číslo jednací: 28726/2022/500
spisová značka: S0271/2022/VZ
Instance | I. |
---|---|
Věc | Datová centra |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
Rok | 2022 |
Datum nabytí právní moci | 8. 9. 2022 |
Dokumenty | 2022_S0271.pdf 408 KB |
Spisová značka: ÚOHS-S0271/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-28726/2022/500 |
|
Brno 23. 8. 2022 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 6. 2022 z moci úřední, jehož účastníkem je
- obviněný – Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚLaPVO, IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 00 Praha,
ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Datová centra“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 1. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 1. 2022 pod ev. č. zakázky 248075, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 1. 2022 pod ev. č. 2022/S 021-053442,
rozhodl takto:
I.
Obviněný – Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚLaPVO, IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 00 Praha – se při zadávání veřejné zakázky „Datová centra“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 1. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 1. 2022 pod ev. č. zakázky 248075, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 1. 2022 pod ev. č. 2022/S 021-053442, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,ve znění pozdějších předpisů, tím, že porušil postup stanovený v § 61 odst. 5 citovaného zákona v návaznosti na § 48 odst. 1 citovaného zákona, když oznámením o vyloučení ze dne 12. 4. 2022 vyloučil dodavatele – SÍŤ, spol. s.r.o., IČO 60779420, se sídlem Pražákova 705/12, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava – ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku z důvodu, že „[p]ředložená žádost o účast a navazující dokumenty účastníka neobsahují tzv. ‚osvědčení objednatele’ dle ustanovení § 196 odst. 1 písm. b) Zákona. V tomto ustanovení Zákon výslovně stanovuje, že zadavatel musí vyžadovat společně se seznamem významných dodávek nebo významných služeb i předložené osvědčení objednatele o realizaci významných dodávek či služeb, přičemž toto může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl. Informaci o faktu, že vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl, jakož i samotné čestné prohlášení ve smyslu § 196 odst. 2 Zákona, účastník nedoložil“, ačkoliv z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že citovaný obviněný nemohl mít najisto postaveno, že uvedený dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace, neboť jmenovaný dodavatel předložil v žádosti o účast čestné prohlášení dodavatele nahrazující osvědčení objednatele ve smyslu § 196 odst. 2 cit. zákona, a dne 26. 5. 2022 uzavřel kupní smlouvu na realizaci předmětné veřejné zakázky s vybraným dodavatelem, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému –Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚLaPVO, IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
III.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení se obviněnému – Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚLaPVO, IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 00 Praha – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
1. Obviněný – Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚLaPVO, IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Datová centra“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 1. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 1. 2022 pod ev. č. zakázky 248075, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 1. 2022 pod ev. č. 2022/S 021-053442 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Obviněný v úvodní části výzvy k podání žádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace (dále jen „výzva“) uvádí, že „[v] souladu s ustanovením § 60 a násl. a § 199 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon‘), Vám veřejný zadavatel Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚLaPVO […] oznamuje svůj úmysl zadat v jednacím řízení s uveřejněním nadlimitní veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti […].“
3. Předmět veřejné zakázky obviněný vymezil v čl. 1 výzvy následovně: „Jedná se o dodávku technologií a souvisejících služeb pro rozšíření stávajícího datového centra provozovaného u Armády ČR (AČR). Poptávané technologie a služby tvoří rozšíření a modernizaci existujícího datového centra. Jedná se o komplexní dodávku jak technologií, tak souvisejících služeb.
Druh veřejné zakázky: veřejná zakázka na dodávky a služby“.
4. V čl. 6 přílohy č. 1 výzvy „zadávací podmínky k žádosti o účast“ (dále jen „zadávací podmínky“) stanovil obviněný předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 27 900 000 Kč bez DPH.
5. Rozhodnutím ze dne 15. 3. 2022 obviněný vyloučil dodavatele SÍŤ, spol. s.r.o., IČO 60779420, se sídlem Pražákova 705/12, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava (dále jen „SÍŤ, spol. s r.o.“) ze zadávacího řízení, přičemž vyloučení dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. oznámil oznámením o vyloučení vybraného dodavatele ze dne 15. 3. 2022.
6. Oznámení o vyloučení vybraného dodavatele ze dne 15. 3. 2022 obviněný zrušil (zrušením oznámení o vyloučení vybraného dodavatele ze dne 11. 4. 2022) a vydal nové oznámení rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 12. 4. 2022 (dále jen „oznámení o vyloučení ze dne 12. 4. 2022“), v němž uvádí, že „[v] průběhu posuzování žádosti o účast zadavatel konstatoval, že předložené dokumenty účastníka neobsahují údaje požadované v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce […]. Předložená žádost o účast a navazující dokumenty účastníka neobsahují tzv. ‚osvědčení objednatele’ dle ustanovení § 196 odst. 1 písm. b) Zákona. V tomto ustanovení Zákon výslovně stanovuje, že zadavatel musí vyžadovat společně se seznamem významných dodávek nebo významných služeb i předložené osvědčení objednatele o realizaci významných dodávek či služeb, přičemž toto může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl. Informaci o faktu, že vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl, jakož i samotné čestné prohlášení ve smyslu § 196 odst. 2 Zákona, účastník nedoložil“.
7. Dne 26. 5. 2022 uzavřel obviněný kupní smlouvu s vybraným dodavatelem – S&T CZ s.r.o., IČO 44846029, se sídlem V Parku 2316/12, 148 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel S&T CZ s.r.o.“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 10. 5. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu obviněného ve věci výše uvedené veřejné zakázky (dále jen „podnět“).
9. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Dne 20. 5. 2022 Úřad obdržel od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření obviněného z téhož dne.
III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
10. Vzhledem k tomu, že z obsahu dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření obviněného získal Úřad pochybnost, zda se obviněný nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil v této věci správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0271/2022/VZ.
11. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.
12. Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-21908/2022/536 ze dne 29. 6. 2022, ve kterém seznámil obviněného se zjištěnými skutečnostmi, jež budou podkladem pro rozhodnutí. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 29. 6. 2022, přičemž tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v návaznosti na § 249 zákona a § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.
13. Usnesením č. j. ÚOHS-22017/2022/536 ze dne 30. 6. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Stanovisko obviněného obdržel Úřad dne 18. 7. 2022.
14. Usnesením č. j. ÚOHS-25580/2022/536 ze dne 28. 7. 2022 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením č. j. ÚOHS-26597/2022/536 ze dne 4. 8. 2022 Úřad předmětnou lhůtu na žádost obviněného přiměřeně prodloužil. Dne 11. 8. 2022 obdržel Úřad stanovisko obviněného z téhož dne, v rámci něhož obviněný toliko sdělil, že považuje podklady za dostatečné k vydání rozhodnutí.
Stanovisko obviněného ze dne 18. 7. 2022
15. Obviněný ve vyjádření ze dne 18. 7. 2022 uvádí, že předložená žádost o účast a navazující dokumenty dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. neobsahovaly osvědčení objednatele dle ust. § 196 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž v tomto ustanovení zákona se výslovně stanovuje, že zadavatel musí vyžadovat společně se seznamem významných dodávek nebo významných služeb i předložení osvědčení objednatele o realizaci významných dodávek či služeb. Toto osvědčení může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele, pokud (i) vystavení osvědčení není možné, nebo (ii) je objednatel odmítl. Informaci o faktu, že vystavení osvědčení objednatele není možné, nebo je objednatel odmítl, jakož i samotné čestné prohlášení ve smyslu § 196 odst. 2 zákona (tedy čestné prohlášení o poskytnutých dodávkách s vysvětlením, proč toto prohlášení nahrazuje osvědčení objednatele), dle obviněného dodavatel SÍŤ, spol. s r.o. nedoložil.
16. Obviněný k tomu doplňuje, že v případě, jenž předpokládá § 196 odst. 2 zákona, je jednoznačně určujícím, zda osvědčení objednatele bylo/nebylo možné získat, nebo jej objednatel odmítl. Pokud by toto bylo splněno (osvědčení objednatele tedy nebylo možné získat, nebo jej objednatel odmítl), lze čestné prohlášení dodavatele akceptovat. Obviněný dále dodává, že jelikož se v žádosti o účast dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. neobjevuje informace nebo zmínka o této skutečnosti (že osvědčení objednatele nebylo možné získat, nebo jej objednatel odmítl), nelze přiložené prohlášení považovat za „čestné prohlášení ve smyslu § 196 odst. 2 zákona“. V této souvislosti obviněný odkazuje na komentář[1] k ust. § 196 zákona a dále na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0235/2019/VZ-19778/2019/542/VHu ze dne 18. 7. 2019 a následné rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0136/2019/VZ-26461/2019/321/HBa ze dne 26. 9. 2019 v nichž se uvádí, že „[z]adavatel (…), postupoval při zadávání veřejné zakázky (…) v rozporu s § 196 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když při stanovení podmínky na prokázání technické kvalifikace dle § 196 odst. 1 písm. b) citovaného zákona vypustil zákonem stanovený požadavek na doložení osvědčení objednatele […]“.
17. Obviněný dále doplňuje, že „nedisponoval a v současnosti stále nedisponuje žádnou informací o nemožnosti vystavení osvědčení, nebo o odmítnutí vystavení osvědčení objednatelem. Zadavatel připomíná, že osvědčení objednatele může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele výhradně v případě, že vystavení osvědčení není možné, nebo že jej objednatel odmítl poskytnout. Tento výklad sdílí i důvodová zpráva k ZZVZ. Pokud by tomu tak nebylo, zákonodárce by možnost nahrazení osvědčení objednatele formuloval jinak, tedy např. vynecháním sousloví ‚pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl’ v § 196 odst. 2 ZZVZ.“.
18. O správnosti postupu obviněného svědčí dle jeho názoru i znění zaslané přílohy, jež je obsahem námitky[2] dodavatele SÍŤ, spol. s r.o., nazvané „Osvědčení o řádném plnění“. „Tento dokument svědčí o tom, že ‚Osvědčení objednatele’ bylo možné získat (objednatel osvědčení neodmítl vydat), nicméně, jak se obviněný domnívá, opomenutím stěžovatele bylo zažádáno pozdě, nebo vůbec. Pro úplnost obviněný dodává, že zmiňované ‚Osvědčení o řádném plnění’ není opatřeno podpisem osoby oprávněné jednat za objednatele.“
19. Obviněný má rovněž za to, že nedodání požadovaných dokumentů dodavatelem SÍŤ, spol. s r.o. nelze považovat za „nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň lehce vysvětlitelnou“ a uvádí, že souhlasí s komentářem[3] k ust. § 46 zákona. Obviněný dále na podporu svých tvrzení odkazuje na závěry uvedené v rozsudcích Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 10 As 55/2015-45 ze dne 20. 8. 2015 a č. j. 4 As 144/2019-46 ze dne 29. 4. 2021.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
20. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
21. Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklad, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominou její zmeškání.
22. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
23. Podle § 61 odst. 5 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k podání předběžných nabídek. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k zákonu.
24. Podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel při stanovení požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace postupuje podle § 79 odst. 2 písm. c) až l) zákona. Dále může zadavatel požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele a osvědčení objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady o poskytnutých dodávkách nebo službách za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
25. Podle § 196 odst. 2 zákona osvědčení objednatele podle odstavce 1 písm. b) může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl.
26. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
27. V čl. 7.4 zadávacích podmínek obviněný stanovil, že k prokázání kritérií technické kvalifikace požaduje dle § 196 odst. 1 písm. b) zákona předložit seznam významných dodávek provedených dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, z něhož musí vyplývat následující údaje:
a) obchodní firma/název objednatele
b) označení zakázky
c) doba realizace významné zakázky
d) finanční objem významné dodávky
e) kontaktní osoba objednatele, u které bude možné realizaci významné dodávky ověřit
f) osvědčení objednatele.
28. Ze žádosti o účast dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. vyplývá, že k prokázání technické kvalifikace předložil v rámci své žádosti o účast „Seznam významných zakázek obdobného rozsahu a charakteru“ ze dne 8. 3. 2022 (dále jen „seznam významných zakázek“), podepsaný jednatelem cit. dodavatele, obsahující tři referenční veřejné zakázky a dále prohlášení: „V souladu s ustanovením odst. 6.2 Kvalifikační dokumentace (splnění technických požadavků) prohlašujeme tímto, že jsme výše uvedené zakázky provedli v požadované kvalitě a rozsahu.“.
29. Přílohu námitek ze dne 31. 3. 2022 tvořilo „osvědčení o řádném plnění“ objednatele – ŠKODA AUTO a.s., IČO 00177041, se sídlem tř. Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav – obsahující 3 referenční zakázky shodné s referenčními zakázkami uvedenými v seznamu významných zakázek a dále prohlášení: „Potvrzujeme, že společnost SÍŤ, spol. s r.o. realizovala výše uvedené zakázky řádně, včas, v celém rozsahu a dle všech sjednaných podmínek“. „Osvědčení o řádném plnění“ bylo podepsáno Ing. Martinem Kestnerem[4].
K postupu obviněného
30. Úřad obecně uvádí, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení. Pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, musí mít postaveno najisto, že byly naplněny důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Fakt, že zadavatel má tyto důvody prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení. Z dokumentace o zadávacím řízení musí být tedy zřejmé, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka skutečně existují.
31. Pro případy, kdy z nabídky či žádosti o účast účastníka není zcela jasné, zda tato nabídka či žádost o účast splňuje požadavky zadavatele či nikoliv, stanovil zákonodárce v zákoně institut výzvy podle § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel je podle citovaného ustanovení zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách či žádostech o účast. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek či žádostí o účast o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění je oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka či žádost o účast účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky či žádosti o účast vyloučí.
32. V určitých situacích však může zadavateli vzniknout povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona. První situace je provázána se zásadou rovného zacházení, která se v § 46 zákona odráží v povinnosti zadavatele přistupovat k umožnění „opravení“ nabídky či žádosti o účast u všech účastníků zadávacího řízení stejně. Druhou situací, kdy lze dovodit povinnost zadavatele vyzvat účastníka podle § 46 odst. 1 zákona, je taková situace, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel podmínky účasti splňuje, či nikoliv. Rovněž komentářová literatura[5] uvádí, že „[a]čkoli ze ZVZ vyplývá, že postup dle komentovaného § 46 je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost o objasnění či doplnění dle komentovaného ustanovení učinit), v některých případech bude zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl spolehlivý podklad pro jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena, resp. zda splňuje zadávací podmínky či nikoliv. V některých specifických případech byla totiž soudní judikaturou dovozena obligatornost žádosti k objasnění nebo doplnění; jakkoliv se tato judikatura týkala aplikace ZVZ 2006, je její aplikovatelnost pro aktuální úpravu potvrzena rozhodovací praxí ÚOHS, ze které vyplývá, že zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny.“.
33. V případě jednacího řízení s uveřejněním je zadavatel po obdržení žádostí o účast mj. povinen vyloučit dle § 61 odst. 5 zákona účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Zadavatel musí mít tedy ve fázi posouzení žádostí o účast postaveno najisto, zda účastník zadávacího řízení prokázal splnění kvalifikace či nikoliv. V případě vyloučení účastníka ze zadávacího řízení z důvodu neprokázání kvalifikace musí mít zadavatel jednoznačný podklad pro svůj závěr, že žádost o účast nevyhovuje zadávacím podmínkám a v případě pochybnosti je tedy s odkazem na výše uvedené povinen využít institut výzvy dle § 46 odst. 1 zákona.
34. V šetřeném případě obviněný v čl. 7.4 zadávacích podmínek stanovil, že k prokázání kritérií technické kvalifikace požaduje podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona předložit seznam významných dodávek provedených dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, z něhož musí mj. vyplývat osvědčení objednatele (blíže viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
35. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že obviněný vyloučil z účasti v zadávacím řízení dodavatele SÍŤ, spol. s r.o., přičemž v odůvodnění oznámení o vyloučení ze dne 12. 4. 2022 uvedl, že „[p]ředložená žádost o účast a navazující dokumenty účastníka neobsahují tzv. ‚osvědčení objednatele’ dle ustanovení § 196 odst. 1 písm. b) Zákona. V tomto ustanovení Zákon výslovně stanovuje, že zadavatel musí vyžadovat společně se seznamem významných dodávek nebo významných služeb i předložené osvědčení objednatele o realizaci významných dodávek či služeb, přičemž toto může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl. Informaci o faktu, že vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl, jakož i samotné čestné prohlášení ve smyslu § 196 odst. 2 Zákona, účastník nedoložil.“.
36. Ve vztahu k prokazování technické kvalifikace podle § 196 zákona Úřad uvádí, že při stanovení požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel postupuje podle § 79 odst. 2 písm. c) až l) zákona a že dále může požadovat seznam významných služeb (popř. dodávek) poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele a osvědčení objednatele. V případě nadlimitní veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti je tak zadavatel oprávněn stanovit kritéria technické kvalifikace a v případě, že k takovému postupu přistoupí, je povinen řídit se při výběru jednotlivých kritérií zněním ustanovení § 79 odst. 2 písm. c) až l) zákona a dále § 196 zákona.
37. Zákonodárce dále v § 196 odst. 2 zákona stanovil, že osvědčení objednatele podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl. Z textu ust. § 196 odst. 2 zákona přitom vyplývá, že tato úprava směřuje na postup dodavatele v situaci, kdy zjistí, že není objektivně schopen poskytnout požadované osvědčení objednatele. V takovém případě je mu zákonem dána možnost doložení jeho náhrady v podobě čestného prohlášení dodavatele. Z citovaného ustanovení zákona přitom dle Úřadu nevyplývá, že by byl dodavatel povinen v případě předložení čestného prohlášení dodavatele nahrazující osvědčení objednatele odůvodnit zadavateli svůj postup a sdělit, zda tak činí z důvodu, že vystavení osvědčení není možné, nebo z důvodu odmítnutí jeho vystavení objednatelem. Jinými slovy i v případě, že dodavatel nahradí osvědčení objednatele čestným prohlášením dodavatele bez sdělení důvodu předvídaného zákonem, jedná se o čestné prohlášení nahrazující osvědčení objednatele ve smyslu § 196 odst. 2 zákona.
38. Ze žádosti o účast dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. Úřad ověřil, že cit. dodavatel předložil k prokázání technické kvalifikace seznam významných zakázek obsahující 3 referenční zakázky a dále prohlášení: „V souladu s ustanovením odst. 6.2 Kvalifikační dokumentace (splnění technických požadavků) prohlašujeme tímto, že jsme výše uvedené zakázky provedli v požadované kvalitě a rozsahu.“ (blíže viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze žádosti o účast zároveň vyplývá, že osvědčení objednatele dle § 196 odst. 1 písm. b) zákona dodavatel SÍŤ, spol. s r.o. obviněnému nepředložil a místo něj poskytl výše uvedené prohlášení. Úřad dále uvádí, že dodavatel SÍŤ, spol. s r.o. nesdělil obviněnému důvod, pro který nahrazuje osvědčení objednatele čestným prohlášením, tedy zda tak činí z důvodu, že vystavení osvědčení není možné nebo že je objednatel odmítl. S ohledem na závěry učiněné Úřadem v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí však Úřad konstatuje, že čestné prohlášení předložené dodavatelem SÍŤ, spol. s r.o. v žádosti o účast lze považovat za čestné prohlášení dodavatele ve smyslu § 196 odst. 2 zákona, tedy čestné prohlášení dodavatele nahrazující osvědčení objednatele požadované obviněným podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona. Úřad tedy konstatuje, že dodavatel SÍŤ, spol. s r.o., mohl splnit požadavek obviněného na předložení osvědčení objednatele, když předložil čestné prohlášení dodavatele dle § 196 odst. 2 zákona, kterým požadované osvědčení objednatele nahradil, a to i přesto, že neuvedl konkrétní důvod, proč tak činí. Pokud v takovém případě zadavatel dospěl k objektivním pochybnostem o reálných důvodech takového postupu dodavatele, bylo na místě, aby za účelem ověření těchto důvodů přistoupil k vyjasnění předložených dokladů, což však zadavatel neučinil a rovnou přistoupil k vyloučení dodavatele.
39. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že obviněný nemohl mít při vyloučení dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku najisto postaveno, že tento dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace, když jmenovaný dodavatel předložil v žádosti o účast čestné prohlášení dodavatele nahrazující osvědčení objednatele dle § 196 odst. 2 zákona. Úřad tudíž konstatuje, že obviněný byl povinen vůči dodavateli SÍŤ, spol. s r.o. využít postup podle § 46 zákona, neboť na základě žádosti o účast a v ní předložených dokladů nemohl učinit jasný závěr o tom, že dodavatel SÍŤ, spol. s r.o. neprokázal splnění předmětného požadavku k prokázání technické kvalifikace.
40. Jak Úřad uvedl výše v bodu 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí, jednou ze situací „kdy lze dovodit povinnost zadavatele vyzvat účastníka podle § 46 odst. 1 zákona, je taková situace, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel podmínky účasti splňuje, či nikoliv“. Pokud tedy obviněný k výzvě podle § 46 zákona nepřistoupil a dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. ze zadávacího řízení podle § 61 odst. 5 zákona vyloučil, nemohl mít již v době rozhodnutí o vyloučení postaveno najisto, že dodavatel SÍŤ, spol. s r.o. skutečně neprokázal splnění předmětné kvalifikace.
41. K rozsudku NSS č. j. 10 As 55/2015-46 ze dne 20. 8. 2015, na který odkazuje obviněný, Úřad uvádí, že v tam šetřeném případě zadavatel vyzval navrhovatele k objasnění určité části nabídky týkající se prokazování kvalifikace a následně navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení pro neprokázání splnění kvalifikace. V rozsudku NSS č. j. 4 As 144/2019-46 ze dne 29. 4. 2021, na který taktéž odkazuje obviněný, zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení poté, co navrhovatel neposkytl řádnou součinnost k uzavření smlouvy, přičemž zadavatel měl najisto postaveno, že doklady předložené navrhovatelem nesplňují požadavky zadavatele. Nyní posuzovaný případ je však skutkově odlišný oproti skutkovým okolnostem výše popsaných případů a specifický tím, že obviněný vyloučil ze zadávacího řízení dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. přesto, že neměl najisto postaveno, zda cit. dodavatel prokázal splnění předmětné kvalifikace či nikoliv a byl tedy povinen využít postup podle § 46 zákona.
42. K tvrzení obviněného, že o správnosti jeho postupu svědčí rovněž „osvědčení o řádném plnění“ předložené dodavatelem SÍŤ, spol. s r.o. (blíže viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad namítá, že cit. osvědčení nelze považovat za doklad potvrzující skutečnost, že osvědčení objednatele bylo možné od objednatele získat, neboť dodavatel SÍŤ, spol. s r.o. předložil předmětné „osvědčení o řádném plnění“ až v rámci podání námitek ze dne 31. 3. 2022. Stále tedy platí, že obviněný si při vyloučení cit. dodavatele ze zadávacího řízení na základě rozhodnutí o vyloučení ze dne 15. 3. 2022 nemohl učinit jasnou představu o tom, že cit. dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace.
43. Postup obviněného mohl mít vliv na výběr dodavatele (minimálně v potenciální rovině), neboť nelze vyloučit, že v případě, kdy by obviněný nevyloučil dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, byl by povinen jej vyzvat k předložení předběžné nabídky a obdržel by nabídku dodavatele, který by se mohl stát po hodnocení nabídek vybraným dodavatelem, s nímž by byla uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky.
44. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se při zadávání veřejné zakázky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil postup stanovený v § 61 odst. 5 zákona v návaznosti na § 48 odst. 1 zákona, když oznámením o vyloučení ze dne 12. 4. 2022 vyloučil dodavatele SÍŤ, spol. s.r.o. ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu, že „[p]ředložená žádost o účast a navazující dokumenty účastníka neobsahují tzv. ‚osvědčení objednatele’ dle ustanovení § 196 odst. 1 písm. b) Zákona. V tomto ustanovení Zákon výslovně stanovuje, že zadavatel musí vyžadovat společně se seznamem významných dodávek nebo významných služeb i předložené osvědčení objednatele o realizaci významných dodávek či služeb, přičemž toto může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl. Informaci o faktu, že vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl, jakož i samotné čestné prohlášení ve smyslu § 196 odst. 2 Zákona, účastník nedoložil“, ačkoliv z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že obviněný nemohl mít najisto postaveno, že dodavatel SÍŤ, spol. s.r.o. neprokázal splnění technické kvalifikace, neboť předložil v žádosti o účast čestné prohlášení dodavatele nahrazující osvědčení objednatele ve smyslu § 196 odst. 2 zákona, a dne 26. 5. 2022 uzavřel obviněný kupní smlouvu na realizaci předmětné veřejné zakázky s vybraným dodavatelem S&T CZ s.r.o., přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty
45. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
46. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.
47. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
48. V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 26. 5. 2022, kdy obviněný uzavřel kupní smlouvu s vybraným dodavatelem S&T CZ s.r.o. Správní řízení ve věci spáchání přestupku bylo zahájeno dne 29. 6. 2022. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
49. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
50. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a za kterou může být uložena pokuta, činí dle čl. IV. „Cena“ kupní smlouvy celkem 33 078 112,43 Kč s DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí tedy činí částku ve výši 3 307 811,- Kč.
51. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
52. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
53. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
54. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že spáchání přestupku obviněným bylo způsobeno nedodržením postupu stanoveného v § 61 odst. 5 zákona v návaznosti na § 48 odst. 1 zákona, neboť obviněný neoprávněně vyloučil dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V daném případě tedy nelze vyloučit, že v důsledku nezákonného postupu zadavatele došlo omezením hospodářské soutěže k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.
55. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). V posuzovaném případě se tedy nejednalo o přestupek svým charakterem nejzávažnější, neboť obviněný provedl zadání veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním, tj. soutěžní prostředí zajistil. Tím, že obviněný neoprávněně vyloučil dodavatele SÍŤ, spol. s r.o. ze zadávacího řízení, znemožnil mu předložit předběžnou nabídku na plnění veřejné zakázky a tímto postupem omezil veřejnou soutěž, na základě které by bylo možné vybrat nejvýhodnější nabídku. V tomto smyslu je třeba přestupek pokládat za závažný.
56. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
57. Úřad dále ověřil, zda v právě projednávaném případě nenastal souběh s dalšími přestupky obviněného. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky (správní delikty), za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona. Úřad konstatuje, že právě projednávaný přestupek obviněného uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu s přestupkem, o němž bylo rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-22226/2022/524 ze dne 1. 7. 2022, který byl spáchán dne 13. 8. 2020 a za nějž byla obviněnému Úřadem uložena pokuta ve výši 70 000 Kč.
58. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy obviněného za rok 2020[6] (dostupné z https://www.vtusp.cz/o-nas/vyrocni-zpravy/) vyplývá, že obviněný v roce 2020 hospodařil s celkovým obratem 908 343 000,- Kč a se ziskem před zdaněním ve výši 21 491 000,- Kč. Byť se jedná o rok 2020, nelze odhlédnout, že obviněný hospodaří s finančními prostředky v řádu stovek milionů. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
59. Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má‑li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty přesto preferoval právě preventivní charakter uložení sankce.
60. Po zohlednění všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněnému uložil pokutu ve výši 100 000 Kč, která je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora zmíněné funkce právní odpovědnosti.
61. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupku přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
62. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku III. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
63. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
64. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
65. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
66. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000,- Kč.
67. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl
k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
68. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky
v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000271.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚLaPVO, Mladoboleslavská 944, 197 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Úřadu - Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.
[2] Pozn. Úřadu – dodavatel SÍŤ, spol. s r.o. podal proti rozhodnutí o vyloučení ze dne 15. 3. 2022 námitky ze dne 31. 3. 2022 , jejichž přílohu tvořilo „osvědčení o řádném plnění“.
[3] Pozn. Úřadu - Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.
[4] Pozn. Úřadu – z veřejně dostupných informací Úřad zjistil, že Ing. Martin Kestner není osobou oprávněnou jednat jménem dané společnosti.
[5] Pozn. Úřadu - Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017. Systém Beck - online
[6] Pozn. Úřadu – jedná se o poslední výroční zprávu, kterou obviněný dosud na svých webových stránkách uveřejnil.