číslo jednací: 04351/2024/161
spisová značka: R0159/2023/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Odkanalizování části města Kostelec nad Labem a obnova vodovodu v ul. Vančurova, Husova a 5. května |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 31. 1. 2024 |
| Související rozhodnutí | 45839/2023/510 46721/2023/500 04351/2024/161 |
| Dokumenty |  2023_R0159.pdf 297 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0159/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-04351/2024/161 |
|
Brno 31. 1. 2024 |
V řízení o rozkladu ze dne 1. 12. 2023, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- společníci společnosti dodavatelů „Kostelec nad Labem – MBM a MOBIKO“
- MBM TRADE CZ, s.r.o., IČO 25507222, se sídlem Starokolínská 308, 190 16 Praha (vedoucí společník) a
- MOBIKO plus a.s., IČO 26788675, se sídlem Hranická 293/5, Krásno nad Bečvou, 757 01 Valašské Meziříčí,
ve správním řízení zastoupení na základě plné moci ze dne 15. 8. 2023 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0553/2023/VZ, č. j. ÚOHS-45839/2023/510 ze dne 16. 11. 2023, ve znění opravného usnesení č. j. ÚOHS-46721/2023/500 ze dne 23. 11. 2023, kterým bylo rozhodnuto ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- město Kostelec nad Labem, IČO 00236951, se sídlem nám. Komenského 1, 277 13 Kostelec nad Labem,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Odkanalizování části města Kostelec nad Labem a obnova vodovodu v ul. Vančurova, Husova a 5. května“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájeno uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele dne 27. 6. 2023 pod systémovým číslem P23V00248125,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b), ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0553/2023/VZ, č. j. ÚOHS-45839/2023/510 ze dne 16. 11. 2023, ve znění opravného usnesení č. j. ÚOHS-46721/2023/500 ze dne 23. 11. 2023
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese, s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 8. 9. 2023 návrh navrhovatele – společnosti dodavatelů „Kostelec nad Labem – MBM a MOBIKO“ tvořené společníky – MBM TRADE CZ, s.r.o., IČO 25507222, se sídlem Starokolínská 308, 190 16 Praha (vedoucí společník), a MOBIKO plus a.s., IČO 26788675, se sídlem Hranická 293/5, Krásno nad Bečvou, 757 01 Valašské Meziříčí, ve správním řízení zastoupení na základě plné moci ze dne 15. 8. 2023 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 7. 9. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – města Kostelec nad Labem, IČO 00236951, se sídlem nám. Komenského 1, 277 13 Kostelec nad Labem (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Odkanalizování části města Kostelec nad Labem a obnova vodovodu v ul. Vančurova, Husova a 5. května“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájeno uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele dne 27. 6. 2023 pod systémovým číslem P23V00248125 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Dle bodu 5 výzvy k podání nabídek, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 27. 6. 2023 pod systémovým číslem P23V00248125 (dále jen „výzva k podaní nabídek“), byl předmětem veřejné zakázky výběr zhotovitele na stavbu ve výzvě blíže popsanou, v souladu se zadávacími podmínkami, tedy na výstavbu kanalizace a obnovu vodovodu na ul. Vančurova a výstavbu kanalizace a obnovu vodovodu na ul. Husova a 5. května.
3. Dle výzvy k podání nabídek byl termín pro předpokládané zahájení 1. etapy stanoven na srpen 2023, pro zahájení 2. etapy na duben 2024, přičemž doba realizace byla pro obě etapy stanovena pokaždé na 4 měsíce ode dne protokolárního předání staveniště.
4. Z protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě ze dne 17. 7. 2023 plyne, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel na veřejnou zakázku celkem 6 nabídek, včetně nabídky navrhovatele.
5. Dle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 20. 7. 2023 (dále jen „první zpráva o posouzení nabídek“) přizvaný odborník shledal nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou, přičemž průměrná nabídková cena navrhovatele byla o více jak 30 % nižší než průměr všech nabídkových cen, a doporučil zadavateli vyzvat navrhovatele k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také jen „MNNC“).
6. Dne 20. 7. 2023 odeslal zadavatel v souladu s ustanovením § 46 zákona a § 113 zákona navrhovateli žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC“). Zadavatel požadoval zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny u konkrétních položek soupisu prací, dále navrhovatele žádal o doložení prohlášení, že si je vědom složitosti předmětu veřejné zakázky (ztížené podmínky, složité postupy prací, postupné přepojování vodovodních řadů, kanalizačních stok i všech přípojek po částech do provozu) a že nabídková cena uvedená v nabídce navrhovatele u uvedených položek je konečná a tyto práce budou provedeny v souladu s projektovou dokumentací. Zadavatel rovněž požadoval potvrzení navrhovatele, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Zadavatel stanovil, že předmětné objasnění a doplnění má být doručeno elektronicky pomocí elektronického nástroje na profilu zadavatele ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti.
7. Protože zadavatel ve stanovené lhůtě (tj. do 25. 7. 2023) zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny od navrhovatele neobdržel, přizvaný odborník dle druhé zprávy o posouzení nabídek ze dne 26. 7. 2023 doporučil zadavateli navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit.
8. Zadavatel přípisem nazvaným Oznámení zadavatele o vyloučení účastníka ze dne 31. 7. 2023 (dále jen „oznámení o vyloučení“), jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne, navrhovateli oznámil, že rozhodl o jeho vyloučení ze zadávacího řízení. V Rozhodnutí o vyloučení účastníka ze dne 27. 7. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) zadavatel specifikoval, že rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 4 zákona, jelikož ve stanovené lhůtě neobdržel písemné zdůvodnění MNNC dle § 113 zákona.
9. Z detailu zprávy doručované prostřednictvím elektronického nástroje vyplývá, že žádost o zdůvodnění MNNC byla navrhovateli doručena dne 20. 7. 2023 (v 15:07:52), přičemž navrhovatelem byla přečtena dne 9. 8. 2023 (v 21:45:06).
10. Navrhovatel proti svému vyloučení podal dne 15. 8. 2023 námitky, jež byly zadavateli doručeny téhož dne. Rozhodnutím ze dne 29. 8. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.
11. Protože navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 8. 9. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 7. 9. 2023 (dále jen „návrh“).
12. V návrhu navrhovatel rozporoval zákonnost jeho vyloučení v souvislosti s údajně neoprávněnou identifikací MNNC podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona. Navrhovatel rovněž nesouhlasil s délkou lhůty pro písemné zdůvodnění MNNC, která byla zadavatelem stanovena v délce 3 pracovních dnů a s nedostatečným odůvodněním rozhodnutí o námitkách. Dále navrhovatel namítal nezákonné omezení komunikacemezi zadavatelem a dodavatelem, přičemž zdůraznil, že zadavatel byl v souladu s § 211 zákona povinen při elektronické komunikaci umožnit dodavatelům v zadávacím řízení i jiné prostředky komunikace nežli elektronický nástroj, a to např. datovou schránku či e-mail.
13. Navrhovatel v podaném návrhu navrhl, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení a aby zadavatel provedl nové posouzení a hodnocení nabídek při zohlednění všech relevantních skutečností, nebo aby Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí o námitkách, pokud jeho odůvodnění shledá nepřezkoumatelným.
14. Dnem 8. 9. 2023, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona, ve spojení
s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
15. Rozhodnutím ze dne 20. 10. 2023 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.
II. Napadené rozhodnutí
16. Dne 16. 11. 2023 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0553/2023/VZ, č. j. ÚOHS-45839/2023/510, kterým rozhodl, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Dne 23. 11. 2023 bylo Úřadem vydáno opravné usneseníč. j. ÚOHS-46721/2023/500, kterým Úřad opravil zřejmé nesprávnosti výše uvedeného rozhodnutí, konkrétně poučení o odkladném účinku včasně podaného rozkladu proti předmětnému rozhodnutí a datace žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zmiňované v bodu 66 odůvodnění předmětného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“).
17. Úřad napadené rozhodnutí uzavřel konstatováním, že v šetřeném případě zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když rozhodnutím o vyloučení, jež bylo navrhovateli oznámeno v oznámení o vyloučení, rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, jelikož nabídka navrhovatele obsahující MNNC nebyla na písemnou žádost o zdůvodnění MNNC navrhovatelem zdůvodněna, a proto Úřad podle § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítl.
III. Rozklad navrhovatele
18. Dne 1. 12. 2023 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze spisového materiálu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 16. 11. 2023, rozklad byl tudíž podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
19. Navrhovatel napadl rozkladem napadené rozhodnutí v celém rozsahu, protože byl přesvědčen, že napadené rozhodnutí bylo nezákonné a nesprávné. Zadavatel dle navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem i se stanovenými zadávacími podmínkami veřejné zakázky.
Námitka nesprávné identifikace MNNC dle § 28 odst. 1 písm. o) zákona
20. Dle navrhovatele musí nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení zadavatel vždyposuzovat ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ostatní skutečnosti (např. poměr k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, k nabídkovým cenám ostatních účastníků řízení), mohou být pouze indikátorem výskytu MNNC, nikoli však jejím měřítkem, resp. kritériem.Nabídková cena musí být vždy posouzena ve vztahu ke konkrétnímu předmětu dané veřejné zakázky, rovněž se zohledněním specifik příslušného odvětví a konkrétních okolností a podmínek, za nichž má být předmět veřejné zakázky konkrétním účastníkem plněn.
21. Navrhovatel tvrdí, že v řešeném případě zadavatel identifikoval MNNC výlučněve vztahu k průměrné výši všech nabídkových cen účastníků zadávacího řízení, neboť tuto informaci takto označil v žádosti o zdůvodnění MNNC. Rovněž navrhovatel tvrdí, že pokud zadavatel identifikoval na základě svého výslovného vyjádření nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou s odkazem na průměrnou hodnotu nabídkových cen ostatních účastníků, postupoval „contra legem“. Dle námitky navrhovatele je pak i zcela irelevantní, jaké okolnosti požadoval zadavatel vysvětlit v žádosti o zdůvodnění MNNC, pokud krok identifikace nabídkové ceny účastníka byl proveden nesprávně. Navrhovatel v této souvislosti namítal, že zadavatel měl nejdříve povinně identifikovat MNNC ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a následně měl určit, jaké parametry nabídkové ceny a jakým způsobem má vyzvaný účastník vyjasnit.
22. V námitce navrhovatel následně dovodil, že zadavatel nesprávnou identifikací MNNC způsobil návaznou nesprávnost všech svých následujících kroků vůči navrhovateli, neboť jeho postup byl v příkrém rozporu se zákonem. Tento názor vyvodil navrhovatel i ze zásady ex iniuria ius non oritur (z bezpráví právo vzejít nemůže). Navrhovatel se domnívá, že pokud zadavatel postupoval při identifikaci MNNC v přímém rozporu se zákonnými příkazy, nelze vyloučit ani to, že by zadavatel MNNC vůbec neidentifikoval, tudíž by vůbec nevznikla potřeba činit žádost o zdůvodnění MNNC. Návazné úkony zadavatele, které vyvolaly nezákonnost postupu zadavatele, by tak vůbec nenastaly.
23. K předmětné námitce navrhovatel závěrem uvedl, že dle jeho názoru Úřad selhal v zajištění správného posouzení identifikace MNNC, v důsledku čehož dospěl k nesprávnému právnímu posouzení v tomto rozsahu.
Námitka nepřiměřenosti lhůty pro písemné zdůvodnění MNNC
24. Navrhovatel se se závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí neztotožňoval, proto argumentoval tím, že lhůta pro objasnění domnělé MNNC u 52 položek (při různých stavebních objektech), jež byla stanovena v rozsahu 3 pracovních dnů, nemohla být lhůtou přiměřenou v kontextu zákona, neboť takové velké množství položek, které zadavatel spojil s výskytem MNNC, objektivně vyžadovalo širší prostor ke zpracování relevantního odůvodnění, vyhledání potřebných dokladů, případně získání pomoci od další osoby podílející se na přípravě nabídky (např. od poddodavatele).
25. Navrhovatel se rovněž ohradil vůči argumentaci Úřadu, kterou mu bylo vytýkáno, že nepožádal o prodloužení lhůty k vysvětlení či o prominutí zmeškání lhůty. Navrhovatel tvrdí, že taková žádost účastníka není nároková a považuje ji za spekulativní.
26. Navrhovatel rovněž rozporuje započítávání dnů pracovního klidu do uvedené lhůty.
27. Navrhovatel trvá na argumentech uvedených ve svých námitkách a návrhu, tedy že zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku až dne 27. 6. 2023 (uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele) s tím, že zahájení stavebních prací (v rozsahu I. etapy) bylo stanoveno na srpen 2023. Navrhovatel se domníval, že zadavatel se ocitl v časové tísni, když zahájil zadávací řízení v podstatě až na začátku letních prázdnin, a přitom stavební práce měl v úmyslu zahájit již v srpnu (téhož roku). Navrhovatel byl toho názoru, že nesl negativní následky špatného časového managementu zadavatele, když měl zajistit adekvátní zdůvodnění domnělé MNNC u 52 položek soupisu prací v nepřiměřeně krátkém časovém úseku. Skutečnost, že zadavatel nezahájil realizaci zadávacího řízení dříve, nemůže být dle navrhovatele přičítána k tíži navrhovatele v podobě stanovení nepřiměřeně krátkých lhůt v zadávacím řízení.
Námitka týkající se možnosti nelimitované písemné elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem dle § 211 zákona
28. Navrhovatel brojí proti postupu zadavatele, který dle jeho názoru nezákonným způsobem omezil prostředky pro elektronickou komunikaci tím, že k poskytnutí zdůvodnění domnělé MNNC stanovil použití výlučně elektronického nástroje.
29. Navrhovatel namítal porušení pravidel o komunikaci stanovených v zákoně, jakož i porušení zásad zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, konkrétně zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona, neboť zadavatel dle jeho názoru nestanovil jednotný způsob komunikace (z nějž by vyplývalo, že bude s navrhovatelem komunikovat jedním způsobem, a vyžaduje, aby tímto způsobem bylo komunikováno i ze strany navrhovatele). Zadavatel řešené omezení komunikačních prostředků dle navrhovatele stanovil pouze ve vztahu k navrhovateli (a to v žádosti o zdůvodnění MNNC). Navrhovatel namítá, že tímto postupem zadavatele došlo k možnému porušení zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 zákona, když dle výše citované formulace uvedené v žádosti o zdůvodnění MNNC zadavatel omezil způsob komunikace až v této fázi zadávacího řízení, a to pouze ve vztahu k navrhovateli.
30. Navrhovatel trvá na argumentaci uvedené již ve svých námitkách a v návrhu, neboť elektronická komunikace může probíhat jakoukoliv zákonem připuštěnou formou, až na zákonem stanovené výjimky. Navrhovatel má za to, že zadavatel i v aspektu omezení způsobu komunikace nepostupoval v souladu se zásadami zadávání veřejných zakázek, zejména se zásadou transparentnosti a přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona a v souladu s § 211 zákona, když bezdůvodně omezil komunikační kanály pro zaslání písemného zdůvodnění MNNC.
Námitka nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách
31. Navrhovatel argumentoval ustálenou praxí Úřadu, dle které má zadavatel povinnost vyjádřit se podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách (a to i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele), a to v tom smyslu, že musí konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele odmítá či pokládá za nesouvisející, případně lichou.
32. Dle názoru navrhovatele Úřad pochybil, když seznal postup zadavatele ve vztahu k odůvodnění námitek jako přezkoumatelný.
Závěr rozkladu
33. Navrhovatel je vzhledem k jím uvedeným skutečnostem toho názoru, že Úřad dospěl k nesprávným právním závěrům, které nemají oporu v zákoně, a proto je jeho právní posouzení neúplné a nesprávné.
34. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že rozhodnutí Úřadu ze dne ze dne 16. 11. 2023, sp. zn. ÚOHS-S0553/2023/VZ, č. j. ÚOHS-45839/2023/510 je nezákonné, nesprávné a vymykající se relevantní rozhodovací praxi. Proto navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí o zamítnutí návrhu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
35. Úřad obdržel vyjádření zadavatele ze dne 5. 12. 2023 k podanému rozkladu, v němž zadavatel pouze stručně sdělil, že se plně ztotožňuje s napadeným rozhodnutím.
IV. Řízení o rozkladu
36. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle ustanovení § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
37. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
38. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo přistoupeno k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu.
V. K námitkám rozkladu
39. Navrhovatel v podaném rozkladu své argumenty zaměřil do čtyřech nadepsaných námitek.
K námitce nesprávné identifikace MNNC dle § 28 odst. 1 písm. o) zákona
40. K otázce MNNC lze předně uvést, že zadavatel je dle § 113 zákona povinen provést posouzení MNNC vždy, a pokud ji identifikuje, je povinen účastníka zadávacího řízení vyzvat k jejímu zdůvodnění[2]. Posouzení z hlediska identifikace MNNC je obligatorní úkon zadavatele v rámci zadávacího řízení s cílem identifikovat nabídky, které na straně zadavatele vzbuzují oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon v § 28 odst. 1 písm. o) definuje MNNC jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zákon v § 113 odst. 6 pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení za situace, kdy je v jeho nabídce obsažená mimořádně nízká nabídková cena z důvodů porušování povinností dle § 113 odst. 4 písm. a) zákona nebo z důvodu veřejné podpory odporující předpisům Evropské unie, případně neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona. Z § 48 odst. 4 zákona vyplývá, že zadavatel může, tj. není povinen, vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka tohoto účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zdůvodněna.
41. Navrhovatel tvrdí, že v řešeném případě zadavatel identifikoval MNNC výlučněve vztahu k průměrné výši všech nabídkových cen účastníků zadávacího řízení, neboť tuto informaci takto označil v žádosti o zdůvodnění MNNC. S tímto konstatováním navrhovatele nelze souhlasit. Skutečnost, že pravděpodobně prvotním impulsem k tomu, aby se zadavatel začal zabývat nabídkovou cenou navrhovatele jakožto MNNC, bylo srovnání s průměrem všech nabídkových cen, nečiní postup zadavatele nezákonným. Tento názor potvrzuje rozhodovací praxe Úřadu, viz např. rozhodnutí Úřadu ze dne 20. 1. 2015, sp. zn. ÚOHS-S541/2014/VZ: „Pokud je shledán značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovými cenami uchazečů, případně mezi průměrnou nabídkovou cenou uchazečů a posuzovanou nabídkovou cenou, indikuje výše uvedené existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce posuzovaného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.“
42. Z textu první zprávy o posouzení nabídek je sice možné spatřovat zaměření přizvaného odborníka na základní hodnotící kritérium, kterým byla ekonomická výhodnost nabídek dána nejnižší nabídkovou cenou, avšak v první zprávě o posouzení nabídek je také zaznamenáno, že přizvaný odborník posuzoval nabídky účastníků z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Zde je nutno rovněž připomenout, že předmětem tohoto šetření jsou úkony zadavatele, byť ten vycházel i z doporučení přizvaného odborníka. A byl to zadavatel, jenž ve své žádosti o zdůvodnění MNNC kromě jiného požadoval odůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny u konkrétních položek soupisu prací, u nichž shledal možný výskyt MNNC, dále požadoval doložit prohlášení, že si je navrhovatel vědom složitosti předmětu veřejné zakázky (ztížené podmínky, složité postupy prací, postupné přepojování vodovodních řadů, kanalizačních stok i všech přípojek po částech do provozu) a že nabídková cena uvedena v nabídce navrhovatele u uvedených položek je konečná a tyto práce budou provedeny v souladu s projektovou dokumentací. Zadavatel rovněž vznesl další požadavky vůči navrhovateli, blíže viz bod 6 tohoto rozhodnutí. I když není možné znát myšlenkové procesy jakékoli třetí osoby, obsah žádosti o zdůvodnění MNNC dokládá, že zadavatel identifikaci MNNC prováděl s vazbou na předmět veřejné zakázky, a rovněž dokazuje, které konkrétní části nabídky navrhovatele v zadavateli vyvolávaly otázky nebo pochybnosti, jaké okolnosti zadavatel po navrhovateli požadoval vysvětlit a jaký obsah prohlášení od navrhovatele požadoval písemně předložit. Obsah žádosti o zdůvodnění MNNC proto jednoznačně vyvrací tvrzení navrhovatele, že by zadavatel identifikoval MNNC výlučně ve vztahu k průměrné výši všech nabídkových cen účastníků zadávacího řízení.
43. Navrhovatel v této souvislosti dále namítal, že zadavatel měl nejdříve povinně identifikovat MNNC ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a následně měl určit, jaké parametry nabídkové ceny a jakým způsobem má vyzvaný účastník vyjasnit. Navrhovatel se opíral o citace z některých dřívějších rozhodnutí Úřadu (např. sp. zn. ÚOHS-S0332/2022/VZ nebo sp. zn. ÚOHS-S0276/2022/VZ). Dle navrhovatele ani Úřad v napadeném rozhodnutí neodlišil výše popsané dvě roviny, což dle jeho názoru založilo nesprávné právní posouzení věci. Ani s tímto názorem navrhovatele nelze souhlasit. Z úkonů zadavatele lze spatřovat obě roviny, kterých se navrhovatel dožadoval. Z žádosti o zdůvodnění MNNC vyplývá, že v nabídce navrhovatele zadavatel MNNC identifikoval a MNNC zamýšlel dále posuzovat, protože v něm nabídka navrhovatele vzbudila pochybnosti, zda bude navrhovatel schopen za takovou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. V souladu se zákonem proto zadavatel od navrhovatele žádal vysvětlení, a to odesláním žádosti o zdůvodnění MNNC. Dokončení posouzení MNNC, tj. vyhodnocení odpovědi navrhovatele na identifikovanou MNNC, však bylo zadavateli znemožněno, vzhledem k tomu, že navrhovatel na žádost o zdůvodnění MNNC ve stanovené lhůtě vůbec nereagoval.
44. Ze spisové dokumentace vyplývá, že žádost o zdůvodnění MNNC odeslanou zadavatelem dne 20. 7. 2023 (kdy stanovená lhůta pro zdůvodnění navrhovatele do 3 pracovních dnů uběhla dne 25. 7. 2023) si navrhovatel přečetl až dne 9. 8. 2023.
45. Nastíněná konstrukce navrhovatele – že při správném zohlednění § 28 odst. 1 písm. o) zákona nelze vyloučit, že by zadavatel MNNC vůbec neidentifikoval, tudíž by vůbec nevznikla potřeba činit žádost o zdůvodnění MNNC a návazné úkony zadavatele by vůbec nenastaly (podpořená citací z rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0085/2023/VZ[3]) – se po marném uplynutí stanovené lhůty v žádosti o zdůvodnění MNNC a následných úkonech zadavatele (rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách) jeví jako zcela účelová.
46. K této námitce uzavírám, že zadavatel identifikoval MNNC ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona, v souladu se zákonem se doptával navrhovatele na vysvětlení jeho nabídkové ceny v žádosti o zdůvodnění MNNC a MNNC dále posuzoval, což vyplývá z úkonů, které v rámci zadávacího řízení činil, a z obsahu jím odeslaných dokumentů.
47. Ve vztahu k samotnému procesu posuzování nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny připomínám, že Úřad nemá pravomoc vstupovat do myšlenkových procesů zadavatele, neboť je to právě zadavatel, kdo nese odpovědnost a musí zvážit všechna rizika spojená s případnou existencí mimořádně nízké nabídkové ceny u (vybraného) dodavatele. Úřad má pouze možnost přezkoumat, zda posouzení proběhlo v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami.
48. Nad rámec výše uvedeného rovněž upozorňuji, že uvedený závěr nikterak nevypovídá o tom, zda v tomto případě nabídková cena navrhovatele byla mimořádně nízká či nikoliv. Ačkoli platí, že postup zadavatele při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je, či není mimořádně nízká ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona, nutně musí podléhat smysluplné a efektivní kontrole ze strany Úřadu (blíže srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af 88/2012-75 ze dne 21. 11. 2013), nesmí se Úřad dostat do pozice, že by v rámci svého přezkumu přebíral odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není oprávněn přezkoumávat závěr zadavatele v tom smyslu, že určitá nabídková cena je, či není podle jeho názoru mimořádně nízká (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004), nicméně je povinen podrobit kontrole postup zadavatele v tom smyslu, zda byl činěn v souladu se zákonem, především pak v souladu se zásadou transparentnosti (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 10/2011-313 ze dne 3. 10. 2013).
K námitce nepřiměřenosti lhůty pro písemné zdůvodnění MNNC
49. Povinnost stanovit k objasnění či doplnění požadovaných údajů, dokladů, vzorků nebo modelů přiměřenou lhůtu je výslovně stanovena v § 46 odst. 1 zákona. Lze souhlasit s argumentací Úřadu uvedenou v bodě 83 napadeného rozhodnutí, dle které je dodržení zásady přiměřenosti v souladu s § 6 zákona vyžadováno ve vztahu k veškerým úkonům zadavatele, přičemž platí, že pokud zákon nestanovuje ani minimální lhůtu k provedení určitého úkonu zadavatele, je pro zákonnost postupu zadavatele nezbytné, aby zadavatel při stanovení příslušné lhůty k předmětnému úkonu zásadu přiměřenosti reflektoval a podrobil tento svůj krok pečlivému posouzení, zda je v reálných možnostech dodavatelů požadavek zadavatele splnit. Primárně by zadavatel měl zohlednit složitost zdůvodnění v souvislosti s jeho obsahem, případně přihlédnout ke složitosti daného případu a dalším souvisejícím okolnostem.
50. Předně je na místě připomenout, že důvodem, proč navrhovatel na žádost o zdůvodnění MNNC nereagoval v rámci poskytnuté lhůty, nebyla délka uvedené lhůty, ale skutečnost, že si navrhovatel žádost přečetl až po jejím uplynutí. Rovněž je nutné poznamenat, že pokud měl navrhovatel za to, že zadavatelem stanovená lhůta nebyla přiměřená, měl námitky podat již proti jejímu stanovení, nikoliv namítat její domnělou nepřiměřenost až v rámci námitek vůči rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení (viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. ÚOHS-R0110/2019/VZ)[4].
51. Nelze přisvědčit ani argumentaci navrhovatele, že stanovením nepřiměřeně krátké lhůty nesl negativní následky špatného časového managementu zadavatele, když zadavatel zahájil zadávací řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele dne 27. 6. 2023, a přitom stavební práce měl v úmyslu zahájit již v srpnu 2023. Skutečnost, že má zadavatel v úmyslu zahájit I. etapu stavebních prací v srpnu 2023, byla uvedena v bodě 5 výzvy k podání nabídek. Tedy tento termín byl znám již od počátku zadávacího řízení a bylo na zvážení navrhovatele, zda má o veřejnou zakázku i s takto nastaveným časovým harmonogramem zájem, či nikoli. Údajné pozdní zahájení zadávacího řízení (což není otázka, která by byla předmětem přezkumu tohoto správního řízení) je v tomto případě opět pouze zástupnou argumentací navrhovatele. Pokud si totiž navrhovatel nezkontroloval od doručení žádosti o zdůvodnění MNNC prostřednictvím elektronického nástroje v 15:07 dne 20. 7. 2023 až do přečtení uvedené žádosti navrhovatelem v 21:45 dne 9. 8. 2023, hlavní komunikační prostředek u veřejné zakázky, ve které měly být zahájeny stavební práce v srpnu 2023, nelze nyní toto evidentní pochybení přenášet na zadavatele. Navrhovatel měl k dispozici nástroje, kterými mohl proti délce lhůty brojit, tyto však nevyužil z důvodu své liknavosti, nikoliv z důvodu potřeby zadavatele provést zadávací řízení v krátké době.
52. Navrhovatel také považoval argumentaci Úřadu týkající se vstupu víkendu do stanovené lhůty 3 pracovních dní za nepřípadnou, když dle námitky navrhovatele implikuje započítávání dnů pracovního klidu do uvedené lhůty. K započítávání dnů pracovního klidu do uvedené lhůty ze strany Úřadu nedošlo. V bodě 87 napadeného rozhodnutí Úřad pouze konstatoval, že navrhovatel měl fakticky k dispozici 5 kalendářních dnů pro seznámení se s obsahem žádosti o zdůvodnění MNNC. S tímto konstatováním Úřadu lze souhlasit. Lze rovněž uvést, že elektronizace zadávacího řízení a neustálý přístup k elektronickému nástroji na profilu zadavatele přináší řadu výhod, jako je přístup k informacím kdykoli a odkudkoli nebo zrychlení jednotlivých postupů, tedy bez ohledu na denní nebo noční hodinu, pracovní nebo nepracovní den.
53. K této námitce navrhovatele uzavírám, že se v otázce posouzení stanovené lhůty jako přiměřené plně ztotožňuji se závěry napadeného rozhodnutí obsaženými v jeho bodech 82-94. Námitka nepřiměřenosti stanovené lhůty tak není důvodná.
K námitce týkající se možnosti nelimitované písemné elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem dle § 211 zákona
54. Výzva k podání nabídek obsahuje v několika ustanoveních úpravu komunikace mezi zadavatelem a dodavateli. Ohledně podání nabídky se jednalo o body 10.5 a 12.3, v nichž zadavatel mimo jiné stanovil, že nabídky bylo možno podávat pouze elektronicky pomocí elektronického nástroje na profilu zadavatele. V bodě 11.1 výzvy k podání nabídek bylo uvedeno, že dodavatel je oprávněn po zadavateli požadovat vysvětlení zadávací dokumentace na základě elektronické žádosti podané prostřednictvím elektronického nástroje na profilu zadavatele.Bodem 12.3 zadavatel upřesnil, že za doručení prostřednictvím elektronického nástroje bude považován okamžik přijetí datové zprávy v elektronickém nástroji.[5] V bodě 12.5 výzvy k podání nabídek byl stanoven způsob komunikace zadavatele se zájemci o zakázku tak, že zakázka byla realizována pomocí elektronického nástroje na profilu zadavatele, přičemž veškerá komunikace měla probíhat prostřednictvím tohoto profilu zadavatele.
55. Žádost o zdůvodnění MNNC v závěrečných ustanoveních obsahuje upřesnění, dle něhož objasnění a doplnění navrhovatele mělo být doručeno zadavateli elektronicky pomocí elektronického nástroje na profilu zadavatele v zadavatelem stanovené lhůtě.
56. Navrhovatel brojí proti postupu zadavatele, který dle jeho názoru nezákonným způsobem omezil prostředky pro elektronickou komunikaci tím, že k poskytnutí zdůvodnění domnělé MNNC stanovil použití výlučně elektronického nástroje. Avšak na základě výše uvedených bodů výzvy k podání nabídek je zřejmé, že zadavatel od počátku preferoval komunikaci pomocí elektronického nástroje na profilu zadavatele a tuto preferenci potvrdil i v žádosti o zdůvodnění MNNC.
57. Dle § 211 zákona lze s dodavateli v rámci zadávání veřejných zakázek elektronicky komunikovat několika rovnocennými způsoby, a to zejména e-mailem, přičemž datová zpráva zasílaná e-mailem musí být v zákonem stanovených případech opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, dále datovou schránkou nebo prostřednictvím elektronického nástroje.
58. Námitku navrhovatele nelze posoudit než jako nedůvodnou, protože z jeho strany nedošlo k reakci na žádost o zdůvodnění MNNC jakýmkoli komunikačním prostředkem. Tedy navrhovatelem nebyl využit žádný se zákonem stanovených způsobů elektronické komunikace, ani zadavatelem upřednostněná komunikace prostřednictvím elektronického nástroje na profilu zadavatele. Brojení navrhovatele proti možnosti odpovědět na žádost o zdůvodnění MNNC pouze prostřednictvím elektronického nástroje, je již v rovině čistě spekulativní, protože stanovení jednoho konkrétního způsobu komunikace nemůže být automaticky považováno za vyloučení možnosti komunikovat jinými, zákonem stanovenými způsoby elektronické komunikace. Jak by se zadavatel zachoval, pokud by navrhovatel odpověděl na žádost o zdůvodnění MNNC například prostřednictvím datové schránky, nevíme. Je však opět namístě připomenout, že důvodem, proč navrhovatel na žádost o zdůvodnění MNNC nereagoval ve stanovené lhůtě, byla skutečnost, že se s jejím obsahem seznámil opožděně, nikoliv zadavatelem stanovený požadavek na zaslání odpovědi prostřednictvím elektronického nástroje na profilu zadavatele.
59. Úřad navíc obdobnou otázku již v minulosti posuzoval, přičemž dospěl k závěru, že zadavatel je oprávněn omezit komunikaci pouze na elektronický nástroj. Například v oznámení výsledku šetření podnětu ze dne 10. 12. 2021, sp. zn. ÚOHS-P0261/2021/VZ je uvedeno: „Úřad i bez tohoto upřesnění konstatuje, že požadavek na komunikaci prostřednictvím elektronického nástroje NEN není v rozporu se zásadami stanovenými v § 6 zákona. (…). Pokud stěžovatel odkazuje na § 211 odst. 5 zákona, z nějž vyvozuje, že zákon předpokládá komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli jak prostřednictvím elektronického nástroje, tak datové schránky, je možné dát stěžovateli za pravdu, neboť zákon skutečně umožňuje komunikaci i prostřednictvím datové schránky. To však nikterak neimplikuje nemožnost omezení komunikace pouze na elektronický nástroj. Ustanovení § 211 odst. 6 se pak zcela zřejmě aplikuje v případech, kdy zadavatel využije komunikaci prostřednictvím datové schránky. Nelze toto ustanovení vykládat tak, že by součástí každého zadávacího řízení měla být komunikace prostřednictvím datové schránky.“
K námitce přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách
60. Dle odůvodnění napadeného rozhodnutí se zadavatel zabýval hlavními argumentačními linkami s tím, že argumentaci, na jejímž základě byly námitky ze strany zadavatele odmítnuty, uzavřel Úřad jako relevantní, dostatečně podrobnou a srozumitelnou. Dle Úřadu je odůvodnění rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné, neboť rozhodnutí lze považovat jako vyhovující požadavkům zákona, a nelze jej posoudit jakožto nepřezkoumatelné pouze proto, že zadavatel by mohl některou svoji argumentaci blíže rozvést, popř. reagovat i na námitky, které zjevně považoval za irelevantní. S tímto odůvodněním lze souhlasit. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihnul podstatu podaných námitek, a tudíž uvedené rozhodnutí odůvodnil dostatečně v souladu požadavky rozhodovací praxe Úřadu (viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 31. 1. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0210/2019/VZ)[6].
61. Lze tedy souhlasit se závěrem uvedeným v napadeném rozhodnutí, že zadavatel řádně odůvodnil své rozhodnutí o námitkách.
VI. Závěr
62. Navrhovatelovy námitky obsažené v rozkladu byly vyhodnoceny jako nedůvodné. Neprokázalo se ani tvrzení navrhovatele, že Úřad dospěl k nesprávným právním závěrům, které nemají oporu v zákoně. Po důkladném posouzení věci a z výše uvedené argumentace jednoznačně vyplývá, že Úřad postupoval správně a v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí.
63. Lze shrnout, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu neobjasnění MNNC ve stanovené lhůtě bylo způsobeno zejména pozdním vyzvednutím žádosti o zdůvodnění MNNC ze strany navrhovatele, který ode dne doručení výzvy dne 20. 7. 2023 nezkontroloval hlavní komunikační nástroj veřejné zakázky až do dne 9. 8. 2023, ačkoliv si musel být vědom, že zadavatel hodlá zahájit plnění veřejné zakázky již v srpnu 2023. Veškeré námitky navrhovatele proti vyloučení ze zadávacího řízení a nedostatkům žádosti o zdůvodnění MNNC jsou tak pouze zástupným důvodem a uvedené pochybení navrhovatele již nemohou zpětně zvrátit.
64. Vzhledem k vyhodnocení rozkladových námitek navrhovatele jako nedůvodných nebyly ani zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, proto je zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona správné.
65. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu byla přezkoumána i zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcná správnost v rozsahu vznesených námitek a současně byla přezkoumána i zákonnost postupu Úřadu, přičemž napadené rozhodnutí bylo shledáno zákonným a věcně správným. Dospěl jsem přitom k závěru, že Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, a dostatečně odůvodnil jejich použití.
66. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, lze dospět k názoru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. město Kostelec nad Labem, nám. Komenského 1, 277 13 Kostelec nad Labem
2. MT Legal s.r.o., Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího postupu. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 88/2012-75 ze dne 21. 11. 2013, z něhož se podává následující: „…zkoumání, zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je vždy obligatorní součástí procesu posuzování nabídek. Tato povinnost stíhá každého zadavatele (resp. jeho hodnotící komisi), v každém zadávacím řízení a ve vztahu ke každé nabídce každého dodavatele, který nabídku podal. Hodnotící komise má ve vztahu k případné mimořádně nízké nabídkové ceně dvě povinnosti: povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a v případě zjištění mimořádně nízké nabídkové ceny povinnost vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné.“ Ačkoliv se uvedený rozsudek vztahuje k úpravě dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jeho závěry lze vztáhnout i na úpravu dle zákona.
[3] Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 6. 9. 2023, sp. zn. ÚOHS-R0085/2023/VZ: „(…) vyloučení dle tohoto ustanovení je nutno posuzovat objektivně, tedy zda skutečně zůstaly údaje, doklady, vzorky nebo modely neobjasněny či nedoplněny, ačkoliv zadavatel účastníka k doplnění či objasnění vyzval dle § 46 zákona.Pokud by totiž byly případné údaje objektivně zcela jasné, a zadavatel by přesto výzvu dle § 46 použil (což je mu v zásadě dovoleno kdykoliv), nemohl by následně dodavatele vyloučit dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, ačkoliv by dodavatel na výzvu nereagoval.“.
[4] Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. ÚOHS-R0110/2019/VZ: „Pokud v den doručení žádosti zadavatele o doplnění a vysvětlení žádosti o účast navrhovatele (31. 1. 2019) nebo v průběhu celé stanovené lhůty měl navrhovatel za to, že poskytnutá lhůta není přiměřená, pak mohl a měl tento úkon zadavatele napadnout podáním námitek. (…) Navrhovatel však námitky proti tomuto úkonu nepodal včas. Je tedy logické, že po uplynutí lhůty pro podání námitek nelze nepřiměřenost této lhůty namítat následně svým návrhem.“
[5] To odpovídá § 4 odst. 1 věty první vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, podle něhož je za doručení prostřednictvím elektronického nástroje považován okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta datové zprávy v elektronickém nástroji.
[6] Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 31. 1. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0210/2019/VZ: „Přestože zadavatel v projednávaném případě v rozhodnutí o námitkách nevypořádal každou dílčí námitku zvlášť, je nutné považovat rozhodnutí za dostatečně odůvodněné, neboť není důležité, jestli se zadavatel v rozhodnutí vyjádřil ke každé dílčí námitce, ovšem je podstatné, zda postihl svým odůvodněním podstatu námitek předestřených navrhovatelem.“
