číslo jednací: 26427/2024/163
spisová značka: R0090/2024/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Digitalizace pečovatelských služeb na území Ústeckého kraje |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 4. 7. 2024 |
| Související rozhodnutí | 18089/2024/500 26427/2024/163 |
| Dokumenty |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0090/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-26427/2024/163 |
|
Brno 4. 7. 2024 |
V řízení o rozkladu ze dne 17. 5. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- společností Asistenční centrum, a.s., IČO 63144883, se sídlem Sportovní 3302, 434 01 Most,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0317/2024/VZ, č. j. ÚOHS-18089/2024/500 ze dne 2. 5. 2024, jímž bylo zastaveno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Digitalizace pečovatelských služeb na území Ústeckého kraje“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-053729, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 229-720080, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –
- společnost SoftGate Systems, s.r.o., IČO 28859685, se sídlem Vážní 531, 500 03 Hradec Králové,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0317/2024/VZ, č. j. ÚOHS-18089/2024/500 ze dne 2. 5. 2024
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon")[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 15. 4. 2024 návrh navrhovatele – společnosti Asistenční centrum, a.s., IČO 63144883, se sídlem Sportovní 3302, 434 01 Most, (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 14. 4. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ústeckého kraje, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Digitalizace pečovatelských služeb na území Ústeckého kraje“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-053729, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 229-720080, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem 15. 4. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Návrh navrhovatele směřoval proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele – společnosti SoftGate Systems, s.r.o., IČO 28859685, se sídlem Vážní 531, 500 03 Hradec Králové, (dále jen „vybraný dodavatel“) ze dne 6. 3. 2024 (dále též „rozhodnutí zadavatele o výběru“). Navrhovatel v návrhu uvedl, že postupem zadavatele hrozí navrhovateli újma, neboť v případě řádného hodnocení nabídek by to byla právě navrhovatelova nabídka, kterou by zadavatel musel vybrat jako ekonomicky nejvýhodnější. Ačkoliv byla nabídka navrhovatele hodnocena jako v pořadí třetí, došlo by v případě řádného přepočtu nabídky navrhovatele v dílčích kritériích 2 a 3 k jeho posunu na první místo, za předpokladu vyloučení vybraného dodavatele. Navrhovatel doplnil, že postupem zadavatele, který vybral nehodnotitelnou nabídku vybraného dodavatele, je navrhovateli znemožněno vykonávat činnost za účelem dosažení zisku a naplnit tak zákonnou definici podnikání a generovat zisk z realizace veřejné zakázky.
4. Z výše uvedených důvodů navrhovatel požadoval, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru.
II. Napadené usnesení
5. Dne 2. 5. 2024 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0317/2024/VZ, č. j. ÚOHS-18089/2024/500 (dále jen „napadené usnesení“), kterým rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. g) zákona zastavuje, neboť zadavatel dne 22. 4. 2024 rozhodnutím odeslaným účastníkům řízení téhož dne zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil (dále též „rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ“).
6. V odůvodnění napadeného usnesení Úřad uvedl, že s ohledem na skutečnost, že zadavatel rozhodnutím zadavatele o zrušení ZŘ zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, došlo k naplnění zákonem předpokládané hypotézy uvedené v § 257 písm. g) zákona a Úřadu nezbylo než zahájené správní řízení ve smyslu předmětného ustanovení zákona zastavit.
III. Námitky rozkladu
7. Dne 17. 5. 2024 podal navrhovatel rozklad proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 2. 5. 2024. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
8. Navrhovatel v úvodu rozkladu shrnuje, že rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ mu bylo doručeno dne 22. 4. 2024 a dne 7. 5. 2024 podal námitky proti rozhodnutí zadavatele, a to proti rozhodnutí (b) podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení zadávacího řízení, neboť se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (dále jen „námitky navrhovatele“), o nichž ke dni podání rozkladu nebylo rozhodnuto.
9. Navrhovatel dále poukazuje na to, že s ohledem na námitky navrhovatele nelze rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ považovat za definitivní a nezměnitelné, tedy ukončené ve smyslu § 51 zákona. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0095/2021/VZ, č. j. ÚOHS-21727/2021/163/PMo ze dne 29. 7. 2021 (dále též „odkazované rozhodnutí“), dle něhož „[v] případě, že se Úřad dozví, že zadavatel zrušil zadávací řízení, má dle § 257 písm. g) zákona povinnost správní řízení zastavit. Pokud se současně dozví i o indiciích naznačujících, že zadávací řízení nebude ukončeno ve smyslu § 51 zákona, je vhodné, navzdory výše zmíněným zásadám vyplývajícím ze správního řádu a ústavního pořádku, na základě veškerých okolností případu posoudit, zda s vydáním rozhodnutí nevyčkat do té doby, než skutečně dojde k ukončení zadávacího řízení či k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Nelze však dovozovat „automatickou“ povinnost správního orgánu přerušit řízení, jestliže pro přerušení řízení nejsou splněny podmínky stanovené správním řádem, resp. zákonem.“ (bod 36 odůvodnění). „Úřad standardně v situaci, kdy se dozví o tom, že byl podán rovněž návrh na přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení, správní řízení o přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího např. ve výběru dodavatele přeruší ve smyslu § 64 správního řádu, jelikož v takové situaci je nezbytné vyčkat na vydání pravomocného rozhodnutí Úřadu v souvisejícím řízení, v němž by Úřad posuzoval, zda bylo zadávací řízení zrušeno v souladu s ustanovením § 127 zákona či nikoli.“ (bod 37 odůvodnění).
10. Navrhovatel následně v rozkladu uvádí, že Úřad měl buď posečkat do uplynutí lhůty pro podání námitek, případně lhůty pro podání návrhu proti rozhodnutí o námitkách či nečinnosti zadavatele, anebo správní řízení přerušit. Navrhovatel si je vědom, že přerušení řízení podle § 64 správního řádu není obligatorním postupem správního orgánu, nýbrž záleží na jeho správním uvážení. Podle navrhovatele však byly splněny podmínky pro takový postup – zastavení řízení zahájeného u Úřadu na návrh navrhovatele z důvodu zrušení zadávacího řízení totiž může vést k paradoxnímu výsledku. Pokud by zadavatel vyhověl námitkám navrhovatele anebo by v případném přezkumu bylo toto rozhodnutí zadavatele v rozsahu zrušení zadávacího řízení zrušeno, a současně by byly podány i námitky proti části rozhodnutí zadavatele týkající se zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele, případně by k návrhu podaném u Úřadu bylo toto rozhodnutí zrušeno, zůstalo by v platnosti potenciálně nezákonné rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, proti němuž navrhovatel brojí u Úřadu podaným návrhem na přijetí nápravného opatření formou zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele.
11. Navrhovatel dodává, že mu není známo, zda byly podány námitky proti části rozhodnutí zadavatele týkající se zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele napadené navrhovatelem by se tak mohlo stát nezměnitelným.
Závěr rozkladu
12. Navrhovatel v petitu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil.
IV. Vyjádření zadavatele k rozkladu
13. Dne 22. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu z téhož dne, ve kterém uvedl, že po seznámení se s obsahem rozkladu navrhovatele je toho názoru, že by měl být navrhovatelův návrh na zrušení napadeného usnesení zamítnut.
14. Vzhledem k výše uvedenému tedy zadavatel vyjádřil souhlas s postupem Úřadu.
V. Řízení o rozkladu
15. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
16. Dne 31. 5. 2024 Úřad obdržel návrh směřující proti rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ a dne 18. 6. 2024 vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-24252/2024/163, kterým správní řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0090/2024/VZ přerušil do doby pravomocného skončení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0434/2024/VZ. Dne 14. 6. 2024 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0434/2024/VZ, č. j. ÚOHS-23728/2024/500 (dále jen „rozhodnutí ve věci“), kterým správní řízení zastavil dle § 257 písm. e) zákona, neboť návrh navrhovatele nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, tedy do 10 dnů ode dne 20. 5. 2024, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým byly odmítnuty jeho námitky, tj. do 30. 5. 2024. Rozhodnutí ve věci nabylo právní moci dne 2. 7. 2024 a dne 3. 7. 2024 předseda Úřadu přípisem č. j. ÚOHS-25996/2024/163 oznámil účastníkům, že je v předmětném řízení o rozkladu pokračováno.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
18. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když napadeným usnesením správní řízení podle § 257 písm. g) zákona zastavil, neboť zadavatel rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.
19. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.
VI. K námitkám rozkladu
20. Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.
21. Ustanovení § 257 písm. g) zákona tedy dopadá na situace, kdy pro zrušení zadávacího řízení není účelné pokračovat v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Obdobný názor je patrný i z komentářové literatury (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1212), jež k citovanému ustanovení uvádí, že: „Pakliže zadavatel zrušil zadávací řízení, nemůže již v témže řízení dojít k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat v řízení o návrhu, jehož základní cíl, tj. zabránit zadavateli zadat veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, již nemůže být naplněn. To ovšem nebrání podání návrhu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí zadavatele, jímž zadávací řízení zrušil“.
22. Namístě je rovněž doplnit závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 5. 2015, č. j. 7 As 101/2014 – 76, v němž se ve vztahu k účelnosti vedení správního řízení uvádí následující: „Jak správně uvedl stěžovatel a), z jazykového výkladu ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl posoudit existenci důvodů pro uložení nápravného opatření, tedy že by měl meritorně návrh posoudit a pouze v případě, kdy zjistí, že návrh není důvodný, jej zamítnout. V posuzované věci však stěžovatel a) návrh účastníka řízení meritorně neposuzoval, neboť zadávací řízení bylo v dotčených částech již zrušeno stěžovatelem b). V důsledku toho se tak stal návrh účastníka řízení na přezkum úkonů zadavatele zjevně bezpředmětným. Nelze totiž nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dovozovat jeho povinnost vést řízení i po zrušení zadávacího řízení, tj. poté, co odpadl předmět řízení, kterým je trvající zadávací řízení.“ Ačkoliv se tento rozsudek vztahuje ke dřívější právní úpravě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, kdy bylo ve věci zastavení řízení postupováno dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, v otázce účelnosti správního přezkumu a povinnosti Úřadu vést řízení je plně aplikovatelný i za účinnosti zákona.
23. Po zrušení zadávacího řízení na předmět plnění veřejné zakázky tedy již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřuje (obvykle zrušení určitých úkonů zadavatele) a zároveň tak navrátit stav před vydáním těchto úkonů zadavatele. Není tedy účelné dále pokračovat ve správním řízení ve věci návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele, jehož základní cíl, tj. uložit nápravné opatření, již nemůže být naplněn, resp. jeho uložení nemá žádný smysl.
24. Návrh navrhovatele v rámci předmětného správního řízení směřoval proti rozhodnutí zadavatele o výběru. Navrhovatel požadoval, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru.
25. Dne 26. 4. 2024 obdržel Úřad jako přílohu vyjádření zadavatele výpis z 96. schůze Rady Ústeckého kraje ze dne 22. 4. 2024, z něhož vyplývá, že Rada Ústeckého kraje rozhodla o zrušení zadávacího řízení. S ohledem na skutečnost, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, došlo k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. g) zákona, tudíž Úřad zahájené správní řízení ve smyslu předmětného ustanovení zákona zastavil.
26. Ve vztahu k rozkladové argumentaci navrhovatele souhrnně uvádím, že tato směřuje k časovému aspektu zrušení a ukončení zadávacího řízení, respektive že rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ nelze považovat za definitivní a nezměnitelné.
27. Dle § 51 odst. 1 je zadávací řízení ukončeno v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.
28. Dle § 51 odst. 2 je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy
a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
b) v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,
c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo
d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.
29. Z úřední činnosti je mi známo, že přede dnem vydání tohoto rozhodnutí o rozkladu (sp. zn. ÚOHS-R0090/2024/VZ) nově došlo i ke splnění podmínky zakotvené v § 51 odst. 2 písm. c) zákona a dané zadávací řízení tak bylo ukončeno ve smyslu tohoto ustanovení zákona, a to v důsledku nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení (vydanému na základě návrhu směřujícímu proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem). Třebaže tedy v době vydání napadeného usnesení výše uvedená podmínka nebyla splněna a předmětné zadávací řízení nebylo ukončeno podle ustanovení § 51 odst. 2 písm. b) zákona, ke dni vydání tohoto rozhodnutí již lze dané zadávací řízení označit také za ukončené.
30. Je nesporné, že zákon rozlišuje mezi pojmy „ukončení“ a „zrušení“ zadávacího řízení. Zákonodárce tak chtěl navázat povinnost zastavit správní řízení podle § 257 písm. g) ZZVZ již na zrušení zadávacího řízení, protože jinak by v textu dotčeného ustanovení použil pojem „ukončení zadávacího řízení“.
31. Pokud bych přisvědčil rozkladové argumentaci navrhovatele, že zrušením zadávacího řízení je fakticky myšleno konečné zrušení zadávacího řízení, tedy že zrušení a ukončení zadávacího řízení je totožný institut, pak právě takový výklad „odporuje předpokladu racionálního zákonodárce, neboť není rozumný důvod zavádět do právního řádu instituty, které se liší jen formálním označením a zařazením, ale fakticky fungují stejně“, viz rozsudek NSS sp. zn. 2 Afs 75/2013 ze dne 14. 2. 2014. De facto by to znamenalo, že jeden z předmětných institutů by byl v zákonném textu uveden nadbytečně, což obecně vzato racionální zákonodárce nečiní. Výklad navrhovatele, že formulaci „jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení“ zakotvená v § 257 písm. g) zákona je třeba interpretovat tak, že „zrušil znamená ukončil/došlo k ukončení“, je s ohledem na výše uvedené rozporný s principem racionálního zákonodárce a rovněž s principy předvídatelnosti práva a právní jistoty. Současně lze k podrobnějšímu výkladu pojmů zrušení versus ukončení zadávacího řízení odkázat na odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0173/2020/VZ ze dne 9. 11. 2020.
32. Pokud jde o navrhovatelův odkaz obsažený na straně 3 rozkladu poukazující na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0095/2021/VZ, č. j. ÚOHS-21727/2021/163/PMo ze dne 29. 7. 2021, uvádím, že navrhovatel cituje z bodů 36 a 37 odkazovaného rozhodnutí, v rámci nichž jsou popisovány situace, kdy je vhodné či nezbytné správní řízení o rozkladu přerušit (například při podání návrhu na přezkum zákonnosti zrušení zadávacího řízení). V šetřené věci Úřad dne 31. 5. 2024 obdržel návrh navrhovatele z téhož dne směřující právě proti rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ, pročež bylo vydáno usnesení sp. zn. ÚOHS-R0090/2024/VZ, č. j. ÚOHS-24252/2024/163 ze dne 18. 6. 2024, kterým předseda Úřadu řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0090/2024/VZ přerušil do doby pravomocného skončení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0434/2024/VZ (v němž by Úřad za splnění procesních podmínek posuzoval, zda bylo zadávací řízení zrušeno v souladu s ustanovením § 127 zákona či nikoli). Dne 14. 6. 2024 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0434/2024/VZ, č. j. ÚOHS-23728/2024/500 (dále jen „meritorní rozhodnutí“), které však nebylo napadeno rozkladem a dne 2. 7. 2024 tak nabylo právní moci. V daném případě tak nastala identická situace jako popisovaná v odkazovaném rozhodnutí – předseda Úřadu řízení o rozkladu přerušil a fakticky tak s vydáním rozhodnutí o rozkladu vyčkal do doby, než bylo zadávací řízení ukončeno a než mohlo být rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ považováno za „definitivní a nezměnitelné“, jak navrhovatel požaduje na straně 2 rozkladu. Nadto, odkazované rozhodnutí nic nemění na tom, že Úřad je vázán literou zákona a pokud nastanou podmínky dle § 257 zákona, je jeho povinností konat neprodleně, neboť ve smyslu § 6 odst. 1 správního řádu má povinnost vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. S ohledem na výše uvedené mám tedy za to, že Úřad rozhodl v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí.
33. Lze konstatovat, že v případě, kdy dá navrhovatel Úřadu (návrhem na přerušení správního řízení) jasně najevo, že se hodlá bránit proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, je vhodné, aby bylo správní řízení přerušeno a správní orgán vyčkal, zda dojde ke změně skutkového stavu. Obecně však má Úřad coby správní orgán povinnost postupovat ve smyslu § 6 správního řádu, tedy danou věc vyřídit bez zbytečných průtahů a tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Úřad tedy standardně v situaci, kdy se dozví o tom, že byl podán rovněž návrh na přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení, správní řízení o přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího např. ve vyloučení navrhovatele přeruší, jelikož v takové situaci je nezbytné vyčkat na vydání pravomocného rozhodnutí Úřadu v souvisejícím řízení, v němž by Úřad posuzoval, zda bylo zadávací řízení zrušeno v souladu s ustanovením § 127 zákona či nikoli.
34. Ve vztahu k argumentaci navrhovatele, v rámci níž spekuluje, že pokud by bylo rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ zrušeno v rámci přezkumu Úřadu a současně by byly podány námitky proti části rozhodnutí zadavatele týkající se zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele, případně by na základě návrhu podaném u Úřadu bylo toto rozhodnutí zrušeno, zůstalo by v platnosti potenciálně nezákonné rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, uvádím v hypotetické rovině následující. Pokud by došlo k tomu, že by řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo zastaveno a současně by bylo rozhodnuto o nezákonnosti rozhodnutí o zrušení ZŘ, dává správní řád navrhovateli možnost použít další instituty k ochraně svých práv, a sice mimořádné opravné prostředky. Pro neopodstatněnost tedy nelze přisvědčit předmětné rozkladové argumentaci.
35. S ohledem na výše uvedené tedy nelze souhlasit s názorem navrhovatele vysloveným v rozkladu, neboť Úřad rozhodl v souladu se zákonem a rovněž s odbornou literaturou, judikaturou správních soudů i v souladu s navrhovatelem odkazovaným rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0095/2021/VZ ze dne 29. 7. 2021.
36. S ohledem na skutečnost, že zadavatel rozhodnutím ze dne 22. 4. 2024 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, došlo k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. g) zákona. Vzhledem k tomu, že by nebylo účelné pokračovat ve správním řízení o návrhu (v jehož petitu navrhovatel požadoval právě zrušení zadávacího řízení), bylo napadeným usnesením správní řízení zastaveno v souladu se zákonem.
VII. Závěr
37. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci tohoto správního řízení v souladu se zákonem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.
38. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Ústecký kraj, Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem
2. Asistenční centrum, a.s., Sportovní 3302, 434 01 Most
3. SoftGate Systems, s.r.o., Vážní 531, 500 03 Hradec Králové
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.


