číslo jednací: R380/2015/VZ-07693/2016/321/BRy

• Instance: II.
• Věc: Obec Chlum – kanalizace a čistírna odpadních vod
• Účastníci:
  1. obec Chlum
  2. NOVADUS, spol. s r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 1. 3. 2016
• Související rozhodnutí: S0721/2015/VZ-38435/2015/512/VKa; S0721/2015/VZ-38362/2015/512/VKa; R380/2015/VZ-07693/2016/321/BRy

Č. j.:ÚOHS-R380/2015/VZ-07693/2016/321/BRy

29. února 2016

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 22. 11. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 23. 11. 2015, podaném navrhovatelem –

• společností NOVADUS, spol. s r.o., IČO 46349235, se sídlem Ke Skalám 603, 261 01 Příbram V-Zdaboř, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 12. 10. 2015 JUDr. Markem Dvořákem, advokátem, ev. č. ČAK 13959, IČO 73630837, se sídlem T. G. Masaryka 1, 261 01 Příbram,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0721/2015/VZ-38435/2015/512/VKa ze dne 9. 11. 2015, vydaném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• obce Chlum, IČO 48222631, se sídlem Chlum 43, 388 01 Chlum,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Obec Chlum – kanalizace a čistírna odpadních vod“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 8. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 8. 2015 pod ev. č. zakázky 520293,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0721/2015/VZ-38435/2015/VZ-38435/2015/512/VKa ze dne 9. 11. 2015

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

ODŮVODNĚNÍ

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 16. 10. 2015 návrh navrhovatele - společnosti NOVADUS, spol. s r.o., IČO 46349235, se sídlem Ke Skalám 603, 261 01 Příbram V-Zdaboř, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 12. 10. 2015 JUDr. Markem Dvořákem, advokátem, ev. č. ČAK 13959, IČO 73630837, se sídlem T. G. Masaryka 1, 261 01 Příbram (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele – obce Chlum, IČO 48222631, se sídlem Chlum 43, 388 01 Chlum (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Obec Chlum – kanalizace a čistírna odpadních vod“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 8. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 8. 2015 pod ev. č. zakázky 520293 (dále jen „veřejná zakázka“). Za účastníky správního řízení Úřad označil navrhovatele a zadavatele.

2. Navrhovatel podání návrhu odůvodnil tím, že dle jeho názoru zadavatel porušil zákon, když jej vyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž za nezákonný považoval ten postup zadavatele, kdy navrhovateli neposkytl kopie některých dokumentů ze zadávacího řízení. Navrhovatel se domáhal toho, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. V podaném návrhu se dále navrhovatel domáhal, aby Úřad nařídil předběžné opatření, kterým by pozastavil zadávací řízení, případně zakázal zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

II.             Napadené rozhodnutí

3. Po přezkoumání podaného návrhu vydal Úřad dne 9. 11. 2015 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0721/2015/VZ-38435/2015/512/VKa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým správní řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť k podanému návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad poukázal na skutečnost, že dle ust. § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle ust. § 67 odst. 4 zákona, a to v případě, že jde o návrh, který je k Úřadu podáván před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Úřad přezkoumal obsah návrhu a příloh, které k němu byly přiloženy, přičemž zjistil, že navrhovatel k návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli. Úřad proto rozhodl tak, že správní řízení zastavil podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

5. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 9. 11. 2015.

III.           Námitky rozkladu

6. Uvedené rozhodnutí napadl navrhovatel rozkladem ze dne 22. 11. 2015, který byl Úřadu doručen dne 23. 11. 2015. K podání rozkladu tak došlo v zákonem stanovené lhůtě.

7. Navrhovatel podání rozkladu odůvodnil tím, že dle jeho názoru doručenku k návrhu připojil s tím, že se jednalo o doklad o doručení návrhu na zahájení řízení zadavateli. Navrhovatel má za to, že pokud by Úřad namítal, že tím požadovaným dokladem není doklad o doručení návrhu zadavateli, ale doklad o doručení námitek z předchozího řízení před zadavatelem, pak by šlo o nelogický postup. Dle názoru navrhovatele je pro zadavatele důležité, aby se dozvěděl o tom, že u Úřadu probíhá řízení a toto musí být Úřadu doloženo a nikoliv to, že dříve probíhalo námitkové řízení.

8. Dále navrhovatel poukázal na znění ust. § 114 odst. 3 zákona, které k dokladu o složení jistoty odkazuje na § 67 odst. 4 zákona, přičemž tak je zřejmé o jakou jistotu má jít. Z hlediska dokladu o doručení námitek k žádnému konkrétnímu ustanovení zákon neodkazuje a není tak zřejmé, co se myslí „dokladem o doručení námitek“. Nelze tedy dovodit, že se tímto má myslet doklad o doručení námitek dle ust. § 110 a násl. zákona. Zákon je tak v této části nejednoznačný a nelogický, přičemž umožňuje dvojí výklad. Z hlediska možnosti dvojího výkladu by pak měl Úřad postupovat ve prospěch navrhovatele, což znamená, že ve věci musí být meritorně rozhodnuto.

Závěr rozkladu

9. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se v řízení pokračuje.

IV.          Řízení o rozkladu

10. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle ust. § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

11. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

12. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0721/2015/VZ-38435/2015/VKa ze dne 9. 11. 2015, rozhodl o zastavení správního řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

13. Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že k podanému návrhu připojil doklad o doručení návrhu zadavateli s tím, že požadavek na předložení dokladu o doručení námitek považuje za nelogický. K této zásadní námitce navrhovatele uvádím, že ji nepovažuji za důvodnou.

14. Podle ust. § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4.

15. Již z tohoto uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že zákon za náležitosti návrhu výslovně označuje i doklad o doručení námitek zadavateli. Pokud tedy navrhovatel sporuje to, že by měl k návrhu připojovat doklad o doručení námitek, pak se z jeho strany jedná o nedůvodnou rozkladovou námitku, která je v přímém rozporu se zněním zákona.

16. Podle ust. § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže

a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

c) nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě podle § 115 odst. 5 zákona,

d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona,

e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona, nebo

f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona.

17. Výše uvedené ustanovení zákona vymezuje ty situace, za kterých Úřad neprovádí věcné posouzení obsahu návrhu, ale za kterých správní řízení zastaví, pro vady podaného návrhu. Náležitosti návrhu jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. Z věty 1 tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že návrh musí obsahovat:

a) obecné náležitosti pro podání, které jsou vymezeny v ust. § 37 odst. 2 správního řádu, které zní: „Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující sek této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí“,

b) označení zadavatele,

c) uvedení v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

d) návrhy na provedení důkazů,

e) uvedení, čeho se navrhovatel domáhá.

Kromě těchto náležitostí návrhu však zákon v ust. § 114 odst. 3 ve větě druhé a třetí vymezuje okruh toho, co musí být k návrhu připojeno, přičemž se tak jedná o další zákonem stanovené náležitosti návrhu, kterými jsou:

a) písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhovatel navrhl, a to v elektronické podobě. Platí, že je navrhovatel nemusí připojit, pokud jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce,

b) doklad o složení kauce podle § 115,

c) a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

18. V případě, že kterákoliv výše uvedená náležitost v návrhu chybí, pak takový návrh je třeba považovat za návrh vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, musí postupovat v souladu s ust. § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na ust. § 45 odst. 2 správního řádu, což znamená, že navrhovatele vyzve k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání. Pro vymezení toho, o jakou vadu návrhu se jedná, je třeba vycházet přímo ze znění ust. § 117a zákona, které je citováno výše.

19. Z ust. § 117a zákona, které je účinné od 6. 3. 2015, a které se použije na dané správní řízení, neboť toto bylo zahájeno podáním návrhu ze dne 2. 10. 2015, vyplývá, že zákon rozlišuje mezi zastavením řízení pro neodstranění vad, k jejichž odstranění byl navrhovatel vyzván a které neodstranil, a mezi zastavením řízení pro nedostatek náležitostí návrhu, které jsou vadami neodstranitelnými. Takové členění vyplývá přímo ze samotného textu tohoto ustanovení, přičemž je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde výslovně předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k odstranění vad a navrhovatel je ani přes výzvu neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) však zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k odstranění vad nejprve vyzýval. Ze samotného textu zákona je tak zcela zřejmé, že za odstranitelné vady, lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu ust. § 37 odst. 3 resp. ust. § 45 odst. 2 správního řádu. Nedostatek ostatních náležitostí vyjmenovaných pod písmeny b) až e) je třeba považovat za vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi těmito neodstranitelnými vadami je pak pod písm. d) uvedeno i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli. Nadto poukazuji na skutečnost, že důvod pro zastavení uvedený pod písm. f) § 117a zákona se vztahuje k řízení zahájenému z moci úřední. Toto ustanovení dopadá na situace, kdy Úřad v probíhajícím řízení, vedeném z moci úřední zjistí, že nejsou dány důvody pro to, aby takové řízení bylo vedeno, což znamená, že nejde o důvod k zastavení řízení pro vadu návrhu. S ohledem na předmět daného řízení, kdy se jedná o nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli, nepovažuji za podstatné se tímto konkrétním důvodem k zastavení řízení blíže zabývat.

20. Ke stejnému výkladu pak lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách, který s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i ust. § 114 a § 117a zákona. Tato důvodová zpráva ke změně ust. § 117a zákona uvádí:

„K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]

Nově je koncipován důvod pro zastavení řízení v případě, kdy návrh neobsahuje předepsané obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo čeho se navrhovatel domáhá. Neobsahuje-li návrh tyto požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a správním řádem (§ 114 odst. 3 ZVZ, § 37 odst. 2 správního řádu) a navrhovatel tyto vady ani ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní, pak jde o důvod pro zastavení správního řízení.

Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“

21. S ohledem na smysl a účel ust. § 117a je tak zřejmé, že zákon novelou účinnou od 6. 3. 2015 přenáší na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh, a to zejména v tom smyslu, že rozšiřuje okruh tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění Úřad postupuje tak, že správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí i doklad o doručení námitek, což znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, pak jediný možný postup v zahájeném správním řízení je jeho zastavení.

22. Současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává ust. § 114 odst. 3 zákona musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle ust. § 114 odst. 4 zákona podán ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle ust. § 114 odst. 6 zákona lze podat ve lhůtě do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle ust. § 117a písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. K náležitostem návrhu odkazuji na odůvodnění uvedené výše. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví.

23. V rozhodovaném případě je z obsahu podaného návrhu zřejmé, že navrhovatel k němu doklad o doručení námitek zadavateli nepřipojil, a proto došlo k naplnění předpokladů pro zastavení správního řízení. Je současně zřejmé, že námitka zadavatele směřující k nesprávnému posouzení věci Úřadem je nedůvodná.

24. Za nedůvodnou považuji rovněž námitku navrhovatele, podle níž nemůže být nucen k tomu, aby Úřadu předkládal něco, co je obsaženo ve spisu dokumentace zadavatele. Na tomto místě považuji za podstatné upozornit na skutečnost, že zatímco v řízení zahájeném z moci úřední Úřad před samotným zahájením řízení prošetřuje postup zadavatele a opatřuje si k tomu příslušné dokumenty, v řízení zahájeném na návrh je tomu jinak. V takovém řízení Úřad, na základě obdrženého návrhu, nejprve postupuje tak, že účastníky vyrozumí o zahájení správního řízení a ostatní účastníky vyjma navrhovatele vyzve k vyjádření se k podanému návrhu. V této chvíli však Úřad stále nemá k dispozici zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, neboť ve smyslu ust. § 114 odst. 6 zákona je zadavatel povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 kalendářních dnů od jeho doručení, když společně s tímto vyjádřením je povinen zaslat i dokumentaci o veřejné zakázce. Úřad tedy do té doby, než mu zadavatel pošle zadávací dokumentaci, tuto nemá k dispozici. Je tak zřejmé, že tvrzení navrhovatele o tom, že si informaci o dřívějším námitkovém řízení může ověřit ze spisu, se nezakládá na pravdě a neodpovídá postupu ve správním řízení.

25. Nadto poukazuji na skutečnost, že povinnost předložit doklad o doručení námitek zadavateli je stanovena navrhovateli, a to společně s návrhem podaným k Úřadu. Zákon tak Úřadu nedává možnost a ani mu nestanovuje povinnost odstranit vady za účastníka správního řízení v případě, že návrh trpí neodstranitelnými vadami, naopak mu v takovém případě dává povinnost správní řízení zastavit. Námitku zadavatele tak považuji ze nedůvodnou.

26. K námitce navrhovatele, že zákon nekonkretizuje v ust. § 114 odst. 3 zákona, že se má jednat o doklad o doručení námitek ve smyslu ust. § 110 zákona, ačkoliv u dokladu o složení jistoty odkazuje na ust. § 67 odst. 4 zákona, čímž umožňuje dvojí výklad, uvádím, že tuto námitku považuji za účelovou a rozpornou se zněním a systematikou zákona. Předně poukazuji na skutečnost, že zákonná ustanovení je třeba vykládat z hlediska znění a systematiky celého zákona, nikoliv z hlediska jednotlivých ustanovení, konkrétních vět v nich obsažených a jejich vzájemného poměru. Z obsahu zákona vyplývá, že zákon nepoužívá pojem „námitky“ v jiném znění či kontextu než jsou námitky ve smyslu ust. § 110 a násl. zákona. Pokud tedy navrhovatel poukazuje na skutečnost, že není zřejmé o jaké námitky se má jednat, přičemž následně sám odkazuje na ust. § 110 a násl. zákona, pak takové tvrzení nemůže obstát, neboť zákon jiný význam námitek neuvádí. Z hlediska odkazu na konkrétní ustanovení § 67 odst. 4 zákona u jistoty je však situace jiná. Znění ust. § 67 zákona vymezuje v zásadě dvě situace, za nichž se skládá jistota. První z nich je uvedena v odstavci 1 tohoto zákonného ustanovení, a tou je skládání jistoty k zajištění plnění povinností uchazečů, které vyplývají z účasti v zadávacím řízení. Druhá z nich je pak uvedena v odstavci 4 tohoto zákonného ustanovení, a tou je opětovné složení jistoty, pokud uchazeč před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku podal námitky a zadavatel těmto námitkám vyhověl. Vzhledem k tomu, že zákon rozlišuje dvě situace, za kterých se skládá jistota, je třeba, aby konkretizoval které složení jistoty má na mysli, pokud právě s jejím složením či s okolnostmi souvisejícími spojuje nějaké následky. Je tak zcela logické a odpovídající znění zákona, že v ust. § 114 odst. 3 zákona u dokladu o doručení námitek neuvádí odkaz na ust. § 110 a násl. zákona, neboť není možný jiný výklad, zatímco u dokladu o složení jistoty je uvedení odkaz na § 67 odst. 4 zákona namístě, neboť zde jiný výklad možný je. Z hlediska zde uvedeného mám za to, že tato námitka navrhovatele neobstojí.

27. K argumentaci navrhovatele ohledně logiky požadavku na předložení dokladu o doručení námitek zadavateli uvádím, že taková polemika se smyslem a účelem zákona ze své povahy nepředstavuje způsobilou rozkladovou námitku, která by směřovala proti správnosti či zákonnosti napadeného rozhodnutí nebo postupu Úřadu, přičemž jsem se jí nezabýval.

28. Kromě již uvedeného dále považuji za důležité poukázat na skutečnost, že Úřad navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani mu neumenšil jeho procesní práva. Je zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy že bude správní řízení zastaveno.

29. Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal obsah návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.

30. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.

VI.          Závěr

31. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

32. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. obec Chlum, Chlum 43, 388 01 Chlum

2. JUDr. Marek Dvořák, advokát, náměstí T. G. Masaryka 1, 261 01 Příbram

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.