číslo jednací: 15224/2023/163
spisová značka: R0028/2023/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+ |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 4. 2023 |
| Související rozhodnutí | 05426/2023/500 15224/2023/163 |
| Dokumenty |  2023_R0028.pdf 278 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0028/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-15224/2023/163 |
|
Brno 21. 4. 2023 |
V řízení o rozkladu ze dne 21. 2. 2023 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- společností Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 2. 2019 Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem, ev. č. ČAK 10533, Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS‑S0497/2022/VZ, č. j. ÚOHS-05426/2023/500 ze dne 7. 2. 2023, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh výše specifikovaného navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha 1,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 8. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-035094, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 170-482239, ve znění pozdějších oprav,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS‑S0497/2022/VZ, č. j. ÚOHS-05426/2023/500 ze dne 7. 2. 2023
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 31. 10. 2022 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – společnosti Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 2. 2019 Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem, ev. č. ČAK 10533, Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4, (dále jen „navrhovatel“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha 1, (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 8. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-035094, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 170-482239, ve znění pozdějších oprav, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Návrhem se navrhovatel domáhal zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
II. Napadené usnesení
3. Dne 7. 2. 2023 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS‑S0497/2022/VZ, č. j. ÚOHS-05426/2023/500 (dále jen „napadené usnesení“).
4. Úřad ve výroku napadeného usnesení podle § 257 písm. g) zákona správní řízení zastavil, neboť zadavatel rozhodnutím ze dne 25. 1. 2023 předmětné zadávací řízení zrušil.
III. Rozklad navrhovatele
5. Dne 21. 2. 2023 obdržel Úřad rozklad navrhovatele. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 7. 2. 2023. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
6. Navrhovatel v rozkladu namítá, že v návrhu brojil jak proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a proti postupu zadavatele při poskytování odpovědí na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, tak proti skutečnosti, že zadavatel prostřednictvím předběžného oznámení k veřejné zakázce „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+ II“ (dále též „veřejná zakázka 2“) ve spojení s výzvou dle čl. 2.4 zadávací dokumentace de facto zahájil paralelní zadávací řízení (jednací řízení bez uveřejnění).
7. Navrhovatel dále v rozkladu vyjadřuje přesvědčení, že zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku nemůže založit bezpředmětnost návrhu ve vztahu k veřejné zakázce 2, neboť Úřad se v odůvodnění napadeného usnesení nezabýval otázkou, zda postupem zadavatele došlo k zahájení paralelního zadávacího řízení na veřejnou zakázku 2 či nikoliv a zda navrhovatelem tvrzený nezákonný postup zadavatele stále netrvá, což dle navrhovatele zakládá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení.
8. Navrhovatel dodává, že Úřad postupoval v rozporu s § 3 správního řádu, jelikož rezignoval na svou roli coby ústředního orgánu státní správy, když se nezabýval skutečností, zda přes zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku i nadále neexistuje ohrožení zájmů chráněných zákonem.
Závěr rozkladu
9. Navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Vyjádření zadavatele k rozkladu
10. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 27. 2. 2023 uvedl, že nezahájil paralelní zadávací řízení na totožný předmět veřejné zakázky. Zadavatel upozornil na to, že předběžné oznámení se vztahuje k dosud nezahájenému zadávacímu řízení, které by navazovalo na zrušené zadávací řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel doplnil, že účelem jeho uveřejnění bylo případné budoucí zkrácení lhůty podle § 57 odst. 2 písm. a) zákona, což je z jeho obsahu zřejmé. Zadavatel dále ve vztahu ke znění odstavce 2.4 zadávací dokumentace odkázal na rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 10. 2022. V závěru svého vyjádření zadavatel upozornil na fakt, že faktické zahájení dvou souběžných zadávacích řízení rovněž vyloučil ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne 9. 11. 2022.
11. Zadavatel tak navrhl, aby předseda Úřadu napadené usnesení potvrdil a podaný rozklad zamítl.
V. Řízení o rozkladu
12. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí k rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
14. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když napadeným usnesením správní řízení podle § 257 písm. g) zákona zastavil, neboť zadavatel rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.
15. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.
VI. K námitkám rozkladu
K námitce poukazující na nepřezkoumatelnost napadeného usnesení v důsledku nevypořádání se s tvrzením poukazujícím na nezákonnost postupu zadavatele v rámci veřejné zakázky 2
16. Co se týče námitky uvedené v rozkladu navrhovatele poukazující na to, že je napadené usnesení zatíženo nepřezkoumatelností, jelikož se Úřad v jeho odůvodnění nezabýval otázkou, zda postupem zadavatele došlo k zahájení paralelního zadávacího řízení na veřejnou zakázku 2 či nikoliv a zda navrhovatelem tvrzený nezákonný postup zadavatele stále (ne)trvá, uvádím následující.
17. Předpokladem toho, aby v tomto řízení o rozkladu bylo možné provést přezkum správnosti napadeného usnesení v intencích jednotlivých námitek rozkladu, je naplnění požadavku přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, jelikož „pouze přezkoumatelné rozhodnutí je způsobilé být předmětem hodnocení z hlediska tvrzených nezákonností či vad předcházejícího řízení“, jak je uvedeno např. v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 121/2016.
18. V rozsudku sp. zn. 2 Ads 53/2004 ze dne 4. 2. 2003 „Nejvyšší správní soud k této otázce předesílá, že pojem nepřezkoumatelnosti není v soudním řádu správním ani v občanském soudním řádu, který by bylo možno použit podpůrně, blíže objasněn. Výklad tohoto pojmu je věcí právní nauky. Za nesrozumitelné lze obecně považovat takové soudní rozhodnutí, jehož výrok je vnitřně rozporný, kdy nelze zjistit, zda soud žalobu zamítl nebo o ní odmítl rozhodnout, případy, kdy nelze seznat co je výrok a co odůvodnění, dále rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem, rozhodnutí s nevhodnou formulací výroku, která má za následek, že rozhodnutí nikoho nezavazuje apod. Nedostatkem důvodů pak nelze rozumět dílčí nedostatky odůvodnění soudního rozhodnutí, ale pouze nedostatek důvodů skutkových. Skutkovými důvody, pro jejichž nedostatek je možno rozhodnutí soudu zrušit pro nepřezkoumatelnost, budou takové vady skutkových zjištění, která utvářejí rozhodovací důvody, typicky tedy tam, kde soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem anebo tam, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny.“ Stejný výklad pak NSS dlouhodobě judikuje např. v rozsudku sp. zn. 2 Ads 58/2003 ze dne 4. 12. 2003 či v rozsudku sp. zn. 3 As 88/2016 ze dne 31. 10. 2017.
19. Ačkoli výše uvedená či odkazovaná judikatura hovoří o přezkoumatelnosti ve vztahu k soudním rozhodnutím, její přímá aplikovatelnost na přezkum správních rozhodnutí je dána ustanovením § 76 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, resp. požadavky § 68 odst. 3 správního řádu, podle něhož se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
20. Úřad obdržel dne 31. 10. 2022 návrh navrhovatele označený jako „Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dle ustanovení § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“.
21. Navrhovatel se domáhal, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým by konstatoval porušení § 36 odst. 3 zákona ve spojení s ustanovením § 6 odst. 1 zákona, když nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a porušení § 51 odst. 4 zákona, když prostřednictvím předběžného oznámení k veřejné zakázce 2 fakticky zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným předmětem plnění.
22. V petitu návrhu navrhovatel uvedl: „Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v souladu s ustanovením § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tímto ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku 'Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+' zveřejněnou ve věstníku veřejných zakázek pod číslem Z2022-035094.“
23. Úřad v oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0497/2022/VZ, č. j. ÚOHS-39042/2022/524 ze dne 4. 11. 2022 uvedl, že předmět správního řízení je vymezen obsahem návrhu.
24. Úřad v takto vymezeném správním řízení zjistil, že zadavatel dne 25. 1. 2023 zrušil předmětné zadávací řízení a vydal usnesení, kterým podle § 257 písm. g) zákona zastavil správní řízení, a to jediným výrokem.
25. V návrhu ve vztahu k veřejné zakázce 2 v souhrnu navrhovatel argumentoval tak, že „prostřednictvím oznámení JŘBÚ a výzvou obsaženou v čl. 2. odst. 2.4 zadávací dokumentace k Veřejné zakázce došlo centrálním zadavatelem k faktickému zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku s totožným předmětem plnění, aniž by došlo k ukončení zadávacího řízení na Veřejnou zakázku.“
26. Ve vztahu k veřejné zakázce 2 lze uvést, že v důsledku předběžného oznámení ve smyslu ustanovení § 34 zákona není zahájeno jednací řízení bez uveřejnění. To dle § 67 zákona zadavatel zahajuje odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem (k tomu viz níže). Předběžné oznámení jako způsob zahájení zadávacího řízení přichází v úvahu jen pro vybraný okruh zadavatelů a pro určité druhy zadávacích řízení [např. užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním pro zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. c) až e) zákona], pokud předběžným oznámením zadavatel zároveň vyzývá k vyjádření předběžného zájmu dodavatelů, což však není šetřený případ.
27. Rovněž nelze přistoupit na výklad navrhovatele, že čl. 2 odst. 2.4 zadávací dokumentace představuje odeslání výzvy k jednání, k podání nabídek či zahájení jednání s jedním či více dodavateli, neboť se dle jeho textu jednalo jen o upozornění, že pokud nastanou tam uvedené podmínky, je zadavatel oprávněn postupovat v jednacím řízení bez uveřejnění, že takový postup byl schválen a že k zahájení navazující veřejné zakázky 2 může dojít prakticky ihned po případném zrušení veřejné zakázky. Takové uveřejnění ani nemá náležitosti adresného odeslání výzvy jednomu či více dodavatelům. Na výše uvedeném nic nemění skutečnost, že (i) následně zadavatel dodal, že povede jednání vždy pouze s jedním dodavatelem, či případně postupně osloví více dodavatelů, a že (ii) pokud má již dodavatel zájem, aby ho zadavatel oslovil, může vyplnit přílohu č. 6 zadávací dokumentace.
28. Současně je však možno připustit, že postup zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, včetně jeho souvisejících doprovodných úkonů, není zcela standardní. Daný případ je třeba posuzovat podle zjištěných skutečností, a nikoli dovozovat, jak zadavatel hodlá či jak by mohl postupovat. Ačkoli se může zdát, že možnost vyplnění přílohy č. 6 zadávací dokumentace by mohla představovat výzvu k podání nabídky, z ní samotné je možno seznat úmysl zadavatele získat povědomí o dodavatelích, které by následně mohl vyzvat. Konkrétně pak má slovy zadavatele sloužit pouze pro účely uvedení jednotkových cen, o nichž je ochotný dodavatel jednat. Že uveřejněním čl. 2. odst. 2.4 zadávací dokumentace nedošlo k zahájení jednacího řízení bez uveřejnění svědčí i to, že zadavatel v rámci předmětné přílohy také uvedl, že „podání tohoto krycího listu nevede k zahájení JŘBU ani nezakládá právo dodavatele na účast v JŘBU“.
29. Ze správního spisu tak nevyplývá, že by ke dni podání návrhu, vydání napadeného rozhodnutí i tohoto rozhodnutí o rozkladu došlo k zahájení jednacího řízení bez uveřejnění na veřejnou zakázku 2. Pokud tedy nedošlo k zahájení navazujícího jednacího řízení bez uveřejnění, pak v šetřeném případě ani nemohlo dojít k porušení ustanovení § 51 odst. 4 zákona vymezujícího podmínky, za nichž je zadavatel oprávněn zahájit (nové) zadávací řízení, kterému předchází dosud neukončené zadávací řízení s obdobným předmětem plnění.
30. I pokud bych teoreticky přistoupil na výklad navrhovatele, že by uveřejnění čl. 2 odst. 2.4 zadávací dokumentace v rámci otevřeného řízení na veřejnou zakázku bylo odesláním výzvy ve smyslu § 67 zákona, čímž by mohlo dojít k zahájení jednacího řízení bez uveřejnění na veřejnou zakázku 2, pak nemohu odhlédnout od skutečnosti, že zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zadavatelem zrušeno, a to včetně všech úkonů učiněných v rámci zadávacího řízení, tedy i případné předmětné výzvy. V rámci tohoto řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele by tedy nebylo možné uložení jakéhokoli nápravného opatření. Tedy ani vůči zadávacímu řízení na veřejnou zakázku, ani vůči zadávacímu řízení na veřejnou zakázku 2.
31. Předmětem tohoto správního řízení bylo posuzování zákonnosti postupu zadavatele v souvislosti s vymezením předmětu veřejné zakázky a případně posuzování zákonnosti postupu zadavatele při zahájení veřejné zakázky 2. Ten však v průběhu správního řízení v důsledku zrušení zadávacího řízení zadavatelem odpadl. Výrokem napadeného usnesení Úřad s odkazem na ustanovení § 257 písm. g) zákona správní řízení zastavil. V šetřeném případě byl tedy beze zbytku vyčerpán předmět řízení tak, jak byl vymezen obsahem návrhu navrhovatele.
32. Navíc postup Úřadu není v neprospěch navrhovatele, neboť pokud by tomu bylo tak, jak navrhovatel tvrdí, tedy že by v důsledku došlo k zahájení jednacího řízení bez uveřejnění na veřejnou zakázku 2 a že podává návrh i proti této veřejné zakázce, byl by povinen složit na účet Úřadu kauci i ve vztahu k této veřejné zakázce. Jelikož tak navrhovatel neučinil, mělo by být správní řízení v této části zastaveno pro nesložení kauce.
33. Pokud jde o navrhovatelův odkaz na bod 14 odůvodnění napadeného usnesení, uvádím, že Úřad se v tomto bodě skutečně vyjádřil k zákonným podmínkám možného zahájení veřejné zakázky 2, resp. k podmínkám možné realizace jednacího řízení bez uveřejnění zadavatelem. Jednalo se o vyjádření tzv. „obiter dictum“, tedy o stručné dokreslení (hypotetické) situace a připomínku zákonných povinností zadavatele (ve vztahu k případnému navazujícímu jednacímu řízení bez uveřejnění) coby reakce Úřadu na argumentaci navrhovatele obsaženou v bodě 3 návrhu (navrhovatelovo konstatování, že „… [c]entrální zadavatel fakticky zahájil dvě paralelní zadávací řízení na veřejné zakázky s identickým předmětem plnění“) a související části odůvodnění návrhu. Nešlo však o vyjádření existující „důvodné pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele“ v rámci veřejné zakázky 2 ze strany Úřadu, jak nedůvodně tvrdí navrhovatel v bodě 9 rozkladu.
34. Považuji tedy napadené usnesení za přezkoumatelné, resp. souladné s požadavky kladenými na obsah rozhodnutí ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu, byť mohlo být více odůvodněno. Napadené usnesení, doplněné rozhodnutím o rozkladu, beze zbytku naplňuje zákonné předpoklady kladené na odůvodněnost rozhodnutí správních orgánů. Rozkladovou námitku navrhovatele poukazující na údajnou nepřezkoumatelnost napadeného usnesení tak jako nedůvodnou odmítám.
35. Z výše uvedených důvodů nemůže též obstát navazující rozkladová námitka, dle níž Úřad postupoval v rozporu s § 3 správního řádu, jelikož údajně rezignoval na svou roli coby ústředního orgánu státní správy, když se nezabýval skutečností, zda přes zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku i nadále neexistuje ohrožení zájmů chráněných zákonem.
K zákonnosti zastavení řízení v předmětné věci
36. V § 257 písm. g) zákon jakožto hypotézu pro zastavení řízení zákon výslovně uvádí zrušení zadávacího řízení zadavatelem.
37. Smysl ustanovení § 257 zákona lze nalézt v důvodové zprávě: „Ustanovení obsahuje taxativní výčet případů, kdy Úřad zahájené řízení usnesením zastaví. (…) Tato úprava má odstranit pochybnosti, které o důvodech zastavení vznikly v dosavadní judikatuře.“ V rámci rozhodovací praxe vztahující se k zákonu č. 137/2006 sb. docházelo v případě, že Úřad či předseda Úřadu zjistil, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, k zastavení řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu (k tomu srov. Podešva, V., Sommer, L., Votrubec, J., Flaškár, M., Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 938). Docházelo k pochybnostem, zda Úřad může zastavit správní řízení z důvodu zrušení zadávacího řízení, aniž by provedl meritorní přezkum úkonů zadavatele, a správními soudy bylo dovozeno, že jde o postup souladný se zákonem (viz rozsudek NSS sp. zn. 7 As 101/2014 ze dne 29. 5. 2015). Smyslem právní úpravy a úmyslem zákonodárce tedy v souvislosti § 257 písm. g) zákona bylo uzákonění dosavadní rozhodovací a judikatorní praxe.
38. Ustanovení § 257 písm. g) zákona tedy dopadá na situace, kdy pro zrušení zadávacího řízení není účelné pokračovat v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Obdobný názor je patrný i z další komentářové literatury, jež k citovanému ustanovení uvádí: „Pakliže zadavatel zrušil zadávací řízení, nemůže již v témže řízení dojít k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat v řízení o návrhu, jehož základní cíl,
tj. zabránit zadavateli zadat veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, již nemůže být naplněn. To ovšem nebrání podání návrhu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí zadavatele, jímž zadávací řízení zrušil.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1215).
39. Po zrušení zadávacího řízení na předmět plnění veřejné zakázky tedy již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřuje (obvykle zrušení určitých úkonů zadavatele) a zároveň tak navrátit stav před vydáním těchto úkonů zadavatele. Jinými slovy tedy není účelné dále pokračovat ve správním řízení ve věci návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele, jehož základní cíl, tj. uložit nápravné opatření, již nemůže být naplněn, respektive jeho uložení nemá žádný smysl. Rovněž není účelné pokračovat ve správním řízení (o rozkladu), iniciovaném návrhem navrhovatele, v jehož petitu bylo požadováno zrušení zadávacího řízení v situaci, kdy zadávací řízení již bylo zadavatelem zrušeno.
40. Navrhovatel v návrhu požadoval, aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.
41. Dne 25. 1. 2023 obdržel Úřad od zadavatele oznámení o zrušení zadávacího řízení z téhož dne. K tomu pro úplnost dodávám, že dne 7. 3. 2023 byla v Národním elektronickém nástroji zveřejněna písemná zpráva zadavatele akcentující skutečnost, že došlo ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
42. S ohledem na skutečnost, že zadavatel rozhodnutím ze dne 25. 1. 2023 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, došlo k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. g) zákona. Vzhledem k tomu, že by nebylo účelné pokračovat ve správním řízení o návrhu (v jehož petitu navrhovatel požadoval právě zrušení zadávacího řízení), bylo napadeným usnesením správní řízení zastaveno v souladu se zákonem.
43. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, že se Úřad dozví, že zadavatel zrušil zadávací řízení, má dle § 257 písm. g) zákona povinnost správní řízení zastavit. Pokud Úřad napadeným usnesením správní řízení zastavil z důvodu zrušení zadávacího řízení, pak postupoval v souladu s literou zákona a s výše zmíněnou rozhodovací a judikatorní praxí. Nadto, navrhovatel v rozkladu proti samotnému zrušení zadávacího řízení a zastavení řízení „v této části“ svými námitkami nikterak nebrojí.
Shrnutí
44. Závěrem lze shrnout, že v prvé řadě považuji napadené usnesení za přezkoumatelné v tom smyslu, že jeho výrokem byl zcela vyčerpán předmět správního řízení vymezený návrhem, a v případě, že nastane důvod uvedený v ustanovení § 257 písm. g) zákona (zrušení zadávacího řízení), nemá Úřad jinou možnost než správní řízení usnesením zastavit. Úřad proto rozhodl správně a v souladu se zákonem, když předmětné správní řízení podle § 257 písm. g) zákona zastavil.
45. Z výše uvedených důvodů napadené usnesení obstálo při přezkumu v mezích § 89 odst. 2 správního řádu a bylo shledáno zákonným a věcně správným.
VII. Závěr
46. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci tohoto správního řízení v souladu se zákonem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu navrhovatele.
47. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Česká republika – Ministerstvo financí, Letenská 525/15, 118 00 Praha 1
2. Mgr. Martin Doleček, advokát, Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení v daném případě ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zákona.
