číslo jednací: 44870/2024/161
spisová značka: R0174/2024/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | NMR spektrometr |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 2. 12. 2024 |
| Související rozhodnutí | 39206/2024/500 44870/2024/161 |
| Dokumenty |  2024_R0174.pdf 237 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0174/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-44870/2024/161 |
|
Brno 2. 12. 2024 |
V řízení o rozkladu ze dne 6. 11. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném navrhovatelem –
- JEOL (EUROPE) SAS, IČO 652005257, se sídlem 1 Allée de Giverny, 782 90 Croissy-sur-Seine, Francouzská republika, prostřednictvím JEOL (EUROPE) SAS – organizační složka, IČO 41691415, se sídlem Karlovo náměstí 293/13, 120 00 Praha,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0800/2024/VZ, č. j. ÚOHS-39206/2024/500 ze dne 16. 10. 2024, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 4. 10. 2024 na návrh z téhož dne ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „NMR spektrometr“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-025513, ve znění opravy uveřejněné dne 27. 6. 2024, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 6. 2024 pod ev. č. 330706-2024, ve znění opravy uveřejněné dne 27. 6. 2024, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –
- Měřící technika Morava s.r.o., IČO 29316715, se sídlem Babická 619, 664 84 Zastávka,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0800/2024/VZ, č. j. ÚOHS-39206/2024/500 ze dne 16. 10. 2024
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 4. 10. 2024 návrh navrhovatele – JEOL (EUROPE) SAS, IČO 652005257, se sídlem 1 Allée de Giverny, 782 90 Croissy-sur-Seine, Francouzská republika, prostřednictvím JEOL (EUROPE) SAS – organizační složka, IČO 41691415, se sídlem Karlovo náměstí 293/13, 120 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „NMR spektrometr“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-025513, ve znění opravy uveřejněné dne 27. 6. 2024, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 6. 2024 pod ev. č. 330706-2024, ve znění opravy uveřejněné dne 27. 6. 2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Dnem 4. 10. 2024, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel,
- vybraný dodavatel – Měřící technika Morava s.r.o., IČO 29316715, se sídlem Babická 619, 664 84 Zastávka (dále jen „vybraný dodavatel“).
4. Navrhovatel v podaném návrhu brojí zejména proti rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele. V této souvislosti navrhovatel mj. uvádí, že zadavatel pochybil, když navrhovateli nepřidělil body v rámci hodnoticího kritéria č. 3, ve kterém byl stanoven požadavek na citlivost širokopásmové RT-sondy (5 mm) pro kanál 31P ≥ 200:1.
II. Napadené usnesení
5. Dne 16. 10. 2024 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0800/2024/VZ, č. j. ÚOHS-39206/2024/500 (dále jen „napadené usnesení“), v němž správní řízení podle § 257 písm. d) zákona zastavil, neboť k návrhu navrhovatele zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
6. Úřad v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatoval, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 251 odst. 1 zákona, neboť jeho součástí není (coby zákonem vyžadovaná náležitost návrhu) doklad o doručení námitek zadavateli, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit.
7. Úřad v posuzovaném případě shledal, že z návrhu navrhovatele ani jeho příloh nelze objektivně zjistit, zda v daném případě byly zadavateli řádně a včas doručeny námitky, a zda tedy byly splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním návrhu a které mají vliv na možnost Úřadu o návrhu věcně rozhodnout. Navrhovatel součástí návrhu neučinil žádný doklad, z něhož by bylo možné ověřit a postavit najisto, zda zadavateli byly doručeny řádně a včas námitky navrhovatele. Dokladem o doručení námitek ve smyslu § 251 odst. 1 zákona přitom nemůže být prostý odkaz navrhovatele na obsah rozhodnutí zadavatele o navrhovatelem podaných námitkách, ve kterém má být dle tvrzení navrhovatele uvedeno, že „[s]těžovatel podal námitky ve lhůtě pro podání námitek dle § 242 odst.1 ZZVZ, byly podány oprávněnou osobou podle § 241 ZZVZ a splňují náležitosti podle § 244“, když navrhovatel předmětné rozhodnutí o námitkách Úřadu nezaslal a údaj o datu doručení námitek nelze z žádného dokumentu přiloženého k návrhu ověřit. Úřad přitom upozorňuje, že skutečnost, zda námitky byly zadavateli doručeny řádně a včas, musí být dle § 251 odst. 1 zákona objektivně zjistitelná již z podaného návrhu na zahájení řízení.
III. Námitky rozkladu
8. Dne 6. 11. 2024 obdržel Úřad proti napadenému usnesení rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 24. 10. 2024. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
9. Navrhovatel v rozkladu cituje z rozsudků Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 369/2017-46 ze dne 7. 11. 2018 a č. j. 4 As 60/2020-48 ze dne 12. 9. 2022 a uvádí, že na doklad o doručení námitek nemusí být pohlíženo čistě formalisticky a lze za něj považovat i jiný prostředek, který prokazuje doručení námitek.
10. Navrhovatel považuje za dostatečný doklad o doručení námitek své prohlášení v návrhu, že podal námitky, a to v kombinaci s výslovným potvrzením zadavatele v jeho vyjádření k návrhu ze dne 14. 10. 2024, že byly námitky podány a kdy. Z takto souhlasného prohlášení všech zúčastněných stran dle navrhovatele vyplývá skutečnost, že námitky byly podány, tedy toto souhlasné prohlášení je legitimním jiným dokladem o doručení námitek zadavateli. Navrhovatel tak považuje toto souhlasné prohlášení za doklad o doručení námitek v jeho materiálním pojetí.
11. V případě posuzování náležitosti návrhu v materiálním smyslu nelze dle navrhovatele dojít k jinému závěru, než že námitky byly podány, a to včetně toho, že byly podány včas. K tomuto je možné dle navrhovatele dospět i bez nutnosti uvedení konkrétního data jejich doručení. Pokud by tomu tak nebylo, každý zadavatel by se z pozice osoby, u které se presumuje určitý stupeň obezřetnosti a odbornosti, proti zahájení řízení o přezkumu bránil. Jelikož k tomu nedošlo, navrhovatel konstatuje, že podmínka podání námitek musela být bez dalších pochybností splněna.
12. Navrhovatel je toho názoru, že přílišná formalizace požadavků návrhu, kterou v napadeném usnesení uplatnil Úřad, jde proti smyslu a účelu zákona, kdy smyslem dokladu o doručení námitek je prokázání jejich doručení – tedy využití prostředků obrany vymezených zákonem. Prokázání tohoto požadavku není v předmětném případě dle navrhovatele sporné. Možnost domáhat se nápravy v řízení o přezkumu by tak navrhovateli dle jeho názoru neměla být upírána.
Závěr rozkladu
13. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele
14. Dne 12. 11. 2024 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele, ve kterém dovozuje, že je znění zákona v § 251 odst. 1 absolutně konkrétní a jednoznačné a nelze z něj vydedukovat nic jiného než to, že je (kromě jiného) potřebné předložit doklad o doručení námitek zadavateli k danému návrhu. Navrhovatel tak jednoznačně neučinil a argumentuje pouze písemným vyjádřením zadavatele, který ve svém vyjádření ze dne 14. 10. 2024 uvedl, že tyto námitky obdržel. Je dle vybraného dodavatele zarážející, že namísto toho, aby navrhovatel adekvátní dokument přiložil ke svým námitkám, jestli ho opravdu měl, spoléhal se na to, že zadavatel nějakým způsobem tuto skutečnost doručení námitek potvrdí později v průběhu řízení.
15. Vybraný dodavatel uzavírá, že má za to, že navrhovatel pochybil, a tedy jsou jeho námitky neopodstatněné a není důvod, aby jim bylo vyhověno.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
16. Dne 14. 11. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, ve kterém poukazuje, že zákonodárce měl na zřeteli zejména požadavek právní jistoty mít ke konkrétnímu datu, tj. k datu podání návrhu na zahájení řízení, postaveno najisto, zda návrh má, či nemá všechny zákonné náležitosti, a bylo tak napevno stanoveno, zda návrh obsahuje důvody pro zastavení správního řízení, jak jsou obsaženy v § 257 zákona, či nikoliv. V případě dokladu o doručení námitek, zákonodárce v § 257 písm. d) zákona nepředpokládá dodatečné doplnění s tím konstatováním, že správní řízení bude bez dalšího zastaveno, pokud návrh tento doklad neobsahuje. Z ustanovení zákona tedy dle zadavatele najisto vyplývá, že doklad o doručení námitek není možné dodatečně doplňovat, a to ani na výzvu Úřadu. Trpí-li návrh touto neodstranitelnou vadou, Úřad řízení bez dalšího musí zastavit.
17. Zadavatel dále uvádí, že doklad o doručení musí být přiložen již k samotnému návrhu a slouží Úřadu k ověření skutečnosti, zda navrhovatel využil obranu v podobě námitek, která je předpokladem pro podání návrhu. Takovým dokladem může být jakákoliv listina prokazující, že navrhovatel doručil zadavateli řádně a včas své námitky proti jeho postupu, nicméně navrhovatel má povinnost k návrhu připojit takový doklad o doručení námitek, který žádné pochybnosti o jeho podřaditelnosti pod § 251 odst. 1 zákona nevzbuzuje.
18. Zadavatel upozorňuje, že v předmětné věci Úřad neřeší, zda rozhodnutí o námitkách lze považovat za vyhovující doklad o doručení námitek podle § 251 odst. 1 zákon, ale zda je doklad, ať v materiální či formální podobě, vůbec přiložen. V napadeném usnesení v bodě 10 je podrobně uveden soupis dokumentů, které byly doručeny spolu s návrhem, a v žádném dokumentu není „datum doručení námitek“ uvedeno, ani žádný jiný doklad o doručení námitek není připojen. V rozkladu navrhovatel odkazuje na vyjádření zadavatele ze dne 14. 10. 2024, že obsahuje „datum doručení námitek“, ale vyjádření není součástí návrhu, proto je argumentace navrhovatele účelová a je třeba ji odmítnout.
19. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl.
IV. Řízení o rozkladu
20. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného usnesení v rozsahu uplatněných rozkladových námitek ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
22. Úřad tím, že správní řízenízastavil, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.
V. K námitkám rozkladu
23. Navrhovatel v rozkladu nesouhlasí se zastavením správního řízení z toho důvodu, že k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli. Spatřuje v tomto závěru přílišný formalismus Úřadu, když je přesvědčen, že z obsahu jak jeho návrhu, tak následně vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 14. 10. 2024 je patrné, že jím byly námitky podány a kdy.
24. S námitkou navrhovatele nesouhlasím a považuji ji za neopodstatněnou. Připomínám, že v řízení zahájeném na návrh se uplatní zásada koncentrace řízení dle § 251 zákona, tedy zákonodárce zde explicitně zakotvil povinnost navrhovatele provést určité úkony či podání do zákonem stanoveného časového okamžiku (koncentrovat je), jinak na ně už nebude brán zřetel.
25. Co do náležitostí návrhu tak mimo jiné dle § 251 odst. 1 zákona platí, že součástí návrhu je (v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku) rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
26. Dle § 257 písm. d) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
27. Jak Úřad vhodně podotkl v bodě 13 napadeného usnesení, zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona] a náležitosti, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení [srov. § 257 písm. d) zákona]. Podle tohoto ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost doplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem neumožnil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu.
28. Z rozsudků správních soudů[1] i správní praxe Úřadu[2] vyplývá, že k návrhu lze přiložit jakýkoli dokument, z něhož vyplývá, kdy došlo k podání námitek zadavateli; může to tedy být i rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém je uvedeno datum doručení námitek. Z dokladu přiloženého k návrhu tedy musí být zjistitelné, že námitky byly zadavateli doručeny, a příp. kdy.
29. V daném případě Úřad správně shledal, že návrh navrhovatele ani jeho přílohy nepodávají informaci, že v daném případě byly zadavateli řádně a včas doručeny námitky, zda tedy byly splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním návrhu a které mají vliv na možnost Úřadu o návrhu věcně rozhodnout. Navrhovatel součástí návrhu neučinil žádný doklad (viz výslovný výčet příloh návrhu v bodě 10 napadeného usnesení), z něhož by bylo možné ověřit a postavit najisto, zda zadavateli byly doručeny řádně a včas námitky navrhovatele. Součástí návrhu nebyla doručenka či dodejka dokládající odeslání a doručení námitek zadavateli a jeho součástí nebylo ani rozhodnutí zadavatele o námitkách potvrzující, že námitky byly zadavateli doručeny a kdy se tak stalo.
30. Navrhovatel se tedy zcela nepřípadně dovolává jím citovaných rozsudků Nejvyššího správního soudu, které právě připouštějí možnost navrhovatele přiložit k návrhu rozhodnutí zadavatele o námitkách, pokud je v něm uvedeno datum doručení námitek, jako doklad o doručení námitek zadavateli namísto obligátní dodejky. Navrhovatel však žádnou písemnost dokládající doručení námitek zadavateli (včetně data doručení) ke svému návrhu nepřiložil.
31. Z příloh návrhu si tak Úřad nemůže učinit úsudek, zda námitky byly skutečně zadavateli doručeny a kdy, tedy zda námitky byly podány řádně a včas. Dokladem o doručení námitek ve smyslu § 251 odst. 1 zákona (a soudní judikatury) samozřejmě nemůže být ani prosté konstatování navrhovatele v návrhu, že „podal námitky ve lhůtě pro jejich podání“ (byť toto tvrzení pojal navrhovatel jako citaci zadavatele z jeho rozhodnutí o námitkách), když tento údaj nelze z žádného dokumentu přiloženého k návrhu ověřit.
32. Doklad o doručení námitek zadavateli ve smyslu § 251 odst. 1 zákona tak nemůže být prohlášení navrhovatele v návrhu, že námitky podal, a to ani v kombinaci s potvrzením zadavatele v jeho vyjádření k návrhu ze dne 14. 10. 2024, že byly námitky podány a kdy, jak se mylně domnívá navrhovatel. Tím spíše, pokud bylo vyjádření zadavatele k návrhu doručeno až po uplynutí lhůty pro podání návrhu[3]. V souladu se zásadou koncentrace řízení musí být doklad o doručení námitek zadavateli přiložen přímo k návrhu, a tedy je vyloučeno, aby absence jeho doložení spolu s návrhem mohla být kompenzována obsahem vyjádření zadavatele k návrhu, kterýžto dokument logicky nikdy není a nemůže být součástí návrhu.
33. Shrnuji tedy, že podmínkou pro vedení řízení o návrhu je objektivní doložení skutečnosti ve formě k návrhu přiloženého dokladu o doručení námitek zadavateli, že návrhu předcházely řádně a včas podané námitky. Doklad o doručení námitek zadavateli je tak povinnou náležitostí návrhu, jehož absence vede k zastavení řízení. Úřad zahájené řízení ve smyslu § 257 písm. d) zákona zastaví, aniž by navrhovatele vyzýval k odstranění vad podání v případě, že k návrhu není připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což právě nastalo i v přezkoumávaném případě.
34. Uzavírám, že námitkám navrhovatele nemohu dát za pravdu. Úřad postupoval procesně zcela správně a zákonně, když předmětné správní řízení o návrhu navrhovatele zastavil, neboť k tomuto kroku byl prokazatelně dán důvod dle § 257 písm. d) zákona. Navrhovatel totiž ke svému návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli.
K zákonnosti napadeného usnesení
35. Napadené usnesení jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež shrnuji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad v napadeném usnesení rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.
36. K zákonnosti napadeného usnesení konstatuji, že Úřad v napadeném usnesení zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, na který aplikoval relevantní ustanovení zákona, interpretovaná ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podklady pro vydání napadeného usnesení a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě vyhodnotil, že je třeba správní řízení zastavit. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené usnesení mám za srozumitelné, vnitřně bezrozporné a přezkoumatelné. Uzavírám, že jsem v dotčeném případě nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí.
VI. Závěr
37. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného usnesení.
38. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Masarykova univerzita, Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno
2. JEOL (EUROPE) SAS – organizační složka, Karlovo náměstí 293/13, 120 00 Praha, k rukám Ing. Zuzany Srbkové
3. Měřící technika Morava s.r.o., Babická 619, 664 84 Zastávka
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 60/2020-48 ze dne 12. 9. 2022 citovaný Úřadem v bodě 15 napadeného usnesení a rovněž rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 369/2017-46 ze dne 7. 11. 2018 a č. j. 4 As 60/2020-48 ze dne 12. 9. 2022 citované navrhovatelem v rozkladu, příp. i rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 97/2016-84 ze dne 18. 10. 2017 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 364/2017-47 ze dne 24. 10. 2018.
[2] Viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0082/2021/VZ, č. j. ÚOHS-08932/2021/513/IHl ze dne 11. 3. 2021, č. j. ÚOHS-S0444/2019/VZ-35168/2019/541/SKu ze dne 23. 12. 2019, č. j. ÚOHS-S0390/2018/VZ-28516/2018/531/VNe ze dne 11. 10. 2018, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0098/2019/VZ-20437/2019/323/PMo ze dne 25. 7. 2019.
[3] Rozhodnutí o odmítnutí námitek bylo navrhovateli doručeno dne 27. 9. 2024, lhůta pro podání návrhu tak běžela do dne 7. 10. 2024.