číslo jednací: S842/2014/VZ-27871/2014/541/JCh

• Instance: I.
• Věc: Nedodržení postupu při uzavření dodatku
• Účastníci:
  1. Statutární město Ostrava
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 17. 12. 2015
• Související rozhodnutí: S842/2014/VZ-27871/2014/541/JCh; R18/2015/VZ- 44886/2015/321/IPs; R18/2015/VZ-36409/2018/321/EDo; S842/2014/VZ-07938/2019/541/JCh

Č. j.:ÚOHS-S842/2014/VZ-27871/2014/541/JCh

30. prosince 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 10. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 729 30 Ostrava,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s možným nedodržením zákonného postupu zadavatele při uzavření dodatku č. 4 ze dne 23. 1. 2012 ke smlouvě č. 1099/2007/MIS/LPO ze dne 13. 6. 2007,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 729 30 Ostrava – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, když dne 23. 1. 2012 uzavřel dodatek č. 4 ke smlouvě č. 1099/2007/MIS/LPO ze dne 13. 6. 2007, aniž by provedl některé z v úvahu připadajících zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 729 30 Ostrava –podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 700 000,- Kč (sedm set tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I.               POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 729 30 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – ve věci možného porušení zákona při uzavření dodatku č. 4 ze dne 23. 1. 2012 ke smlouvě č. 1099/2007/MIS/LPO ze dne 13. 6. 2007.

2. Z materiálů předložených zadavatelem, které Úřad od zadavatele obdržel, zjistil Úřad následující skutečnosti.

3. Zadavatel uzavřel dne 13. 6. 2007 se společností GORDIC spol. s r.o., IČO 47903783, se sídlem Erbenova 4, 586 01 Jihlava (dále jen „vybraný uchazeč“), smlouvu č. 1099/2007/MIS/LPO (dále jen „smlouva“), jejímž předmětem je komplexní podpora pro užití aplikačních programových produktů a rozvoj informačních systémů objednatele, provozovaných na bázi aplikačních programových produktů. K uvedené smlouvě zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 1. 10. 2009 dodatek č. 1, dne 10. 2. 2010 dodatek č. 2 a dne 5. 3. 2010 dodatek č. 3 (dále jen „dodatky č. 1 až 3“).

4. Dne 23. 1. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dodatek č. 4, jehož předmětem byla změna smlouvy ve znění dodatku č. 1 až 3 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „dodatek č. 4“). Změna smlouvy ve znění dodatků č. 1 až 3 provedená dodatkem č. 4 zahrnovala mj. i změnu podmínek a délky výpovědní lhůty tak, jak je uvedeno níže.

5. Podle bodu 12.1 smlouvy ve znění dodatků č. 1 až 3 zaniká smlouva písemnou dohodou smluvních stran. Podle bodu 12.2 smlouvy ve znění dodatků č. 1 až 3 zaniká smlouva rovněž uplynutím výpovědní lhůty, která je šestiměsíční a začíná běžet doručením výpovědi druhé straně. Smlouvu může vypovědět kterákoliv ze smluvních stran, a to i bez uvedení důvodů.

6. Podle bodu 12.1 dodatku č. 4 zaniká smlouva písemnou dohodou smluvních stran. Podle bodu 12.2 dodatku č. 4 zaniká smlouva rovněž uplynutím výpovědní lhůty, která je dvanáctiměsíční a začíná běžet doručením výpovědi druhé straně. Smlouvu může vypovědět kterákoliv ze smluvních stran, a to i bez uvedení důvodů.

7. Podle (nově vloženého) bodu 12.3 dodatku č. 4 lze smlouvu ve smyslu předchozího odstavce 12.2 vypovědět nejdříve po uplynutí pěti let ode dne podpisu dodatku č. 4 smlouvy oběma smluvními stranami; výpověď učiněná kteroukoliv ze smluvních stran před uplynutím uvedené 5-leté lhůty je právně neúčinná.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8. Z obsahu materiálů předložených zadavatelem získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 zákona, když pro zadání dodatku č. 4 nezvolil některý z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 zákona, neboť změny smlouvy ve znění dodatků č. 1 až 3 provedené dodatkem č. 4, spočívající v prodloužení výpovědní lhůty ze 6 měsíců na 12 měsíců s nemožností vypovědět smlouvu (ve znění dodatku č. 4) prvních 5 let po jeho podpisu, vykazují znaky podstatné změny smluvních podmínek, jež nad rámec původních podmínek mění hospodářskou rovnováhu ve prospěch vybraného uchazeče, a proto zahájil správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem.

9. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

10. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S842/2014/VZ-21784/2014/541/JCh ze dne 27. 10. 2014. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno téhož dne a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

11. Usnesením č. j. ÚOHS-S842/2014/VZ-21788/2014/541/JCh ze dne 27. 10. 2014 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením č. j. ÚOHS-S842/2014/VZ-23975/2014/541/JCh ze dne 14. 11. 2014 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele

12. Dne 5. 11. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 3. 11. 2014, ve kterém zadavatel k namítanému porušení zákona odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr, dále jen „SDEU“) ve věci C-454/06 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH proti Rakousku ze dne 19. 6. 2008 (dále jen „rozsudek Pressetext“). Zadavatel konstatuje, že Úřad v oznámení o zahájení správního řízení sice na uvedený rozsudek odkazuje, ale neuvádí veškeré závěry, které je nezbytné dle jeho názoru pro přezkoumávaný případ aplikovat. Proto ve svém vyjádření shrnuje následující závěry SDEU z rozsudku Pressetext.

13. V rozsudku Pressetext byla podle zadavatele základní smlouva uzavřena na dobu neurčitou s tím, že bylo ujednáno vzdání se práva výpovědi, takže smlouvu bylo možné ukončit nejdříve k 31. 12. 1999. V roce 2005 byl podle zadavatele uzavřen druhý dodatek, kterým došlo k dalším dvěma změnám, přičemž jednou z nich bylo ujednání o obnovení vzdání se práva výpovědi smlouvy až do 31. 12. 2008. Zadavatel dále uvádí, že Bundesvergabeamt měl pochybnosti o výkladu některých otázek vyplývajících z práva Evropských společenství, a tak se rozhodl přerušit řízení a předložit předběžné otázky k rozhodnutí SDEU.

14. Zadavatel následně shrnul relevantní odpovědi na předběžné otázky generální advokátky Juliane Kokott (dále jen „GA“), která dovozuje, že ne všechny smlouvy naplňují definici nové veřejné zakázky a vyžadují nové zadávací řízení, neboť to je nutné jen v případě tzv. podstatných změn smlouvy, které mohou podstatně zkreslit hospodářskou soutěž na dotyčném trhu a zvýhodnit stávajícího smluvního partnera oproti jiným možným dodavatelům, jak uvádí zadavatel. Zadavatel dále zdůrazňuje, že podle GA se o podstatnou změnu jedná tehdy, pokud:

1) nelze vyloučit, že jiným dodavatelům bylo původními, méně výhodnými podmínkami zabráněno v ucházení se o veřejnou zakázku,

2) že by měli nyní zájem se ucházet o veřejnou zakázku nebo

3) nabídka původně neúspěšného uchazeče by mohla být při změněných podmínkách úspěšná.

15. Zadavatel dále uvádí, že podle názoru GA by problematickým u smlouvy uzavřené na dobu neurčitou bylo vzdání se práva výpovědi na delší dobu či jeho úplné vyloučení, protože tak by se natrvalo vyloučila hospodářská soutěž mezi potencionálními dodavateli. Zadavatel uvádí, že časově omezené vzdání se práva výpovědi by mohlo být podle GA považováno za podstatnou změnu jen tehdy, pokud by existoval konkrétní předpoklad k tomu se domnívat, že by zadavatel v případě existence takového práva během této doby smlouvu skutečně vypověděl, jinak se podle GA jedná jen o teoretickou možnost, přičemž si ostatní dodavatelé nemohou činit vážné naděje, že by mohli stávajícího dodavatele nahradit. SDEU se podle zadavatele ve svém rozsudku Pressetext ve značné míře ztotožnil se stanoviskem GA a konstatoval, že z okolností případu Pressetext nevyplývalo, že by zadavatel i při neexistenci ustanovení o zákazu výpovědi hodlal smlouvu ukončit a dále že doba 3 let, po kterou byla omezena možnost zadavatele smlouvu vypovědět, není nepřiměřená ve vztahu k tomu, aby zadavatel mohl v případě zájmu smlouvu výhledově ukončit.

16. Zadavatel tak uvádí, že znění předloženého dodatku č. 4 vnímal jako maximálně možné kompromisní řešení dosažené v rámci vyjednávání s vybraným uchazečem. Na implementaci jakéhokoli jiného alternativního řešení v rámci ekonomických modulů města nebyl podle zadavatele v té době dostatečný časový prostor a přijetí takového rozhodnutí by paralyzovalo ekonomický chod zadavatele. Zadavatel podle svého tvrzení vždy jednal se základními zásadami fungování veřejné správy, zejm. zásadou hospodárnosti a zákonností všech svých postupů.

17. Zadavatel se podle svého tvrzení nedomnívá, že by zakomponováním zákazu výpovědi do smlouvy dodatkem č. 4 došlo k podstatné změně smlouvy, a to i s ohledem na závěry uvedené v rozsudku Pressetext. Ačkoliv se může pětiletá doba, po kterou nelze smluvní vztah vypovědět, zdát nevýhodná, je podle zadavatele jasné, že možnost výpovědi smlouvy je v tomto případě pouze teoretická a vzhledem k délce dosavadního působení vybraného uchazeče v prostředí zadavatele, která se počítá již od roku 1999, má zadavatel za to, že se nejedná o dobu nepřiměřenou; nadto se zákaz výpovědi vztahuje na obě smluvní strany. Zadavatel v minulosti podle svého tvrzení smlouvu s vybraným uchazečem nevypověděl a ani v současné době by podle jeho tvrzení k takovému kroku nepřistoupil.

18. Samotné prodloužení výpovědní doby z 6 na 12 měsíců nelze podle zadavatele označit za podstatnou změnu smlouvy, která mění hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Naopak po přechozích zkušenostech lze podle zadavatele konstatovat, že výpovědní doba 6 měsíců byla pro zadavatele krátká a v podstatě i nevýhodná, neboť u tak složitého systému, na kterém je do značné míry závislý ekonomický a účetní chod zadavatele, je v podstatě nemožné během šesti měsíců zrealizovat přechod na jiný systém. Proto tuto změnu podle zadavatele nelze označit jako zvýhodňující dodavatele.

19. Zadavatel se nedomnívá, že by v souvislosti s veřejnou zakázkou porušil zákon a má za to, že za správní delikt, pro nějž bylo správní řízení zahájeno, v souladu s § 121 dost. 1 zákona neodpovídá. Zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zahájené z moci úřední zastavil.

20. Zadavatel dále odkazuje na své vyjádření ze dne 6. 6. 2014 k podnětu, kde je mj. uvedeno, že v listopadu 2011 se zadavatel ocitl ve složité situaci, kdy měl pouhý jeden měsíc, aby našel alternativní řešení, neboť byla z důvodu neplnění časového harmonogramu ukončena smlouva s dodavatelem VERA spol. s r. o. a vybraný uchazeč smlouvu (ve znění dodatku č. 1 až 3) vypověděl. Zadavatel dále uvádí, že v uvedeném období běžela výpovědní lhůta a blížil se konec kalendářního roku, kdy se uzavírá účetnictví, což nelze provést bez informačního systému, v němž jsou uvedena všechna potřebná účetní a ekonomická data. V tomto časovém presu zadavatel obnovil jednání s vybraným uchazečem, aby mohl dále využívat existující ekonomický systém, neboť nebyla žádná jiná časově přístupná alternativa, která by zajistila řádný ekonomický chod zadavatele. Do této situace se zadavatel podle svého tvrzení nedostal vlastním zaviněním. Dodavatel VERA, spol. s r. o., měl rozšířit své programové možnosti a plošně nasadit informační systém zadavatele, a to na základě platného smluvního vztahu. Zároveň výpověď smlouvy (ve znění dodatku č. 1 až 3) ze strany vybraného uchazeče, která byla zadavateli podle jeho tvrzení doručena dne 31. 5. 2011, byla jakožto jednostranný právní úkon čistě na rozhodnutí vybraného uchazeče.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

21. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když dne 13. 6. 2007 uzavřel dodatek č. 4, aniž by provedl některé z v úvahu připadajících zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a došlo k uzavření smlouvy, respektive dodatku č. 4. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

22. Podle § 21 odst. 1 zákona tento zákon upravuje tyto druhy zadávacích řízení

a) otevřené řízení (§ 27 zákona),

b) užší řízení (§ 28 zákona),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29 zákona),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34 zákona),

e) soutěžní dialog (§ 35 zákona),

f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38 zákona).

23. Podle § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

24. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

25. Podle § 121 odst. 1 zákona právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Zjištění Úřadu z předložené dokumentace k veřejné zakázce

26. Zadavatel uzavřel dne 13. 6. 2007 s vybraným uchazečem smlouvu, jejímž předmětem je komplexní podpora pro užití aplikačních programových produktů a rozvoj informačních systémů zadavatele, provozovaných na bázi aplikačních programových produktů. K uvedené smlouvě zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dodatky č. 1 až 3.

27. Dne 23. 1. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dodatek č. 4, jehož předmětem byla změna smlouvy ve znění dodatku č. 1 až 3.

28. Změna smlouvy ve znění dodatků č. 1 až 3 provedená dodatkem č. 4 ze dne 23. 1. 2012 zahrnovala i změnu podmínek a délky výpovědní lhůty.

29. Podle bodu 12.2 smlouvy ve znění dodatků č. 1 až 3 zaniká smlouva rovněž uplynutím výpovědní lhůty, která je šestiměsíční a začíná běžet doručením výpovědi druhé straně. Smlouvu může vypovědět kterákoliv ze smluvních stran, a to i bez uvedení důvodů.

30. Podle bodu 12.2 dodatku č. 4 zaniká smlouva rovněž uplynutím výpovědní lhůty, která je dvanáctiměsíční a začíná běžet doručením výpovědi druhé straně. Smlouvu může vypovědět kterákoliv ze smluvních stran, a to i bez uvedení důvodů.

31. Podle (nově vloženého) bodu 12.3 dodatku č. 4 lze smlouvu ve smyslu předchozího odstavce 12.2 vypovědět nejdříve po uplynutí pěti let ode dne podpisu dodatku č. 4 smlouvy oběma smluvními stranami; výpověď učiněná kteroukoliv ze smluvních stran před uplynutím uvedené 5-leté lhůty je právně neúčinná.

32. V důvodové zprávě k dodatku č. 4, která je součástí předložené dokumentace, je uvedeno, že odbor financí a rozpočtu zadavatele vnímá znění dodatku č. 4 jako maximální možné kompromisní řešení dosažené v rámci vyjednávání s vybraným uchazečem. Vzhledem k délce stávajícího smluvního ujednání s vybraným uchazečem do 31. 1. 2012, probíhajícím závěrkovým pracím a nutností implementovat nové účetní standardy platné od 1. 1. 2012, doporučil v citované důvodové zprávě odbor financí a rozpočtu radě města rozhodnout o uzavření dodatku č. 4.

33. V bodě 1. výpisu z usnesení č. 3424/RMn1014/24 mimořádné schůze rady města ze dne 19. 1. 2012 je uvedeno, že mimořádná rada města prohlašuje, že na základě časové tísně je nezbytné uzavřít dodatek č. 4 i přesto, že po věcné stránce je tento dodatek pro zadavatele jednoznačně nevýhodný.

34. Ve výpisu ze zápisu z 24. mimořádné schůze rady města konané dne 19. 1. 2012 je uvedeno, že dodatek č. 4 je po věcné stránce pro město značně nevýhodný a bylo navrhováno doplnit do smlouvy (dodatku č. 4, pozn. Úřadu), že zadavatel uzavírá dodatek nedobrovolně, v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

K výroku I. rozhodnutí

35. K postupu zadavatele Úřad uvádí, že smyslem zákona je zajištění rámce pro efektivní vynakládání finančních prostředků zadavatelů při pořizování dodávek, služeb a stavebních prací, čehož lze dosáhnout pouze v transparentně provedeném zadávacím řízení, tedy postupem zajišťujícím nejvyšší míru konkurence, která je předpokladem pro získání co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele. V šetřeném případě zadavatel ke smlouvě ve znění dodatků 1 až 3 uzavřel bez zadávacího řízení dodatek č. 4, kterým byla v bodu 12.2 výpovědní lhůta prodloužena ze 6 na 12 měsíců a v bodu 12.3 byl ujednán zákaz výpovědi na dobu 5 let ode dne podpisu dodatku č. 4. Z uvedeného vyplývá, že ukončit plnění ze strany zadavatele tak nelze dříve než po uplynutí 6 let ode dne podpisu dodatku č. 4 (zákaz výpovědi navýšený o výpovědní lhůtu).

36. Úřad konstatuje, že otázkou změn smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem (dodavatelem či poskytovatelem služeb) na veřejnou zakázku se zabýval SDEU ve věci Pressetext. V uvedeném rozsudku dospěl SDEU k závěru, že změna smlouvy představuje novou veřejnou zakázku tehdy, jestliže podstatně mění obsah původní smlouvy. SDEU současně uvedl případy, kdy lze změnu smlouvy považovat za podstatnou. Podle SDEU „…změna může být rovněž považována za podstatnou, jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána ...“.

37. Z uvedeného vyplývá, že pokud zadavatel změní smlouvu podstatným způsobem, je na takovou změnu smlouvy třeba pohlížet jako na novou veřejnou zakázku, jíž je třeba zadat v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, přičemž za podstatnou změnu smlouvy je dle citovaného rozsudku nutno považovat i změny, jež nad rámec původních podmínek zakázky mění hospodářskou rovnováhu ve prospěch dodavatele, s nímž zadavatel uzavřel smlouvu (vybraného uchazeče).

38. Pro úplnost Úřad podotýká, že pravidla pro posouzení toho, zda se jedná o podstatné změny smlouvy, definované SDEU již byla včleněna do § 82 odst. 7 zákona, ve znění účinném od 1. 4. 2012, podle kterého zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by

a) rozšířila předmět veřejné zakázky; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) zákona a § 23 odst. 7 zákona,

b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,

c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo

d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

39. Úřad se ztotožňuje s tvrzením zadavatele, který ve svém vyjádření ze dne 3. 11. 2014 uvádí, že rozsudek Pressetext pracuje s obecnými právními pojmy, a proto je nutné každý případ hodnotit s ohledem na všechny okolnosti každého jednotlivého případu, přičemž to, co může být v jednom případě podstatnou změnou smlouvy, v jiném být nemusí. Úřad se rovněž ztotožnil s názorem GA, který zadavatel cituje v uvedeném vyjádření, že ne všechny změny podmínek smlouvy vyžadují nové zadávací řízení.

40. Úřad se tedy předně zabýval otázkou, zda změna smlouvy ve znění dodatku č. 1 až 3 učiněná dodatkem č. 4 spočívající v zákazu výpovědi na dobu 5 let od podpisu dodatku č. 4 v kombinaci s prodloužením výpovědní lhůty z 6 měsíců na 12 měsíců je podstatnou změnou smlouvy. Úřad v předmětné záležitosti vychází zejména ze závěrů SDEU v rozsudku Pressetext, který se zabývá právě otázkou, zda v případě dodatečného ujednání zákazu výpovědi smlouvy po určitou dobu jde o nové zadání veřejné zakázky vyžadující postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení či nikoliv. Na závěry citovaného rozsudku rovněž odkazuje zadavatel ve svém vyjádření ze dne 3. 11. 2014.

41. SDEU v rozsudku Pressetext k uvedené problematice konstatuje: „Ustanovení, kterým se strany zavazují nevypovědět během určité doby zakázku zadanou na dobu neurčitou, se rovněž nepovažuje bez dalšího za nepřípustné z hlediska práva Společenství v oblasti veřejných zakázek … relevantním kritériem pro určení, zda sjednání takového ustanovení představuje nové zadání zakázky, je, zda musí být toto ustanovení považováno za podstatnou změnu původní smlouvy …“

42. SDEU v rozsudku Pressetext v otázce týkající se dodatečného omezení práva výpovědi smlouvy dochází k následujícímu závěru: „ Ze spisu nevyplývá, že během období od roku 2005 do roku 2008, na které se vztahovalo ustanovení o zákazu výpovědi, by měl zadavatel při neexistenci tohoto ustanovení konkrétní perspektivu ukončit stávající smlouvu a provést nové výběrové řízení. I za předpokladu, že by to zadavatel hodlal učinit, nebyla doba, na kterou se vztahovalo toto ustanovení, tedy tři roky, taková, aby mu zabránila v tom, aby tak učinil po dobu nepřiměřenou vzhledem k času, který je nezbytný k zorganizování takové operace. Za těchto podmínek není prokázáno, že takové ustanovení o zákazu výpovědi, pokud není znovu systematicky vkládáno do smlouvy, představuje riziko narušení hospodářské soutěže k újmě nových potenciálních uchazečů. V důsledku toho nemůže být kvalifikováno jako podstatná změna původní smlouvy.“

43. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě Pressetext dospěl SDEU k závěru, že nejde o podstatnou změnu smlouvy, a to z důvodu, že nebylo prokázáno, že zadavatel měl v úmyslu v období od roku 2005 do roku 2008 smlouvu ukončit, a i kdyby tak hodlal učinit, není doba 3 let vzhledem k době potřebné na realizaci předmětného zadávacího řízení nepřiměřeně dlouhá.

44. Úřad dále zkoumal, zda se v  případě dodatku č. 4 lze rovněž domnívat, že zadavatel neměl v úmyslu následujících 6 let (5 let zákaz výpovědi a výpovědní lhůta 12 měsíců) od podpisu dodatku č. 4 smlouvu ve znění dodatku č. 4 ukončit.

45. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 3. 11. 2014 uvádí, že výpověď smlouvy ve znění dodatku č. 4 s vybraným uchazečem je v tomto případě pouze teoretická a vzhledem k délce dosavadního působení vybraného uchazeče v prostředí zadavatele od roku 1999 má zadavatel za to, že se nejedná o dobu nepřiměřenou, přičemž zadavatel podle svého tvrzení v minulosti smlouvu s vybraným uchazečem nevypověděl a ani v současné době by podle svého tvrzení k takovému kroku nepřistoupil.

46. Z bodu 1. výpisu z usnesení č. 3424/RMn1014/24 mimořádné schůze rady města ze dne 19. 1. 2012 vyplývá, že dodatek č. 4 je pro zadavatele po věcné stránce nevýhodný. Ve výpisu ze zápisu z 24. mimořádné schůze rady města konané dne 19. 1. 2012 je rovněž uvedeno, že dodatek č. 4 je po věcné stránce pro město (zadavatele) značně nevýhodný a bylo navrhováno doplnit do smlouvy ve znění dodatku č. 4, že zadavatel uzavírá dodatek nedobrovolně, v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

47. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel považoval dodatek č. 4 již v době podpisu tohoto dodatku za nevýhodný, a proto lze jednoznačně dovodit, že mohl mít v následujících šesti letech v úmyslu takto nevýhodnou smlouvu ukončit.

48. K argumentu zadavatele, že možnost výpovědi dodatku č. 4 je čistě teoretická vzhledem k délce smluvního vztahu s vybraným uchazečem Úřad doplňuje, že z vyjádření zadavatele ze dne 6. 6. 2014 k podnětu a z předložených materiálů vyplývá, že ekonomické moduly zadavatel zadal dodavateli VERA, spol. s r. o., tedy společnosti odlišné od vybraného uchazeče. Ačkoli výše uvedená spolupráce se společností VERA, spol. s r. o., byla zadavatelem před uzavřením dodatku č. 4 ukončena, oslabuje tato skutečnost argument zadavatele, dle kterého je nepravděpodobné, že by v budoucnu hodlal spolupráci s vybraným uchazečem na předmětu plnění veřejné zakázky ukončit. Jinými slovy, vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel prokazoval v minulosti zájem o plnění předmětu veřejné zakázky také od jiného dodavatele, nelze vyloučit možnost, že by měl zadavatel v úmyslu v budoucnu poptávat předmět plnění veřejné zakázky od jiného dodavatele než je vybraný uchazeč.

49. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda doba 6 let (5 let zákaz výpovědi a výpovědní lhůta 12 měsíců) je taková, aby zadavateli zabránila v realizaci transparentního zadávacího řízení v případě, že bude mít v úmyslu smlouvu ve znění dodatku č. 4 ukončit.

50. Z rozsudku Pressetext vyplývá, že doba 3 let, po kterou je zadavatel vázán zákazem výpovědí, nebyla v daném případě vzhledem k času, který je nutný na realizaci zadávacího řízení, taková, aby zadavateli v jeho realizaci zabránila.

51. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že je nutno vždy zohlednit okolnosti konkrétního případu pro posouzení skutečnosti, zda je zákaz výpovědi zadáním nové veřejné zakázky, a vyžaduje proto postup zadavatele v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení, či nikoliv. Zatímco doba 3 let nemusí být vzhledem k času, který je nutný na realizaci zadávacího řízení, taková, aby zadavateli v jeho realizaci zabránila, doba 6 let (5 let zákaz výpovědi a výpovědní lhůta 12 měsíců), po kterou je zadavatel podle dodatku č. 4 vázán plnit podmínky smlouvy ve znění dodatku č. 4, je dvojnásobná a s délkou zadávacího řízení již naprosto nekoresponduje, a to ani v případě, že by se doba zadávacího řízení například z důvodu podaných námitek nebo vedení správního řízení u Úřadu prodloužila. Doba 6 let, po kterou je zadavatel na základě smluvních podmínek vyplývajících z dodatku č. 4 povinen plnit smlouvu ve znění dodatku č. 4, je tedy v daném případě tak dlouhá, že zadavateli brání v realizaci transparentního zadávacího řízení v případě, že by měl v úmyslu stávající smlouvu ve znění dodatku č. 4 vypovědět.

52. Úřad dodává, že z předmětu plnění veřejné zakázky, kterým je komplexní podpora pro užití aplikačních programových produktů a rozvoj informačních systémů zadavatele, provozovaných na bázi aplikačních programových produktů, vyplývá, že jde o oblast informačních technologií, která představuje jeden z nejdynamičtěji se vyvíjejících trhů. Vzhledem k rychlosti technologického pokroku v dané oblasti lze předpokládat, že vázanost zadavatele smlouvou ve znění dodatku č. 4 v délce trvání 6 let může být pro zadavatele nevýhodná také z toho důvodu, že v průběhu tak dlouhého období může dojít ke vzniku nových subjektů a produktů, které by zadavateli při realizaci řádného zadávacího řízení mohli nabídnout možnost uzavření smlouvy za výhodnějších podmínek.

53. Takto dlouhá doba vázanosti smlouvou ve znění dodatku č. 4 rovněž zajišťuje konstantní příjem vybraného uchazeče po dobu minimálně 6 let. Za této situace nelze vyloučit, že pokud by bylo v zadávacích podmínkách na plnění původní smlouvy stanoveno, že zadavatel nemůže po dobu 5 resp. 6 let od smlouvy odstoupit, tak by na plnění předmětu původní veřejné zakázky nebyly podány i jiné, pro zadavatele výhodnější nabídky. Nemožnost zadavatele odstoupit po (faktickou) dobu 6 let místo původních 6 měsíců výpovědní lhůty a z toho plynoucí jistota příjmu vybraného uchazeče tedy nesporně posunuje hospodářskou rovnováhu ve prospěch dodavatele (vybraného uchazeče).

54. K vyjádření zadavatele, že samotné prodloužení výpovědní lhůty ze 6 měsíců na 12 měsíců nelze označit za podstatnou změnu smlouvy, která mění hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch dodavatele, jemuž byla zakázka zadána, Úřad uvádí, že se lze ztotožnit s tvrzením zadavatele, že samotné prodloužení výpovědní lhůty ze 6 měsíců na 12 měsíců za podstatnou změnu smlouvy označit v předmětném případě nelze. V součtu se zákazem výpovědi po dobu 5 let, jak je uvedeno v bodu 12.3 dodatku č. 4, však činí minimální doba, po kterou je zadavatel vázán dodatkem č. 4, šest let. Jak je výše dovozeno, v případě dodatku č. 4 se tak o podstatnou změnu smlouvy jedná.

55. K tvrzení zadavatele, že v daném případě byly naplněny podmínky § 121 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že při aplikaci citovaného ustanovení zákona je nezbytnou podmínkou, aby právnická osoba, v daném případě zadavatel, vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Pod důvody ke zmírnění tvrdosti zákona přitom spadají zejména důvody vis maior (tedy i přes vynaložené veškeré úsilí došlo z důvodu vyšší moci k porušení zákona). V předmětném případě zadavatel uvádí jako důvod zproštění jeho odpovědnosti skutečnost, že vybraný uchazeč podal výpověď ze smlouvy a její pokračování podmínil uzavřením dodatku č. 4, přičemž konec výpovědní lhůty spadal na období konce roku, kdy se uzavírá účetnictví, což nelze provést bez informačního systému. Současně zadavatel uvádí, že hodlal zajistit předmět plnění veřejné zakázky prostřednictvím dodavatele VERA, spol. s r. o., avšak tento smluvní vztah byl zadavatelem ukončen z důvodu neplnění harmonogramu, což zadavatel nemohl očekávat, čímž se dostal bez svého zavinění do časové tísně.

56. K výše uvedenému Úřad uvádí, že podání výpovědi smlouvy vybraným uchazečem zadavatel sice nemohl ovlivnit, nicméně nejedná se o úkon, který by zadavatel nemohl předvídat, ani se na něj nemohl patřičným způsobem připravit. Zadavatel stejně tak mohl očekávat, že vybraný uchazeč může od smlouvy odstoupit tak, že konec výpovědní lhůty připadne na konec kalendářního roku. Zadavatel, jako smluvní strana předmětné smlouvy, se podílel na sjednání podmínek, za jakých mohou smluvní strany od smlouvy odstoupit. Zadavatel mohl a měl v jejím rámci stanovit takové podmínky, které budou zohledňovat skutečnost, že vybraný uchazeč může od smlouvy odstoupit. Úřad se proto neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.

57. Pokud se týká skutečnosti, že zadavatel zamýšlel rozšířit jiný systém dodavatele VERA, spol. s r.o., o předmět veřejné zakázky, avšak ta neplnila harmonogram, pročež s ní zadavatel rozvázal smlouvu, čímž se dostal do časové tísně, Úřad konstatuje následující. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 4 s vědomím toho, že oproti původní smlouvě vyloučí možnost odstoupit od smlouvy a tedy vyloučí možnost zadat veřejnou zakázku jinému dodavateli po nepřiměřenou dobu 5 resp. 6 let. Za takových podmínek nelze konstatovat, že zadavatel vynaložil veškeré úsilí, aby porušení povinnosti předešel. Samotná (tvrzená) časová tíseň totiž nemůže odůvodňovat uzavření jakéhokoli smluvního závazku, v jakékoli podobě, tedy i zjevně nepřiměřeného ve vztahu k závažnosti této tvrzené tísně.

58. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že posoudil zadavatelem tvrzené skutečnosti a neshledal, že zadavatel vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil, resp. neshledal, že by se jednalo o liberační důvody, jež by zadavatele zprošťovaly odpovědnosti ve smyslu § 121 odst. 1 zákona.

59. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel může mít prokazatelně v úmyslu dodatek č. 4 v období následujících 6 let ukončit, a vzhledem ke skutečnosti, že doba 6 let je dostatečně dlouhá na to, aby zadavateli zabránila v realizaci transparentního zadávacího řízení, přičemž faktická nemožnost ukončit plnění předmětu smlouvy dříve než za 6 let posunuje hospodářskou rovnováhu ve prospěch dodavatele, je třeba dodatek č. 4 kvalifikovat jako podstatnou změnu smlouvy ve smyslu rozsudku Pressetext. Úřad s odkazem na rozsudek Pressetext konstatuje, že pokud je změna smlouvy kvalifikována jako změna podstatná, což je v případě dodatku č. 4 naplněno, musí být předmět takové smlouvy zadán jako nová veřejná zakázka v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení. To však zadavatel v předmětném případě neučinil.

60. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když dodatek č. 4 nezadal v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

61. Výše uvedený postup zadavatele, kdy uzavřel dodatek č. 4 přímo s vybraným uchazečem bez zadávacího řízení, tedy mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by zadavatel postupoval při uzavření dodatku č. 4 v souladu se zákonem a předmětné plnění zadával v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení, není vyloučeno, že by mohl obdržet i jiné pro něj výhodnější nabídky.

62. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IV.           K ULOŽENÍ SANKCE

63. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

64. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

65. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když uzavřel dodatek č. 4aniž by tak učinil v některém z k úvahu připadajících druhů zadávacích řízení vyjmenovaných v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel jednal v souladu se zákonem, mohl by obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří mohli nabídnout výhodnější podmínky, než jaké plynuly z uzavřené smlouvy ve znění dodatku č. 4.

66. Tím, že zadavatel uzavřel dne 23. 1. 2012 dodatek č. 4, aniž by dodržel výše uvedený postup pro zadání veřejné zakázky, naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

67. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže o něm Úřad nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let, kdy byl spáchán. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 16. 5. 2014. Ke spáchání správního deliktu pak došlo uzavřením dodatku č. 4 dne 23. 1. 2012. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt dosud nezanikla.

68. V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Z bodu 4. 1 smlouvy ve znění dodatku č. 4 vyplývá, že cena inovací, činností, prací a služeb dle odstavce 3. 2 smlouvy ve znění dodatku č. 4 bude hrazena ročním paušálním poplatkem ve výši 3 500 000,- Kč. Z bodu 4. 3 smlouvy ve znění dodatku č. 4 vyplývá, že celkové plnění ze smlouvy ve znění dodatku č. 4 nepřesáhne za období jednoho kalendářního roku částku 6 609 600,- Kč včetně DPH. Z bodu 14. smlouvy ve znění dodatku č. 4 vyplývá, že smlouva ve znění dodatku č. 4 je uzavřena na dobu neurčitou.

69. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt se uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d). Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva ve znění dodatku č. 4 je uzavřena na dobu neurčitou, nelze celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Horní hranice možné pokuty tak činí 10 000 000,- Kč.

70. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnosti správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

71. Pro stanovení závažnosti správního deliktu Úřad vycházel ze skutečnosti, že zadavatel svým postupem neumožnil účast dalších možných dodavatelů v zadávacím řízení a vyloučil tak zcela soutěžní prostředí. Vybraný uchazeč tak nebyl při uzavření dodatku č. 4 vystaven jakékoliv konkurenci, neboť neproběhla žádná soutěž o cenu nebo ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž není vyloučeno, že pokud by zadavatel zadal veřejnou zakázku vyplývající z dodatku č. 4 v souladu se zákonem, mohly být podmínky plnění dodatku č. 4 pro zadavatele výhodnější. Úřad konstatuje, že nezákonné omezení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je závažným porušením zákona, jehož hlavním cílem je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže.

72. Následkem spáchání uvedeného správního deliktu je pak skutečnost, že dodatkem č. 4, který je, jak vyplývá z výše uvedeného, uzavřen za nevýhodných podmínek, je zadavatel vázán k plnění povinností ze smlouvy po dobu 6 let bez možnosti smlouvu vypovědět, přičemž nelze vyloučit, že v případě postupu podle zákona by byly prostředky zadavatele vynaloženy hospodárněji.

73. Co se týče způsobu, respektive okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad konstatuje, že do časové tísně, v jejímž důsledku byl zadavatel dle svého tvrzení nucen uzavřít dodatek č. 4 za pro něj nevýhodných podmínek, se zadavatel dostal vlastním zaviněním, a to zejména z důvodů specifikovaných v bodu 55. až 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

74. Při posouzení okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad rovněž dospěl k závěru, že zadavatel omezil právo výpovědi smlouvy pouze na dobu určitou, svým postupem proto zcela nevyloučil možnost realizace zadávacího řízení v budoucnu, po uplynutí doby předpokládané v dodatku č. 4, tedy po uplynutí 5 resp. 6 let. Při určení výše pokuty Úřad posoudil výše uvedenou skutečnost jako polehčující okolnost.

75. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z Usnesení zadavatele č. 2131/ZM1014/29 vyplývá, že rozpočet zadavatele na rok 2014 činí 7 341 573 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou) a to zejména s ohledem na objem finančních prostředků, se kterými zadavatel hospodaří.

76. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Přestože obě základní funkce právní odpovědnosti od sebe nelze oddělit, upřednostnil Úřad v daném případě funkci preventivní.

77. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 700 000,- Kč naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

78. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a přistoupil k uložení pokuty, neboť již došlo k uzavření předmětné smlouvy respektive dodatku č. 4, a nápravy tak již nelze dosáhnout. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj - pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Mojmír Florian

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Statutární město Ostrava, Prokešovo náměstí 1803/8, 729 30 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy