číslo jednací: 22915/2024/161
spisová značka: R0085/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Ruční směrový rušič bezpilotních systémů – nákup |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 6. 2024 |
| Související rozhodnutí | 22915/2024/161 18329/2024/500 |
| Dokumenty |  2024_R0085.pdf 253 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0085/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-22915/2024/161 |
|
Brno 11. 6. 2024 |
V řízení o rozkladu ze dne 6. 5. 2023, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- Ing. Dan Richter, IČO 61298484, se sídlem Trojická 386/1, 128 00 Praha 2,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0355/2024/VZ, č. j. ÚOHS-18329/2024/500 ze dne 3. 5. 2024, kterým bylo zastaveno správní řízení vedené ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6,
učiněných při zadávání veřejné zakázky nazvané „Ruční směrový rušič bezpilotních systémů – nákup“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-056216 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 239-751607, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –
- URC Systems, spol. s r.o., IČO 25547526, se sídlem Vrahovická 825/156b, 798 11 Prostějov,ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 13. 5. 2024 Mgr. Lenkou Němcovou, advokátkou, ev. č. ČAK 16533, společníkem FORLEX s.r.o., advokátní kanceláře, se sídlem na adrese 28. října 3159/29, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava,
jsem podle ustanovení § 152 odst. 6 písm. b), ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 a ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0355/2024/VZ, č.j. ÚOHS-18329/2024/500 ze dne 3. 5. 2024
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 28. 4. 2024 návrh navrhovatele – Ing. Dan Richter, IČO 61298484, se sídlem Trojická 386/1, 128 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel“ nebo „stěžovatel“) – z téhož dne (dále jen „návrh“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky nazvané „Ruční směrový rušič bezpilotních systémů – nákup“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-056216 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 239-751607 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle ustanovení § 249 zákona, ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“), bylo dnem 28. 4. 2024, kdy Úřad obdržel návrh, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
3. V podaném návrhu navrhovatel brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a proti údajnému porušení zákona. Žádal o vyřazení nabídky společnosti URC Systems, spol. s r.o., IČO 25547526, se sídlem Vrahovická 825/156b, 798 11 Prostějov, ve správním řízení zastoupenou na základě plné moci ze dne 13. 5. 2024 Mgr. Lenkou Němcovou, advokátkou, ev. č. ČAK 16533, společníkem FORLEX s.r.o., advokátní kanceláře, se sídlem na adrese 28. října 3159/29, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“) a o nové přehodnocení všech nabídek. Návrh a ani jeho přílohy neobsahovaly informace o tom, že by navrhovatel podal v průběhu zadávacího řízení námitky zadavateli. K návrhu nebyl navrhovatelem přiložen doklad o doručení námitek zadavateli nebo případné rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele.
II. Napadené usnesení
4. Dne 3. 5. 2024 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0355/2024/VZ, č. j. ÚOHS-18329/2024/500 (dále jen „napadené usnesení“), kterým správní řízení podle ustanovení
§ 257 písm. d) zákona zastavil, neboť k návrhu navrhovatele na zahájení správního řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
5. Úřad odůvodnil zastavení správního řízení tím, že po přezkoumání náležitostí návrhu a na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že návrh na zahájení správního řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky nesplnil podmínky stanovené v § 251 odst. 1 zákona, neboť jeho součástí nebyl (coby zákonem vyžadovaná náležitost návrhu) doklad o doručení námitek zadavateli.
III. Rozklad navrhovatele
6. Dne 6. 5. 2024 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Protože napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 3. 5. 2023, rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
7. Navrhovatel v podaném rozkladu zrekapituloval dosavadní postup v předmětném správním řízení a vyjádřil své překvapení, že Úřad na jedné straně zahájil správní řízení v dané věci a současně vyzval zadavatele, aby mu ve lhůtě 10 dnů zaslal dokumentaci o zadávacím řízení, a na druhou stranu dne 3. 5. 2024 svým usnesením předmětné správní řízení zastavil, aniž by stanovená lhůta uběhla (pozn. 9. 5. 2024 byl poslední den předmětné lhůty).
8. Následně navrhovatel citoval § 251 odst. 4 a odst. 5 zákona, přičemž odkazoval na § 46 odst. 1 zákona, dle něhož může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Dle tvrzení navrhovatele by se mělo ve smyslu § 46 zákona postupovat obdobně i v průběhu správního řízení, které veřejnou zakázku řeší.
9. Navrhovatel se domnívá, že pokud by Úřad dále pokračoval v zahájeném řízení, došlo by k odhalení skutečnosti, že navrhovatel zaslal námitku zadavateli, na kterou zadavatel v zákonné lhůtě odpověděl. Dále navrhovatel odkazoval napřílohy rozkladu, kterými byly námitky ze dne 15. 4. 2024 a rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 18. 4. 2024. Dle názoru navrhovatele se, s odvoláním na v rozkladu jím uvedené skutečnosti, „…jeví pouhé neúmyslné opomenutí či záměna dokumentu přiložit k [n]ávrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele [n]ámitku za nicotné i vzhledem k závažnosti obvinění zadavatele a výši veřejné zakázky“. Svá pochybení „s jednou přílohou“ návrhu považuje za malicherná.
10. Navrhovatel dále pokládá některá sdělení nebo posouzení Úřadu, např. týkající se jeho postupu s ohledem na procesní ekonomii v předmětném správním řízení, za „naprosto nedůvodná“.
11. Dále navrhovatel namítal, že Úřadu dle jeho názoru nic nebránilo, aby „pouhým dotazem zadavateli … zjistil, zda mu byla [n]ámitka navrhovatele zaslána a zda na ni reagoval“.
12. Úřad měl dle názoru navrhovatele přihlédnout ke všem jím uvedeným skutečnostem, avšak protože tak neučinil, navrhuje napadené usnesení „…revokovat např. pro nadměrnou tvrdost zákona, rozpor s dobrými mravy či zjevné zneužití práva“. Navrhovatel namítá, že „…[z] hlediska váhy zákona je určitě nesrovnatelné závažné obvinění zadavatele pro zakázku "ušitou na míru" pro předem daného dodavatele a malicherné pochybení s jednou přílohou [n]ávrhu navrhovatele“.
13. Závěrem svých rozkladových námitek připomněl navrhovatel jím zaslanou stížnost ze dne 18. 3. 2024 Úřadu, jež údajně obsahovala názory navrhovatele založené na jeho znalostech daného prostředí a na znalostech specifik zadání předmětné veřejné zakázky.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
14. Úřad obdržel dne 14. 5. 2024 vyjádření zadavatele ze dne 13. 5. 2024 k podanému rozkladu. Ve vyjádření zadavatel sdělil, že nesouhlasí s obsahem rozkladu, a že se ztotožňuje s rozhodnutím Úřadu zastavit předmětné správní řízení usnesením, neboť navrhovatel ke svému návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli, přičemž jde o náležitost návrhu, jejíž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení správního řízení. S ohledem na skutečnost, že návrh navrhovatele na zahájení správního řízení nenaplnil všechny zákonné požadavky, považuje zadavatel napadené rozhodnutí Úřadu za věcně správné.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele
15. Úřad k podanému rozkladu obdržel rovněž vyjádření vybraného dodavatele ze dne 13. 5. 2024. Kromě shrnutí dosavadního vývoje zadávacího řízení, včetně vyjádření k okolnostem předcházejícím rozkladovému řízení, vybraný dodavatel k rozkladu uvedl, že se navrhovatel mylně domnívá, že kdyby zadavatel odeslal doklad v souladu s § 251 odst. 1 větou poslední zákona, došlo by ke zhojení vady návrhu. Vybraný dodavatel upozornil, že takový postup zákon nestanovuje, a i v případě, že by tak zadavatel učinil, Úřad by byl i nadále povinen v souladu s § 257 odst. d) zákona řízení zastavit pro absenci zákonné náležitosti návrhu. Vybraný dodavatel závěrem svého vyjádření Úřadu navrhl, aby byl rozklad zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
16. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle ustanovení § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
18. Úřad tím, že napadeným usnesením zastavil správní řízení, rozhodl správně
a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo přistoupeno k potvrzení napadeného usnesení a k zamítnutí rozkladu.
V. K námitkám rozkladu
19. Navrhovatel spatřoval nezákonnost správního řízení v tom, že mu Úřad neumožnil doplnění návrhu, nebo se netázal zadavatele na rozhodné skutečnosti, případně mu neposkytl lhůtu k doplnění návrhu. K působnosti správního řádu však nutno připomenout zásadu subsidiarity správního řádu vůči jiným procesním úpravám – v tomto konkrétním případě subsidiarita správního řádu vůči speciálnímu zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
20. Dle speciální úpravy obsažené v ustanovení § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel
je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle ustanovení § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
21. Vzhledem k subsidiaritě správního řádu má přednost speciální právní úprava zákona, jenž stanovuje povinné součásti návrhu – tedy, mimo jiné, i doklad o doručení námitek zadavateli.[2] Byť v ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu je pro správní řízení obecně stanoven postup „nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě“, platí speciální právní úprava ustanovení § 251 odst. 1 zákona. Proto k přílohám dodatečně zaslaným navrhovatelem dne 6. 5. 2024 spolu s rozkladem (námitky ze dne 15. 4. 2024 a rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 18. 4. 2024, viz bod 9 tohoto rozhodnutí) nelze v souladu se zákonem přihlédnout.
22. Navrhovatel v podaném rozkladu dále vyjádřil své překvapení, že Úřad sice zahájil správní řízení v dané věci a současně vyzval zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů, avšak v průběhu této lhůty svým usnesením ze dne 3. 5. 2024 předmětné správní řízení zastavil.
23. Předně nutno konstatovat, že zjištěním nedostatku návrhu, jenž spadá pod některý z taxativně uvedených důvodů § 257 zákona a s kterým zákon bez dalšího spojuje zastavení správního řízení, Úřadu nezbylo než toto řízení zastavit. V případě nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli totiž zákonodárce neumožnil jakýmkoli způsobem předmětný nedostatek napravit – ať už navrhovatelem samotným, nebo jím navrženým dotazem na zadavatele, nebo kterýmkoli jiným způsobem. Na tom nic nemění ani skutečnost, že Úřad vyzval zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Náležitost návrh (tj. připojení dokladu o doručení námitek) a povinnost zadavatele předložit dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovené lhůtě jsou dvě různé povinnosti různých účastníků, které každá sledují jiný účel. Za situace, kdy nastala skutečnost, se kterou zákon obligatorně spojuje zastavení řízení, nelze prodlužovat předmětné správní řízení jen proto, že zadavateli ještě plyne lhůta k předložení dokumentace o zadávacím řízení. Takový postup by byl v rozporu se základními zásadami správního řízení a neoprávněně by prodlužoval zadávací řízení. K těmto závěrům dospěla ustálená rozhodovací praxe Úřadu (srov. sp. zn. ÚOHS-S0280/2024/VZ, ÚOHS-S0022/2024/VZ, ÚOHS-S0688/2023/VZ, ÚOHS-S0505/2023/VZ, ÚOHS-R0157/2022/VZ, ÚOHS-R0156/2022/VZ, ÚOHS-R0127/2022/VZ, ÚOHS-R0062/2022/VZ atd.).
24. Splnění zákonného požadavku na připojení dokladu o doručení námitek zadavateli posuzovaly opakovaně i správní soudy. Např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 97/2016–84 ze dne 18. 10. 2017, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 364/2017–47 ze dne 24. 10. 2018, se zabýval problematikou důkazních prostředků vhodných k prokázání (včasnosti) doručení námitek zadavateli. Právní věta tohoto rozsudku se k povaze dokladu o doručení námitek zadavateli vyslovila tak, že „při absenci zákonné definice toho, co se rozumí dokladem o doručení námitek zadavateli, je třeba za takový doklad považovat v zásadě jakýkoli doklad (např. rozhodnutí o námitkách v návaznosti na podací lístek pošty), z něhož lze bez důvodných pochybností osvědčit okolnosti řádného doručení námitek zadavateli.“. V citovaném rozsudku krajský soud judikoval, že „[z] tohoto pohledu by tak dokladem o doručení mělo být vše, co vede k naplnění smyslu a účelu předmětného ustanovení, tj. k prokázání neúspěšného vyčerpání prostředku nápravy v podobě řádně a včasně podaných námitek u zadavatele, včetně toho, kdy k tomu došlo a od jakého okamžiku je proto potřeba počítat zákonné lhůty. Samozřejmě, že k tomuto cíli primárně vedou výše popsané dokumenty běžně spojené s doručováním písemností (dodejka atd.), nicméně není možné vyloučit, aby navrhovatel (zde: žalobce) doručení prokázal i jiným, nezpochybnitelným způsobem. […] Podle názoru zdejšího soudu přitom nelze nalézt rozumný důvod, proč by tímto dokladem nemohl být doklad v podobě rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém je výslovně uvedeno, kdy byly zadavateli námitky doručeny […]“. Obdobně podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 27/2017–382 ze dne 17. 10. 2018 může být dokladem o doručení vše, co vede k naplnění smyslu a účelu ustanovení § 114 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (kterému by v poměrech současného zákona odpovídalo ustanovení § 251 odst. 1 zákona), tedy k prokázání řádného a včasného podání námitek zadavateli, včetně toho, kdy k němu došlo a od jakého okamžiku je potřeba počítat běh odpovídajících zákonných lhůt. Byť uvedené rozsudky dopadají na ustanovení bývalé právní úpravy, lze mít za to, že jsou s ohledem na totožnost této právní úpravy s právní úpravou obsaženou v zákoně aplikovatelné i na nyní projednávaný případ.
25. Z rozsudků správních soudů i správní praxe Úřadu tedy vyplývá, že k návrhu lze přiložit jakýkoli dokument, z něhož vyplývá, kdy došlo k podání námitek zadavateli; může to tedy být i například rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém je uvedeno datum doručení námitek. Nicméně již z dokladu přiloženého k návrhu musí být zjistitelné, že námitky byly zadavateli doručeny a kdy k tomu došlo, jinak nebyl návrh podán se všemi náležitostmi tak, jak vyžaduje zákon. Nedodání dokladu o doručení námitek je chápáno jako postup v rozporu s § 251 odst. 1 zákona, proto je Úřad povinen správní řízení zastavit, aniž by se návrhem meritorně zabýval (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2018, sp. zn. 29 Af 43/2016). To znamená, že ve smyslu výše uvedeného měl navrhovatel poměrně širokou volnost v tom, jaký doklad by k doložení doručení námitek zadavateli zvolil. Avšak v šetřeném případě nebyla navrhovatelem jakkoli zmíněna nebo doložena skutečnost, že námitky byly zadavateli podány a doručeny, a ani zda nebo kdy k tomu došlo.
26. Navrhovatel v rozkladu odkazoval na § 46 odst. 1 zákona a tvrdil, že se mělo ve smyslu uvedeného ustanovení zákona postupovat obdobně i v průběhu předmětného správního řízení, které veřejnou zakázku řeší. Navrhovatel namítal, že Úřadu nic nebránilo, aby se se svým dotazem obrátil na zadavatele a zjistil, zda mu byla námitka navrhovatele zaslána.
27. Nutno předeslat, že § 46 zákona určuje pravidla pro postup zadavatele při objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů předložených účastníky zadávacího řízení za účelem splnění zadávacích podmínek. Je-li to pro zajištění řádného průběhu zadávacího řízení nezbytné, může zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení objasnil nebo doplnil skutečnosti jím uváděné a deklarované údaji, doklady, vzorky nebo modely. V takovém případě musí zadavatel účastníku zadávacího řízení poskytnout přiměřenou lhůtu pro jejich doplnění nebo objasnění. Žádost o doplnění nebo objasnění může být zadavatelem opakována a je ji možné prodloužit nebo prominout její zmeškání.[3] Na základě uvedeného je nepochybné, že § 46 zákona upravuje postup zadavatele a účastníků zadávacího řízení. V šetřeném případě tedy Úřad nebyl oprávněn aplikovat postup § 46 zákona vůči zadavateli, jak navrhl v rozkladu navrhovatel. Úřad je povinen nahlížet na návrh a posoudit jej v souladu se speciálním ustanovením § 251 zákona, jež je součástí řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Ustanovení § 251 konkrétně stanovuje specifické náležitosti návrhu, jež lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu se zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele.
28. Dále nelze souhlasit ani s námitkou navrhovatele, že v bodě 16 napadeného usnesení uvedená argumentace Úřadu ohledně zastavení řízení – tj. zohlednění procesní ekonomie a vyhnutí se zbytečným nákladům pro účastníky řízení – byla „naprosto nedůvodná“. Naopak, tato argumentace je zcela důvodná a v souladu se všemi zásadami a principy prolínajícími se skrz veškerá ustanovení zákona.
29. Napadené usnesení v bodech 7 až 16 odůvodnění velmi detailně vysvětluje zákonem stanovený důsledek absence dokladu o doručení námitek zadavateli, pokud nebyl tento doklad zaslán spolu s návrhem. S argumentací v této části napadeného usnesení se lze ztotožnit. Stručně shrnuto, pokud navrhovatel nesplní všechny náležitosti návrhu zakotvené v § 251 zákona, pak musí Úřad zahájené řízení v souladu s § 257 zákona zastavit. Zákon neumožňuje Úřadu odchýlit se od tohoto postupu. Úřad tedy ve svém postupu nepochybil, když v předmětné věci nevyzval navrhovatele nebo zadavatele k jakémukoli doplnění návrhu. Dodatečně lze dle zákona zhojit pouze nedostatky v rozsahu obecných náležitostí návrhu ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu, o ty se v šetřené věci však nejednalo.
30. Závěrem rozkladu navrhovatel připomněl svou stížnost ze dne 18. 3. 2024 adresovanou Úřadu (dále jen „stížnost“). Přípisem nazvaným „Sdělení k podnětu“ č. j. ÚOHS-15007/2024/523 ze dne 11. 4. 2024, sp. zn. P0255/2024/VZ, byl navrhovatel Úřadem informován, že podle § 258 odst. 2 zákona platí, že podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, se nevyřizuje.
31. Institut námitek dle § 241 odst. 1 zákona umožňuje účastníkům zadávacího řízení vznést své námitky v souvislosti např. vysvětlením zadávací dokumentace vůči zadavateli a garantuje jim řádnou odpověď zadavatele. Z informací obsažených v dokumentaci o zadávacím řízení však vyplývalo, že navrhovatel proti zadávacím podmínkám, jejichž údajná nezákonnost byla předmětem stížnosti, resp. směřovala proti postupu zadavatele v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace, námitky dle § 241 odst. 1 zákona nepodal, ačkoliv k jejich podání dle uvedeného ustanovení zákona oprávněn byl. Proto k obsahu stížnosti nebylo možné přihlédnout.
VI. Závěr
32. Odůvodnění tohoto rozhodnutí lze shrnout následovně. Navrhovatel podal návrh na zahájení správního řízení ve věci přezkumu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Navrhovatelem podaný návrh přitom nesplňoval zákonem stanovené náležitosti, když jeho součástí nebyl doklad o doručení námitek zadavateli. U této vady podání zákon nepřipouští její napravení na výzvu Úřadu. S ohledem na naplnění zákonem presumovaného předpokladu Úřad správní řízení napadeným usnesením zastavil.
33. Navrhovatelovy námitky obsažené v rozkladu byly vyhodnoceny jako nedůvodné. K dodatečnému doplnění podkladů formou příloh rozkladu, jež však měly být přiloženy k návrhu, nebylo možné přihlédnout. Taktéž nebylo možné vyhovět návrhům navrhovatele ohledně zrušení napadeného usnesení „pro nadměrnou tvrdost zákona, rozpor s dobrými mravy či zjevné zneužití práva“. Podle § 257 písm. d) zákona je výslovnou a jednoznačnou podmínkou pro vedení řízení o návrhu doložení skutečnosti, že návrhu předcházely řádně podané námitky. Doklad o doručení námitek zadavateli tak představuje jednu z povinných náležitostí návrhu, jehož absence vede k zastavení řízení. Následné zastavení řízení, v souvislosti s nedoložením uvedeného dokladu, proto nelze považovat za nadměrně tvrdé nebo v rozporu s dobrými mravy. V čem by mělo spočívat navrhovatelem zmíněné zneužití práva, když bylo a je postupováno dle zákona, není vůbec zřejmé, přičemž údajnému zneužití práva neodpovídá ani navrhovatelova argumentace.
34. Závěrem lze tedy shrnout, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 257 písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad doručení námitek zadavateli.
35. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu byla přezkoumána i zákonnost napadeného usnesení, jeho věcná správnost v rozsahu vznesených námitek a současně byla přezkoumána i zákonnost postupu Úřadu, přičemž napadené usnesení bylo shledáno zákonným a věcně správným. Dospěl jsem přitom k závěru, že Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.
36. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k názoru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6
2. Ing. Dan Richter, Trojická 386/1, 128 00 Praha 2
3. Mgr. Lenka Němcová, advokátka, ev. č. ČAK 16533, společník FORLEX s.r.o., advokátní kanceláře,
28. října 3159/29, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího postupu, v tomto případě dle § 58 zákona.
[2] Ustanovení § 251 odst. 1, věta třetí zákona: „Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli“.
[3] Viz Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 343-369.
