číslo jednací: 44316/2023/500
spisová značka: S0607/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Stavební úpravy komunikací a zpevněných ploch na ulici Vrchlického |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 3. 1. 2024 |
| Související rozhodnutí | 44316/2023/500 50469/2023/163 |
| Dokumenty |  2023_S0607.pdf 332 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0607/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-44316/2023/500 |
|
Brno 8. 11. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupcích zahájeném z moci úřední dne 27. 9. 2023, jehož účastníkem je
- obviněný – město Příbor, IČO 00298328, se sídlem náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor,
ve věci možného spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1 uzavřeného 7. 9. 2022 a Dodatku č. 3 uzavřeného 26. 10. 2022 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 7. 4. 2022 s vybraným dodavatelem – SEMITA – DS s.r.o., IČO 03829707, se sídlem Veřovice 582, 742 73 Veřovice – na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy komunikací a zpevněných ploch na ulici Vrchlického“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 12. 1. 2022,
rozhodl takto
I.
Obviněný – město Příbor, IČO 00298328, se sídlem náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy komunikací a zpevněných ploch na ulici Vrchlického“ ze dne 7. 4. 2022, který uzavřel dne 7. 9. 2022 s vybraným dodavatelem – SEMITA - DS s.r.o., IČO 03829707, se sídlem Veřovice 582, 742 73 Veřovice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 7. 10. 2022, ale učinil tak až dne 20. 10. 2022.
II.
Obviněný – město Příbor, IČO 00298328, se sídlem náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 3 ke Smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy komunikací a zpevněných ploch na ulici Vrchlického“ ze dne 7. 4. 2022, který uzavřel dne 26. 10. 2022 s vybraným dodavatelem – SEMITA - DS s.r.o., IČO 03829707, se sídlem Veřovice 582, 742 73 Veřovice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 25. 11. 2022, ale učinil tak až dne 4. 1. 2023.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Příbor, IČO 00298328, se sídlem náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – město Příbor, IČO 00298328, se sídlem náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – město Příbor, IČO 00298328, se sídlem náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], uzavřel dne 7. 4. 2022 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – SEMITA - DS s.r.o., IČO 03829707, se sídlem Veřovice 582, 742 73 Veřovice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy komunikací a zpevněných ploch na ulici Vrchlického“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele[2] dne 12. 1. 2022 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy je dle jejího čl. III. „Předmět smlouvy“ realizace stavebních prací spočívajících ve stavebních úpravách komunikací a zpevněných ploch na ulici Vrchlického v členění a rozsahu dle projektové dokumentace a položkového rozpočtu.
3. Dne 7. 9. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně v rozsahu prací a navýšení ceny díla a rovněž ke změně doby plnění.
4. Dne 26. 10. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 3 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 3“). Dodatkem č. 3 došlo ke změně v rozsahu prací a rovněž k navýšení ceny díla.
5. Obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dne 20. 10. 2022 dodatek č. 1 a dne 4. 1. 2023 dodatek č. 3.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 1. 8. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH
7. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval na základě shromážděných podkladů za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 269 odst. 2 zákona, vydal dne 27. 9. 2023 příkaz č. j. ÚOHS-36962/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0607/2023/VZ z téhož dne (dále jen „příkaz“), který byl obviněnému téhož dne též doručen. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.
8. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.
9. Proti předmětnému příkazu podal dne 2. 10. 2023 obviněný odpor z téhož dne (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.
10. V podaném odporu obviněný uvádí, že si je vědom porušení ustanovení § 219 odst. 1 zákona, nicméně toto nedodržení zákonné povinnosti bylo izolovaným případem v personálně náročném období a nepředstavovalo systémový problém. Obviněný má za to, že překročením zákonných lhůt pro uveřejnění dodatku č. 1 a dodatku č. 3 o 13, resp. 41 dní nebyla nikomu způsobena žádná materiální škoda a rovněž nebyla znemožněna veřejnoprávní kontrola. Obviněný dále poukazuje na skutečnost, že své povinnosti vyplývající mu z ustanovení § 219 odst. 1 zákona si je vědom, o čemž svědčí včasné uveřejnění smlouvy a jejího dodatku č. 2. Obviněný dále uvádí, že v době spáchání přestupků byl odbor zabezpečující veřejné zakázky značně přetížen pracovními povinnostmi, potýkal se s nemocností svých pracovníků, vybíráním ošetřovného, a navíc během této doby docházelo k personálním změnám, kdy noví pracovníci ještě nebyli dostatečně zaučeni ve své agendě. Veškeré uvedené okolnosti pak měly negativní vliv na schopnost obviněného dodržet stanovené termíny, přičemž tuto nenadálou situaci obviněný nemohl ovlivnit. Obviněný proto žádá o zohlednění výše uvedených okolností snížením pokuty, popř. upuštěním od jejího uložení.
11. Usnesením ze dne 3. 10. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.
12. Dne 9. 10. 2023 Úřad obdržel vyjádření obviněného ze dne 6. 10. 2023, ve kterém obviněný poukazuje na to, že dle jeho názoru dostatečně doložil polehčující okolnosti k tomu, aby Úřadem uložená pokuta mohla být snížena, popř. aby od jejího uložení bylo upuštěno.
13. Usnesením ze dne 17. 10. 2023 Úřad stanovil obviněnému lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
14. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
15. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.
16. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. a II. rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
17. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
18. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
19. Obviněný uzavřel dne 7. 4. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 7. 9. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1 a dne 26. 10. 2022 dodatek č. 3.
20. Podle čl. IV. „Cena“ smlouvy cena díla činila celkem 10 975 337,77 Kč bez DPH, tj. 13 280 158,70 Kč včetně DPH.
21. Dodatkem č. 1 došlo ke změně v rozsahu prací, termínu plnění díla, přičemž současně došlo k navýšení ceny díla na částku 12 031 744,23 Kč bez DPH, tj. 14 558 410,52 Kč včetně DPH.
22. Dodatkem č. 3 došlo ke změně v rozsahu prací, přičemž současně došlo k navýšení ceny díla na částku 13 725 926,11 Kč bez DPH, tj. 16 608 370,59 Kč včetně DPH.
23. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 byl uveřejněn dne 20. 10. 2022 a dodatek č. 3 dne 4. 1. 2023.
Právní posouzení
24. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela ZZVZ“), kterou došlo ke sjednocení lhůty pro splnění předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s lhůtou pro splnění obdobné povinnosti podle zákona o registru smluv,[3] mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
25. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
26. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jak institut přestupků, tak také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
27. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
28. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
29. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 7. 9. 2022, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 7. 10. 2022. Obviněný tuto svou povinnost, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 30 dnů od jeho uzavření, v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 20. 10. 2022, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
30. Z výše uvedeného v dalším jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 3 uzavřen dne 26. 10. 2022, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 25. 11. 2022. Obviněný tuto svou povinnost, tzn. uveřejnění dodatku č. 3 do 30 dnů od jeho uzavření, v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 4. 1. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí – uložení pokuty
31. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil opakovaně skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.
32. Před vlastním uložením pokuty se Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za předmětné přestupky, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.
33. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.
34. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
35. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí došlo, dle v té době platné právní úpravy[4], dne 23. 9. 2022 a dne 11. 11. 2022, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatků na profilu zadavatele. Řízení o přestupcích bylo zahájeno dnem doručení příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
36. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
37. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který je možno uložit vyšší pokutu.
38. Ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 a dodatku č. 3 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 a dodatek č. 3 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 7. 10. 2022 a dne 25. 11. 2022 ve smyslu příznivější právní úpravy, přičemž obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 dne 20. 10. 2022 a dodatek č. 3 dne 4. 1. 2023. Za oba tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč, a jedná se tak o přestupky stejně trestné. Úřad se tak v návaznosti na to zabýval otázkou, který z trestaných přestupků je závažnější.
39. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil dodatek č. 1 a dodatek č. 3 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů ve smyslu příznivější právní úpravy od jejich uzavření (viz výroky I. a II. tohoto rozhodnutí), přičemž oběma dodatky byl upraven rozsah prací a došlo k navýšení ceny díla, přičemž dodatkem č. 1 byl upraven rovněž termín plnění díla. Úřad přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť v důsledku delší prodlevy, která vznikla mezi dnem uzavření dodatku č. 3 a dnem jeho uveřejnění, jej považuje za závažnější.
40. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupky, za které je obviněnému nyní ukládán trest, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
41. Úřad tedy posoudil, zda přestupky, za něž je obviněnému ukládána pokuta, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
42. Úřad uvádí, že přestupky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí jsou v souběhu s následujícími přestupky obviněného:
- s přestupky, které obviněný spáchal dne 28. 9. 2022 a dne 11. 11. 2022 a o kterých bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0552/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-34083/2023/500 ze dne 7. 9. 2023 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 25. 5. 2022 a o kterém bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0588/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-36463/2023/500 ze dne 25. 9. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 6. 1. 2023 a o kterém bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0624/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. 37423/2023/500 ze dne 2. 10. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč.
Uvedenou skutečnost (tj. pokuty uložené za shora uvedené přestupky) tedy Úřad dále zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
43. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
44. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
45. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
46. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
47. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku II. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
48. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v potaz skutečnost, že obviněný se dopustil druhého přestupku, když dodatek č. 1 rovněž neuveřejnil v zákonem stanovené lhůtě.
49. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný dodatky na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 20. 10. 2022, resp. 4. 1. 2023, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že dodatky na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly změn ve smlouvě ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
50. Pro úplnost pak Úřad – v souvislosti s argumentací obviněného, která dle jeho názoru představuje polehčující okolnosti k tomu, aby pokuta uložená Úřadem mohla být snížena, popř. od jejího uložení bylo upuštěno – uvádí, že personální obsazení, resp. zajištění dostatečných kapacit pro plnění zákonných povinností je výlučnou záležitostí obviněného, přičemž personální krize obviněného dle názoru Úřadu nepředstavuje okolnost odůvodňující snížení pokuty, natož pak okolnost svědčící pro upuštění od uložení pokuty, resp. pro pouhé napomenutí, neboť tomuto druhu trestu neodpovídá společenská nebezpečnost jednání obviněného [k prodlení v délce 13, resp. 40 dní došlo v souvislosti s uveřejněním dodatků, kterými došlo jednak k dílčím změnám v předmětu plnění a nadto byla navýšena cen díla o více než 1 mil. Kč (bez DPH) v případě dodatku č. 1 a následně o více než 1,2 mil. Kč (bez DPH) v případě dodatku č. 3, tedy se jedná o informace, které jsou z hlediska publicity smluvních závazků naprosto zásadní a předmětné změny svojí povahou a rozsahem nejsou marginální]. Úřad v této souvislosti dodává, že uložená pokuta se pohybuje při samé spodní hranici zákonné sazby, a plní tak výrazně preventivní funkci, což bylo umožněno rovněž tím, že obviněný samotnou smlouvu obviněný uveřejnil včas, a tedy v rámci veřejné kontroly byly v zákonem stanovené lhůtě k dispozici stěžejní informace o veřejné zakázce, zejm. o rozsahu plnění, původně sjednané ceně a smluvních stranách.
51. Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.
52. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
53. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s příjmy ve výši přes 217 mil. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
54. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
55. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
56. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení
57. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
58. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
59. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, vycházel Úřad při jejich uložení z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
60. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
61. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
62. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000607.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
město Příbor, náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[2] Dostupný na https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00298328
[3] k tomu srov. § 5 odst. 2 zák. č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
[4] Do 15. 7. 2023 byla v platnosti právní úprava, podle níž by zadavatel povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření.