číslo jednací: 20267/2020/521/ŠŠu
spisová značka: S0174/2020/VZ

Instance	I.
Věc	Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10
Účastníci	Městská část Praha 10 Ironex MB s.r.o. CEBU service s.r.o. V-TRADE, s.r.o. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2020
Datum nabytí právní moci	30. 9. 2020
Související rozhodnutí	20267/2020/521/ŠŠu 30446/2020/321/EDo
Dokumenty	2020_S0174.pdf 555 KB

Spisová značka:
ÚOHS-S0174/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-20267/2020/521/ŠŠu		Brno: 2. července 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 4. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 00 Praha – Vršovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6. 5. 2020 JUDr. Ondřejem Kochmanem, advokátem, ev. č. ČAK 11557, Kochman, advokátní kancelář s.r.o., IČO 08094284, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha 2 – Vinohrady,
navrhovatel – společníci společnosti „Údržba veřejné zeleně – Malešice“

o Ironex MB s.r.o., IČO 06921221, se sídlem Milady Horákové 75/105, 160 00 Praha 6, jakožto vedoucí společník,

o CEBU service s.r.o., IČO 05964890, se sídlem Londýnská 674/55, 120 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 4. 2020 společností Ironex MB s.r.o., IČO 06921221, se sídlem Milady Horákové 75/105, 160 00 Praha 6,

o V-TRADE, s.r.o., IČO 25564188, se sídlem Francouzská 346/30, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 4. 2020 společností Ironex MB s.r.o., IČO 06921221, se sídlem Milady Horákové 75/105, 160 00 Praha 6,

sdružení za účelem získání části C „Správa a údržba ploch veřejné zeleně — oblast Malešice“ veřejné zakázky „Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10“ na základě Smlouvy o společnosti ze dne 18. 9. 2019,

vybraný dodavatel – AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání části C „Správa a údržba ploch veřejné zeleně — oblast Malešice“ veřejné zakázky „Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 8. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-028482, ve znění opravy uveřejněné dne 13. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 158-390751, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-431969,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – společníků společnosti „Údržba veřejné zeleně – Malešice“, kterými jsou Ironex MB s.r.o., IČO 06921221, se sídlem Milady Horákové 75/105, 160 00 Praha 6, jakožto vedoucí společník, CEBU service s.r.o., IČO 05964890, se sídlem Londýnská 674/55, 120 00 Praha 2, a V-TRADE, s.r.o., IČO 25564188, se sídlem Francouzská 346/30, 602 00 Brno – ze dne 24. 4. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 00 Praha – Vršovice – učiněných při zadávání části C „Správa a údržba ploch veřejné zeleně — oblast Malešice“veřejné zakázky „Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 8. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-028482, ve znění opravy uveřejněné dne 13. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 158-390751, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-431969, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 00 Praha – Vršovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6. 5. 2020 JUDr. Ondřejem Kochmanem, advokátem, ev. č. ČAK 11557, Kochman, advokátní kancelář s.r.o., IČO 08094284, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha 2 – Vinohrady (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 14. 8. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání mj. části C „Správa a údržba ploch veřejné zeleně — oblast Malešice“ veřejné zakázky „Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-028482, ve znění opravy uveřejněné dne 13. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 158-390751, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-431969 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmět veřejné zakázky zadavatel vymezil v čl. 2.1. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 14. 8. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“), ve kterém uvedl, že „[p]ředmětem plnění této veřejné zakázky je zajišťování správy ploch veřejné zeleně na území městské části Praha 10. Konkrétně se jedná zejména o pravidelnou celoroční údržbu travnatých a zpevněných ploch veřejné zeleně, úklid vymezených ploch, údržbu mobiliáře na plochách a provádění dalších souvisejících činností.“.

3. Ve výše uvedeném čl. 2.1. zadávací dokumentace zadavatel dále dle ust. § 101 zákona rozdělil veřejnou zakázku na 3 části, a to:

o „Část A – Správa a údržba ploch veřejné zeleně - oblast Vršovice“, kdy předmětem této části veřejné zakázky je správa veřejné zelně na území městské části Praha 10 – oblast Vršovice (dále jen „část A“),

o „Část B – Správa a údržba ploch veřejné zeleně - oblast Záběhlice“, kdy předmětem této části veřejné zakázky je správa veřejné zelně na území městské části Praha 10 – oblast Záběhlice (dále jen „část B“),

o „Část C – Správa a údržba ploch veřejné zeleně - oblast Malešice“, kdy předmětem této části veřejné zakázky je správa veřejné zelně na území městské části Praha 10 – oblast Malešice (dále jen „část C“),

„Na každou část veřejné zakázky bude uzavřena smlouva o poskytování služeb s jedním vybraným dodavatelem na dobu určitou – 48 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy.“

4. V bodě 2.1. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil předpokládanou hodnotu jednotlivých částí veřejné zakázky:

o část A – 66 600 000,- Kč bez DPH,

o část B – 65 000 000,- Kč bez DPH,

o část C – 88 000 000,- Kč bez DPH,

kdy předpokládaná hodnota plnění veřejné zakázky činí celkem 219 600 000,- Kč bez DPH.

5. Zadavatel v bodě VII.1.2) formuláře F14 – Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 9. 2019 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 20. 9. 2019 do 12:00 hod.

6. Z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 20. 9. 2019 (dále jen „Protokol o otevírání nabídek“) vyplývá, že zadavatel obdržel v části C veřejné zakázky nabídku od:

o společníků společnosti „Údržba veřejné zeleně – Malešice“

Ironex MB s.r.o., IČO 06921221, se sídlem Milady Horákové 75/105, 160 00 Praha 6[1] (dále jen „IRONEX“), jakožto vedoucího společníka,
CEBU service s.r.o., IČO 05964890, se sídlem Londýnská 674/55, 120 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 30. 4. 2020 společností IRONEX, a
V-TRADE, s.r.o., IČO 25564188, se sídlem Francouzská 346/30, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 30. 4. 2020 společností IRONEX,

sdružených za účelem získání části C veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 18. 9. 2019 (dále jen „navrhovatel“),

o AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“),

o AKROP s.r.o., IČO 26432331, se sídlem Ke Špejcharu 392, 252 67 Tuchoměřice (dále jen „AKROP“), a

o GARTENSTA PLUS s.r.o., IČO 26689472, se sídlem Nepovolená 1320, 107 00 Praha 10 - Dubeč (dále jen „GARTENSTA“).

7. Dne 14. 11. 2019 zaslal zadavatel navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena (dále jen „elektronický nástroj“) „Výzvu k objasnění nabídky a ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 13. 11. 2019 (dále jen „první výzva“) s termínem objasnění nabídky a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) do 10 pracovních dní ode dne doručení této výzvy.

8. Navrhovatel na základě první výzvy zaslal zadavateli „Písemné zdůvodnění nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení ,Společnost Údržba zeleně – Malešice´ na základě výzvy zadavatele ze dne 13. 11. 2019“ ze dne 25. 11. 2019 (dále jen „první písemné zdůvodnění“).

9. Dne 29. 1. 2020 zaslal zadavatel navrhovateli „Druhou výzvu ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ z téhož dne (dále jen „druhá výzva“) s termínem do 10 dní od doručení této výzvy.

10. Navrhovatel na druhou výzvu reagoval „Písemným zdůvodněním nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení ,Společnost Údržba zeleně – Malešice´ na základě výzvy zadavatele ze dne 29. 1. 2020“ ze dne 6. 2. 2020 (dále jen „druhé písemné zdůvodnění“).

11. Dne 4. 3. 2020 zaslal zadavatel navrhovateli „Třetí výzvu ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ z téhož dne (dále jen „třetí výzva“), kdy termín pro doručení požadovaného zdůvodnění byl stanoven do 3 pracovních dní od doručení této výzvy.

12. Navrhovatel na základě třetí výzvy zaslal „Písemné zdůvodnění nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení ,Společnost Údržba zeleně – Malešice´ na základě výzvy zadavatele ze dne 4. 3. 2020“ ze dne 6. 3. 2020 (dále jen „třetí písemné zdůvodnění“).

13. Zadavatel „Oznámením o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení“ ze dne 19. 3. 2020 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v části C veřejné zakázky (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) podle § 48 odst. 4 zákona, jelikož nabídka navrhovatele obsahuje MNNC, která nebyla navrhovatelem řádně zdůvodněna.

14. Zadavatel „Oznámením o výběru dodavatele“ ze dne 19. 3. 2020 rozhodl o výběru dodavatele v části C veřejné zakázky (dále jen „rozhodnutí o výběru“), kterým se stal vybraný dodavatel.

15. Proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru obdržel zadavatel dne 2. 4. 2020 námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „ námitky“). Námitky zadavatel rozhodnutím ze dne 16. 4. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje téhož dne, odmítl.

16. Navrhovatel následně podal dne 24. 4. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

17. Návrh navrhovatele se vztahuje k části C veřejné zakázky. Navrhovatel brojí proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru. Navrhovatel má za to, že zadavatel pouze hledal důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, o čemž svědčí opakované žádosti zadavatele ke zdůvodnění MNNC a nestandardní požadavky na rozpad cenotvorby jednotkových cen. Navrhovatel uvádí, že všem třem výzvám ke zdůvodnění MNNC vyhověl, kdy ve třetí výzvě zadavatel požadoval po navrhovateli informace, kterými zadavatel již disponoval. Navrhovatel je přesvědčen, že ze všech zdůvodnění MNNC je více než zřejmý rozpad jednotkových cen, a tudíž se navrhovatel nemůže ztotožnit s tvrzením zadavatele, že nebyl schopen objasnit svou nabídkovou cenu.

18. Navrhovatel namítá, že zadavatel pro část C veřejné zakázky vybral nabídku vybraného dodavatele, která je o více než 15,8 mil Kč dražší než nabídka navrhovatele, a to za situace, kdy v části A a B veřejné zakázky se stal vybraným dodavatelem navrhovatel na základě stejného zdůvodnění nabídkové ceny, resp. stejného kalkulačního vzorce. Toto jednání považuje navrhovatel za nelogické, neodůvodnitelné a nehospodárné.

19. Navrhovatel dále namítá, že byl nezákonně vyloučen ze zadávacího řízení, kdy jeho nabídka nebyla nižší o více než 25% výsledné hodnoty, která se dle podmínek stanovených v zadávací dokumentaci vypočítá jako aritmetický průměr všech celkových nabídek. Tuto skutečnost dle navrhovatele potvrdil i sám zadavatel ve svém rozhodnutí o vyloučení, kde uvádí, že nabídka navrhovatele je nižší o 21% výsledné hodnoty. Navrhovatel se na základě výše uvedeného „podivuje“ nad tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, že za nabídkovou cenu navrhovatele není možné realizovat předmětné plnění, když nebyla navrhovatelem překročena hranice stanovená zadavatelem v zadávací dokumentaci, tedy 25% výsledné hodnoty. Navrhovatel nerozumí, proč zadavatel vyčlenil některé položky plnění (cca 8% z celkového objemu plnění veřejné zakázky) a několikrát požadoval po navrhovateli jejich důkladné zdůvodnění ve věci finančních nákladů a časové náročnosti. Dle navrhovatele nemohou tyto položky ani ovlivnit realizovatelnost plnění veřejné zakázky jako celku. Navrhovatel uvádí, že nabídkovou cenu kalkuloval tak, aby pokryla veškeré náklady a generovala patřičný zisk, kdy navrhovatel působí již řadu let na relevantním trhu a k tomuto „disponuje podstatnými informacemi potřebnými pro účely požadovaného plnění (…)“.

20. Navrhovatel dále nesouhlasí s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, dle kterého navrhovatel neodstranil pochybnosti zadavatele o schopnosti realizovat požadované plnění za nabízenou cenu. Navrhovatel namítá, že zadavatel jednal účelově a porušil ust. § 48 odst. 4 zákona, § 113 zákona a základní zásady podle ust. § 6 zákona, a to především proto, že na základě stejného zdůvodnění MNNC byl navrhovatel vybrán v části A a B veřejné zakázky, avšak v části C veřejné zakázky vyloučen.

21. Navrhovatel namítá, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení ničím nepodložil domnělé důvody nerealizovatelnosti daných položek nabídkové ceny, kdy k tomuto nemá zadavatel oporou ani v navrhovatelem podaných zdůvodněních nabídkové ceny. Toto pochybení se dle navrhovatele snažil zadavatel zhojit v rozhodnutí o námitkách, ke kterým přiložil znalecké posudky, čímž dle navrhovatele doplnil svou argumentaci ve věci důvodu vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a tímto navrhovateli znemožnil dostatečně se vyjádřit k důvodům jeho vyloučení ze zadávacího řízení v námitkách před podáním návrhu. Dle navrhovatele měl zadavatel v tomto případě vyhovět námitkám navrhovatele a opětovně vydat rozhodnutí o vyloučení s již doplněnou argumentací.

22. V souvislosti s objasněním kalkulace nabídkové ceny navrhovatele a časové náročnosti navrhovatel upozorňuje, že na základě několikaleté praxe nejsou nikdy jednotlivé úkony realizovány samostatně, ale jsou poskytovány s dalšími činnostmi, kdy dochází k efektivnějšímu „zprocesování“ požadovaných činností. „Např. vypletí záhonu květin je často prováděno s výsadbou nových květin, zaléváním apod.“ Zadavatelův požadavek na časovou náročnost v tomto směru dle navrhovatele postrádal smysl, avšak i tak se navrhovatel snažil zadavateli nastínit časový rámec na danou položku. Navrhovatel zdůrazňuje, že jednotliví pracovníci jsou placeni za odpracovaný čas, bez ohledu na prováděnou činnost. Navrhovatel namítá, že zadavatel nezdůvodnil, proč by za navrhovatelem uvedený časový rámec nebylo možné požadované plnění realizovat, čímž se stává rozhodnutí o námitkách v této části nepřezkoumatelným.

23. Navrhovatel dále namítá, že v rámci cenotvorby počítal s finanční rezervou ve výši 10%, kterou soudní znalec Ing. Jiří Grulich označil za neodůvodněnou a poté uvedl, že „položkové ceny jsou na hranici realizovatelnosti (…)“, což je dle navrhovatele zarážející a ve zjevném rozporu, „neboť právě finanční rezervou navrhovatel svou nabídkovou cenu ještě navýšil.“.

24. Navrhovatel uvádí, že do ostatních přímých nákladů (dále jen „OPN“) patří všechny ostatní náklady spojené s realizací veřejné zakázky a „náklady na stroje odpovídají nákladům na jejich využití v dané položce (…)“. V souvislosti s tímto navrhovatel namítá, že zadavatel nezdůvodnil, co znamená nepříslušné nacenění a nepřiměřené náklady strojů, ani jak tyto skutečnosti znemožňují provedení daných položek za navrhovatelem nabízenou cenu. V této části je též rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele nepřezkoumatelné.

25. Navrhovatel dále namítá, že tvrzení zadavatele, že sociální a zdravotní pojištění neodpovídá mzdě, je liché a nemá oporou v navrhovatelem uvedeném zdůvodnění MNNC. Navrhovatel v této věci uvádí, že počítá s dostatečným počtem pracovníků na DPP nebo DPČ, aby nemusely být hrazeny odvody za tyto pracovníky, avšak tuto skutečnost zadavatel zcela zjevně ve svém rozhodnutí o vyloučení nezohlednil. K tomuto navrhovatel dodává, že i v případě odvodů za dotčené pracovníky by byla veřejná zakázka za nabídkovou cenu realizovatelná. Také v této části je rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele nepřezkoumatelné.

26. Navrhovatel na základě výše uvedeného namítá, že zadavatel rozhodnutí o vyloučení řádně neodůvodnil, kdy se zadavatel uchyluje pouze k obecným a ničím nepodloženým tezím. Navrhovatel má za to, že dostatečně zdůvodnil realizovatelnost veřejné zakázky za nabídkovou cenu u všech požadovaných položek (přes 400 položek – viz první výzva ke zdůvodnění MNNC). Zadavatel dle navrhovatele první navrhovatelovo zdůvodnění MNNC nikterak nerozporoval a navrhovatel byl tak důvodně přesvědčen, že je jeho odůvodnění nabídkové ceny dostačující. Zadavatel však až následně v rozhodnutí o námitkách (na str. 5) uvádí, že skutečnosti uvedené navrhovatelem nebyly nikterak podloženy, a dále (na str. 8) zadavatel argumentuje změnou právních předpisů ve věci minimální mzdy a schopností navrhovatele realizovat plnění za nabídkovou cenu. Tyto argumenty však zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, tedy v rozhodnutí o námitkách zadavatel dle navrhovatele rozšířil odůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

27. Navrhovatel namítá, že z důvodu nezákonného vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byl nezákonně vybrán vybraný dodavatel, jehož nabídka nebyla ekonomicky nejvýhodnější nabídkou v zadávacím řízení. Navrhovatel uvádí, že mu na základě nezákonného postupu zadavatele hrozí vznik škody v podobě ušlého zisku.

28. Na základě výše uvedených skutečností navrhovatel navrhuje Úřadu, aby tento uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a zrušení rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele, jakož i zrušení všech s tím souvisejících úkonů zadavatele. Dále v případě, že nebude možné rozhodnout ve lhůtě podle ust. § 246 odst. 1 písm. d) zákona, navrhovatel navrhuje Úřadu, aby nařídil předběžné opatření dle ust. § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

29. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 24. 4. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

30. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel,
vybraný dodavatel.

31. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-13110/2020/521/ŠŠu/OPi ze dne 4. 5. 2020.

32. Dne 12. 5. 2020 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky vyjádření z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“) a část dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele

33. Zadavatel v úvodu svého vyjádření uvádí, že z důvodu „mimořádné situace spočívající v omezeních v souvislosti s onemocněním Covid-19 nebyl schopen zaslat toto vyjádření a dokumentaci v dřívějším termínu (…)“.

34. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by zadavatel hledal důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Naopak zadavatel usiloval o zachování co největšího počtu uchazečů v zadávacím řízení. Zadavatel uvádí, že vůči navrhovateli postupoval naprosto standardně, což vyplývá také ze skutečnosti, že v části A a B veřejné zakázky byl navrhovatel vybrán jako vítězný uchazeč. Požadavky na doložení rozpadu cen uvedených v nabídce spatřuje zadavatel za standardní, naopak zadavatel považuje za nestandardní tu skutečnost, že pro navrhovatele bylo problematické doložit zadavateli řádný rozpad nabídkových cen tak, aby byl zadavatel schopen posoudit jejich realizovatelnost.

35. Ve věci shodného zdůvodnění nabídkové ceny navrhovatelem pro všechny tři části veřejné zakázky zadavatel uvádí, že je nutné reflektovat zásadní skutečnost, a to že se nabídkové ceny navrhovatele ve všech třech částech veřejné zakázky zásadně liší nejen v celkové hodnotě, ale především v rámci jednotkových cen totožných položek poptávaných ve všech třech částech veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že „[r]ozdíly cen u totožných položek přitom dosahují v závislosti na části A, B nebo C veřejné zakázky až stovek procent.“. Zadavatel dále uvádí příklad se sečením trávníků, kdy navrhovatel dle zadavatele odůvodňuje rozdíl cen mezi jednotlivými částmi veřejné zakázky nižší „svahovitostí“ pozemků v oblasti C (Malešice), avšak dle zadavatele je právě svahovitost pozemků zohledněna u každé jednotlivé položky, kde může hrát tato skutečnost roli. U položek, u kterých svahovitost uvedena není, pak dle zadavatele nehraje tato okolnost žádnou roli (např. prořez korun stromů). Z tohoto důvodu zadavatel považuje odůvodnění navrhovatele, proč za totožné plnění nabídl v části C veřejné zakázky rozdílné ceny než v části A a B veřejné zakázky, za nevěrohodné. Zadavatel uvádí, že tuto skutečnost nedává navrhovateli k tíži, což dokládá i skutečnost, že byl navrhovatel vybrán jako vybraný dodavatel v části A a B veřejné zakázky, ale pouze tímto zdůvodňuje postup zadavatele při vyloučení navrhovatele z části C veřejné zakázky. Zadavatel zdůrazňuje, že nabídkové ceny se v části C veřejné zakázky významným způsobem odlišují od nabídkových cen v části A a B veřejné zakázky, tedy je nelze dle zadavatele jednoduše porovnávat a nelze k nim v tomto případě dle zadavatele přistupovat stejně. Dle zadavatele se v každé části veřejné zakázky jedná o samostatný případ.

36. Zadavatel ve vztahu ke stanovení způsobu určení MNNC v zadávací dokumentaci uvádí, že v zadávací dokumentaci zadavatel rovněž upozornil, že v souladu s ust. § 113 odst. 3 zákona může posoudit nabídkovou cenu jako MNNC i v jiných případech. Zadavatel tedy nabídku navrhovatele hodnotil jak ve vztahu k jednotlivým položkám, tak i nabídku navrhovatele jako celek, kdy výčet položek s identifikovanou MNNC byl dle zadavatele natolik rozsáhlý, že se plnění veřejné zakázky ukázalo jako nerealizovatelné nejen v rámci daných jednotlivých položek, ale také v rámci plnění jako celku.

37. Zadavatel dále uvádí, že „navrhovatel svým způsobem ani nepopírá, že řada jeho položek je za nabídnuté ceny nerealizovatelná, ale že zkrátka počítal s tím, že svůj ,zisk‘ bude realizovat na jiných položkách, které naopak nacení na vyšší částku (…)“, kdy v celkovém souhrnu budou ztrátové položky kompenzovány položkami s vyšším ziskem, a proto dle zadavatele navrhovatel tak zdůrazňuje veřejnou zakázku jako celek. Zadavatel tento způsob stanovení nabídkové ceny považuje za neakceptovatelný, zvláště když se může poměr jednotlivých plnění za dobu trvání smlouvy v čase velmi významně měnit. Zadavatel uvádí příklad sečení trávy, která se za extrémního sucha seče minimálně a naopak za příznivého počasí probíhá sečení podstatně častěji. Dle zadavatele tedy nelze „dohánět“ ztrátové položky položkami, kde navrhovatel nacenil vyšší zisk, než je obvyklé, a proto se nabídka navrhovatele stala nerealizovatelnou při plnění veřejné zakázky jako celku. Zadavatel nesouhlasí, že by dotčené položky představovaly jen malou část veřejné zakázky, naopak dle zadavatele představovali velmi významnou část plnění.

38. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by navrhovatel dostatečně objektivně zdůvodnil MNNC a také že by zadavatel svá tvrzení ve věci nerealizovatelnosti navrhovatelovy nabídkové ceny nikterak nepodložil. Zadavatel uvádí, že závěry o MNNC identifikované v řadě položek nabídky navrhovatele jsou podloženy znaleckými posudky, které si zadavatel nechal právě za účelem tohoto posouzení zpracovat. Citace stěžejních částí těchto posudků zadavatel zpracoval do rozhodnutí o vyloučení. Skutečnost, že zadavatel tyto dva znalecké posudky zaslal navrhovateli společně s rozhodnutím o námitkách, byl dle zadavatele pouze projev dobré vůle k zachování co největší transparentnosti.

39. Zadavatel uvádí, že navrhovatel u dotčených položek (jež dle zadavatele představují významnou část plnění) deklaroval schopnost plnit tyto položky za cenu menší než je desetina nabídkové ceny ostatních účastníků, a proto zadavatel považoval za nezbytné, aby navrhovatel uvedl způsob stanovení jednotkových cen u dotčených položek. Zadavatel dále popisuje postup, kdy zaslal navrhovateli první výzvu k odůvodnění MNNC, na základě které podal navrhovatel zadavateli odpověď, ve které však navrhovatel dle zadavatele nebyl schopen MNNC objasnit. Zadavatel uvádí, že navrhovatel svá tvrzení v prvním odůvodnění MNNC nepodložil žádnými konkrétními okolnostmi, argumenty ani podklady a jeho tvrzení tak zůstala dle zadavatele zcela v obecné a neurčité rovině. Zadavatel s ohledem na přetrvávající pochybnosti přizval ve věci zdůvodnění MNNC soudního znalce Ing. Jiřího Grulicha (dále jen „znalec Grulich“), který dospěl k závěru, že první objasnění navrhovatele není dostatečné, kdy zadavatel na základě požadavku znalce Grulicha a taky v důsledku navýšení minimální mzdy vyzval dne 29. 1. 2020 navrhovatele k objasnění MNNC formou kalkulačního vzorce: Cena = materiál + mzdy + stroje + OPN + režie (výrobní a správní) + zisk u vybraných 26 položek. Navrhovatel ve svém druhém písemném zdůvodnění MNNC opětovně uvádí, že jeho nabídková cena není MNNC, kdy přílohou přiložil podrobnější rozpad jednotkových položek. Zadavatel k posouzení navrhovatelova zdůvodnění MNNC přizval ještě druhého soudního znalce Ing. Miroslava Kunta (dále jen „znalec Kunt“). Oba dva znalci dospěli k závěru, že navrhovatelovo zdůvodnění MNNC není dostatečné, neboť neobsahuje veškeré nezbytné informace k řádnému a úplnému posouzení cen. Zadavatel tedy potřetí vyzval navrhovatele ke zdůvodnění MNNC, a to konkrétně k upřesnění, za jak dlouho bude provedena pracovní operace za měrnou jednotku (m², ks) u 21 vybraných položek. Navrhovatel zaslal zadavateli třetí písemné zdůvodnění MNNC, ve kterém se opětovně odkazuje na svá předchozí zdůvodnění MNNC a přikládá písemné upřesnění, za jak dlouho bude provedena pracovní operace za měrnou jednotku u vymezených položek.

40. Dále zadavatel uvádí, k jakým závěrům dospěli přizvaní znalci ve svých znaleckých posudcích, kdy zadavatel vypisuje 21 požadovaných položek a u nich identifikované nejasnosti, nemožnost realizovatelnosti nebo v čem a kde je spatřováno nepříslušné nacenění.

41. Zadavatel dále k tvrzení navrhovatele spočívající v efektivnosti požadovaných činností, kdy nikdy nejsou dle navrhovatele jednotlivé úkony prováděny samostatně, uvádí, že nerozumí tomu, proč tento argument navrhovatel neuvedl ve svých písemných zdůvodněních MNNC, ale až v námitkách. Zadavatel však dále uvádí, že tento argument spočívající v údajné časové úspoře navrhovatel blíže nedoložil žádnými reálnými výpočty. Zadavatel zdůrazňuje, že sám navrhovatel uvádí příklad časové úspory pouze v případě souběhu dvou položek z celkového počtu přibližně 650 položek. Nadto zadavatel dodává, že souběh činností je možný pouze u naprosto zanedbatelného okruhu činností. Nadto zadavatel uvádí, že vychází především ze závěrů znaleckých posudků, které dle zadavatele tento opožděný argument navrhovatele nemůže jakkoliv ovlivnit.

42. Zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatelem uváděná 10 % finanční rezerva je zcela novým argumentem a je tedy pro zadavatele obtížné se k němu v této fázi řízení vyjádřit. Dle zadavatele se jedná o obecné tvrzení, kdy není možné ověřit, u kterých složek jednotkových cen a jakým způsobem je finanční rezerva kalkulována. Zadavatel však dále konstatuje, že jestli navrhovatel skutečně počítal s finanční rezervou 10 % u nabízené ceny, pak pro samotné plnění je vyhrazeno pouze 90 % deklarovaných nákladů, což v případě prokazatelné nemožnosti plnění za 100 % nabídkové ceny navrhovatele (viz znalecké posudky), tím spíše prokazuje nerealizovatelnost plnění veřejné zakázky za nabídkovou cenu navrhovatele.

43. Zadavatel dále uvádí, že „[p]okud jde o počty pracovníků na DPP a DPČ uvedené v odpovědích navrhovatele na výzvy k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, ty jsou dle zadavatele v řadě případů zcela nereálné. Navrhovatel by buď musel danou činnost vzhledem k její časové náročnosti provádět s podstatně větším počtem pracovníků s limitovaným rozsahem práce tak, aby za tyto zaměstnance nemusel platit zákonné odvody (což je hlavní argument navrhovatele), nebo by musel rozsah práce u těchto pracovníků překročit zákonné limity tak, že by za tyto zaměstnance pracující v menším počtu zákonné odvody platit musel.“.

44. Zadavatel zdůrazňuje, že již z druhé výzvy jednoznačně vyplývá, že MNNC navrhovatele nebyla prvním zdůvodnění dostatečně odůvodněna, a proto požadoval po navrhovateli doložení nákladů podle kalkulačního vzorce. Obdobně tomu tak bylo i u třetí výzvy zaslané navrhovateli. Zadavateli tak není zřejmé, z jakého titulu mohl navrhovatel považovat své zdůvodnění MNNC za řádné. Zadavatel i v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že MNNC nebyla navrhovatelem zdůvodněna. Zadavateli tak není jasné, jaké „relevantní a objektivní skutečnosti“, které mají umožňovat realizaci požadované plnění, měl navrhovatel na mysli, neboť navrhovatelova tvrzení zůstala dle zadavatele pouze v rovině „obecných a ničím nepodložených tvrzení, o nichž zadavatel v žádném případě nikdy neprohlásil, že je uznává jako řádné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.“.

45. Zadavatel uzavírá, že navrhovatel neodstranil pochybnosti o realizovatelnosti jeho nabídky, kdy ze závěrů odborníků vyplývá nerealizovatelnost nebo nemožnost ověřit realizovatelnost některých položek, na základě čehož byla nabídka jako celek označena za nerealizovatelnou, a proto dle zadavatele došlo k naplnění důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 4 zákona. Na základě tohoto dle zadavatele zákonného vyloučení zadavatel vybral nabídku vybraného dodavatele, která byla ekonomicky nejvýhodnější a plně v souladu se zadávací dokumentací.

46. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření a na uložení nápravného opatření zamítl.

Další průběh správního řízení

47. Dne 14. 5. 2020 stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-14282/2020/521/ŠŠu z téhož dne navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – předložení dokladu, ze kterého bude vyplývat, kdy byl zadavateli doručen stejnopis návrhu na zahájení správního řízení. Požadovaný doklad doplnil navrhovatel téhož dne.

48. Dne 14. 5. 2020 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení, která byla dále doplněna dne 15. 5. 2020 v části listinnými originály, a dne 22. 5. 2020 prostřednictvím datové schránky další částí v elektronické podobě s vyjádřením ve věci prodlení zadavatele se zasláním dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu.

49. Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-16378/2020/521/ŠŠu ze dne 4. 6. 2020 stanovil lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

50. Dne 5. 6. 2020 stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-16672/2020/521/ŠŠu z téhož dne zadavateli lhůtu k provedení úkonu – doručení nabídek navrhovatele podaných v zadávacím řízení na část A a B veřejné zakázky.

51. Dne 8. 6. 2020 zadavatel zaslal Úřadu požadované nabídky navrhovatele podané v části A a B zadávacího řízení.

52. Dne 11. 6. 2020 stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-17499/2020/521/ŠŠu z téhož dne účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel ani zadavatel se v rámci Úřadem stanovené lhůty a ani po ní k šetřené věci již dále nevyjádřili.

53. Dne 15. 6. 2020 Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-17988/2020/521/ŠŠu z téhož dne nařídil předběžné opatření, kterým zakázal zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

54. Dne 18. 6. 2020 obdržel Úřad od vybraného dodavatele prostřednictvím datové schránky „Vyjádření k podkladům rozhodnutí“ ze dne 17. 6. 2020 (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele“), kdy je vybraný dodavatel toho názoru, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem a nejsou tedy dány žádné důvody k uložení nápravného opatření.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

55. Úřad příslušný podle § 248 zákona přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení, konstatuje, že návrh se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

56. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

57. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

58. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

59. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

60. Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

61. Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit

a. cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

b. způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

62. Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle § 113 odst. 2 zákona není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v § 113 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona.

63. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a. při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b. neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

64. Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a. ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b. použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c. originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

65. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a. nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odst. 4 písm. a) cit. ust. zákona,

b. nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c. neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4 cit. ust. zákona.

66. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

67. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

68. Zadavatel vymezil předmět plnění v bodě 2.1. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, kdy předmětem plnění je zajišťování správy ploch veřejné zeleně na území městské části Praha 10, spočívající v pravidelné celoroční údržbě travnatých a zpevněných ploch veřejné zeleně, úklidu vymezených ploch, údržbě mobiliáře na plochách a provádění dalších souvisejících prací. „Provádění údržby ploch veřejné zeleně bude odpovídat zejména požadavkům ČSN EN 9011 Práce s půdou, ČSN EN 9021 – Rostliny a jejich výsadba, ČSN EN 9031 – Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy.“

69. Zadavatel dále ve výše citovaném bodě zadávací dokumentace rozdělil veřejnou zakázku podle oblastí na:

část A,
část B a
část C.

70. Dále v tomto bodě zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že pro každou část veřejné zakázky bude uzavřena smlouva o poskytování služeb s jedním vybraným dodavatelem na dobu 48 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy. „Dodavatel je oprávněn podat nabídku do všech či jen do některé části veřejné zakázky. Zadavatel neomezuje počet částí veřejné zakázky, které lze zadat jednomu účastníkovi zadávacího řízení.“

71. Zadavatel v totožném bodě stanovil také předpokládanou hodnotu veřejné zakázky:

část A – 66 600 000,- Kč bez DPH,
část B – 65 000 000,- Kč bez DPH,
část C – 88 000 000,- Kč bez DPH,

celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 219 600 000,- Kč bez DPH.

72. Dále v bodě 12. „Mimořádně nízká nabídková cena“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že za MNNC bude „považovat takovou nabídkovou cenu, která bude nižší o více než 25% výsledné hodnoty. Výslednou hodnotu zadavatel vypočítá jako aritmetický průměr všech celkových nabídkových cen v Kč bez DPH předložených v dané části všemi účastníky. Takto určenou mimořádně nízkou nabídkovou cenu zadavatel dále posoudí dle § 113 zákona v rozsahu jednotlivých jednotkových cen.“

73. V „Příloze č. 5 – Jednotkový ceník pro část C veřejné zakázky“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 5“) je uvedena tabulka s vyjmenovanými položkami prací, k daným položkám je uveden popis a poznámky k souboru cen. Dále je zde ke každé položce uvedena měrná jednotka a ponechán prostor pro vlastní vyplnění účastníka zadávacího řízení jednotkové ceny v korunách.

74. V „Příloze č. 6 – Kalkulace nabídkové ceny – modelový příklad pro část C veřejné zakázky“ zadávací dokumentace (dále jen „modelový příklad“) je uvedena tabulka se soupisem prací jako jednotkovými položkami veřejné zakázky. Dále je v této tabulce uvedena měrná jednotka, vyplněn počet potřebných jednotek. U položky cena za měrnou jednotku (jednotková cena) je ponechán prostor pro vlastní vyplnění účastníky zadávacího řízení, kdy se následně v tabulce dopočítá celková cena podle zadaných hodnot jednotkových cen.

75. Z Protokolu o otevírání nabídek vyplývají následující nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení:

Část C.
Název účastníka	Nabídková cena v Kč bez DPH
Navrhovatel	61 290 949,50
Vybraný dodavatel	77 109 898,40
AKROP	84 880 655,27
GARTENSTA	86 998 901,52

76. Z Protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 31. 10. 2019 mj. vyplývá, že hodnotící komise identifikovala MNNC u některých jednotkových cen nabídnutých navrhovatelem, byť celková nabídková cena není nižší o více než 25% výsledné hodnoty, ale o 21%. Hodnotící komise jako další postup zvolila v souladu s § 113 odst. 4 zákona zaslání výzvy navrhovateli ke zdůvodnění způsobu stanovení daných jednotkových cen.

77. V první výzvě zadavatel na základě jednání hodnotící komise požadoval po navrhovateli doložit podrobný postup užitý při kalkulaci jednotkových cen u položek jmenovaných v příloze této výzvy. Dále zadavatel po navrhovateli požadoval doložení podrobné kalkulace nákladů vynaložených na provedení daných položek se zohledněním daných specifikací pro danou oblast a v případě personálních nákladů uvést kalkulovaný počet pracovníků podílejících se na provádění jednotlivých položek, čas, který tito pracovníci stráví prováděním dané položky a cenu za časovou jednotku práce. Zadavatel po navrhovateli dále požadoval potvrzení, že při plnění veřejné zakázky navrhovatel zajistí „dodržování povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (…)“, a že navrhovatel neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Dále zadavatel požadoval, aby zdůvodnění obsahovalo skutečné ekonomické důvody stanovení nabídkové ceny v příslušné výši, a doporučuje, aby každé navrhovatelovo tvrzení obsažené ve zdůvodnění bylo, je-li to možné, osvědčeno příslušnými listinami a doklady či kalkulacemi.

78. Navrhovatel v prvním písemném zdůvodnění uvádí, že jeho nabídková cena ani jednotlivé jednotkové ceny nejsou mimořádně nízkými, kdy navrhovatel při kalkulaci nabídkové ceny zohlednil zadávací podmínky, předpokládané náklady, příjmy a aktuální cenovou politiku dodavatelů na relevantním trhu. Navrhovatel zde upozorňuje, že společnost IRONEX působí na relevantním trhu již 13 let a také díky němu má navrhovatel zajištěny mimořádně příznivé podmínky „spočívající zejména v blízkosti zakázek a detailní znalosti zakázek, které realizuje v dané lokalitě, za současného umožnění využití široké možnosti synergií v rámci všech zakázek a realizovaných činností (…)“. Navrhovatel argumentuje řadou množstevních slev, které navrhovatel zohlednil při cenotvorbě své nabídky. Navrhovatel dále uvádí, že při nacenění jednotkových cen vycházel z obvyklých cen na relevantním trhu, zohlednil cenu veškerých nákladů, a to takovým způsobem, aby došlo ke generování přiměřeného zisku navrhovatele. Závěrem navrhovatel prohlásil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky i pracovních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance podílejících se na plnění veřejné zakázky a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

79. V příloze prvního písemného zdůvodnění navrhovatel doložil bližší rozpad zadavatelem vymezených položek v tabulce (dále jen „Tabulka 1“). Tabulka 1 obsahuje k vybraným jednotkovým položkám kromě seznamu prací, stanoveného množství, měrné jednotky, nabídkové jednotkové ceny navrhovatele, průměrné jednotkové ceny všech účastníků zadávacího řízení a procentuální vyjádření výše jednotkové ceny navrhovatele k průměrné jednotkové ceně všech dodavatelů (kdy toto bylo uvedeno již v seznamu položek, které zadavatel zaslal navrhovateli přílohou k první výzvě), také navrhovatelem uvedený rozpad nabídkové ceny. Navrhovatel zde rozložil cenu na mzdy, náklady spojené s prováděním jednotkové operace a režii se ziskem, kdy k těmto položkám navrhovatel uvedl vždy číslo ve sloupci s názvem Celkem a číslo ve sloupci s názvem MJ (měrná jednotka). Dále zde navrhovatel uved celkovou cenu za pracovní operaci, plánovanou rezervu v Kč, počet výkonových dnů na pracovní operaci, „Cenu za PO (ČJ) včetně všech nákladů – (režie + zisk)“ a „Cenu za MJ (ČJ) včetně všech nákladů – (režie + přiměřený zisk)“ bez dalšího. K tomuto navrhovatel dále uvedl čas potřebný na pracovní operaci rozdělený na hodiny celkem a na hod./MJ (čas na měrnou jednotku), dále počet zaměstnanců na pracovní operaci s rozlišením na HPP a na DPP, DPČ. Pod výše uvedené navrhovatel uvedl hodnotu celkem daných položek, dále celkovou cenu nabídky a jejich procentuální poměr. Dále zde navrhovatel uvedl Modelový příklad obsahující časový fond, počet zaměstnanců na HPP nebo DPP, DPČ, celkový počet zaměstnanců, počet hodin na vybrané pracovní operace (HPP a DPP, DPČ a celkem) a v závěru navrhovatel uvedl průměrnou mzdu za hodinu ve výši 108,-Kč.

80. Ve druhé výzvě zadavatel uvedl, že přizvaní odborníci posoudili, že první písemné zdůvodnění „není dostatečné, neboť neobsahuje veškeré informace nezbytné pro řádné a úplné posouzení jednotkových cen posuzovaných položek (…)“. Zadavatel proto opětovně vyzval navrhovatele ke zdůvodnění MNNC, a to formou předložení kalkulačního vzorce: „Cena = materiál + mzdy + stroje + OPN (ostatní přímé náklady) + režie (výrobní a správní) + zisk“, ze kterého budou patrné veškeré náklady na provedení požadované služby u 26-ti jmenovaných položek. Dále zadavatel upřesnil, aby navrhovatel v kalkulaci nákladů na materiál uvedl vždy konkrétní materiál, jeho měrnou jednotku, nákupní cenu za měrnou jednotku, spotřebu materiálu na měrnou jednotku dané položky a materiálové náklady na měrnou jednotku dané položky. Dále u mzdových nákladů zadavatel požadoval uvést jednotlivé profese podílející se na poskytování příslušné služby, sazbu za hodinu práce příslušné profese, spotřebu času na provedení měrné jednotky dané položky a výši nákladů na provedení měrné jednotky dané položky. Shodně pak u nákladů na stroje požadoval zadavatel po navrhovateli uvést kalkulovaný typ stroje, jeho hodinovou sazbu, potřebný strojní čas na provedení měrné jednotky položky a náklady stroje na měrnou jednotku dané položky. U ostatních přímých nákladů zadavatel požadoval tyto ostatní náklady slovně popsat a vymezit, které ostatní náklady jsou do ceny zahrnuty. Dále zadavatel po navrhovateli požadoval uvést způsob stanovení režijních nákladů s jejich skutečnou výší v korunách a současně i stanovení hodnoty zisku a jeho absolutní výši na měrnou jednotku dané položky. Zadavatel doporučoval navrhovateli, aby jeho tvrzení obsažené ve zdůvodnění bylo osvědčeno příslušnými listinami, doklady či kalkulacemi. Zadavatel navrhovatele ve druhé výzvě upozornil, že v případě nedostačujícího zdůvodnění MNNC hodnotící komise může rozhodnout o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení.

81. Navrhovatel ve svém druhém písemném zdůvodnění uvádí, že „vycházel z obvyklých cen na relevantním trhu, které mu jsou známy, přičemž při jejich stanovení zohlednil cenu veškerých nákladů nezbytných pro realizaci předmětu veřejné zakázky“, a aby došlo ke generování přiměřeného zisku navrhovatele. Pro vyloučení pochybností navrhovatel prohlásil a potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. V příloze tohoto zdůvodnění navrhovatel doložil bližší rozpad cen zadavatelem vymezených položek podle požadovaného členění (dále jen „Tabulka 2“).

82. V Tabulce 2 navrhovatel k výčtu zadavatelem určených položek, jejich stanovenému množství, měrné jednotce (jež byly stanoveny v modelovém příkladu) a celkové jednotkové ceně navrhovatele navrhovatel rozdělil celkovou cenu za pracovní operaci na materiál, mzdy, stroje, OPN, plánovanou rezervu, režii a zisk, kdy k těmto složkám ceny navrhovatel uvedl vždy cenu celkem a cenu za měrnou jednotku. Dále navrhovatel u složky materiál uvedl u některých položek tyto náklady: travní osivo 20g/m2 76,60 Kč/kg + skladová zásoba, zemina z vlastní deponie, písek křemičitý 7,80 Kč/kg + skladová zásoba, voda 50l, 90 Kč/m³, voda 15l/m², 90 Kč/m³. U nákladů na mzdy uvedl navrhovatel k jednotlivým položkám následující profese a mzdy: zahradník – 108 Kč/h, řidič – zahradník – 125 Kč/h a zahradník – arborista – zaměstnanec – 140 Kč/h. U nákladů na stroje zadavatel k jednotlivým položkám uvedl následující náklady: trávníkový zakladač s rozmetadlem, PHM; valník, PHM; mini bagr, PHM; ruční nářadí; aerifikátor, PHM; vertikutátor, PHM; rozmetadlo, malotraktor, PHM; cisterna, PHM; plotostřih, zahradnické nůžky pákové, PHM; plošina pojízdná, PHM, valník; etesia, zádový fukar, valní, PHM; etesia, PHM nebo zametací stroj, PHM, valník. U OPN navrhovatel uvádí k jednotlivým položkám kombinaci „broušení, opravy, metodické postupy, OOPP, BP“ nebo „broušení, opravy, metodické postupy, OOPP, BP, dovoz materiálu“ případně „broušení, opravy, metodické postupy, OOPP, BP, odpad“.

83. Na základě druhého písemného zdůvodnění zaslal zadavatel navrhovateli třetí výzvu, ve které zadavatel uvádí, že obě písemná zdůvodnění navrhovatele nejsou dostatečná k řádnému a úplnému posouzení jednotkových cen posuzovaných položek, kdy má zadavatel pochybnosti o realizovatelnosti předmětu veřejné zakázky za navrhovatelem nabízenou cenu. Proto zadavatel po navrhovateli ve třetí výzvě požaduje „upřesnění, za jak dlouho bude provedena pracovní operace za měrnou jednotku (m2, ks)“ u 21 zadavatelem vymezených položek. Závěrem zadavatel navrhovatele upozorňuje, že v případě nedoručení požadovaného zdůvodnění může být navrhovatel vyloučen z další účasti v zadávacím řízení.

84. Navrhovatel se ve svém třetím písemném zdůvodnění odkazuje a opakuje svá předchozí dvě písemná zdůvodnění, kdy dle navrhovatele není jeho nabídka mimořádně nízkou nabídkou podle ust. § 28 písm. o) zákona. Přílohou tohoto třetího písemného zdůvodnění navrhovatel přikládá tabulku s upřesněním, za jak dlouho bude provedena pracovní operace za měrnou jednotu (m2, ks) u vymezených položek (dále jen „Tabulka 3“). Navrhovatel v této věci upozorňuje, že tyto informace již byly navrhovatelem poskytnuty Tabulce 1 a Tabulce 2 v prvním a druhém písemném zdůvodnění.

85. Tabulka 3 obsahuje výčet zadavatelem vymezených položek, jejich určené množství, měrnou jednotku, a jednotkovou cenu navrhovatele (obdobně jako v předchozích tabulkách). Dále zde navrhovatel opět uvádí čas potřebný na pracovní operaci rozložený na celkový počet hodin a na hod./MJ (čas na jednu měrnou jednotku). Navrhovatel opětovně uvádí počet zaměstnanců na pracovní operaci, rozdělený mezi HPP a DPP, DPČ. Závěrem je v Tabulce 3 uveden počet výkonových dnů na pracovní operaci, obdobně jak v Tabulce 1.

86. Úkolem znaleckého posudku č. 1/11/2020 ze dne 11. 3. 2020 zpracovaný znalcem Kuntem (dále jen „znalecký posudek č. 1“) bylo ve vztahu k navrhovateli:

1) odborně posoudit, zda zadavatelem vybrané položky v druhé výzvě zaslané navrhovateli, „jsou za tuto cenu fyzicky realizovatelné“,

2) odborně posoudit, zda cenově nejvyšší jednotkové položky z první výzvy zaslané navrhovateli „jsou za tuto cenu fyzicky realizovatelné“,

obdobně totéž odborné posouzení provést i ve vztahu k vybranému dodavateli.

87. Znalecký posudek č. 1 vychází ze zadávací dokumentace, nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele, ze zdůvodnění MNNC navrhovatele a vybraného dodavatele, z rozkladu vybraných nízkých položek nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele, ze srovnávacího ceníku společnosti ÚRS Praha, a.s., a z odborné literatury.

88. Dále znalecký posudek č. 1 shrnul jednotlivé položky částí nabídek (A, B a C) vybraného dodavatele a navrhovatele do tabulek, kdy tyto položky dále hodnotí. Z nabídky navrhovatele v části C hodnotí tento znalecký posudek vybrané jednotkové položky číslo: 92, 126, 128, 179, 185, 207, 208, 256, 274, 286, 312, 457, 460, 463, 508, 509, 511, 515, 551, 554, 567, 588, 603, 613, 619 a 630, dále pak vybrané cenově nejvyšší jednotkové položky číslo: 456, 566, 598, 601, 603, 619, 630, 631, 632 a 638.

89. Znalecký posudek č. 1 dále hodnotí položky navrhovatelovy nabídky na základě upřesnění navrhovatele ve věci délky pracovní operace na měrnou jednotku (m², ks), kdy u části C nabídky navrhovatele dospěl k závěru, že položky 126, 179, 185, 207, 208, 312, 457, 460, 463, 508, 509, 511, 515, 551, 554, 567, 588, 603, 613, 619 a 630 jsou nerealizovatelné nebo naprosto nerealizovatelné.

90. Závěrem znalecký posudek č. 1 podává celkové vyhodnocení vybraných cenově nejvyšších jednotkových položek z cenové nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele, kdy pro každou část cenové nabídky navrhovatele uvádí položky, u kterých byla shledána nižší realizovatelnost, netransparentnost, nepovolená mechanizace, nereálnost odborné kvalitní realizace činnosti za jednotku mzdy, snížená reálnost odborné kvalitní realizace činnosti za jednotkovou cenu mzdy či nadhodnocená cena. Dále je zde uvedeno celkové vyhodnocení vybraných jednotkových položek z cenové nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele, kdy pro každou část cenové nabídky navrhovatele jsou identifikovány položky, u kterých byla nalezena pochybná realizovatelnost až nerealizovatelnost, nižší realizovatelnost, netransparentnost, chybějící mechanizace či nářadí pro výkon, zbytečná či nepovolená mechanizace, nereálnost odborné kvalitní realizace činnosti, snížená či pochybná reálnost odborné kvalitní realizace činnosti nebo nadhodnocená cena.

91. Ze znaleckého posudku č. 1 poté vyplývá, že po druhém písemném zdůvodnění navrhovatele, kterým navrhovatel upřesnil délku pracovní operace za měrnou jednotku, lze „jednoznačně konstatovat, že všechny vybrané jednotkové položky byly shledány jako fyzicky nerealizovatelné. Je třeba zároveň poukázat na rozpor mezi délkou pracovní operace vypočítanou z původní cenové nabídky a odlišnou délkou pracovní operace prezentovanou v upřesnění. Zarážející je také rozdíl mezi cenami stejných jednotkových položek pro různé řešené oblasti“.

92. Úkolem znaleckého posudku ZP 0623/26/2019 ze dne 11. 3. 2020 zpracovaného znalcem Grulichem (dále jen „znalecký posudek č. 2“) bylo „prostudování podkladů (nabídek na plnění veřejné zakázky) souvisejících s výběrovým řízením na úklid chodníků a správu veřejné zeleně s názvem ,Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10‘ a posouzení výše nabídkových cen a jejich realizovatelnosti.“.

93. Znalecký posudek č. 2 vychází z objednávky zadavatele, z dokumentace o zadávacím řízení, z nabídek účastníků zadávacího řízení, z relevantních právních předpisů, Katalogu popisů směrných cen stavebních prací ÚRS Praha, a.s., a ceníku stavebních prací RTS. Dále znalecký posudek specifikuje požadované plnění a rozebírá předmět plnění.

94. Znalecký posudek č. 2 definuje ceny prací pomocí kalkulačního vzorce, který „zaručuje, že do ceny budou zahrnuty všechny náklady, které ji objektivně tvoří, a to spotřeba materiálů, živé práce a ostatních nákladů (…)“: „Cena = Přímé náklady (Materiál + Mzdy + Stroje + OPN) + Nepřímé náklady (Režie výrobní + Režie správní) + Zisk“. Dále znalec Grulich ve znaleckém posudku definuje jednotlivé složky kalkulačního vzorce a shrnuje objasnění nabídkové ceny a MNNC od vybraného dodavatele a navrhovatele. Znalecký posudek č. 2 vychází při srovnávání nabídkových cen účastníků z minimální jednotkové ceny dle katalogů cen společností ÚRS Praha, a. s., a RTS, a. s.

95. Ze znaleckého posudku č. 2 vyplývá, že u všech účastníků zadávacího řízení vyjma navrhovatele jsou jednotkové ceny za příslušnou technologickou operaci ve věch třech částech (A, B a C) veřejné zakázky stejné, avšak u navrhovatele jsou ceny za příslušné totožné položky v jednotlivých částech veřejné zakázky nižší.

96. Dále znalecký posudek č. 2 hodnotí jednotlivé nákladové položky navrhovatelovy nabídky, konkrétně položky číslo: 92, 126, 128, 179, 185, 207, 208, 256, 274, 286, 312, 457, 460, 463, 491, 508, 509, 511, 515, 551, 554, 567, 588, 603, 613, 619 a 630.

97. Závěry znaleckého posudku shrnují, že některé nejnižší ceny za měrnou jednotku u navrhovatele „neobsahují některé dílčí položky, případně se zde nachází některé položky, které neměly být zahrnuty do kalkulace (materiály) či jsou nejasné (…) a nebyly na základě následných výzev o upřesnění jednoznačně specifikovány ani vysvětleny a nelze tak plně posoudit celkovou jejich realizovatelnost.“. Dále je ve znaleckém posudku č. 2 uvedena realizovatelnost pro jednotlivé části veřejné zakázky, kdy část A a B veřejné zakázky je dle znaleckého posudku č. 2 „na hraně realizovatelnosti“ a část C veřejné zakázky je označená za „nerealizovatelnou“, „kdy celková uvedená částka a s tím související časová dotace již neumožní realizovat všechny potřebné technologické postupy související s výčtem všech požadovaných prací.“.

98. Zadavatel rozhodnutím o vyloučení rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti na zadávacím řízení podle ust. § 48 odst. 4 zákona, k čemuž zadavatel uvádí následující.

99. Zadavatel nejprve k identifikaci MNNC uvádí, že ačkoliv navrhovatelem „předložená nabídková cena není nižší než 25 % výsledné hodnoty[2], ale o 21 %, jednotlivé jednotkové ceny se v porovnání s ostatními jednotkovými cenami jeví jako mimořádně nízké.“. Na základě tohoto byl navrhovatel vyzván ke zdůvodnění způsobu stanovení nabídkových cen u těch položek nabídky, u kterých zadavatel identifikoval MNNC.

100. Zadavatel dále uvádí obsah prvního písemného zdůvodnění navrhovatele, na základě kterého hodnotící komise doporučila přizvat odborníky na oblast cenotvorby v oboru předmětu veřejné zakázky. Přizvaní odborníci posoudili, že první písemné zdůvodnění „není dostatečné, neboť neobsahuje veškeré informace nezbytné pro řádné a úplné posouzení (...)“. Vzhledem k výše uvedenému závěru odborníků přistoupil zadavatel k druhé výzvě, ve které požadoval po navrhovateli rozložit cenu do kalkulačního vzorce u 26-ti jmenovaných položek. Druhé písemné zdůvodnění navrhovatele však také dle odborníků nebylo dostatečné, a proto zadavatel požadoval po navrhovateli ve třetí výzvě upřesnit, za jak dlouho bude provedena pracovní operace za měrnou jednotku (m², ks) u 21 jmenovaných položek. Zadavatel uvádí, že na základě třetího písemného zdůvodnění navrhovatele dospěla hodnotící komise, respektive přizvaní odborníci k následujícím závěrům, kdy k jednotlivým 21 položkám zadavatel uvedl shledané nedostatky spočívající zejména v kalkulaci nepožadovaného materiálu, ve faktické nerealizovatelnosti po přepočtu na čas práce uváděný navrhovatelem, v zahrnutí strojů s nejasnou kalkulací (např. valník + PHM), v nízkých ostatních nákladech (především sociální a zdravotní pojištění neodpovídá mzdě) a v nepříslušném nacenění (např. broušení, opravy, metodické postupy atp.).

101. Závěrem zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvádí, že navrhovatel neodstranil „pochybnosti o schopnosti realizovat požadované plnění za Účastníkem[3] nabízenou cenu. Účastník nabízí ceny shora uvedených položek, které nejsou dle jím předložené kalkulace reálně proveditelné, kalkuluje v položkách nacenění, které s danou položkou nesouvisí a nebylo ze strany zadavatele poptáváno.“ Na základě tohoto považuje zadavatel MNNC za nezdůvodněnou, a proto zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu s ust. § 48 odst. 4 zákona.

102. Rozhodnutím ze dne 19. 3. 2020 rozhodl zadavatel o výběru vybraného dodavatele.

Právní posouzení

K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

103. Stěžejní část návrhu směřuje proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel namítá, že zadavateli poskytl požadovaný rozpad cenotvorby jednotkových cen v rámci zdůvodnění MNNC, kdy je navrhovatel přesvědčen, že jeho nabídková cena není MNNC. Navrhovatel uvádí, že v souvislosti s kalkulací jeho nabídkové ceny a časovou náročností je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že jednotlivé úkony nejsou nikdy prováděny samostatně, tedy zadavatelův požadavek na kalkulaci časové náročnosti postrádal dle navrhovatele smysl. Dále navrhovatel uvádí, že při tvorbě cenotvorby počítal s dostatečnou finanční rezervou ve výši 10%. Dle navrhovatele zadavatel nedostatečně zdůvodnil vytýkané nepříslušné nacenění a nepřiměřené náklady strojů. Navrhovatel namítá, že tvrzení zadavatele, že sociální a zdravotní pojištění neodpovídá mzdě, je liché a nemá oporu ve zdůvodnění MNNC ze strany navrhovatele. Navrhovatel nesouhlasí s jeho vyloučením podle § 48 odst. 4 zákona, kdy dle navrhovatele zadavatel své domnělé důvody nerealizovatelnosti daných položek nabídkové ceny ničím nepodložil. Zadavatel tak svým postupem podle navrhovatele porušil ust. § 48 odst. 4 zákona a § 113 zákona ve spojení se zásadami podle ust. § 6 zákona.

104. Úřad k problematice MNNC předně uvádí následující.

105. Zákon v ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Úřad v obecné rovině k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny uvádí, že jeho smyslem je rozpoznat nabídky, které evokují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takovou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně plnit. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se zabýval Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, v němž konstatoval, že „[s]myslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat ,konkurenční výhodu‘ oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.“.

106. Zákon dále ukládá povinnost vyžádat si zdůvodnění od dodavatelů v okamžiku, kdy zadavatel přítomnost MNNC skutečně zjistí. Tento institut má chránit především samotné zadavatele před tím, aby nebyli nuceni uzavřít smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s dodavatelem, u něhož má zadavatel důvodné pochybnosti o tom, zda bude schopen danou veřejnou zakázku řádně realizovat podle požadavků uvedených v zadávací dokumentaci. V tomto případě je pak dále kladen důraz na dodržení zásady transparentnosti, a to zejm. při formulaci a následném postupu v souvislosti s žádostí zadavatele o vysvětlení MNNC ze strany dodavatele, neboť ten může ve svém důsledku vést až k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel musí účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze v případě, kdy z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, kterými jsou zajistit při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovně právních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky; dále, když je nabídková cena mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; a rovněž, pokud účastník nepotvrdí skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Jak tedy dovodila i judikatura správních soudů (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016), „zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahuje v § 48 odst. 4 konstrukci, podle níž v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel účastníka zadávacího řízení může vyloučit (tedy nemusí) – tuto povinnost má pouze ve výjimečných případech, jak na ně pamatuje § 113 odst. 6 tohoto zákona. I z toho zdejší soud nutně dovozuje posun ve vnímání institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v tom směru, že nově je upřednostňována odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj ‚podezřele výhodných’ před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu uzavřít; to ve výsledku také může směřovat k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké nabídkové ceny tu přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní dodavatele (resp. zajištění korektní soutěže mezi dodavateli), nýbrž spíše zadavatele, na něhož se pak zároveň klade vyšší odpovědnost při rozhodování o tom, zda se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jedná a jak při zjištění (nezdůvodněné) mimořádně nízké ceny postupovat.“.

107. Na základě výše uvedeného Úřad uvádí, že v ostatních případech (tj. vyjma § 113 odst. 6 zákona) podle § 48 odst. 4 zákona je zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou. Zadavatel však v takovýchto případech vždy musí mít potvrzeny skutečnosti vyžadované § 113 odst. 4 zákona. V této souvislosti je však třeba zmínit, že s tímto oprávněním zadavatele je bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např. ohroženo řádné plnění veřejné zakázky. Nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží jen a pouze zadavateli.

108. Úřad dále zdůrazňuje, že zadavatel je povinen v průběhu celého zadávacího řízení, tedy při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejné zakázky dodržovat základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, a to mimo jiné zásadu transparentnosti. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad ve své rozhodovací praxi. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo v této souvislosti dovozeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. K dané problematice se vyjádřil rovněž i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, ve kterém zdůraznil, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Cílem zásady transparentnosti je tedy v zásadě vyloučit existenci rizika upřednostňování a svévole zadavatele. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.

109. Úřad v této souvislosti shrnuje, že pro dodržení zásady transparentnosti je nezbytné, aby zadavatel výsledek svého posouzení zdůvodnění MNNC, na základě kterého uznal či neuznal zdůvodnění příslušného účastníka zadávacího řízení, řádně zachytil v dokumentaci o zadávacím řízení. Závěry tohoto posouzení se pak musí v případě postupu dle § 48 odst. 4 zákona objevit zejména v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení daného účastníka ze zadávacího řízení, ze kterého by měly být patrné konkrétní skutečnosti či okolnosti, které zadavatele k vyloučení účastníka vedly. Postup zadavatele při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je mimořádně nízkou, tedy musí být zaznamenán takovým způsobem, aby byl umožněn i jeho přezkum ze strany Úřadu.

110. Přezkumná činnost Úřadu však spočívá v tomto ohledu pouze v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. K tomuto se Úřad odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009 – 100, jež řeší otázku přezkumu posouzení nabídek hodnotící komisí, a kde je shledáno mj. následující: „Z judikatury správních soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek (…) Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek.“ (ačkoliv je citovaný rozsudek vydán v poměrech zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, uplatní se i v poměrech zákona nového). Úřad tak má být pouze garantem rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Je to tedy pouze zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou MNNC (k tomu obdobně viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07760/2020/321/HBa ze dne 9. 3. 2020, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr ze dne 11. 12. 2019).

111. Úloha zadavatele ve vztahu k MNNC tedy spočívá jak v její identifikaci, tedy rozpoznání nabídek, které evokují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takovou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit, tak v následném posuzování. Úřad tedy zkoumal, zda zadavatel ve věci MNNC navrhovatele postupoval podle zákona.

112. V šetřeném případě z Protokolu z jednání hodnotící komise ze dne 31. 10. 2019 vyplývá, že hodnotící komise identifikovala u jednotlivých jednotkových cen navrhovatele v porovnání s jednotkovými cenami ostatních účastníků MNNC (blíže bod 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě tohoto zjištění zadavatel vyzval dne 14. 11. 2019 navrhovatele ke zdůvodnění způsobu stanovení jednotkových cen položek uvedených v příloze první výzvy, konkrétně ke zdůvodnění způsobu stanovení nabízených jednotkových cen, k předložení podrobného postupu navrhovatele při kalkulaci jednotkových cen jmenovaných položek, včetně uvedení podrobné kalkulace nákladů vynaložených na provedení každé položky, zejména pak uvedení personálních nákladů skládajících se z kalkulovaného času a počtu pracovníků podílejících se na provádění jednotlivých položek, a dále k potvrzení skutečností dle ust. § 113 odst. 4 zákona (viz bod 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně s tímto zadavatel navrhovateli doporučil, aby svá tvrzení opřel o příslušné listiny, doklady či kalkulace.

113. Navrhovatel na základě první výzvy poskytl zadavateli první písemné zdůvodnění MNNC (blíže body 78. a 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ve kterém uvádí, že při kalkulaci nabídkové ceny navrhovatele zohlednil zadávací podmínky, své předpokládané náklady a příjmy z plnění předmětu veřejné zakázky a z aktuální cenové politiky dodavatelů na relevantním trhu. K tomuto navrhovatel předložil Tabulku 1, ve které nabídkovou cenu u dotčených jednotkových položek rozdělil na mzdy, náklady spojené s prováděním jednotkové operace a přiměřený zisk s režií, ke kterým uvedl cenu celkem a MJ. Dále navrhovatel uvedl v korunách plánovanou rezervu bez dalšího a celkovou cenu za pracovní operaci. Čas potřebný na pracovní operaci navrhovatel rozložil na celkový počet hodin k dané jednotkové položce a na hod/MJ. Počet zaměstnanců na pracovní operaci navrhovatel rozdělil mezi HPP a DPP, DPČ. Dále navrhovatel uvedl počet výkonových dnů na pracovní operaci, cenu za pracovní operaci „Cena za PO(ČJ) včetně všech nákladů – (režie + přiměřený zisk) odpovídající ceně celkem uvedené za mzdy a náklady spojené s prováděním jednotkové operace, vyjma přiměřeného zisku s režií a plánované rezervy, a cenu za měrnou jednotku „Cena z MJ(ČJ) včetně všech nákladů – (režie + přiměřený zisk) vypočítanou vynásobením položky „Ceny za PO(ČJ) včetně všech nákladů – (režie + přiměřený zisk)“ a počtem požadovaných jednotek stanovených zadavatelem v modelovém příkladu.

114. Na základě prvního písemného zdůvodnění navrhovatele zadavatel dospěl k závěru, že pro další posouzení nabídkové ceny jednotlivých jednotkových položek navrhovatele přizve odborníka na oblast cenotvorby v oboru předmětu veřejné zakázky, jak vyplývá z Protokolu z jednání hodnotící komise ze dne 2. 12. 2019.

115. Z Protokolu ze dne 28. 1. 2020 i z druhé výzvy zadavatele (viz bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí) se podává, že přizvaní odborníci označili předložené první písemné zdůvodnění za nedostatečné, a proto zadavatel přistoupil k druhé výzvě, ve které požadoval po navrhovateli u 26 položek předložit zdůvodnění MNNC formou kalkulačního vzorce: Cena = materiál + mzdy + stroje + OPN + režie (výrobní a správní) + zisk.

116. Navrhovatel v druhém písemném zdůvodnění odkazuje na své první písemné zdůvodnění a dále překládá Tabulku 2, ve které doplnil konkrétní účtovaný materiál, stroje, OPN a výši mezd daných pracovníků na hodinu (blíže bod 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

117. Z třetí výzvy (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí) se podává, že zadavatel a přizvaní odborníci dospěli k názoru, že předložené druhé písemné zdůvodnění není dostatečné, a proto zadavatel po navrhovateli opětovně žádal konkrétní upřesnění u 21 položek, za jak dlouho bude provedena pracovní operace za měrnou jednotku (m², ks).

118. Navrhovatel se ve svém třetím písemném zdůvodnění opětovně odkazuje na své dvě předchozí písemné zdůvodnění MNNC a tyto opakuje, kdy předkládá Tabulku 3, ve které uvedl totožné informace jako v Tabulce 1, tedy čas potřebný na pracovní operaci rozložený na celkový počet hodin a na čas potřebný na jednu měrnou jednotu (hod/MJ), počet zaměstnanců na pracovní operaci rozdělených mezi HPP a DPP, DPČ a celkový počet výkonových dnů na pracovní operaci (blíže body 84. a 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

119. Z Protokolu hodnotící komise ze dne 12. 3. 2020 poté mj. vyplývá, že na základě zdůvodnění MNNC ze strany navrhovatele znalec Kunt uvedl, že předmět veřejné zakázky je s ohledem na nabídkovou cenu navrhovatele nerealizovatelný. Hodnotící komise závěrem konstatovala, že navrhovatel nerozptýlil pochybnosti o realizovatelnosti požadovaného plnění za nabízenou cenu, a proto hodnotící komise považuje MNNC navrhovatele za nezdůvodněnou.

120. Zadavatel následně v rozhodnutí o vyloučení vyjmenovává k jednotlivým položkám, u kterých byla identifikována MNNC, jejich nalezené nedostatky, mezi něž patřila: kalkulace nepožadovaného materiálu, po přepočtu na čas práce je položka za nabízenou cenu fakticky nerealizovatelná, zahrnutí stroje s nejasnou kalkulací či nepřiměřenými náklady, nízké ostatní přímé náklady, či nacenění nepříslušných nákladů. Zadavatel na základě takto vymezených nedostatků nalezených ve zdůvodnění navrhovatele uzavírá, že navrhovatel neodstranil pochybnosti o schopnosti realizovat veřejnou zakázku za nabízenou cenu, kdy dle zadavatele nejsou dané položky podle navrhovatelem předložené kalkulace reálně proveditelné a kalkuluje v položkách nacenění, které s danou položkou nesouvisí a nebylo ze strany zadavatele poptáváno, pročež považuje zadavatel nabídkovou cenu navrhovatele za nezdůvodněnou.

121. V návaznosti na výše uvedené se Úřad zabýval otázkou, zda zadavatel postupoval při posuzování zdůvodnění MNNC navrhovatele a následném rozhodnutí o vyloučení v souladu se zákonem.

122. Z dokumentace o zadávacím řízení se podává, že zadavatel identifikoval MNNC předloženou navrhovatelem a na základě tohoto zjištění požadoval po navrhovateli první výzvou zdůvodnění MNNC, konkrétně doložení podrobného postupu užitého při kalkulaci jednotkových cen daných položek a podrobnou kalkulaci nákladů vynaložených na tyto položky. Na základě prvního písemného zdůvodnění přizval zadavatel k posouzení nabídkové ceny navrhovatele odborníky v oboru, kteří konstatovali nedostatečnost poskytnutého odůvodnění. Zadavatel následně přistoupil k druhé výzvě ke zdůvodnění MNNC, ve které požadoval po navrhovateli rozložení ceny podle kalkulačního vzorce. Druhé písemné zdůvodnění bylo odborníky označeno opět za nedostatečné, a proto zadavatel po navrhovateli požadoval ve třetí výzvě doložení, za jak dlouho bude provedena pracovní operace za měrnou jednotku. Navrhovatel na tuto třetí výzvu zaslal zadavateli informace, které již poskytl v prvním písemném zdůvodnění, resp. v Tabulce 1. Zadavatel následně na základě dvou znaleckých posudků, které vycházejí z navrhovatelem zaslaných písemných zdůvodnění MNNC, vyloučil navrhovatele rozhodnutím o vyloučení ze zadávacího řízení, ve kterém konkrétně uvádí nalezené nedostatky daných položek. Z rozhodnutí o vyloučení mj. vyplývá, že všechny dané položky jsou na základě zdůvodnění navrhovatele fakticky nerealizovatelné, a také proto zadavatel považuje nabídku navrhovatele za nezdůvodněnou.

123. Z výše uvedeného a shrnutého postupu zadavatele vyplývá, že zadavatel podnikl kroky k odůvodnění MNNC navrhovatele, kdy na základě dvou znaleckých posudků poté zadavatel posoudil nabídkovou cenu navrhovatele za neodůvodněnou a navrhovatele podle ust. § 48 odst. 4 zákona vyloučil. Úřad k tomuto dodává, že oba znalecké posudky zhodnotili, že nabídka navrhovatele je nerealizovatelná, kdy se ze znaleckého posudku č. 1 u 21 položek podává, že daný výkon za navrhovatelem danou časovou jednotku je nerealizovatelný a rovněž znalecký posudek č. 2 označil nabídku navrhovatele za nerealizovatelnou, kdy časová dotace a cenová částka jsou nedostatečné.

124. Úřad ve věci odůvodnění MNNC ze strany navrhovatele uvádí, že podaná písemná zdůvodnění navrhovatele zůstávají toliko v obecné rovině, kdy navrhovatel zadavateli nezdůvodnil jím uvedené jednotkové složky ceny. MNNC může navrhovatel zdůvodnit např. prostřednictvím ekonomických aspektů poskytovaných služeb, konstrukčních metod, použitých technických řešení, příznivých podmínek které má navrhovatel k dispozici pro plnění předmětu veřejné zakázky či originalitou poskytovaných služeb (viz ust. § 113 odst. 5 zákona). Navrhovatel však pouze předkládá určitý rozpad cen, aniž by jeho realizovatelnost věcně odůvodnil, kdy argumentuje blíže nespecifikovanými příznivými podmínkami spočívajícími v blízkosti veřejných zakázek a navrhovatelovou detailní znalostí zakázek v dané lokalitě a možného využití synergií v rámci veřejných zakázek. Nadto ze závěrů obou znalců vyplývá, že na základě navrhovatelových písemných zdůvodnění MNNC je navrhovatelova nabídka nerealizovatelná.

125. Úřad dále uvádí, že závěry zadavatele ve vztahu k časové náročnosti shledává za logické a srozumitelné, kdy i v případě efektivního provádění jednotlivých činností v souhrnu s dalšími činnosti (dle navrhovatele „[n]apř. vypletí záhonu květin je často prováděno s výsadbou nových květin, zalévání, apod.“), není reálně zcela představitelné, že lze provést položky jako je vypletí 1 m² záhonu v čase něco málo přes 30 sec, či zalití rostlin vodou na ploše přes 20 m² (položka 567) za 1 sec. V této věci navrhovatel namítá, že zadavatel nikterak nezdůvodnil, proč by nebylo možné za navrhovatelem uvedený časový rámec předmětné činnosti realizovat. Úřad uvádí, že zadavatel v této věci jasně a srozumitelně uvedl, že dané položky nelze za navrhovatelem uvedený časový rámec realizovat, tj. že navrhovatel odůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu takovými časovými úseky (často v jednotkách vteřin), které neodstranily pochybnosti zadavatele.

126. Dále z navrhovatelem uváděné 10% rezervy se nepodává, na co je tato rezerva určena a jak ji navrhovatel kalkuloval. Ve věci námitky navrhovatele, že zadavatel nedostatečně zdůvodnil vytýkané nepříslušné nacenění a nepřiměřené náklady strojů, Úřad uvádí, že navrhovateli jakožto odborníkovi v oboru by mělo být zřejmé, že nejasnými a nepřiměřenými náklady na stroje, či nástroje, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení (vždy v závorkách ke konkrétní položce), jsou stroje, které nelze do nákladů dané položky dle zadavatele účtovat, resp. náklady, ze kterých se nepodává dostatečný rozpad ceny, např. plošina pojízdná účtovaná u zalívání rostlin vodou na ploše přes 20 m², nebo zádový fukar účtovaný při likvidaci zpevněných ploch bouráním s naložením, odvozem a složením – parkové cesty asfaltové, či nejasný náklad spočívající v uvedení valník + pohonné hmoty, kdy zde chybí bližší účtování spotřeby na km/h apod.

127. Na základě výše uvedeného Úřad uvádí, že zdůvodnění MNNC ze strany navrhovatele nelze považovat za založené na konkrétních a věrohodných skutečnostech, které by odstranily pochybnosti zadavatele o realizovatelnosti předmětu veřejné zakázky za navrhovatelem nabízenou cenu.

128. K námitce navrhovatele, že byl nezákonně vyloučen ze zadávacího řízení, ačkoliv jeho nabídka nebyla nižší o více než 25% výsledné hodnoty stanovené v zadávací dokumentaci, ale jen o 21%, Úřad uvádí, že zadavatel je podle § 113 odst. 2 zákona oprávněn stanovit v zadávací dokumentaci cenu nebo náklady, které bude považovat za MNNC, nebo způsob určení MNNC (v šetřeném případě bude za MNNC považována taková nabídková cena, která bude nižší o více než 25 % výsledné hodnoty – blíže bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak v případě, že zadavatel takto stanoví způsob určení MNNC v zadávací dokumentaci, není podle ust. § 113 odst. 3 zákona vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako MNNC i v jiných případech. Zadavatel tedy byl oprávněn posoudit jednotkové ceny nabízené navrhovatelem jako MNNC. Ve věci identifikace MNNC zadavatelem Úřad uvádí, že tuto zadavatel, resp. hodnotící komise detekovala u jednotkových cen nabízených navrhovatelem prostřednictvím porovnání jednotkových cen navrhovatele s jednotkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení, kdy v první výzvě výslovně uvádí, že některé jednotkové ceny činí méně než 75% průměrné jednotkové ceny položky všech zúčastněných dodavatelů (předmětné položky pak činily přílohu této výzvy, kdy je z ní zřejmé i konkrétní procentuální vyjádření výše ceny navrhovatele k průměrné jednotkové ceně všech dodavatelů). Úřad má proto s ohledem na výše uvedené za to, že zadavatel měl relevantní indicie stran MNNC u nabídkové ceny navrhovatele.

129. Navrhovatel dále ve věci vyloučení za zadávacího řízení namítal, že byl pro totožné zdůvodnění MNNC v části C veřejné zakázky vyloučen, avšak v části A a B veřejné zakázky byl vybrán jako vybraný dodavatel, kdy toto jednání považuje navrhovatel za nelogické a neodůvodnitelné.

130. Úřad k výše uvedené námitce navrhovatele uvádí následující skutečnosti. Z poskytnutých ceníků navrhovatele ve všech třech částech veřejné zakázky i ze znaleckého posudku č. 2 vyplývá, že cena totožných položek, ve kterých zadavatel identifikoval MNNC (konkrétně u položek 126, 179, 312, 457, 460, 463, 508, 509, 511, 515, 551, 554, 567, 603, 613 a 619), byla pro část A a B veřejné zakázky totožná, avšak v části C veřejné zakázky se lišila (v některých případech téměř o 50 %). Nelze tedy srovnávat byť totožné zdůvodnění MNNC co do obsahu, které však kalkuluje rozdílné ceny, tedy rozdílné ceny jednotlivých složek dotčených jednotkových položek nabídky. Naopak z postupu zadavatele Úřadu vyplývá, že zadavatel skutečně posuzoval míru rizika MNNC navrhovatele projevující se ve schopnosti realizovat veřejnou zakázku za nabízenou cenu, kdy tuto v části C veřejné zakázky zadavatel vyhodnotil jako vysokou, a proto navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil.

131. Námitka navrhovatele, že měl zadavatel při hodnocení jednotlivých položek vzít v potaz rozdílnost jednotlivých částí veřejné zakázky, „[n]apř. u zadavatelem předestřené položky sekání trávníků v části C veřejné zakázky navrhovatel zohlednil, že udržované pozemky v dané lokalitě jsou méně svahovité, jedná se o celistvější plochy a jsou tedy i méně náročné na práci“, je dle Úřadu lichým tvrzením, neboť rozdílnost daných položek, jako je například svahovitost (kterou argumentuje sám navrhovatel), je zohledněna již přímo v daných položkách uvedených v Příloze č. 5 nebo v modelovém příkladu. Lze pro příklad uvést položky „seč trávníků s mulčováním v rovině a svahu do 1:5“ a „seč trávníků s mulčováním na svahu přes 1:5 do 1:2“, kdy je k těmto položkám uvedena jednotková cena za m² a v modelovém příkladu je uveden požadovaný počet jednotek. U daných položek je tedy navrhovatelem namítaná rozdílnost již jejich „pojmovým znakem“. Obecná argumentace navrhovatele, že se jednotkové ceny u totožných položek v daných částech (A, B či C) liší díky jejich rozdílnostem, tak dle Úřadu nemůže obstát.

132. K námitce navrhovatele, že se zadavatel při hodnocení zdůvodnění MNNC navrhovatele uchyluje k obecným tezím, které nejsou ničím podloženy a jsou dle navrhovatele nepřezkoumatelné, a také k tvrzení navrhovatele, že zadavatel první písemné zdůvodnění nikterak nerozporoval, uvádí Úřad následující.

133. Úřad přezkoumal obsah rozhodnutí o vyloučení, ze kterého se jasně podává, jaké konkrétní důvody a jaké konkrétní nedostatky byly ze strany zadavatele identifikovány u dotčených položek. Úřad pro příklad uvádí položku 567 představující zalití rostlin vodou na ploše přes 20 m², ke které zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvádí, že po přepočtu na čas práce vyplývá, že položka je za nabízenou cenu fakticky za hranicí realizovatelnosti, kdy zadavatel konkrétně uvádí navrhovatelem uváděnou časovou dotaci 1,0 sec na položku. Dále u této položky zadavatel vytýká kalkulaci nepřiměřených nákladů na stroje, kdy navrhovatel v této položce uvedl náklady na plošinu pojízdnou, pohonné hmoty a valník, dále nepříslušné nacenění broušení, oprav a metodických postupů a také nízké ostatní přímé náklady, kdy konkrétně sociální a zdravotní pojištění dle zadavatele neodpovídá mzdě. Obdobně pak zadavatel popsal nedostatky u dalších 20-ti položek. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvádí, že k daným závěrům dospěli přizvaní odborníci. Nelze tedy přisvědčit tvrzení navrhovatele, že by se zadavatel uchýlil k obecným tezím, které by neměl ničím podloženy, neboť zadavatel u každé položky uvádí konkrétní čísla a konkrétní nedostatky navrhovatelova zdůvodnění MNNC, tedy důvody „nereálnosti“ navrhovatelem nabízené ceny daných jednotkových položek, přičemž zadavatel tyto své závěry opírá o výsledky dvou znaleckých posudků, resp. o závěry dvou přizvaných odborníků.

134. Jedná-li se o tvrzení navrhovatele, že by z jednání zadavatele nešlo rozpoznat, že první písemné zdůvodnění MNNC nebylo dostatečné, pak Úřad v této věci uvádí, že již z druhé výzvy se podává, že první písemné objasnění „není dostatečné, neboť neobsahuje veškeré informace nezbytné pro řádné a úplné posouzení jednotkových cen posuzovaných položek (...)“. Nadto ve druhé výzvě zadavatel uvádí, že opětovně požaduje po navrhovateli předložení kalkulačního vzorce, ze kterého bude patrné, že nabízená jednotková cena zahrnuje veškeré náklady na provedení dané položky. Z právě uvedeného muselo být navrhovateli více než jasné, že první písemné zdůvodnění nepovažoval zadavatel za dostatečné a nabídková cena tak nebyla řádně odůvodněna.

135. S ohledem na vše výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel při posouzení nabídky navrhovatele z hlediska MNNC nejednal v rozporu se zákonem, a tedy neshledal důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívajícího ve zrušení postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

K rozhodnutí o námitkách

136. Navrhovatel namítá, že zadavatel k rozhodnutí o námitkách přiložil znalecké posudky, čímž dle navrhovatele zadavatel rozšířil argumentaci co do důvodu vyloučení navrhovatele a navrhovatel se k této skutečnosti neměl možnost vyjádřit již v námitkách (dále jen „námitka č. 1“). Navrhovatel dále namítá, že je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné, neboť nereaguje na námitku navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení blíže nespecifikoval, co se rozumí pod pojmem nepříslušné nacenění a nepřiměřené náklady (dále jen „námitka č. 2“). Dále navrhovatel namítá, že zadavatel se nedostatečně vypořádal s námitkou navrhovatele, že tvrzení zadavatele, že sociální a zdravotní pojištění neodpovídá mzdě, je liché a nemá oporu v písemných zdůvodněních MNNC navrhovatele (dále jen „námitka č. 3“). Navrhovatel namítá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách rozšířil důvody vyloučení navrhovatele argumentací o změně právních předpisů ve věci minimální mzdy a schopností navrhovatele realizovat plnění za stanovenou cenu (dále jen „námitka č. 4“). Dle navrhovatele se zadavatel nedostatečně vypořádal s námitkou navrhovatele ve věci časové náročnosti daných položek, kdy je podle navrhovatele nutné přihlédnout ke skutečnosti, že dané položky nikdy nejsou poskytovány samostatně („[n]apř. vypletí záhonu květin je často prováděno s výsadbou nových květin, zalévání, apod.“), nýbrž je práce rovnoměrně rozdělena, čímž dochází k efektivnějšímu „zprocesování“ požadovaných činností (dále jen „námitka č. 5“).

137. Úřad tedy přistoupil k posouzení rozhodnutí o námitkách v rozsahu navrhovatelem namítaných skutečností, přičemž zjistí-li Úřad, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel podané námitky odmítl, neobstojí z pohledu zásady transparentnosti, tedy že je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad přistoupit k uložení nápravného opatření v souladu s ust. § 263 odst. 5 zákona spočívajícím ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

138. Úřad se nejprve zabýval namítaným rozšířením důvodů, pro které byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení.

139. Zadavatel ve svém odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvádí, že přizvaní odborníci dospěli na základě písemných objasnění MNNC navrhovatele k následujícím závěrům (totožně jako v rozhodnutí o vyloučení – pozn. Úřadu). Dále zadavatel uvádí jednotlivé závěry k jednotlivým jednotkovým položkám, ke kterým dospěl jak znalecký posudek č. 1, tak znalecký posudek č. 2. Na podporu těchto tvrzení zadavatel přiložil k rozhodnutí o námitkách tyto znalecké posudky přílohou.

140. Úřad k výše uvedenému uvádí, že při porovnání závěrů ze znaleckých posudků uvedených v rozhodnutí o námitkách se závěry uvedenými v rozhodnutí o vyloučení je jasné, že tyto jsou totožné, resp. že odůvodnění rozhodnutí o vyloučení vychází ze závěrů obou znaleckých posudků, ostatně jak již uvedl zadavatel ve svém rozhodnutí o vyloučení, „přizvaní odborníci (...) dospěli k následujícím závěrům.“. V této věci Úřad uzavírá, že v případě námitky č. 1 se nejedná o rozšíření argumentace zadavatele ve věci vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, ale pouze o odborné a bližší doložení podkladů, ze kterých zadavatel vycházel v rozhodnutí o vyloučení, v rámci rozhodnutí o námitkách.

141. Dále ve věci námitky č. 4 zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že nutnost zaslání druhé výzvy navrhovateli „navíc podpořila také zcela nová okolnost mající zásadní dopad na realizovatelnost plnění veřejné zakázky, a sice, že v mezidobí, konkrétně dne 9. 12. 2019, byla vládou České republiky přijata novela nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ze dne 6. prosince 2006 o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. V důsledku této novely došlo k významnému zvýšení úrovně zaručené měsíční minimální mzdy i základní hodinové sazby. Tato skutečnost přitom musí mít významný dopad na realizovatelnost nabídky Stěžovatele, jehož nabídka je podstatně nižší než nabídky ostatních uchazečů. Za této situace bylo zcela logické, že Zadavatel považoval i z tohoto důvodu za zcela legitimní požadovat od Stěžovatele skutečně řádné vysvětlení jím nabídnutých položkových cen, a to i ve vztahu ke mzdám pracovníků, kteří by měli soutěžené činnosti za Stěžovatele vykonávat.“

142. Úřad v této věci uvádí, že zadavatel (mj.) tímto argumentuje nutnost zaslání druhé výzvy, ve které po navrhovateli požaduje předložení mj. kalkulace mzdových nákladů s uvedením jednotlivých profesí podílejících se na poskytnutí příslušné služby, sazby za hodinu práce příslušné profese, spotřebu času na provedení měrné jednotky položky a výši nákladů na provedení měrné jednotky dané položky, nikoliv důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

143. Úřad dále porovnal námitky navrhovatele, které dle navrhovatele zadavatel řádně nevypořádal, s rozhodnutím o námitkách.

144. Ve věci námitky č. 2 navrhovatel ve svých námitkách namítá, že zadavatel nikterak blíže nezdůvodnil, co má navrhovatel rozumět pod pojmem nepříslušné nacenění a nepřiměřené náklady strojů, a jak tato skutečnost zdůvodňuje nemožnost provést dané položky za navrhovatelem nabízenou cenu. Navrhovatel zadavateli vytýká, že v rozhodnutí o vyloučení uvádí pouze heslovitě jednotlivé OPN, které byly navrhovatelem účtovány.

145. Zadavatel ve věci nepříslušného nacenění a nepřiměřených nákladů v rozhodnutí o námitkách uvádí, že se jedná „o problém, kdy Stěžovatel v rámci rozkladu cen uváděl činnosti či materiály, které neměly přímou vazbu na danou položku a byly ve vztahu k této položce naprosto neurčité, případně nepřináležející. Nebylo tedy zřejmé, jakým způsobem přesně se mají tyto činnosti do příslušné položky cenově promítat a jaký je vůbec jejich přímý vztah k příslušné položce. Pokud jde o nepřiměřené náklady strojů, pak Zadavatel uvádí, že v těchto případech provedl Stěžovatel takové nacenění nákladů strojů, které zkrátka neodpovídá reálným nákladům či stěžovatelem uváděné specifikaci v rámci jejich použití u dané položky.“

146. K námitce č. 3 ve věci zadavatelem vytýkaných nízkých ostatních přímých nákladů (sociální a zdravotní pojištění neodpovídá mzdě) uvádí navrhovatel v námitkách následující. Mzdové náklady jsou dle navrhovatele kryty dostatečně, kdy u každé položky navrhovatel ještě kalkuloval dostatečnou finanční rezervu. V této věci navrhovatel zdůrazňuje, že „pro účely plnění daných položek je kalkulováno i s pracovníky na DPP či DPČ, u kterých není za splnění zákonných podmínek zaměstnavatelem hrazeno sociální a zdravotní pojištění.“ Navrhovatel namítá, že tuto skutečnost zadavatel zcela zjevně nezohlednil. Na základě tohoto považuje navrhovatel tvrzení zadavatele, že sociální a zdravotní pojištění neodpovídá mzdě, za liché a nemající oporu v písemných zdůvodnění MNNC navrhovatele.

147. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ve věci kalkulace mzdových nákladů, kdy mělo být kalkulováno i s pracovníky na DPP či DPČ, uvádí, že pokud jde o počty pracovníků na DPP a DPČ uvedených navrhovatelem v jeho písemných zdůvodněních MNNC, pak tyto zadavatel považuje v řadě případů za zcela nereálné. Zadavatel blíže objasnil, že dle zadavatele by navrhovatel buď „musel danou činnost vzhledem k její časové náročnosti provádět s podstatně větším počtem pracovníků s limitovaným rozsahem práce tak, aby za tyto zaměstnance nemusel platit zákonné odvody (což je hlavní argument Stěžovatele), nebo by musel rozsah práce u těchto pracovníků překročit zákonné limity tak, že by za tyto zaměstnance pracující v menším počtu zákonné odvody platit musel.“. Na základě této argumentace zadavatel trvá na tom, že navrhovatelem uvedené ostatní přímé náklady jsou ve vztahu ke mzdovým nákladům velmi nízké a neodpovídají zákonné výši. Zadavatel nad rámec dále uvádí, že považuje využití pracovníků na DPP a DPČ v tak rozsáhlém měřítku za velice obtížně realizovatelné, kdy se jedná dle zadavatele o nestabilní pracovní sílu. Zadavatel pochybuje, že by navrhovatel v budoucnu zajistil dostatečné množství kvalifikovaných pracovníků pro dané profese, nicméně tuto úvahu doplňuje nad rámec vypořádání námitek, kdy jej tato sama o sobě nevedla k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

148. Ve vztahu k námitce č. 5 zadavatel uvádí, že nerozumí tomu, proč navrhovatel tuto skutečnost neuvedl již ve svých písemných zdůvodněních MNNC, ale až v námitkách. Dle zadavatele však tento souběh činností nemá jakýkoliv vliv na hodnocení MNNC, neboť jeho dopad na časovou náročnost je natolik zanedbatelný, že jej nelze ani relevantním způsobem kvalifikovat, zvláště když navrhovatel zadavateli nepředložil žádné konkrétní výpočty časových úspor. Nadto souběh více činností je dle zadavatele možný pouze v naprosto zanedbatelném okruhu činností, kdy sám navrhovatel uvádí souběh dvou položek z celkového počtu přibližně 650 položek. Tento argument navrhovatele tak podle zadavatele nemá vliv na hodnocení MNNC navrhovatele, které má zadavatel podložené dvěma znaleckými posudky.

149. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel předložil navrhovateli argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na námitky navrhovatele, když dostatečně vysvětlil námitku č. 2, kdy navrhovatel dle zadavatele uváděl v rozpadu cen činnosti nebo materiál, který neměl přímou vazbu s danou položkou, z navrhovatelova zdůvodnění MNNC se pak dle zadavatele nepodávalo, jakým způsobem mají být dané činnosti do příslušné položky cenově promítnuty a jaký k ní mají vztah, a také dle zadavatele navrhovatel uvedl takové nacenění nákladů na stroje, které neodpovídají nákladům či dané specifikaci v rámci použití u dané položky. Dále zadavatel ve vztahu k námitce č. 3 dostatečně navrhovateli vysvětlil, proč považuje navrhovatelem uvedené počty pracovníků na DPP či DPČ za zcela nereálné, kdy dle zadavatele by navrhovatel musel dané položky provádět s větším počtem pracovníků, než uvádí ve svých písemných zdůvodněních, aby nepřekročil limitovaný rozsah práce a nemusel tak platit zákonné odvody, anebo by musel u uváděného počtu pracovníků rozsah práce překročit zákonné limity a navrhovatel by tak musel zákonné odvody odvést, čímž by však dle zadavatele musely být vyšší ostatní přímé náklady představující náklady na sociální a zdravotní pojištění. Zadavatel také k námitce č. 5 uvedl důvody, proč považuje namítanou časovou úsporu na základě souběhu více činností za zanedbatelnou, kdy souběh položek lze dle zadavatele provést u zanedbatelného počtu položek z celkového počtu cca 650 a nadto tento svůj argument navrhovatel žádnými konkrétními výpočty či podklady nedoložil. Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel obsahem rozhodnutí o námitkách ani nerozšířil argumentaci či důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel rozhodnutí o námitkách přehledně rozčlenil a k jednotlivým námitkám navrhovatele se podrobně vyjádřil, kdy po zadavateli nelze požadovat, aby odůvodnil rozhodnutí o námitkách ve výrazně větší míře podrobností, než v jaké jsou uvedeny argumenty stěžovatele.

150. Úřad proto konstatuje, že argumentaci předloženou zadavatelem v rozhodnutí o námitkách neshledal jako nedostatečnou či nepřezkoumatelnou, neboť zadavatel se dle názoru Úřadu vyjádřil adekvátně ke všem namítaným skutečnostem a současně zadavatel v rozhodnutí o námitkách nerozšířil argumentaci ve věci vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad tedy neshledal, že by bylo odůvodnění rozhodnutí o námitkách zatíženo vadou věcné nepřezkoumatelnosti.

K dalším namítaným skutečnostem

151. Navrhovatel dále namítá nezákonný postup zadavatele při výběru dodavatele, kdy v důsledku nezákonného vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byl i nezákonně vybrán vybraný dodavatel. Dle navrhovatele je ekonomicky nejvýhodnější nabídka právě nabídka navrhovatele, kdy nabídka vybraného dodavatele je o více než 15,8 mil. dražší, což navrhovatel považuje za nehospodárné zacházení s veřejnými prostředky.

152. Úřad k namítanému nezákonnému postupu zadavatele při výběru vybraného dodavatele, ke kterému mělo dojít v důsledku nezákonného vyloučení navrhovatele, uvádí, že vzhledem k tomu, že navrhovatel byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen oprávněně (k tomu viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž navrhovatel ani neuvádí žádná konkrétní pochybení (vyjma svého vyloučení), kterých se měl zadavatel při výběru dodavatele dopustit, Úřad se již dále touto námitkou navrhovatele nezabýval.

153. K namítané nehospodárnosti zadavatele Úřad uvádí, že není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů, typicky tzv. zásadám 3E, tj. zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů apod. Zákon neupravuje postup zadavatele z hlediska dodržování namítané hospodárnosti a účelnosti. Cílem zákona nezpochybnitelně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky, tohoto cíle však zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tedy zajištěním rovných podmínek celého zadávacího řízení – nad kterým Úřad vykonává dozor.

154. Zadavatel poptával veřejnou zakázku na zajišťování správy ploch veřejné zeleně na svém území (Praha 10). Na plnění této veřejné zakázky má zadavatel určité specifické požadavky, kdy cílem každého zadavatele je nepochybně především (s)plnění veřejné zakázky řádně a včas. Pojal-li zadavatel pochybnosti o realizovatelnosti nabídky podané navrhovatelem, kdy navrhovatele opakovaně vyzýval k rozpadu cen a na základě navrhovatelem podaných zdůvodnění MNNC zadavatel usoudil, že navrhovatelova MNNC nebyla navrhovatelem zdůvodněna, pak byl zadavatel oprávněn navrhovatele vyloučit podle ust. § 48 odst. 4 zákona (viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z rozhodnutí o výběru pak vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele a vybral vybraného dodavatele, který byl další v pořadí s nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel tedy postupoval podle zákona, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení a vybral následující nejnižší nabídku v pořadí.

Shrnutí

155. S ohledem na výše uvedené Úřad návrh navrhovatele ze dne 24. 4. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1. JUDr. Ondřej Kochman, advokát, Belgická 276/20, 120 00 Praha 2 – Vinohrady

2. Ironex MB s.r.o., Milady Horákové 75/105, 160 00 Praha 6

3. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Do 4. 11. 2019 pod názvem Michal Bohumel IRONEX, IČO 10174133, se sídlem Makovského 1339/16, 163 00 Praha 6.

[2] Výsledná hodnota = aritmetický průměr všech podaných nabídek v zadávacím řízení – pozn. Úřadu.

[3] Myšleno navrhovatelem – pozn. Úřadu.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: