číslo jednací: 01790/2025/510
spisová značka: S0922/2024/VZ

• Instance: I.
• Věc: Vybudování informační a komunikační platformy pro telemedicínu Telemedicínského centra
• Účastníci:
  1. Fakultní nemocnice Olomouc
  2. Preadico s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.; § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 27. 2. 2025
• Související rozhodnutí: 01790/2025/510; 07514/2025/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0922/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-01790/2025/510

Brno 16. 1. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 11. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem Zdravotníků 248/7, Nová Ulice, 779 00 Olomouc,
• navrhovatel – Preadico s.r.o., IČO 49825828, se sídlem Drážďanská 858/83b, Krásné Březno, 400 07 Ústí nad Labem, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 17. 10. 2024 Mgr. Janem Měkotou, advokátem, ev. č. ČAK 17666, se sídlem Pařížská 127/20, 110 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybudování informační a komunikační platformy pro telemedicínu Telemedicínského centra“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-026950, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 6. 2024 pod ev. č. 348918-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – Preadico s.r.o., IČO 49825828, se sídlem Drážďanská 858/83b, Krásné Březno, 400 07 Ústí nad Labem – ze dne 11. 11. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem Zdravotníků 248/7, Nová Ulice, 779 00 Olomouc – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybudování informační a komunikační platformy pro telemedicínu Telemedicínského centra“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-026950, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 6. 2024 pod ev. č. 348918-2024, ve znění pozdějších oprav, se v části návrhu týkající se argumentace navrhovatele, podle nížzadavatel chybně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – Preadico s.r.o., IČO 49825828, se sídlem Drážďanská 858/83b, Krásné Březno, 400 07 Ústí nad Labem – ze dne 11. 11. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem Zdravotníků 248/7, Nová Ulice, 779 00 Olomouc – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybudování informační a komunikační platformy pro telemedicínu Telemedicínského centra“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-026950, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 6. 2024 pod ev. č. 348918-2024, ve znění pozdějších oprav, se ve všech částech návrhu, vyjma části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem Zdravotníků 248/7, Nová Ulice, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 12. 6. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vybudování informační a komunikační platformy pro telemedicínu Telemedicínského centra“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-026950, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 6. 2024 pod ev. č. 348918-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 2.2 zadávací dokumentace „vybudování informační a komunikační platformy pro telemedicínu (…) Telemedicínského centra (…), které bude poskytovat centrální sdílenou infrastrukturu a elektronické služby afinitní domény (…) pro telemedicínu (TLM) (…)“.

3.             Podle seznamu nabídek přijatých v elektronickém nástroji zadavatel obdržel celkem 6 nabídek.

4.             Dne 18. 10. 2024 podal navrhovatel – Preadico s.r.o., IČO 49825828, se sídlem Drážďanská 858/83b, Krásné Březno, 400 07 Ústí nad Labem, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 17. 10. 2024 Mgr. Janem Měkotou, advokátem, ev. č. ČAK 17666, se sídlem Pařížská 127/20, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – proti zadávacím podmínkám námitky (dále jen „námitky“), jež byly doručeny zadavateli téhož dne.

5.             Rozhodnutím o námitkách ze dne 29. 10. 2024, které bylo doručeno navrhovateli dne 30. 10. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 11. 11. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl dne 11. 11. 2024 ve stejnopise doručen zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Úvodem návrhu navrhovatel shrnuje důvody, pro které se rozhodl podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele. Dle navrhovatele jsou zadávací podmínky stanoveny nejasně a netransparentně a navrhovateli tak bylo znemožněno se o veřejnou zakázku ucházet. Konkrétně navrhovatel poukazuje na skutečnost, že mu nebyl zřejmý způsob zajištění integrace předmětu veřejné zakázky na systém třetích stran a navrhovatel tak neměl možnost řádně zpracovat nabídku a stanovit nabídkovou cenu. Navrhovatel se dále podrobněji vyjadřuje k jednotlivým namítaným bodům.

8.             Dle navrhovatele zadavatel neurčitě vymezil integraci na systémy třetích stran, když odkazuje na obecné standardy elektronického zdravotnictví, které však poskytují pouze minimální rámec a neřeší specifické požadavky interoperability. Dle navrhovatele zadavatel vyjádřil specifikace vágně, když požaduje, aby dodavatelé byli schopni integrovat informační a komunikační platformu do neexistující afinitní domény a zajistit tak komunikaci s dalšími neexistujícími afinitními doménami dle nespecifikovaného standardu s tím, že v současné době není jasné, jakou verzi IHE profilů pro oblast telemedicíny budou afinitní domény vyžadovat. Standardy IHE, na které zadavatel odkazuje, dle navrhovatele neobsahují jednoznačnou definici afinitní domény a pouze stanovují minimální standardy, které vyžadují další implementaci a testování. Dle navrhovatele by dodavatelé pro napojení na externí afinitní domény potřebovali znalost rozhraní těchto domén, implementaci rozhraní, specifikace verze standardu HL7 FHIR a provedení testů interoperability, včetně spolupráce s externími subjekty. Zadávací dokumentace dle navrhovatele neupřesňuje, jaké konkrétní domény mají být napojeny, jaké standardy se na ně budou vztahovat, ani rozsah a konkrétní technické parametry těchto napojení. Dle navrhovatele takto vágní vymezení způsobuje významnou nejistotu pro dodavatele ohledně schopnosti splnit zadání, nákladů a časové náročnosti. Navrhovatel dále uvádí, že „platné standardy elektronického zdravotnictví“ na které se zadavatel odvolává, nejsou v České republice jasně zavedeny a IHE profily neposkytují jednotnou definici rozhrání afinitní domény. Navrhovatel tvrdí, že je zcela nemožné splnit požadavek zadavatele integrovat tuto doménu do funkčního celku pouze s obecně vymezenými standardem IHE. Navrhovatel k uvedenému odkazuje též na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ ze dne 5. 9. 2023. Navrhovatel dále vyjadřuje přesvědčení, že obdržené nabídkové ceny na veřejnou zakázku se musí značně rozcházet a některé nemohou být validní a půjde o nabídky vzájemně neporovnatelné a odkazuje k tomu na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-11533/2024/500 ze dne 14. 3. 2024. Navrhovatel dále tvrdí, že vyslovená námitka není jediným případem, kdy zadavatel svým postupem vytváří neodůvodněné překážky hospodářské soutěže a poukazuje k tomu na požadavek P.495 technické specifikace, kdy zadavatel požaduje u zařízení „smartwatch“ operační systém podporující „ResearchKit“, který, dle rešerše, splňují pouze hodinky Apple Watch.

9.             Zadavatel dále dle navrhovatele nejasně vymezil požadavky na připojení zdravotnických zařízení, když stanovil, že napojení zdravotnických zařízení bude omezeno na maximálně tři zařízení, ale zároveň v jiné části zadávací dokumentace požadoval, aby systém umožňoval využívání platformy pěti zařízeními. Dle navrhovatele je součinnost ze strany těchto zařízení klíčová a její absence může ohrozit napojení a pokud není znám ani počet připojovaných zařízení, podrobnosti o jejich systémech a ochota k součinnosti, nelze přesně kalkulovat cenu. V rozhodnutí o námitkách se zadavatel, dle navrhovatele, vůbec nevyjádřil k vnitřními rozporu ohledně počtu připojovaných zařízení, nevyvrátil obavu z nemožnosti napojení na další zdravotnická zařízení a odmítnul argument o navýšení nákladů bez dalšího. Odpověď zadavatele k dotazu č. 1 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 17 ze dne 4. 10. 2024 dle navrhovatele zakládá vnitřní rozpornost zadávací dokumentace. Dle navrhovatele tak zadavatel porušuje povinnosti podle § 36 odst. 3 zákona. Navrhovatel dále uvádí, že si není vědom žádných smluv s poskytovateli, jak uvádí zadavatel v rozhodnutí o námitkách, že „zadavatel zajistí potřebnou součinnost třetích stran v souladu se smlouvami, které jsou součástí zadávací dokumentace.“.

10.         Navrhovatel dále namítá, že zadavatel nejasně vymezil požadavky ohledně certifikace komunikační platformy, když požadavek P.32 technické specifikace stanoví, že komunikační platforma musí být registrována jako zdravotnický prostředek dle platných právních předpisů, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích (dále jen „nařízení MDR“). Dle navrhovatele byl ale tento požadavek prostřednictvím několika vysvětlení zadávací dokumentace zmírněn, když zadavatel uvedl, že certifikace je vyžadována pouze v případě, že to stanoví platná legislativa a současně zadavatel odkázal výhradně na normu ISO 13485. Dle navrhovatele tak zadavatel způsobil nejasnost, zda se požadavek na certifikace vztahuje k registraci komunikační platformy jako zdravotnického prostředku podle nařízení MDR, nebo zda se týká pouze certifikace podle normy ISO 13485. K uvedenému navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0448/2017/VZ-04718/2018/523/ASo ze dne 15. 2. 2018, ze kterého dle navrhovatele vyplývá, že

a)             neobstojí vysvětlení zadavatele ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 19. 7. 2024, tj. že zadavatel nezná řešení dodavatelů a dodavatelé musí zajistit certifikací částí, které certifikaci dle platné legislativy podléhají a

b)             zadavatel měl odstranit výkladové nejasnosti dle certifikace.

Navrhovatel odkazuje také na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 80/2014 ze dne 16. 12. 2016. Navrhovatel také upozorňuje, že zadavatel chybně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, což je v rozporu s § 99 odst. 2 zákona a argumentace týkající se písařské chyby při stanovení lhůty pro podávání nabídek nemůže obstát, neboť se svou povahou jedná o chybu, jež se zásadním způsobem dotýká dodavatelů. K uvedenému navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S525/2012/VZ-23822/2012/514/MDl ze dne 17. 12. 2012.

11.         Navrhovatel závěrem namítá, že požadavek P.323 technické specifikace, že komunikace a databáze musí být ve formátu FHIR, je nejednoznačný. Dle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nijak nevypořádal s argumentem, že standardy komunikace FIHR v České republice budou teprve definovány a vybraný dodavatel se jim bude muset přizpůsobit. Odkaz na standard HL7 FHIR R4 dle navrhovatele nestačí.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

12.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 11. 11. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

13.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

14.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 14. 11. 2024.

15.         Dne 21. 11. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 20. 11. 2024 a dokumentaci o zadávacím řízení, přičemž k této poskytl zadavatel Úřadu přístupové údaje do elektronického nástroje.

Vyjádření zadavatele k návrhu

16.         Zadavatel úvodem svého vyjádření konstatuje, že předmětem veřejné zakázky je vybudování telemedicínské platformy, která bude představovat důležitý milník pro rozvoj elektronického zdravotnictví v České republice a je v obecném zájmu vytvořit funkční telemedicínskou platformu. Zadavatel dále upozorňuje, že standardy a podmínky pro afinitní domény obsažené v zadávací dokumentaci vycházejí z již existujících a závazných podmínek a metodických dokumentů NCEZ MZČR, které představují podmínku nutnou pro splnění podmínek dotačního titulu, ze kterého veřejná zakázka vychází. Zadavatel dodává, že pro afinitní domény nastavil takové požadavky, které jsou v plném souladu s afinitními doménami oficiálně podporovanými NCEZ MZČR.

17.         K námitce navrhovatele, že jsou požadavky na vytvoření afinitní domény značně neurčité, zadavatel odkazuje na internetové stránky ministerstva zdravotnictví a uvádí, že jsou zde uvedeny referenční standardy pro přípravu nabídky a kalkulaci nabídkové ceny. Zadavatel dále uvádí, že dle technické specifikace má být afinitní doména realizována dle obecných standardů platných ve zdravotnictví, tedy „IHE profilů“ a v zadávací dokumentaci je požadován minimálně IHE profil XDS.b/MHD. Zadavatel dodává, že pokud nedefinoval další standardy, platí pouze ty, které jsou v zadávací dokumentaci uvedeny. Zadavatel dále odmítá, že by nedostatečně stanovil požadavky na afinitní domény a požadavky na jejich standardy a odkazuje na vysvětlení zadávací dokumentace č. 17, kde určil jako minimální verzi 4 (HL7 FHIR R4). Zadavatel dále tvrdí, že v zadávací dokumentaci je jasně definováno, že součástí dodávky je napojení KIPE FNOL a 3 dalších zdravotnických zařízení a pokud budou napojované systémy v době realizace dodávek v rozporu s požadovanými standardy, budou úpravy napojení zajištěny na straně třetích stran nebo se bude jednat o změnu předmětu plnění a bude se postupovat v souladu se smlouvou a právními předpisy. Zadavatel dále uvádí, že obdržel celkem 6 nabídek, které obsahují detailní kalkulaci nabídkové ceny, ze které vyplývá porovnatelnost nabídek a odkaz navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-11533/2024/500 ze dne 14. 3. 2024 je dle zadavatele nerelevantní. Zadavatel dodává, že v projektu, který má být veřejnou zakázkou realizován, jsou zastoupeny technologie v oblasti smartwatch, které jsou běžně dostupné. K požadavku na smartwatch zadavatel tvrdí, že se jedná o minoritní část dodávky a jsou obecně dostupné na trhu pro každého účastníka a nejsou na ně vázány požadavky na kvalifikaci.

18.         K námitce navrhovatele, že byl nejasně vymezen požadavek na připojení zdravotnických zařízení, zadavatel uvádí, že ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 17 potvrdil, že dojde k napojení KIPE FNOL a dalších 3 zařízení a námitka navrhovatele je tedy nepodložená. Zadavatel k uvedenému odkazuje na požadavek P.325 v příloze č. 4 zadávací dokumentace, z kterého dle zadavatele jednoznačně vyplývá, že předmětem dodávky je univerzální API na straně komunikační platformy, kterému se budou přizpůsobovat napojované třetí strany a připojení třetí strany tak není vázáno na úpravy dodávaného IS. Dle zadavatele je tedy zřejmé, že požadavek na poskytnutí popisu rozhraní systémů třetích stran není relevantní. Zadavatel dále připouští, že mohou vzniknout případné vícenáklady na straně dodavatele, které ale nejsou součástí ceny za dodávku a bude se jednat o vícepráce a mechanismus na případné vícepráce je součástí smluv v rámci veřejné zakázky. K námitce navrhovatele, dle které si navrhovatel není vědom smluv s poskytovateli ohledně součinnosti, zadavatel uvádí, že součástí zadávací dokumentace jsou 3 smlouvy a v každé z nich je uvedeno, že zadavatel zajistí nezbytnou součinnost (vlastní i třetích stran) nezbytnou pro dodávku předmětu plnění.

19.         K tvrzení navrhovatele ohledně údajně nejasného vymezení požadavků ohledně certifikace komunikační platformy zadavatel konstatuje, že je v zadávací dokumentaci jednoznačně uveden požadavek, aby komunikační platforma byla realizována a dodána v souladu s platnými právními předpisy. Dle zadavatele se těmito předpisy rozumí nejen předpisy, jež jsou součástí právního řádu České republiky, ale zároveň i mezinárodní smlouvy a dohody a právo EU. Zadavatel dodává, že měl postaveno najisto, že odborná společnost/dodavatel/výrobce komunikační platformy je znalý právních předpisů a musí vědět jaké zákonné požadavky má splňovat. Zadavatel dále tvrdí, že nemůže konkretizovat svůj požadavek obecně a nemůže např. určovat, že zdravotnický prostředek bude třída I. či II. Zadavatel dodává, že současně požaduje splnění technické normy ISO 13485, která představuje souhrn požadavků na řízení kvality dodavatelů.

20.         K námitce ohledně tvrzeného nesprávného prodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatel uvádí, že zadávací řízení bylo zahájeno dne 12. 6. 2024 a lhůta pro podání nabídek byla stanovena do dne 23. 7. 2024 do 10:00 v délce 40 dní. Zadavatel dodává, že administrativní chybou uvedl do zadávací dokumentace lhůtu pro podání nabídek do 21. 8. 2024, ale toto své pochybení napravil ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1. Zadavatel dále tvrdí, že následně opakovaně prodlužoval lhůtu o různé délky a konečná lhůta pro podání nabídek skončila dne 21. 10. 2024, tedy celkem 131 dní od zahájení zadávacího řízení. Zadavatel takové prodloužení považuje za více než adekvátní.

21.         Závěrem svého vyjádření zadavatel vyjadřuje nesouhlas s námitkou navrhovatele ohledně údajně nejednoznačného požadavku na komunikaci ve FHIR. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že „nebyl schopen poskytnout jednoznačnou odpověď na požadovanou verzi FHIR“, neboť jednoznačnou odpověď zadavatel dle svého tvrzení uveřejnil ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 17.

Další průběh správního řízení

22.         Dne 9. 12. 2024 obdržel Úřad přípis od navrhovatele, jehož obsahem byla reakce navrhovatele na vyjádření zadavatele k návrhu (dále jen „reakce na vyjádření zadavatele“).

Reakce na vyjádření zadavatele

23.         Navrhovatel úvodem tvrdí, že zadavatel se vůči návrhu vymezuje demagogicky, zavádějícím způsobem, případně tak, že se vyhýbá podstatě námitek a navrhovatel tak považuje za nezbytné na vyjádření zareagovat.

24.         Argumentace zadavatele k tvrzenému neurčitému vymezení integrace na afinitní domény dle navrhovatele záměrně odtrhává pozornost od podstaty námitky navrhovatele, který nezpochybňoval existenci standardů pro vývoj afinitních domén. Dle navrhovatele je bez relevance, zda hypotetické afinitní domény budou vyhovovat komunikačním standardům, pokud není jasné, zda budou v době realizace existovat. Navrhovatel tvrdí, že ve vztahu k vlastní afinitní doméně, jež má být součástí plnění veřejné zakázky, je vyjádření zadavatele v rozporu s výslovnou textací zadávacích podmínek.

25.         Navrhovatel tvrdí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci odkazuje na standardy elektronického zdravotnictví platné v době realizace, není pravdou tvrzení ve vyjádření zadavatele, že zadavatel nepožaduje zohlednění neformalizovaných standardů nebo výstupů diskuze. Dle navrhovatele zadavatel jednoznačně svým požadavkem ID 38 směruje k tomu, aby se předmět veřejné zakázky přizpůsoboval probíhající standardizaci, která v tuto chvíli nemá jasné výstupy a nepředstavuje tak úplné vymezení předmětu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 36 odst. 3 zákona. Navrhovatel upozorňuje, že standardy elektronického zdravotnictví vydávané ministerstvem zdravotnictví podle § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění pozdějších předpisů, nelze zaměňovat za standardy IHE, neboť standardy elektronického zdravotnictví se mají týkat nejen komunikace s okolními systémy, ale i vlastního obsahu a struktury skladovaných a vyměňovaných dat. Dle navrhovatele je podstatné, že ve vztahu k afinitním doménám tyto standardy doposud neexistují a není jasné, jaký standard bude určovat podobu afinitní domény komunikační platformy pro telemedicínu a zda bude vůbec existovat v době realizace veřejné zakázky. Zadavatel toto téma, dle navrhovatele, bagatelizuje s tím, že pro plnění je nutné znát pouze komunikační standard IHE. Dle navrhovatele také mohly být zvýhodněny společnosti, které spolupracují s ministerstvem zdravotnictví na koncepci architektury a služeb elektronického zdravotnictví, kde jsou tyto standardy domén připravovány. Navrhovatel konkrétně zmiňuje společnosti TESCO SW a.s., STAPRO s.r.o., Asseco Solutions, a.s. a Kyndryl Česká republika, spol. s r. o., jež mohou, dle navrhovatele, mít znalost z příprav domén, mohou vědět, kdy by měly být standardy pro tyto domény zavedeny a zda a jaké funkce budou v oblasti telemedicíny využívat. Dle navrhovatele mohl zadavatel tuto část požadavku požadovat jako vyhrazenou změnu závazku, a ne jako součást díla.

26.         K napojení na externí afinitní domény navrhovatel tvrdí, že k okamžiku konce lhůty pro podání nabídek žádné takové afinitní domény neexistují a není zřejmé zda, v jakém počtu, s jakými funkčnostmi a s jakým komunikačním rozhraním budou existovat v době realizace díla a porušení § 36 odst. 3 zákona je tak zřejmé. Navrhovatel dále tvrdí, že pokud by zhotovitel vytvořil integrační rozhraní pouze podle platných standardů IHE, není jisté, zda skutečně může být zajištěna funkční integrace a komunikace obou prostředí. Navrhovatel dodává, že i za splnění podmínky, že rozhraní na straně zadavatele a na straně externí afinitní domény budou vyhovovat standardu IHE, mohou být obě rozhraní vzájemně různá. Navrhovatel dále dodává, že pokud by měl Úřad přesto pochybnost, nechť si zajistí odborné stanovisko.

27.         Argumentace zadavatele ohledně počtu připojovaných zdravotnických zařízení je dle navrhovatele alibistická a rozporná se zbylým textem zadávací dokumentace a navrhovatel trvá na své původní námitce. Navrhovatel dodává, že pokud zadavatel požadoval pouze vytvoření univerzálního rozhraní a nepožadoval jakoukoli aktivitu zhotovitele při napojování externích zařízení, měl tak jednoznačně stanovit v zadávacích podmínkách. Navrhovatel pokračuje s tvrzením, že pokud zadavatel v řízení před Úřadem neguje svůj požadavek na napojení externích zdravotnických zařízení a tvrdí, že pro úspěšnou realizaci veřejné zakázky stačí univerzální rozhraní, byl by takový postup v rozporu se závěry Úřadu a odkazuje k tomu na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0052/2020/VZ ze dne 19. 5. 2020.

28.         Navrhovatel dále uvádí, že pokud se zadavatel ztotožňuje s tím, že platforma má být zdravotnickým prostředkem podle nařízení MDR, není jasné, proč zadavatel tento požadavek v průběhu zadávacího řízení relativizoval. Dle navrhovatele zadavatel vyvolal nejistotu zadávacích podmínek ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 19. 7. 2024, kde uvedl, že „[z]davatel nezná a nemůže znát řešení dodavatelů, tj. dodavatelé musí dle architektury a funkcionalit svého řešení zajistit certifikaci částí, které certifikaci dle platné legislativy podléhají.“. Dle navrhovatele zadavatel tímto svým tvrzením rozvolnil zadávací podmínky a vystavil se riziku neporovnatelných nabídek v rozporu s § 36 zákona.

29.         Zadavatel dále, dle navrhovatele, přenesl odpovědnost za neúplnost zadávacích podmínek na dodavatele svým nejasným požadavkem na verzi FIHR. Dle navrhovatele tím zadavatel vystavil dodavatele riziku sankcí, neboť ti musí nejen vyhovět požadavku na verzi, ale rovněž dodat funkční dílo a pokud by nastala situace, že bude podle standardů ministerstva předepsána např. verze 6, nebude funkčnost týkající se zejména komunikace s centrálními eHealth systémy zajištěna.

Další průběh správního řízení

30.         Usnesením ze dne 18. 12. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 30. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

31.         Navrhovatel tvrdí, že vzhledem k obsahu spisu řízení nespatřuje prostor k předložení nové detailní argumentace a v plné míře tak odkazuje na svá vyjádření učiněná v návrhu a v reakci na vyjádření zadavatele.

32.         Navrhovatel dodává, že skutečnost, že zadavatel obdržel celkem 6 nabídek, nemůže zhojit porušení zákona spočívající v neúplném vymezení zadávacích podmínek. Dle navrhovatele se dva dodavatelé rekrutují z řad společností, které spolupracují dle informací navrhovatele s ministerstvem zdravotnictví v oblasti standardizace a mohou tak těžit z výhody přístupu k informacím nezbytným pro zpracování nabídky.

33.         Zadavatel považuje za zřejmé, že neúplnými zadávacími podmínkami zadavatel předbíhá standardizaci v oblasti elektronizace zdravotnictví a není přípustné, aby chybějící standardy suploval zadavatel nebo jeho dodavatelé. Navrhovatel dodává, že standardizace není samoúčelná, jde o nedílný předpoklad interoperability a přenositelnosti pacientských dat. Tyto dva atributy jsou, dle navrhovatele, nezbytným předpokladem pro to, aby centrální komunikační platforma pro telemedicínu vůbec mohla plnit svou funkci.

Další průběh správního řízení

34.         Rozhodnutím ze dne 20. 12. 2024 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

35.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení a rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

36.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

37.         Podle § 242 odst. 2 zákona se námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

38.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Zjištěné skutečnosti

39.         V námitkách je uvedeno následující:

„Zadavatel oznámil prodloužení o celou původní délku ve vysvětlení ZD č. 10 ze dne 4. 9. 2024. V souvislosti s tímto vysvětlením však lhůtu pro podání nabídek prodloužil pouze o 41 dní. Původní délka pro podání nabídek přitom činila 69 dní. Zadavatel tímto postupem porušil § 99 odst. 2 ZZVZ. Stěžovatel do poslední chvíle předpokládal, že Zadavatel toto své pochybení napraví, nicméně okamžikem uplynutí lhůty podle § 98 odst. 1 ZZVZ (tj. dne 11. 10. 2024) se pro Stěžovatele stalo zřejmým, že se tak nestane. V důsledku tohoto porušení byla Stěžovateli způsobena újma v podobě nemožnosti reagovat dostatečně v adekvátním časovém rámci na změny Zadávací dokumentace, a to nejen co do závazných požadavků na předmět plnění Veřejné zakázky, ale i z hlediska dopadů na kalkulaci nabídkové ceny.“.

Právní posouzení

40.         Úřad úvodem obecně uvádí, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Ve vztahu k námitkám proti úkonům oznamovaným v dokumentech pak dle § 242 odst. 2 zákona platí, že tyto námitky musí být doručeny zadavateli nejpozději do 15 dnů ode dne jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní ochrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem. Jak dále vyplývá z § 251 odst. 4 zákona, navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit. Je obecně přípustné, aby navrhovatel v návrhu pouze rozšířil svoji dosavadní argumentaci, v takovém případě nic nebrání tomu, aby Úřad k takové argumentaci přihlédnul a zabýval se jí. Obě situace je však třeba rozlišovat a stěžejní skutečností je, zda argumentace v návrhu vůbec byla v námitkách obsažena, nebo zda se jedná o zcela nově tvrzené skutečnosti.

41.         V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem (resp. jeho částí) věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání. V šetřeném případě navrhovatel v podaném návrhu mj. namítá, že „[z]adavatel chybně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, což je v rozporu s § 99 odst. 2 [zákona], čímž byla Navrhovateli způsobena újma, protože nemohl adekvátně reagovat na změny v zadávací dokumentaci, včetně závazných požadavků na předmět plnění Veřejné zakázky a dopadů na kalkulaci nabídkové ceny.“ (viz bod 24 návrhu). Navrhovatel předmětnou námitku v návrhu dále nijak dále nespecifikuje.

42.         Vzhledem ke skutečnosti, že v námitkách byl navrhovatel konkrétnější a namítal, že vysvětlením zadávací dokumentace č. 10 ze dne 4. 9. 2024 byla lhůta pro podání nabídek chybně prodloužena do 15. 10. 2024 do 10 hodin, dospěl Úřad k závěru, že ve spojení s námitkami (resp. jejich kontextu, když navrhovatel navíc jejich obsah v úvodu návrhu stručně shrnul) mířila předmětná námitka navrhovatele uvedená v návrhu právě na prodloužení lhůty pro podání nabídek v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 10. Lhůta pro podání námitek proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, je dle § 242 odst. 2 zákona 15 dnů ode dne jejich uveřejnění či odeslání. Zadavatel uveřejnil vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 na profilu zadavatele dne 4. 9. 2024[1] (jak vyplývá též z vyjádření zadavatele k návrhu) a lhůta pro podání námitek tak uplynula dne 19. 9. 2024. Navrhovatel podal námitky proti zadávacím podmínkám dne 18. 10. 2024. Součástí podaných námitek byla právě i argumentace navrhovatele, že zadavatel chybně prodloužil lhůtu pro podání nabídek v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 10. Žádné další námitky zadavatel v zákonné lhůtě (ani později) neobdržel. Námitky proti prodloužení lhůty pro podání nabídek tak nebyly navrhovatelem podány v zákonné lhůtě 15 dnů, když je navrhovatel podal téměř měsíc po uplynutí zákonné lhůty.

43.         Úřad tedy uzavírá, že uvedené části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, když navrhovatel nepodal námitky proti prodloužení lhůty pro podání nabídek v zákonné lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění příslušného dokumentu (tedy vysvětlení zadávací dokumentace č. 10) a Úřad tak rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení řízení v této části návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

44.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

45.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

46.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

47.         Podle § 99 odst. 1 zákona může zadavatel zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

48.         Podle § 99 odst. 2 zákona, pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

49.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

50.         Podle § 242 odst. 2 zákona se námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

51.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

52.         V oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno následující:

„Lhůta pro podání nabídek – den (…)

23.07.2024“

53.         V čl. 7. „Lhůta pro podání nabídek, způsob a místo pro podávání nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„Lhůta pro podání nabídek končí dnem 21.08.2024 v10:00hod (…)“

54.         V čl. 3.3.2 „Obecné požadavky“ technické specifikace je uvedeno následující:

„(…)

P.31 Vybrané části dodávky (přístrojové vybavení, koncová HW zařízení a Komunikační platforma pro telemedicínu apod.), která podléhají povinnosti certifikace jako zdravotnický prostředek podle normy ISO 13485 musí být certifikované jako zdravotnický prostředek
v souladu s touto normou a to nejpozději do data uvedení do ostrého provozu.

(…)

P.32 Komunikační platforma musí být registrována/notifikována jako zdravotnický prostředek dle platných právních předpisů (kopie rozhodnutí o notifikaci a výpis z Registru zdravotnických prostředků či jiný obdobný dokument platný dle aktuálních právních předpisů). Zhotovitel je odpovědný za registraci/notifikaci Komunikační platformy a je povinen provést registraci/notifikaci v rozsahu a za podmínek legislativy v daném čase aktuálně platné.

(…).“.

55.         V čl. 3.3.4 „Komunikační platforma pro telemedicínu (KP-TLM)“ technické specifikace je uvedeno následující:

„V této kapitole jsou uvedeny základní (minimální) požadavky na požadované řešení:

(…)

P.317 Vybudování komunikační platformy pro telemedicínu na standardech afinitních domén postavené na specifikaci IHE profilů XDS.b/MHD.

(…)

P.323 Kompletní komunikace a databáze ve FHIR, možnost translace z/do DASTA 4, HL7 a obráceně.

(…)

P.325 Součástí systému musí být otevřené API rozhraní pro napojení systémů, webových a mobilních aplikací třetích stran. Přístup k API bude možný jen na základě oprávnění a ověření integrace. Součástí dodávky je napojení na KIPE FNOL, napojení dalších ZZ bude zajištěno mimo dodávku, případně jako vícepráce.

(…)“.

56.         V čl. 3.3.4.10 „Integrace na IP ZZ“ technické specifikace je uvedeno následující:

„V této kapitole jsou uvedeny základní (minimální) požadavky na požadované řešení:

(…)

P.369 (…) Předmětem dodávky je napojení vybraných ZZ (max. do 3) na tato integrační rozhraní.

(…).“.

57.         V čl. 3.3.7.12 „Smartwatch“ technické specifikace je uvedeno následující:

„V této kapitole jsou uvedeny základní (minimální) požadavky na požadované řešení:

(…)

P.498 (…) 12. Operační systém musí podporovat ResearchKit

(…).“.

58.         V čl. 6.3.1 „Množství zpracovávaných dat“ technické specifikace je uvedeno následující:

„V této kapitole je uvedeno množství zpracovávaných dat:

(…)

Zdravotnická zařízení (poskytovatelé zdravotních služeb napojených na TCMZ)      5

(…).“.

59.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 je uvedeno následující:

„Zadavatel napravuje administrativní pochybení v Zadávací dokumentaci, kde byla chybně uvedena lhůta pro podání nabídek. Konec lhůty pro podání nabídek je správně uveden od počátku na profilu zadavatele a ve Věstníku veřejných zakázek. Lhůta pro podání nabídek tedy končí dne 23.7.2024 v 10:00.“.

60.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 je uvedeno následující:

„(…) zadavatel požaduje 170 ks SmartWatch s podporou ResearchKit a zbylých 330 ks Smartwatch jsou zařazeny jako “Ostatní” s požadavky na kompatibilitu k tabletům “Tablet pro pacienty – Android” a “Mobilní telefon pro pacienty – Android” s požadavkem na podporu frameworku pro sběr a analýzu zdravotních dat s možností rozšíření a exportu nasbíraných dat pro další zpracování (ResearchStack a podobné).“.

61.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 17 je uvedeno následující:

„V rámci dodávky bude napojena FNOL a další 3 zdravotnické zařízení dle požadavku. V kapitole 6.3.2 jsou uvedeny počty a objemy uživatelů a subjektů, pro které musí být systém minimálně dimenzován, tj. nejedná se o počet v dodávce napojených ZZ, ale počet, který musí systém umožnit napojit.         
Smluvní zajištění napojení ZZ na nový IS není pro dodavatele relevantní, součinnost zapojených ZZ bude zajištěna objednatelem v rámci součinnosti.“.

62.         V čl. 18 „Ostatní práva a povinnosti smluvních stran“ návrhu smlouvy o dílo je uvedeno následující:

„1. Objednatel se zavazuje poskytnout zhotoviteli nezbytnou součinnost a vyjadřovat se k návrhům na další postup, bude-li to nezbytné pro řádné zhotovení díla.

(…)

14. Součinnost objednatele bude omezena na nezbytnou míru a bude se vztahovat především na schvalování výstupů zhotovitele v předem definovaných kontrolních dnech a na nezbytnou IT podporu nutnou k nasazení řešení a realizaci vazeb. Objednatel poskytne zhotoviteli dále nezbytnou součinnost spočívající zejména v přípravě informací, dokumentů a dat, které jsou ze strany objednatele nezbytné poskytnout pro řádnou realizaci díla nebo jsou zhotovitelem důvodně a včas požadovány.

(…).“.

Právní posouzení

63.         Úřad předně konstatuje, že navrhovatel podaným návrhem brojí proti zadavatelem stanoveným zadávacím podmínkám. Navrhovatel nezákonnost zadávacích podmínek staví na čtyřech samostatných námitkových bodech a tvrdí, že ze strany zadavatele došlo k porušení zásady transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona a stanovené zadávací podmínky nebyly v souladu s § 36 odst. 3 zákona stanoveny v podrobnostech nezbytných pro podání nabídky v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

64.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jenž je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž zadavatel nesmí odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele, jak explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona. Nejvyšší správní soud v tomto kontextu v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 uvedl, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“[2].

65.         Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost stanovit zadávací podmínky tak, aby všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu o tom, jak připravit své nabídky a jak bude předmětné zadávací řízení probíhat. Stěžejním kritériem pro stanovení zadávacích podmínek je tak požadavek, aby tyto byly určité a jednoznačné. Zadavatel by proto při přípravě zadávacích podmínek neměl připustit, aby si jednotliví dodavatelé mohli zadávací podmínky vykládat rozdílným způsobem, resp. aby o výkladu určitého požadavku zadavatele vznikaly pochybnosti.

66.         Úřad dále konstatuje, že k zákonnému stanovení zadávacích podmínek se úzce váže zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona, jež mimo jiné vyžaduje, aby veškeré podmínky a pravidla zadávacího řízení byly stanoveny jasným, srozumitelným, určitým a jednoznačným způsobem, tj. zadávací podmínky nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či pro jejich rozdílný výklad. Účelem takového postupu je nejen, aby všichni dodavatelé působící na relevantním trhu při vynaložení běžné péče mohli přesnému významu zadávacích podmínek rozumět a shodně je i interpretovat, ale rovněž i zajištění schopnosti zadavatele ověřit, zda podané nabídky splňují kritéria veřejné zakázky.

67.         K zásadě transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona Úřad v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze zadávací podmínky nastavené tak, že je lze možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jejichž obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v nich uvedené musí být objektivně ověřitelné. Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup při zadávání veřejných zakázek lze tedy dovodit již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek.

68.         Úřad dodává, že z konstantní judikatury správních soudů (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013) vyplývá zásada, že je zcela na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby tedy bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný.

69.         V intencích shora uvedeného Úřad posoudil, zda zadavatelem nastavené zadávací podmínky, proti nimž navrhovatel brojí, neodporují dikci zákona. V šetřeném případě navrhovatel tvrzenou nezákonnost konkrétních zadávacích podmínek namítal ve čtyřech námitkových bodech.

K námitce neurčitého vymezení integrace na okolní systémy

70.         Navrhovatel primárně namítal, že zadavatel neurčitě vymezil integraci na systémy třetích stran, když odkazuje na obecné standardy elektronického zdravotnictví, které však poskytují pouze minimální rámec a neřeší specifické požadavky interoperability. Takto nastavené požadavky jsou dle navrhovatele vágní. Úřad k tomu uvádí následující.

71.         Jak vyplývá z technické specifikace, zadavatel požaduje, aby byla komunikační platforma vybudována na standardech afinitních domén postavených na specifikaci IHE profilů XDS.b/MHD. Uvedený požadavek byl dále zadavatelem upřesněn ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 17, kde konkretizoval, že v případě integrace informačních systémů je požadována minimálně verze 4, tj. „HL7 FHIR R4“. K tvrzení navrhovatele, že IHE profily nepředstavují jednotnou definici rozhraní afinitní domény a požadavek je tak nesplnitelný, Úřad uvádí, že zadavatel v rámci zadávacího řízení požaduje minimální standard pro vytvoření afinitní domény a nepožaduje, aby byl dodán systém, který bude uzpůsobený na externí afinitní domény. Ze zadávací dokumentace ve spojení s vyjádřením zadavatele jednoznačně plyne, že zadavatel požaduje dodání systému, ke kterému sice budou připojovány další externí uživatelé, ti se ale budou sami přizpůsobovat k napojení na systém zadavatele, nikoliv naopak. Argument navrhovatele, že by dodavatelé potřebovali mj. znalost rozhraní těchto domén, tak není relevantní, neboť to právě budou ony třetí strany, které budou muset disponovat potřebnými znalostmi ohledně systému zadavatele, na který se budou napojovat.

72.         Navrhovatel k uvedenému odkazoval na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ ze dne 5. 9. 2023. Z něj vyplývá, že požadavky zadavatele musí být stanoveny jednoznačně a zadávací podmínky nemohou být stanoveny tak, aby dodavatelům nebylo zřejmé, zda bude jejich plnění akceptováno (v odkazovaném případě dodávaný software). Úřad se se závěry, jež byly v předmětném rozhodnutí vysloveny, obecně plně ztotožňuje, nespatřuje však přiléhavost na šetřený případ, a to i ve vztahu k námitkám vzneseným navrhovatelem. V šetřeném případě zadavatel jednoznačně stanovil, na jakých minimálních standardech musí být dodaná komunikační platforma dodána. Navrhovatel ostatně namítá pouze to, že nemá dostatečné informace o afinitních doménách třetích osob potřebné k tomu, aby tyto mohly být na komunikační platformu dodanou v rámci veřejné zakázky napojeny. Jak je ale uvedeno výše, tyto informace pro realizaci veřejné zakázky nejsou potřebné, neboť zadavatel požaduje právě pouze dodání systému vytvořeného dle požadavků technické specifikace, na který se posléze sice budou napojovat třetí strany, které se ale budou tomuto systému přizpůsobovat. Navrhovatel (potažmo jiný dodavatel) tak k tomu, aby splnil požadavky zadavatele tedy vůbec nebude či nemusí řešit parametry systémů těchto třetích stran, neboť není jeho úkolem napojení komunikační platformy na tyto systémy.

73.         Navrhovatel dále odkazoval na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-11533/2024/500 ze dne 14. 3. 2024, z jehož závěrů vyplývá, že pokud zadavatel nemá postaveno najisto, zda nabídky, které v zadávacím řízení obdrží, budou v uvedeném ohledu vzájemně porovnatelné, mohou takto nastavené zadávací podmínky vést nejen k neporovnatelnosti nabídek, ale rovněž přináší dodavatelům nepřiměřenou míru rizika při sestavování nabídky a cenotvorbě. Úřad se opětovně obecně ztotožňuje se závěry učiněnými v předmětném rozhodnutí, nespatřuje však prostor pro aplikaci daného rozhodnutí i na šetřený případ. Zadávací podmínky, které zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku stanovil, se nevyznačují prvky nejednoznačnosti a nevytvářejí prostor pro rozdílnou intepretaci. Lze tak rozumně očekávat, že nabídky, které zadavatel obdrží, budou cenově rozdílné v přiměřené míře a budou tak vzájemně porovnatelné, jak se ostatně v šetřeném případě stalo (k tomu blíže viz dále).

74.         K argumentu navrhovatele, že zadavatel svým požadavkem v zadávací dokumentaci, že „[a]finitní doména bude vybudována v rozsahu platných standardů eZ platných v době realizace dodávky KP-TLM.“, směřuje k tomu, aby se předmět veřejné zakázky přizpůsoboval probíhající standardizaci, která v tuto chvíli nemá jasné výstupy, Úřad uvádí následující. Ze zadávací dokumentace, konkrétně ze čl. 3.3.4 technické specifikace, mj. vyplývá, že zadavatel požaduje afinitní doménu vybudovanou na standardu IHE profilu XDS.b/MHD. Zadavatel tedy určil minimální standard, na kterém má být afinitní doména dodávána v rámci veřejné zakázky vystavěna (k tomu blíže výše). Požadavek na standardy platné v době realizace tak nestojí v zadávací dokumentaci sám o sobě a zadavatel konkrétně definoval, jakou minimální specifikaci požaduje. Dle Úřadu tedy navrhovatelem namítaný požadavek musí být vyložen v kontextu ostatních technických podmínek v rámci celé zadávací dokumentace, a to včetně všech jejích změn a doplnění. Úřad tak neshledává požadavek zadavatele, zejména s ohledem na jeho doplnění v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 17, za nejasný.  

75.         Lze tak uzavřít, že navrhovatel od zadávací dokumentace, resp. od nastavených technických požadavků, očekává více, než je objektivně nutné k jeho účasti v zadávacím řízení. Cílem veřejné zakázky a účelem, který zadavatel sleduje, je vytvoření mj. komunikační platformy, která bude poskytovat centrální sdílenou infrastrukturu a bude umožňovat sdílení dat mezi poskytovateli zdravotních služeb. Lze tedy říci, že se jedná o jakési prostředí, do kterého se posléze napojí třetí subjekty, aby mohlo docházet ke sledovanému účelu, tedy sdílení zdravotnických dat. Účelem sledovaným veřejnou zakázkou tedy není vytvoření takové platformy, která bude uzpůsobená na míru pro připojení dalších zdravotnických zařízení. Úřad považuje za pochopitelné, že zadavatel pro vytvoření takového prostředí stanovil pouze minimální standardy s tím, že dává dodavateli prostor, aby přišel s co nejefektivnějším řešením. Dodavatelé tak při zpracování nabídky nejsou omezeni třetími subjekty, jak mylně předpokládá a dovozuje navrhovatel, naopak tyto subjekty budou posléze „omezeny“ právě onou dodanou komunikační platformou, jejímuž prostředí se budou muset pro účely napojení se přizpůsobit.

76.         Úřad tak neshledal, že by nastavené zadávací podmínky byly nastaveny tak, že by v potenciálních dodavatelích vyvolávaly nejasnosti ohledně toho, jak je dodávaný systém specifikován. Zadavatel naopak nastavil zadávací podmínky takovým způsobem, že ponechal účastníkům zadávacího řízení široký prostor pro vytvoření efektivního řešení a naplnění účelu sledovaného veřejnou zakázkou.

K námitce nejasného určení počtu připojovaných zařízení

77.         K námitce navrhovatele, že zadavatel nejasně vymezil požadavky na připojení dalších zdravotnických zařízení, Úřad uvádí následující. Z technické specifikace vyplývá, že součástí dodávaného systému musí být rozhraní umožňující napojení systémů a webových a mobilních aplikací třetích stran a současně napojení vybraných zdravotnických zařízení o maximálním objemu 3 zdravotnických zařízení na integrační rozhraní. Z technické specifikace dále vyplývá, že systém musí umožnit napojení celkem až 5 zdravotnických zařízení. Navrhovatel v uvedeném spatřuje nejasnost, když tvrdí, že je zadávací dokumentace vnitřně rozporná, pokud na jednom místě požaduje napojení 3 zdravotnických zařízení a na jiném místě napojení 5 zdravotnických zařízení.

78.         Dle Úřadu je patrné, že požadavkem zadavatele je na prvním místě dodání takového systému, který bude dimenzován pro celkové napojení až dalších 5 potenciálních zdravotnických zařízení. Zadavatel však současně požaduje, aby součástí dodávky již bylo přímo napojení na maximálně 3 další zdravotnická zařízení. Nejedná se tedy o dva vzájemně si odporující požadavky, nýbrž o dva rozdílné požadavky, které obstojí samostatně vedle sebe a nemohou založit vnitřní rozpornost zadávacích podmínek. Zadavatel tak ostatně potvrdil v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 17, když konstatoval, že v kapitole 6.3.2 technické specifikace jsou uvedeny počty subjektů, pro které musí být systém celkově dimenzován.

79.         K argumentu navrhovatele, že bez znalosti konkrétních napojovaných zařízení a jejich počtu nelze stanovit nabídkovou cenu a hrozí riziko zvýšení nákladů, Úřad konstatuje, že z technické specifikace vyplývá, že napojení ostatních zdravotnických zařízení bude zajištěno mimo dodávku a není předmětem veřejné zakázky. Od vybraného dodavatele se tedy neočekává, že bude jeho povinností provést zapojení dalších 3 zdravotnických zařízení do systému, ale pouze dodání systému, který toto napojení umožní. Z návrhu smlouvy o dílo současně plyne, že zadavatel poskytne vybranému dodavateli nezbytnou součinnost pro řádnou realizaci díla. Zadavatel uvedené následně potvrdil ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 17, když uvedl, že „[s]mluvní zajištění napojení ZZ na nový IS není pro dodavatele relevantní, součinnost zapojených ZZ bude zajištěna objednatelem v rámci součinnosti.“.

80.         V reakci na vyjádření k návrhu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0052/2020/VZ ze dne 19. 5. 2020 a tvrdí, že pokud zadavatel v řízení před Úřadem neguje svůj požadavek na napojení externích zdravotnických zařízení a tvrdí, že stačí pouze naprogramovat univerzální rozhraní, je tento postup v rozporu s odkazovaným rozhodnutím, ze kterého cituje následující pasáž: „Zadávací podmínky mají navíc to specifikum, že jsou tvořeny jednostranně zadavatelem a dodavatel do jejich znění ani výkladu nevstupuje a naopak je musí v případě účasti na zadávacím řízení plně respektovat a následovat. Významně se tak posiluje úloha zadavatele při výkladu zadávacích podmínek, neboť on jako tvůrce zadávací dokumentace musí mít postaveno najisto, jaký obsah je nutno jednotlivým podmínkám přikládat.“. Úřad k tomu uvádí, že v šetřeném případě k negaci zadavatelova požadavku v řízení před Úřadem nedošlo, když ve vyjádření k návrhu zadavatel uvedl, že „součástí dodávky je jen nastavení tohoto rozhraní pro jeho využití ze strany KlPE FNoL a 3 dalších zdravotnických zařízení, což s sebou v souladu se zadávací dokumentaci nese práci jen v oblasti nastavení/konfigurace dodávaného řešení (…).“. Úřad opětovně konstatuje, že dle zadávací dokumentace vybraný dodavatel při plnění veřejné zakázky nemusí disponovat znalostmi o platformě napojovaných třetích stran, pouze musí dodávku uzpůsobit tak, aby bylo možné připojit 3 blíže nespecifikovaná zdravotnická zařízení a současně dodat takový systém, jež bude dimenzován pro celkový objem 5 zdravotnických zařízení. Jaké konkrétní řešení dodavatel zvolí je - při splnění dalších požadavků zadavatele - již zcela na něm.

81.         Úřad se tak neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že stanovením uvedených požadavků zadavatel porušuje § 36 odst. 3 zákona, jelikož stanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, když v rámci zadávacích podmínek určil dva požadavky, které si vzájemně neodporují, jak se mylně domnívá navrhovatel.

K námitce nejasných požadavků ohledně certifikace

82.         Navrhovatel dále namítá, že zadavatel nejasně vymezil požadavky ohledně certifikace komunikační platformy. Z technické specifikace vyplývá, že požadavkem zadavatele je, aby dodaná komunikační platforma byla registrována/notifikována jako zdravotnický prostředek dle platných právních předpisů. Zadavatel dále nijak nespecifikoval konkrétní právní předpisy, podle kterých má být komunikační platforma registrována. Z technické specifikace současně plyne, že vybrané části dodávky (vč. komunikační platformy), které podléhají povinnosti certifikace jako zdravotnický prostředek podle normy ISO 13485 musí být certifikované jako zdravotnický prostředek v souladu s touto normou. Navrhovatel spatřuje vnitřní rozpornost zadávací dokumentace v tom smyslu, že zadavatel v zadávací dokumentaci přímo neformuloval povinnost registrace komunikační platformy podle nařízení MDR, ale odkázal pouze na normu ISO 13485 a skutečnost, že má být komunikační platforma registrována dle nařízení MDR formuloval až v rozhodnutí o námitkách. Úřad k tomu uvádí následující.

83.         Zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně uvedl, že komunikační platforma, jež má být předmětem dodávky, musí být registrována jako zdravotnický prostředek dle aktuálně platných (účinných) právních předpisů. Aktuálně účinným právním předpisem, jenž obsahuje definici zdravotnického prostředku, je zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotnických prostředcích“), kde je definice zdravotnického prostředku obsažena v § 2 odst. 1. Jak vyplývá z § 1 zákona o zdravotnických prostředcích, právní úprava v něm obsažená byla přijata v návaznosti na nařízení MDR a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746. Dle § 2 odst. 1 zákona o zdravotnických prostředcích se zdravotnickým prostředkem pro účely zákona o zdravotnických prostředcích rozumí zdravotnický prostředek podle čl. 2 bodu 1 nařízení MDR. Z výše uvedeného je patrné, že pokud zadavatel požaduje registraci komunikační platformy jako zdravotnického prostředku dle aktuálně účinných právních předpisů, myslí tím právě nařízení MDR, v jehož návaznosti byl přijat zákon o zdravotnických prostředcích, neboť právě tyto jsou právními předpisy, jež jsou aktuálně účinné a které upravují problematiku zdravotnického prostředku. Skutečnost, že zadavatel nařízení MDR výslovně zmínil teprve v rozhodnutí o námitkách, nemůže zakládat vnitřní rozpornost zadávací dokumentace, neboť nedošlo k situaci, kdy by zadavatel dříve v průběhu zadávacího řízení nařízení MDR vyloučil, případně odkazoval na jiný právní předpis, který by byl v přímém rozporu s účinným nařízením MDR. Pokud zadavatel odkazoval na normu ISO 13485, dle které má být mj. komunikační platforma certifikována a na které (resp. odkazu na ni) navrhovatel staví svoji argumentaci, žádným způsobem tím nebyla vytvořena nejasnost ohledně povinnosti registrace dle účinných právních předpisů, neboť ISO normy obecně nelze za právní předpisy považovat a nejedná se tak o právní předpis, který by mohl být v rozporu s nařízením MDR.

84.         K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0448/2017/VZ-04718/2018/523/ASo ze dne 15. 2. 2018, ze kterého plyne mj. závěr, že situaci, kdy text zadávací dokumentace připouští dvojí výklad, a situaci, kdy požadavek zadavatele ze zadávací dokumentace vyplývá velice nepřímo a nejednoznačně, nelze považovat za transparentní, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nebylo shledáno, že by zadávací dokumentace připouštěla v mezích namítaných skutečností dvojí výklad, či že by její znění bylo nejednoznačné. Odkaz na dané rozhodnutí, jehož závěry Úřad nerozporuje, je v šetřeném případě irelevantní. Uvedené platí i ve vztahu k odkazu navrhovatele na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 80/2014 ze dne 16. 12. 2016, který se taktéž zabýval otázkou nejasnosti a rozdílného výkladu zadávacích podmínek.

85.         Úřad uzavírá, že předmětná námitka navrhovatele není důvodná a zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když stanovil, že komunikační platforma má být registrována jako zdravotnický prostředek podle platných právních předpisů.

K námitce nejasného požadavku na komunikaci

86.         Navrhovatel konečně namítá, že požadavek zadavatele uvedený v technické specifikaci, jež stanoví, že komunikace a databáze musí být ve formátu FHIR s možností translace do DASTA 4 a HL 7, je nejednoznačný, jelikož není uvedena jednoznačná verze standardu FHIR. Úřad k tomu uvádí, že z vysvětlení zadávací dokumentace č. 17 vyplývá, že zadavatel na vznesený dotaz ohledně verze standardu FHIR reagoval, když konstatoval, že je požadována „verze 4 (HL7 FHIR R4) a vyšší“. Uvedenou případnou nejasnost, kterou navrhovatel v nedostatečném určení verze FHIR, tak zadavatel později zcela zhojil, když jednoznačně určil minimální standard pro dodání konkrétní verze FHIR.

87.         K argumentu navrhovatele, že standardy komunikace FHIR v prostředí ministerstva zdravotnictví budou teprve definovány, Úřad uvádí, že se jedná o námitku, jež se pohybuje v hypotetické rovině. Pro dodavatele, jakožto účastníka zadávacího řízení, který má o danou veřejnou zakázku zájem, je především podstatné, zda jsou zadávací podmínky transparentní, čitelné a jednoznačné, tedy zda má k dispozici všechny zásadní informace k tomu, aby byl schopen dodat zadavatelem poptávané plnění bez dalších nejasností. Pokud tedy zadavatel jednoznačně určil, jakou verzi standardu FHIR vyžaduje, a potenciální dodavatelé jsou schopni na základě této informace zadavateli poskytnout plnění s tímto standardem komunikace, nelze než konstatovat, že jsou zadávací podmínky v tomto ohledu stanoveny v souladu se zákonem, neboť v potenciálních dodavatelích nejsou s to vzbuzovat pochybnosti ohledně toho, jaké plnění zadavatel požaduje.

K dalším namítaným skutečnostem

88.         Navrhovatel dále namítal, že zadavatel v technické specifikaci požaduje zařízení smartwatch s operačním systémem, jež podporuje ResearchKit, který, dle navrhovatele, podporují pouze hodinky Apple Watch. Dle navrhovatele tím zadavatel nepřímo zvýhodňuje dodavatele konkrétní části řešení, aniž by tento požadavek náležitě odůvodnil. Úřad k tomu uvádí, že požadavek na dodávku hodinek s podporou softwaru ResearchKit není jediným požadavkem na dodávku chytrých hodinek, když zadavatel mimo 170 ks hodinek s podporou software ResearchKit požaduje 330 ks hodinek, které danou podmínku podpory uvedeného software splňovat nemusejí. Zadavatel naopak požaduje, aby zbylá zařízení byla kompatibilní s jinými zařízeními s operačním systémem Android. Zadavatel tedy požaduje dodání širšího spektra chytrých hodinek s ohledem na rozdílné záměry jejich využití a jeho požadavek se neomezuje pouze na hodinky výrobce Apple, jak uvádí navrhovatel v návrhu. Úřad nadto dodává, že operační systém Android a operační systém watchOS, na kterém fungují právě hodinky Apple Watch, jsou aktuálně nejrozšířenější operační systémy chytrých hodinek. Požadavek zadavatele na dodání zařízení, jež budou podporovat software fungující právě na zařízeních s těmito operačními systémy, je tak, již vzhledem k jejich obecnému rozšíření, opodstatněný. Úřad tak neshledává žádné bezdůvodné zvýhodnění konkrétního dodavatele či skupiny dodavatelů a neztotožňuje se tak s tvrzením navrhovatele, že zadavatel tímto požadavkem porušil § 36 odst. 1 zákona.

89.         Úřad dále, ve vztahu ke všem námitkám vznesených navrhovatelem, konstatuje, že zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržel celkem 6 nabídek, jejichž celkové nabídkové ceny, potažmo cena za dílčí část nabídky, kterou představuje dodání komunikační platformy, se zásadně nerozcházely. Úřad, aniž by z důvodu zachování obchodního tajemství uváděl konkrétní částky, dodává, že podaná nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou měla nabídkovou cenu nižší pouze o 21 % hodnoty nabídky s nejvyšší nabídkovou cenou. Ve vztahu k dílčí položce „Komunikační platforma pro telemedicínu“ se tyto hodnoty lišily o maximálně 33 % hodnoty nabídky s nejvyšší nabídkovou cenou. Uvedené pouze přisvědčuje skutečnosti, že zadávací podmínky, které zadavatel nastavil a proti kterým se navrhovatel ve správním řízení vymezuje, byly dostatečně jasné a jednoznačné k tomu, aby se zadávacího řízení mohlo účastnit více potenciálních dodavatelů. Nelze dále opomenout skutečnost, že žádný z řady dalších potenciálních dodavatelů nepodal proti zadávacím podmínkám (ani proti žádnému jinému úkonu) námitky. Tvrzení navrhovatele, že dva účastníci zadávacího řízení jsou subjekty, jež úzce spolupracují s ministerstvem zdravotnictví a mohou tak mít přístup k informacím nezbytným pro zpracování nabídky, se pohybuje pouze v hypotetické rovině a navrhovatel žádným způsobem nedoložil, že by tyto subjekty skutečně disponovaly neveřejnými informacemi, jež by je v zadávacím řízení zvýhodňovaly. Uvedený argument navrhovatele nepodporuje ani právě skutečnost, že zadavatel obdržel cenově porovnatelných nabídek celkem 6, nikoliv pouze 2 a případná spolupráce s ministerstvem zdravotnictví tak zjevně nebyla stěžejní pro řádné zpracování nabídky.

90.         Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v šetřeném případě na základě navrhovatelem namítaných skutečností v postupu zadavatele v souvislosti se zadávacími podmínkami, jejichž nezákonnost navrhovatel namítal, neshledal porušení zákona.

91.         Na základě shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele (s výjimkou argumentace navrhovatele, podle nížzadavatel chybně prodloužil lhůtu pro podání nabídek) podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.    Fakultní nemocnice Olomouc, Zdravotníků 248/7, Nová Ulice, 779 00 Olomouc

2.    Mgr. Jan Měkota, advokát, Pařížská 127/20, 110 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] K tomu viz: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001183/zakazka/714141

[2] Pozn. Úřadu: Ačkoliv byl citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ”), jsou jeho závěry aplikovatelné i za účinnosti zákona. Uvedené platí i o zbylé rozhodovací praxi, na niž je v rozhodnutí dále odkazováno.