číslo jednací: 20346/2023/500
spisová značka: S0214/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+ II
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo financí
  2. O2 Czech Republic a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 18. 8. 2023
• Související rozhodnutí: 20346/2023/500; 30702/2023/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0214/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-20346/2023/500

Brno 30. 5. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 4. 2023
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha 1,
• navrhovatel – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 3. 2023 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+ II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2023 pod ev. č. zakázky Z2022-038085, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 051-151492, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 – ze dne 14. 4. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+ II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2023 pod ev. č. zakázky Z2022-038085, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 051-151492, ve znění pozdějších oprav, se v části vztahující se k argumentaci navrhovatele, že předmětná „[v]eřejná zakázka není zcela standardní co se týče garance skutečně čerpaných služeb a pokud by její plnění mělo skutečně probíhat v celé šíři a rozsahu, jež poptává Centrální zadavatel, bylo by nutné zajistit rovněž nové pokrytí řady odlehlých míst (typicky např. hrady a zámky spadající pod Ministerstvo kultury), což je velmi nákladné. Rovněž tyto náklady na případné ‚vícepokrytí‘, byť nejsou formálně požadovány, musí dodavatelé nutně promítnout do svých nabídkových cen, neboť předem nemohou vědět, kolik jakých služeb a kde bude na základě Veřejné zakázky ve skutečnosti odebíráno. Pokud by dodavatelé s těmito náklady nepočítali, resp. by pokrytí v daných lokalitách nezajistili, pověřující zadavatelé by k čerpání služeb nepřistoupili“, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 – ze dne 14. 4. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+ II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2023 pod ev. č. zakázky Z2022-038085, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 051-151492, ve znění pozdějších oprav, se s výjimkou té části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – dne 8. 3. 2023 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+ II“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2023 pod ev. č. zakázky Z2022-038085, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2023/S 051-151492, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 1. „Identifikační údaje Centrálního zadavatele a pověřujících zadavatelů“ odst. 1.1 zadávací dokumentace „zadavatel zadává Veřejnou zakázku pro sebe a jiné zadavatele (…) podle § 9 odst. 1 písm. b) Zákona.“.

3.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „poskytování hlasových a datových telekomunikačních služeb v rozsahu specifikovaném zadávacími podmínkami pro resort Ministerstva financí, resort Ministerstva kultury a resort Ministerstva průmyslu a obchodu (…). Součástí plnění je zajištění všech činností souvisejících s poskytováním požadovaných služeb v souladu s § 61 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Poskytováním telekomunikačních služeb prostřednictvím GSM sítě mobilního operátora se rozumí zejména poskytování mobilních telekomunikačních hlasových a datových služeb v následujícím rozsahu:

• zajištění mobilních hlasových služeb,
• zajištění mobilních datových služeb, které budou přidruženy k hlasovým službám (internet v mobilu),
• zajištění mobilních datových služeb, které nebudou přidruženy k hlasovým službám (mobilní internet),
• maximální dostupnost a spolehlivost služby (garance dostupnosti služby),
• zajištění potřebného rozsahu telefonních čísel,
• zajištění přenositelnosti stávajících čísel Centrálního zadavatele a jednotlivých Pověřujících zadavatelů,
• zabezpečení zákaznického servisu a podpory.“.

4.             Zadavatel obdržel dne 20. 3. 2023 námitky navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 3. 2023 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

5.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 4. 4. 2023, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele ze dne 20. 3. 2023 odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 14. 4. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel je názoru, že zadávací dokumentace veřejné zakázky ho omezuje „v možnostech cenotvorby, a to konkrétně nastavením maximální úrovně některých jednotkových cen u služeb, které Centrální zadavatel poptává.“. Navrhovatel zmiňuje, že maximální jednotkové ceny byly zadavatelem stanoveny dle cen sjednaných Ministerstvem kultury v roce 2021 (předmětná veřejná zakázka měla dle navrhovatele odlišné parametry a jiné smluvní podmínky oproti nyní šetřené veřejné zakázce), nicméně tyto již nejsou – zejména s ohledem na zdražení elektrické energie a míru inflace, která je oproti roku 2021 již dvojciferná – dle navrhovatele reálné. Tvrzení o růstu cen telekomunikačních služeb navrhovatel dokládá odkazem na články „Čeští operátoři hrozí zdražováním kvůli energiím. První začal T-Mobile“[1] a „Vodafone zdražil, ale přesto nabízí jeden z nejlevnějších tarifů vůbec“[2].

8.             Navrhovatel dále poukazuje na to, že některé zadavatelem stanovené maximální jednotkové ceny (např. tarif s neomezeným vnitrostátním provozem, odeslání SMS bez ohledu na síť příjemce, datový tarif s FUP 3 GB) jsou „nižší než nutné náklady Navrhovatele, které jsou spojeny s poskytováním dotčených telekomunikačních služeb. Navrhovatel, podal-li by nabídku na Veřejnou zakázku, musel by se smířit s tím, že některé služby pro Centrálního zadavatele nebudou generovat žádný zisk nebo bude dokonce nucen jejich poskytování dotovat z vlastních prostředků. Navrhovatel proto nemá při zpracování nabídky sebemenší prostor pro svoji cenotvorbu.“. Navrhovatel je názoru, že zadavatel nemá představu o situaci na telekomunikačním trhu, resp. o nákladech operátorů na poptávané služby.

9.             Dle navrhovatele není šetřená veřejná zakázka „zcela standardní co se týče garance skutečně čerpaných služeb a pokud by její plnění mělo skutečně probíhat v celé šíři a rozsahu, jež poptává Centrální zadavatel, bylo by nutné zajistit rovněž nové pokrytí řady odlehlých míst (typicky např. hrady a zámky spadající pod Ministerstvo kultury), což je velmi nákladné. Rovněž tyto náklady na případné ‚vícepokrytí‘, byť nejsou formálně požadovány, musí dodavatelé nutně promítnout do svých nabídkových cen, neboť předem nemohou vědět, kolik jakých služeb a kde bude na základě Veřejné zakázky ve skutečnosti odebíráno. Pokud by dodavatelé s těmito náklady nepočítali, resp. by pokrytí v daných lokalitách nezajistili, pověřující zadavatelé by k čerpání služeb nepřistoupili.“.

10.         Vzhledem k nízké hodnotě zadavatelem stanovených maximálních jednotkových cen tak je dle navrhovatele nutno na tyto ceny nahlížet jako na fixní, nikoli maximální. V tomto kontextu navrhovatel poukazuje na § 116 odst. 4 zákona, který se však v daném případě neuplatní, neboť ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena dle nejnižší nabídkové ceny.

11.         Navrhovatel dále akceptuje oprávnění zadavatele omezit celkovou nabídkovou cenu, resp. stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, při jejímž překročení bude nabídka vyřazena, již však nesouhlasí s tím, že by byl zadavatel oprávněn omezovat konkrétní dílčí položky, a to „[z]ejména v případě služeb jako jsou telekomunikační, kdy jednotlivé položky nemohou být čerpány samostatně bez návaznosti na další položky, jež jsou předmětem Veřejné zakázky, či je jejich samostatné čerpání výrazně omezeno.“.

12.         Navrhovatel taktéž poukazuje na skutečnost, že zadávací podmínky, resp. návrh smlouvy „neobsahuje inflační doložku ani jiný mechanismus, který by reagoval na objektivní a dodavatelem nezaviněné zvýšení nákladů na plnění Veřejné zakázky způsobené růstem cen vstupů. Smlouva naopak jednoznačně hovoří o ceně jako o maximální a nepřekročitelné, která zahrnuje veškeré náklady spojené s realizací Služeb (čl. 3, bod 2 Smlouvy).“. Zmíněný nedostatek zadávacích podmínek shledává navrhovatel za excesivní, a tedy rozporný s § 36 odst. 1 zákona.

13.         Zmiňuje-li zadavatel, že volatilitu cen elektrické energie nelze přenést do veřejné zakázky, neboť nemá povědomí o nákladovosti jednotlivých dodavatelů v této věci, pak navrhovatel podotýká, že je na zadavateli, aby si potřebné informace zjistil např. prostřednictvím předběžných tržních konzultací.

14.         Navrhovatel taktéž uvádí, že tři subjekty (Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury a Ministerstvo průmyslu a obchodu) nedávno uzavřely smlouvy na obdobné plnění, a není tak „jasné, jaký bude postup právě zmíněných subjektů[] v případě, že by se tuto Veřejnou zakázku nakonec podařilo zadat a do jaké míry budou poptávané služby skutečně na základě Smlouvy odebírány s ohledem na existenci jejich stávajících smluv.“.

15.         Navrhovatel navrhuje provedení důkazu dokumentací o zadávacím řízení (zejména zadávací dokumentací), podpůrně dokumentací o zadávacím řízení „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+“ (ev. č. zakázky Z2022-035094), výše zmíněnými články a taktéž „navrhuje, aby Úřad zadal zpracování znaleckého posudku, který by zodpověděl, zda dílčí jednotkové ceny služeb stanovené Centrálním zadavatelem pokrývají náklady na jejich poskytnutí dodavateli. V případě, že takový znalecký posudek nezajistí Úřad, je připraven zajistit jej na výzvu Úřadu Navrhovatel.“.

16.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 14. 4. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

18.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

19.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 18. 4. 2023.

20.         Dne 24. 4. 2023 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a dokumentaci o zadávacím řízení. Dne 27. 4. 2023 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím držitele poštovní licence zbývající část dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 24. 4. 2023 k návrhu navrhovatele

21.         Zadavatel předně v plném rozsahu odkazuje na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele.

22.         Zadavatel dále rekapituluje, že z porovnání výsledků zadávacích řízení realizovaných v letech 2017 a 2020 Ministerstvem financí vyplývá značné zdražení telekomunikačních služeb. Nicméně v roce 2021 se Ministerstvu kultury podařilo vysoutěžit stejné služby levněji. S ohledem na uvedené tedy vzniklo „společenstvo“ resortů za účelem zadání šetřené veřejné zakázky s cílem ušetřit na svém provozu. „Jeden z významných pověřujících zadavatelů při přípravě veřejné zakázky deklaroval svůj požadavek uzavřít smlouvu s dodavatelem pouze v případě, kdy by vysoutěžené ceny nebyly vyšší než ty, které hradí v současné době. Tento naprosto pochopitelný přístup pověřujícího zadavatele se projevil v zadávacích podmínkách veřejné zakázky formou zastropování jednotkových cen.“

23.         Co se týká problematiky zastropování jednotkových cen, pak v této věci zadavatel uvádí, že „jednotkové ceny představují částky, které budou zúčastnění zadavatelé hradit a čerpat. V daném případě nejde o zakázku na stavební práce s výkazem výměrem, v níž je rozhodující celková hodnota součtu jednotlivých položek, za kterou se dodavatel zavazuje dílo zrealizovat. U mobilních telekomunikačních služeb se hradí jednotkové ceny za čerpané položky, a to v proměnlivém množství. V této centrální veřejné zakázce navíc každý pověřující zadavatel odebírá služby v jiné skladbě (viz příloha č. 2 ZD – Předpokládaný odběr služeb). Zastropovávat celkovou cenu by tak z pohledu některých pověřujících zadavatelů vůbec nedávalo smysl.“. Zadavatel rovněž nesouhlasí s tím, že by maximální jednotkové ceny byly cenami fixními; navrhovatel popírá výslovné znění zadávací dokumentace.

24.         Zadavatel rovněž podotýká, že navrhovatel neuvádí „konkrétní argumentaci, u které položky se cítí být omezen ve svém právu na volnost cenotvorby.“.

25.         V souvislosti s tvrzením navrhovatele o nákladech na „vícepokrytí“ řady odlehlých míst pak zadavatel upozorňuje, že tato argumentace nebyla uvedena v námitkách, pročež by k ní Úřad neměl dle § 251 odst. 4 zákona přihlížet.

26.         Jde-li o namítanou absenci inflační doložky v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, zadavatel uvádí, že není povinen ji zakotvit do smluvních podmínek. V této souvislosti zadavatel zmiňuje, že růst cen neignoruje, nicméně volatilitu cen elektrické energie nelze přenést do zadávacích podmínek, neboť nelze vyloučit, že např. navrhovatel „může mít zafixovanou cenu energií až do roku 2025. Pokud by tomu tak bylo, pak není žádný důvod v prvních letech plnění doložku na zvýšení cen energií řešit. Stěžovatel však nijak konkrétně v této oblasti neargumentuje, a proto nemůže Centrální zadavatel posoudit, jak moc je jeho námitka relevantní. Jiný dodavatel může opačně pořizovat elektrickou energii [] za tzv. spotové ceny. Centrální zadavatel by tak musel stanovit cenu elektrické energie ke dni podání nabídky a následně v pravidelných intervalech přepočítávat zasmluvněnou cenu. (…) prakticky není možné nediskriminačně nastavit doložku nárůstu ceny energií. Doložka reflektující obecnou míru inflace není vhodná, protože spotřební koš ani zdaleka neodpovídá struktuře nákladů dodavatelů (viz zastoupení alkoholu a cigaret).“. K tomu zadavatel dodává, že cena elektrické energie se postupně snižuje a měla by tak činit i výhledově.

27.         Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

28.         Usnesením ze dne 28. 4. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

29.         Dne 3. 5. 2023 obdržel Úřad přípis zadavatele z téhož dne, jeho obsahem je návrh na provedení následujících důkazů:

• nabídka podaná v šetřeném zadávacím řízení, nabídka podaná v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+“ a „Rámcová dohoda na poskytování telekomunikačních služeb poskytovaných prostřednictvím sítě mobilního operátora pro HZS ČR“[3] „za účelem prokázání, že aktuální ceny se na trhu pohybují značně pod stanovenými limity“,
• „Rámcová dohoda na poskytování telekomunikačních služeb poskytovaných prostřednictvím sítě mobilního operátora pro HZS ČR“[4] „za účelem prokázání, že i v období let 2019 – 2023 bylo možné dosáhnout jednotkových cen, které se pohybují značně pod stanovenými limity, a že je ekonomicky reálné za takové ceny poskytovat poptávané mobilní telekomunikační služby i mnoho let“,
• zadávací podmínky veřejné zakázky „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb pro resort Ministerstva kultury (2021+)“[5] „za účelem prokázání, že zadávací podmínky veřejných zakázek byly prakticky totožné a že naopak v probíhajícím zadávacím řízení došlo ke zmírnění řady povinností dodavatelů“,
• výše uvedené smlouvy a nabídky, „Smlouva o poskytování mobilních telekomunikačních služeb pro rezort Ministerstva životního prostředí“[6] a „Rámcová dohoda o službách elektronických komunikací a o prodeji elektronických komunikačních zařízení a jejich příslušenství“[7] „za účelem prokázání, že limit za odeslanou vnitrostátní SMS ve výši 0,60 Kč bez DPH je ekonomicky reálný i v současné době (vysoutěžená cena bez jakéhokoli limitu 0,58 Kč bez DPH, resp. 0,60 Kč bez DPH)“,
• přehled vývoje cen elektrické energie[8] „za účelem prokázání, že volatilita cen elektrické energie se od podzimu 2022 značně ustálila (resp. prakticky zmizela) a že do dalších let by měla cena elektrické energie podle stávajících tržních dat klesat“,
• nabídka navrhovatele podaná v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb pro resort MF“ (ev. č. zakázky 631251) a „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb pro resort MF 2021+“ (ev. č. zakázky Z2020-040830) „za účelem prokázání, že navrhovatel násobně zdražil své ceny požadované za totožné plnění bez toho, aby k tomu existovaly objektivní důvody“,
• smlouvy uzavřené mezi navrhovatelem a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost/městem Benešov (identifikované v příloze předmětného přípisu) „za účelem prokázání, že navrhovatel u jiných aktuálních veřejných zakázek žádnou potřebu navyšování svých cen oproti předchozím rokům neshledává“,

• výše uvedené smlouvy, aktualizovaný ceník mobilních telekomunikačních služeb zaslaný navrhovatelem Ministerstvu průmyslu a obchodu dne 20. 1. 2023 „za účelem prokázání nevýhodnosti stávajících cen, což je naprosto legitimní důvod pro přesoutěžení dodavatele“,
• dokumentace o zadávacím řízení „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+“ a studie Evropské komise „Mobile and Fixed Broadband Prices in Europe 2021“[9] „za účelem prokázání, že cílem navrhovatelů správních řízení je především snaha o udržení stávající situace na trhu, kdy subjektům veřejné správy poskytují své služby za neúměrné ceny.“.

30.         Dne 3. 5. 2023 obdržel Úřad rovněž přípis navrhovatele z téhož dne, v jehož rámci za účelem potvrzení, že „zadavatel tím, že limituje jednotkové ceny, nelimituje ‚nabídkovou cenu‘ Veřejné zakázky, ale nepřípustně zasahuje do cenotvorby dodavatelů“, doložil sdělení Úřadu ze dne 24. 4. 2023 k žádosti o stanovisko k otázce, zda lze jednotkové ceny položek ve veřejných zakázkách, v nichž má dojít k uzavření rámcové dohody, chápat jako nabídkové ceny veřejné zakázky, které podléhají ochraně informací dle § 218 odst. 1 zákona.

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-16929/2023/524 ze dne 9. 5. 2023 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

32.         Dne 16. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Zadavatel shledává „za prokázané, že napadené limity jednotkových cen stanovené v zadávacím řízení jsou reálné a odpovídající tržní situaci. (…) Navrhovatel oproti tomu nijak neprokázal, že by stanovené limity byly na úrovni podnákladových cen. (…) V oblasti cen energií se Navrhovatel evidentně mýlil a vycházel z neaktuálních dat. (…) V každém případě nelze zadavatele nutit, aby inflační doložku do smluvních podmínek zakotvil.“. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

33.         Navrhovatel se v Úřadem stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

34.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-20063/2023/500 ze dne 29. 5. 2023 Úřad nařídil z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžná opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli a pověřujícím zadavatelům uzavřít jednotlivé smlouvy na plnění šetřené veřejné zakázky, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

35.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl  

• podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení ve vztahu k té části návrhu, v níž navrhovatel namítá, že předmětná „[v]eřejná zakázka není zcela standardní co se týče garance skutečně čerpaných služeb a pokud by její plnění mělo skutečně probíhat v celé šíři a rozsahu, jež poptává Centrální zadavatel, bylo by nutné zajistit rovněž nové pokrytí řady odlehlých míst (typicky např. hrady a zámky spadající pod Ministerstvo kultury), což je velmi nákladné. Rovněž tyto náklady na případné ‚vícepokrytí‘, byť nejsou formálně požadovány, musí dodavatelé nutně promítnout do svých nabídkových cen, neboť předem nemohou vědět, kolik jakých služeb a kde bude na základě Veřejné zakázky ve skutečnosti odebíráno. Pokud by dodavatelé s těmito náklady nepočítali, resp. by pokrytí v daných lokalitách nezajistili, pověřující zadavatelé by k čerpání služeb nepřistoupili“, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky,
• podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele (s výjimkou té jeho části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí), neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

36.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

37.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

38.         Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti

a)             všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek,

b)             volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)             postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

39.         Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

40.         Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

41.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Posouzení věci Úřadem

42.         Navrhovatel v návrhu v souvislosti s požadavkem zadavatele dle čl. 13. „Hodnocení nabídek“ odst. 13.8 zadávací dokumentace na maximálně přípustné jednotkové ceny poskytovaných služeb namítá, že šetřená veřejná zakázka „není zcela standardní co se týče garance skutečně čerpaných služeb a pokud by její plnění mělo skutečně probíhat v celé šíři a rozsahu, jež poptává Centrální zadavatel, bylo by nutné zajistit rovněž nové pokrytí řady odlehlých míst (typicky např. hrady a zámky spadající pod Ministerstvo kultury), což je velmi nákladné. Rovněž tyto náklady na případné ‚vícepokrytí‘, byť nejsou formálně požadovány, musí dodavatelé nutně promítnout do svých nabídkových cen, neboť předem nemohou vědět, kolik jakých služeb a kde bude na základě Veřejné zakázky ve skutečnosti odebíráno. Pokud by dodavatelé s těmito náklady nepočítali, resp. by pokrytí v daných lokalitách nezajistili, pověřující zadavatelé by k čerpání služeb nepřistoupili.“.

43.         V této souvislosti Úřad uvádí, že výše namítaná skutečnost představuje námitku proti zadávací dokumentaci, přičemž pro její uplatnění u zadavatele stanoví zákon v § 242 odst. 4 lhůtu do skončení lhůty pro podání nabídek.

44.         V šetřeném případě byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 25. 4. 2023. Vzhledem k tomu, že navrhovatel výše uvedenou námitku prvně uplatnil v rámci návrhu ze dne 14. 4. 2023, přičemž z předložené dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by navrhovatel podal jiné námitky, které by předcházely podání daného návrhu (ani sám navrhovatel nic takového netvrdí), Úřad konstatuje, že výše zmíněné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a zároveň se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona (kde se tato podmínka neuplatní), pročež tedy Úřad rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části vymezené touto částí návrhu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

45.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

46.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

47.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

48.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

49.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

50.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

51.         V čl. 1. „Předmět smlouvy“ přílohy č. 1 „Návrh smlouvy“[10] zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“) zadavatel stanovil:

„1) Předmětem Smlouvy je stanovení práv a povinností Smluvních stran při poskytování hlasových a datových telekomunikačních služeb prostřednictvím GSM (Global System for Mobile Communications) sítě Poskytovatele.

2) Předmětem Smlouvy je oprávnění Účastníka vyzvat Poskytovatele postupem uvedeným v čl. 2 Smlouvy k poskytování služeb a závazek Poskytovatele poskytovat pro Účastníka požadované hlasové a datové telekomunikační služby, kterými se rozumí zejména:

a) zajištění mobilních hlasových služeb, vč. možnosti aktivace a deaktivace roamingu mobilních hlasových služeb na telefonních číslech Účastníka (dále jen ‚Telefonní číslo‘ nebo ‚Telefonní čísla‘) dle požadavku Účastníka (dále jen ‚Mobilní hlasové služby‘),

b) zajištění mobilních datových služeb, které budou přidruženy k hlasovým službám, tj. internet v mobilním telefonu, vč. možnosti aktivace a deaktivace roamingu internetu v mobilním telefonu na Telefonních číslech dle požadavku Účastníka (dále jen ‚Mobilní přidružené datové služby‘),

c) zajištění mobilních datových služeb, které nebudou přidruženy k hlasovým službám, tj. mobilní internet, vč. možnosti aktivace a deaktivace roamingu mobilního internetu na Telefonních číslech dle požadavku Účastníka (dále jen ‚Mobilní nepřidružené datové služby‘),

(to vše dále jen ‚Služby‘), přičemž podrobná specifikace Služeb je uvedena v Příloze č. 1 Smlouvy a Poskytovatel se zavazuje poskytovat Služby za podmínek a v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a jejích přílohách.

3) Součástí poskytování Služeb uvedených v odst. 2 tohoto článku je rovněž:

a) zajištění maximální dostupnosti a spolehlivosti Služeb, tj. garance dostupnosti Služeb v rozsahu a za podmínek stanovených v Příloze č. 1 Smlouvy,

b) zajištění potřebného rozsahu Telefonních čísel, a

c) zabezpečení zákaznického servisu a podpory (…) za podmínek stanovených v Příloze č. 1 Smlouvy.

4) Předmětem Smlouvy je rovněž závazek Účastníka zaplatit za řádně a včas poskytnuté Služby Cenu za Služby dle čl. 3 Smlouvy.

5) Součástí poskytování Služeb je rovněž závazek Poskytovatele zajistit na žádost Účastníka přenositelnost stávajících Telefonních čísel v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚Zákon o elektronických komunikacích‘), (to vše dále jen ‚Migrace Telefonních čísel‘), přičemž za jeden kalendářní týden lze ze strany Účastníka požadovat Migraci Telefonních čísel v maximálním rozsahu 1000 (slovy: tisíc) Telefonních čísel, nedohodne-li se Účastník s Poskytovatelem jinak. Migraci Telefonních čísel provede Poskytovatel bezplatně.“

52.         V čl. 2 „Doba a způsob plnění“ odst. 1 návrhu smlouvy pak zadavatel uvedl, že „[p]oskytování Služeb vymezených v čl. 1 Smlouvy bude probíhat v souladu s ustanovením § 61 odst. 1 Zákona o elektronických komunikacích. Jednotlivé Služby budou poskytovány na základě písemné výzvy Účastníka k zahájení poskytování Služeb zaslané Kontaktní osobě Poskytovatele ze strany příslušné Kontaktní osoby Účastníka (dále jen ‚Výzva‘) a písemným potvrzením přijetí Výzvy ze strany Kontaktní osoby Poskytovatele (…), není-li v Příloze č. 1 Smlouvy stanoven jiný způsob zahájení poskytování Služeb.“.

53.         V čl. 2 „Doba a způsob plnění“ odst. 11 návrhu smlouvy zadavatel stanovil, že „[s]mluvní strany jsou oprávněny vypovědět poskytování každé jednotlivé Služby s třicetidenní výpovědní dobou. Výpověď podle tohoto odstavce nemá vliv na platnost a dobu trvání Smlouvy.“.

54.         V čl. 3 „Cena“ odst. 1 návrhu smlouvy zadavatel dále vymezil, že „[c]ena za Služby (dále jen ‚Cena za Služby‘) za jednotlivé Služby se stanoví dle Přílohy č. 2 a Přílohy č. 3 Smlouvy bez DPH. Nastane-li rozpor mezi Přílohou č. 2 a Přílohou č. 3 Smlouvy, rozhoduje Cena za služby uvedená v Příloze č. 2 Smlouvy. Cena za Služby se odvíjí od skutečně poskytnutých Služeb. Poskytovatel je oprávněn účtovat za poskytování Služeb také nižší cenu než Cenu za Služby vypočtenou dle Přílohy č. 2 nebo Přílohy č. 3 (…), a to za dodržení postupu fakturace dle odst. 6 tohoto článku. Služby jdoucí nad rámec Přílohy č. 2 uvedené v Příloze č. 3 Smlouvy lze čerpat, pouze pokud se jedná o bezplatná plnění, nahodilá konání individuálních uživatelů[11] nebo pokud tak tato Smlouva (bez Přílohy č. 3) výslovně stanoví.“.

55.         V čl. 3 „Cena“ odst. 2 návrhu smlouvy zadavatel dále stanovil, že „[v]ýše uvedená Cena za Služby je sjednána dohodou Smluvních stran podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a je cenou maximální a nepřekročitelnou, která zahrnuje veškeré náklady spojené s realizací Služeb.“.

56.         Dle čl. 7 „Doba trvání a ukončení smlouvy“ odst. 1 návrhu smlouvy se smlouva „uzavírá na dobu 48 měsíců ode dne účinnosti Smlouvy, nebo do okamžiku dosažení finančního limitu plnění ze Smlouvy ve výši [BUDE DOPLNĚNO PODLE PŘÍLOHY Č. 9 ZD] Kč bez DPH podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve.“.

57.         V čl. 7 „Doba trvání a ukončení smlouvy“ odst. 4 návrhu smlouvy zadavatel rovněž stanovil, že „[p]oskytovatel je oprávněn Smlouvu vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní doba činí 12 (dvanáct) kalendářních měsíců a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo písemné vyhotovení výpovědi prokazatelně doručeno Účastníkovi.“.

58.         Dle čl. 8. „Závěrečná ustanovení“ odst. 9 návrhu smlouvy „[r]ozsah poskytnutých Služeb bude dán skutečnými potřebami Účastníka. Poskytovatel bere na vědomí a souhlasí s tím, že Účastník nemá na základě této Smlouvy povinnost využívat výhradně Služby Poskytovatele. Poskytovatel se nemůže vůči Účastníkovi domáhat jakékoliv Výzvy v souvislosti s touto Smlouvou.“.

59.         Z čl. 3. „Předmět Veřejné zakázky“ odst. 3.4 zadávací dokumentace se podává, že zadavatel pro účely ekonomické úvahy dodavatelů při přípravě nabídky uvedl v příloze č. 2 zadávací dokumentace předpokládaný objem služeb pro sebe a jednotlivé pověřující zadavatele s tím, že „[c]entrální zadavatel i jednotliví Pověřující zadavatelé si vyhrazují právo toto množství v budoucnosti měnit dle aktuálních potřeb.“. Ze zmíněné přílohy č. 2 „Předpokládaný objem služeb“ zadávací dokumentace vyplývá, že celkový objem předpokládaných služeb je následující:

Hlasové služby
Tarif	Položka		Jednotka	Období	Celkem
Tarif s neomezeným vnitrostátním provozem	Počet SIM		SIM	měsíčně	12 140
Tarif bez volných minut a SMS	Počet SIM		SIM	měsíčně	8 856
Předpokládaný objem volání a odeslaných SMS – Tarif bez volných minut a SMS	Volání do mobilních a pevných sítí bez ohledu na síť příjemce		minuta	ročně	6 006 903
	Odeslání SMS bez ohledu na síť příjemce		SMS	ročně	1 587 513
MMS zprávy	Odeslané MMS		MMS	ročně	64 744
Datové služby
Tarif	Položka		Jednotka	Období	Celkem
Datový tarif bez FUP[12]	Počet SIM		tarif	měsíčně	1 503
Datový tarif s FUP 50 GB	Počet SIM		tarif	měsíčně	539
Datový tarif s FUP 10 GB	Počet SIM		tarif	měsíčně	4 146
Datový tarif s FUP 3 GB	Počet SIM		tarif	měsíčně	12 033
Mezinárodní hovory a SMS
Tarif			Jednotka	Období	Celkem
Mezinárodní volání do zemí EHP			minuta	ročně	205 664
Mezinárodní SMS do zemí EHP			SMS	ročně	71 645
Mezinárodní volání do ostatních zemí			minuta	ročně	39 416
Hlasový roaming v ostatních zemích – Odchozí hovor			minuta	ročně	60 242
Hlasový roaming v ostatních zemích – Příchozí hovor			minuta	ročně	55 609
SMS Roaming v ostatních zemích			SMS	ročně	40 099

60.         Dle čl. 4 „Doba a místo plnění Veřejné zakázky“ odst. 4.2 zadávací dokumentace se smlouva „uzavírá s jedním dodavatelem na dobu 48 měsíců, a to s každým Pověřujícím zadavatelem samostatně.“.

61.         V čl. 13 „Hodnocení nabídek“ odst. 13.8 zadávací dokumentace zadavatel stanovil „maximálně přípustné jednotkové ceny poskytovaných služeb. Jakékoliv překročení maximálně přípustných jednotkových nabídkových cen bude považováno za nesplnění požadavků na předmět Veřejné zakázky.“.

Hlasové služby
Tarif	Položka	Jednotka	Maximální jednotková cena
Tarif s neomezeným vnitrostátním provozem	Měsíční poplatek za službu	SIM	138,00 Kč
Tarif bez volných minut a SMS	Měsíční poplatek za službu	SIM	1,00 Kč
	Volání do mobilních a pevných sítí bez ohledu na síť příjemce	minuta	0,35 Kč
	Odeslání SMS bez ohledu na síť příjemce	SMS	0,60 Kč
MMS zprávy	Odeslané MMS bez ohledu na síť příjemce	MMS	3,75 Kč
Datové služby
Tarif	Položka	Jednotka	Maximální jednotková cena
Datový tarif bez FUP	Měsíční poplatek za službu	tarif	500,00 Kč
Datový tarif s FUP 50 GB	Měsíční poplatek za službu	tarif	460,00 Kč
Datový tarif s FUP 10 GB	Měsíční poplatek za službu	tarif	188,00 Kč
Datový tarif s FUP 3 GB	Měsíční poplatek za službu	tarif	78,00 Kč
Mezinárodní hovory a SMS
Tarif		Jednotka	Maximální jednotková cena
Mezinárodní volání do zemí EHP bez ohledu na síť příjemce		minuta	3,00 Kč
Mezinárodní SMS do zemí EHP bez ohledu na síť příjemce		SMS	1,00 Kč
Mezinárodní volání do ostatních zemí bez ohledu na síť příjemce		minuta	12,00 Kč
Hlasový roaming v ostatních zemích – Odchozí hovor		minuta	25,00 Kč
Hlasový roaming v ostatních zemích – Příchozí hovor		minuta	15,00 Kč
SMS Roaming v ostatních zemích – Odchozí SMS		SMS	6,00 Kč

62.         V příloze č. 9 zadávací dokumentace pak zadavatel stanovil maximální hodnoty plnění pro jednotlivé pověřující zadavatele:

Pověřující zadavatel	Maximální hodnota plnění bez DPH
Ministerstvo financí	16 053 000,00 Kč
Generální finanční ředitelství	49 282 000,00 Kč
Generální ředitelství cel	51 945 000,00 Kč
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových	6 215 000,00 Kč
Kancelář finančního arbitra	319 000,00 Kč
STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik	2 706 000,00 Kč
Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p.	3 758 000,00 Kč
Finanční analytický úřad	707 000,00 Kč
Ministerstvo kultury	4 355 000,00 Kč
Česká filharmonie	2 607 000,00 Kč
Husitské muzeum v Táboře	1 081 000,00 Kč
Institut umění - Divadelní ústav	1 176 000,00 Kč
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana	506 000,00 Kč
Moravská galerie v Brně	7 050 000,00 Kč
Moravská zemská knihovna v Brně	7 122 000,00 Kč
Moravské zemské muzeum	3 744 000,00 Kč
Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě	312 000,00 Kč
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi	949 000,00 Kč
Muzeum romské kultury v Brně	1 893 000,00 Kč
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou	1 446 000,00 Kč
Muzeum umění Olomouc	2 434 000,00 Kč
MUSEum+	841 000,00 Kč
Národní divadlo	6 551 000,00 Kč
Národní filmový archiv	3 127 000,00 Kč
Národní galerie v Praze	3 756 000,00 Kč
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu	680 000,00 Kč
Národní knihovna ČR	4 051 000,00 Kč
Národní muzeum	5 577 000,00 Kč
Národní muzeum v přírodě	1 945 000,00 Kč
Národní památkový ústav	49 932 000,00 Kč
Národní technické muzeum	2 968 000,00 Kč
Národní ústav lidové kultury	551 000,00 Kč
Památník Lidice	1 065 000,00 Kč
Památník národního písemnictví	846 000,00 Kč
Památník Terezín	1 759 000,00 Kč
Památník Ticha	54 000,00 Kč
Pražský filharmonický sbor	539 000,00 Kč
Slezské zemské muzeum	283 000,00 Kč
Technické muzeum v Brně	1 580 000,00 Kč
Uměleckoprůmyslové museum v Praze	1 981 000,00 Kč
Státní fond kinematografie	889 000,00 Kč
Agentura pro podnikání a inovace	7 535 000,00 Kč
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest	5 047 000,00 Kč
Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade	2 616 000,00 Kč
Česká agentura pro standardizaci	1 066 000,00 Kč
Česká obchodní inspekce	4 838 000,00 Kč
Český institut pro akreditaci, o.p.s.	1 746 000,00 Kč
Český metrologický institut	7 096 000,00 Kč
Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva	1 601 000,00 Kč
Ministerstvo průmyslu a obchodu	5 808 000,00 Kč
Puncovní úřad	1 823 000,00 Kč
Správa služeb Ministerstva průmyslu a obchodu ČR	604 000,00 Kč
Správa uložišť radioaktivních odpadů	1 740 000,00 Kč
Státní energetická inspekce	1 394 000,00 Kč
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví	1 527 000,00 Kč

K postupu zadavatele

63.         Navrhovatel je názoru, že zadavatel stanovením požadavku na maximální výši některých jednotkových cen omezuje navrhovatele v možnostech cenotvorby, limitní jednotkové ceny jsou dle navrhovatele v současné době zejména s ohledem na vyšší míru inflace a růst cen elektrické energie nereálné, přičemž některé limitní jednotkové ceny jsou nižší než náklady navrhovatele spojené s poskytováním příslušné služby.

64.         K tomu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Je tedy na zadavateli, aby při zpracování zadávací dokumentace, resp. zadávacích podmínek dbal maximální pečlivosti. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. omezuje okruh dodavatelů pouze na ty, kteří budou schopni realizovat předmět plnění veřejné zakázky a uzavřít v zadávacím řízení smlouvu. K uvedenému omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů. Zadavatel musí zajistit, aby soutěž na konkrétní veřejnou zakázku probíhala zcela v souladu se zákonem při dodržení zásad zakotvených v § 6 zákona.

65.         Zadávací podmínky vždy vychází primárně z potřeb zadavatele. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, v němž konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi[] apod.“.

66.         V kontextu šetřeného případu považuje Úřad za vhodné nejdříve uvést, že z konstrukce smluvních ujednání obsažených v návrhu smlouvy se podává, že ta vykazuje vlastnosti rámcové dohody (byť ji tak zadavatel neoznačil) ve smyslu § 131 zákona. Rámcová dohoda je zvláštním druhem smlouvy v oblasti zadávání veřejných zakázek, která vymezuje pouze smluvní základ pro opakovaná plnění předem obtížně předvídatelného rozsahu, se stejným nebo obdobným předmětem a mezi stejnými subjekty. Plnění veřejných zakázek je poté realizováno až na základě následných objednávek, resp. na základě uzavírání jednotlivých dílčích smluv, které jsou uzavírány v souladu s rámcovou dohodou.

67.         Zadavatel v přezkoumávaném případě v návrhu smlouvy vymezil práva a povinnosti smluvních stran a specifikoval poskytované služby (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí), předložil dodavatelům v rámci přílohy č. 2 zadávací dokumentace přehled předpokládaného (nezávazného) rozsahu jednotlivých poskytovaných služeb pro jednotlivé zadavatele i celkově (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v rámci přílohy č. 9 zadávací dokumentace zadavatel stanovil maximální hodnoty plnění připadající na jednotlivé zadavatele[13] (viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí), při jejichž dosažení dojde k ukončení příslušné smlouvy, nastane-li tato skutečnost před uplynutím 48 měsíců od účinnosti smlouvy (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a taktéž stanovil, že plnění bude probíhat na základě výzvy akceptované poskytovatelem, není-li v příloze č. 1 „Specifikace služeb“ smlouvy stanoveno jinak (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

68.         Obecně lze říci, že smyslem rámcových dohod není jednoznačný závazek směřující k realizaci plnění veřejné zakázky či zakázek. Dodavatelé tak nemohou v případě uzavření rámcové dohody spoléhat na konkrétní zisk či obrat za určité období, jak je tomu v případě uzavření „klasické“ smlouvy na plnění. Konkrétní plnění nemusí být ze strany zadavatele ani vůbec požadováno/realizováno, nedojde-li k jejich objednání, resp. k uzavírání dílčích smluv (k tomu srov. bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Právě popsané je elementární vlastností rámcové dohody. Její podstatou je tedy skutečnost, že protiplnění nastává až při skutečné realizaci předmětu veřejné zakázky, ke kterému dochází až uzavřením konkrétní smlouvy na základě rámcové dohody. Pokud dodavatel realizuje předmět plnění veřejné zakázky, zadavatel za tuto realizaci poskytuje peněžní protiplnění, stejně tak i v opačném případě, když dodavatel pro zadavatele nevykonává plnění předmětu veřejné zakázky, nemůže očekávat ekvivalentní protiplnění ze strany zadavatele. Míra rizika je tak v těchto případech sdílená.

69.         Byť zadavatele ani žádného z pověřujících zadavatelů nezavazuje návrh smlouvy k odebírání jakéhokoli rozsahu služeb a návrh smlouvy navíc umožňuje čerpání služeb od jiných dodavatelů, což se může z pohledu potenciálního dodavatele jevit jako „nekomfortní“, neboť se jedná o relativně specializovanou veřejnou zakázku s poměrně vysokou předpokládanou hodnotou (cca 242 mil. Kč bez DPH), uvedené vychází z obecného principu rámcové dohody, jejíž vlastnosti smlouva v šetřeném případě vykazuje. Samotným uzavřením rámcové dohody nevzniká z pohledu dodavatele žádný právní nárok na plnění předmětu veřejné zakázky, resp. z pohledu zadavatele nevzniká žádná povinnost poptávat plnění pouze na základě rámcové dohody.

70.         Namítá-li navrhovatel, že není zřejmé, jaký bude postup zadavatele, Ministerstva kultury a Ministerstva průmyslu a obchodu, u nichž došlo dle navrhovatele v relativně nedávné době k zadání veřejných zakázek s obdobným plněním, v případě, že by se šetřenou veřejnou zakázku „nakonec podařilo zadat a do jaké míry budou poptávané služby skutečně na základě Smlouvy odebírány s ohledem na existenci jejich stávajících smluv“, pak k tomu Úřad nad rámec již výše uvedeného doplňuje, že bylo-li by vysoutěženo výhodnější plnění než dle stávajících smluv, lze s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou očekávat, že by zadavatel i pověřující zadavatelé, jakožto organizace veřejné správy, s ohledem na povinnost vynakládat veřejné prostředky hospodárně, účelně a efektivně v podstatě okamžitě (při zohlednění výpovědních lhůt jednotlivých služeb dle stávajících smluv[14]) přešli na čerpání služeb dle smlouvy uzavřené v tomto zadávacím řízení (resp. Úřadu není zřejmé, co by je mělo vést k jinému postupu). V této věci taktéž nelze přehlížet, že ustálená judikatura správních soudů stojí na názoru, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 179/2018-44 ze dne 25. 11. 2019); na takový vztah se pak v obecném pohledu vztahují zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nelze tedy rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají. Jinak řečeno, nelze bez dalšího spekulovat, že by zadavatel a pověřující zadavatelé – patrně z nějakého zlého úmyslu – i nadále čerpali poptávané služby dráže než za levnější ceny případně vysoutěžené v šetřeném zadávacím řízení.

71.         Nyní již Úřad přistoupí k posouzení merita námitek navrhovatele, tj. požadavku zadavatele na maximální hodnoty jednotkových nabídkových cen.

72.         Obecně lze konstatovat, že je právem zadavatele, aby v rámci nastavení zadávacích podmínek reflektoval své finanční možnosti a prostředky, které je ochoten a schopen za dodávané plnění vynaložit. Nelze tedy postup zadavatele, kdy tento ve vztahu k poptávanému předmětu plnění stanoví horní finanční hranici, za kterou je ochoten dodávané plnění odebírat, považovat za nesouladný se zákonem, např. za situace, kdy předpokládaná hodnota představuje i maximální cenovou nabídku. Ostatně v této věci lze odkázat na již existující rozhodovací praxi, kdy např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, konstatoval: „Jestliže zadavatel ještě před zahájením zadávacího řízení věděl podle rozpočtu na rok 2012, v jaké výši má k dispozici finanční prostředky na realizaci předmětné veřejné zakázky a měl zájem na realizaci této zakázky, měl možnost stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako cenu maximální a nepřekročitelnou.“

73.         Je logickým a racionálním počinem zadavatele, že předem avizuje, za kolik je schopen dodávané plnění odebírat, kdy de facto nemá smyslu soutěžit mezi nabídkami, které jdou nad finanční možnosti zadavatele, neboť tento by si nemohl za takové situace nabízené plnění dovolit. To, že lze celkovou nabídkovou cenu „zastropovat“, a to např. právě ve vztahu k určené předpokládané hodnotě, která bude zároveň představovat maximální přípustnou cenovou nabídku, lze dle názoru Úřadu plně aplikovat i v tomto konkrétním případě, kdy jsou stanoveny maximální finanční limity pro některé oceňované položky. Uvedený závěr Úřadu totiž vyplývá při posuzování jedinečného skutkového stavu v této věci i ze specifické povahy poptávaného předmětu plnění. Dle názoru Úřadu je v tomto případě potřeba akcentovat, že trh mobilních a datových služeb je specifický nejen co do struktury dodavatelů, ale i samotných služeb, což ostatně uvedl ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0055/2017/VZ-16894/2017/323/LVa ze dne 5. 6. 2017 i předseda Úřadu.

74.         Zadavatel poptává pro sebe a ostatní pověřující zadavatele v souhrnu mobilní telekomunikační a datové služby, avšak plnění se sestává ze služeb, které mohou de facto existovat samostatně. Za situace, kdy mohou být jednotlivé služby poskytovány izolovaně bez vazby na další poskytované plnění, tu Úřad akcentuje, že zadavatel a pověřující zadavatelé hodlají uzavřít smlouvu s vlastnostmi rámcové dohody, tudíž následná skladba dodávaného plnění bude záležet na jejich aktuálních potřebách, a dle názoru Úřadu je tak možno na každé takové plnění nahlížet do značné míry z pohledu ceny (hrazení nákladů ze strany objednatele/zadavatele) jako na nabídkovou cenu konkrétního celkového plnění, která se ve svém důsledku neliší např. od stanovené maximální ceny za provedení stavebních prací jako celku. Poptávanou službu např. v podobě „Datového tarifu s FUP 10 GB“ lze cenou vymezit jako celek bez ohledu na cenu „Tarifu s neomezeným vnitrostátním provozem“, stejně tak lze tuto službu samostatně odebírat a využívat bez vazby na další druh tarifu.

75.         Uvedl-li tedy zadavatel v rámci zadávacích podmínek předpokládaný objem poskytovaných služeb v kontextu měsíčního, příp. ročního plnění a toto předpokládané plnění požadoval rovněž ocenit (při zohlednění požadavku maximálních cen) pro účely hodnocení nabídek, shledává Úřad takový postup za srozumitelný a souladný se zákonem, neboť dodavatelé byli předem seznámeni s očekávaným množstvím odebíraného plnění a pro účely hodnocení se tak jednalo o ocenění modelového příkladu. V právě popsaném kontextu pak nedává valného smyslu stanovovat maximální cenu za celý model, protože ta by nic nevypovídala o tom, kolik bude nakonec zadavatel za odebírané plnění skutečně platit. Stanovit maximální hranice nabídkových cen má pro zadavatele ekonomický smysl toliko k jednotlivým službám, které mohou být samostatně poptávány.

76.         Vzhledem k charakteru zadavatele a poptávaných služeb je zřejmé, že rozsah plnění může kolísat v návaznosti na potřeby zadavatele(ů), nicméně nejedná se dle názoru Úřadu o žádný exces, nýbrž o jev, který je s poskytováním těchto služeb úzce spjatý, zejm. pak jsou-li poskytovány subjektu jako je zadavatel (a pověřující zadavatelé). Zajisté je snahou zadavatele, aby jím byl pro účely uzavření smlouvy kvalifikovaně uveden rozsah požadovaného, resp. předpokládaného plnění, aby podané nabídky co nejvěrněji reflektovaly jeho potřeby, a tedy tomu mohla být uzpůsobena i jejich cenotvorba, neboť v opačném případě by samotný proces zadávání pozbýval smyslu. Úřadu se jeví absurdním, že by zadavatel dobrovolně zadával veřejnou zakázku, o které by předem věděl, že nemá odraz v jeho potřebách a finančních možnostech.

77.         Lze tedy zrekapitulovat, že zadavatel sice výslovně neomezil celkovou cenu veřejné zakázky, ale jednotlivou cenu služeb (které i samostatně představují určitý celek, jenž lze samostatně ocenit a plnit), ze kterých se celkové plnění sestává, neboť jednotlivé plnění zadavatel může, a vzhledem k jejich povaze i bude, samostatně poptávat. Úřad si je v tomto ohledu samozřejmě vědom, že celková cena je do značné míry determinována tím, že většina oceňovaných položek má uvedenu maximální možnou přípustnou cenu, nicméně ani s přihlédnutím ke všem těmto okolnostem neshledává Úřad postup zadavatele problematickým či jakkoli negativně působícím na hospodářskou soutěž, popř. popírajícím základní zásady zadávacího řízení, zejména pak zásadu zákazu diskriminace; pokud by zadavatel stanovil maximální ceny skutečně pod úroveň, kterou by byl relevantní trh schopen akceptovat, neobdržel by logicky v rámci zadávacího řízení žádnou nabídku, což je skutečnost, která by šla toliko k jeho tíži (nebyla by spojena s žádným negativním důsledkem pro kteréhokoli dodavatele). Úřad je tedy názoru, že stanovil-li zadavatel maximální ceny ve vztahu k některým jednotlivým položkám (tj. vyjádřil maximální částku, kterou je ochoten za používanou službu platit; nejedná se o cenu pevnou, jak dovozuje navrhovatel, a § 116 odst. 4 zákona se tak v daném případě zcela jistě neuplatní), dodavatelé měli prostor v rámci tohoto limitu každou službu libovolně ocenit, avšak tak, aby celková cena za službu nepřekročila maximální zadavatelem stanovenou (akceptovatelnou) cenu. Ve svém výsledku se dle názoru Úřadu, vzhledem k druhu poptávaného plnění a skutečnosti, že zadavatel bude s vybraným dodavatelem uzavírat smlouvu s vlastnostmi rámcové dohody a až následně budou poskytovány konkrétní služby na základě aktuální potřeby jednotlivých zadavatelů, jedná o obdobnou situaci, jako by byla uvedena maximální možná cena plnění jako celku.

78.         Úřad tedy dospěl k závěru, že samotné stanovení požadavku na maximální hodnoty jednotkových nabídkových cen zadavatelem je souladné se zákonem. Pokud navrhovatel tvrdí, že zadavatelem stanovené maximální ceny jsou nereálné, resp. že jsou nižší než náklady navrhovatele na poskytování daných služeb, jedná se o tvrzení, které – ať již by bylo, či nebylo pravdivé – nemůže mít na učiněný závěr žádný vliv. Navrhovatel není nucen/povinen podat nabídku do zadávacího řízení (o to více za situace, kdy, jak sám uvádí, toho za současné ekonomické situace mající vliv na nákladovost jednotlivých poptávaných služeb není schopen). Zadavateli pak při stanovení takové zadávací podmínky nezbývá než čekat, zda je podmínka pro trh (rozumí se i pro jiné poskytovatele služeb než navrhovatele) akceptovatelná. Pokud nikoli (tj. pokud skutečně žádný z poskytovatelů není schopen za dané ceny služby poskytovat), neobdrží žádné nabídky (a pokud bude dané plnění skutečně potřebovat, bude nucen zahájit nové zadávací řízení se změněnými podmínkami). Pokud cenový strop pro některé dodavatele na trhu akceptovatelný bude, zadavatel získá plnění za jím požadovaných podmínek, přičemž skutečnost, že navrhovatel nebyl schopen takové cenové zadávací podmínce (která sama o sobě není diskriminační) dostát, nejde na vrub zadavatele, ale toliko na vrub cenové politiky a obecně obchodní „zdatnosti“ navrhovatele, resp. jejího nedostatku. Lapidárně řečeno má Úřad za to, že v principu je právem zadavatele stanovit maximální cenu, kterou je ochoten za určité plnění platit, přičemž odvrácenou stranou tohoto práva je riziko, že trh nebude takovou zadávací podmínku akceptovat a zadavatel neobdrží žádnou nabídku (a následně tedy žádné plnění). Zadávací podmínka v podobě stanovení maximální ceny má přitom specifické postavení, protože – na rozdíl od technických podmínek v užším smyslu vymezujících předmět plnění – nemůže mít diskriminační účinky, protože její splnění či nesplnění záleží, jak již bylo výše naznačeno, při presumpci poctivosti výlučně na obchodní zdatnosti dodavatele (její stanovení a priori nevylučuje žádné dodavatele ze soutěže o veřejnou zakázku).

79.         K tomu Úřad pro úplnost dodává, že tvrdí-li navrhovatel, že přípis Úřadu „Sdělení k dotazu“ ze 24. 4. 2023 potvrzuje argumentaci navrhovatele v tom smyslu, že „zadavatel tím, že limituje jednotkové ceny, nelimituje ‚nabídkovou cenu‘ Veřejné zakázky, ale nepřípustně zasahuje do cenotvorby dodavatelů“ (viz bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak s tímto se Úřad neztotožňuje. V rámci předmětného přípisu Úřad toliko reagoval na dotaz tazatelky, zda lze jednotkové ceny položek ve veřejných zakázkách, v nichž má dojít k uzavření rámcové dohody, chápat jako nabídkové ceny veřejné zakázky, které tedy nepodléhají ochraně informací dle § 218 zákona. Úřad pouze v obecné rovině uvedl, že „[v]ýkladem ZZVZ lze (…) obecně dovodit že nabídková cena představuje cenu plnění nabízenou dodavatelem v jeho nabídce, která způsobem určeným zadavatelem v zadávacích podmínkách vstupuje do procesu hodnocení. (…) Zadavatel přitom může v zadávací dokumentaci operovat s různými koncepty nabídkové ceny; ve vztahu k zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody se může jednat např. o cenu jednotkovou či o cenu celkovou. Z uvedeného je tedy patrné, že obsah pojmu ‚nabídková cena‘ určuje částečně i sám zadavatel, když v zadávacích podmínkách stanoví, co bude za nabídkovou cenu považovat, resp. který číselný údaj bude vstupovat do procesu hodnocení, a jak. (…) Pojem ‚nabídková cena‘ je proto třeba vykládat vždy individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané situace a k základním zásadám zadávání veřejných zakázek, potažmo ke smyslu a účelu ZZVZ.“. Tato odpověď se však s podstatou řešené námitky navrhovatele míjí. Úřad v tomto případě neposuzuje, zda zadavatel „zastropoval“ nabídkovou cenu (tj. cenu, která bude předmětem hodnocení), ale zda se „zastropováním“ cen jednotlivých služeb nedopustil porušení zákona, zejména pak základních zásad. Pro přehlednost Úřad ve stručnosti opakuje, že dospěl k závěru, že charakter plnění (ve smyslu samostatně poptávaných dílčích služeb v předem ne zcela odhadnutelné struktuře) je takový, že odůvodňuje stanovení maximálních cen na úrovni jednotlivých služeb (bez ohledu na to, že předmětem hodnocení je modelová cena za předpokládaný rozsah plnění).

80.         Navrhovatel dále rozporuje, že zadávací podmínky, resp. návrh smlouvy neobsahuje inflační doložku či jiný mechanismus, který by reagoval na růst cen vstupů (elektrické energie).

81.         V této souvislosti Úřad uvádí, že si je vědom toho, že v důsledku změn na trhu způsobených válkou na Ukrajině v počátečních měsících docházelo k podstatnému nárůstu cen dodávek elektrické energie (v současné době však již dochází k postupnému poklesu těchto cen). Úřad však považuje za nutné upozornit (s odkazem např. na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0230/2022/VZ potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0112/2022/VZ), že je pouze na zadavatelích, jakým způsobem budou danou situaci při zadávání veřejných zakázek zohledňovat, a to zejména s přihlédnutím k jejich reálným finančním možnostem. Ačkoli lze obecně konstatovat, že je vhodné zakotvit do smlouvy na veřejnou zakázku takové mechanismy, které budou v průběhu realizace veřejné zakázky umožňovat pružně reagovat na změny na trhu (například právě prostřednictvím inflační doložky), je vždy na zvážení zadavatele, zda tyto mechanismy přijme či nikoli. Pokud se zadavatel, stejně jako v šetřeném případě, rozhodne po zvážení všech okolností tyto mechanismy nepřijmout, pak je to pouze jeho obchodní rozhodnutí a tento postup není možné považovat za rozporný se zákonem. K tomu lze doplnit, že pokud by v šetřeném případě nastala situace, kdy by již vybraný dodavatel nebyl schopen poskytovat (některé) služby za vysoutěžené ceny, smluvní podmínky např. umožňují vypovědět poskytování jednotlivé dílčí služby (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí), popř. celou smlouvu bez udání důvodu (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

82.         Lze shrnout, že realizací šetřeného zadávacího řízení se zadavatel snaží docílit získání plnění pro sebe a pověřující zadavatele za co nejnižší možnou cenu, což je s ohledem na to, že tito nakládají s veřejnými prostředky, a jsou tak v tomto smyslu vázáni i jinými právními předpisy (nejenom zákonem), zcela pochopitelné. V tomto kontextu Úřad reflektoval, že při stanovení požadavku na maximální hodnoty jednotkových nabídkových cen zadavatel vycházel z jemu dostupných informací (zejména stávajících smluv). Byť Úřad chápe, že některým dodavatelům (vč. navrhovatele) se může jevit daná podmínka s ohledem např. na jejich obchodní strategii problematickou, nelze spatřovat rozpor se zákonem v jednání zadavatele vedeném úmyslem získat co nejvýhodnější (nejlevnější) nabídku. Samozřejmě může nastat i situace, jak již bylo uvedeno výše, že zadavatel v rámci zadávacího řízení neobdrží žádnou nabídku, nicméně byl by to právě zadavatel, který by v případném „opakujícím se“ zadávacím řízení měl při přípravě zadávacích podmínek více reflektovat aktuální situaci na relevantním trhu. Existuje-li však dodavatel, který je ochoten zadavateli poskytnout plnění za daných zadávacích podmínek i přes sníženou či minimální možnost generování zisku, nelze zadavateli vytýkat, že dané plnění získal za co nejnižší (jím akceptovatelnou) cenu, čemuž mohou bezesporu napomoci právě stanovené maximální hodnoty jednotkových nabídkových cen. Ostatně zákonnost takového postupu Úřad aproboval již dříve v rámci své rozhodovací praxe (např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0194/2017/VZ-20067/2017/533/BKu ze dne 4. 7. 2017). S ohledem na vše shora uvedené bylo tedy možné posoudit souladnost postupu zadavatele se zákonem v šetřeném případě toliko na základě samotných zadávacích podmínek veřejné zakázky. Úřad tak již nepřistoupil k provedení důkazů navrhovaných jak navrhovatelem, jež jsou shrnuty v bodě 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí (dokumentace o zadávacím řízení „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb 2022+“, články „Čeští operátoři hrozí zdražováním kvůli energiím. První začal T-Mobile“ a „Vodafone zdražil, ale přesto nabízí jeden z nejlevnějších tarifů vůbec“, zadání zpracování znaleckého posudku), tak zadavatelem, jež jsou shrnuty v bodě 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí, neboť jejich provedení by na učiněných závěrech nemohlo ničeho změnit.

83.         S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.  

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo financí, Letenská 525/15, 118 00 Praha 1

2.             INDOC s.r.o., U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupné na https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/cesti-operatori-hrozi-zdrazovanim-kvuli-energiim-prvni-zacal-t-mobile-1394221.

[2] Dostupné na https://smartmania.cz/vodafone-zdrazil-ale-presto-nabizi-jeden-z-nejlevnejsich-tarifu-vubec/.

[3] Dostupné na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/24099901?backlink=qd5v0

[4] Dostupné na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/8379943?backlink=5746d

[5] Dostupné na https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-21-V00012983

[6] Dostupné na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/24059329?backlink=5rjk8

[7] Dostupné na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/22739369?backlink=n7mle

[8] Dostupné na https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/ a https://www.eex.com/en/market-data/power/futures#%7B%22snippetpicker%22%3A%22EEX-PXE%20Czech%20Power%20Futures%22%7D

[9] Dostupné na https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/mobile-and-fixed-broadband-prices-europe-2021

[10] Úřad cituje z nejaktuálnější verze předmětné přílohy zadávací dokumentace (tj. ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 24. 3. 2023).

[11] Např. zaměstnavatelem nepovolené volání na zpoplatněné linky

[12] Fair User Policy (limit na přenos dat)

[13] K tomu Úřad pouze pro úplnost poznamenává, že si je vědom nejnovější rozhodovací praxe ohledně rámcových dohod, konkrétně pak rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0031/2023/VZ, č. j. ÚOHS-15685/2023/161 ze dne 27. 4. 2023, v němž bylo konstatováno, že striktně vyžadovat v případě rámcových dohod, aby jejich podmínky obsahovaly předpokládané množství nebo předpokládanou hodnotu, jakož i nejvyšší množství nebo nejvyššího hodnotu výrobků, které mají být dodány na základě rámcové dohody, jde nad rámec zákona i evropských směrnic.

[14] Např. dle čl. 2. „Doba a způsob plnění“ odst. 11 smlouvy č. 21/906/0009 uzavřené mezi zadavatelem a společností T-Mobile Czech Republic a.s. a smlouvy č. MK 75040/2021 OE uzavřené mezi Ministerstvem kultury a společností Vodafone Czech Republic a.s. jsou smluvní strany „oprávněny vypovědět poskytování každé jednotlivé Služby s třicetidenní výpovědní dobou. Výpověď podle tohoto odstavce nemá vliv na platnost a dobu trvání Smlouvy.“.