit maximálně komfortně a skutečně i letošní ročník pro Vás bude tematicky bohatý a pro praxi přínosný.

O splnění tohoto hlavního účelu této odborné akce se nebudu snažit pouze já a mé kolegyně a kolegové z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale také další řečníci a hosté. Všem z nich děkuji, že konferenci obohatí o svůj odborný náhled. Jmenovitě si dovolím přivítat a pozdravit našeho ctěného hosta ze zahraničí, předsedu slovenského Úradu pre verejné obstarávanie Petera Kuboviče, dále náměstka ministra pro místní rozvoj pana Radima Sršně, a také arbitry, kteří pro změnu posuzují naše rozhodnutí - soudce správních soudů Petra Mikeše a Davida Rause.

Dámy a pánové,

přes veřejné zakázky se každoročně vydává téměř 15 % hrubého domácího produktu. Jde o natolik zásadní částku, že efektivita zadávání může výrazným způsobem promluvit do hospodářské výkonnosti celého státu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může ve své roli ovlivnit ekosystém veřejného zadávání jen částečně, ale veškeré své rozhodování v této oblasti podřizuje jedinému cíli – o zakázku se vždy musí uskutečnit transparentní, spravedlivá a nediskriminační soutěž.

Já osobně se do tohoto procesu od počátku svého působení v roli předsedy snažím začlenit ještě jedno hledisko, a to určitou míru pragmatismu, chcete-li selský rozum. Chci tedy, abychom v našich rozhodnutích přemýšleli nad tím, jaká je situace na trhu, jaké možnosti zadavatel reálně má a netlačili jej do nereálných situací, ve kterých bude vše formálně správně, ale reálnou soutěž o zakázku nepřinesou. Lapidárně řečeno, smyslem přezkumu veřejných zakázek nesmí být hledání chyb zadavatele za každou cenu. Jehlu v kupce sena nehledáme.

Dobré úmysly a plány mohou být solidním základem, ale musíme pravidelně kontrolovat, jaké přináší výsledky. Přesně to platí o unijních zadávacích směrnicích, o nichž Evropská komise zahájila na konci loňského roku veřejnou konzultaci, na jejímž základě bude provedeno vyhodnocení funkčnosti směrnic a navrženy jejich případné změny. Při tvorbě směrnic bylo deklarováno, že mají podpořit účast malých a středních podniků v zadávacích řízeních a celkově zvýšit zájem dodavatelů, a tedy počet nabídek. V České republice, ale i dalších státech Evropské unie bohužel v posledních letech pozorujeme spíše opačný trend. Je tedy čas se zamyslet nad tím, jaké by byly nejvhodnější úpravy pravidel zadávání zakázek, aby takto vydávané veřejné prostředky přispívaly k hospodářskému růstu evropských zemí. Současně by neměly být opomenuty hlasy menších unijních zemí, které mohou mít v oblasti veřejných zakázek rozdílné zájmy a potřeby než velké unijní země.

Budoucí podoba zadávacích pravidel je zásadní téma, které ovlivní podobu veřejného zadávání na řadu let. Uslyšíme o něm více hned v úvodním panelu a sám jsem zvědav na sdílené postřehy k této problematice. Podobně se v úvodu budeme věnovat také nedávné novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou došlo ke zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Tento krok přišel podle mého přesvědčení už pět minut po dvanácté. Limity se v podstatě neměnily dvacet let a vzhledem k inflaci tedy významně narůstal počet zakázek, které spadly do režimu zákona. Novelizaci v tomto směru tedy Úřad bezvýhradně podporoval, zejména z toho důvodu, aby se snížila již tak významná administrativní zátěž zadavatelů.

Pokud hovoříme o legislativě, tak bych navázal na má slovo z konference v minulém roce, kdy jsem zmiňoval zarputilost některých revolucionářů z Ministerstva pro místní rozvoj, kteří pojali právo jako puzzle a stůj co stůj hodlali prosazovat neodbornou reformu přezkumu veřejných zakázek. S potěšením mohu konstatovat, že tento příběh skončil definitivně v únoru tohoto roku, kdy vláda nepodlehla emotivnímu politickému a mediálnímu tlaku, ale zcela racionálně tuto reformu odmítla. Již jenom pěnou dní je načtení obdobného textu zákona skupinou pirátských poslanců minulý týden, což ukazuje, že revolucionářům a právním eskamotérům nejde o seriózní diskusi, ale o populistická gesta a pochvalné laiky na sociálních sítích.

Když v rámci našeho rozhodování uvažujeme nad tím, jaké zadávací postupy a praktiky jsou ty správné, my sami velmi rádi známe názor soudů na danou problematiku a jejich závěry se v naší praxi řídíme, ale které je v rámci odborné diskuse třeba konfrontovat i s kritickými pohledy. Rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ani soudů totiž v žádném případě není zjevená pravda, naopak to musí být kontinuálně se rozvíjející dialog založený na racionalitě. Po loňské úspěšné premiéře jsme proto letos opět zařadili diskuzi pana ředitele Floriana se soudci správních soudů. Věřím, že i tentokrát bude neméně zajímavá a přinese vhled do uvažování soudů o některých institutech a aspektech veřejných zakázek. Obdobně jako loni jsme také vyhradili jeden celý blok pro názory zadavatelů, dodavatelů a právních zástupců a jsem si už dopředu jist, že od těchto stran uslyšíme bezesporu zajímavé postřehy z praxe. Poslouchejme se, prosím, pečlivě. Snažíme se tímto formátem sbližovat světy zadavatelů a dodavatelů tak, aby se co nejvíce eliminovaly třecí plochy mezi hlavními aktéry veřejného zadávání a docházelo tak k jeho kultivaci.

V dalším programu se budeme věnovat zejména tématům, která z hlediska naší činnosti považujeme za podstatná. Jedno z témat nám předpřipravil Soudní dvůr Evropské unie svým rozsudkem ve věci Kolin. O případu jsme hovořili už v loňském roce. To jsme však očekávali závěry Soudního dvora ke zcela jiné problematice, a to vyjasnění výkladu možností doplňování nabídek. Rozsudek však nakonec podává výklad ve vztahu k dodavatelům ze třetích zemí. Čekali jsme kazuistický rozsudek k dílčímu tématu a dočkali jsme se přelomového rozhodnutí. Můžeme tedy hovořit o tom, jak rozsudek převést do praxe a jakým způsobem zadavatelé mohou přistupovat k dodavatelům ze třetích zemí. Proto rozsudek a téma dodavatelů ze třetích zemí zazní nejen na tomto hlavním podiu, ale pro ty z Vás, kteří projevili zájem a stihli se přihlásit, je dnes odpoledne připravena možnost zúčastnit se kulatého stolu na toto téma a získat tak i nejnovější informace, jak se k danému tématu staví Evropská komise.

Podobně je velice aktuálním zakázkovým tématem poslední doby také stanovování, hodnocení a prokazování kvalifikace, a to i té získané ve sdružení. Proto jsme i tomuto tématu vyhradili prostor pro diskusi v rámci kulatého stolu, abychom mohli dané téma prodiskutovat co nejpodrobněji.

Také se ve veřejných zakázkách čím dál tím více projevuje nástup nových technologií. Kde a jak se počítá s dalším rozvojem elektronizace, ale také s využitím umělé inteligence prozradí účastníci v zítřejším ranním panelu. S rozvojem elektronizace pak jde ruku v ruce nutnost reflektovat kybernetickou bezpečnost, proto jsme do programu letošního ročníku zařadili i tohle téma.

Kontrolu veřejných zakázek v širším slova smyslu nezajišťuje pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale také další instituce. V rámci zítřejšího dopoledního programu tedy budete moci porovnat přístupy a hlediska, na jejichž základě vykonává svou kontrolu zadávacích řízení Ministerstvo financí a Centrum pro regionální rozvoj a případně je porovnat s přístupem ÚOHS.

Konferenci pak uzavřeme zamyšlením nad změnami závazků, a to včetně praktických rad pro méně typické situace, a nad řešením nepravdivých údajů v nabídkách, které nám zprostředkují dva renomovaní zástupci, kteří dlouhodobě působí v oblasti veřejného zadávání.

Byl bych rád, pokud bychom tuto konferenci nevnímali pouze jako prostor pro diskusi o aktuálních zakázkových tématech, ale aby tato konference byla o prostorem pro zamyšlení se nad smyslem veřejného zadávání v celospolečenském kontextu. Abychom všichni začali více využívat selský rozum, nevytvářeli kostrbaté teorie za každou cenu, neboť scholastické diskuse jsou kontraproduktivní a vedou k rozkolísání jistoty. To by nás všechny mělo vést k zdrženlivosti a mnohdy i více pragmatickému pohledu. V tomto pohledu má rezervy jak rozhodovací praxe Úřadu, tak i rozhodování soudů. Podíváme-li se například na úvahy o bezdůvodném omezení hospodářské soutěže jako důvodu pro zrušení zadávacího řízení, jsou to mnohdy úvahy nepodobné těm, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Bohužel.

Jistý princip sebeomezení, jak jej známe z ústavního práva, self-restraint doktrína chcete-li, by prospěla nám všem, není třeba za každou cenu vytvářet kreativní rozhodnutí a rozsudky, není třeba za každou cenu poutat pozornost novátorskými interpretacemi.

Pokud by nás tato konference vedla alespoň k takovému zamyšlení, byl bych za to velmi rád.

Vážené dámy, vážení pánové,

snažili jsme se pro Vás přichystat co nejatraktivnější menu a věřím, že budete odcházet i z tohoto ročníku konference spokojeni a s pocitem užitečně strávených dvou dnů.

Děkuji Vám za pozornost

Petr Mlsna, předseda ÚOHS