číslo jednací: 44327/2024/500
spisová značka: S0977/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Černá skála – skládka odpadů, doplnění těsnění + obslužná komunikace |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 4. 12. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0977.pdf 309 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0977/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-44327/2024/500 |
|
Brno 21. 11. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Potštejn, IČO 00275271, se sídlem Lázeňská 93, 517 43 Potštejn,
v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 15. 9. 2023 s vybraným dodavatelem – Stavitelství EU s.r.o., IČO 27521711, se sídlem Husovo náměstí 99, 517 54 Vamberk – na realizaci veřejné zakázky „Černá skála – skládka odpadů, doplnění těsnění + obslužná komunikace“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Potštejn, IČO 00275271, se sídlem Lázeňská 93, 517 43 Potštejn – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Černá skála – skládka odpadů, doplnění těsnění + obslužná komunikace“, kterou uzavřel dne 15. 9. 2023 s vybraným dodavatelem – Stavitelství EU s.r.o., IČO 27521711, se sídlem Husovo náměstí 99, 517 54 Vamberk – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 16. 10. 2023, když v této lhůtě uveřejnil na profilu zadavatele pouze samotný text smlouvy spolu s přílohou č. 2 „Rozpočet stavby“ a přílohou č. 3 „Doklad o pojištění – pojištění odpovědnosti za škodu třetím osobám“, avšak bez přílohy č. 1 „Projektová dokumentace“ a přílohy č. 4 „Nabídka účastníka ze dne 14. 8. 2023“, které nebyly uveřejněny ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Potštejn, IČO 00275271, se sídlem Lázeňská 93, 517 43 Potštejn – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Zadavatel – obec Potštejn, IČO 00275271, se sídlem Lázeňská 93, 517 43 Potštejn (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 15. 9. 2023 Smlouvu o dílo č. 14/2023 (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – Stavitelství EU s.r.o., IČO 27521711, se sídlem Husovo náměstí 99, 517 54 Vamberk (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Černá skála – skládka odpadů, doplnění těsnění + obslužná komunikace“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem plnění bylo dle citované smlouvy provedení díla „Černá skála – skládka odpadů, doplnění těsnění + obslužná komunikace“.
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 29. 5. 2024 podnět mimo jiné s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
3. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
4. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
5. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
6. Obviněný uzavřel dne 15. 9. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na veřejnou zakázku. Podle čl. 4 smlouvy o dílo činila celková cena předmětu plnění 2 142 077,20 Kč bez DPH. Podle čl. 8.2 smlouvy o dílo jsou „oddělenými“ přílohami této smlouvy příloha č. 1 s názvem „Projektová dokumentace“, příloha č. 2 s názvem „Rozpočet stavby“, příloha č. 3 s názvem „Doklad o pojištění – pojištění odpovědnosti za škodu třetím osobám“ a příloha č. 4 s názvem „Nabídka účastníka ze dne 14. 8. 2023“.
7. Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný Smlouvu o dílo a na profilu zadavatele uveřejnil dne 27. 9. 2023, avšak pouze v částečném znění, a to konkrétně samotný text těla smlouvy o dílo spolu s přílohou č. 2 a přílohou č. 3, bez přílohy č. 1 a přílohy č. 4. Poslední dvě jmenované přílohy smlouvy obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
8. Zadavatel v čl. III svého vyjádření k obsahu podnětu k neuveřejnění přílohy č. 1 a přílohy č. 4 uvádí: „… dle smlouvy o dílo jsou tyto přílohy oddělenými přílohami smlouvy. Dle Metodiky k vyhlášce o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (poslední aktualizace ke dni 01.02.2024), se smlouva na profilu zadavatele uveřejňuje včetně všech příloh, které jsou nedílnou součástí smlouvy“.
Právní posouzení
9. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.
10. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
11. K problematice předmětné smlouvy o dílo a jejích příloh, o nichž zadavatel hovoří jako o „oddělených přílohách“, Úřad uvádí, že samotný předmět smlouvy o dílo, resp. soupis prováděných prací a rozsah díla je dle čl. 2.2 předmětné smlouvy vymezen obsahem přílohy č. 1, přílohy č. 2 a přílohy č. 4, konkrétně: „2.2 Rozsah díla je stanoven: Projektovou dokumentací vypracovanou Milošem Tučkem, Vraclav 155, 565 42, IČO 65681096 (hlavní projektant: Ing. Pravec František – autorizovaný inženýr pro vodohospodářské stavby, ČKAIT-1002372) - příloha č. 1; Položkovým rozpočtem – příloha č. 2; Nabídkou účastníka (‚zhotovitele‘) podanou ve výběrovém řízení ze dne 14. 8. 2023.“ Nabídka účastníka sice v tomto konkrétním článku není označena jako příloha smlouvy, nicméně je jako příloha č. 4 označena ve výčtu příloh v čl. 8.2 smlouvy.
12. Vzhledem ke zbytku textu smlouvy, který je pojat velmi obecně, a vzhledem k povinnostem zadavatele vyplývajícím z § 219 odst. 1 zákona, Úřad nemůže než dospět k závěru, že uvedené přílohy smlouvy měl zadavatel povinnost též uveřejnit, neboť jsou pro plnění dané smlouvy nezbytné, jelikož bez nich by předmět smlouvy nebyl dostatečně konkrétní na to, aby se dal realizovat. Tento význam uvedeným přílohou přiřknul sám zadavatel, resp. ustanovení dané smlouvy, neboť na uvedené přílohy je odkazováno ve vymezení předmětu plnění (čl. 2.2) jako na stěžejní dokumenty. Sám zadavatel navíc v čl. 8.3 smlouvy uvádí: „Účastníci smlouvy podpisem této smlouvy potvrzují, že všechny přílohy obdrželi před podpisem této smlouvy v kompletní podobě, seznámili se s nimi a mají je pro účely plnění této smlouvy k dispozici.“ Pokud by se jednalo o zbytné, oddělitelné přílohy, jež by text smlouvy pouze nějakým způsobem doplňovaly (nicméně plnit smlouvu by bylo možné i bez nich), nemohlo by se jednat o situaci, která nastala v tomto případě, kdy v samotné textu smlouvy je předmětné dílo definováno v podstatě výlučně právě odkazem až na obsah uvedených příloh. Nezáleží proto na tom, že zadavatel tyto přílohy nazývá „oddělenými“, neboť ve skutečnosti nejsou od zbytku smlouvy oddělitelné, aniž by předmět smlouvy pozbyl schopnosti být plněn. Úřad se tedy domnívá, že si zadavatel metodiku Ministerstva pro místní rozvoj, na kterou odkazuje zadavatel ve svém vyjádření, v tomto případě vykládá zjevně v rozporu s jejím zamýšleným účelem. Není totiž možné přílohy neuveřejňovat jen proto, že je zadavatel nazve „oddělenými“. Podobná praxe by totiž zcela odporovala zásadě transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť by z textů smluv takovým způsobem mohly být vyjmuty zásadní údaje a byla by výrazně znemožněna kontrola vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), což popírá samotný účel zákona o zadávání veřejných zakázek.
13. Podobnou argumentaci ostatně použil již předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0095/2023 ze dne 19. 9. 2023, kdy v odst. 33 uvádí: „Na jakoukoli smlouvu včetně nedílných příloh, případně dodatků, je však nutné nahlížet jako na kompaktní celek. Pokud zadavatel předmět smlouvy o dílo popsal v této smlouvě jen zcela obecně a podrobně je dílo popsáno až soupisem prací, který je součástí přílohy č. 1, o níž bylo již při koncipování smlouvy zamýšleno jako o příloze, která nebude zveřejněna, jeví se toto zvolené řešení jako ne zcela shodné se záměrem zákonodárce ve smyslu účelu zveřejňování smluv v registru smluv. Uveřejňování smluv, jakožto součást práva na informace, umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), přičemž současně se v něm promítá i jedna ze stěžejních zásad zákona, zásada transparentnosti, uvedená v § 6 odst. 1 zákona. Pokud by v tomto konkrétním případě měla veřejnost zájem o zjištění, co bylo předmětem smlouvy o dílo, tedy jaké práce byly v rámci veřejné zakázky vůbec provedeny a uhrazeny z veřejných prostředků, musela by využít nástroje zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, aby tyto informace obdržela.“
14. Pro vyvrácení pochyb Úřad uvádí, že v citovaném rozhodnutí se sice hovoří o „nedílných přílohách“, nicméně Úřad má díky výše uvedenému za již prokázané, že užívaný pojem „nedílné“ zde po obsahové stránce značí zásadní, nezastupitelnou úlohu konkrétních příloh v rámci celé smlouvy, nikoli jejich zadavatelem zvolené pojmenování. Úřad zde odkazuje zejména na ustanovení § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je právní jednání nutné posuzovat dle jeho obsahu a má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.
15. Úřad navíc podotýká, že si zadavatel výrazně protiřečí, když nazval oddělitelnými všechny čtyři přílohy (a dle svého výkladu by tak nemusel uveřejnit ani jednu z nich), přesto se z nějakého důvodu rozhodl dvě z nich uveřejnit.
16. Z předchozích odstavců vyplývá, že jelikož byla smlouva o dílo uzavřena dne 15. 9. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit v celém jejím znění (tj. včetně uvedených příloh) nejpozději dne 16. 10. 2023[1]. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele sice uveřejnil již dne 27. 9. 2023, nicméně tak učinil bez uveřejnění uvedené přílohy č. 1 „Projektová dokumentace“ a přílohy č. 4 „Nabídka účastníka ze dne 14. 8. 2024“, které neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu. Postupem popsaným v tomto odstavci se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – k uložení pokuty
17. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
18. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
19. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
20. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 17. 10. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy (včetně příloh) na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
21. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
22. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
23. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
24. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
25. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Jistá míra publicity samotného postupu zadavatele byla nicméně zajištěna, neboť část smlouvy na veřejnou zakázku včetně dvou ze čtyř příloh byla na profilu zadavatele uveřejněna v zákonné lhůtě.
26. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k částečnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, neboť samotná smlouva o dílo sice byla uveřejněna včas, nicméně ani ke dni vydání tohoto příkazu nebyly uveřejněny její přílohy č. 1 a č. 4.
27. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad dále ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková hodnota dle uzavřené smlouvy o dílo činila 2 591 913,41 Kč vč. DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
28. Ve prospěch obviněného Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu (bez dvou ze čtyř příloh) na profilu zadavatele uveřejnil již dne 27. 9. 2023, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. V neprospěch obviněného pak Úřad zohlednil skutečnost, že přílohy smlouvy zadavatel na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
29. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
30. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
31. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
32. Úřad zjistil, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem obviněného, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0855/2024/VZ příkazem č. j. ÚOHS-40287/2024/500 ze dne 24. 10. 2024 (přestupek byl spáchán dne 16. 1. 2024 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč). Tuto skutečnost Úřad rovněž zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.
33. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
34. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 17. 10. 2023, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynul ke dni vydání tohoto příkazu více než 1 rok. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku.
35. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 31 476 600 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
36. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
37. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
38. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Potštejn, Lázeňská 93, 517 43 Potštejn
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na neděli 15. 10. 2023, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění nejbližší následující pracovní den, tj. 16. 10. 2023.
