číslo jednací: 19793/2024/162
spisová značka: R0057/2024/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Depozitáře Otrokovice – dostavba depozitáře, karantény a expozice – projektová dokumentace |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 16. 5. 2024 |
| Související rozhodnutí | 10544/2024/500 19793/2024/162 |
| Dokumenty |  2024_R0057.pdf 249 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0057/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-19793/2024/162 |
|
Brno 15. 5. 2024 |
V řízení o rozkladu ze dne 22. 3. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
- Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace, IČO 00089982, se sídlem Vavrečkova 7040, 760 01 Zlín,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0031/2024/VZ, č. j. ÚOHS-10544/2024/500 ze dne 8. 3. 2024 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatele –
- Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6,
na uložení zákazu plnění smlouvy – »Smlouva o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon inženýrské činnosti na akci: „Depozitáře Otrokovice – dostavba depozitáře, karantény a expozice – projektová dokumentace“« – uzavřené dne 13. 12. 2023 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem –
- TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava
na realizaci veřejné zakázky „Depozitáře Otrokovice – dostavba depozitáře, karantény a expozice – projektová dokumentace“ zadávané v otevřeném řízení, ve vztahu k němuž bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-039041, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 245-770930,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0031/2024/VZ, č. j. ÚOHS-10544/2024/500 ze dne 8. 3. 2024,
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Průběh zadávacího řízení a správního řízení
1. Zadavatel – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace, IČO 00089982, se sídlem Vavrečkova 7040, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), otevřené řízení na realizaci veřejné zakázky „Depozitáře Otrokovice – dostavba depozitáře, karantény a expozice – projektová dokumentace“, k němuž bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-039041, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 245-770930 (dále jen jako „veřejná zakázka“). Dne 13. 12. 2023 zadavatel na veřejnou zakázku uzavřel »Smlouvu o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon inženýrské činnosti na akci: „Depozitáře Otrokovice – dostavba depozitáře, karantény a expozice – projektová dokumentace“« (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava (dále jen „vybraný dodavatel“).
2. Dne 9. 1. 2024 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami návrh navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatele“), na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 13. 12. 2023 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem (dále jen „návrh“).
3. Navrhovatel v podaném návrhu namítal, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz stanovený v § 246 zákona, když navrhovateli neoznámil výsledek zadávacího řízení, ačkoliv tuto povinnost měl. Dle navrhovatele tedy zadavatel opomněl učinit základní úkon v zadávacím řízení nezbytný pro uzavření smlouvy, a tuto povinnost dle navrhovatele zadavatel nesplnil ani jiným postupem, který by sice neodpovídal podmínkám zákona, ale mohl alespoň částečně vést k tomu, aby se účastníci zadávacího řízení mohli s výsledkem zadávacího řízení seznámit.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 8. 3. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0031/2024/VZ, č. j. ÚOHS-10544/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).
5. Napadeným rozhodnutím Úřad výrokem I uložil zákaz plnění smlouvy, neboť dospěl k závěru, že uvedená smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona přes zákaz jejího uzavření stanovený v § 246 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele.
6. Výrokem II Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit na nákladech řízení částku 30 000 Kč do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.
7. Úřad po posouzení skutkových okolností daného případu dospěl k závěru, že ačkoliv zadavatel namítá, že rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, nemohly vůči navrhovateli nastoupit právní účinky spojené s vyloučením účastníka ze zadávacího řízení, neboť zadavatel navrhovateli rozhodnutí o vyloučení nezaslal, resp. se rozhodnutí zadavatele, že došlo k vyloučení navrhovatele, nedostalo do sféry navrhovatele. Z tohoto důvodu navrhovateli nemohla začít plynout lhůta pro podání námitek proti vyloučení ze zadávacího řízení a v návaznosti na to mu nemohla zaniknout účast v zadávacím řízení, neboť nemohla nastat žádná z okolností uvedená v § 47 odst. 2 zákona. Navrhovatel tedy byl v šetřeném případě stále „právoplatným“ účastníkem zadávacího řízení. Navrhovateli proto nemohla v šetřeném případě začít běžet lhůta pro podání námitek, neboť zadavatel navrhovateli jakožto účastníkovi zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele nezaslal. Smlouva byla proto zadavatelem uzavřena přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem.
III. Rozklad zadavatele
8. Dne 22. 3. 2024 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 8. 3. 2024. Rozklad byl tedy zadavatelem podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu zadavatele
9. Dle zadavatele Úřad nepřihlédl ke skutečnosti, že zadavatel „přiznal“ své pochybení, které, jak je patrné ze zaslané dokumentace veřejné zakázky, nebylo úmyslné, a dále to, že neodeslání rozhodnutí o vyloučení navrhovateli nemělo vliv na výběr dodavatele. Ačkoliv zadavatel připouští, že zákon nerozlišuje, zda je pochybení úmyslné nebo nedbalostní, měl by Úřad posoudit, zda došlo k ovlivnění výběru dodavatele.
10. Dále se zadavatel domnívá, že Úřad ve svém rozhodnutí dostatečně neposoudil důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy. Zadavatel odkázal na své stanovisko ze dne 19. 1. 2024, v němž popsal ekonomický zájem na pokračování plnění části smlouvy, tj. zpracování dokumentace pro společné řízení a výkon inženýrské činnosti tak, aby mohla být podána žádost o společné povolení, a tedy žádost o dotaci, kterou je možné podat pouze v roce 2024.
11. Zadavatel apeloval na to, aby se v rozkladovém řízení předseda Úřadu opětovně zabýval otázkou, nakolik je rozhodnutí o zákazu plnění smlouvy a její neplatnosti od počátku důležitějším veřejně prospěšným zájmem, než zájem zadavatele dokončit část plnění podle uzavřené smlouvy a provést stavbu depozitáře, která je ve veřejném zájmu z důvodu záchrany historicky a společensky významných sbírkových předmětů. To zejména za situace, kdy byl vyloučen účastník řízení, jehož nabídka nebyla nejvýhodnější, a v rámci daného zadávacího řízení by se nestal vybraným dodavatelem.
Závěr rozkladu
12. Zadavatel v podaném rozkladu neuvedl, čeho se domáhá.
Vyjádření k rozkladu
13. Dne 26. 3. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podanému rozkladu. Navrhovatel uvedl, že trvá na všech svých doposud uvedených argumentech a ztotožňuje se se závěry učiněnými Úřadem v napadeném rozhodnutí s tím, že tyto považuje za správné.
IV. Řízení o rozkladu
14. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
15. S ohledem na skutečnost, že zadavatel v podaném rozkladu neuvedl, čeho se domáhá, vychází se z předpokladu stanoveného v § 82 odst. 2 v návaznosti na § 152 odst. 5 správního řádu, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále byla přezkoumána rovněž správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek rozkladu. S přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
17. Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí potvrzeno.
VI. K právnímu posouzení daného případu
K námitkám nepřihlédnutí k rozhodným skutečnostem
18. Zadavatel v podaném rozkladu namítal, že Úřad nepřihlédl k rozhodným skutečnostem, a to a) že se k pochybení „přiznal“, b) že toto pochybení nebylo úmyslné a c) že toto nemělo vliv na výběr dodavatele.
19. K námitkám zadavatele je třeba předeslat, že tyto nelze považovat za důvodné.
20. V daném případě z napadeného rozhodnutí a ze skutkových okolností zjištěných Úřadem jednoznačně vyplývá, že zadavatel navrhovateli nezaslal dokument s názvem „Sdělení o výběru dodavatele“ ze dne 28. 11. 2023, ačkoliv k tomu byl povinen dle § 50 zákona. Z tvrzení zadavatele i z obsahu správního spisu je rovněž zřejmé, že zadavatel měl v úmyslu navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit, což neučinil, neboť dokument s názvem „Rozhodnutí o vyloučení“ ze dne 8. 11. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), jež bylo opatřeno dne 8. 11. 2023 elektronickým podpisem, sice zadavatel vyhotovil, ale tento již navrhovateli neodeslal. Dokument nazvaný rozhodnutí o vyloučení tak nemohl způsobit zadavatelem zamýšlený účinek a navrhovatel tak byl po celou dobu trvání zadávacího řízení jeho účastníkem. Zadavatel byl proto povinen s ním jako s účastníkem jednat, což u oznámení o výběru dodavatele neučinil. Navrhovateli proto nemohla začít plynout lhůta pro podání námitek proti tomuto úkonu zadavatele, a tedy její běh nemohl ani skončit. Nebylo proto možné dospět k jinému závěru, než že zákaz uzavření smlouvy trval i ke dni 13. 12. 2023, kdy byla smlouva uzavřena.
21. Z obsahu podaného rozkladu především vyplývá, že zadavatel nerozporoval skutková zjištění ani posouzení provedené Úřadem k naplnění zákonné podmínky pro uložení zákazu plnění smlouvy, nýbrž namítal, že dle názoru zadavatele měl Úřad přihlédnout k dalším, jím tvrzeným okolnostem.
22. Zákon v § 264 vymezuje podmínku pro uložení zákazu plnění smlouvy tak, že Úřad zákaz uloží, pokud zadavatel uzavřel smlouvu postupem dle § 254 odst. 1 zákona. Žádné zákonné ustanovení ovšem neuvádí, že by měl Úřad přihlédnout k okolnostem, které tvrdí zadavatel. Úřad tedy nemohl posuzovat cokoliv jiného, než jsou okolnosti uváděné v citovaném § 264 zákona a tam odkazovaných ustanoveních (např. právě § 254 zákona, a v jeho rámci konkrétně otázku, zda zadavatel porušil zákaz uzavření smlouvy stanovený zákonem).
23. Zkoumání okolností, jejichž posouzení se domáhá zadavatel, v řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy nemá žádné opodstatnění. Zákaz plnění slouží jako pojistka toho, že zadavatel dodrží zákonem stanovenou povinnost zdržet se uzavření smlouvy v situacích, kde je mu stanoven zákaz uzavřít smlouvu. Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podstatně ztěžuje možnosti obrany účastníků zadávacího řízení proti postupu zadavatele. Smyslem zákonného zákazu uzavřít smlouvu po určitou stanovenou dobu (§ 246 zákona) je tak zajistit těmto účastníkům minimální časový prostor, po který se mohou proti postupu zadavatele bránit a jeho rozhodnutí, se kterým nemusí souhlasit, se pokusit ještě zvrátit. Pokud zadavatel zákaz uzavřít smlouvu poruší, tuto možnost jim odejme. Na této skutečnosti nemění ničeho to, že to zadavatel nečiní úmyslně, že své pochybení přizná, ani tvrzení, že by účastník zadávacího řízení stejně nebyl se svojí obranou úspěšný. I za takových okolností stále platí, že účastník zadávacího řízení přišel o možnost zvrátit rozhodnutí zadavatele přijatá v zadávacím řízení v rozporu se zákonem. Takový stav je nepochybně nežádoucí.
24. Posouzení toho, že zadavatel své pochybení přiznal, může mít vliv toliko v řízení o přestupku, v němž by tato okolnost mohla být Úřadem posouzena jako polehčující okolnost ve smyslu zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, konkrétně dle jeho § 37 písm. c). Avšak v řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy nemá posouzení takové okolnosti své místo, neboť jej zákon nepřepokládá. V této části proto námitka zadavatele důvodná není.
25. Pokud se týče námitky směřující k tomu, že Úřad měl posoudit, že pochybení zadavatele nebylo úmyslné, pak ani tato námitka není důvodná. Zákon koncipuje ukládání nápravných opatření, mezi které zákaz plnění teoreticky spadá (nejde o trest), na principu objektivním, tj. nepřihlíží k zavinění zadavatele. Úřad tedy nebyl povinen zkoumat, zda zadavatel porušil zákon úmyslně či neúmyslně, neboť podstatné je, že jej porušil, když neodeslal navrhovateli Sdělení o výběru dodavatele ze dne 28. 11. 2023 a přesto, ačkoliv navrhovatel neměl efektivní možnost obrany proti rozhodnutí o výběru, uzavřel zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem.
26. Stejně tak Úřad nebyl povinen posuzovat to, zda jednání zadavatele bylo způsobilé ovlivnit výběr dodavatele. Posouzení vlivu na výběr dodavatele má své místo v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném před uzavřením smlouvy, pro které jej zákon výslovně vymezuje v § 263 odst. 2, což však neplatí pro řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, pro které zákon naopak takovou podmínku nestanoví. Zda tedy jednání zadavatele mělo či nemělo vliv na výběr dodavatele, je pro učinění závěru o naplnění podmínek pro uložení zákazu plnění smlouvy zcela irrelevantní a Úřad nebyl povinen takovou otázku zkoumat. Zadavateli je vytýkáno, že neposkytl navrhovateli příslušný prostor, ve kterém by mohl jeho rozhodnutí o výběru dodavatele rozporovat, jak zákon umožňuje. Takový prostor by navrhovateli příslušel i tehdy, pokud by nepodal ekonomicky nejvýhodnější nabídku, anebo dokonce i tehdy, pokud by u něj zadavatel shledal důvody pro vyloučení a jeho vyloučení by se ještě nestalo ve smyslu § 47 zákona konečným.
27. Nadto je vhodné uvést, že ačkoliv zadavatel namítá, že jeho pochybení nemělo vliv na výběr dodavatele, nelze takový závěr za daného stavu učinit. Nelze totiž nijak vyloučit, že by navrhovatel mohl (v případě, že by měl tu možnost) v námitkách proti výběru dodavatele tvrdit takové skutečnosti, které by zpochybnily provedený výběr a teoreticky by mohly vést i k novému rozhodnutí o výběru dodavatele. Vzhledem k tomu, že navrhovatel takovou možnost neměl a nedošlo tedy k přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, nemůže zadavatel účinně tvrdit, že k ovlivnění výběru dodavatele nedošlo. Jak však již bylo uvedeno výše, jakékoliv posouzení v tomto směru nemá v daném řízení svůj smysl a na závěr Úřadu by nemohlo mít žádný vliv.
28. Námitky zadavatele, podle nichž měl Úřad přihlédnout k jím tvrzeným skutečnostem, s ohledem na výše uvedené, nejsou důvodné. Současně pak posouzení provedené Úřadem v bodech 55 až 58 napadeného rozhodnutí, v nichž se Úřad podstatou těchto námitek navrhovatele rovněž zabýval, je třeba považovat za správné a zákonné.
K namítanému zájmu na pokračování smlouvy
29. Zadavatel dále v podaném rozkladu namítal, že jsou dány důvody, aby ve smlouvě bylo pokračováno, a to: a) z důvodu, že je na tom dán veřejný zájem a b) že zadavatel může podat žádost o dotaci pouze v roce 2024 a k tomu potřebuje, aby byla zpracována dokumentace, což nestihne, pokud nebude moci pokračovat v plnění se současným vybraným dodavatelem.
30. Námitka zadavatele v daném případě směřuje k tvrzení důvodů pro uplatnění postupu dle § 264 odst. 3 zákona, podle něhož platí: „Pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.“
31. Zadavatel existenci důvodů spojených s veřejným zájmem vymezuje nejprve ve vztahu k existenci zájmu na vybudování depozitáře pro sbírky, které mají nevyčíslitelnou hodnotu a které je potřeba ošetřit a archivovat s ohledem na jejich význam.
32. Stejnou argumentaci, jako v podaném rozkladu, zadavatel vznášel i ve svém stanovisku ze dne 19. 1. 2024 a Úřad se touto argumentací zabýval v bodech 65 až 67 napadeného rozhodnutí. Po posouzení Úřad dospěl k závěru, že z tvrzení zadavatele nelze dovodit, že by sbírkám, které spravuje, hrozilo ve stávajících skladovacích prostorách bezprostřední riziko poškození či dokonce zničení, a tedy, že by dostavba depozitáře, pro kterou je prostřednictvím veřejné zakázky pořizována projektová dokumentace, byla bezpodmínečně nutná pro zachování sbírek a nesnesla odklad.
33. Takový závěr Úřadu lze s ohledem na tvrzení zadavatele a skutkové okolnosti daného případu považovat za správný.
34. Jistě nelze nijak popírat existenci veřejného zájmu na zachování vzácných sbírek, které zadavatel skladuje, nicméně jak Úřad správně dovodil, z tvrzení zadavatele nijak nevyplývá, že by jím skladovaným sbírkám hrozilo jakékoliv bezprostřední nebezpečí. Aby Úřad mohl přistoupit k odložení účinnosti zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 3 zákona, musí v řízení být prokázána existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem. Takové důvody pak musí spočívat ve zcela mimořádných okolnostech, tak aby zájem na, byť dočasném, trvání nezákonně uzavřené smlouvy převažoval nad veřejným zájmem na tom, aby veřejné zakázky byly zadávány v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Současně prokázání skutečností svědčících o existenci takového zájmu leží na zadavateli, tedy zadavatel ve vztahu k takovým tvrzením má břemeno tvrzení a břemeno důkazní, přičemž tvrzení o existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, které vyžadují plnění smlouvy, jakož i důkazy k prokázání těchto svých tvrzení je povinen předložit již ve lhůtě pro vyjádření se k podanému návrhu dle § 254 odst. 6 zákona. Z vyjádření k návrhu zaslaného zadavatelem dne 22. 1. 2024 vyplývá, že sice v příslušné lhůtě tvrdil určité důvody spojené s veřejným zájmem na realizaci veřejné zakázky, ale nejen že je neprokázal, ale ani tyto důvody, tak jak byly zadavatelem tvrzeny, nedosahují potřebné intenzity, aby mohly být ve smyslu § 264 odst. 3 zákona považovány za důvody, které s ohledem na veřejný zájem vyžadují pokračování plnění smlouvy.
35. Po přezkoumání závěrů Úřadu v bodech 65 a násl. napadeného rozhodnutí lze tyto závěry označit za správné, neboť zadavateli se nepodařilo udržet ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ve vztahu k existenci důvodů zvláštního zřetele hodných ohledně tvrzeného zájmu na zachování skladovaných sbírek. Ve vztahu k této dílčí části tedy námitka zadavatele není důvodná, neboť Úřad posoudil existenci, resp. neexistenci takových důvodů správně.
36. Druhou dílčí část námitky zadavatel směřoval k tomu, že důvod hodný zvláštního zřetele vyplývá z toho, že v důsledku zákazu plnění smlouvy nebudou splněny termíny pro podání žádosti o společné povolení a vydání společného povolení, které jsou nutné pro získání vyššího bodového hodnocení u žádosti o dotaci, kterou potřebuje pro financování veřejné zakázky, přičemž podání žádosti je možné pouze v roce 2024.
37. Úřad se posouzením toho, zda jde o důvod hodný zvláštního zřetele odůvodňující odložení zákazu plnění smlouvy, zabýval v bodech 68 a 69 napadeného rozhodnutí, přičemž dospěl k závěru, že o takový důvod se nejedná. Úřad uvedl, že zadavatel existenci důvodu pro odklad zákazu odůvodňuje tím, že nebude mít možnost získat vyšší počet bodů pro zajištění větší šance získat dotaci na financování stavby depozitáře, nikoliv tím, že by i přes nižší bodové hodnocení nemohl dotaci získat, případně že by o dotaci nemohl žádat vůbec. Dle závěru Úřadu otázka financování zadavatelem zamýšlených projektů a případná nutnost získání finančních prostředků prostřednictvím dotací je zcela běžným problémem, který řeší každý zadavatel, a tedy případná nemožnost získání dotace není v oblasti zadávání veřejných zakázek okolností nijak mimořádnou.
38. Po přezkoumání závěrů Úřadu lze dospět k tomu, že námitka zadavatele není důvodná. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že Úřad vzal v úvahu jím tvrzené důvody, nicméně po provedeném posouzení dospěl k závěru, že tyto nejsou důvody zvláštního zřetele hodnými, aby tak byly způsobilé naplnit podmínky stanovené v § 264 odst. 3 zákona. To je ovšem situace zcela odlišná od toho, co namítá zadavatel, tedy že Úřad nevzal jeho tvrzení v úvahu, když je zřejmé, že zadavatel pouze nesouhlasí s posouzením, které Úřad uvedl.
39. Je však současně třeba uvést, že po přezkoumání obsahu napadeného rozhodnutí lze označit závěry Úřadu za správné. Jak již bylo uvedeno výše, existence důvodů zvláštního zřetele hodných musí vyplývat z mimořádných okolností daného případu. Zadavatel takový důvod staví na riziku, že dostane nižší dotaci (nikoliv na nemožnosti dotaci získat vůbec), přičemž dále nijak neprokazuje ani netvrdí, jaký konkrétní finanční dopad by neodložení zákazu plnění smlouvy mělo mít. S ohledem na obecná tvrzení zadavatele se lze zcela ztotožnit s tím, jak je Úřad posoudil, neboť zadavatel ve svém vyjádření pro podporu těchto tvrzení neoznačil žádné důkazy. Úřad tedy ani neměl možnost se více zabývat tím, jak zásadní dopady neodložením zákazu plnění mohly zadavateli vzniknout.
40. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí tak nelze za důvodné považovat ani námitky zadavatele směřující k tomu, že Úřad měl rozhodnout o odkladu zákazu plnění smlouvy, neboť k tomu nebyly naplněny základní podmínky, když existence důvodů hodných zvláštního zřetele nebyla ve správním řízení dostatečně tvrzena, ani prokázána. Zadavatel tvrdil pouze takové důvody, které zvláštního zřetele hodny nejsou.
Shrnutí
41. Z obsahu podaného rozkladu vyplývá, že zadavatel rozporoval správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí však nebylo shledáno, že by námitky zadavatele byly důvodné, a že by napadené rozhodnutí bylo nezákonné.
Závěr
42. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a se správními předpisy, je třeba konstatovat, že nenastaly podmínky pro zrušení ani pro změnu napadeného rozhodnutí, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace, se sídlem Vavrečkova 7040, 760 01 Zlín,
2. Energy Benefit Centre a.s., se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6
3. TECHNICO Opava s.r.o., se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, v daném případě ve smyslu § 56 zákona.
