číslo jednací: 20666/2024/500
spisová značka: S0514/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu
• Účastníci:
  1. Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace
  2. OSBAU s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb.; § 257 písm. i) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 24. 7. 2024
• Související rozhodnutí: 20666/2024/500; 28295/2024/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0514/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-20666/2024/500

Brno 21. 5. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 8. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00845213, se sídlem U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava,
• navrhovatel – OSBAU s.r.o., IČO 02117436, se sídlem Radvanická 2269, 735 41 Petřvald, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 8. 2023 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 31, 702 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-013079,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – OSBAU s.r.o., IČO 02117436, se sídlem Radvanická 2269, 735 41 Petřvald – ze dne 10. 8. 2023, na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00845213, se sídlem U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-013079 se v části týkající se posouzení zákonnosti zadávací podmínky stanovené v čl. 14.4 zadávací dokumentace,podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

II.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – OSBAU s.r.o., IČO 02117436, se sídlem Radvanická 2269, 735 41 Petřvald – ze dne 10. 8. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00845213, se sídlem U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-013079, se v části návrhu, týkající se namítané nepřiměřenosti kvalifikačního požadavku ve vztahu k seznamu stavebních prací a seznamu techniků dle čl. 10.5 zadávací dokumentaci, týkající se finančních objemů o hodnotě 30 mil. Kč, podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť zanikly skutečnosti, které měly být Úřadem přezkoumány a tato část návrhu (žádosti) navrhovatele se stala zjevně bezpředmětnou.

III.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – OSBAU s.r.o., IČO 02117436, se sídlem Radvanická 2269, 735 41 Petřvald – ze dne 10. 8. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00845213, se sídlem U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-013079, se v části návrhu, týkající se namítané nezákonnosti zadávacích podmínek konkrétně čl. 10.2 a 10.3 zadávací dokumentace, ve vztahu k dokladům prokazujícím základní a profesní způsobilost,podle ustanovení § 257 písm. i) zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť zadavatel přijal požadované opatření k nápravě.

Odůvodnění

I.        ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00845213, se sídlem U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava (dále jen „zadavatel“) zahájil jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 4. 4. 2023 za účelem zadání veřejné zakázky „Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“ otevřené řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2023-013079 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle bodu II.1.3) Oznámení o zahájení zadávacího řízení jsou předmětem veřejné zakázky „(…) stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu. Jedná se o stavební úpravy vnitřních prostorů 2. NP[1] a 5.NP- 8.NP internátu SŠ Stavební a Dřevozpracující, U Studia 33, Ostrava Zábřeh. Zastavěná plocha zůstává stejná, nebude měněn objem objektu. Statické schéma objektu nebude změněno. V rámci stavebních úprav dojde k úpravám povrchu plochy stávajících zpevněných ploch v okolí objektu – bez zásahu do stávajícího vedení inženýrských sítí. V areálu budovy bude rozšířeno parkovaní o deset parkovacích stání, sloužící pro pracovníky SSMSK.“.

3.             Podle bodu II.2.1) Oznámení o zahájení zadávacího řízení činí předpokládaná celková hodnota veřejné zakázky 50 835 556 Kč bez DPH.

4.             Podle bodu II.4.1) „Informace o částech zakázky“ Oznámení o zahájení zadávacího řízení veřejná zakázka není rozdělena na části.

5.             Dne 18. 7. 2023 podal navrhovatel námitky proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“), jež byly zadavateli doručeny téhož dne.

6.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 1. 8. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 1. 8. 2023, námitkám navrhovatele částečně vyhověl a částečně je odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 10. 8. 2023 Úřad obdržel téhož dne. Stejnopis návrhu zadavatel obdržel rovněž dne 10. 8. 2023.

II.      OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že zadávací podmínky (ve znění po úpravách a doplnění v souvislosti s Vysvětlením zadávací dokumentace č. 12 ze dne 3. 7. 2023) jsou v rozporu se zákonem, a sice v rozporu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace, když má za to, že dochází k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže.

8.             Ve svém návrhu navrhovatel namítá znění čl. 14.4 zadávací dokumentace „Způsob zpracování hodnotícího kritéria Kvalita týmu“. Navrhovatel zejména rozporuje zadávací podmínku, na základě, které zadavatel stanovil, že „pokud účastník zadávacího řízení nedoloží v nabídce min. 1 zkušenost se zakázkou odpovídající podmínkám stanoveným (a hodnoceným) dle bodu 14.4 ZD, nebude jeho nabídka hodnocena“. Navrhovatel má za to, že zadavatelem stanovená podmínka je v příkrém rozporu se základním zákonným principem hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení, neboť zadavatel je povinen provést hodnocení nabídek všech subjektů, které jsou v daném okamžiku účastníky zadávacího řízení. V této souvislosti dále navrhovatel uvádí, že závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2010, č. j. 9 Afs 69/2010–175, na které odkazuje zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách, nejsou v nyní posuzovaném případě přiléhavé, když v případě zadavatelem stanoveného kritéria „Kvalita týmu – stavbyvedoucí“ se nejedná o finančně vyjádřené kritérium hodnocení, u kterého by nulová nabídka [nabídka neobsahující reference stavbyvedoucího nad rámec těch, kterými je třeba prokázat technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona] automaticky znamenala získání maximálního počtu bodů. K tomu pak navrhovatel uvádí, že „[v] intencích Veřejné zakázky totiž nedoložení Zadavatelem požadovaných referencí stavbyvedoucího ve smyslu bodu 14.4 ZD znamená pouze to, že daný dodavatel v předmětném kritériu (s váhou 10 %) nezíská žádné bodové hodnocení, nicméně ve zbytku, tj. z pohledu celkové nabídkové ceny, však nabídka takového účastníka může být bez dalšího hodnocena.“. Navrhovatel má rovněž za to, že na nezákonnosti výhrady zadavatele týkající se nehodnocení nabídek neobsahujících předmětné reference stavbyvedoucího nemění ničeho ani znění § 48 odst. 2 písm. c) zákona, na základě kterého má zadavatel možnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení. Dle navrhovatele je neprovedení hodnocení nabídky možné jen v situaci, kdy je účastník zadávacího řízení, který předmětnou nabídku podal, vyloučen ze zadávacího řízení před započetím procesu hodnocení nabídek, přičemž podotýká, že v takovém případě má vyloučený účastník zadávacího řízení k dispozici možnost podat námitky proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení. Naproti tomu však zadavatelem stanovená výhrada nehodnocení nabídky ponechává dotčeného účastníka zadávacího řízení bez efektivní obrany a možnosti získat veřejnou zakázku.

9.             Navrhovatel ve svém návrhu dále namítá zadavatelem stanovený způsob hodnocení nabídek, když ho považuje za diskriminační, nepřiměřený a nezákonný. Konkrétně namítá, že bodování referenčních zkušeností stavbyvedoucího neodpovídá účelu a principu hodnocení, neboť způsobuje nedůvodné zvýhodnění nabídek, které zadavateli nepřinášejí podstatně vyšší přidanou hodnotu. Zároveň má navrhovatel za to, že zadavatelem stanovené spektrum hodnocení příslušných referenčních zakázek v rozsahu 1-3 body je pro relevantní promítnutí hodnoty referenční zakázky do hodnocení zcela nedostatečné. Dále pak navrhovatel považuje za diskriminační, že stavbyvedoucí se zkušeností s rekonstrukcí budovy s 5 patry a současně bez výtahu je dle zadávací dokumentace ceněn o tolik více než např. stavbyvedoucí s (delší) praxí, v rámci které řídil stavební práce při nákladných rekonstrukcích budov o nižším počtu podlaží nebo s využitím zabudovaných výtahů, avšak zahrnující např. stavební práce TZB o vyšší hodnotě než požadovaných 10 mil. Kč.

10.         Za diskriminační a nedůvodně omezující hospodářskou soutěž považuje navrhovatel také kumulaci požadavků na hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího dle čl. 14.4 zadávací dokumentace. Konkrétně namítá kumulaci požadavku na zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích a současně požadavku, aby transport stavebních materiálů probíhal bez použití zabudovaných výtahů. Navrhovatel má za to, že zadavatelem zvolený způsob stanovení předmětných požadavků na hodnocené referenční zakázky stavbyvedoucího totiž nevede k prokázání zkušeností stavbyvedoucích s konkrétním plněním, resp. s konkrétní odbornou činností, nýbrž vede k omezení okruhu dodavatelů toliko na ty, kteří disponují stavbyvedoucími, kteří realizovali zakázky obsahující totožné či velmi obdobné kombinace dílčích plnění. V této souvislosti pak dále navrhovatel uvádí, že skutečnost, že daná osoba realizovala zakázky kombinující veškeré požadavky zadavatele, nemůže bez dalšího vést k závěru, že tato osoba je kvalitnější než osoba, která má např. násobné (co do počtu i do hodnoty) zkušenosti s realizací zakázek, kde tyto činnosti byly realizovány samostatně. Dle navrhovatele je pak dále bezpředmětné, zda stavbyvedoucí zkušenosti s koordinací (řízením) předmětných stavebních prací získal v rámci působení na jedné stavební zakázce či se s řešením předmětných záležitostí (stavba za provozu budovy, resp. nemožnost využití zabudovaných výtahů, resp. koordinace prací jednotlivých profesí) setkal jednotlivě, v rámci většího počtu realizovaných zakázek. Navrhovatel tak má za to, že kombinace požadavků zcela nedůvodně diskriminuje dodavatele, kteří nedisponují stavbyvedoucími se zkušenostmi s kombinací požadovaných prvků v rámci jedné referenční zakázky, přičemž v této souvislosti navrhovatel poukazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 2. 2018, č. j. ÚOHS-S0041/2018/VZ-03781/2018/523/JŠi. Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel výše uvedenou kombinaci požadavků stanovil zcela nelogicky a nedůvodně výlučně u hodnocených referenčních zkušeností stavbyvedoucího a nikoli u těch, prostřednictvím kterých dodavatel prokazuje kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona.

11.         Navrhovatel rovněž namítá nepřiměřenost kvalifikačního požadavku ve vztahu k seznamu stavebních prací a seznamu techniků dle čl. 10.5 zadávací dokumentaci, když má za to, že požadované finanční objemy požadovaných referenčních staveb v souvislosti s pracemi TZB nejsou srovnatelné s pracemi TZB, jež budou realizovány v rámci předmětné veřejné zakázky.

12.         Nezákonnost zadávacích podmínek navrhovatel spatřuje také ve vztahu k čl. 10.2 a 10.3 zadávací dokumentace, v rámci kterých zadavatel stanovil požadavky na stáří dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 zákona, resp. profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona, když dodavatel musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Navrhovatel má za to, že jelikož je předmětná veřejná zakázka zadávána v otevřeném řízení a nikoli ve zjednodušeném podlimitním řízení, je požadavek zadavatele na stáří dokladů prokazujících splnění kritérií základní způsobilosti a profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 zákona zjevně nezákonný.

13.         S ohledem na výše uvedené tedy navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

III.    PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 10. 8. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Stejnopis návrhu byl doručen do datové schránky zadavatele taktéž dne 10. 8. 2023.

15.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dne 15. 8. 2023.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 8. 2023

17.         K námitce týkající se nezákonnosti čl. 14.4 zadávací dokumentace zadavatel odkazuje na svoje rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 3. 7. 2023, kdy na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2010, č. j. 9 Afs 69/2010–175 dospěl k dílčímu závěru, že hodnocení nabídky, u které by mělo jedno z kritérií nulovou hodnotu zcela zjevně odporuje § 6 zákona. Rovněž poukazuje na skutečnost, že dle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje nebo doklady měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti, nebo na naplnění kritérií hodnocení a zadavatel již (naproti dřívější právní úpravě) tedy není povinen účastníka vyloučit. V této souvislosti má zato, že jeho postup je plně v souladu se zákonem, když nastavení minimální úrovně splnění podmínek kritéria hodnocení patří obdobně jako nastavení minimální úrovně splnění kvalifikace mezi základní práva a povinnosti zadavatele, které zapracuje do zadávací dokumentace a jejich podmínek. V případě nesplnění tohoto minima je pak v obou případech možno (či nutno) postupovat formou vyloučení účastníka a jelikož v případě kritéria hodnocení nelze nabídku doplnit, zadavatel tak musel uvést formulaci o nehodnocení (případně vyloučení), když nelze objasnit něco, co v nabídce zcela absentuje. Zadavatel tak má za to, že pokud by v posuzovaném případě nebyla doložena žádná zkušenost stavbyvedoucího, nabídka by nesplňovala zadávací podmínky, a pokud by zadavatel takovouto nabídku hodnotil, zcela jistě by se jednalo o porušení zadávacích podmínek a zákona. Zadavatel se dále neztotožňuje s argumentací navrhovatele, že výše citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu není zcela přiléhavé k nyní šetřené věci, a má za to, že předmětné rozhodnutí se principiálně týká kritéria hodnocení jako takového, což potvrzuje správnost postupu zadavatele. K námitce navrhovatele, že zadavatelem stanovená výhrada nehodnocení nabídky ponechává dotčeného účastníka zadávacího řízení bez efektivní obrany a možnosti získat veřejnou zakázku zadavatel uvádí, že účastník zadávacího řízení má možnost podat námitku vůči jakémukoliv úkonu zadavatele, tedy i vůči vyřazení nabídky účastníka z hodnocení, přičemž v této souvislosti rovněž uvádí, že dle zadávací dokumentace zadavatel provede nejdříve hodnocení nabídek a teprve následně provede posouzení splnění podmínek účasti.

18.         Zadavatel k námitce navrhovatele, týkající se stanoveného způsobu hodnocení nabídek, uvedl, že vycházel z dokumentu „METODIKA PRO HODNOCENÍ NABÍDEK DLE EKONOMICKÉ VÝHODNOSTI DLE ZÁKONA Č. 134/2016 SB., O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK“, vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj.

19.         Ve vztahu k namítané kumulaci požadavků na hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího zadavatel uvádí, že aby byl dodavatel schopen odpovědně sestavit svou nabídku jak po stránce předpokládané organizace prací, tak po stránce cenové, musel být dodavatel seznámen se skutečností, že musí zajistit dopravu stavebních materiálů do vyšších pater budovy bez možnosti využívat výtahy zadavatele. V této souvislosti rovněž poukazuje na to, že v rámci předmětné veřejné zakázky se jedná o osmipatrovou budovu, kdy zákaz používání výtahů instalovaných v budově, která podléhá rekonstrukci, je dle zkušeností zadavatele obvyklý a dále, že namítaný požadavek souvisí s potřebou zajistit plný provoz budovy v jiných patrech. Dále k námitce týkající se kumulace požadavků na hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího zadavatel uvádí, že pro realizaci zakázky je podstatné, zda práce bude řídit stavbyvedoucí s odpovídajícími zkušenostmi, jenž bude schopen koordinovat jednotlivé práce a zajistit bezpečný pohyb osob na staveništi i bezpečný transport materiálů dle požadavků stavby, když rozdílné  nároky na koordinaci a činnost stavbyvedoucího bude klást rekonstrukce probíhající v nízké budově a zcela jiné nároky bude mít transport osob a materiálů v osmipatrové budově za zachování plného provozu. Ohledně kumulace předmětných požadavků zadavatel rovněž odkazuje na svoje rozhodnutí o námitkách navrhovatele, kdy upozorňoval na nutnost zajištění stávajícího provozu budovy i v průběhu rekonstrukce a dále na nutnost zajištění bezpečnosti osob zadavatele i pracovníků dodavatele stavby. Zadavatel v této souvislosti rovněž uvádí, že zákaz používání výtahů zadavatele při provádění stavebních prací v stávajících provozovaných budovách je obvyklý, neboť při realizaci stavebních prací dochází k poškozování výtahu zanesením nečistot a přetěžováním výtahu. Zadavatel ve vztahu k namítané kumulaci požadavku na stavbyvedoucího uvádí, že při zajišťování koordinace a návaznosti různých stavebních profesí nemá osoba, která má např. násobné (co do počtu i do hodnoty) zkušenosti s realizací zakázek, kde tyto činnosti byly realizovány samostatně, žádnou zkušenost s koordinací těchto činností. V souvislostí s odkazem navrhovatele na rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 2. 2018, č. j. ÚOHS-S0041/2018/VZ-03781/2018/523/JŠi zadavatel uvádí, že navrhovatel chybně interpretuje požadavky zadávací dokumentace, neboť se nejedná o technickou kvalifikaci, ale o hodnocení kvalifikace stavbyvedoucího, když zadavatel hledá takového dodavatele, který má potřebné zkušenosti a know-how s koordinací a návazností prací několika odlišných stavebních profesí, dopravou ve vícepodlažním objektu bez používání zabudovaných výtahů a se zajištěním bezpečného provozu zaměstnanců uživatele budov v  době provádění stavebních prací.

20.         K námitce týkající se finančních objemů požadovaných referenčních staveb v souvislosti s TZB zadavatel uvedl, že finančním objemem se pokusil vyjádřit celkový objem prací těchto profesí, kterému bude řádově odpovídat počet stavebních dělníků na stavbě, přičemž nejsou rozhodující objemy jednotlivých činností, ale skutečnost, že stavbyvedoucí koordinoval nejméně tři z uvedených TZB na jedné stavbě.

21.         Ve vztahu k namítané nezákonnosti čl. 10.2. a 10.3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že z důvodu administrativního pochybení byl v dotčených ustanoveních nakopírován nesprávný text, avšak v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 16 toto pochybení odstranil. 

Doplnění vyjádření zadavatele ze dne 5. 9. 2023

22.         K námitce navrhovatele týkající se finančních objemů požadovaných referenčních staveb v souvislosti s TZB zadavatel doplnil, že finančním objemem požadavku na práce TZB se pokusil vyjádřit celkový objem prací těchto profesí při realizaci zakázky a také požadavek na zkušenost s tímto druhem prací v určených objemech, přičemž při stanovení výše 30 mil. Kč vycházel z údajů projektové dokumentace, a to soupisu prací, kde součet objemu prací ve specializacích TZB (elektroinstalace, vytápění, zdravotechnická instalace, vzduchotechnika a klimatizace, EZS, CCTV) dosahuje částku 24 118 038 Kč.

Další průběh správního řízení

23.         Úřad, za účelem objasnění oprávněnosti námitky navrhovatele, která se týká požadovaného finančního objemu ve vztahu k stavebním pracím TZB, vyzval usnesením ze dne 14. 9. 2023 zadavatele k předložení podkladů souvisejících s vyčíslením stavebních prací TZB (elektroinstalace, vytápění, zdravotechnická instalace, vzduchotechnika a klimatizace, EZS, CCTV) dle projektové dokumentace ve výši 24 118 038 Kč, a to vč. vyznačení příslušných položek (v rámci položkových rozpočtů), jež zadavatel započítal do částky ve výši 24 118 038 Kč.

Vyjádření zadavatele ze dne 20. 9. 2023

24.         V reakci na výzvu Úřadu zadavatel předložil položkové rozpočty související s vyčíslením stavebních prací TZB (elektroinstalace, vytápění, zdravotnická instalace, vzduchotechnika a klimatizace, EZS, CCTV), a to včetně vyznačení příslušných položek. V této souvislosti zadavatel uvedl, že při přepočítání jednotlivých položek došel k nové hodnotě ve výši 24 459 761,40 Kč bez DPH. Zadavatel rovněž poukázal na skutečnost, že z vysvětlení zadávací dokumentace č. 16 (i úplného textu zadávacích podmínek) plyne, že stanovený objem požadovaných stavebních prací TZB činí 25 mil. Kč. 

Další průběh správního řízení

25.         Za účelem objasnění oprávněnosti námitky navrhovatele, která se týká údajné nepřiměřené a diskriminační kumulace požadavků zadavatele na hodnocené referenční zakázky stavbyvedoucího, Úřad usnesením ze dne 29. 9. 2023 vyzval zadavatele k vyznačení konkrétních částí dokumentace o zadávacím řízení, ze kterých plyne skutečnost, že pro transport stavebních materiálů v rámci stavebních úprav, jež jsou předmětem veřejné zakázky, nebudou používány v objektu zabudované výtahy, případně ke sdělení, na základě čeho zadavatel výše uvedenou skutečnost dovozuje.

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 10. 2023

26.         V reakci na výzvu Úřadu zadavatel uvedl, že zákaz používání výtahů při provádění stavebních prací v stávajících provozovaných budovách je obvyklý, neboť při realizaci stavebních prací dochází k poškozování výtahu zanesením nečistot a přetěžováním výtahu. Zadavatel rovněž uvedl, že v se jedná o osobní výtah o nosnosti 550 kg pro 7 osob, který není určen k převozu stavebního materiálu, a protože se stavební práce budou realizovat za plného provozu s předpokládanou dobou 305 dní, kdy výtah bude sloužit pro dopravu osob uživatele budovy a v části budovy se pohybují rovněž osoby nezletilé, požaduje zadavatel nejen, aby tento výtah nebyl používán zhotovitelem, ale aby zhotovitel prokázal zkušenosti s rekonstrukcí o nejméně pěti nadzemních podlažích,  kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy. Zadavatel v rámci svého vyjádření předložil také protokoly o odborné prohlídce výtahu a vyjádření spol. EV - servis s. r. o., ze dne 5. 10. 2023.

Další průběh správního řízení

27.         Úřad za účelem dostatečného zjištění skutkového stavu oslovil dne 13. 10. 2023 subjekty působící na relevantním trhu se žádostí o vyjádření se k dotazům (viz níže), přičemž Úřad oslovil následující subjekty:

• STASEKO PLUS s.r.o., IČO 25853473, se sídlem Slezská 2101/15, 737 01 Český Těšín (dále jen „STASEKO PLUS“),
• MANAG, a.s., IČO 47906898, se sídlem Zarámí 92, 760 01 Zlín (dále jen „MANAG ”),
• První KEY-STAV, a.s., IČO 25385127, se sídlem 8. pěšího pluku 2173, 738 01 Frýdek-Místek (dále jen „První KEY-STAV“),
• BDSTAV MORAVA s.r.o., IČO 26807947, se sídlem č.p. 88, 739 36 Bruzovice (dále jen „BDSTAV MORAVA”),
• MORYS s. r. o., IČO 42864771, se sídlem Korejská 894/9, Přívoz, 702 00 Ostrava (dále jen „MORYS”),
• GEOSAN GROUP a. s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín (dále jen „GEOSAN GROUP”),
• HOMOLA holding s.r.o., IČO 06519091, se sídlem Vratimovská 624/11, 718 00 Ostrava (dále jen „HOMOLA holding”),
• VAPES CE s.r.o., IČO 25888595, se sídlem Stonavská 51/6, 735 35 Horní Suchá (dále jen „VAPES CE”),
• BYSTROŇ Group a.s., IČO 27800466, se sídlem Bieblova 406/6, 702 00 Ostrava (dále jen „BYSTROŇ Group”),
• MH-STAVBY, s.r.o., IČO 27776506, se sídlem Axmanova 305/5, 721 00 Ostrava (dále jen „MH-STAVBY”),
• INTOZA s. r. o., IČO 25873261, se sídlem Varšavská 1866/103, 709 00 Ostrava (dále jen „INTOZA”),
• Stavos Stavba a.s., IČO 44739494, se sídlem U Studia 3189/35, 700 30 Ostrava (dále jen „Stavos Stavba”),
• STAVEBNÍ SPOLEČNOST ŠURÍK s.r.o., IČO 27810984, se sídlem Navrátilova 668/12, 721 00 Ostrava (dále jen „STAVEBNÍ SPOLEČNOST ŠURÍK”),
• THERM, spol. s r. o., IČO 42766991, se sídlem Pavlovova 1351/44, 700 30 Ostrava (dále jen „THERM”).

28.         Žádost o sdělení informace, kterou byly uvedené společnosti osloveny, obsahovala 3 otázky, jejichž účelem bylo zjistit stanovisko subjektů působících na relevantním trhu ve vztahu k části čl. 14.4 zadávací dokumentace, jež byla dotazovaným subjektům předložena spolu s předmětnou žádostí o informace.

29.         Úřad položil výše uvedeným společnostem následující 3 dotazy:

1.      »Považujete výše citované znění čl. 14.4 zadávací dokumentace (v platném znění), ve vztahu k důsledkům nedoložení min. 1 zkušenosti „se zakázkou odpovídající podmínkám stanoveným (a hodnoceným) dle citovaného bodu 14.4 zadávací dokumentaci“ (tedy, že nabídka dodavatele nebude hodnocena), za dostatečně jasné a jednoznačné? V případě, že ne, definujte prosím jednotlivé interpretační pochybnosti, jež v rámci citovaného čl. 14.4 zadávací dokumentace shledáváte.

Jinými slovy: považujete zadávací podmínku týkající se „nehodnocení nabídky“ za stanovenou jasným, přesným a jednoznačným způsobem? V případě, že ne, prosím uveďte také konkrétní důvody.

2.      Pokud by se Vaše společnost chtěla účastnit předmětného zadávacího řízení, byly by pro Vás případné pochybnosti ohledně výkladu čl. 14.4 zadávací dokumentace a následného postupu zadavatele v zadávacím řízení důvodem pro nepodání nabídky?

3.      Považujete zadávací podmínku týkající se následků nedoložení ani jedné požadované zkušenosti (tedy „nehodnocení nabídky“) za diskriminační? Pokud ano, sdělte prosím také konkrétní důvody.«.

30.         Na dotaz č. 1 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost STASEKO PLUS uvedla „ano tuto zadávací podmínku považujeme za dostatečně jasnou a jednoznačnou“.
• Společnost MANAG uvedla „ze zadávací dokumentace vyplývá, že v případě nedoložení zkušenosti stavbyvedoucího nebude nabídka hodnocena. Dle našeho názoru z tohoto ustanovení nevyplývá, zda bude účastník vyloučen a není zcela zřejmé, jak bude zadavatel postupovat v případě, že obdrží takovou nabídku, kde nebude uvedena žádná zkušenost stavbyvedoucího.“.
• Společnost První KEY-STAV uvedla „[p]odmínku nehodnocení nabídky, která nebude splňovat požadované náležitosti dle čl. 14.4 zadávací dokumentace chápeme tak, že nabídka nebude hodnocena, tudíž bude vyřazena. Co nechápeme je přesah limitů technické kvalifikace, ke kterému tímto dochází.“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla »[d]ané ustanovení dle č. 14.4. zadávací dokumentace je zavádějící, jelikož dané ustanovení se týká hodnocení kvality týmu, kdy uchazeč měl za to, že dle původní ZD zveřejněné na profilu zadavatele dne 4.4.2023 bude vyloučen při nedoložení zkušeností stavbyvedoucího, avšak dle upravené ZD (která nám byla zaslána spolu s Žádosti o informace dne 13.10.) nebude hodnocen, což si lze vysvětlit 2 způsoby – jednak tak, že za dané kritérium získá bodové hodnocení v počtu bodů „0“, ale cenová nabídka bude hodnocena v části ceny díla, kde i cenou může získat dostatečný počet bodů, aby danou zakázku vyhrál (toto je náš výklad podmínek). Nebo druhá varianta a to, že nabídka nebude vůbec hodnocena.«.
• Společnost MORYS uvedla »[p]odmínku týkající se „nehodnocení nabídky“ považujeme za stanovenou jasným, přesným a jednoznačným způsobem«.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[v] prvním případě uvádíme, že v situaci, kdy pro nedoložení min. 1 zkušenosti s příslušnou zakázkou nebude nabídka dodavatele hodnocena považujeme obsah zadávací dokumentace, podmínky, za jasné a jednoznačné. Při jejich interpretaci neshledáváme žádnou výkladovou nejasnost.“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[a]no, citované znění považujeme za dostatečně jasné a jednoznačné.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[z]adávací podmínku, že nabídka nebude hodnocena, bychom si asi nevykládali jinak, než jak je formulována, tedy že pokud nedoložíme hodnocenou zkušenost, naše nabídka nebude hodnocena (jak jsme ale uváděli výše, detailní znalost ZD nemáme. takže se nám těžko odpovídá).“.
• Společnost INTOZA uvedla „[a]no“.
• Společnost Stavos Stavba uvedla »[p]odmínku týkající se „nehodnocení nabídky“ považujeme v jejím důsledku za srozumitelnou, protože nabídka, která není hodnocena, nemůže být vybrána jako nejvýhodnější, třebaže by jinak ekonomicky nejvhodnější být mohla, pokud by nedoložení ani „jedné zkušenosti….“ v rámci dílčího kritéria „Kvalita týmu – stavbyvedoucí 10 %“ bylo hodnoceno bodovou hodnotou 0. Obecně řečeno jinými slovy, horší výsledek v dílčím kritériu „Kvalita týmu – stavbyvedoucí 10 %“ nemůže uchazeč dohnat lepším výsledkem v dílčím kritériu „Celková nabídková cena 90 %“, protože dílčí hodnotící kritérium „Kvalita týmu – stavbyvedoucí 10 %“ se v takovém případě fakticky stává kritériem kvalifikačním a uchazeč je tzv. mimo hru – o což v tomto případě jde.«.
• Společnost THERM uvedla „[z]adávací podmínku jsme pochopili a je nám dostatečně jasná.“.

31.         Na dotaz č. 2 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost STASEKO PLUS uvedla „naše společnost se výběrového řízení zúčastní, výklad čl. 14.4. pro nás není důvodem nepodání nabídky“.
• Společnost MANAG uvedla »citovaný odstavec 14.4. by v případě, že by se naše společnost chtěla účastnit zadávacího řízení, byl dotazován v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, jelikož nám není zcela jasné, jaké důsledky by dané „nehodnocení“ nabídky mělo.«.
• Společnost První KEY-STAV uvedla „[d]ůvodem k nepodání nabídky byla existence samotného kritéria, které je, jak uvádíme výše, nad rámec požadavků technické kvalifikace. Výklad samotný není důvodem k nepodání nabídky.“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[p]okud by podmínky byly jednoznačné co do našeho pohledu-výkladu (upraveného) čl. 14.4., naše společnost by se účastnila VŘ a nabídku by podala.“.
• Společnost MORYS uvedla »[v]zhledem k odpovědi 1) by v případě, že by se naše společnost rozhodla účastnit se předmětného zadávacího řízení, tato zadávací podmínka určitě nebyla důvodem neúčasti v zadávacím řízení. Standardně při pochybnostech ohledně výkladu zadávacích podmínek při účasti v zadávacích řízeních postupujeme vždy v souladu s ust. § 98 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“).«.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[v] případě naší účasti v předmětném zadávacím řízení neshledáváme důvod pro naši neúčast, a to ani úřadem pojaté možné výkladové potíže popsané viz ad 1). Důvodem je, jak jsme již uvedli, že neshledáváme výkladové nejasnosti, a pokud bychom je přeci jen v daném případě pojali, tak by zcela jistě nebyly důvodem pro naši neúčast. Na místě by tak byla žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[n]e, případné pochybnosti by pro nás nebyl důvod k nepodání nabídky.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[n]aše společnost nabídku podávat nebude. Na Váš dotaz, zda by byly pochybnosti důvodem pro nepodání nabídky nedokážeme odpovědět.“.
• Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.
• Společnost Stavos Stavba uvedla „[n]aše společnost se předmětného zadávacího řízení účastní, je připravena v něm podat svou nabídku a v této souvislosti již zadavateli adresovala několik žádostí o vysvětlení a jednu námitku, obsahující mimo jiné i výhradu vůči čl. 14.4. zadávací dokumentace. Námitku i rozhodnutí zadavatele o jejím zamítnutí přikládáme.“.
• Společnost THERM uvedla „[n]e“.

32.         Na dotaz č. 3 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost STASEKO PLUS uvedla „nedoložením ani jedné požadované zkušenosti a následné vyloučením účastníka, nepovažujeme za diskriminační“.
• Společnost MANAG uvedla „domníváme se, že není velký rozdíl mezi tím, zda by byla nabídka z důvodu nedoložení požadované zkušenosti vyloučena nebo nehodnocena, protože obě situace pravděpodobně vedou k tomu, že účastník nezíská předmětnou zakázku. Jako diskriminační může být vnímáno samotné ustanovení o nehodnocení. V praxi se setkáváme spíše s tím, že v případě absence požadované zkušenosti je tomuto dílčímu hodnotícímu kritériu přidělena bodová hodnota 0.“.
• Společnost První KEY-STAV uvedla „[z]a diskriminační se dá z našeho pohledu považovat existence podmínky samotné, a to z důvodu, že se jedná o požadavky nad rámec limitů technické kvalifikace požadované pro stavbyvedoucího. Pokud splní stavbyvedoucí technickou kvalifikaci dle čl. 10.5 zadávací dokumentace, je požadavek dle čl. 14.4 účelový.“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[v]ariantu, že uchazeč nedodá ani 1 požadovanou zkušenost se zakázkou odpovídající podmínkám dle č. 14.4. zadávací dokumentace a tím dojde k nehodnocení cenové nabídky považujeme za diskriminační, jelikož např. naše CN mohla být ekonomicky/cenově tak výhodná, že by získala větší počet bodů v celkovém bodovém hodnocení než uchazeč, který doloží požadované zkušenosti, kdy např. naše společnost může jednoznačně prokázat zkušenosti stavbyvedoucích v jiných objektech realizovaných za provozu a za obdobných finančních objemů.“.
• Společnost MORYS uvedla »[z]adávací podmínku týkající se následků nedoložení ani jedné požadované zkušenosti (tedy „nehodnocení nabídky“) nepovažujeme za diskriminační. Tato podmínka je závazná pro všechny účastníky zadávacího řízení stejně, nemůže být tudíž diskriminační. Zadavatel je navíc při stanovování zadávacích podmínek oprávněn postupovat tak, aby pomocí zákonem daných možností vybral co možná nejkvalitnějšího dodavatele s takovými zkušenostmi, které zajistí, že stavba bude dokončena v požadované kvalitě a lhůtě, zvláště pak v případě, kdy se jedná o školské zařízení.«.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[k] poslednímu dotazu uvádíme, že nedoložení ani jedné výše ad 1) citované požadované zkušenosti v kontextu následku v podobě nehodnocení nabídky nepovažujeme za diskriminační. V nastavení kritérií a následků při nedoložení neshledáváme žádnou diskriminaci.“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[n]e, nepovažujeme zadávací podmínku za diskriminační.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[n]edokážeme odpovědět.“.
• Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.
• Společnost Stavos Stavba uvedla »[z]adávací podmínku týkající se následků nedoložení ani jedné požadované zkušenosti (tedy „nehodnocení nabídky“) považujeme za diskriminační, protože fakticky jde proti smyslu vícekriteriálního hodnocení, které by z pohledu uchazeče mělo umožnit kompenzovat slabší výsledek v jedné disciplíně excelentním výkonem v disciplíně druhé - viz výše, druhý odstavec odpovědi na Váš dotaz ad 1).«.
• Společnost THERM uvedla „[p]o prostudování zadávací dokumentace nás nenapadlo, že by se mohlo jednat o diskriminační podmínku. A ani po vašem upozornění neumíme posoudit, zda je podmínka diskriminační.“.

33.         Společnost HOMOLA holding k dotazům Úřadu uvedla „[b]ohužel v tuto chvíli Vám nejsme schopni poskytnout kvalifikované stanovisko k předmětné žádosti, protože společnost Homola holding s.r.o. stále zvažuje svou možnost podání nabídky do výběrovém řízení.“.

34.         Společnosti BYSTROŇ Group a STAVEBNÍ SPOLEČNOST ŠURÍK na dotazy Úřadu nikterak nereagovaly.

Vyjádření navrhovatele ze dne 25. 10. 2023

35.         V návaznosti na provedené nahlížení do spisu navrhovatel předložil Úřadu své vyjádření k některým podkladům rozhodnutí a k postupu Úřadu. Navrhovatel předně uvádí, že na podaném návrhu v celém rozsahu trvá. V souvislosti s vyjádřením zadavatele ze dne 20. 9. 2023 navrhovatel sděluje, že zadavatelem zmíněná úprava zadávacích podmínek veřejné zakázky (spočívající ve snížení požadovaného finančního objemu stavebních prací TZB na hodnotu 25 mil. Kč bez DPH) byla provedena až po zahájení probíhajícího správního řízení, a tudíž nemůže být pro probíhající řízení relevantní a namítaná porušení zákona je tedy třeba posuzovat ke stavu, jaký zde byl k okamžiku podání návrhu. Navrhovatel dále uvádí, že i v případě požadavku na finanční objem stavebních prací TZB sníženého na úroveň 25 mil. Kč bez DPH má za to, že je požadavek v rozporu se zásadou přiměřenosti, neboť požadovaný finanční objem přesahuje odhad finančního objemu těchto prací v rámci plnění zadávané veřejné zakázky.  

36.         K vyjádření zadavatele ze dne 6. 10. 2023 navrhovatel uvádí, že zadavatel nereagoval na samotnou věcnou podstatu výzvy Úřadu, když se omezil jen na konstatování, že zákaz používání v objektu zabudovaných výtahů je v případě tohoto typu zakázek obvyklý a dále, že toliko připojil několik internetových odkazů na zdroje popisující jednotlivé druhy výtahů a způsoby jejich používání a připojil vyjádření servisní firmy, podle kterého předmětný výtah slouží výhradně k přepravě osob. Dle navrhovatele pak z uvedeného vyplývá jednoznačný závěr, že otázka používání v objektu zabudovaného výtahu v textu zadávacích podmínek vymezena nebyla a není. V této souvislosti pak navrhovatel zopakoval svůj postoj, že prostřednictvím kumulace požadavků na hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího dochází k nedůvodnému omezování hospodářské soutěže a diskriminaci dodavatelů jinak schopných předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat.

37.         Ve vztahu k šetření na relevantním trhu, jež provedl Úřad prostřednictvím žádostí ze dne 13. 10. 2023, navrhovatel sděluje, že v případě dotazu č. 1 se jedná o čistě právní otázku, kdy odpovědnost za její posouzení Úřad v žádném případě nemůže přenášet na potenciální dodavatele a jejich dojmy. Navrhovatel dále zopakoval, že zadavatelem stanovená výhrada („nebude jeho nabídka hodnocena“) je v příkrém rozporu se základním zákonným principem hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení.

Další průběh správního řízení

38.         Usnesením ze dne 13. 11. 2023 ve spojení s usnesením ze dne 15. 11. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí dne 27. 11. 2023. Navrhovatel doručil Úřadu své vyjádření dne 28. 11. 2023.

Vyjádření zadavatele ze dne 27. 11. 2023

39.         K námitce navrhovatele, že požadovaný finanční objem prací ve vztahu ke zkušenostem dodavatele, přesahuje odhad finančního objemu těchto prací v rámci plnění zadávané veřejné zakázky zadavatel uvedl, že technická zařízení budov tvoří téměř 50 % předpokládané ceny veřejné zakázky a jeho požadavek tak je zcela oprávněn.

40.         Zadavatel k námitce, že v zadávací dokumentaci nevyznačil části, ze kterých plyne nepoužívaní zabudovaných výtahů v rámci předmětu plnění veřejné zakázky uvedl, že odborně způsobilému dodavateli musí být známo, že osobní výtahy nelze využívat jako nákladní pro dopravu stavebních materiálů a není tudíž potřeba v zadávací dokumentaci uvádět veškeré požadavky bezpečnostních předpisů a norem a dále že o nepoužívání výtahů svědčí také položka přesun sutě a přesun hmot v rámci specifikace prací v zadávací dokumentaci.

41.         K námitce týkající se kumulace požadavku k doložení rekonstrukce stavby minimálně o pěti nadzemních podlažích a současně požadavku, aby transport stavebních materiálů probíhal bez použití zabudovaných výtahů zadavatel uvedl, že je potřebné, aby takovéto zkušenosti měl zejména stavbyvedoucí, řídící výstavbu objektu, což je důvodem, proč je požadavek uplatněn u hodnocených referenčních zkušeností stavbyvedoucího.

42.         K námitce, týkající se výhrady zadavatele o nehodnocení nabídky obsažené v čl. 14.4 zadávací dokumentace pak zadavatel nad rámec své argumentace z vyjádření k návrhu uvedl, že navrhovatel v námitkách ze dne 9. 5. 2023 napadal zadávací dokumentaci z důvodu, že předmětná výhrada obsahovala také vyloučení dodavatele, jenž nepředloží minimálně 1 požadovanou zkušenost a „nyní napadá změnu zadávacích podmínek, to že nebude vyloučen a dle jeho názoru musí tedy být hodnocen, i když nesplňuje jedno z hodnotících kriterií“. K námitce navrhovatele, že „že nedoložení Zadavatelem požadovaných referencí stavbyvedoucího ve smyslu bodu 14.4 zadávací dokumentace znamená pouze to, že daný dodavatel v předmětném kritériu (s váhou 10 %) nezíská v rámci hodnocení nabídky žádné body, nicméně ve zbytku, tj. ve druhém kritériu celková nabídková cena, však nabídka takového účastníka odpovídající počet bodů obdrží a stále může být konkurenceschopná“ zadavatel uvedl, že ji nepovažuje za podstatnou neboť „minimální požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího jsou dvě stavby, a to jedna požadovaná v bodě 10.5. ZD kvalifikační předpoklady a druhá v bodě 14.4. hodnotícím kritériu kvalita týmu. Není tedy podstatné, zda je požadavek na dvě stavby uveden v kvalifikačním požadavku nebo rozdělen na požadavek stavby v kvalifikaci a hodnotícím kritériu, neboť při nesplnění tohoto požadavku by byl účastník vyloučen/nehodnocen v obou případech.“.

43.         Zadavatel dále v bodech 6. až 9. svého vyjádření reaguje na námitky spol. Stavos Stavba a.s.

44.         Závěrem svého vyjádření zadavatel ve vztahu k šetření na relevantním trhu, jež provedl Úřad prostřednictvím žádostí ze dne 13. 10. 2023 uvedl, že 6 dodavatelů jednoznačně odpovědělo, že dle jejich názoru zadávací dokumentace není diskriminační a není v rozporu se zákonem. K provedenému šetření pak zadavatel dále uvedl, že „[o]dpovědi dodavatelů, kteří podali námitku a zřejmě tak nesplňují zadávací podmínky, jsou samozřejmě negativní. Pokud by Úřad oslovil větší, v úvahu připadající dodavatele, jako je EUROVIA, Hochtief, IMOS, Subterra, Skanska, Strabag, SWIETELSKY, OHL ŽS, PORR, COLAS CZ, GEMO OLOMOUC, Ridera Stavební , případně další, zcela jistě by získal odpověď, že zadávací podmínky nejsou pro jejich společnost diskriminační.“.

Vyjádření navrhovatele ze dne 28. 11. 2023

45.         Úvodem navrhovatel odkazuje na své vyjádření ze dne 25. 10. 2023 a dále se vyjadřuje k šetření na relevantním trhu, jež provedl Úřad prostřednictvím žádostí ze dne 13. 10. 2023. Navrhovatel pak uvedl, že mezi oslovenými subjekty se nachází nezanedbatelné množství potenciálních dodavatelů, kteří zadavatelem stanovenou výhradu (ohledně nehodnocení nabídky stanovenou v čl. 14.4 zadávací dokumentace) hodnotí stejně jako navrhovatel (tedy tak, že se jedná o nezákonný přesah limitů technické kvalifikace, který v rozporu se zákonným principem hodnocení nabídek ze soutěže o veřejnou zakázku diskvalifikuje potenciálně výhodnější nabídky dotčených dodavatelů), a vnímají ji jako diskriminační a účelově nastavenou překážku, resp. jako důvod pro nepodání nabídky. Navrhovatel dále poukázal na skutečnost, že Úřad mezi podklady pro rozhodnutí zahrnul také námitky společností BDSTAV MORAVA s.r.o. a Stavos Stavba a.s., přičemž z těchto námitek plyne, že proti zadávacím podmínkám „(tedy mj. proti výhradě stanovené Zadavatelem v bodu 14.4 zadávací dokumentace, požadavkům Zadavatele na hodnocené referenční zakázky stavbyvedoucího nebo stanoveným finančním objemům prací TZB)“ aktivně brojí nejen navrhovatel, ale zákonnost těchto zadávacích podmínek byla rozporována též ze strany dalších dodavatelů. Závěrem pak navrhovatel konstatuje, že z podkladů pro rozhodnutí plyne, že zadavatel nepřipravil zadávací podmínky veřejné zakázky tak, aby umožnil férovou hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku a tuto nedůvodně omezil.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 5. 12. 2023

46.         Dne 5. 12. 2023 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-48456/2023/500 z téhož dne (dále jen „rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023“), v němž ve výroku I. rozhodl, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, tj. zásadu transparentnosti tím, že s ohledem na podmínku uvedenou v čl. 14.4 zadávací dokumentace a čl. 14.2 zadávací dokumentace není zřejmé, jak zadavatel naloží s nabídkou účastníka, jenž v nabídce u kritéria hodnocení „Kvalita týmu – stavbyvedoucí“ nedoloží žádnou „zkušenost se zakázkou odpovídající podmínkám stanoveným (a hodnoceným) dle bodu 14.4 ZD“, tj. zda taková nabídka bude hodnocena, či nikoliv, což činí zadávací podmínky vnitřně rozpornými, v důsledku čehož je postup zadavatele nepředvídatelný, a proto netransparentní, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže.

47.         Výrokem II. rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele shledaného ve výroku I. rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 zrušil podle § 263 odst. 3 zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku.

48.         Výrokem III. rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 Úřad uložil zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

49.         Výrokem IV. rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 Úřad uložil zadavateli podle § 266 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

Řízení o rozkladu

50.         Proti všem výrokům rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 podal zadavatel dne 18. 12. 2023 rozklad, kterým se domáhal, aby předseda Úřadu rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 zrušil. Předseda Úřadu o rozkladu zadavatele rozhodl rozhodnutím č. j. ÚOHS-05089/2024/162 ze dne 5. 2. 2024 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

51.         Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí k rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 uvedl, že navrhovatel ve svém návrhu výslovně nenamítal nejasnost zadávacích podmínek, když smyslem a účelem návrhu bylo toliko zpochybnit legalitu jinak jasně stanovené podmínky, že nabídka nesplňující určitá kritéria hodnocena nebude. Předseda Úřadu uvedl, že ze zadávací dokumentace zcela jasně nevyplývá následný postup zadavatele, pokud obdrží nabídku, která nebude obsahovat min. 1 zkušenosti se zakázkou dle podmínek čl. 14.4 zadávací dokumentace, nicméně dále akcentoval, že samotný zákon, v rozhodném znění, zadavateli výslovně neukládá povinnost hodnocení všech nabídek ani nestanoví povinný (následný) postup ohledně nehodnocené nabídky, která nesplňuje požadavky zadavatele. Předseda Úřadu v této souvislosti konstatoval, že v řízení o rozkladu nebylo shledáno, že by zadávací dokumentace trpěla takovou nejasností, jakou jí Úřad v rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 vytýkal, přičemž i průzkum trhu potvrdil, že zadávací dokumentace pochybnosti zásadně nebudí.

52.         Ačkoliv předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí konstatoval, že zákon nehodnocení nabídky, která nesplňuje požadavky zadavatele, nevylučuje, neznamená to, že se takový postup nemůže dostat do rozporu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 zákona, se zákazem kladení bezdůvodných překážek hospodářské soutěži a zákazem zvýhodnění určitých dodavatelů dle § 36 odst. 1 zákona, či s principy hodnocení nabídek plynoucími z úpravy § 114 a násl. zákona. Závěr o porušení těchto ustanovení by však musel stát na konkrétních okolnostech konkrétního zadávacího řízení. V této souvislosti předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dále uvedl, že ze strany Úřadu bude předně potřebné se opět zaměřit na posouzení čl. 14.4 zadávací dokumentace, zda byl stanoven v rozporu se zákonem, či nikoliv, když předmětné posouzení bude potřebné provést s ohledem na námitky navrhovatele uvedené v návrhu, a tedy také tyto námitky řádně vypořádat.

53.         S odkazem na závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 20. 9. 2018 ve věci sp. zn. C‑546/16, Montte SL vs. Musikene (dále jen „rozsudek Musikene“) a dále s odkazem na recentní rozhodovací praxi Úřadu (rozhodnutí ze dne 5. 9. 2023, č. j. ÚOHS-33680/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 20. 11. 2023, č. j. ÚOHS-45805/2023/163, sp. zn. ÚOHS-R0129/2023/VZ), předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dále uvedl, že bude na Úřadu, aby posoudil konkrétní okolnosti a konkrétní požadavky zadavatele formulované v zadávací dokumentaci, aby na základě toho v kontextu výše uvedené rozhodovací praxe a judikatury zkoumal soulad postupu zadavatele se zákonem. V této souvislosti předseda Úřadu rovněž uvedl, že bude možno posuzovat rozsah referenčního plnění, minimální počet referenčních zakázek, či dostupnost referencí na trhu, a s tím spojený dopad takové podmínky do soutěže o veřejnou zakázku, přičemž tyto otázky je pak třeba posuzovat ve světle toho, co navrhovatel uvede v návrhu.

Nové projednání věci Úřadem

54.         Oznámením ze dne 12. 2. 2024 Úřad seznámil účastníky správního řízení s tím, že se ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0514/2023/VZ pokračuje.

Další průběh správního řízení

55.         Usnesením ze dne 6. 3. 2024 Úřad přerušil správní řízení s cílem získat odborné stanovisko, příp. stanoviska, zejm. k otázce, jaká jsou konkrétní specifika v praxi stavbyvedoucího (autorizované osoby) v případě rekonstrukce budov o nejméně pěti nadzemních podlažích ve vztahu k možnosti využívání výtahů zabudovaných v rekonstruovaných objektech, a to do doby doručení posledního z těchto stanovisek.

56.         Žádostí ze dne 13. 3. 2024 Úřad požádal Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“) o zodpovězení následujících dotazů:

1)      „Lze obecně říci, že existují v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) nějaké rozdíly při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně pěti nadzemních podlažích v porovnání s rekonstrukcí vnitřních prostorů budovy, jež má méně nadzemních podlaží? Pokud ano, prosím specifikujte tyto rozdíly.

2)      Jaké by byly praktické rozdíly v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) v případě budovy o nejméně pěti NP, kde není obecně nutné používat výtah v porovnání s budovou ve které se výtahy běžně používají?

3)      Jaký vliv na praktický výkon funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) by měl případný zákaz používat pro transport stavebních materiálů v objektu zabudované výtahy, pokud by se jednalo budovy se zabudovaným výtahem do 5. NP a nad 5. NP?

Jinými slovy: Jsou v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) praktické rozdíly, pokud by nebylo pro transport stavebních materiálů možno používat v objektu zabudované výtahy?

4)      Lze obecně říci, že existují v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) nějaké rozdíly při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů není povoleno používat v objektu zabudované výtahy, v porovnání s případem, pokud by používání v objektu zabudovaných výtahů povoleno bylo? Např. zda je výkon činnosti stavbyvedoucího v daném případě složitější, resp. zda stavbyvedoucí musí vykonávat další jiné činnosti, či nikoliv. Pokud ano, prosím specifikujte.

Uvažujte prosím o rekonstrukci vnitřních prostorů budovy za plného provozu budovy.

5)      Lze ve vztahu k výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) identifikovat nějaký konkrétní přínos (zvýhodnění) pro investora, pokud má tato osoba praxi s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy současně pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, oproti osobě, která tuto praxi nemá? Pokud ano, popište prosím tento přínos.

Uvažujte prosím o rekonstrukci vnitřních prostorů budovy za plného provozu budovy.“.

57.         Dne 28. 3. 2024 Úřad obdržel stanovisko ČKAIT ze dne 27. 3. 2024 v němž ČKAIT uvedla, že coby profesní komora je příslušná k vyjádření ve vztahu k požadované autorizaci v oboru pozemní stavby na úrovni minimálně autorizovaného technika, nicméně není žádným právním předpisem označena za příslušný orgán pro vyjádření ohledně praxe či zkušenosti s prováděním změny stavby o výšce minimálně pěti poschodí za provozu bez použití zabudovaného výtahu, když toto je praktická otázka k posouzení mimo působení ČKAIT.

58.         S ohledem na závěry předsedy Úřadu, jež učinil v druhostupňovém rozhodnutí, a za účelem dostatečného zjištění skutkového stavu Úřad dne 13. 3. 2024 opětovně oslovil subjekty působící na relevantním trhu se žádostí o vyjádření se k dotazům. Úřadem byly osloveny stejné subjekty, jež oslovil v rámci dříve provedeného šetření (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tedy subjekty:

• STASEKO PLUS,
• MANAG,
• První KEY-STAV,
• BDSTAV MORAVA,
• MORYS,
• GEOSAN GROUP,
• HOMOLA holding,
• VAPES CE,
• BYSTROŇ Group,
• MH-STAVBY,
• INTOZA,
• Stavos Stavba,
• STAVEBNÍ SPOLEČNOST ŠURÍK,
• THERM.

59.         Žádost o sdělení informace, kterou byly uvedené společnosti osloveny, obsahovala 7 otázek, jejichž účelem bylo zjistit stanovisko subjektů působících na relevantním trhu ve vztahu k části čl. 14.4 zadávací dokumentace, jež byla dotazovaným subjektům předložena spolu s předmětnou žádostí o informace.

60.         Úřad položil výše uvedeným společnostem následujících 7 dotazů:

1)      „Lze dle Vašeho názoru obecně říci, že existují v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) nějaké rozdíly při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně pěti nadzemních podlažích v porovnání s rekonstrukcí vnitřních prostorů budovy, jež má méně nadzemních podlaží? Pokud ano, prosím specifikujte tyto rozdíly.

2)      Jaké by dle Vašeho názoru byly praktické rozdíly v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) v případě budovy o nejméně pěti NP, kde není obecně nutné používat zabudovaný výtah v porovnání s budovou ve které se zabudované výtahy běžně používají?

3)      Jaký vliv na praktický výkon funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) by dle Vašeho názoru měl případný zákaz používat pro transport stavebních materiálů v objektu zabudované výtahy, pokud by se jednalo o budovy se zabudovaným výtahem do 5. NP a nad 5. NP?

Jinými slovy: Jsou dle Vašeho názoru v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) praktické rozdíly, pokud by nebylo pro transport stavebních materiálů možno používat v objektu zabudované výtahy?

4)      Lze dle Vašeho názoru obecně říci, že existují v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) nějaké rozdíly při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů není povoleno používat v objektu zabudované výtahy, v porovnání s případem, pokud by používání v objektu zabudovaných výtahů povoleno bylo? Např. zda je výkon činnosti stavbyvedoucího v daném případě složitější, resp.  zda stavbyvedoucí musí vykonávat další jiné činnosti, či nikoliv. Pokud ano, prosím specifikujte.

Uvažujte prosím o rekonstrukci vnitřních prostorů budovy za plného provozu budovy.

5)      Shledáváte ve vztahu k výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) nějaký konkrétní přínos (zvýhodnění) pro investora v rámci plnění předmětné veřejné zakázky, pokud by měla osoba stavbyvedoucího praxi s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy současně pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, oproti osobě, která tuto praxi nemá? Pokud ano, popište prosím tento přínos.

Uvažujte prosím o rekonstrukci vnitřních prostorů budovy za plného provozu budovy.

6)      Byli byste schopni splnit požadavek zadavatele na stavbyvedoucího, jenž je schopen prokázat zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, přičemž tyto práce musely být realizovány v interiéru budovy za plného provozu budovy (viz shora citované ustanovení zadávací dokumentace)?

7)      V případě, že byste uvažovali o podání nabídky na veřejnou zakázku, představoval by pro Vás shora citovaný požadavek zadavatele, tj. aby dodavatel disponoval stavbyvedoucím (autorizovanou osobou), jenž je schopen prokázat zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, přičemž tyto práce musely být realizovány v  interiéru budovy za plného provozu budovy, nějaká omezení ve vztahu k tvorbě či podání nabídky? V případě, že ano, považujete shora citovaný požadavek zadavatele za diskriminační? Případně sdělte prosím také konkrétní důvody.“.

61.         Na dotaz č. 1 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost Stavos Stavba uvedla „[v] případě vnitřních prací nehraje v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího počet nadzemních podlaží roli.“.
• Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.
• Společnost HOMOLA holding uvedla „ne, neexistují rozdíly“.
• Společnost MANAG uvedla „ne, pokud není nějaký důvod např. z hlediska statického zajištění budovy o více podlažích nebo není zásadně dotřena statika atd…“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[v] rámci výkonu funkce stavbyvedoucího nemá vliv počet nadzemních podlaží v rozsahu rekonstrukcí daných podlaží a to vč. výkonu stavbyvedoucího, kdy dané kritérium na reference o 5-ti nadzemních podlažích lze považovat za diskriminační“.
• Společnost MORYS uvedla „[a]no, zejména bezpečnost provozu, transport materiálu a celková organizace výstavby.“.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[k] prvnímu dotazu uvádíme, že obecně jsou rozdíly v realizaci budovy s větším počtem podlaží, oproti budovám s nízkou podlažností (např. 2 podlaží). Tyto rozdíly jsou o to markantnější, pokud se jedná o rekonstrukci budovy, navíc rekonstruované za provozu. Rozdíly spočívají zejména v nutnosti koordinace prací v jednotlivých podlažích (čím více podlaží, tím náročnější řízení), rozdělení činností po jednotlivých záběrech (pokud je to možné), plánování transportu materiálů a příp. i pracovníků atd. Přímou úměrou se pak uvedené činnosti odrážejí ve výkonu funkce příslušného stavbyvedoucího.“.
• Společnost STASEKO PLUS uvedla „[a]no, zejména v organizaci a podstatně složitějšímu přesunu materiálu na místo zabudování“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[a]no, pro stavbyvedoucího je to náročnější jak v přehledu koordinací lidí, tak v koordinaci daného materiálu na určitá patra.“.
• Společnost THERM uvedla „[a]no, rozdíly jsou zejména v organizaci přesunu hmot a BOZP.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[n]e.“.
• Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[n]e, neexistují.“.

62.         Na dotaz č. 2 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost Stavos Stavba uvedla „[v] rámci výkonu funkce stavbyvedoucího neshledáváme žádné rozdíly mezi jeho prací v případě budovy o nejméně pěti NP, kde není obecně nutné používat zabudovaný výtah, a prací v budově, ve které se zabudované výtahy běžně používají. Samozřejmě pomineme-li otázku tělesné zdatnosti, která mnoho nevypovídá o odbornosti.“.
• Společnost INTOZA uvedla „[ž]ádné“.
• Společnost HOMOLA holding uvedla „žádné, my zvažujeme použit venkovní stavební výtah“.
• Společnost MANAG uvedla „dle našeho názoru tam není žádný rozdíl“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[r]ozdíly pro funkci stavbyvedoucího v rámci používání výtahů zabudovaných a výtahu nezabudovaných (postavených dodatečně v rámci stavby z exteriérů objektu) je ten, že pro nezabudované výtahy plynou výhody stavbyvedoucího v podobě podstatně menší odpovědnosti za BOZP a možných rizik, avšak s tímto postupem musí být počítáno v PD a VV. (K tomu uvádíme, že nemáme PD a VV nastudováno, jelikož se dané zakázky neúčastníme.)“.
• Společnost MORYS uvedla „[z]ásobování stavby je nutno řešit externími zdvihacími mechanizmy (…) Dopad do plánu organizace výstavby (…) Nutno zajistit případné zábory pro zdvihací techniku, zajistit BOZP (…) Dopad na plynulost zásobování“.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[d]omníváme se, že dotaz č. 2 není ze strany Úřadu věcně zcela správně definován. Je rozdíl, zda při rekonstrukci budovy není nutné používat zabudovaný výtah (např. s ohledem na lehčí charakter prací), nebo investorem není umožněno používat zabudovaný výtah (např. z důvodu obavy z poškození, příp. z důvodu zabránění křížení čisté a špinavé cesty apod.). V případě, že není umožněno používání zabudovaného výtahu, jedná se o zásadní ztížení stavebních prací. Stavbyvedoucí pak musí koordinovat zásobování stavby obvykle skrze fasádní nebo střešní plášť, což je mnohem náročnější, zejména pokud je zároveň kolem objektu postaveno lešení.“.
• Společnost STASEKO PLUS uvedla „[r]ozdíly byly především v bezpečnosti práce, složitější organizaci práce a ve větší časové náročnosti stavby“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[v] případě zabudování výtahu je ušetřen čas na přesun pracovníku a stavebního materiálu.“.
• Společnost THERM uvedla „[v]yšší nároky na organizaci přesunů sutě a hmot.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[ž]ádný praktický rozdíl nevidíme. Uvažovat lze o zvýšení finančních nákladů na transport (v případě výnosu materiálu po schodišti), ovšem toto se netýká stavbyvedoucího.“.
• Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[p]ro stavbyvedoucího je to jen otázka organizace složitějšího a nekomfortního přesunu hmot, než je doprava zabudovaným výtahem. Pakliže je zabudovaný výtah jako možnost vyjmut, je třeba se dohodnout na jiném způsobu přesunu hmot, např. přes okna prostřednictvím stavebního výtahu postaveném na fasádě budovy, nebo el. vrátkem vyloženým z okna budovy, nebo ručním nošením po schodišti tak, aby nedocházelo ke kolizi s potřebami osob pohybujících se po budově v rámci nepřerušeného provozu budovy.“.

63.         Na dotaz č. 3 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost Stavos Stavba uvedla „[n]a praktický výkon funkce stavbyvedoucího nemá případný zákaz používat pro transport stavebních materiálů v objektu zabudované výtahy žádný vliv.“.
• Společnost INTOZA uvedla „[n]ejsou“.
• Společnost HOMOLA holding uvedla „na výkon funkce stavbyvedoucího nemá žádný vliv počet pater stavby“.
• Společnost MANAG uvedla „ne, dle našeho názoru nejsou žádné praktické rozdíly“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla »[v] případě zákazu používání zabudovaných výtahů pro realizaci jakékoliv rekonstrukce ať do 5.NP i nad 5.NP je rozhodující to, zda s daným omezujícím parametrem počítá PD, VV a hlavně POV stavby. Což má jednoznačně vliv na stanovení nabídkové ceny. Pokud to PD+VV+POV nezohledňuje, tak je to v rozporu s požadavkem zadavatele.“.
• Společnost MORYS uvedla „[a]no, každé další NP = větší výška pro zásobování objektu, což má dopad na organizaci zásobování (…) Při nárustu výšky je potřeba dimenzovat a volit adekvátní zdvihací techniku a zařízení, kdy operační rozsah výložníku jeřábu ovlivňuje BOZP a organizaci práce pod těmito zařízeními (…) Jeřáby pro větší výšku mají odlišné parametry výložníků“.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[o]dpověď na třetí dotaz je obdobná odpovědi předchozí s tím, že pochopitelně s vyšší podlažností jsou nároky na koordinaci náročnější.“.
• Společnost STASEKO PLUS uvedla „[d]le našeho názoru tyto rozdíly existují. Pokud nelze používat k transportu materiálu vnitřní prostory a materiál lze dopravovat pouze z venku budovy, je to velký rozdíl z hlediska bezpečnosti a organizace práce, tím pádem to má vliv na celý průběh stavby a její vedení.“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[s]tavbyvedoucí by musel řešit časovou náročnost přepravu materiálu a lidí.“.
• Společnost THERM uvedla „[r]ozdíl je zejména v organizaci transportu sutě.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[s]tejně jako výše.“.
• Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[n]ení rozdíl mezi 5. NP a většího počtu NP.“.

64.         Na dotaz č. 4 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost Stavos Stavba uvedla „[v] samotném výkonu činnosti stavbyvedoucího neshledávám žádné zásadní rozdíly. Paradoxně, z vlastní zkušenosti vím, že v případě používání zabudovaných výtahů pro transport materiálů má stavbyvedoucí více starostí, protože následně musí řešit vzniklé škody na výtahu, případně úhrady za energii atp.“.
• Společnost INTOZA uvedla „[n]ení“.
• Společnost HOMOLA holding uvedla „v případě použití vnitřního zabudovaného výtahu (za plného provozu), výkon činnosti stavbyvedoucího může být složitější v rámci koordinace“.
• Společnost MANAG uvedla „[v]e výkonu stavbyvedoucího neshledáváme v uvedeném případu žádné rozdíly. Navíc-způsob přepravy by měla řešit už samotná projektová dokumentace.“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[v]iz. bod č. 2. V rámci daného výkonu nejsou v podstatě rozdíly pro výkon stavbyvedoucího při rekonstrukci objektu o min. 5-ti NP s nemožností používat zabudované výtahy.“.
• Společnost MORYS uvedla „[a]no, rozdíly popsány v odrážkách výše. (…) Jde zejména o zásobování provozu (…) Taktéž u vyšších objektů ovlivňuje realizace za neomezeného provozu větší počet NP v provozu, což výrazně ovlivňuje koordinaci s větším počtem uživatelů objektu.“.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[k] dotazu č. 4 viz odpovědi výše.“.
• Společnost STASEKO PLUS uvedla „[d]le našeho názoru tyto rozdíly existují. Pokud nelze používat k transportu materiálu vnitřní prostory a materiál lze dopravovat pouze z venku budovy, je to velký rozdíl z hlediska bezpečnosti a organizace práce, tím pádem to má vliv na celý průběh stavby a její vedení.“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[s]tavbyvedoucí by musel řešit časový plán jak pro přesun materiálu, tak i pro přesun lidí z důvodu nenarušení plného a plynulého provozu budovy.“.
• Společnost THERM uvedla „[r]ozdíly jsou v organizaci návozu materiálu, odvozu suti, BOZP na staveništi.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[v] obou případech stavbyvedoucí musí zajistit bezpečný pohyb osob, které se pohybují ve vnitřních prostorech budovy.“.
• Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[p]ro stavbyvedoucího je to jen otázka organizace složitějšího a nekomfortního přesunu hmot, než je doprava zabudovaným výtahem. Pakliže je zabudovaný výtah jako možnost vyjmut, je třeba se dohodnout na jiném způsobu přesunu hmot, např. přes okna prostřednictvím stavebního výtahu postaveném na fasádě budovy, nebo el. vrátkem vyloženým z okna budovy, nebo ručním nošením po schodišti tak, aby nedocházelo ke kolizi s potřebami osob pohybujících se po budově v rámci nepřerušeného provozu budovy.“.

65.         Na dotaz č. 5 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost Stavos Stavba uvedla „[n]eshledávám.“.
• Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.
• Společnost HOMOLA holding uvedla „neshledáváme konkrétní přínos pro investora“.
• Společnost MANAG uvedla „[r]eálné zkušenosti stavbyvedoucího mohou být přínosem, nicméně nemají žádnou přidanou hodnotu.“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[p]ro investora nemá žádný přínos praxe, zkušenost stavbyvedoucího při rekonstrukci objektu s min. 5-ti NP, kdy měl stavbyvedoucí v předešlých stavbách omezeno používat zabudované výtahy.“.
• Společnost MORYS uvedla „[a]no (viz. odrážky výše) – jedná se o osobu, která má zkušenost s řízením daného typu provozu, což je rozhodně pro samotnou realizaci a investora přínosem.“.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[k] dotazu č. 5 viz odpovědi výše. Pro hladký chod rekonstrukce je bezpochyby výhodou, pokud stavbyvedoucí má zkušenosti s řízením obdobné stavby, a to tím spíše pokud jde o rekonstrukci za provozu. V zájmu investora je jistě bezkolizní průběh výstavby, což u rekonstrukcí staveb za provozu je úkol náročný. Neznáme tento konkrétní projekt, ale obecně jde o minimalizaci křížení stavebních procesů s provozem investora, minimalizaci výpadků médií (přepojování elektroinstalace, vody, odstávky vytápění), minimalizace hluku, prašnosti atd. Zkušenosti stavbyvedoucího se promítnou rovněž do harmonogramu stavby tak, aby byl splněn konečný termín, jakož i minimalizovány termíny rušících prací apod.“.
• Společnost STASEKO PLUS uvedla „[d]le našeho názoru je stavbyvedoucí s takovouto praxí přínosem pro investora hlavně v tom, že je velká pravděpodobnost, že celá realizace stavby proběhne bez větších problémů.“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[a]no, nebude zbytečně docházet k prostojům a bude zařízen plynulý provoz budovy.“.
• Společnost THERM uvedla „[a]no, má zkušenosti s montáží a provozem zdvihací techniky pro návoz materiálů a pracovníků.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[č]ím zkušenější je stavbyvedoucí, tím lepší je postup prací a koordinace řemesel.“.
• Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[a]no, zkušenost s konkrétní problematikou je vždy lepší“.

66.         Na dotaz č. 6 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost Stavos Stavba uvedla „[a]no.“.
• Společnost INTOZA uvedla „[a]no“.
• Společnost HOMOLA holding uvedla „ano, jsme schopni splnit požadavek zadavatele“.
• Společnost MANAG uvedla „[n]e.“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[n]ebyli bychom schopni splnit požadavek ZD a tím se účastnit VŘ. A je to jeden z důvodů proč se neúčastníme Veřejné zakázky.“.
• Společnost MORYS uvedla „[a]no“.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[n]eznáme další podmínky kladené na kvalifikaci stavbyvedoucího, ale pravděpodobně bychom takový požadavek byli schopni splnit.“.
• Společnost STASEKO PLUS uvedla „[a]no, tento požadavek jsme schopni splnit.“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[a]no, byli bychom schopni splnit tento požadavek na stavbyvedoucího.“.
• Společnost THERM uvedla „[a]no.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[a]no.“.
• Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[a]si ano, na žádné realizované stavbě v minulosti samostatně neevidujeme takovouto specifikaci, takže bychom si asi nevzpomněli, kde jsme v posledních 5 letech jezdili výtahem uvnitř stavby a kde jsme využívali výtah postavený na fasádě domu, nebo kde jsme využili el. vrátek, nebo kde jsme třeba transportovali materiál na střechu a ze střechy poté do budovy.“.

67.         Na dotaz č. 7 společnosti odpovídaly následovně:

• Společnost Stavos Stavba uvedla „[u]vedený požadavek by pro nás omezení nepředstavoval, ale považuji jej za diskriminační.“.
• Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.
• Společnost HOMOLA holding uvedla „tento požadavek by pro nás nepředstavoval žádné omezení při tvorbě nabídky“.
• Společnost MANAG uvedla „[t]uto problematiku musí dodavatel zohlednit v cenové nabídce a zároveň by naše společnost nesplnila kvalifikačně. To, zda je požadavek diskriminační nebo ne, nejsme schopni objektivně posoudit.“.
• Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[a]no, požadavek na stavbyvedoucího se zkušeností/praxí na rekonstrukci staveb o min. 5. NP, kdy pro transport mělo být omezení používání zabudovaných výtahů považujeme za diskriminační. Obvzláště proto, že s daným postupem nebylo počítáno v PD a VV. (K tomu uvádíme, že další případné změny u PD a VV v průběhu zadávacího řízení od jeho počátku k dnešnímu dni, nemáme nastudovány.“.
• Společnost MORYS uvedla „[n]e, požadavek zadavatele považujeme za přiměřený a v případě, že by se naše společnost rozhodla účastnit se předmětného zadávacího řízení, tato podmínka by určitě nebyla důvodem neúčasti v zadávacím řízení.“.
• Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[v]zhledem k odpovědi na předchozí otázku nepovažujeme požadavek zadavatele na stavbyvedoucího za problematický a diskriminační.“.
• Společnost STASEKO PLUS uvedla „[p]ožadavek nepovažujeme za diskriminační, nabídku v řádném termínu podáme.“.
• Společnost VAPES CE uvedla „[n]e“.
• Společnost THERM uvedla „[n]e.“.
• Společnost MH-STAVBY uvedla „[p]okud se bavíme o jedné referenční zakázce, tak nikoli – viz odpověď výše.“.
• Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[p]ožadavek zadavatele nepovažujeme za diskriminační, asi bychom ho splnili, ale jak je psáno v ad 6) otázkou je, zdali bychom takovouto specifikaci ve vyšších desítkách zakázek, které za 5 let zrealizujeme našli a zdali by se nám chtělo v rámci času vyčleněného na zpracování nabídky takovouto věc složitě dohledávat jen proto, abychom posbírali co nejvíc bodů do hodnocení kvality týmu.“.

68.         Společnosti První KEY-STAV a STAVEBNÍ SPOLEČNOST ŠURÍK na dotazy Úřadu nikterak nereagovaly.

Další průběh správního řízení

69.         Usnesením ze dne 10. 4. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 17. 4. 2024 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 4. 2024. Navrhovatel doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí dne 22. 4. 2024.

Vyjádření zadavatele ze dne 16. 4. 2024

70.         Zadavatel ve svém vyjádření předně uvedl, že Úřad opomněl vyjasnit otázku používání osobního výtahu. Dále zdůraznil že v rámci veřejné zakázky se má jednat o přesun celkem 602,675 tun odstraňované sutě i nově zabudovávaných materiálů a technologií, tj. jednalo by se minimálně 1506 jízd výtahu určeného výhradně pro přepravu osobních osob za předpokladu jeho plného vytížení. Zadavatel dále poukazuje na odpovědi dotazovaných subjektů v rámci Úřadem provedeného šetření na trhu, když má za to, že z předmětného průzkumu vyplývá, že požadavek zadavatele ve vztahu ke zkušenostem stavbyvedoucího je oprávněný a nezpůsobuje omezení hospodářské soutěže.

Vyjádření navrhovatele ze dne 22. 4. 2024

71.         Navrhovatel ve svém vyjádření uvedl, že ze správního spisu nevyplývá, zda se Úřad poté, co předseda Úřadu zrušil rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 a věc vrátil Úřadu k novému projednání, jakkoliv zabýval právní otázkou nastíněnou předsedou Úřadu v rozhodnutí o rozkladu, a to, zda jsou požadavky zadavatele v souladu s citovanou rozhodovací praxí a se základními zásadami zadávacího řízení formulovanými v § 6 zákona. Ve vztahu k druhostupňovému rozhodnutí navrhovatel uvedl, že okolnosti nyní projednávané věci jsou zcela odlišné od věci posuzované SDEU v rámci rozsudku Musikene a rovněž od věci řešené Úřadem v rámci rozhodnutí ze dne 5. 9. 2023, č. j. ÚOHS-33680/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ.

72.         Ve vztahu k zadávací podmínce týkající se „nehodnocení nabídky“ navrhovatel upozorňuje, že předmětná podmínka „nehodnocení nabídky“ jako celku v případě nedoložení jedné zkušenosti příslušné osoby je zastřenou podmínkou kvalifikace, která nebyla transparentně uvedena mezi ostatními kvalifikačními požadavky, ale skrytě vyplývá z podmínek pro hodnocení nabídek. Navrhovatel má za to, že byť zadavatel trvá na tom, že se jedná o kritérium hodnocení nabídek, s ohledem na faktický dopad aplikace této podmínky se jedná jednoznačně o kritérium kvalifikace, které bylo jednak stanoveno netransparentním způsobem a které je s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky stanoveno jednoznačně nepřiměřeně, v důsledku čehož dochází k nedůvodnému omezování hospodářské soutěže o zakázku.

73.         Navrhovatel rovněž nesouhlasí s právním názorem předsedy Úřadu, jež učinil v druhostupňovém rozhodnutí, že zákon zadavateli výslovně neukládá povinnost hodnocení všech nabídek. S odkazem na komentářovou literaturu k zákonu pak trvá na tom, že zadavatel je povinen hodnotit nabídky všech dodavatelů, kteří nebyli do okamžiku hodnocení nabídek ze zadávacího řízení vyloučeni. Navrhovatel tak má za to, že pravidla postupu v zadávacím řízení, které zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, jsou v rozporu se zákonem, když zadavatel byl (za předpokladu, že by podmínka doložení alespoň jedné zakázky odpovídající stanoveným požadavkům na praxi stavbyvedoucího byla shledána jako přípustná) povinen provést nejprve posouzení všech nabídek a v případě nedoložení dané zkušenosti stavbyvedoucího daného účastníka vyloučit ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a následně pak provést hodnocení nabídek všech účastníků zadávacího řízení, kteří nebyli vyloučeni.

74.         V rámci svého vyjádření k podkladů navrhovatel namítá nedůvodnost a nedostatečnost Úřadem nově provedeného šetření na trhu. Navrhovatel má za to, že posouzení, zda má dotčená zadávací podmínka diskriminační povahu či nikoliv, je čistě právní otázkou, a proto náleží přímo Úřadu a nelze jej v žádném případě přenášet na potenciální dodavatele působící na relevantním trhu. Dále navrhovatel namítá, že Úřad o vyjádření požádal výhradně subjekty geograficky zasazené a působící v regionu plnění veřejné zakázky, přičemž lze předpokládat, že dotazované subjekty mohou být různým způsobem zainteresované do plnění veřejné zakázky. V této souvislosti pak navrhovatel uvádí, že Úřad nemůže přihlížet k vyjádřením dodavatelů, kteří v zadávacím řízení na veřejnou zakázku podali nabídku nebo jsou poddodavateli takového subjektu. Nad rámec uvedeného má navrhovatel za to, že výsledky provedeného šetření Úřadu neposkytují relevantní podklad pro posouzení zákonnosti sporného požadavku zadavatele, neboť z odpovědí oslovených dodavatelů nelze vyvodit prakticky žádný jednoznačný závěr ohledně kteréhokoli z Úřadem položených dotazů. Rovněž má navrhovatel za to, že vnímání daného požadavku dodavateli působícími na (regionálním) relevantním trhu nemůže být stěžejním podkladem a bernou mincí pro posuzování zákonnosti posuzovaných zadávacích podmínek. Ve vztahu k dotazům, jež Úřad adresoval ČKAIT navrhovatel namítá, že se Úřad neobrátil na žádný jiný orgán či ústav schopný relevantním způsobem odborně a nezávisle posoudit předmětné požadavky zadavatele, když za tímto účelem považuje navrhovatel za vhodné, aby Úřad oslovil např. odborníky z českých vysokých škol (ČVUT, VUT či VŠB-TUO), kteří disponují znalostmi, zkušenostmi a odborností k posouzení důvodnosti a vlivu předmětných požadavků zadavatele na výkon funkce stavbyvedoucího.

75.         Závěrem navrhovatel konstatuje, že shromážděné podklady nikterak nevyvrací návrhové námitky v dříve předestřeném rozsahu, a navrhovatel je tudíž toho názoru, že zadavatel nepřipravil zadávací podmínky veřejné zakázky tak, aby umožnil férovou hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku a tuto nedůvodně omezil. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení na zadání veřejné zakázky.

Vyjádření zadavatele ze dne 9. 5. 2024

76.         Dne 9. 5. 2024 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne, nadepsané jako „Doplnění vyjádření zadavatele k podkladům - odůvodnění zadavatele ve věci užívání osobního výtahu pro dopravu stavebních materiálů“. Zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na předpisy vztahující se pro užívání výtahů [konkrétně nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a ČSN 27 4002 Bezpečnostní předpisy pro výtahy - Provoz a servis výtahů (2018)], když má za to, že svým vysvětlením zadávací dokumentace a uvedením informace, že pro dopravu stavebních materiálů nelze používat stávající osobní výtah v budově reflektoval předpisy pro užívání výtahů.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

77.         Úřad přezkoumal na základě § 248 zákona a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky, a na základě vlastních zjištění

• ve výroku I. tohoto rozhodnutí rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu v části týkající se posouzení zákonnosti zadávací podmínky stanovené v čl. 14.4 zadávací dokumentace a v části týkající se zadavatelem stanoveného způsobu hodnocení nabídek, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,
• ve výroku II. tohoto rozhodnutí rozhodl podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu o zastavení správního řízení v části návrhu týkající se namítané nepřiměřenosti kvalifikačního požadavku ve vztahu k seznamu stavebních prací a seznamu techniků dle čl. 10.5 zadávací dokumentaci, týkající se finančních objemů o hodnotě 30 mil. Kč, neboť tato část návrhu navrhovatele (v terminologii správního řádu „žádost“) se stala zjevně bezpředmětnou, a
• ve výroku III. tohoto rozhodnutí rozhodl podle § 257 písm. i) zákona o zastavení správního řízení v části návrhu týkající se namítané nezákonnosti zadávacích podmínek ve vztahu k čl. 10.2 a 10.3 zadávací dokumentace, ve vztahu k dokladům prokazujícím základní a profesní způsobilost, neboť zadavatel přijal požadované opatření k nápravě.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

78.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

79.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

80.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti zadávacího řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dle § 104 zákona.

81.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

82.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

83.         Podle § 73 odst. 6 zákona, pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)      která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)      minimální úroveň pro jejich splnění.

84.         Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

85.         Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují:

a)      kritéria hodnocení,

b)      metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)      váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

86.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

87.         V čl. 3.1 zadávací dokumentace[2] zadavatel mj. stanovil, že „[p]ředmětem veřejné zakázky jsou stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“, když se jedná o „stavební úpravy vnitřních prostorů 2. NP a 5.NP- 8.NP internátu SŠ Stavební a Dřevozpracující, U Studia 33, Ostrava Zábřeh.“.

88.         V čl. 14.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[n]abídky budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti nabídky, a to podle (…) níže uvedených kritérií:

Celková nabídková cena 90%

Kvalita týmu – stavbyvedoucí 10%“.

89.         V čl. 14.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil metodu hodnocení nabídek následovně: „[z]adavatel provede v souladu s ust. § 39 odst. 4 zákona hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

Pro hodnocení nabídek bude použita bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce bude dle daného kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci daného kritéria. Pro číselně vyjádřitelné kritérium, pro které má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria (Nabídková cena – celková výše nabídkové ceny v Kč bez DPH), získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce.

Nejvhodnější nabídkou v rámci tohoto hodnotícího kritéria bude nabídka s nejnižší nabídkovou cenou, této nabídce bude přiřazena hodnota 100 bodů.

Pro číselně vyjádřitelné kritérium, pro které má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria (Kvalita týmu – stavbyvedoucí), získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky.

Nejvhodnější nabídkou v rámci tohoto hodnotícího kritéria bude nabídka, které bude přiřazen nejvyšší počet bodů.

U kritéria Kvalita týmu – Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, které mají významný dopad na její plnění, budou body přidělené dle tabulky (viz bod 14.4 ZD) za níže uvedenou osobu z 5 doložených zkušeností této osoby sečteny. Počítáno bude maximálně 5 referencí za řádného člena týmu, tj. stavbyvedoucího, splňující požadavky uvedené v bodu 14.4 ZD. (maximální počet bodů je 25).

Jednotlivým kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100.

Hodnocení nabídek bude provedeno tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle jednotlivých kritérií budou vynásobena příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek bude stanoveno pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější bude stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty. (…).“.

90.         V čl. 14.4 zadávací dokumentace „Způsob zpracování hodnotícího kritéria Kvalita týmu“ zadavatel stanovil mj. následující:

„Za účelem hodnocení nabídek v tomto kritériu je účastník povinen ve své nabídce doložit Čestným prohlášením dle vzorové přílohy č. 4 ZD – ČP o realizovaných stavebních pracích k hodnotícímu kritériu kvalita týmu případně jiným dokladem, kterým účastník prokazuje zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích (5.NP) kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy. Součástí rekonstrukce musely být práce minimálně tří z pěti níže uvedených profesí, s celkovým finančním objemem minimálně 10 mil. Kč, jejichž koordinaci stavbyvedoucí zajišťoval. Jedná se o uvedené profese

1.     ÚT –VYTÁPĚNÍ

2.     ZDRAVOTECHNIKA

3.     ELEKTRO ROZVODY SILNO A SLABOPROUDÉ,

4.     KLIMATIZACE

5.     VZDUCHOTECHNIKA

přičemž tyto práce musely být realizovány v interiéru budovy za plného provozu budovy a daná osoba – hlavní stavbyvedoucí tyto zkušenosti získal v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení a pracoval na pozici stavbyvedoucí (hlavní stavbyvedoucí) a která v případě vyhodnocení nabídky účastníka jako nejvhodnější, bude zastávat pozici osoby odpovědné za realizaci zakázky – stavbyvedoucí, tj. stejné osoby, která prokazovala kvalifikaci dle bodu 10.5. bod 2, s uvedením:

• přesný název, přesné označení zakázky
• podrobný popis předmětu plnění zakázky, ze kterého bude zřejmé splnění požadavků zadavatele uvedených výše
• objednatele zakázky
• celkové investiční náklady stavby v částce bez DPH
• adresa a kontakt na objednatele (adresa sídla, telefonní číslo, e-mail, kontaktní osoba)
• Finanční objem pro účely hodnocení, kritéria kvalita týmu v Kč bez DPH

Pro hodnocení tohoto kritéria bude použita bodová stupnice 1–3 bodů / zakázka. Hodnocení proběhne tak, že hodnotící komise přiřadí každé z referenčních zakázek bodové ohodnocení podle uvedené výše hodnoty realizované služby dle následující tabulky:

Finanční objem splňující kritéria pro hodnocení kvalita týmu (v Kč bez DPH)	od 10–25 mil. Kč / zakázka	nad 25–40 mil. Kč / zakázka	nad 40 mil. Kč / zakázka
Počet bodů	1	2	3

V případě, že účastník ZŘ doloží u hodnocené osoby vyšší počet zkušeností, než je pro hodnocení v bodě 14.4 ZD požadováno, bude předmětem hodnocení max. 5 odpovídajících zakázek s nejvyšší finanční hodnotou stavby.

(…)

V souladu s ustanovením § 116, odst. 3 ZZVZ - Kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné, zadavatel u hodnotícího kritéria kvalita týmu – stavbyvedoucí stanoví, že pokud účastník zadávacího řízení nedoloží v nabídce min. 1 zkušenost se zakázkou odpovídající podmínkám stanoveným (a hodnoceným) dle bodu 14.4 ZD, nebude jeho nabídka hodnocena.“.

91.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 ze dne 24. 5. 2023 se mj. uvádí, že „[z]adavatel vysloveně upozorňuje, že při realizaci prací při 8.patrové budově, nebude možno používat osobní výtahy k realizaci stavebních prací. Zhotovitel bude mít zajištěn stavební výtah. Cenu zahrne účastník ZŘ do položky zařízení staveniště.“.

92.         Ve vyjádření spol. EV - servis s. r. o., IČO 60318457, se sídlem Klimkovická 58/30, 708 00 Ostrava ze dne 5. 10. 2023 je uvedeno:

„Potvrzujeme tímto, že výtahy označené TOV – trakční osobní výtah, slouží pouze k přepravě osob a nikoli k přepravě stavebního materiálu. Výtahy určené k přepravě materiálu mají označení TNV – tzn., trakční nákladní výtah.“.

93.         V Protokolu z odborné prohlídky výtahu je mj. uvedeno:

„(…)

Provozovatel: SŠ STAVEBNÍ A DŘEVOZPRAC. OV PŘÍSPĚVKOVÁ ORG.

Umístnění výtahů: U STUDIA 2654/33 O-ZÁBŘEH

(…) označení, typ-druh TOV 550/0,7, nosnost v kg/ počet osob 550/7 (…)“.

Právní posouzení

94.         Úřad se primárně zabýval námitkou navrhovatele týkající se zákonnosti zadávací podmínky stanovené v čl. 14.4 zadávací dokumentace, když navrhovatel za spornou považuje mj. podmínku, na základě které zadavatel nebude hodnotit nabídku účastníka zadávacího řízení v případě, že v nabídce nebude doložena minimálně jedna zkušenost se zakázkou odpovídající podmínkám stanoveným (a hodnoceným) dle čl. 14.4 zadávací dokumentace, tedy zakázkou, jež je relevantní pro kritérium hodnocení „Kvalita týmu – stavbyvedoucí“. Úřad se proto nejdříve zabýval zákonností shora uvedené podmínky stanovené v čl. 14.4 zadávací dokumentace, přičemž k tomu konstatuje následující.

95.         Úřad rekapituluje, že navrhovatel ve svém návrhu namítal znění čl. 14.4 zadávací dokumentace, když má za to, že zadávací podmínky jsou stanoveny v rozporu se zákonem, mj. i se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace, a že došlo i k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Dle názoru navrhovatele je zadavatelem stanovená výhrada nehodnocení nabídek neobsahujících předmětné reference – dle textace zadávací dokumentace „nabídka nebude hodnocena“ – nezákonná. Navrhovatel se domnívá, že uvedená výhrada je v rozporu s principem hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení, neboť má za to, že zadavatel je povinen provést hodnocení nabídek všech subjektů, které jsou v daném okamžiku účastníky zadávacího řízení.

96.         K námitce navrhovatele, že výhrada nehodnocení nabídky je nezákonná, neboť zadavatel je povinen provést hodnocení nabídek všech účastníků zadávacího řízení, odkazuje Úřad na závěry předsedy Úřadu učiněné v rámci druhostupňového rozhodnutí. Úřad tedy ve shodě se závěry druhostupňového rozhodnutí konstatuje, že zákon v rozhodném znění zadavateli výslovně neukládá povinnost hodnocení všech nabídek ani nestanoví povinný (následný) postup ohledně nehodnocené nabídky, která nesplňuje požadavky zadavatele. Zákon výslovně neukládá ani povinné vyloučení takového účastníka ze zadávacího řízení. Úřad však v této souvislosti akcentuje, že uvedené závěry neplatí v případě vybraného dodavatele, neboť posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí zadavatel ve vztahu k vybranému dodavateli provést vždy. V obecné rovině (nikoliv však ve vztahu k vybranému dodavateli) tedy zákon připouští, aby nabídka nesplňující požadavky zadavatele zůstala pouze nevyhodnocena a aby zadavatel k vyloučení takového dodavatele nepřistupoval.

97.         K námitce navrhovatele, že zadavatel stanovil kombinaci požadavků na zkušenosti stavbyvedoucího (zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy) zcela nelogicky a nedůvodně výlučně u hodnocených referenčních zkušeností stavbyvedoucího a nikoli u těch, prostřednictvím kterých dodavatel prokazuje kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, uvádí Úřad následující.

98.         V obecné rovině platí, že požadavky na kvalifikaci lze vnímat jako jakési „síto“, jež určuje, kteří dodavatelé se mohou ucházet o získání veřejné zakázky, a kteří nikoliv. Hodnocení nabídek pak v obecné rovině slouží k porovnání podaných nabídek z pohledu jejich ekonomické výhodnosti a postup zadavatele v rámci této fáze má směřovat zejména k ověření toho, zda (kvalifikovaný) dodavatel splňuje více, než jen nutné minimum stanovené zadavatelem právě v rámci požadavků na kvalifikaci či v rámci minimálních technických podmínek vymezujících předmět plnění veřejné zakázky. Nicméně nelze vyloučit, že požadavek určitého minimálního standardu na plnění předmětu veřejné zakázky se bude prolínat i samotným kritériem hodnocení. Byť kritéria hodnocení dle přesvědčení Úřadu mají primárně sloužit již pouze k soutěži mezi kvalifikovanými dodavateli (kdy jsou to právě zejména požadavky na kvalifikaci či další technické podmínky, které představují již ono výše zmiňované „síto“, jež určuje, kteří dodavatelé se mohou ucházet o získání veřejné zakázky, a kteří nikoliv) a není tak ani prvotní úlohou kritérií hodnocení mít dopad do vylučování účastníků zadávacího řízení, nelze vyloučit ani postup zadavatele, který svůj požadavek směřující k zajištění určitého minimálního požadovaného standardu vtělí mj. právě i do kritérií hodnocení. Pokud má tedy zadavatel zájem na tom, aby získal co nejkvalitnější plnění, avšak jako vhodný nástroj se nejeví (nebo není nutno) zpřísňovat kritéria kvalifikace či minimální technické požadavky, lze tohoto zadavatelem stanoveného standardu docílit i tak, že uvedené se projeví právě v kritériu hodnocení prostřednictvím určení minimální hodnoty získaných bodů, resp. v rámci šetřeného případu prostřednictvím podmínky (obdobně srov. body 304. až 318. odůvodnění rozhodnutí Úřadu ze dne 5. 9. 2023, sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ, č. j. ÚOHS-33680/2023/500 a závěry druhostupňového rozhodnutí).

99.         V šetřeném případě zadavatel stanovil v rámci zadávacích podmínek minimální hranici jedné zkušenosti se zakázkou odpovídající podmínkám dle čl. 14.4 zadávací dokumentace, aby mohla být tato nabídka dále „připuštěna“ do „fáze“ hodnocení. Pokud nabídka dodavatele tuto minimální hranici nedosáhne, dle textu zadávací dokumentace „nebude jeho nabídka hodnocena“. S odkazem na závěry předsedy Úřadu obsažené v druhostupňovém rozhodnutí tedy Úřad konstatuje, že ačkoliv v šetřeném případě předmětná zadávací podmínka (kdy se nabídka za určitých podmínek vůbec nebude hodnotit) nepočítá s následkem vyloučení, jde v podstatě o obdobu podmínky účasti, neboť při nesplnění zadavatelem stanovených podmínek nemůže dodavatel v zadávacím řízení vyhrát. Z toho důvodu musí být podmínky jejího uplatnění (tj. kdy nebude nabídka hodnocena) posuzovány zásadně stejně, jako podmínky účasti. Přezkum předmětného požadavku na zkušenosti stavbyvedoucího (zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy) tedy musí být přísnější, než by tomu bylo v případě klasických kritérii hodnocení (u kterých zákon dává zadavateli obecně širokou míru volnosti) a předmětný požadavek (resp. jeho oprávněnost) tedy musí obstát obdobně jako v situaci, kdy by ho zadavatel vtělil přímo do kritérií technické kvalifikace.

100.     Úřad rekapituluje, že navrhovatel považuje kumulaci požadavků na hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího dle čl. 14.4 zadávací dokumentace za diskriminační a nedůvodně omezující hospodářskou soutěž, když má za to, že kumulace požadavku na zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích a současně požadavku, aby transport stavebních materiálů probíhal bez použití zabudovaných výtahů (v rámci jedné zakázky) nevede k prokázání zkušeností stavbyvedoucích s konkrétním plněním, resp. s konkrétní odbornou činností.

101.     Ačkoliv předmětný požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího (dle čl. 14.4 zadávací dokumentace) stanovil zadavatel v rámci hodnotícího kritéria Kvalita týmu, nelze odhlédnout od důsledku nedoložení minimálně jedné zkušenosti se zakázkou odpovídající podmínkám dle čl. 14.4 zadávací dokumentace – tedy nehodnocení nabídky – je tudíž nutné tento požadavek posuzovat v zásadě stejně, jako podmínky účasti, tedy tak, jako by zadavatel vtělil předmětný požadavek přímo do kritérií technické kvalifikace. V případě, kdy zadavatel stanoví kritéria technické kvalifikace a jejich minimální úroveň, je limitován především základními zásadami zadávacího řízení, tj. zásadami zákazu diskriminace, rovného zacházení, transparentnosti a přiměřenosti, jež jsou upraveny v § 6 zákona, též pak pravidlem obsaženým v § 36 zákona. Zadavatel tedy musí vymezit kritéria kvalifikace tak, aby bezdůvodně neomezil možnost dodavatelů zúčastnit se zadávacího řízení, a naopak umožnil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit. Stanovení kritérií technické kvalifikace, včetně jejich minimální úrovně, nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů na úkor dodavatelů jiných, kteří by byli taktéž objektivně schopni danou veřejnou zakázku plnit (obecně ke stanovení zadávacích podmínek viz § 36 odst. 1 zákona). Naopak, pokud je jejich účelem zabezpečit účast pouze těm z dodavatelů, kteří jsou objektivně způsobilí zakázku plnit, musí být nastaveny tak, aby umožňovaly potenciální účast všem takto objektivně způsobilým dodavatelům. Kvalifikace rovněž umožňuje zadavateli ověřit si na základě vlastností vážících se k osobě dodavatele, zda bude tento dodavatel schopen s vyšší mírou pravděpodobnosti plnit závazky plynoucí z realizace předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tedy získává určitou míru jistoty, že s dodavatelem, který požadovanou kvalifikaci splnil a který je tedy kvalifikovaný pro plnění veřejné zakázky, může uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky bez větších pochybností o způsobilosti takového dodavatele splnit své závazky.

102.     Co se týče zásady přiměřenosti, Úřad uvádí, že zakotvení jmenované zásady do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon umožňuje zadavatelům do značné míry přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým individuálním potřebám. Zadavatel tak má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých kroků (požadavků) v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou přiměřenosti. V zadávacím řízení se totiž z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů způsobené nastavením zadávacích podmínek zadavatelem mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž[3]. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se však nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení. To, že mají být požadavky k prokázání kvalifikace nastaveny přiměřeně, vyplývá nejen ze samotných základních zásad vyjádřených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, ale ve vztahu k požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci je toto stanoveno i v § 73 odst. 6 zákona, kde je zásada přiměřenosti výslovně akcentována.

103.     Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť pakliže zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej) a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, pakliže by jim však byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Z uvedeného je tedy patrné, že zásada zákazu diskriminace je úzce spjata se zásadou přiměřenosti. Ostatně toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. K tomu Úřad doplňuje, že zadavatel spolu se stanovením veškerých podmínek a parametrů nese i odpovědnost za to, že veškeré požadavky vymezené v zadávacích podmínkách jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřené, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) budou zadávací podmínky vyspecifikovány, tím precizněji by je měl být zadavatel schopen odůvodnit. Z pohledu dodržení zásady přiměřenosti tak obstojí pouze takové zadávací podmínky, které je zadavatel schopen objektivně a patřičně odůvodnit, aniž by v souvislosti s jejich stanovením došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. 

104.     K tomu Úřad konstatuje, že problematiku povinnosti dodržování zásady zákazu diskriminace řeší např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5.6.2008, ze kterého vyplývá, že smysl ustanovení § 6 zákona „(…) v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…)“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „(…) smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“. Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria „zjevné nepřiměřenosti“ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“.

105.     Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimálních kritérií technické kvalifikace má zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Zadavatel však také může vymezením kritérií kvalifikace, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Úřad obecně ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek uvádí, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je zákon konstruován a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak pro dodavatele je zákonem předvídaná a povolená. Toto lze dovodit přímo z litery § 36 odst. 1 zákona, když se zakazuje bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, tedy a contrario důvodné omezení hospodářské soutěže umožněno je. Avšak v případě, že zadavatel klade na dodavatele určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními a stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i při nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávání.

106.     Předmětem posouzení Úřadu v šetřeném případě je, zda zadavatel vymezil předmětný požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího dle čl. 14.4 zadávací dokumentace (tedy zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy) v souladu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona a v souladu s 36 odst.1 a § 73 odst. 6 zákona, tzn. takovým způsobem, aby odpovídal rozsahu a složitosti předmětu zadávané veřejné zakázky a nevytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. V této souvislosti Úřad připomíná, že zadavatel je povinen postupovat rovněž v souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona. 

107.     Z čl. 3.1 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že předmětem veřejné zakázky jsou stavební úpravy vnitřních prostorů 2. NP a 5.NP- 8.NP internátu SŠ Stavební a Dřevozpracující, U Studia 33, Ostrava Zábřeh. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 ze dne 24. 5. 2023 zadavatel uvedl upozornění, že při realizaci prací při osmipatrové budově, nebude možno používat osobní výtahy k realizaci stavebních prací, přičemž zhotovitel bude mít zajištěn stavební výtah. Ve vyjádření ze dne 6. 10. 2023 zadavatel mj. uvedl, že v rámci budovy, které se týkají předmětné stavební úpravy, je zabudován osobní výtah o nosnosti 550 kg pro 7 osob, přičemž tuto skutečnost potvrzují také protokol o odborné prohlídce výtahu a vyjádření spol. EV - servis s. r. o., ze dne 5. 10. 2023, které zadavatel předložil spolu se svým vyjádřením. Na základě uvedeného tedy lze učinit dílčí závěr, že v obecné rovině požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky. Nicméně tato skutečnost sama o sobě neznamená, že předmětný požadavek nemohl být stanoven v rozporu se zásadou přiměřenosti a/nebo, že by působil diskriminačně a mohlo by tak dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Úřad se tedy dále zabýval posouzením, zdali předmětný požadavek zadavatel objektivně a patřičně odůvodňuje a dále jestli jeho stanovením nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

108.     Za účelem dostatečného zjištění skutkového stavu provedl Úřad průzkum na relevantním trhu s cílem zjistit stanoviska relevantních dodavatelů ve vztahu ke specifikám v praxi stavbyvedoucího (autorizované osoby) v případě rekonstrukce budov o nejméně pěti nadzemních podlažích ve vztahu k možnosti využívání výtahů zabudovaných v rekonstruovaných objektech (viz body 58. až 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z odpovědí na dotaz č. 4 (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že celkem 6 z dotazovaných subjektů identifikovalo konkrétní rozdíly v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů není povoleno používat v objektu zabudované výtahy, v porovnání s případem, pokud by používání v objektu zabudovaných výtahů povoleno bylo. V rámci svých odpovědí tyto subjekty uvedly, že v souvislosti s nemožností používat zabudované výtahy vznikají ve vztahu k výkonu funkce stavbyvedoucího dodatečné nároky na organizaci zásobování, dimenzování a volby zdvihací techniky (odpověď spol. MORYS), na koordinaci (odpověď spol. GEOSAN GROUP), na bezpečnost a organizaci práce s vlivem na celkový průběh a vedení stavby (odpověď spol. STASEKO PLUS), na složitější organizaci v přesunu materiálu a odvozu suti (odpovědi spol. VAPES CE, spol. THERM a spol. BYSTROŇ Group). Naproti tomu 4 subjekty v odpovědích uvedly, že ve výše uvedených případech rozdíly nejsou, resp. žádné neshledávají. Z odpovědí na dotaz č. 5 (viz bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že celkem 7 z dotazovaných subjektů shledalo ve vztahu k výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) v rámci plnění předmětné veřejné zakázky konkrétní přínos, resp. zvýhodnění pro investora v případě, pokud by měla osoba stavbyvedoucího praxi s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy současně pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy (a to oproti osobě, která tuto praxi nemá). V rámci svých odpovědí tyto subjekty pak přínos shledávaly v samotné zkušenosti s řízením specifického provozu, kdy v souvislosti s nemožností používat zabudované výtahy vznikají ve vztahu k výkonu funkce stavbyvedoucího dodatečné nároky na organizaci zásobování, dimenzování a volby zdvihací techniky (odpovědi spol. BYSTROŇ Group, spol. MORYS a spol. THERM) a dále ve zvýšené pravděpodobnosti dodržování stanovených harmonogramů, lepší koordinace prací a bezproblémovosti chodu rekonstrukce (odpovědi spol. GEOSAN GROUP, spol. VAPES CE, spol. STASEKO PLUS a spol. MH-STAVBY). Naproti tomu 4 subjekty v odpovědích uvedly, že žádné konkrétní přínosy pro investora neshledávají.

109.     V rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 1. 8. 2023 zadavatel ve vztahu k namítané nemožnosti používání výtahů uvedl, že zákaz používání výtahů zadavatele při provádění stavebních prací v stávajících provozovaných budovách je obvyklý, neboť při realizaci stavebních prací dochází k poškozování výtahu zanesením nečistot a přetěžováním výtahu, a dále poukazoval na nutnost zajištění stávajícího provozu budovy i v průběhu rekonstrukce a na nutnost zajištění bezpečnosti osob zadavatele i pracovníků dodavatele stavby. Obdobně zadavatel argumentoval i ve svém vyjádření k návrhu a také v rámci svého vyjádření ze dne 6. 10. 2023 v rámci něhož uvedl, že v rekonstruované budově se nachází osobní výtah, který není určen k převozu stavebního materiálu, k čemuž předložil také protokol o odborné prohlídce výtahu a vyjádření spol. EV - servis s. r. o., ze dne 5. 10. 2023.

110.     S ohledem na to, že předmětem veřejné zakázky jsou stavební úpravy vnitřních prostorů 2. NP a 5.NP- 8.NP budovy internátu SŠ Stavební a Dřevozpracující a také, že zadávací dokumentace obsahuje upozornění, že k realizaci stavebních prací nebude možno používat osobní výtahy a bude zajištěn stavební výtah, Úřad již výše dovodil, že v obecné rovině požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky. K námitce nepřiměřenosti kumulace výše uvedených požadavků (tedy zkušenosti stavbyvedoucího s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy) Úřad sděluje následující. Z vyjádření zadavatele k námitkám navrhovatele a dále z jednotlivých vyjádření zadavatele plyne, že zadavatel považuje za podstatné, aby stavební práce řídil stavbyvedoucí s odpovídajícími zkušenostmi, jenž bude schopen koordinovat jednotlivé práce a zajistit bezpečný pohyb osob na staveništi i bezpečný transport materiálů dle požadavků stavby, přičemž v rámci předmětné veřejné zakázky se jedná o osmipatrovou budovu, kdy zákaz používání výtahů instalovaných v budově souvisí s potřebou zajistit plný provoz budovy a rovněž tím, že v předmětné budově je instalovaný osobní výtah, který není určen k převozu stavebního materiálu. Z provedeného šetření na trhu – zvláště pak z odpovědí na dotazy č. 4 a č. 5 (viz body 64. a 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí) plyne, že subjekty působící na relevantním trhu shledávají určitá specifika ve výkonu funkce stavbyvedoucího v případě rekonstrukce vnitřních prostorů budovy o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů není povoleno používat v objektu zabudované výtahy. Z provedeného šetření rovněž plyne, že subjekty působící na relevantním trhu shledávají rovněž určitý přínos pro investora v případě, pokud by měla osoba stavbyvedoucího praxi s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy současně pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy (a to oproti osobě, která tuto praxi nemá), přičemž zmiňované přínosy se týkají mj. zvýšené pravděpodobnosti dodržování stanovených harmonogramů, lepší koordinace prací a bezproblémovosti chodu rekonstrukce. S ohledem na skutečnost, že předmětný požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího (tedy zkušenosti stavbyvedoucího s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy) bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky a rovněž odpovídá jeho rozsahu a složitosti a dále s ohledem na  výše uvedené odůvodnění zadavatele ve vztahu k předmětnému požadavku na zkušenosti stavbyvedoucího s poukazem na stanoviska relevantních dodavatelů (ve vztahu ke specifikám v praxi stavbyvedoucího v případě rekonstrukce budov o nejméně pěti nadzemních podlažích ve vztahu k možnosti využívání výtahů zabudovaných v rekonstruovaných objektech), pak Úřad konstatuje, že požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, nelze považovat za nepřiměřený.

111.     V této souvislosti Úřad považuje za stěžejní také odpovědi na dotazy č. 6 a č. 7, jež Úřad obdržel v rámci provedeného průzkumu na relevantním trhu. Z odpovědí na dotaz č. 6 (viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že celkem 10 z dotazovaných subjektů odpovědělo kladně na dotaz, zda by byly schopni splnit požadavek zadavatele na stavbyvedoucího, jenž je schopen prokázat zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, přičemž tyto práce musely být realizovány v interiéru budovy za plného provozu budovy. Naproti tomu 2 subjekty v odpovědích uvedly, že uvedený požadavek schopni splnit nejsou. Z odpovědí na dotaz č. 7 (viz bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že celkem 9 z dotazovaných subjektů odpovědělo, že požadavek zadavatele dle čl. 14.4 zadávací dokumentace [tj. aby dodavatel disponoval stavbyvedoucím (autorizovanou osobou), jenž je schopen prokázat zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, přičemž tyto práce musely být realizovány v  interiéru budovy za plného provozu budovy, nějaká omezení ve vztahu k tvorbě či podání nabídky] nepovažují za diskriminační, resp., že by pro ně nepředstavoval omezení ve vztahu k tvorbě nabídky. Naproti tomu pouze 2 subjekty v odpovědích uvedly, že uvedený požadavek považují za diskriminační. S ohledem na výše uvedené odpovědi subjektů působících na relevantním trhu pak Úřad konstatuje, že požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, nelze považovat za diskriminační. Úřad rovněž nezjistil, že by předmětný požadavek vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

112.     K námitce navrhovatele týkající se způsobu hodnocení nabídek, konkrétně, že bodování referenčních zkušeností stavbyvedoucího neodpovídá účelu a principu hodnocení, když zadavateli nepřinášejí podstatně vyšší přidanou hodnotu a dále, že zadavatelem stanovené spektrum hodnocení příslušných referenčních zakázek v rozsahu 1-3 body je pro relevantní promítnutí hodnoty referenční zakázky do hodnocení zcela nedostatečné, uvádí Úřad následující.

113.     Ke stanovení způsobu hodnocení nabídek Úřad nejprve obecně uvádí, že základním dokumentem zadávacího řízení a nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, je zadávací dokumentace veřejné zakázky. Zákon proto zadavateli ukládá povinnost stanovit a poskytnout zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru dodavatele, je na nastavení a proces hodnocení kladen zvýšený důraz, a to jak ze strany dodržení formálního postupu, tak zejména co do maximální transparentnosti a objektivity celého procesu hodnocení. To se promítá i do zákonem stanovených minimálních požadavků na obsah zadávací dokumentace v souvislosti se stanoveným způsobem hodnocení nabídek. Konkrétní, dostatečně podrobný, určitý a jednoznačný popis pravidel hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci má zásadní význam jak pro samotné účastníky zadávacího řízení, kteří mají právo ze zadávací dokumentace získat dostatek informací pro rozhodnutí o účasti v daném zadávacím řízení, jakož i pro zpracování nabídky do té podoby, aby mohla dle přesvědčení dodavatele co nejlépe vyhovět požadavkům zadavatele a měla šanci v zadávacím řízení uspět.  Zadavatel v zadávací dokumentaci tedy musí stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

114.     Volba jednotlivých kritérií hodnocení je - při respektování zákonných omezení - výhradním právem zadavatele a závisí na jeho konkrétních preferencích. V zájmu dodržení základních zásad zakotvených v § 6 zákona tedy musí být zadavatelem zvolená kritéria hodnocení
v zadávací dokumentaci popsána vždy nediskriminačním a transparentním způsobem a dále dostatečně určitě, jednoznačně a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro rozhodnutí dodavatele, zda se daného zadávacího řízení zúčastní, a z nichž je současně předem všem dodavatelům zcela jasné, co a  jak zadavatel zamýšlí hodnotit (aniž by současně takový popis připouštěl dvojí, různý výklad). Za účelem zaručení dodržení zásady transparentnosti je tedy důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a jejich relativní význam, byly dodavatelům známy již v okamžiku přípravy jejich nabídek. Účelem zásady transparentnosti je tedy zajištění toho, aby zadávání veřejné zakázky proběhlo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Shodné požadavky platí i pro popis samotné metody vyhodnocení nabídek, která bude vždy do značné míry závislá na zadavatelem zvolených kritériích hodnocení. Metodou hodnocení se rozumí konkrétní postup zadavatele při porovnávání jednotlivých nabídek mezi sebou na základě předem stanovených kritérií hodnocení.

115.     V šetřeném případě zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle kritérií „celková nabídková cena“ s 90% váhou a „kvalita týmu – stavbyvedoucí“ s 10% váhou. V případě kritéria hodnocení „kvalita týmu – stavbyvedoucí“ pak zadavatel stanovil, že bude použita bodová stupnice 1-3 bodů za zakázku, přičemž za zakázku s finančním objemem od 10-25 mil. Kč stanovil ohodnocení počtem bodů 1, zakázku s finančním objemem od 25-40 mil. Kč počtem bodů 2 a zakázku s finančním objemem nad 40 mil. Kč stanovil ohodnocení počtem bodů 3. Zadavatel rovněž stanovil, že předmětem hodnocení bude maximálně 5 odpovídajících zakázek s nejvyšší finanční hodnotou stavby.

116.     Jak již Úřad výše konstatoval, tak volba jednotlivých kritérií hodnocení a posléze také volba metody vyhodnocení nabídek jsou výhradním právem zadavatele, přičemž jsou závislé především na jeho konkrétních preferencích. Ve vztahu ke kritériu hodnocení „kvalita týmu – stavbyvedoucí“ pak Úřad sděluje, že zadavatel zcela transparentně stanovil, jak váhu předmětného kritéria, tak postup bodového ohodnocení referenčních zakázek dle jejich finanční hodnoty. S těmito skutečnostmi se pak mohli dodavatelé seznámit již v okamžiku přípravy jejich nabídek, přičemž stejná kritéria hodnocení pak působila vůči všem potenciálním dodavatelům shodně, tudíž ne diskriminačně. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy Úřad konstatuje, že ve vztahu ke stanovení způsobu hodnocení nabídek v rámci kritéria hodnocení „kvalita týmu – stavbyvedoucí“ neshledává nezákonný postup zadavatele.

117.     Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že s ohledem § 261 odst. 3 věty třetí zákona Úřad k vyjádřením učiněným po lhůtě stanovené k vyjádření se k podkladům rozhodnutí nepřihlíží. Jelikož zadavatel Úřadu doručil doplnění svého vyjádření k podkladům rozhodnutí dne 9. 5. 2024, přičemž lhůta, ve které se zadavatel mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí uplynula dne 17. 4. 2024, Úřad ke skutečnostem, které zadavatel uvedl ve svém vyjádření ze dne 9. 5. 2024 nepřihlíží. Podle věty čtvrté § 261 odst. 3 zákona se obdobně použije § 251 odst. 5 zákona části věty první za středníkem, v němž je stanoveno, že k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Ve svém vyjádření ze dne 9. 5. 2024 však zadavatel nikterak nezpochybňoval věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, a proto se výše uvedená výjimka na vyjádření zadavatele ze dne 9. 5. 2024 nevztahuje, a nelze tedy k němu přihlížet.

118.     S ohledem na výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

119.     Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

120.     V čl. 10.5 zadávací dokumentace ze dne 3. 7. 2023, ve znění platném do 25. 8. 2023, zadavatel stanovil mj. následující:

„Dodavatel prokáže splnění technické kvalifikace dle ust. § 79 odst. 2 předložením:

(…)

1.      Seznam stavebních prací poskytnutých a dokončených za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, přičemž jedna stavba může prokazovat splnění více níže uvedených požadavků:

min. 1 stavba obdobného charakteru, za obdobnou stavbu se považuje rekonstrukce budov jejíž součástí rekonstrukce musely být práce minimálně tří z pěti níže uvedených profesí, jejichž koordinaci stavbyvedoucí zajišťoval. Jedná se o uvedené profese:

1. ÚT –VYTÁPĚNÍ

2. ZDRAVOTECHNIKA

3. ELEKTRO ROZVODY SILNO A SLABOPROUDÉ,

4. KLIMATIZACE

5. VZDUCHOTECHNIKA

které byly realizované v interiéru budovy, a tyto stavební práce TZB se realizovaly s finančním objemem min. 30 mil. Kč bez DPH/ stavba a realizace probíhala za plného provozu budovy.

(…)

2.      Seznam techniků nebo technických útvarů (…) kteří musí splňovat následující min. požadavky:

a)      1 stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky – řádný člen týmu (…) zkušenosti s realizací min. 2 staveb obdobného charakteru, za obdobnou stavbu se považuje rekonstrukce budov jejíž součásti rekonstrukce byly stavební práce TZB (technické zařízení budov) a tyto stavební práce TZB se realizovaly s finančním objemem min. 30 mil. Kč bez DPH/ stavba, jež zajištovala osoba stavbyvedoucího s denním řízením stavby.“.

121.     V čl. 10.5 zadávací dokumentace ze dne 25. 8. 2023 zadavatel stanovil mj. následující:

 „Dodavatel prokáže splnění technické kvalifikace dle ust. § 79 odst. 2 předložením:

(…)

1.      Seznam stavebních prací poskytnutých a dokončených za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, přičemž jedna stavba může prokazovat splnění více níže uvedených požadavků:

min. 1 stavba obdobného charakteru, za obdobnou stavbu se považuje rekonstrukce budov jejíž součástí rekonstrukce musely být práce minimálně tří z pěti níže uvedených profesí, jejichž koordinaci stavbyvedoucí zajišťoval. Jedná se o uvedené profese:

1. ÚT –VYTÁPĚNÍ

2. ZDRAVOTECHNIKA

3. ELEKTRO ROZVODY SILNO A SLABOPROUDÉ,

4. KLIMATIZACE

5. VZDUCHOTECHNIKA

které byly realizované v interiéru budovy, a tyto stavební práce TZB se realizovaly s finančním objemem min. 25 mil. Kč bez DPH/ stavba a realizace probíhala za plného provozu budovy.

(…)

2.      Seznam techniků nebo technických útvarů (…) kteří musí splňovat následující min. požadavky:

b)      1 stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky – řádný člen týmu (…) zkušenosti s realizací min. 2 staveb obdobného charakteru, za obdobnou stavbu se považuje rekonstrukce budov jejíž součásti rekonstrukce byly stavební práce TZB (technické zařízení budov) a tyto stavební práce TZB se realizovaly s finančním objemem min. 25 mil. Kč bez DPH/ stavba, jež zajištovala osoba stavbyvedoucího s denním řízením stavby.“.

Právní posouzení

122.     V části V. návrhu navrhovatel namítá, že zadavatel stanovil v čl. 10.5 zadávací dokumentace požadavky na seznam stavebních prací a seznam techniků zcela nepřiměřeně, když na základě ocenění zadavatelem předloženého soupisu prací (které v této souvislosti provedl navrhovatel) má za to, že stavební práce TZB v rámci plnění veřejné zakázky nedosahují finančního objemu 30 mil. Kč bez DPH, jak požaduje zadavatel v čl. 10.5 zadávací dokumentace.

123.     Ve vztahu k čl. 10.5 zadávací dokumentace Úřad sděluje, že zadavatel v rámci změny zadávací dokumentace (v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace č. 16 ze dne 25. 8. 2023) přistoupil ke snížení požadovaných objemů ve vztahu k seznamu stavebních prací a seznamu techniků, když v případě čl. 10.5 bod 1. a 2. zadávací dokumentace požaduje aby, se předmětné stavební práce TZB realizovaly s finančním objemem min. 25 mil. Kč bez DPH/stavba. V této souvislosti Úřad rovněž akcentuje, že zadavatel přistoupil ke změně předmětné části zadávací dokumentace dne 25. 8. 2023, tedy po tom, co Úřad obdržel návrh, resp. bylo zahájeno správní řízení (což bylo dne 10. 8. 2023).  

124.     S ohledem na skutečnost, že zadavatel změnil znění čl. 10.5 zadávací dokumentace tak, že předmětné ustanovení již nově neobsahuje navrhovatelem namítané finanční objemy ve výši min. 30 mil. Kč. bez DPH, zanikly rovněž i skutečnosti (konkrétní zadávací podmínka), které měly být Úřadem přezkoumány. Část návrhu navrhovatele (v terminologii správního řádu „žádost“) týkající se se namítané nepřiměřenosti kvalifikačního požadavku ve vztahu k seznamu stavebních prací a seznamu techniků dle čl. 10.5 zadávací dokumentaci, tedy týkající se finančních objemů o hodnotě 30 mil. Kč, se tak stala zjevně bezpředmětnou.

125.     Úřad proto podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu rozhodl o zastavení řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

126.     Pro úplnost Úřad doplňuje, že ohledně části návrhu, týkající se namítané nepřiměřenosti kvalifikačního požadavku ve vztahu k seznamu stavebních prací a seznamu techniků dle čl. 10.5 zadávací dokumentaci, týkající se finančních objemů o hodnotě 30 mil. Kč bez DPH/stavba, nerozhodoval o zastavení správního řízení podle § 257 písm. i) zákona, ale podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Důvodem pro použití této právní normy je, že v případě zadavatelem nově požadovaných (snížených) finančních objemů ve výši min. 25 mil. Kč bez DPH/stavba nelze konstatovat, že by zadavatel zrušil přezkoumávaný úkon nebo přijal navrhovatelem požadované opatření k nápravě, a nelze tedy ani konstatovat, že by došlo k naplnění skutečnosti předvídané v § 257 písm. i) zákona.

127.     Úřad ve vztahu k výše uvedenému rovněž doplňuje, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení o uvedení části návrhu (viz výrok II.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 66 odst. 1 správního řádu, a to rovněž s přihlédnutím k  závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž mj. uvedl, že „Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“. Ačkoliv předseda Úřadu dospěl k výše uvedeným závěrům ve vztahu aplikaci § 257 písm. h) zákona, je Úřad toho názoru, že tyto závěry jsou přiléhavé také ve vztahu k § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.   

K výroku III. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

128.     Podle § 257 písm. i) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

129.     V čl. 10.2 zadávací dokumentace ze dne 3. 7. 2023, ve znění platném do 25. 8. 2023, zadavatel stanovil mj. následující:

„Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky.“.

130.     V čl. 10.3 zadávací dokumentace ze dne 3. 7. 2023, ve znění platném do 25. 8. 2023, zadavatel stanovil mj. následující:

„Doklady prokazující profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky.“.

131.     V čl. 10.2 zadávací dokumentace ze dne 25. 8. 2023, zadavatel stanovil mj. následující:

„Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.“.

132.     V čl. 10.3 zadávací dokumentace ze dne 25. 8. 2023, zadavatel stanovil mj. následující:

„Doklady prokazující profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.“.

Právní posouzení

133.     V části VI. návrhu navrhovatel namítá nezákonnost čl. 10.2 a 10.3 zadávací dokumentace, v rámci kterých zadavatel stanovil požadavky na stáří dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 zákona, resp. profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona, když dodavatel musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Úřad v této souvislosti opakuje, že navrhovatel v rámci svého návrhu vyjádřil názor, že jelikož je předmětná veřejná zakázka zadávána v otevřeném řízení a nikoli ve zjednodušeném podlimitním řízení, je požadavek zadavatele na stáří dokladů prokazujících splnění kritérií základní způsobilosti a profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 zákona zjevně nezákonný.

134.     Ve vztahu k čl. 10.2 a 10.3 zadávací dokumentace Úřad sděluje, že zadavatel v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace č. 16 ze dne 25. 8. 2023 přistoupil mj. ke změně předmětných ustanovení a to tak, že dodavatel musí prokazovat splnění základní a profesní způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.

135.     Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel v šetřeném případě rozporuje požadavek na stáří dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 zákona, resp. profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona, když má za to, že zadavatel předmětný požadavek stanovil v rozporu se zákonem, neboť předmětná veřejná zakázka je zadávána v otevřeném řízení a nikoliv v zjednodušeném podlimitním řízení. V této souvislosti Úřad sděluje, že pro otevřené řízení dle § 86 odst. 5 zákona ve znění rozhodném pro šetřený případ platí, že doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.

136.     Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že zadavatel v průběhu správního řízení vedeného na návrh navrhovatele v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace č. 16 ze dne 25. 8. 2023 (tedy po podání návrhu) přistoupil mj. ke změně čl. 10.2 a 10.3 zadávací dokumentace, a to tak, jak požadoval navrhovatel – tedy, že dodavatel musí prokazovat splnění základní a profesní způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení – došlo k naplnění skutečnosti předvídané v § 257 písm. i) zákona. Úřadu tedy nezbývá než zahájené správní řízení ve smyslu předmětného ustanovení zákona v části návrhu, týkající se namítané nezákonnosti zadávacích podmínek ve vztahu k čl. 10.2 a 10.3 zadávací dokumentace, ve vztahu k dokladům prokazujícím základní a profesní způsobilost, zastavit. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

137.     Nad rámec uvedeného Úřad ve vztahu k výše uvedenému rovněž doplňuje, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení o uvedení části návrhu (viz výrok III.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k  závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž mj. uvedl, že „Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“. Ačkoliv předseda Úřadu dospěl k výše uvedeným závěrům ve vztahu aplikaci § 257 písm. h) zákona, je Úřad toho názoru, že tyto závěry jsou přiléhavé také ve vztahu k § 257 písm. i) zákona.   

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výrokům II. a III.  tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.    Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace, U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava

2.    Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 31, 702 00 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]Pozn. Úřadu: NP myšleno nadzemní podlaží – v odůvodnění rozhodnutí dále jen „NP“.

[2] Není-li uvedeno jinak, zadávací dokumentací se myslí verze „ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PODROBNÉ PODMÍNKY“ ze dne 25. 8. 2023, tedy zadávací dokumentace ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 16 ze dne 25. 8. 2023.  

[3] Obdobně viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 37/2020 – 720 ze dne 27. 1. 2021.