číslo jednací: 43002/2024/500
spisová značka: S0917/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Poskytování telekomunikačních služeb a související služby a dodávky II |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 11. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0917.pdf 319 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0917/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-43002/2024/500 |
|
Brno 12. 11. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným
- Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec,
v souvislosti s odesláním k uveřejnění oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Poskytování telekomunikačních služeb a související služby a dodávky II“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 12. 2022 pod ev. č. Z2022-052040, ve znění pozdější změny, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 12. 2022 pod ev. č. 725075-2022, ve znění pozdější změny,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 128 odst. 2 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Poskytování telekomunikačních služeb a související služby a dodávky II“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 12. 2022 pod ev. č. Z2022-052040, ve znění pozdější změny, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 12. 2022 pod ev. č. 725075-2022, ve znění pozdější změny, do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení,tj. nejpozději dne 5. 5. 2023, ale učinil tak až dne 12. 9. 2023, kdy oznámení o zrušení zadávacího řízení odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. formuláře F2023-040674 a do Úředního věstníku Evropské unie pod ev. č. formuláře 553843-2023.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – v souvislosti s veřejnou zakázkou „Poskytování telekomunikačních služeb a související služby a dodávky II“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 12. 2022 pod ev. č. Z2022-052040, ve znění pozdější změny, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 12. 2022 pod ev. č. 725075-2022, ve znění pozdější změny (dále jen „veřejná zakázka“), uveřejnil také oznámení o zrušení zadávacího řízení, které bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 9. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 9. 2023 pod ev. č. formuláře F2023-040674, resp. v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 9. 2023 pod ev. č. formuláře 553843-2023.
2. Obviněný tedy v šetřeném případě odeslal dne 12. 9. 2023 oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a téhož dne i k uveřejnění do Úředního věstníku Evropské unie.
II. POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 28. 2. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je mj. uvedeno, že „(j)eště větší pochybnosti pak na straně navrhovatele budí skutečnost, že centrální zadavatel v souvislosti s druhým a třetím zadávacím řízením na výběr dodavatele telekomunikačních služeb porušil ustanovení § 128 odst. 2 ZZVZ, když: a) oznámení o zrušení zadávacího řízení na Druhou veřejnou zakázku odeslal k uveřejnění do věstníku veřejných zakázek až 12.9.2023, tj. 175 kalendářních dnů po oznámení a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení; b) oznámení o zrušení zadávacího řízení na Třetí veřejnou zakázku odeslal k uveřejnění do věstníku veřejných zakázek až 11.9.2023, tj. 34 kalendářních dnů po oznámení a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení; čímž se dopustil spáchání přestupku dle ustanovení § 269 odst. 1 písm. b) ZZVZ“.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
4. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
5. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
6. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému, uplynutím lhůty podle § 40 odst. 4 nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.
7. Podle § 51 odst. 2 písm. a) zákona v případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány.
8. Podle § 128 odst. 2 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení.
9. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
10. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do
a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.
Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
11. Podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zrušení zadávacího řízení v souladu s tímto zákonem.
12. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.
13. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „nařízení vlády“), činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 5 610 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona.
14. Podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona promlčecí doba činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.
Zjištěné skutečnosti
15. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 12. 2022 vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 84 300 568 Kč bez DPH, a že se jedná o veřejnou zakázku na služby, když „(p)ředmětem veřejné zakázky je poskytování v zadávací dokumentaci specifikovaných telekomunikačních služeb centrálnímu zadavateli a pověřujícím zadavatelům“.
16. Z nedatované písemné zprávy zadavatele uveřejněné dne 11. 9. 2023 na profilu zadavatele vyplývá, že obviněný v šetřeném zadávacím řízením obdržel jednu nabídku.
17. Oznámením o zrušení zadávacího řízení ze dne 21. 3. 2023 (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“) obviněný v souladu s § 127 odst. 2 písm. h) zákona přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, jelikož byl v zadávacím řízení jediný účastník. Dne 21. 3. 2023 bylo oznámení o zrušení zadávacího řízení odesláno prostředním elektronického nástroje účastníkovi zadávacího řízení.
18. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení a z vyjádření obviněného ze dne 27. 8. 2024 vyplývá, že proti oznámení o zrušení zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení podány námitky.
19. Z veřejně dostupných zdrojů Úřad ověřil, že oznámení o zrušení zadávacího řízení obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, resp. do Úředního věstníku Evropské unie dne 12. 9. 2023.
Právní posouzení
20. Ustanovení § 128 odst. 2 zákona upravuje povinnost zadavatele odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení. Úřad na tomto místě doplňuje, že § 128 odst. 2 zákona ve znění účinném do dne 15. 7. 2023, tj. před novelou zákona, obsahovalo povinnost odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení. Jelikož podle zákona ve znění jeho novely (viz výše) platí, že lhůta pro odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění se stanovuje od ukončení zadávacího řízení proto, aby nemuselo být oznámení následně rušeno, pokud by došlo ke zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (srov. důvodovou zprávu 2023), mohou zadavatelé nyní odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž okamžik ukončení zadávacího řízení je definován v § 51 odst. 2 zákona. V šetřeném případě se tedy jedná, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o příznivější právní úpravu pro obviněného, kterou je Úřad povinen aplikovat.
21. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
22. Závěry formulované NSS došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Podle § 2 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
23. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
24. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
25. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že § 212 zákona povinnost stanovenou v § 128 odst. 2 zákona konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie.
26. V šetřeném případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby přesáhla finanční limit stanovený nařízením vlády, Úřad konstatuje, že se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou byl obviněný povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona. Řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo zrušeno dne 21. 3. 2023 doručením oznámení o zrušení zadávacího řízení účastníkovi zadávacího řízení. Podle § 51 odst. 2 písm. a) zákona bylo šetřené zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy účastníkovi zadávacího řízení marně uplynula lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, tedy 5. 4. 2023. Jelikož se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, byl obviněný s ohledem na § 128 odst. 2 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. do 5. 5. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek až dne 12. 9. 2023 a dopustil se přestupku dle § 269 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
27. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
28. V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.
29. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doba, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.
30. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
31. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 6. 5. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, resp. do Úředního věstníku Evropské unie. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
32. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015–33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
33. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
34. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
35. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
36. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
37. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
38. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti. Úřad nicméně ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný dne 12. 9. 2023, byť opožděně odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, potažmo i Úředním věstníku Evropské Unie; zpětná kontrola veřejné zakázky ze strany veřejnosti tak nebyla zcela znemožněna.
39. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
40. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
41. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
42. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 6. 5. 2023, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynul ke dni vydání tohoto příkazu více než 1 rok a 6 měsíců. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby od spáchání přestupku.
43. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného[2] na rok 2024 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 6 135 363,47 tis. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
44. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
45. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
46. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, 46001 Liberec
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[2] viz rozpočet uvedený na internetových stránkách obviněného https://www.kraj-lbc.cz/getFile/case:show/
id:474637/2024-03-19%2011:00:18.000000
