číslo jednací: R0107/2018/VZ-24390/2018/321/EDy

Instance II.
Věc Správa domovního fondu svěřeného m. č. Praha 10
Účastníci
  1. IKON spol. s r. o.
  2. městská část Praha 10
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 23. 8. 2018
Související rozhodnutí S0118/2018/VZ-15791/2018/522/KČe
R0107/2018/VZ-24390/2018/321/EDy
Dokumenty file icon 2018_R0107.pdf 379 KB

 

 

Č. j.:ÚOHS-R0107/2018/VZ-24390/2018/321/EDy

 

Brno 23. srpna 2018

 

 


V řízení o rozkladu ze dne 12. 6. 2018, doručeném téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podaném navrhovatelem –

  • IKON spol. s r.o., IČO 45800031, se sídlem Nehvizdská 22/8, 198 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 13. 2. 2017 Mgr. Janem Mauricem, advokátem zapsaným u ČAK pod č. 12233, se sídlem Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, Matoušova 515/12, Smíchov, 150 00 Praha 5,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0118/2018/VZ-15791/2018/522/KČe ze dne 29. 5. 2018, vydanému ve věci přezkumu úkonů zadavatele –

  • městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Správa domovního fondu svěřeného m. č. Praha 10“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 12. 2015 a  uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2015 pod ev. č. 523276 a v Úředním věstníku Evropské unie pod zn. 2015/S 248-452008 dne 23. 12. 2015, přičemž oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 3. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie pod zn. 2018/S 045-099089 téhož dne,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0118/2018/VZ-15791/2018/522/KČe ze dne 29. 5. 2018

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jako „zákon“)[1] příslušný k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 3. 4. 2018 návrh navrhovatele – IKON spol. s r.o., IČO 45800031, se sídlem Nehvizdská 22/8, 198 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 13. 2. 2017 Mgr. Janem Mauricem, advokátem zapsaným u ČAK pod č. 12233, se sídlem Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, Matoušova 515/12, Smíchov, 150 00 Praha 5, (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele – městské části Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10, (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Správa domovního fondu svěřeného m. č. Praha 10“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2015 pod ev. č. 523276 a v Úředním věstníku Evropské unie pod zn. 2015/S 248-452008 dne 23. 12. 2015, přičemž oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 3. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie pod zn. 2018/S 045-099089 téhož dne, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Navrhovatel se v návrhu domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 27. 2. 2018. Dle navrhovatele totiž zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 zákona, když bezdůvodně vyřadil nabídku společnosti AUSTIS správa s. r. o., IČO 27573974, se sídlem K Austisu 680, 154 00 Praha 5 (dále jen „AUSTIS“), kterou následně vyloučil ze zadávacího řízení, a v návaznosti na to postup stanovený v § 84 odst. 3 písm. b) zákona, když zadávací řízení zrušil, přestože mu k hodnocení měly zbýt minimálně dvě nabídky. I pokud by nabídka navrhovatele obstála jako jediná, nebyl zadavatel dle navrhovatele oprávněn postupovat dle § 84 odst. 3 písm. b) zákona, neboť tím porušil smysl a účel zákona, a to hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, když dle navrhovatele byla jeho nabídka nejvhodnější. Zadavatel dle navrhovatele porušil i zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona, když  ke zrušení zadávacího řízení neměl kvalifikovaný důvod a rozhodnutí řádně neodůvodnil. Dle navrhovatele zadavatel svým rozhodnutím narušil i hospodářskou soutěž, jelikož v případném budoucím zadávacím řízení mohou uchazeči upravit nabídky dle údajů uvedených v nabídkách uchazečů tohoto zadávacího řízení.

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Po přezkoumání podaného návrhu vydal Úřad dne 29. 5. 2018 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0118/2018/VZ-15791/2018/522/KČe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

4.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad s ohledem na důvod zrušení zadávacího řízení (§ 84 odst. 3 písm. b) zákona) nejprve vyjádřil v rovině argumentace navrhovatele k oprávněnosti vyřazení tří nabídek z celkem čtyř obdržených nabídek, resp. k oprávněnosti vyloučení uchazečů, jejichž nabídky byly vyřazeny.

5.             Největší pozornost věnoval rozhodnutí o vyloučení uchazeče AUSTIS, které ve své argumentaci rozporoval navrhovatel. Navrhovatel totiž dovozoval, že hodnotící komise již při otevírání obálek posuzovala nabídky uchazečů i ve smyslu § 76 odst. 1 zákona, kdy z protokolu o otevírání obálek dle navrhovatele vyplývá, že nabídka AUSTIS obsahuje všechny součásti požadované zadavatelem. Úřad v tomto směru uvedl, že při otevírání obálek s nabídkami postupuje zadavatel toliko podle § 71 zákona, tj. otevírá nabídky v pořadí, ve kterém mu byly doručeny, a kontroluje u nich náležitosti ve smyslu § 71 odst. 7 zákona a sděluje a uvádí do protokolu informace dle § 71 odst. 8 zákona. Úřad zdůraznil, že komise v rámci otevírání obálek s nabídkami nezkoumá, zda nabídka obsahuje všechny součásti a náležitosti požadované zákonem či zadavatelem v zadávacích podmínkách a dodal, že tato činnost spadá do fáze posuzování nabídek, kde hodnotící komise posuzuje jak formální tak i obsahový soulad nabídky dle § 76 zákona. Dále k tomu Úřad doplnil, že pokud zadavatel zjistí v rámci takového detailního posouzení nabídky, že existují důvody pro vyloučení uchazeče, nemůže zadavatel tuto skutečnost přehlížet. Komise přitom v protokolu o posouzení nabídky uvedla jako důvod vyřazení mimo jiné, že uchazeč AUSTIS v rámci své nabídky uvedl rozdílné hodnoty výše motivační odměny, což odpovídá skutkovým zjištěním a není zde prostor pro postup podle § 76 odst. 3 zákona, tj. vysvětlení nejasnosti nabídky, neboť by se jednalo o nepřípustnou změnu nabídky. Úřad rovněž ověřil i důvody pro vyloučení dalších dvou nabídek a připomněl, že žádný z vyloučených uchazečů důvody, pro které byl vyloučen, nerozporoval.

6.             Na základě uvedených skutečností pak uzavřel, že úkon zadavatele, spočívající ve zrušení zadávacího řízení, byl učiněn v souladu se zákonem, neboť pro to byly naplněny podmínky stanovené v § 84 odst. 3 písm. b) zákona, kdy zadavateli po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze nabídka navrhovatele a zadavatel současně ani nerozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.

7.             Závěrem se Úřad vyjádřil i k námitce navrhovatele rozporující postup zadavatele v souladu s principy „3E“ (efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti), kdy argumentaci navrhovatele shledal nejen s odkazem na judikaturu za nerelevantní.

8.             Napadené rozhodnutí bylo zadavateli i navrhovateli doručeno dne 29. 5. 2018.

III.           Námitky rozkladu

9.             Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 12. 6. 2018 rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

10.         Navrhovatel nesouhlasí se závěrem napadeného rozhodnutí. Namítá, že došlo k nezákonnému vyřazení nabídky uchazeče AUSTIS. Dodává k tomu, že již v průběhu otevírání obálek bylo hodnotící komisí zjištěno a v protokolu o otevírání obálek potvrzeno, že nabídka společnosti AUSTIS obsahuje jak všechny součásti požadované zadavatelem v zadávacích podmínkách, tak i řádnou nabídku motivačních hodnot dle 11.7 zadávací dokumentace.

11.         Dle navrhovatele komise pověřená otevíráním obálek v souladu s § 71 odst. 8 zákona kontroluje také číselně vyjádřitelná dílčí hodnotící kritéria, komise tak musela provést již v průběhu otevírání obálek i kontrolu výše motivační odměny, přičemž žádné pochybení dle protokolu nezjistila.

12.         S ohledem na uvedené došlo dle navrhovatele k vyloučení nabídky AUSTIS v rozporu se zákonem a zadavatel tedy nemohl zrušit zadávací řízení podle § 84 odst. 3 písm. b) zákona, neboť k posouzení a hodnocení měly zbýt dvě nabídky.

13.         Dle navrhovatele zadavatel rovněž postupoval v rozporu s principy „3E“, když nabídka navrhovatele byla ekonomicky nejvýhodnější nabídkou a pokud by zadavatel nabídku přijal, činil by rozdíl oproti stávajícímu stavu 2,5 mil Kč.

14.         Závěrem navrhovatel poukazuje na to, že napadené rozhodnutí je schopno podstatně narušit hospodářskou soutěž, neboť uchazečům jsou nyní známy konkurenční nabídky.

Závěr rozkladu

15.         Navrhovatel proto navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že zruší rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení případně, aby zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

16.         Zadavatel byl usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-S0118/2018/VZ-16873/2018/522/KČe ze dne 13. 6. 2018 vyzván k vyjádření se k rozkladu. Svého práva však nevyužil.

IV.          Řízení o rozkladu

17.         Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

18.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a  dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

19.         Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když rozhodl, jak je výše uvedeno. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.

V.            K námitkám rozkladu

20.         V rozkladu navrhovatel nesouhlasí se závěrem napadeného rozhodnutí a trvá na tom, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v rozporu se zákonem. V rozkladu navrhovatel doslovně pouze opakuje svou argumentaci obsaženou již v návrhu ze dne 3. 4. 2018, kterou Úřad vypořádal v napadeném rozhodnutí. Neuvádí, v čem spatřuje rozpor napadeného rozhodnutí s právními předpisy, jeho nesprávnost či vady správního řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo a pouze opakuje, v čem spatřuje nezákonnost postupu zadavatele.

21.         Stejně jako v návrhu je navrhovatel přesvědčen, že nebyly splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 3 písm. b) zákona, kdy opakuje, že došlo k nezákonnému vyřazení nabídky uchazeče AUSTIS.

22.         Jak již bylo uvedeno výše, Úřad se, s ohledem na namítanou nezákonnost rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení z důvodu § 84 odst. 3 písm. d) zákona, nejprve zabýval oprávněností vyloučení tří uchazečů. Důkladně přitom přistoupil k posouzení rozhodnutí o vyloučení uchazeče AUSTIS, neboť námitky navrhovatele směřovaly právě proti tomuto rozhodnutí zadavatele. Vyloučení zbylých dvou uchazečů posoudil pouze z pohledu zákonnosti, neboť navrhovatel v této rovině nepřinesl žádné argumenty, své úvahy k posouzení zákonnosti vyloučení těchto dvou uchazečů Úřad uvedl v bodech 72 a 73 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kdy v podstatě porovnal obsah nabídek těchto dvou uchazečů s důvody uvedenými v rozhodnutích zadavatele o vyloučení těchto dvou uchazečů, přičemž zjistil, že důvody uvedené v odůvodnění rozhodnutí odpovídají skutečnosti. S uvedeným posouzením se ztotožňuji, a proto na něj pro stručnost odkazuji.

23.         Pokud jde o rozhodnutí vyloučení uchazeče AUSTIS, pak tomu Úřad věnoval převážnou část odůvodnění rozhodnutí (srov. bod 74 až 85 odůvodnění napadeného rozhodnutí), ve které vypořádával jednotlivé námitky navrhovatele. Nejprve vysvětlil rozdíl týkající se jednotlivých fází zadávacího řízení. Osvětlil, v čem spočívá institut otevírání obálek upravený zákonem v § 71 a násl. a institut posouzení nabídek upravený v § 76 zákona. Tyto dva instituty přitom nelze zaměňovat pro své výrazné odlišnosti.

24.         Ve fázi otevírání obálek totiž zadavatelem ustanovená komise pro otevírání obálek (v daném případě hodnotící komise, jíž zadavatel pověřil v souladu s § 71 odst. 3 zákona i otevíráním obálek) sdělí přítomným uchazečům identifikační údaje uchazeče a pouze zběžně kontroluje úplnost včas došlých nabídek z hlediska jejich obsahu, jedná se přitom o kontrolu zpracování nabídky v požadovaném jazyce, podepsání návrhu osobou oprávněnou jednat jménem či  za  uchazeče, sdělí údaje o nabídkové ceně, popř. další údaje vypovídající číselně vyjádřitelným hodnotícím kritériím. Jiné podmínky a údaje nezkoumá ani nesděluje. Členové komise v této fázi nejsou oprávněni vést před uchazeči delší debatu o nabídkách. Detailnější zkoumání obsahových náležitostí nabídek je předmětem až jednání hodnotící komise dle § 76 zákona. Otevírání obálek s nabídkami je tak jakýmsi prvním filtrem kontroly úplnosti nabídek, které probíhá v rámci jednoho veřejného jednání.

25.         Až teprve ve fázi posouzení nabídek dochází k důkladnému a věcnému posouzení nabídek uchazečů. Hodnotící komise v této fázi na jednání posuzuje detaily nabídky jednotlivých uchazečů z hlediska naplnění zadávacích podmínek tedy, zda je obsah dokumentů obsažených v nabídce v souladu se zadávacími podmínkami a sepisuje o tom protokol.

26.         S ohledem na uvedené dospěl Úřad ke správnému závěru, že z protokolu o otevírání obálek nelze dovozovat naplnění zadávacích podmínek, neboť k detailnímu posouzení nabídky dochází až ve fázi posouzení nabídek.

27.         Pokud pak nabídka některému požadavku nevyhovuje, je vyřazena a uchazeč následně rozhodnutím zadavatele vyloučen, event., jak doplňuje Úřad v napadeném rozhodnutí, může být uchazeč za určitých podmínek hodnotící komisí vyzván k vysvětlení nejasností.

28.         V daném případě však nebylo možné přistoupit k institutu vysvětlení nejasností, neboť jedním z důvodů vyloučení uchazeče AUSTIS byla skutečnost, že uchazeč ve své nabídce uvedl rozdílné hodnoty motivační odměny (jiné byly uvedeny v příkazní smlouvě a jiné v popisu hodnotících kritérií), jednalo se přitom o hodnotu, která měla být hodnocena v rámci kritérií hodnocení (jednalo se o subkritérium v rámci dílčího hodnotícího kritéria). Úřad tak nad rámec posuzovaného správně konstatoval s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2018, č. j. 31 Af 34/2016-112, že zadavatel ani nebyl oprávněn k institutu vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 3 zákona přistoupit a byl naopak povinen uchazeče AUSTIS vyloučit, což také učinil. Obdobné vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2012, č. j. 8 Afs 50/2011-138 (z něho mj. vyplývá: „Pokud by hodnotící komise umožnila některému z uchazečů upravovat nebo měnit nabídku a ten by po zveřejnění nabídkové ceny po otevření obálek změnil svou nabídku s ohledem na zveřejněnou nabídkovou cenu, mohlo by se jednat o zásadní vadu výběrového řízení.“), či z rozsudku téhož soudu ze dne 17. 8. 2017, č. j. 9 As 189/2016-32.

29.         Úřad tak správně dovodil, že zadavatel nepochybil, když vyřadil i nabídku uchazeče AUSTIS.

30.         Rovněž za správné považuji i Úřadem provedené posouzení rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 2. 2018 o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 3 zákona (srov. k tomu bod 86 a 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

31.         Důvody, pro něž byli jednotliví uchazeči vyloučeni, odpovídaly zjištěným skutečnostem. Zadavateli tak zbyla v zadávacím řízení pouze jedna nabídka. V takovém případě zákon dle § 84 odst. 3 písm. b) zadavatele opravňuje ke zrušení zadávacího řízení. Pokud jde o důvod zrušení zadávacího řízení, pak i ten byl zadavatelem uveden. I přesto, že se jedná o odůvodnění stručné, je jasné a srozumitelné, což je patrné i z toho, že byl navrhovatel schopen proti takovému rozhodnutí zadavatele obsáhlým způsobem brojit.

32.         Zákon v § 84 odst. 3 písm. b) umožňuje zadavateli zrušit bez dalšího zadávací řízení, pokud byla podána jenom jedna nabídka nebo pokud byly všechny nabídky kromě jedné vyřazeny, přičemž úvahu, zda bude pokračovat v zadávacím řízení pouze s jednou nabídkou, nebo se rozhodne pro zrušení takového zadávacího řízení, ponechává čistě na uvážení zadavatele.

33.         S ohledem na uvedené není potřeba takové rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 3 písm. b) zákona složitým způsobem odůvodňovat, neboť se jedná o faktický stav, který nastal, a to v posuzovaném případě v důsledku rozhodnutí o vyloučení ostatních uchazečů, jejichž nabídky byly vyřazeny (tato rozhodnutí pak musí obsahovat podrobná zdůvodnění, na základě jakých skutečností k takovým krokům zadavatel přistoupil, aby mohla být Úřadem řádným způsobem přezkoumána). V posuzované věci takový faktický stav nastal, což zadavatel řádným způsobem uvedl v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Z uvedeného důvodu se zadavatel nemohl dostat ani do rozporu s judikaturou citovanou navrhovatelem k transparentnosti postupu zadavatele, neboť jak bylo uvedeno, jedná se o faktický stav, v jehož důsledku je zadavatel oprávněn bez dalšího rozhodnout o zrušení zadávacího řízení.

34.         Ztotožňuji se proto se závěry Úřadu uvedenými v bodech 90 a 91 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že rozhodnutím zadavatele nebyly porušeny zásady zadávacího řízení vyjádřené v § 6 odst. 1 zákona, zejm. pak právě zmiňovaná zásada transparentnosti, kterou navrhovatel ve svém podání více rozvedl.

35.         Dále navrhovatel rozporoval dodržení zásad „3E“ a poukazoval na narušení hospodářské soutěže. Neuvedl však jediný argument nad rámec těch obsažených v návrhu, se kterými se přezkoumatelným způsobem vypořádal již Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí (srov. k tomu body 88, 89, 92 a 93 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

36.         Argument navrhovatele, že jeho nabídka obsahuje nejnižší nabídkovou cenu a byla tak ekonomicky nejvýhodnější je pouze hypotetický a navíc založen na nesprávné úvaze. K samotnému hodnocení nabídek v zadávacím řízení totiž nedošlo, a ani v souladu s § 79 odst. 6 zákona dojít nemohlo, když nabídka navrhovatele zůstala po vyloučení ostatních uchazečů v zadávacím řízení k hodnocení jako jediná. Navíc základním hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky, přičemž výše nabídkové ceny tvořila 60 % hodnocení a 40 % hodnocení tvořily jiné parametry. V daném případě tak nelze dospět k závěru, že byl postup zadavatele v rozporu se zásadami 3E, neboť nejnižší nabídková cena ještě neznamená, že se jedná o ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

37.         Pokud jde o namítané narušení hospodářské soutěže tím, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nebude zrušeno je námitkou spekulativní a ničím nepodloženou. Jak Úřad poznamenává, zákon nevylučuje možnost zrušit zadávací řízení, pokud již byly zveřejněny nabídkové ceny. V posuzované věci přitom nedošlo k hodnocení nabídek a uchazečům tak nemohou být z otevírání obálek známy všechny relevantní údaje z podaných nabídek potřebné pro posouzení na základě ekonomické výhodnosti nabídky, kdy dílčí hodnotící kritérium kvality obsahovalo i subjektivní subkritérium hodnocení (metodika správy nemovitosti blíže specifikované v bodu 11.5 zadávací dokumentace), které nelze vyjádřit číselnou hodnotou, a nebylo tak uvedeno v protokolu o otevírání obálek. Navíc je třeba dodat, že pokud bude zahájeno nové zadávací řízení na veřejnou zakázku, může o veřejnou zakázku projevit zájem jiný okruh uchazečů, stejně tak mohou být jiné i zadávací podmínky vzhledem k době, která uplynula od zahájení zadávacího řízení.

38.         Pokud jde o namítaný rozpor postupu zadavatele se zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, pak k posouzení této otázky není Úřad zákonem zmocněn. Kompetence Úřadu jsou vymezeny v § 112 zákona, jak ostatně uvedl i Úřad v bodu 93 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

39.         K námitce, že zadavatelův postup je i „správním deliktem“, resp. přestupkem podle § 120 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Uvádím, že zadavatelův postup nebyl shledán rozporným se zákonem. Nemohlo tedy dojít k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 120 odst. 1 písm. e) zákona. Skutková podstata přestupku dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona by v návrhovém řízení nemohla být nikdy naplněna, neboť jedním znakem takového přestupku je uzavření smlouvy, k čemuž ani v uvedené věci dojít nemohlo.

40.         S ohledem na výše uvedené jsem přesvědčen o zákonnosti a věcné správnosti napadeného rozhodnutí. Závěry Úřadu obsažené v napadeném rozhodnutí jsou opřeny o právní normy a judikaturu, jsou dostatečně odůvodněny a jsou vnitřně logicky uspořádané. Úřad proto rozhodl správně a v souladu se zákonem, když rozhodl tak, jak je výše uvedeno. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda byly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Současně Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že nebyly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení.

VI.          Závěr

41.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

42.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

POUČENÍ

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

                                                              otisk úředního razítka

  

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží:

1.             Městská část Praha 10, Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10

2.             Mgr. Jan Mauric, advokát, Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, Matoušova 515/12, Smíchov, 150 00 Praha 5

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en