číslo jednací: 34783/2023/500
spisová značka: S0559/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Sanace opatření a oprava škod nároží Objektu B Kramářovy vily, Gogolova 212/1, Praha 1 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 9. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0559.pdf 356 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0559/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-34783/2023/500 |
|
Brno 12. 9. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1,
v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 2 ze dne 20. 10. 2021 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 8. 6. 2021 s vybraným dodavatelem – MIDE - Dědek, s.r.o., IČO 24795011, se sídlem Nevanova 1079/23, 163 00 Praha 6 – na realizaci veřejné zakázky „Sanace opatření a oprava škod nároží Objektu B Kramářovy vily, Gogolova 212/1, Praha 1“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2021 pod ev. č. Z2021-008003, ve znění pozdější opravy,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že v souvislosti s uzavřením Dodatku č. 2 ze dne 20. 10. 2021 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 8. 6. 2021 s vybraným dodavatelem – MIDE - Dědek, s.r.o., IČO 24795011, se sídlem Nevanova 1079/23, 163 00 Praha 6 – na realizaci veřejné zakázky „Sanace opatření a oprava škod nároží Objektu B Kramářovy vily, Gogolova 212/1, Praha 1“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2021 pod ev. č. Z2021-008003, ve znění pozdější opravy, nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek č. 2 včetně jeho přílohy podléhající povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 19. 11. 2021, přičemž předmětný dodatek č. 2 cit. obviněný uveřejnil v registru smluv dne 21. 10. 2021, avšak v neúplném znění, bez jeho přílohy v podobě změnového listu č. 07, přičemž přílohu předmětného dodatku uveřejnil v registru smluv až dne 19. 5. 2023.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ukládá
pokuta ve výši 2 000,- Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 8. 6. 2021 Smlouvu o dílo č. 21/079-0 (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – MIDE - Dědek, s.r.o., IČO 24795011, se sídlem Nevanova 1079/23, 163 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Sanace opatření a oprava škod nároží Objektu B Kramářovy vily, Gogolova 212/1, Praha 1“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2021 pod ev. č. Z2021-008003, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dne 20. 10. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 2“).
3. Z dodatku č. 2 vyplývá, že jeho nedílnou součástí je příloha „Změnový list č. 07“ (dále jen „příloha dodatku č. 2“ nebo „změnový list č. 7“).
4. Dne 21. 10. 2021 obviněný uveřejnil v registru smluv dodatek č. 2 v částečném znění, přičemž v úplném znění obviněný uveřejnil dodatek č. 2 včetně změnového listu č. 7 v registru smluv až dne 19. 5. 2023.
5. Dne 25. 10. 2021 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele[1] dodatek č. 2 pouze v částečném znění, neboť jeho příloha zde nebyla doposud uveřejněna.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[2] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 9. 6. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
10. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“), se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika.
11. Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.
12. Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv do registru smluv.
13. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
Zjištěné skutečnosti
14. Dne 8. 6. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.
15. Předmětem smlouvy o dílo je dle jejího čl. II „Předmět díla“ odst. 1 provedení stavebních prací spočívajících v sanaci a opravě nároží objektu B Kramářovy vily včetně opravy jeho staticky narušených základových konstrukcí, opravy vjezdové brány do areálu a provedení opravy stávající části kanalizace.
16. Dle článku V. „Cena a platební podmínky” odst. 1 smlouvy o dílo činila celková cena díla 6 318 408,42 Kč bez DPH.
17. Dne 23. 9. 2021 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, kterým došlo ke změně rozsahu stavebních prací (vícepráce a méněpráce) a celková cena díla byla v důsledku této změny navýšena na částku 7 751 209,05 Kč bez DPH.
18. Následně dne 20. 10. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, který upravuje „změny (vícepráce), jejichž potřeba vznikla během plnění předmětu smlouvy a nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách pro předmět smlouvy a jsou podrobně popsány ve změnovém listu č. 07.“ Na základě dodatku č. 2 byla celková cena díla navýšena na částku 7 797 779,01 Kč bez DPH (9 435 312,60 Kč vč. DPH).
19. Z článku IV. „Závěrečná ustanovení“ odst. 5 dodatku č. 2 pak vyplývá, že jeho nedílnou součástí je příloha, a to změnový list č. 7.
20. Dne 21. 10. 2021 obviněný uveřejnil v registru smluv dodatek č. 2 v částečném znění, neboť jeho příloha zde nebyla uveřejněna. Následně jej obviněný opětovně uveřejnil v registru smluv dne 19. 5. 2023, a to již včetně změnového listu č. 7.
21. Úřad ověřil, že dne 25. 10. 2021 byl dodatek č. 2 uveřejněn také na profilu zadavatele, avšak bez přílohy. Kompletní znění dodatku č. 2 včetně jeho přílohy obviněný na profilu zadavatele doposud neuveřejnil.
Právní posouzení
22. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s úpravou uveřejňování smluv v registru smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
23. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
24. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
25. Úřad uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek, a to zejména umožněním, resp. usnadněním veřejného dohledu nad postupy zadavatelů při nakládání s veřejnými prostředky.
26. K samotnému významu uveřejňovacích povinností zadavatelů Úřad dále uvádí, že ačkoliv obecně neuveřejnění jednotlivých zákonem požadovaných dokumentů a informací po uzavření smlouvy není s to ovlivnit průběh nebo výsledek samotného zadávacího procesu a v přeneseném slova smyslu ani soutěž mezi dodavateli, nelze automaticky dospět k závěru, že v takovém případě jednání zadavatele v rozporu se zákonem nenarušilo některý z principů, na kterých veřejné zadávání, a tedy i vynakládání veřejných finančních prostředků, stojí. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o jeho průběhu. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají za cíl především umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností). Ustanovení § 219 odst. 1 zákona ukládá veřejnému zadavateli uzavírajícímu smlouvu, jejíž cena přesahuje 500 000,- Kč bez DPH, povinnost takovou smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele (a to celé znění smlouvy, tedy samotný text smlouvy a rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy[3]), a to do 30 dnů od jejich uzavření.
27. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
28. Úřad uvádí, že obviněný v šetřeném případě uzavřel smlouvu o dílo na veřejnou zakázku dne 8. 6. 2021 s celkovou cenou za předmětné plnění ve výši 6 318 408,42 Kč bez DPH, přičemž k této smlouvě o dílo byl následně uzavřen dodatek č. 2, a to dne 20. 10. 2021. Úřad pak v tomto řízení o přestupku přezkoumává otázku nedodržení uveřejňovací povinnosti obviněného v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 k výše uvedené smlouvě o dílo, k čemuž uvádí následující.
29. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 219 odst. 1 zákona byl zadavatel povinen uveřejnit celé znění předmětného dodatku č. 2 včetně jeho přílohy na profilu zadavatele do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 19. 11. 2021.
30. Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný na svém profilu uveřejnil dne 25. 10. 2021 dodatek č. 2 bez jeho přílohy.
31. Následně Úřad ověřil, zda obviněný v případě šetřeného dodatku č. 2 naplnil výjimku dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, a tedy zda předmětný dodatek zadavatel uveřejnil v registru smluv. Podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona platí, že povinnost uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele se neuplatní, pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv.
32. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 5 odst. 2 zákona o registru smluv ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o registru smluv pak osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (tedy i obviněný) nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu nebo dodatek (resp. elektronický obraz jejich textového obsahu, jenž musí odpovídat smluvními stranami uzavřené smlouvě nebo dodatku jako celku, tedy jejich úplnému znění včetně všech jejích součástí, např. obchodních podmínek, na které smlouva nebo dodatek odkazují, a příloh) správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy nebo dodatku. Správce registru smluv pak uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
33. Ve vztahu k povinnosti uveřejňovat v registru smluv kromě samotné smlouvy rovněž její dodatky Úřad uvádí, že zákon o registru smluv v § 8 odst. 3 výslovně upravuje povinnost uveřejňování dodatků pouze ve vztahu k dodatkům uzavřeným po nabytí účinnosti zákona o registru smluv ke smlouvám uzavřeným přede dnem nabytí účinnosti zákona o registru smluv, přičemž právní úpravu ve vztahu k povinnosti uveřejňování dodatků ke smlouvám uzavřeným po dni nabytí účinnosti zákona o registru smluv citovaný zákon o registru smluv neobsahuje. V této souvislosti však Úřad odkazuje na Metodický návod Ministerstva vnitra České republiky k aplikaci zákona o registru smluv, dle něhož by měl povinný subjekt uveřejňovat veškeré dodatky k již uveřejněné smlouvě (tedy i dodatky ke smlouvám uzavřeným po dni nabytí účinnosti zákona o registru smluv), neboť tyto dodatky sdílí osud uzavřené smlouvy a jsou její součástí. Nad rámec toho Úřad uvádí, že pokud by zadavatel nepostupoval podle výjimky upravené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona a uveřejňoval by dodatky k uzavřené smlouvě na svém profilu, měl by v takovém případě s ohledem na znění ustanovení § 219 odst. 1 zákona povinnost uveřejnit na profilu jak smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, tak všechny její změny a dodatky. K tomu Úřad dodává, že smyslem právní úpravy výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona je zamezit duplicitnímu uveřejňování dokumentů jak na profilu zadavatele, tak v registru smluv, přičemž pokud by zadavatel nebyl povinen v režimu zákona o registru smluv uveřejňovat všechny dodatky ke smlouvě (jako je tomu v případě uveřejňování v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, kde je tato povinnost výslovně stanovena) a využil by výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, mohlo by dojít k situaci, že některé dodatky ke smlouvě by nebyly uveřejněny vůbec a zadavatel by v takovém případě nepostupoval nezákonně. Takový výklad však Úřad nepovažuje za správný, neboť v případě neuveřejnění veškerých dodatků by nedošlo k naplnění smyslu uveřejňovacích povinností zadavatele v podobě zajištění transparentnosti vynakládání veřejných prostředků ve vztahu k těmto dodatkům. Úřad proto konstatuje, že zadavatel je v případě aplikace výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona povinen uveřejnit v registru smluv veškeré dodatky k již uzavřené smlouvě na veřejnou zakázku. Nad rámec toho Úřad dodává, že zadavatel je povinen v případě uveřejňování smlouvy či jejího dodatku v registru smluv v zásadě uveřejnit tuto smlouvu či dodatek v úplném znění, tedy včetně všech případných příloh, které jsou jejich nedílnou součástí, nespadá-li některá z příloh pod výjimku z povinnosti uveřejnění stanovenou v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.
34. Úřad na základě výše uvedeného shrnuje, že výjimce dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona lze tedy rozumět tak, že jsou-li smlouva nebo dodatek uveřejněny v registru smluv, není nutné je uveřejňovat na profilu zadavatele.
35. S ohledem na výše uvedené by tedy v šetřené věci došlo ke splnění předmětné povinnosti, resp. by byla naplněna výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona v případě dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku zasláním celého znění dodatku č. 2 včetně jeho příloh správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv nejpozději dne 19. 11. 2021.
36. Úřad ověřil, zda obviněný uveřejnil předmětný dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku v registru smluv, přičemž dle údajů uvedených v registru smluv činí ve vztahu k předmětnému dodatku níže uvedené závěry.
37. Z registru smluv vyplývá, že dodatek č. 2 byl v tomto registru uveřejněn dne 21. 10. 2021 v částečném znění, neboť jeho příloha zde nebyla uveřejněna. Přílohu předmětného dodatku uveřejnil obviněný v registru smluv až dne 19. 5. 2023, ačkoliv byl povinen odeslat úplné znění dodatku č. 2 včetně jeho přílohy správci registru k uveřejnění nejpozději dne 19. 11. 2021.
38. Na základě výše uvedeného tedy Úřad shrnuje, že obviněný uveřejnil výše uvedený dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku ve lhůtě pouze v částečném znění, neboť společně s ním neuveřejnil jeho přílohu v podobě změnového listu. Úřad na tomto místě opakovaně akcentuje, že zadavatel je povinen uveřejňovat dodatky k uzavřené smlouvě v úplném znění, tedy včetně všech příloh, které jsou jeho nedílnou součástí. Úřad v této souvislosti rovněž odkazuje na odst. 5. článku IV. předmětného dodatku č. 2, v němž bylo smluvními stranami výslovně ujednáno, že nedílnou součástí tohoto dodatku je změnový list č. 7. Obviněný měl tedy povinnost v registru smluv uveřejnit kompletní znění uvedeného dodatku, a to včetně jeho přílohy.
39. Jedinou výjimku z povinnosti uveřejnit veškeré přílohy dodatku ke smlouvě upravuje § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, dle něhož se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet. Úřad proto ověřil, zda nelze obviněným včas neuveřejněnou přílohu předmětného dodatku v podobě změnového listu podřadit pod výše uvedenou výjimku z povinnosti uveřejnění v registru smluv.
40. Za účelem posouzení možné podřaditelnosti změnového listu k předmětnému dodatku pod výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv Úřad vycházel z obsahu uvedeného dokumentu, přičemž konstatuje, že předmětný změnový list č. 7 obsahuje jednak obecné identifikační údaje (označení změnového listu, název stavby, údaje o objednateli, zhotoviteli, projektantovi, technickém dozoru), dále informace ohledně schvalovacího procesu prováděných změn (údaje týkající se potvrzení a odsouhlasení rozsahu a ceny změnového listu příslušnými osobami), určení finanční částky nákladů na změnu dle změnového listu a rovněž textovou část obsahující slovní odůvodnění prováděných změn a popis změny. Dle Úřadu, jak vyplývá z výše uvedeného popisu, daný změnový list obsahoval mimo jiné rovněž textovou část se zdůvodněním prováděných změn. K tomu Úřad uvádí, že výše zmíněná textová část změnového listu obsahuje popis a zdůvodnění nutnosti provedení příslušné změny, přičemž na základě tohoto zdůvodnění může následně dojít ke kontrole ze strany široké veřejnosti např. ve vztahu k naplnění důvodů pro postup zadavatele podle § 222 zákona upravujícího změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. K tomu Úřad dodává, že výše uvedené zdůvodnění prováděné změny nebylo vtěleno přímo do předmětného dodatku, nýbrž bylo obsaženo pouze ve zmíněné příloze v podobě změnového listu č. 7, tudíž veřejnost se s těmito informacemi v případě včasného nezveřejnění uvedené přílohy nemohla seznámit.
41. K tomu Úřad dokládá rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 94/2021–50 ze dne 12. 7. 2023, který se problematikou uveřejňování změnových listů ve světle registru smluv zabývá a uvádí se v něm mj. následující: »Cílem zákona o registru smluv dle závěrů Ústavního soudu je „zajištění transparentnosti vybraných smluv, jejichž alespoň jednou smluvní stranou je některý z dotčených subjektů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (a na které zároveň nedopadají shora rozebrané výjimky). Protože tyto subjekty zároveň, přinejmenším zčásti, nakládají s veřejnými finančními prostředky, tedy prostředky, které mají svůj původ ve veřejných rozpočtech, lze cíl zákona vymezit jako zajištění transparentnosti nakládání s veřejnými finančními prostředky prostřednictvím uveřejňování vybraných smluv, u nichž jednou ze smluvních stran je subjekt hospodařící alespoň zčásti s prostředky z veřejných rozpočtů. (…) Zákon o registru smluv tak posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti (mimo jiné) i efektivní kontrolu veřejné moci. (…) Z takto formulovaných znění jednotlivých dodatků nemůže být třetím osobám zřejmé, proč došlo ke změně výše schváleného rozpočtu a veřejnosti tak nebyla umožněna účinná kontrola vynakládání veřejných prostředků. Tu totiž bylo možné provést až po přečtení slovního odůvodnění jednotlivých změnových listů. (…) Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že jednotlivá odůvodnění změnových listů, která jsou nedílnou součástí dodatků č. 1, 3 a 4 k dříve uzavřené smlouvě o dílo, nelze podřadit pod pojem „způsob výpočtu jednotlivých cen“, neboť se nejedná o informace technického charakteru představující pouze matematický postup, na jehož základě dodavatel dospěl za použití jednotlivých cen za jednotku k celkové ceně za produkty či za službu. Odůvodnění změnových listů naopak podává (oproti neurčitému znění jednotlivých ustanovení uzavřených dodatků) klíčovou odpověď na otázku, proč došlo ke změně dříve schváleného rozpočtu sjednaného v původní smlouvě o dílo (…). Uveřejnění těchto informací bylo nezbytné pro účinnou kontrolu veřejnosti nad vynakládáním veřejných prostředků a je plně v souladu s cílem a účelem zákona o registru smluv. (…) Technické předlohy či návody jsou dokumenty technického rázu, jejichž uveřejnění není povinné (dobrovolné uveřejnění však není vyloučeno), neboť tyto dokumenty nijak nepřispívají ke zvýšení transparentnosti uzavřených smluv a nejsou potřebné pro účely kontroly ze strany veřejnosti nad vynakládáním veřejných prostředků. To ovšem není případ stěžovatelky a uvedených změnových listů, jak již bylo uvedeno výše.«.
42. Úřad tak uzavírá, že přílohu šetřeného dodatku č. 2 v podobě změnového listu nelze podřadit pod výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, neboť tato příloha dodatku obsahuje rovněž výše uvedenou část týkající se zdůvodnění prováděné změny, kterou nelze pod citovanou výjimku podřadit. Obviněný byl proto povinen uveřejnit v registru smluv v zákonem stanovené lhůtě nejen dodatek č. 2, nýbrž i jeho přílohu v podobě změnového listu č. 7.
43. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný neuveřejnil dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku v souladu se zákonem o registru smluv, neboť tento dodatek nebyl obviněným zaslán správci registru smluv k uveřejnění ve lhůtě podle zákona o registru smluv v kompletním znění, tedy včetně jeho přílohy podléhající povinnosti uveřejnění, a to i přestože obviněný následně v registru smluv přílohu dotčeného dodatku uveřejnil, avšak učinil tak opožděně, tj. až dne 19. 5. 2023. V daném případě proto nebyly naplněny podmínky pro aplikaci výjimky z povinnosti uveřejnění předmětného dodatku na profilu zadavatele stanovené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona.
44. Úřad tedy konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 dne 20. 10. 2021 ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 2 včetně jeho přílohy podléhající povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 19. 11. 2021, přičemž předmětný dodatek č. 2 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 21. 10. 2021, avšak bez jeho přílohy v podobě změnového listu č. 7, přičemž přílohu předmětného dodatku uveřejnil v registru smluv až dne 19. 5. 2023. S ohledem na výše uvedené důvody Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
45. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
46. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
47. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
48. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo, dle v té době platné právní úpravy[4] dne 5. 11. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 2 na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
49. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
50. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
51. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
52. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
53. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že v rámci polehčujících okolností přihlédl ke skutečnosti, že obviněný v zákonné lhůtě uveřejnil dodatek č. 2 alespoň v částečném znění. Negativní dopady jeho jednání byly tímto uveřejněním zmírněny, neboť možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela (tj. v plném rozsahu) zmařena, nikoli však odstraněny, neboť to byl právě změnový list č. 7, ze kterého bylo možno zjistit, jaké konkrétní změny zadavatel ve smlouvě na veřejnou zakázku připustil.
54. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
55. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
56. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nižší.
57. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
58. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
59. Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, k jehož spáchání došlo dne 20. 11. 2021, je v souběhu s následujícími přestupky
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 26. 5. 2021, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0457/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-25243/2023/500 ze dne 30. 6. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3000,- Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 3. 10. 2019, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0438/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-24663/2023/500 ze dne 28. 6. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 2000,- Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 3. 2. 2023, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0460/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-25487/2023/536 ze dne 4. 7. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5000,- Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 22. 12. 2022, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0291/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-19774/2023/500 ze dne 25. 5. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 30 000,- Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 7. 1. 2023, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0125/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-08281/2023/500 ze dne 27. 2. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3000,- Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 3. 5. 2018, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0216/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-14872/2023/500 ze dne 19. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 5. 12. 2018, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0253/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-17817/2023/536 ze dne 12. 5. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 18. 5. 2022, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0229/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-15888/2023/500 ze dne 27. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 1. 11. 2022, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0534/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-41583/2022/500 ze dne 23. 11. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč.
60. Uvedené skutečnosti tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.
61. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V případě organizační složky státu lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného subjektu by měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové organizační složky. Úřad dospěl k závěru, že stanovená výše pokuty není způsobilá negativně ovlivnit (ve smyslu paralýzy jeho činnosti) působení obviněného, který je organizační složkou České republiky, neboť ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s prostředky dalece přesahujícími 1 miliardu Kč.
62. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
63. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
64. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Česká republika – Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupné na https://zakazky.vlada.cz/.
[2] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[3] Srov. k tomu rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen je zveřejnit stejným způsobem, jako uzavřenou smlouvu.
[4] Do 15. 7. 2023 byla v platnosti právní úprava, podle níž by zadavatel povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření.
