číslo jednací: 42828/2023/500
spisová značka: S0634/2022/VZ

• Instance: I.
• Věc: Pořizování služeb souvisejících s těžbou dříví harvestorovou technologií a provádění činností souvisejících s těžbou dříví v období od 7. 4. 2021 do 31. 12. 2021
• Účastníci:
  1. PERPERUNA ECO, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2022
• Datum nabytí právní moci: 17. 11. 2023
• Související rozhodnutí: 24742/2023/161; 42828/2023/500

Spisová značka:  ÚOHS-S0634/2022/VZ
Číslo jednací:      ÚOHS-42828/2023/500		Brno  31. 10. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 3. 1. 2022 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – PERPERUNA ECO, s.r.o., IČO 28656504, se sídlem Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové, v této věci právně zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 6. 2022 advokátem JUDr. Martinem Janouškem, ev. č. ČAK 13141, advokátní kancelář ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,

ve věci možného spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, obviněným při pořizování služeb souvisejících s těžbou dříví harvestorovou technologií a provádění činností souvisejících s těžbou dříví v období od 7. 4. 2021 do 31. 12. 2021 mimo zadávací řízení jako veřejné zakázky malého rozsahu, a to na základě:

• objednávky ze dne 12. 4. 2021 vystavené dodavateli Roman Lankaš, IČO 40101312, se sídlem Škrdlovice 259, 529 21 Škrdlovice,
• objednávky ze dne 3. 5. 2021 (lokalita Vyšší Brod) vystavené dodavateli Adam Klement, IČO 73547506, se sídlem Chroboly 93, 384 04 Chroboly,
• objednávky ze dne 3. 5. 2021 (lokalita Loučovice) vystavené dodavateli Adam Klement, IČO 73547506, se sídlem Chroboly 93, 384 04 Chroboly,
• smlouvy o dílo č. SUB - 20 - 2021 uzavřené dne 1. 9. 2021 s dodavatelem Michal Kincl, IČO 64209601, se sídlem Javorník 52, 568 02 Javorník,
• smlouvy o dílo č. SUB - 19 - 2021 uzavřené dne 13. 9. 2021 s dodavatelem Pavel Citovský, IČO 73869457, se sídlem Národní 732/12, 795 01 Rýmařov,
• objednávky ze dne 13. 9. 2021 vystavené dodavateli Ing. Romana Smoleňáková, IČO 05874084, se sídlem Květušín 335, 382 29 Polná na Šumavě,
• smlouvy o dílo č. SUB - 23 - 2021 uzavřené dne 18. 10. 2021 s dodavatelem Jan Trubela, IČO 65933681, se sídlem Sídliště SNP 317, 384 02 Lhenice,
• smlouvy o dílo č. SUB - 21 - 2021 uzavřené dne 1. 11. 2021 s dodavatelem Miloslav Ondrašovič, IČO 45053952, se sídlem K Vltavě 322, 382 73 Vyšší Brod,
• smlouvy o dílo č. SUB - 22 - 2021 uzavřené dne 1. 11. 2021 s dodavatelem Petr Němec, IČO 04383231, U Stromovky 104, 381 01 Český Krumlov,
• objednávky ze dne 1. 11. 2021 vystavené dodavateli Jaroslav Pražák, IČO 05421608, se sídlem Obrataň 69, 394 12 Obrataň,
• objednávky ze dne 1. 12. 2021 vystavené dodavateli Jaroslav Pražák, IČO 05421608, se sídlem Obrataň 69, 394 12 Obrataň,

vydává toto:

usnesení:

Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0634/2022/VZ, které bylo zahájeno z moci úřední dne 3. 1. 2023 ve věci možného spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, obviněným  – PERPERUNA ECO, s.r.o., IČO 28656504, se sídlem Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové – tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období od 7. 4. 2021 do 31. 12. 2021 prostřednictvím objednávání služeb souvisejících s těžbou dříví harvestorovou technologií a provádění činností souvisejících s těžbou dříví na základě:

• objednávky ze dne 12. 4. 2021 vystavené dodavateli Roman Lankaš, IČO 40101312, se sídlem Škrdlovice 259, 529 21 Škrdlovice,
• objednávky ze dne 3. 5. 2021 (lokalita Vyšší Brod) vystavené dodavateli Adam Klement, IČO 73547506, se sídlem Chroboly 93, 384 04 Chroboly,
• objednávky ze dne 3. 5. 2021 (lokalita Loučovice) vystavené dodavateli Adam Klement, IČO 73547506, se sídlem Chroboly 93, 384 04 Chroboly,
• smlouvy o dílo č. SUB - 20 - 2021 uzavřené dne 1. 9. 2021 s dodavatelem Michal Kincl, IČO 64209601, se sídlem Javorník 52, 568 02 Javorník,
• smlouvy o dílo č. SUB - 19 - 2021 uzavřené dne 13. 9. 2021 s dodavatelem Pavel Citovský, IČO 73869457, se sídlem Národní 732/12, 795 01 Rýmařov,
• objednávky ze dne 13. 9. 2021 vystavené dodavateli Ing. Romana Smoleňáková, IČO 05874084, se sídlem Květušín 335, 382 29 Polná na Šumavě,
• smlouvy o dílo č. SUB - 23 - 2021 uzavřené dne 18. 10. 2021 s dodavatelem Jan Trubela, IČO 65933681, se sídlem Sídliště SNP 317, 384 02 Lhenice,
• smlouvy o dílo č. SUB - 21 - 2021 uzavřené dne 1. 11. 2021 s dodavatelem Miloslav Ondrašovič, IČO 45053952, se sídlem K Vltavě 322, 382 73 Vyšší Brod,
• smlouvy o dílo č. SUB - 22 - 2021 uzavřené dne 1. 11. 2021 s dodavatelem Petr Němec, IČO 04383231, U Stromovky 104, 381 01 Český Krumlov,
• objednávky ze dne 1. 11. 2021 vystavené dodavateli Jaroslav Pražák, IČO 05421608, se sídlem Obrataň 69, 394 12 Obrataň,
• objednávky ze dne 1. 12. 2021 vystavené dodavateli Jaroslav Pražák, IČO 05421608, se sídlem Obrataň 69, 394 12 Obrataň,

zadal výše vymezené nadlimitní veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, se podle § 257 písm. f) citovaného zákona zastavuje, neboť v předmětném řízení o pokračování v přestupku nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 citovaného zákona.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

1.             Obviněný – PERPERUNA ECO, s.r.o., IČO 28656504, se sídlem Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové, v této věci právně zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 6. 2022 advokátem JUDr. Martinem Janouškem, ev. č. ČAK 13141, advokátní kancelář ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – při pořizování služeb souvisejících s těžbou dříví harvestorovou technologií a provádění činností souvisejících s těžbou dříví v období od 7. 4. 2021 do 31. 12. 2021 mimo zadávací řízení jako veřejné zakázky malého rozsahu, a to na základě:

• objednávky ze dne 12. 4. 2021 vystavené dodavateli Roman Lankaš, IČO 40101312, se sídlem Škrdlovice 259, 529 21 Škrdlovice (dále jen „Roman Lankaš“) (dále jen „veřejná zakázka č. 1“),
• objednávky ze dne 3. 5. 2021 (lokalita Vyšší Brod) vystavené dodavateli Adam Klement, IČO 73547506, se sídlem Chroboly 93, 384 04 Chroboly (dále jen „Adam Klement“) (dále jen „veřejná zakázka č. 2“),
• objednávky ze dne 3. 5. 2021 (lokalita Loučovice) vystavené dodavateli Adam Klement (dále jen „veřejná zakázka č. 3“),
• smlouvy o dílo č. SUB - 20 - 2021 uzavřené dne 1. 9. 2021 s dodavatelem Michal Kincl, IČO 64209601, se sídlem Javorník 52, 568 02 Javorník (dále jen „Michal Kincl“) (dále jen „veřejná zakázka č. 4“),
• smlouvy o dílo č. SUB - 19 - 2021 uzavřené dne 13. 9. 2021 s dodavatelem Pavel Citovský, IČO 73869457, se sídlem Národní 732/12, 795 01 Rýmařov (dále jen „Pavel Citovský“) (dále jen „veřejná zakázka č. 5“),
• objednávky ze dne 13. 9. 2021 vystavené dodavateli Ing. Romana Smoleňáková, IČO 05874084, se sídlem Květušín 335, 382 29 Polná na Šumavě (dále jen „Romana Smoleňáková“) (dále jen „veřejná zakázka č. 6“),
• smlouvy o dílo č. SUB - 23 - 2021 uzavřené dne 18. 10. 2021 s dodavatelem Jan Trubela, IČO 65933681, se sídlem Sídliště SNP 317, 384 02 Lhenice (dále jen „Jan Trubela“) (dále jen „veřejná zakázka č. 7“),
• smlouvy o dílo č. SUB - 21 - 2021 uzavřené dne 1. 11. 2021 s dodavatelem Miloslav Ondrašovič, IČO 45053952, se sídlem K Vltavě 322, 382 73 Vyšší Brod (dále jen „Miloslav Ondrašovič“) (dále jen „veřejná zakázka č. 8“),
• smlouvy o dílo č. SUB - 22 - 2021 uzavřené dne 1. 11. 2021 s dodavatelem Petr Němec, IČO 04383231, U Stromovky 104, 381 01 Český Krumlov (dále jen „Petr Němec“) (dále jen „veřejná zakázka č. 9“),
• objednávky ze dne 1. 11. 2021 vystavené dodavateli Jaroslav Pražák, IČO 05421608, se sídlem Obrataň 69, 394 12 Obrataň (dále jen „Jaroslav Pražák“) (dále jen „veřejná zakázka č. 10“),
• objednávky ze dne 1. 12. 2021 vystavené dodavateli Jaroslav Pražák (dále jen „veřejná zakázka č. 11“).

2.             Z dokumentace související s předmětnými veřejnými zakázkami vyplývá, že zadavatel v období 7. 4. 2021 – 31. 12. 2021 pořizoval služby související s těžbou dříví harvestorovou technologií a provádění činností souvisejících s těžbou dříví (dále jen „těžební práce“).  Realizace plnění těchto služeb probíhala na základě uzavřených smluv a objednávek, přičemž byla fakturována po jednotlivých měsících. Všechny smlouvy a objednávky uzavíral zadavatel přímo s jednotlivými dodavateli, tj. bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“).

3.             Z dokumentace poskytnuté Úřadu zadavatelem v souvislosti s šetřenými veřejnými zakázkami vyplývá, že pro zadavatele byly v období 7. 4. 2021 – 31. 12. 2021 na základě veřejných zakázek č. 1 – 11 provedeny těžební práce v následujícím rozsahu:

Tabulka č. 1 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 1 – dodavatel Roman Lankaš:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení[1]	Cena bez DPH
Landštejn, Řevničov	duben	112021	30. 4. 2021	14. 5. 2021	16 500 Kč
Řevničov, Klášterec nad Ohří, Valkeřice, Stříbrná	květen	122021	31. 5. 2021	15. 6. 2021	29 700 Kč
Stříbrná, Nový Bor	červen	142021	30. 6. 2021	14. 7. 2021	64 000 Kč
Nový Bor, Seč, Rumburk, Obrataň	červenec	152021	31. 7. 2021	14. 8. 2021	69 300 Kč
Obrataň, Seč	srpen	172021	31. 8. 2021	14. 9. 2021	56 100 Kč
Děčín, Seč	září	202021	30. 9. 2021	14. 10. 2021	29 700 Kč
Seč, Kardašova Řečice	říjen	212021	31. 10. 2021	14. 11. 2021	39 600 Kč
Kardašova Řečice	listopad	222021	30. 11. 2021	14. 12. 2021	82 500 Kč
Kardašova Řečice	prosinec	232021	31. 12. 2021	14. 1. 2022	56 100 Kč
Celkem					443 500 Kč

Tabulka č. 2 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 2 – dodavatel Adam Klement:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Vyšší Brod	květen	034030_2021_V.	31. 5. 2021	30. 6. 2021	485 383,10 Kč
Celkem					485 383,10 Kč

Tabulka č. 3 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 3 – dodavatel Adam Klement:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Loučovice	květen	034030_2021_V.	31. 5. 2021	30. 6. 2021	142 496,00 Kč
Loučovice	červen	034030_2021_VI.	30. 6. 2021	30. 7. 2021	324 172,50 Kč
Celkem					466 668,50 Kč

Tabulka č. 4 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 4 – dodavatel Michal Kincl:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Svitavy (Kukle)	září	034002_2021_IX.	30. 9. 2021	30. 10. 2021	219 920,30 Kč
Svitavy (Kukle)	říjen	034002_2021_X.	31. 10. 2021	30. 11. 2021	330 568,10 Kč
Svitavy (Kukle)	listopad	034002_2021_XI.	30. 11. 2021	30. 12. 2021	245 168,40 Kč
Svitavy (Kukle)	prosinec	034002_2021_XII.	31. 12. 2021	30. 1. 2022	90 200,40 Kč
Celkem					885 857,20 Kč

Tabulka č. 5 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 5 – dodavatel Pavel Citovský:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Pelhřimov	září	034028_2021_IX.	30. 9. 2021	30. 10. 2021	165 223,90 Kč
Jindřichův Hradec	listopad	034028_2021_XI.	30. 11. 2021	30. 12. 2021	248 805,60 Kč
Jindřichův Hradec	prosinec	034028_2021_XII.	31. 12. 2021	30. 1. 2022	140 404,90 Kč
Celkem					554 434,40 Kč

Tabulka č. 6 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 6 – dodavatel Romana Smoleňáková:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Loučovice	září	2021002	30. 9. 2021	14. 10. 2021	15 750 Kč
Loučovice	říjen	2021003	2. 11. 2021	14. 11. 2021	10 500 Kč
Celkem					26 250 Kč

Tabulka č. 7 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 7 – dodavatel Jan Trubela:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Loučovice	říjen	034007_2021_X.	31. 10. 2021	21. 11. 2021	71 407,30 Kč
Loučovice	listopad	034007_2021_XI.	30. 11. 2021	21. 12. 2021	26 813,00 Kč
Celkem					98 220,30 Kč

Tabulka č. 8 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 8 – dodavatel Miloslav Ondrašovič:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Loučovice	listopad	034006_2021_XI.	30. 11. 2021	30. 12. 2021	78 444,10 Kč
Loučovice	prosinec	034006_2021_XII.	31. 12. 2021	30. 1. 2022	89 224,10 Kč
Celkem					167 668,20 Kč

Tabulka č. 9 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 9 – dodavatel Petr Němec:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Loučovice	listopad	034020_2021_XI.	30. 11. 2021	30. 12. 2021	274 730,90 Kč
Loučovice	prosinec	034020_2021_XII.	31. 12. 2021	30. 1. 2022	193 131,20 Kč
Celkem					467 862,10 Kč

Tabulka č. 10 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 10 – dodavatel Jaroslav Pražák:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Pelhřimov	listopad	034027_2020_XI.	30. 11. 2021	30. 12. 2021	50 586,50 Kč
Celkem					50 586,50 Kč

Tabulka č. 11 – služby těžebních prací v rámci veřejné zakázky č. 11 – dodavatel Jaroslav Pražák:

Lokalita	Období (rok 2021)	Faktura	Datum vystavení faktury	Datum uhrazení	Cena bez DPH
Pelhřimov	prosinec	034027_2021_XII.	31. 12. 2021	30. 1. 2022	29 489,80 Kč
Celkem					29 489,80 Kč

Právě uvedené tabulky s přehledem uhrazených částek bude Úřad dále v tomto usnesení pro přehlednost společně označovat pojmem „tabulky služeb“.

4.             Z uvedených tabulek služeb tak plyne, že zadavatel pořizoval v období od 7. 4. 2021 do 31. 12. 2021 služby těžebních prací ve výši 3 675 920,10 Kč bez DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU A PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle zákona a ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 13. 5. 2022 podnět z téhož dne s žádostí o prošetření postupu zadavatele a společnosti – Lesy České republiky, s. p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové (dále jen „společnost Lesy ČR“) – mj. v souvislosti s výše uvedenými veřejnými zakázkami.

6.             Dne 6. 6. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podnětu z téhož dne. Ve vyjádření zadavatel tvrdil, že podmínky využití výjimky vertikální spolupráce naplněny byly ode dne 7. 4. 2021, kdy došlo k převzetí 100 % majetkového podílu v zadavateli společností Lesy ČR. Ohledně uzavírání smluv s dodavateli zadavatel pak uvedl, že těžební práce byly pro společnost Lesy ČR kriticky důležité z důvodu naléhavé potřeby řešení přetrvávající kůrovcové kalamity. Zároveň uvedl, že dodavatelé realizující jednotlivé veřejné zakázky (z pohledu společnosti Lesy ČR se tedy jedná o poddodavatele, jejichž využití je v případě vertikální spolupráce přípustné) nicméně realizovali toliko marginální činnosti, přičemž byly vždy dozorovány a revidovány zadavatelem. Co se týká okamžiku uzavření těchto smluv, zadavatel uvedl, že jejich valná většina byla uzavřena ještě před převzetím zadavatele společností Lesy ČR, a tedy nebyly uzavřeny v režimu zákona. Žádná ze smluv uzavřených po 7. 4. 2021 (tedy okamžiku, kdy se obviněný stal veřejným zadavatelem) pak nepřesáhla limit 2 000 000 Kč, tedy hranici stanovenou pro veřejné zakázky malého rozsahu, a tedy na jejich uzavření nebyl zadavatel povinen provádět zadávací řízení ve smyslu zákona.

7.             Úřad zadavatele přípisem č. j. ÚOHS-22565/2022/536 ze dne 7. 7. 2022 vyzval k doložení skutečností, ze kterých vyplývá konkrétní podíl činností, které vykonával pro společnost Lesy ČR za rok 2021 a prvních 6 měsíců roku 2022.

8.             Zadavatel v reakci na uvedený přípis dne 21. 7. 2022 zaslal Úřadu výroční zprávu za rok 2021 a pracovní přehled výsledků zadavatele za leden – květen roku 2022, ze kterých vyplývaly Úřadem požadované informace.

9.             Úřad následně přípisem č. j. ÚOHS-33096/2022/536 ze dne 22. 9. 2022 vyzval zadavatele k poskytnutí údajů o konkrétních místech plnění smluv a objednávek na jednotlivé veřejné zakázky (tj. za období 7. 4. 2021 – 31. 12. 2021) a současně o zaslání informací o přesné době plnění a úhrad každé ze smluv a objednávek na uvedené veřejné zakázky a skutečně uhrazené ceně za tato jednotlivá plnění.

10.         Požadované údaje spolu se související dokumentací obdržel Úřad dne 7. 10. 2022 v rámci vyjádření zadavatele z téhož dne. Zadavatel ve svém vyjádření znovu zopakoval, že po rozhodném dni, kdy se stal veřejným zadavatelem (tj. 7. 4. 2021), „zasmluvňoval“ poptávané služby na regionálním principu s místními malými podniky a OSVČ, a to primárně za účelem havarijního řešení kůrovcové kalamity.

11.         S ohledem na to, že Úřad po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci, získal pochybnost ohledně toho, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, oznámil Úřad přípisem č. j. ÚOHS-46931/2022/536 ze dne 28. 12. 2022 zadavateli zahájení řízení o přestupku vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0634/2022/VZ.

12.         Dnem 3. 1. 2023, kdy zadavatel oznámení o zahájení řízení obdržel, bylo podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“ nebo „přestupkový zákon“), zahájeno řízení ve věci možného spáchání přestupku.

13.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona a § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-46937/2022/536 ze dne 28. 12. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

15.         Ve svém vyjádření ze dne 13. 1. 2023 zadavatel nejprve uvedl, že každá z šetřených veřejných zakázek je samostatnou veřejnou zakázkou, a je tedy nutné k nim takto přistupovat, včetně výpočtu jejich předpokládané hodnoty. Podle zadavatele byly šetřené veřejné zakázky „uzavřeny za účelem plnění dílčích či pomocných úkonů v rámci provádění činností nezbytných pro potlačení probíhající kůrovcové kalamity a související nutnost doplnit kapacitu obviněného. V rámci dotčených veřejných zakázek se tedy jednalo o smluvní vztahy k dílčím činnostem jednoduchého charakteru, konkrétně o přímé dělnické profese (typicky dřevorubec s motorovou pilou a se specializací na práce v nepřístupném terénu).“ Zadavatel uvedl, že šetřené veřejné zakázky byly zadávány podle náhle vzniklé potřeby v místně oddělených regionech bez vzájemné souvislosti a potřebné práce byly realizovány primárně samotným zadavatelem, a až v případě vyčerpání jeho kapacit docházelo k zadávání jednotlivých šetřených veřejných zakázek poddodavatelům působícím zejména v okolí svého bydliště. Z těchto důvodů se tak podle zadavatele nemohlo jednat o dělení veřejných zakázek podle § 18 zákona. Co se týká tvrzené pravidelné povahy šetřených zakázek [tedy důvodu zahájení správního řízení, pozn. Úřadu], zdůraznil zde zadavatel princip předvídatelnosti pořizovaných služeb, kdy je rozhodující, že „se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje“. Jestliže se tedy jedná o nepředvídatelné a nahodilé plnění (což je dle zadavatele případ šetřených veřejných zakázek), má zadavatel za to, že nelze toto jednání podřadit pod režim § 19 zákona. Zároveň zde zadavatel odkazuje na zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“), podle kterého je zpracování kůrovcem napadených stromů považováno za tzv. nahodilou těžbu [pojem užívaný lesním zákonem, pozn. Úřadu], která musí být zpracována naprosto přednostně. S ohledem na kůrovcovou kalamitu, která dle zadavatele vrcholila právě v období jara a léta roku 2021, nešlo zcela přesně předpovídat, kde se ji podaří potlačit tak, že některé kapacity se uvolní, a naopak kde tyto uvolněné kapacity bude nezbytné uplatnit a doplnit. Z těchto důvodů podle zadavatele nelze šetřené veřejné zakázky posuzovat jako zakázky pravidelné povahy. Zadavatel dále nesouhlasí se způsobem výpočtu předpokládané hodnoty. V návaznosti na skutečnost, že se podle něj nejednalo o veřejné zakázky pravidelné povahy, nelze uplatnit způsob výpočtu předpokládané hodnoty podle § 19 zákona, ale je nutné uplatnit standardní režim § 16 zákona (s ohledem na skutečnost, že šetřené veřejné zakázky netvoří funkční celek, nelze uplatnit ani výpočet podle § 18 zákona). Z toho důvodu tak podle zadavatele spadají šetřené zakázky do režimu veřejných zakázek malého rozsahu. I přes svůj nesouhlas s použitím výpočtu předpokládané hodnoty podle § 19 zákona zadavatel ve svém vyjádření rozporuje i konkrétní výpočet provedený Úřadem. Zadavatel má za to, že vzhledem ke skutečnosti, že Úřad provedl výpočet předpokládané hodnoty podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona (tedy součet předcházejících úhrad), neměl již aplikovat výpočet podle § 19 odst. 1 písm. b) zákona (tedy předpokládaný budoucí objem poptávaných služeb). Zároveň je zadavatel přesvědčen o tom, že i v případě výpočtu podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona je nutné zohlednit parametry funkčního celku (byť je zákon přímo nezmiňuje) a není tedy možné do něj zahrnout všechny šetřené veřejné zakázky (kdy minimálně místní souvislost u všech šetřených zakázek dovodit nelze). Zadavatel své vyjádření uzavírá s tím, že kůrovcová kalamita dle jeho názoru představovala krajně naléhavou okolnost a „jestliže by dotčené veřejné zakázky nebyly uzavřeny coby veřejné zakázky malého rozsahu, tak smluvní zajištění pracovních kapacit by muselo být provedeno ve stavu krajní naléhavosti a v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), neboť tyto kapacity byly nezbytné ve velice krátkém čase pro zamezení rozšíření kůrovcové kalamity“.

16.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-03427/2023/536 ze dne 24. 1. 2023 vyzval zadavatele ke sdělení a doložení konkrétních skutečností týkajících se předvídatelnosti poptávaných těžebních prací, doložení, že se skutečně jednalo o těžbu kalamitního kůrovcového dřeva a případné oprávněnosti k užití institutu jednacího řízení bez uveřejnění.

17.         V reakci na uvedené usnesení zaslal zadavatel Úřadu zadávací listy pro odběratele společnosti Lesy ČR pro oblast Loučovice a Rumburk, ze kterých vyplývá, že v případě veřejné zakázky č. 3, 6, 7, 8 a 9 šlo o těžbu kůrovcového dříví. Totéž platí i pro veřejnou zakázku č. 1, nicméně zde předložené dokumenty prokazují kůrovcovou těžbu pouze u malé části veřejné zakázky a k jejímu zbytku zadavatel nepředložil podklady. V samotném vyjádření ze dne 6. 2. 2023 pak zadavatel předkládá rešerši mediálních výstupů týkajících se rozsahu kůrovcové kalamity v šetřeném období a popisuje mechanismus boje s touto kalamitou. Ve vztahu k dokumentům týkajících se šetřených veřejných zakázek zadavatel uvádí, že „tyto práce byly poptávány s ohledem na výše uvedené jako VZMR, u kterých tak není nutné realizovat zadávací řízení. Sjednání veřejných zakázek tak probíhalo (a to i s ohledem na nutnou rychlost zásahu) neformálně především ústním způsobem. Písemných dokumentů tak v tomto ohledu bylo ze strany obviněného pořízeno minimum“. Závěrem navrhuje, aby Úřad s ohledem na zmíněné okolnosti správní řízení zastavil.

18.         Úřad dále usnesením č. j. ÚOHS-07769/2023/536 ze dne 22. 2. 2023 vyzval zadavatele ke sdělení a doložení konkrétních skutečností, vč. zaslání veškerých souvisejících dokumentů a dokladů, které by prokazovaly, že u každé z dotčených veřejných zakázek č. 1 až č. 11 se jednalo o plnění související s řešením kůrovcové kalamity.

19.         Zadavatel v rámci svého vyjádření ze dne 13. 3. 2023 zaslal Úřadu zadávací listy k dalším lokalitám vztahujícím se k veřejné zakázce č. 5 a opět částečně k veřejné zakázce č. 1 [dle tvrzení zadavatele zaslal též příslušné podklady i pro veřejnou zakázku č. 4, nicméně jím zaslané zadávací listy se vztahují až k plnění v rámci roku 2022, tedy nikoliv k šetřenému období, pozn. Úřadu], které dle zadavatele dokládají, že se dané veřejné zakázky týkaly řešení kůrovcové kalamity. Co se týká ostatních veřejných zakázek (tj. zbytku veřejné zakázky č. 1 a veřejných zakázek č. 2, 4, 10 a 11), zadavatel uvádí, že k těmto příslušné materiály prokazující jejich souvislost s řešením kůrovcové kalamity nemá k dispozici, nicméně že tyto ve svém souhrnu nepřekračují hodnotu stanovenou pro režim veřejné zakázky malého rozsahu.

20.         Usnesením č. j. ÚOHS-12779/2023/536 ze dne 31. 3. 2023 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.

21.         Dne 12. 5. 2023 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0634/2022/VZ, č. j. ÚOHS-17886/2023/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“ nebo „zrušené rozhodnutí“), kde výrokem I. rozhodl o tom, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 7. 4. 2021 do 31. 12. 2021 prostřednictvím objednávání služeb souvisejících s těžbou dříví harvestorovou technologií a provádění činností souvisejících s těžbou dříví na základě objednávek či smluv o dílo v rámci veřejných zakázek č. 1 až 11 zadal výše vymezené nadlimitní veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Výrokem II. tohoto rozhodnutí pak Úřad uložil obviněnému za spáchání uvedeného pokračování v přestupku pokutu ve výši 50 000 Kč. Výrokem III. pak Úřad obviněnému uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

22.         Úřad v odůvodnění zrušeného rozhodnutí konstatoval, že má za to, že již ve vztahu k zadání veřejné zakázky č. 1, jakož i následně v případě veřejných zakázek č. 2 až 11, měl obviněný uplatnit úvahu ve smyslu § 19 odst. 1 písm. b) zákona, a tudíž shledat, že v případě šetřených veřejných zakázek jejich předpokládaná hodnota stanovená dle pravidel vyplývajících z § 19 odst. 1 písm. b) zákona bez důvodných pochybností přesahuje (přinejmenším) zákonný limit 2 000 000 Kč bez DPH pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 písm. a) zákona, a tudíž byl obviněný ve vztahu k šetřeným veřejným zakázkám povinen postupovat v zadávacím řízení nebo za využití jiného možného postupu předvídaného zákonem v § 2 odst. 3 zákona. Přičemž současně platí, že v případě veřejné zakázky č. 11 byl obviněný povinen takto postupovat již na základě předpokládané hodnoty stanovené dle pravidel vyplývajících z § 19 odst. 1 písm. a) zákona, neboť již takto určená předpokládaná hodnota převyšovala maximální částku stanovenou pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby.

Řízení o rozkladu

23.         Dne 29. 5. 2023 obdržel Úřad rozklad obviněného z téhož dne, ve kterém zadavatel napadal rozhodnutí Úřadu v celém rozsahu. Úřad dle zadavatele věc nesprávně posoudil a nedostatečně odůvodnil, když své úvahy nepodložil relevantními údaji. Z těchto důvodů považoval zadavatel rozhodnutí Úřadu za nezákonné a nepřezkoumatelné.

24.         Zadavatel v rozkladu poukazoval zejména na to, že rozsah, délku trvání i oblast výskytu kůrovcové kalamity nelze předvídat, je vždy řešena ad hoc a z povahy věci tak veřejné zakázky, které byly předmětem přezkumu, nelze považovat za zakázky pravidelné povahy, neboť byly pro zadavatele nepředvídatelné. Zadavatel navíc v rozkladu uvedl, že Úřad neprovedl žádné dokazování ve vztahu k predikovatelnosti prací spojených s řešením kůrovcové kalamity.

25.         V rámci rozkladu zadavatel uvedl, že je osobou, která zajišťuje činnost spočívající v těžbě dřeva, přičemž předpokládal, že veškerá potřeba práce spojená s řešením kůrovcové kalamity v roce 2021 i v letech následujících bude pokryta pouze jeho vlastní kapacitou, což dle zadavatele byl i důvod, pro který společnost Lesy ČR nabyla majetkový podíl v zadavateli. Zadavatel dodává, že drtivá většina prací byla realizována jeho vlastními kapacitami, nicméně ve vztahu ke konkrétním regionům nastalo rozšíření kůrovcové kalamity, které bylo dle zadavatele zcela nepředvídatelné. Vlastní kapacita zadavatele měla být dostatečná pro „standardní“ a očekávaný průběh kalamity, vlivem nepředvídatelného nárůstu kůrovcem postižené biomasy v určitých regionech již vlastními kapacitami zadavatel pokrýt nedokázal. Tyto skutečnosti však dle zadavatele Úřad v napadeném rozhodnutí nijak nezohlednil, ani se k nim nevyjádřil.

26.         Zadavatel v rozkladu poukazoval také na to, že relevantní trh funguje převážně na regionálním principu, tedy že dodavatelé byli v rámci veřejných zakázek zasmluvňováni na regionálním principu a místo plnění bylo vždy v oblasti běžného působení všech jednotlivých dodavatelů. Tímto argumentem zadavatel prokazoval skutečnost, že se nejednalo o pravidelné a opakující se plnění.

27.         Zadavatel také vyjádřil svůj názor, že se v rámci přezkoumávaných veřejných zakázek jednalo plnění vzájemně oddělená jak místně, časově a funkčně, a byl je tedy oprávněn zadávat samostatně jako veřejné zakázky malého rozsahu.

28.         Zadavatel v neposlední řadě konstatoval, že výpočty předpokládaných hodnot ze strany Úřadu považuje za nesprávné, jelikož Úřad nezohlednil nepředvídatelnost prací, regionálnost poptávaných činností a pokrytí drtivé většiny prací kapacitami zadavatele.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 19. 7. 2023

29.         Předseda Úřadu o rozkladu zadavatele rozhodl rozhodnutím ze dne 19. 7. 2023, č. j. ÚOHS-24742/2023/161 (dále jen druhostupňové rozhodnutí“, „rozhodnutí o rozkladu“ nebo „rozhodnutí předsedy“), kterým zrušil rozhodnutí Úřadu ze dne 12. 5. 2023 a vrátil Úřadu věc k novému projednání.

30.         Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dospěl mj. k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím nerozhodl správně a v souladu se zákonem. Předseda Úřadu konstatoval, že napadené rozhodnutí nebylo podloženo přezkoumatelným a jednoznačným odůvodněním.

31.         Podle předsedy Úřadu Úřad nedostatečně vypořádal námitky zadavatele vznesené ve vyjádření k zahájení správního řízení, kde poukázal na skutečnost, že se v případě předmětných poptávaných služeb jedná o nahodilá a nepředvídatelná plnění. Zadavatel také akcentoval předpoklad, že budou veškerá plnění pokryta jeho vlastní kapacitou, neboť očekával, že jeho vlastní kapacita pokryje očekávaný a „standardní“ průběh kůrovcové kalamity. To však dle jeho vyjádření po nárůstu kalamity v určitých regionech nebylo možné a byl nucen zařídit pomocnou sílu, která pokryje vzniklý deficit. V rámci námitek zadavatel vyjádřil své stanovisko, že výpočty Úřadu jsou nesprávné, a to dle zadavatele proto, že Úřad nezohlednil nepředvídatelnost prací, regionálnost poptávaných činností a pokrytí většiny prací kapacitami zadavatele. Předseda Úřadu k uvedenému konstatuje, že se Úřad námitkami dostatečně „nezabýval, nevyjádřil se k nim, ani je při svém rozhodování nikterak nevzal v potaz, zejména pak Úřad dostatečně nevypořádal a úspěšně nevyvrátil zadavatelem opakovaně uváděné argumenty nepravidelnosti a nepředvídatelnosti poptávaných plnění.“

32.         V rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu cituje z komentářové literatury pojednání k ustanovení § 19 odst. 1 zákona (srov. PODEŠVA, V. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. [Systém ASPI] Praha: Wolters Kluwer, 2016; zvýraznění provedeno předsedou Úřadu, pozn. Úřadu): „Komentované ustanovení zakotvuje pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na pravidelně pořizované či trvající dodávky nebo služby. (…) Důvodem pro zařazení tohoto ustanovení do zákona je, aby nedocházelo k umělému snižování předpokládaných hodnot veřejných zakázek tak, že by zadavatel během jednoho roku pořizoval stejné plnění opakovaně jako oddělené veřejné zakázky, přestože by si byl nutnosti pravidelných či trvajících dodávek či služeb vědom a měl zároveň dostatečně určitou představu o potřebném rozsahu tohoto plnění v daném roce. Pravidelně pořizovanými nebo trvajícími dodávkami či službami se rozumí takové plnění, které je realizováno opakovaně a jehož rozsah a hodnota jsou pro zadavatele v časovém horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců předvídatelné. Rozdíl mezi pravidelně pořizovaným a trvajícím plněním tkví v tom, že trvající plnění je poskytováno kontinuálně (např. zajištění připojení k internetu či služby podpory pro softwarové vybavení zadavatele). Pravidelně pořizované plnění oproti tomu představuje opakované jednorázové poskytování dodávek či služeb podle aktuálních potřeb zadavatele (např. dodávky papíru či jiného spotřebního materiálu pro administrativu zadavatele).“

33.         V návaznosti i na citovaný komentář k danému ustanovení zákona předseda Úřadu shrnul, že se jedná o stanovení předpokládané hodnoty u pravidelně pořizovaných opakujících se plnění, jejichž pravidelnosti si musí být zadavatel vědom. Zároveň se musí jednat o plnění či služby, které jsou dopředu předvídatelné. „Takové charakteristiky u jím poptávaných plnění zadavatel popírá, avšak Úřad právě tyto charakteristiky zadavatelem poptávaným plněním defaultně přisuzuje (viz body 42 až 45 napadeného rozhodnutí), aniž by dostatečně odůvodnil, na základě jakých skutečností a důkazů právě takto činí, nadto argumentaci zadavatele v bodě 44 napadeného rozhodnutí odmítá jako irelevantní.“

34.         Předseda Úřadu se dále vyjádřil k ve zrušeném rozhodnutím učiněným závěrům, že postup zadavatele při zadávání všech přezkoumávaných veřejných zakázek č. 1 až 11 pro účely stanovení předpokládané hodnoty Úřad podřadil pod režim ustanovení § 19 odst. 1 zákona, a dále, že, byť zadavatel nemohl stanovit předpokládanou hodnotu u veřejných zakázek č. 1 až 11 na základě své zadavatelské historie podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona, jelikož se stal veřejným zadavatelem až ke dni 7. 4. 2021, kdy došlo k jeho převzetí společností Lesy ČR (právě za účelem zajištění výkonu těžebních prací v souvislosti s řešením kůrovcové kalamity pro společnost Lesy ČR v rámci vertikální spolupráce dle § 11 zákona), byl i tak zadavatel povinen stanovit předpokládanou hodnotu u těchto předmětných zakázek na základě kvalifikovaného odhadu v souladu s § 19 odst. 1 písm. b) zákona, neboť Úřad s odkazem na „Plán činností společnosti PERPERUNA ECO s.r.o. pro roky 2021-2024“ (dále jen „plán činností“) dovodil, že zadavatel na základě předpokládaného celkového objemu vytěženého dřeva za rok 2021 mohl kvalifikovaně odhadnout rozsah požadovaného plnění těžebních prací poptávaných u dalších externích dodavatelů v horizontu následujících 12 měsíců, přičemž dle názoru Úřadu těžební práce související s kůrovcovým dřevem (v době, kdy kůrovcová kalamita panuje již několikátým rokem) lze předvídat do té míry, aby bylo možno ze strany zadavatele vést standardní zadávací řízení podle zákona (zahájené s dostatečným časovým předstihem). Předseda Úřadu shledal výše popsané závěry za nedostatečné, a to zejména v kontextu argumentace zadavatele.

35.         Za zásadní otázku z hlediska posouzení celého případu považuje předseda Úřadu otázku, zda „lze služby spočívající v těžbě dřeva (i s ohledem na existenci kůrovcové kalamity) považovat za zakázky pravidelné povahy a pokud ano, jakým způsobem měla být zadavatelem v konkrétní věci, s přihlédnutím k okamžiku, od kterého se považuje za zadavatele, stanovena jejich předpokládaná hodnota. V této souvislosti je potom třeba posuzovat nejen pravidelnost a předvídatelnost uvedených prací jako takových (předvídatelnost nutnosti kalamitní těžby dřeva z důvodu kůrovcové kalamity), ale též předpoklad způsobu řešení takových prací přímo zadavatelem, tedy předpoklad, do jaké míry bude tyto činnosti zajišťovat zadavatel vlastními silami a v jakém rozsahu případně prostřednictvím dodavatelů (veřejných zakázek).“ V tomto ohledu považuje předseda Úřadu za významný ten argument zadavatele, že ten předpokládal realizaci těžby kůrovcového dřeva vlastními silami a prostředky. Tato problematika je dle předsedy Úřadu zásadní pro stanovení předpokládaného hodnoty veřejné zakázky a zejména pro rozhodnutí, zda zadavatel pochybil od samého počátku, příp. zda mu lze vůbec jakékoli pochybení přičítat.

36.         Úřad se dle předsedy v napadeném rozhodnutí blíže nezabýval otázkou, v jakém rozsahu byla zadavatelem plánována realizace části těžebních činností prostřednictvím využití třetích osob. Dle předsedy Úřadu totiž nelze odhlédnout od argumentace zadavatele, že zapojení třetích osob nebylo zadavatelem vůbec plánováno, nebo v naprosto minimálním rozsahu. Předsedou Úřadu bylo dále konstatováno, že „zde lze přisvědčit argumentaci zadavatele, že rozsah těžebních prací kůrovcového dřeva je obtížně predikovatelný a je přímo závislý na rozsahu napadení lesních porostů kůrovcem. Nebude-li tedy ze strany Úřadu zodpovězena otázka, v jakém rozsahu zadavatel plánoval nebo měl s vynaložením odborné péče předpokládat zapojení třetích osob do těžebních činností, nelze učinit závěr, že zadavatel si musel být vědom toho, že hodnota takových činností přesáhne hranici veřejné zakázky malého rozsahu. Naopak může být potvrzeno, že zadavatel skutečně předpokládal, že bude schopen zajistit uvedené činnosti vlastními silami, kdy následně reagoval na nepředpokládaný rozsah kůrovcové kalamity.“

37.         V této souvislosti předseda Úřadu shledal: „Právě tedy otázku pravidelnosti a předvídatelnosti zadavatelem poptávaných plnění bude muset Úřad důkladněji posoudit při zohlednění faktu, že zadavatel od začátku plánoval, že tato plnění bude realizovat sám. Ostatně z tohoto důvodu také došlo k jeho převzetí společností Lesy ČR. Úřad také posoudí, zda mohl zadavatel předvídat, že kůrovcová kalamita bude větší, než odhadoval, a že tedy dílčí úseky bude nakonec nucen zadat jiným dodavatelům. Úřad rovněž přezkoumá, zda dle mínění zadavatele neočekávaná nutnost zadání dílčích plnění jiným dodavatelům může vůbec být kvalifikována jako pravidelně pořizovaná služba spadající pod režim dle § 19 odst. 1 zákona.“ Současně předseda Úřadu doplnil, že z hlediska stanovení předpokládané hodnoty nelze po zadavateli požadovat, aby zohledňoval rozsah realizovaných zakázek (resp. nasmlouvaných poddodavatelů) v období před 7. 4. 2021, tedy před datem, od kterého se považuje za zadavatele. „Pokud Úřad dostatečně neosvědčí předvídatelnost daných plnění ze strany zadavatele, nelze na případ aplikovat § 19 odst. 1 písm. b) zákona a konstatovat pochybení zadavatele spácháním pokračujícího přestupku při zadání veřejných zakázek č. 1 až 11. Pakliže však Úřad sezná pravidelnost v zadání daných veřejných zakázek, bude moci zvážit aplikaci § 19 odst. 1 písm. a) zákona, ovšem pouze pro přímé zadání veřejné zakázky č. 11, jež byla realizována v době, kdy již bylo zřejmé, že jejím zadáním dojde k překročení hranice veřejné zakázky malého rozsahu. (…) Porušení zákona musí Úřad zadavateli prokázat nad důvodnou pochybnost. Pokud ani předvídatelnost ani pravidelnost v pořízení daných služeb Úřad zadavateli neprokáže, nebude moci zákonné pochybení zadavateli přisuzovat a bude muset přistoupit k zastavení řízení o přestupku s tím, že k porušení zákona zadavatelem nedošlo.“

Nové projednání věci Úřadem

38.         Úřad přípisem č. j. ÚOHS-28023/2023/536 ze dne 25. 7. 2023 zadavateli oznámil pokračování v řízení o přestupku. Téhož dne vydal Úřad usnesení, kterým stanovil zadavateli 10denní lhůtu, ve které byl zadavatel oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 zákona 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

39.         Dne 4. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k pokračování správního řízení z téhož dne, kde zadavatel poukazuje na rozdíl mezi plánovanou těžbou a těžbou kůrovcového dřeva. Jejich rozdíl spočívá především v míře jejich plánování, tak i v kvalitě a hodnotě (a tedy i následné využitelnosti) takto získávaného dřeva. Úřad tak dle zadavatele nemůže tyto dvě kategorie srovnávat a ztotožňovat, tedy že i když byl vytěžen větší objem dřeva, než bylo v plánu, nelze to v této situaci vnímat jako splnění plánu, protože došlo k těžbě dřeva jiné kvality, v jiných lokalitách a za jiných podmínek. Dále zadavatel akcentuje, že mezi veřejnými zakázkami neexistuje místní, věcná a ani časová souvislost, a to právě z důvodu jejich nepředvídatelnosti a také tím, že byly realizovány fyzickými osobami podnikajícími právě v napadených oblastech, není tedy možné je vnímat jako související plnění. Zadavatel zopakoval, že jeho záměrem bylo zvládnout kůrovcovou kalamitu vlastními prostředky, avšak, byť byly vyhrazeny a připraveny zásadní kapacity pro boj s kůrovcovou kalamitou, rozsah kůrovcové kalamity tyto kapacity převýšil, resp. přetížil, a tedy bylo nezbytné realizovat šetřené kontrakty.

40.         Usnesením č. j. ÚOHS-32935/2023/536 ze dne 31. 8. 2023 vyzval Úřad zadavatele, aby popsalkonkrétní okolnosti, jaký byl předpoklad objemu plánové těžby a těžby kůrovcového dřeva v roce 2021 v lokalitách, které se týkají dotčených veřejných zakázek č. 1 až č. 11; z jakých údajů ohledně celkového objemu plánové těžby a těžby kůrovcového dřeva v daném období a v daném místě a údajů ohledně objemu za tímto účelem využitelných vlastních kapacit obviněný vycházel, když předpokládal, jak tvrdí, že zvládne veškerou těžbu v daném místě a čase vlastními prostředky a svá tvrzení doložil relevantními podklady.

41.         Dne 18. 9. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, kde zadavatel mj. uvádí, že: „[…] i nadále setrvává na všech svých předchozích tvrzeních, tj. že jednotlivá plnění byla poptávána jako samostatné veřejné zakázky malého rozsahu (…), jelikož byly (kromě místní, osobní a věcné nesouvislosti) poptávány naléhavě z důvodu kůrovcové kalamity. Průběh kalamity je přitom zcela nepředvídatelný a obviněný tak nemohl predikovat v jakém čase, v jakém objemu a v jakých lokalitách kalamita vypukne. Nepředvídatelnost kůrovcové kalamity tak způsobuje, že je vyloučeno předem komplexně plánovat kroky v boji s touto kalamitou.“

42.         Dále zadavatel popisuje podrobnosti ohledně plánu činností a plánovaných aktivit vykonávaných pro společnost Lesy ČR po převzetí zadavatele. Dle zadavatele z plánu činností vyplývá, že účelem reorganizace činností je zajištění těžby dříví harvestorovou technologií a veškerých činností s těžbou dříví harvestorovou technologií pro Lesy ČR souvisejících v horizontu následujících minimálně 5 let, přičemž obviněný bude mít kapacitu pohotovostně k dispozici výhradně pro Lesy ČR a pro jeho potřeby, a do konce roku 2022 dojde k ukončení všech smluv na provádění činností pro jiné dodavatele, než jsou Lesy ČR, přičemž od převzetí zadavatele bude docházet k postupnému razantnímu nárůstu podílu činností pro Lesy ČR, který do konce účetního období 2021 dle předpokladu dosáhne podílu 65 %. Avšak z důvodu kůrovcové kalamity musel obviněný přistoupit k navýšení své aktivity pro Lesy ČR, aby mohl tuto nepředvídatelnou situaci pokrýt, a to tak, že nápad činností pro Lesy ČR neplánovaně vzrostl na 90,45 % kapacit namísto plánovaných 65 %, a to v důsledku kůrovcové těžby.

43.         Zadavatel k uvedenému doplňuje, že obvykle jsou jeho kapacity využívány pro pokrytí plánované těžby, ostatně jako u ostatních subjektů v daném oboru. Kůrovcová kalamita však vzniká dle zadavatele nahodile, a to jak v rámci geografické lokalizace, tak co do objemu zasaženého dřeva, přičemž žádný z těchto faktorů nelze předvídat. Ve chvíli vypuknutí kalamity stáhne zadavatel své kapacity z pravidelných těžeb (v rozsahu, který je únosný) a využije je k pokrytí vzniklé kalamity. Zadavatel v souvislosti s tímto konstatoval, že: „Až když (a pokud) z důvodu lokální erupce kůrovcové kalamity a nutnosti rychlého zajištění prací není možné boj zvládat vlastními kapacitami, jelikož byly vyčerpány, přistupuje obviněný k objednávce kapacit dodavatelů, přičemž od nich takto poptává nahodilou těžbu – kůrovcové dřevo.“ Dle svých slov tedy zadavatel plánoval rozsah těžby v určitém objemu, nicméně s ohledem na nepředpokládaný rozsah kůrovcové kalamity musel následně přistoupit nejen k navýšení objemu vlastních kapacit, ale i v jednotlivých velice zasažených oblastech k poptávání dalších prací prostřednictvím poddodavatelů.

44.         Usnesením č. j. ÚOHS-37736/2023/536 ze dne 3. 10. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 10. 10. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel mj. akcentuje závěry rozhodnutí o rozkladu a dále setrvává na své dříve učiněné argumentaci.

III.           ZÁVĚRYÚŘADU

45.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, na základě vlastních zjištění a při zohlednění závěrů uvedených v rozhodnutí o rozkladu konstatuje, že správní řízení ve věci možného spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku tohoto usnesení podle § 257 písm. f) zákona zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

46.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

47.         Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

48.         Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

a)      skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)      součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

49.         Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

50.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

51.         Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

52.         Podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby [pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona] ve znění účinném od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 celkem 5 494 000 Kč, resp. ve znění účinném od 1. 1. 2022 celkem 5 610 000 Kč.

53.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

54.         Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

55.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

56.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

57.         Podle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

K výroku tohoto usnesení

58.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanoví pro zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Má-li tedy být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a (nestanoví-li zákon výslovně jinak, např. v případě výjimek dle § 29 zákona) použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona.

59.         Před zahájením zadávacího řízení (nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 nebo § 31 zákona) je zadavatel povinen vždy stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro jeho další postup, neboť dle výše předpokládané hodnoty (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž má zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejnou zakázku malého rozsahu, z nichž každý má stanoveny v příslušné části zákona konkrétní pravidla, jimiž se musí zadavatel řídit.

60.         Úřad se v šetřeném případě zabýval posouzením skutečnosti, zda byl postup obviněného při zadávání veřejných zakázek č. 1 až 11 v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky bylo stěžejní určit, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

61.         Úřad rovněž považuje za nutné poznamenat, že v případě veřejných zakázek č. 1, 2, 3, 6, 10 a 11 nedošlo mezi obviněným a příslušnými dodavateli k uzavření písemné smlouvy, ale obviněný toliko vystavil objednávku konkrétnímu dodavateli, který v souvislosti s příslušnou objednávkou přistoupil k poskytování požadovaných služeb těžebních prací. Vystavením předmětných objednávek nepochybně došlo k založení závazkového vztahu mezi obviněným a příslušným dodavatelem, neboť z nich jednoznačně vyplývá úmysl obviněného získat od dodavatelů plnění, za něž poskytne dodavatelům úplatu. Obviněný tedy v souvislosti s šetřenými veřejnými zakázkami za úplatu získával od dodavatelů jím poptávané plnění, za něž jim zaplatil sjednanou cenu. Dle Úřadu tak není sporu o tom, že v případě každé z jednotlivých služeb těžebních prací na základě uzavřených smluv a vystavených objednávek v souvislosti s veřejnými zakázkami č. 1 až 11 byly naplněny znaky zadání veřejné zakázky ve smyslu § 2 zákona. Uvedené skutečnosti ostatně zadavatel nikterak nepopírá. Z charakteru předmětného plnění (tj. služby těžebních prací a prací souvisejících s těžbou dřeva) je přitom zřejmé, že jde o veřejné zakázky na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona.

62.         Obecně se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví jako předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky.

63.         V této souvislosti Úřad považuje za podstatné zdůraznit, že jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) a b) zákona stanoví podle speciálních pravidel, a to jako (a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců; nebo jako (b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a) citovaného ustanovení.

64.         Z výše uvedeného lze shrnout, že v případě veřejných zakázek pravidelné povahy jde o dodávky či služby, které zadavatel pořizuje opakovaně a v zásadě plánovaně; zpravidla jde přitom o dodávky či služby, jež zadavatel trvale pořizuje pro výkon své činnosti a uspokojení svých potřeb, když však zároveň platí, že rozhodujícím kritériem pro konstatování pravidelnosti je pravidelná povaha plnění, nikoliv pouhá nezbytnost plnění pro potřeby zadavatele. Jde tedy o opakovaně pořizované dodávky či služby, jejichž potřebu je zároveň zadavatel schopen v konkrétnějších obrysech předvídat. K výkladu pojmu veřejná zakázka pravidelné povahy lze pak především odkázat na rozhodnutí o rozkladu, v němž předseda Úřadu v kontextu zde šetřeného případu zejména akcentoval ten aspekt, že aby byla naplněna podmínka pravidelnosti, musí se jednat o dodávky či služby, které jsou dopředu předvídatelné.

65.         Jak vyplývá z odkazovaných závěrů předsedy Úřadu, podstatnou premisou pro aplikaci ustanovení § 19 odst. 1 zákona tak je předvídatelnost pořizovaného plnění v tom smyslu, že jeho potřebu a způsob pořízení si zadavatel musí být (dopředu) vědom. Vztáhneme-li uvedené ke zde šetřené situaci, zásadní otázkou v tomto případě je, zda lze služby poptávané zadavatelem na základě veřejných zakázek č. 1 až 11 spočívající v těžbě dřeva považovat za zakázky pravidelné povahy, od čehož by se odvíjel způsob, jakým měl zadavatel stanovit jejich předpokládanou hodnotu. V tomto ohledu považuje Úřad za nezbytné posoudit nejen pravidelnost a předvídatelnost plnění jako takového, ale také samotný předpoklad zadavatele, zda vůbec a případně jakým způsobem bude nárazovou potřebu kácení kůrovcem zasažených dřevin řešit, a to s ohledem na vlastní kapacity a jejich plánované rozložení v rámci zadavatelem obhospodařovaných lokalit.

66.         Úřad na tomto místě odkazuje na vyjádření zadavatele, dle kterého zadavatel ve sledovaném období předpokládal, že veškerou plánovanou těžbu, stejně tak i těžbu kůrovcem napadených dřevin, bude řešit vlastními pracovními silami a prostředky. S tím souvisí také argument zadavatele, že zapojení třetích osob nebylo jak v rámci standardní, tak v rámci kůrovcové těžby vůbec plánováno, kdy potřebné práce byly realizovány primárně samotným zadavatelem, a až v případě vyčerpání jeho kapacit v důsledku náhle vzniklé potřeby docházelo k zadávání jednotlivých šetřených veřejných zakázek v daném místě působícím poddodavatelům.

67.         V této souvislosti Úřad připomíná, že ve zrušeném rozhodnutí jím učiněný závěr o pravidelnosti, resp. předvídatelnosti vykonávaných služeb označených jako veřejné zakázky č. 1 až 11 byl dovozen mimo jiné na základě skutečnosti, že právě za účelem boje s kůrovcovou kalamitou (která na území České republiky probíhala minimálně od roku 2018) došlo ze strany společnosti Lesy ČR k majetkovému převzetí zadavatele v dubnu roku 2021, tedy v době, kdy již nelze hovořit o nově vzniklé nenadále situaci. V situaci, kdy je od samého počátku, kdy se obviněný stal veřejným zadavatelem (tedy od okamžiku jeho převzetí společností Lesy ČR), jasně deklarovaný hlavní předmět jeho činnosti jako zajištění dostatečných kapacit pro boj s kůrovcovou kalamitou, nelze argumentovat nepředvídatelností takové činnosti. Úřad též poukázal na to, že společnost Lesy ČR (tj. vlastník obviněného) v rámci vlastní činnosti rovněž vypisuje veřejné zakázky, jejichž předmět zahrnuje jak standardní těžbu dřeva, tak i zpracování dřeva kůrovcového, z čehož bylo dle názoru Úřadu v souhrnu možné dovodit, že těžební práce související s kůrovcovým dřevem (navíc v době, kdy kůrovcová kalamita panuje již několikátým rokem) lze předvídat do té míry, aby bylo možno ze strany obviněného vést standardní zadávací řízení podle zákona, případně uplatnit jiný zvláštní (alternativní) postup upravený zákonem. Pokud jde o předvídatelnost rozsahu zadávaných těžebních prací, Úřad ve zrušeném rozhodnutí vycházel též ze závěru, že zadavatel co se týče předvídatelnosti rozsahu zadavatelem samostatně nerealizovaných plnění poptávaných u externích dodavatelů mohl jakožto odborník v dané oblasti na základě své dosavadní zkušenosti s potřebou využití externích dodavatelů předtím, než se stal veřejným zadavatelem (tj. přede dnem 7. 4. 2021), a v návaznosti na podle plánu činností plánovaný objem celkové těžby v roce 2021, presumovat alespoň tu skutečnost, že i ve zbytku roku 2021 bude nezbytné využití externích dodavatelů (tedy zadání šetřených veřejných zakázek) minimálně v objemu prací přesahujících limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

68.         Předseda Úřadu však výše popsané závěry Úřadu považoval za nedostatečné. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí konstatoval, že z hlediska stanovení předpokládané hodnoty nelze po zadavateli požadovat, aby zohledňoval rozsah realizovaných zakázek (resp. nasmlouvaných poddodavatelů) v období před 7. 4. 2021, tedy před datem, od kterého se považuje za zadavatele. Za zásadní otázku z hlediska posouzení celého případu považuje předseda Úřadu to, zda „lze služby spočívající v těžbě dřeva (i s ohledem na existenci kůrovcové kalamity) považovat za zakázky pravidelné povahy a pokud ano, jakým způsobem měla být zadavatelem v konkrétní věci, s přihlédnutím k okamžiku, od kterého se považuje za zadavatele, stanovena jejich předpokládaná hodnota. V této souvislosti je potom třeba posuzovat nejen pravidelnost a předvídatelnost uvedených prací jako takových (předvídatelnost nutnosti kalamitní těžby dřeva z důvodu kůrovcové kalamity), ale též předpoklad způsobu řešení takových prací přímo zadavatelem, tedy předpoklad, do jaké míry bude tyto činnosti zajišťovat zadavatel vlastními silami a v jakém rozsahu případně prostřednictvím dodavatelů (veřejných zakázek).“ V tomto ohledu považuje předseda Úřadu za významný ten argument zadavatele, že od začátku předpokládal realizaci těžby kůrovcového dřeva vlastními silami a prostředky. Tato problematika je dle předsedy Úřadu zásadní pro stanovení předpokládaného hodnoty veřejné zakázky a zejména pro rozhodnutí, zda zadavatel pochybil od samého počátku, příp. zda mu lze vůbec jakékoli pochybení přičítat. V této souvislosti předseda Úřadu přisvědčil argumentaci zadavatele, že rozsah těžebních prací kůrovcového dřeva je obtížně predikovatelný a je přímo závislý na rozsahu napadení lesních porostů kůrovcem (v podrobnostech blíže body 29 až 37 odůvodnění tohoto usnesení).

69.         Úřad tudíž vázán právní názorem předsedy Úřadu v rámci nového projednání věci vedl šetření za účelem zjištění nových skutečností ohledně zadavatelem předpokládaného rozsahu kůrovcové těžby a zapojení třetích osob (viz body 38 až 44 odůvodnění tohoto usnesení).

70.         Úřadem vedené šetření však nevedlo ke zjištění nových rozhodných skutečností ohledně toho, zda zadavatel mohl předvídat, že kůrovcová kalamita bude větší než odhadoval (a tedy i zapojení třetích osob do této těžby), které by v dostatečné míře vyvracely předmětná tvrzení zadavatele, že ve sledovaném období předpokládal, že těžbu dřeva bude realizovat vlastními silami a prostředky, aniž by s vynaložením odborné péče mohl dopředu předpokládat zapojení třetích osob do těžebních činností. Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu a v duchu zásady in dubio pro reo (srov. § 69 odst. 2 přestupkového zákona) tak konstatuje, že nebylo prokázáno, že v případě plnění veřejných zakázek č. 1 až 11 se jednalo o veřejné zakázky pravidelné povahy, na něž by dopadala speciální pravidla pro výpočet předpokládané hodnoty zakotvená v ustanovení § 19 zákona. Předpoklad, který v původním rozhodnutí vedl k závěrům Úřadu ohledně správné výše předpokládané hodnoty u šetřených veřejných zakázek, a následného závěru o nezákonnosti zadání těchto zakázek bez konání zadávacího řízení dle § 2 odst. 3 zákona, se tudíž neuplatní a spáchání zde šetřeného pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona obviněným se tak neprokázalo.

71.         Úřad tedy uzavírá, že vzhledem k důvodům výše uvedeným konstatuje, že v rámci vedeného správního řízení neshledal důvody pro uložení sankce, a proto Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. f) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

JUDr. Martin Janoušek, Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pro úplnost Úřad dodává, že ze shromážděné dokumentace poskytnuté Úřadu zadavatelem není u veřejných zakázek konkrétní datum provedení úhrad faktur patrné, Úřad tedy v tomto případě považoval za nejzazší rozhodný okamžik jejich uhrazení datum splatnosti vyplývající z dotčených faktur.